50+ v Evropě Přehled prvních výsledků

Transkript

1 share_cz.indd :36:08 Uhr

2 share_cz.indd :36:08 Uhr

3 V Evropě je podíl starších občanů větší než na jakémkoliv jiném kontinentu a obyvatelstvo bude i v tomto století dále stárnout. Studie 50+ v Evropě je prvním výzkumem, který se zabývá tím, jak se život lidí v jedenácti evropských zemích - od Skandinávie až po Středomoří - po 50. roce života od sebe liší. Zvláštní zájem je věnován tématům jako rodinné vztahy, práce, důchod, finanční jistoty a zdraví. Na tato témata bylo dotázáno více než osob. Výsledky mají pomoci správně nasměrovat vládní reformy a sociální politiku každé země. Několik prvních výsledků našeho výzkumu je obsaženo v následujícím přehledu: 100% 80% Pevné rodinné svazky, především v jižní Evropě 60% 40% V celé Evropě hraje v životě starších lidí důležitou roli rodina. Ze studie však vyplývá, že mezi severní a jižní Evropou jsou nápadné rozdíly. Tak například v Dánsku žije jen 13 procent dotazovaných dohromady s některým ze svých dětí. Naproti tomu ve Španělsku je to 52 procent. V blízkosti svých potomků tam žije dokonce 80 procent dotázaných (viz graf). Podobně vypadá i kontakt mezi rodičemi a dětmi: zatímco každodenní kontakt s rodiči má například 42 procent Dánů, v zemích Středomoří je to až 86 dotázaných. 20% 0% S DK D NL F CH A I ES GR < 1 km 1-25 km > 25 km Graf: Vzdálenost k nejbližšímu dítěti Ve Skandináviii se děti stěhují od rodičů dále než ve středozemních zemích. 4 5 share_cz.indd :36:08 Uhr

4 Pomocné ruce podpora uvnitř rodiny Potenciál pro vzájemnou pomoc v rodině je vysoký všude v Evropě, obzvláště však na jihu. Prarodiče se například velmi silně podílejí na péči o svá vnoučata (viz graf). Třetina dotázaných nad 65 let uvedla, že pomáhají nebo hlídají vnoučata každý den průměrně 4,6 hodin denně. I vzájemná finanční podpora hraje důležitou roli. Data studie 50+ v Evropě ukazují, že na severu rodiče podporují své děti penězi, na jihu plynou naopak peníze od mladší generace ke starší. 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% S DK D NL F CH A I ES GR Graf: Podíl babiček, které se v průběhu posledních dvanácti měsíců staraly o svoje vnoučata Podíl babiček, které se podílejí na péči o svá vnoučta je v celé Evropě vysoký. 6 7 share_cz.indd :36:09 Uhr

5 Koho jeho zaměstnání baví, ten jde do důchodu později Věk nástupu do důchodu je v Evropě velmi rozdílný (viz graf). Zdá se, že faktor zdraví při tom hraje menší roli, než se všeobecně předpokládá. Výrazné jsou naproti tomu rozdíly v důchodových a sociálních systémech. V zemích jako Rakousko nebo Francie, v nichž je předčasný důchod finančně podporován, je tato možnost zaměstnanci také častěji využívána. Výsledky studie 50+ v Evropě kromě toho ukazují, jak důležitá je spokojenost s vykonávanou prací. Spokojení zaměstnanci pracují déle. Také vlastní zodpovědnost a uznání v zaměstnání mají vliv na delší pracovní kariéru. Špatné podmínky na pracovišti naopak vedou často ke zdravotním problémům a časnému odchodu do důchodu. 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% S DK D NL F CH A I E GR Graf: Pracující obyvatelstvo ve věku mezi 50 a 64 lety Velké rozdíly při nástupu do důchodu 8 9 share_cz.indd :36:10 Uhr

6 Soukromé zabezpečení ve stáří je v Evropě málo rozšířené Téměř všichni senioři v Evropě dostávají státní důchod. Více než polovina má navíc ještě dodatečné starobní příjmy. V zemích jako je Švédsko nebo Nizozemí dostávají téměř dvě třetiny dřívějších pracujících dodatečný podnikový důchod. Podnikové důchody však ve většině zemí tvoří mnohem menší část na důchodových příjmů než státní důchody. Ještě menší je potom soukromé zabezpečení např. prostřednictvím životního pojištění. I v tom je daleko vepředu Švédsko, kde taková plnění využívá kolem 20 procent všech důchodců. V evropském průměru je to jen 10 procent. Nejnižší důchody mají lidé s nízkou kvalifikací, zejména v případě, jestliže z pracovního procesu odešli předčasně % 9-14 % 2-7 % Bezplatné aktivity Senioři v Evropě se často angažují jako neplacení pracovníci: dobře deset procent Evropanů ve věku nad 50 let vykonává dobrovolnou neplacenou pracovní činost. V severní Evropě je jejich podíl výrazně vyšší než na jihu (viz graf). V Nizozemsku je aktivních více než 20 procent dotázaných, ve Španělsku a v Řecku méně než čtyři procenta. Jako motivaci dvě třetiny dotázaných uvedly, že chtějí dělat něco užitečného i v důchodu. Při tom ovšem hraje důležitou roli zdravotní stav: Senioři, jimž se daří špatně, pracují jako dobrovolníci méně často než jejich vrstevníci, kteří se cítí zdraví a fit. Graf: Bezplatná práce v Evropě V severní Evropě je neplacené angažmá rozšířenější než na jihu share_cz.indd :36:11 Uhr

7 Rodina jako ochrana před chudobou ve stáří V některých zemích představuje chudoba ve stáří stále ještě vážný problém. Senioři na jihu musejí zpravidla hospodařit s mnohem menšími příjmy než na severu (viz graf). Tuto situaci můžeme ovšem nahlížet pozitivněji, když vezmeme v úvahu např. vlastnictví domu. Kromě toho je finanční nouze mírněna blízkostí rodiny, jak potvrzují výsledky studie 50+ v Evropě. Důležitou ochranou proti chudobě je soužití s dětmi nejenom v jedné domácnosti, ale i v oddělených bytech v jednom domě. To se nevztahuje jen na seniory v jižní Evropě, ale i na Německo a Rakousko S DK D NL F CH A I ES GR Graf: Průměrný roční příjem v euro Hospodářská situace seniorů ukazuje zřetelnou nerovnost mezi severem a jihem share_cz.indd :36:12 Uhr

8 Malá spotřeba na severu V Evropě jsou rozdíly v nerovnosti spotřeby menší než v nerovnosti finanční. Přesto ukazují data studie 50+ v Evropě zřetelnou disproporci: Výdaje za potraviny jsou překvapivě v severských zemích jako je Švédsko a Dánsko podstatně nižší než ve zbytku Evropy. Protože jsou příjmy na severu vyšší než na jihu, očekávali bychom vlastně opak. Pozorované rozdíly lze alepoň částečně vysvětlit cenami za potraviny. Méně majetní senioři na severu se při nákupu vzhledem k vysokým cenám omezují jen na to nejnutnější. 60% 50% Na jihu: Delší život i navzdory nemoci 40% 30% Lidé na severu Evropy jsou zdravější a bohatší, ale lidé na jihu žijí déle. Se svým zdravím jsou nejspokojenější Dánové, kteří jsou následováni Švédy a Švýcary (viz graf). 40 procent hodnotí své zdraví jako méně dobré až velmi špatné. Zdravotní problémy závisí všude silně na věku. Onemocnění jako šedý zákal se u lidí nad 80 let vyskytuje pětkrát častěji než ve věkové skupině 50 až 59 let. Většina potíží postihuje mnohem častěji ženy než muže. Je zde ovšem několik výjimek: potencionálně životu nebezpečnými onemocněními jako cukrovka, nemoci srdce a plic trpí především silnější pohlaví. Příčinu většího ohrožení mužů vidí odborníci v riskantnějším způsobu života, například ve vyšší spotřebě tabáku a alkoholu. 20% 10% 0% S DK D NL F CH A I ES GR Graf: Podíl obyvatelstva s velmi dobrým nebo výborným zdravím Spokojenost s vlastním zdravím je v Evropě variabilní share_cz.indd :36:13 Uhr

9 Vzdělání je dobré pro vaše zdraví Jak budeme pokračovat? Nekuřáctví, umírněné požívání vína a piva, pravidelný pohyb a omezení nadváhy mají pozitivní vliv na zdraví a prodlužují život. Jak zdravě žijí ženy a muži v Evropě, to závisí všude hodně na příjmech a vzdělání. Dotázaní s nižším vzděláním se pohybují podstatně méně a častěji trpí obezitou než jejich vrstevníci se vzděláním vyšším. Ve všech zemích mají muži výrazně častěji nadváhu než ženy. Studie 50+ v Evropě není ještě ukončena ve skutečnosti teprve začala. V průběhu minulého roku byl tento projekt v rámci řady tiskových konferencí v Bruselu a jiných městech představen vědcům a členům komise Evropské unie. Obrovský a vysloveně pozitivní ohlas ukazuje, že zájem o studii a o téma stárnutí vůbec je velký a že stále roste. Protože se proces stárnutí evropského obyvatelstva od roku 2010 bude ještě výrazně zrychlovat, rozšíříme tuto studii na další evropské země a budeme výzkum opakovat asi ve dvouletých intervalech. Doufáme, že studie 50+ v Evropě se bude i v budoucnosti těšit Vašemu zájmu. Dobré vzdělání udržuje duševní čilost Vedle tělesných schopností mizí ve všech zemích se stoupajícím věkem i duševní čilost, například paměť. Příčinou jsou mezi jiným onemocnění demencí jako je např. Alzheimerova choroba. Duševní schopnosti jsou přitom nejenom zděděné, ale závisejí také na vlivech z dětství a na vzdělání. Mezi jednotlivými zeměmi se ukázaly velké rozdíly. Účastníci ze středomořských zemí vykazovali ve stáří nejvyšší úbytek duševních schopností. Důvodem je srovnatelně nízké vzdělání v těchto zemích share_cz.indd :36:13 Uhr

10 Published by Mannheim Research Institute for the Economics of Aging (MEA) L 13, Mannheim Phone: Fax: Design/ Layout by Jennifer Kröger, Johannes Bayer Printed by BB Druck+Service GmbH Danziger Platz Ludwigshafen Internet: Mannheim Research Institute for the Economics of Aging, 2006 share_cz.indd :36:13 Uhr

11 share_cz.indd :36:13 Uhr