5 H D S E M I N Á Ř

Transkript

1 5 H D S E M I N Á Ř

2 PODMÍNKY KURZU 70% účast na seminářích (maximálně 3 absence) = 10 účastí při více absencích je nutné dodat omluvenku!! absolvování průběžného testu na semináři (není podmínkou pro splnění kurzu) 2

3 PRŮBĚH VÝUKY NA SEMINÁŘÍCH Každý týden máte povinnost přečíst jeden odborný text, který bude umístěn na ISISU Text byste měli ovládat tak, abyste byli schopni volně diskutovat o tématu, které je v textu rozebráno Na každém cvičení budete aktivně zapojeni do výuky 3

4 TESTY Průběžný test přihlášení přes ISIS Pouze jeden termín!! 8. týden výuky Termín byl stanoven na pátek od 16:15 Závěrečný test Více termínů Není předtermín 4

5 RANÝ KAPITALISMUS V PORTUGALSKU 5

6 PŘÍČINY ZÁMOŘSKÝCH OBJEVŮ I Nedostatek drahých kovů - evropská naleziště drahých kovů vyčerpána nedostatek zlato jako platidlo luxusního zboží z Orientu 1453 Turci ovládli Cařihrad kontrola spojení s Indií obchod s Orientem není skrz tradiční cesty možný 6

7 PŘÍČINY ZÁMOŘSKÝCH OBJEVŮ II Obchodní cesty do Orientu jsou rizikové Janov a Benátky podporují Španělsko a Portugalsko v zámořských objevech nové cesty za zbožím Nové lodě s hlubokým ponorem, ovladatelnější čtyři stěžně Znalost astronomie kompas, astroláb, Země je kulatá glóbus Touha po zisku, nově nabyté moci a území 7

8 MAPA ZÁMOŘSKÝCH OBJEVŮ ŠPANĚLSKA A PORTUGALSKA 8

9 POČÁTEK ZÁMOŘSKÝCH OBJEVŮ Začínají za vlády Jindřicha Mořeplavce expanzivní zahraniční politika státu zamířila nejprve na severozápad Afriky, kde dobyly maurskou Ceutu Bartolomeo Diaz obeplul Mys Dobré Naděje Vasco de Gama doplul k Indii Malakka a Siam, Moluky (Indonésie), jihočínský kanton Obsadili Indii a Afriku na jejich pobřeží zakládají faktorie (obchodní stanice) 9

10 FERNÃO DE MAGALHÃES dubna 1521 portugalský mořeplavec, který sloužil španělské koruně poslán do Indie 1506 doplul do Východní Indie 1511 poslán do Maroka - ilegálně obchodoval s Maury 10

11 DŮSLEDKY ZÁMOŘSKÝCH OBJEVŮ I Dovoz nových surovin - koření, drahé kovy, dřevo, otroci, slonovina, pepř (Záp. Afrika ) Ze zámořských objevů stát zbohatl dochází k oživení měst, pomalé přetváření pozdně středověkých hospodářských poměrů v raně novověké 11

12 DŮSLEDKY ZÁMOŘSKÝCH OBJEVŮ II Stát určuje cenu importu, vytváří monopolní svazky s obchodními domy a vyhrazuje právo rozhodovat o zásadách koloniální politiky Země se stala na koloniích značně závislou Obyvatelé mají velký zájem o službu u námořnictva, popř. v koloniálních oddílech v některých oblastech dochází téměř k vylidnění venkova, k úpadku řemesel ve městech 12

13 DŮSLEDKY ZÁMOŘSKÝCH OBJEVŮ III Zámořské objevy přinesly státu nesmírné bohatství, se kterým Portugalci neuměli hospodařit a důsledky kolonialismu zapříčinily pozdější hospodářský úpadek nakupuje luxusní orientální zboží Rozvoj světového obchodu, import nových výrobků do Evropy Obohacení zemědělství o nové plodiny a postupy Ztráta pozice středomořských měst, vzestup měst ležících u Atlantiku (Porto, Antverpy, Bordeaux, Londýn, Hamburk) 13

14 TROJÚHELNÍKOVÝ OBCHOD suroviny, drahé kovy, daně finální výrobky, přistěhovalci finální výrobky otroci otroci, drahé kovy, suroviny 14

15 RANÝ KAPITALISMUS VE ŠPANĚLSKU 15

16 PŘÍČINY ZÁMOŘSKÝCH OBJEVŮ Předpokladem pro uskutečnění zámořských objevů bylo dokončení reconquisty vyhnání Maurů ze Španělska dobytím Granady v roce 1492 Kastilští námořníci jsou v zámořských objevech konkurenti Portugalska Na trůnu Ferdinand II. Aragonský a Isabela Kastilská 16

17 FERDINAND II. ARAGONSKÝ 10. března ledna 1516 král aragonský, sicilský, kastilský, neapolský, sardinský a navarský Snaha spojením Kastílie a Aragonie vytvořit jednotný španělský stát podporoval inkvizici sjednotit katolíky a stíhat kacíře 17

18 ISABELA KASTILSKÁ Isabela I. Katolická 22. dubna listopadu 1504 kastilská a aragonská královna Souhlasila s cestou do Indie Kryštofa Kolumba úspěch zámořských 18

19 FERDINAND & ISABELA Společně učinili ze Španělska jednu z nejsilnějších zemí Evropy Za jejich vlády začínají zámořské objevy Dochází ke sjednocení Španělska 19

20 MAPA ZÁMOŘSKÝCH OBJEVŮ ŠPANĚLSKA A PORTUGALSKA 20

21 ZÁMOŘSKÉ OBJEVY I říjen 1492 Kryštof Kolumbus objevil Ameriku (Bahamské ostrovy) přesvědčen, že doplul do Indie Amerigo Vespuci zmapoval Vasco de Balboa objevil Yucatan (civilizace Mayů), v roce 1519 Panamu 1519 Hernando Cortés objevil Mexiko, říši Aztéků, v roce 1521 říši Aztéků dobyl a do Evropy odsud dováželi spousty drahých kovů 21

22 ZÁMOŘSKÉ OBJEVY II Fernando de Magalhaes objevil Moluky 1529 byla v Zaragoze podepsána třetí smlouva o dělení světa - diplomatické dohody mezi Španělskem a Portugalskem Španělsko přenechalo Portugalsku Moluky a soustředilo se sami na získávání drahých kovů z Ameriky 22

23 NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZÁMOŘSKÉ OBJEVY Fernão de Magalhães ( ) ve španělských službách objel svět - důkaz, že země není placatá Francisco Pizarro González (1532) dobyl říši Inků Hernán Cortés objevil Yucatan (1519) a bohatství říše Aztéků Do Evropy, konkrétně do Španělska, míří obrovské množství zlata 23

24 ZISK ZE ZÁMOŘSKÝCH OBJEVŮ Do Evropy dováží: Nové koření, čaj, kávu, kakao, jižní exotické ovoce, třtinový cukr, luxusní látky Doposud neznámé plodiny: jutu, bavlnu, tabák Ze zemědělských plodin: kukuřici, brambory, rajčata, fazole, kaučuk, cukrovou třtinu, kakao, krocany a krůty Amerika převzala obiloviny, koně, ovce a krávy Obchod s otroky, snaha šíření křesťanství a evropské kultury do Ameriky 24

25 NEGATIVNÍ DOPAD ZÁMOŘSKÝCH OBJEVŮ Do Evropy se šíří nemoci z Ameriky do Evropy syfilis z Evropy do Ameriky chřipka, spalničky a neštovice Cenová revoluce Od 60. let 16. století do 30. let 17. století se nadměrně zvyšovaly ceny zboží v Evropě 25

26 OBCHODNÍ DOPADY ZÁMOŘSKÝCH OBJEVŮ I V polovině 16. stol. se díky zámořským objevům stává Španělsko velmocí, jejíž postavení končí třicetiletou válkou Ovlivněn evropský obchod, výroba a peněžnictví, kulturní a politický vývoj Rychle rostlo množství směňovaného zboží, vytváří se podmínky pro vznik celonárodních trhů 26

27 OBCHODNÍ DOPADY ZÁMOŘSKÝCH OBJEVŮ II Intenzivnější obchodní styky mezi vzdálenými oblastmi Začal rozvoj celosvětové dělby práce a světového obchodu (nové výrobky v E) Obohacení zemědělství o nové plodiny a postupy Do Španělska plynou po objevení Říše Inků proudy zlata (1533) 27

28 CENOVÁ REVOLUCE I Růst cen zboží v Evropě v průběhu 16. až 17. století Vyvolána levnou těžbou a dovozem zlata a stříbra z Ameriky Dostatek zlata ražba nových mincí zvyšování cen mzdy se zvýší až se zpožděním 28

29 CENOVÁ REVOLUCE II Poklesla hodnota mezd a feudálních platů Zvýhodněni feudálové hospodařící ve vlastní režii, rolníci a podnikatelé ve městech Rozdílné životní podmínky mezi západní a východní Evropou růst cen v západní Evropě je vyšší než růst mezd klesá životní úroveň 29

30 Archiv autora CENTRA OBCHODU Po objevení Ameriky se přesunula střediska dálkového obchodu ze Středomoří k pobřeží Atlantiku Nová centra: Lisabon, Sevilla, Antverpy koncentruje se obchod s domácími výrobky, antverpská obchodní burza určují se ceny zámořského obchodu 30

31 CENTRA OBCHODU II Konec 16. století Antverpy ztrácí výlučné postavení, na jejich místo nastupuje Amsterodam, Londýn a francouzské přístavy Centra obchodu se přesouvají směrem k Atlantiku, středomořský obchod upadá (vyjma Benátek, Florencie, Janova) S přesunem obchodních center ze Středozemí k pobřeží Atlantiku, obchodních cest na moře se přesunulo i těžiště hospodářského pokroku 31

32 VZESTUP ŠPANĚLSKA Díky rozsáhlé koloniální říši se stává největším a nejmocnějším státem patřil jim jih Itálie, Sicílie, Nizozemí, Burgundsko, Karibik, Mexiko, Brazílie a Jižní Amerika Politický vliv v severní Itálii a Francii Vysoký obnos plynul do státní pokladny ze zámořských objevů, daní a obchodu s ovcemi 32

33 PÁD ŠPANĚLSKA I Španělsko ze zámořských objevů nabylo bohatství, které neumělo využít nehospodaří investuje do války Uskutečnilo špatné investice, neschopnost přeměnit peníze v trvalé zisky Vedou dlouhodobé a nákladné války, kdy bojují na několika frontách a financují boje z koloniálních zisků (válka v Nizozemí a v Itálii) 33

34 PÁD ŠPANĚLSKA II Vybíralo daně pouze od měst do státní pokladny plyne málo peněz Karel V. si půjčoval v bankovních domech (Fuggerové) Vyhlášen čtyřikrát státní bankrot Šlechta buduje velkolepé paláce a vede velice nákladný život, který si nemůže vzhledem ke špatnému hospodaření s penězi dovolit 34

35 PÁD ŠPANĚLSKA III Neexistuje volný obchod příliš cel, šlechta určuje ceny zboží, vysoký stupeň korupce Fanatický katolík Filip II. Podporuje války a další výboje Španělska investuje do předem prohraných válek 35

36 TEXT: NEWITT, M. (2009), THE FIRST EUROPEAN MARITIME EMPIRE. 1. Co vedlo Portugalce k objevení Indie? 2. Kdo byl Pedro Alvarez Cabral a jaký byl jeho přínos v zámořských objevech? 3. Co bylo jeho hlavním posláním, resp. proč chtěli Portugalci prozkoumat Indický oceán? 4. Jaké komodity byly v Indii při obchodování s Portugalskem žádané? 5. Portugalci se snažili rozšířit svou sféru vlivu i v Asii. Jak byl realizován obchod se vznikem Estado de Índia? 6. Jaký význam pro evropské státy mělo objevení a kolonizace Indie? 7. Jaký význam v zámořských objevech plnila smlouva z Tordesillas? 8. Jaký význam spatřuje autor článku v této smlouvě? 36

37 VIDEO 37