Obsah. září 2009 číslo 3-4. Obsah. Editorial. Vážení a milí čtenáři!

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Obsah. září 2009 číslo 3-4. Obsah. Editorial. Vážení a milí čtenáři!"

Transkript

1 Editorial Vážení a milí čtenáři! Ani jsme se nenadáli a pátý ročník našeho (a vašeho) časopisu Vysoké školy obchodní v Praze je u konce. Také tentokrát přinášíme naznačení profilu další katedry naší školy (tentokrát té nejdůležitější) a opět se věnujeme tématům, které by vám měly být prospěšné při studiu i jako námět na zamyšlení a prohloubení studovaných předmětů. A také několik textů čistě k počtení. Třeba o Vojtovi Náprstkovi, který je označován za zakladatele české turistiky, o putování po dosti exotické Karakoram Highway, nebo (zase z jiného soudku) jak používat , aby si adresát o vás nemyslel, že jste nezdvořáci. A samozřejmě přinášíme i dokončení článků z minulého čísla. Pochopitelně nechybí ani další recenze knih, či jiné rubriky. A samozřejmě se i nadále těším na vaše příspěvky a náměty. Tomáš Vladislav Novák šéfredaktor Obsah 04 Katedra cestovního ruchu největší a základní pracoviště školy 07 Zahraniční partneři školy 09 Cestovní ruch v krizi 12 Je ta destinace bezpečná 15 Jan Neruda fejetonista na cestách (2) 17 Znovunalezený hit Maďarské termály 20 Cestovní ruch v ČR ve statistickém přehledu 24 Networking 26 Na cestách po Prácheňsku 29 Přijeďte na Vysočinu 33 Význam Vojty Náprstka pro českou turistiku 36 Tam a zpátky po Karakorem Highway 41 Flora Tristan 42 Etiketa u 46 Recenze 48 Národní muzeum v proměnách času let rabi Löva 53 Na skok u Dallmayrů Obsah září 2009 číslo 3-4 CESTOVÁNÍ VČERA A DNES, časopis cestovního ruchu, ročník 5., číslo 3-4/09. Vychází Vydává: Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., v Tomáš Novák Nakladatelství Revue, Za Skalkou 782/1, Praha 4, tel Šéfredaktor: Mgr. Tomáš Vladislav Novák. Grafické zpracování a zlom: Michal Špatz. Tisk: Retip, s. r. o., Červený Kostelec. Fotografie: archiv, autoři. Evidenční číslo MK ČR E 14522, ISSN Náklad 500 výtisků. Redakční rada: Mgr. Kamila Andělová, Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., Ing. Milan Brož, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., PhDr. Marie Durmanová, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., doc. Ing. Helena Fialová, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., Ing. Petr Houška, Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc., Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ing. Pavel Janků, Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., PhDr. František Kadlec, Správa Pražského hradu, JUDr. Tomáš Kraus, Federace Židovských obcí České republiky, PhDr. Blažena Křížová, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, prof. Ing. Václav Kubišta, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., (předseda), prof. PhDr. Eduard Kubů, CSc., Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, PhDr. Eva Kupcová, Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., Filip Miler, předseda studentské rady VŠO, Ing. Eva Mráčková, Asociace cestovních kanceláří České republiky, doc. PhDr. Jana Oliveriusová, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., doc. Ing. Milan Paták, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., Ing. Zdenka Petrů, Vysoká škola ekonomická Praha, JUDr. et PhDr. Jan Štemberk, PhD., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., PhDr. Stanislav Voleman, Asociace průvodců České republiky, doc. PhDr. Renata Wohlgemuthová, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s. Stálí zahraniční spolupracovníci: prof. Dr. Margita Grossmann, Fachhochschule Zittau Görlitz, Německo, prof. Jacky Chantraine, Haute Ecole Lucia Brouckère Brusel, Belgie, prof. Dr. Dirk Kaiser, Fachhochschule Bochum, Německo, Dr. Robert Kaspar I.M.C., Fachhochschule Krems, Rakousko, doc. Ing. Stefan Kireta, CSc., Prešovská universita v Prešove, Slovenská republika, prof. Dr. Yukino Sato, University Tohoku, Japonsko, prof. Dr. habil. Hasso Spode, Freie Universität Willy Scharnow Institut, Berlin, Německo, prof. Dr. Hans Jürgen Teuteberg, Universität Münster, Německo, prof. Dr. Marianne Walle, L Université Rouen, Francie. Autoři článků v tomto čísle (podle abecedy): Jana Babková, knihovna Praha 9 Letňany; MUDr. Veronika Bártová, Medical Director GSK, Praha; Mgr. Aleš Česal, Národní museum Praha; Ing. Tomáš Čihák, ředitel odboru, Krajský úřad Vysočina; Májinka Duchoňová, studentka VŠO; Alena Dvořáčková, VŠO; Ing. Soňa Gullová, VŠO; Jitka Chalupná, Městský úřad Horažďovice; Ing. Jan Lajka, prorektor VŠO; Ing. Jan Havelka, prezident Evropské asociace turistických klubů; Eva Chvátalová, studentka gymnasia Ústí nad Labem; Petra Chrzová, studentka VŠO; David Kraus, Central European Tourism (CET); JUDr. Tomáš Kraus, Federace Židovských obcí ČR; RNDr. Aleš Krejčí, CSc., VŠO; Hana Kundrátová, Asociace průvodců ČR; Ing. Lenka Lukešová, Mag Consulting Praha; Milan Mazanec, Asociace průvodců ČR; Filip Miler, student VŠO, Studentská rada; Ing. Eva Mráčková, Asociace cestovních kanceláří ČR; Doc. PhDr. Jana Oliveriusová, VŠO, CSc.; Ing. Monika Palatková, VŠO, Ph.D.; Blanka Petrášková, studentka VŠO; PhDr. Hana Romová, VŠO; PhDr. Milena Secká, Náprstkovo muzeum Praha; Neil Shepherd, Londýn, Velká Británie; Mgr. Viktor Šafařík, VŠO; Jindřiška Šamlová, VŠO, knihovna Praha 9 Letňany; Ing. Ladislav Šípek CSc. Magconsulting Praha; Ing. Šárka Tittelbachová, VŠO; Prof. PhDr. Marianne Walle, Université Rouen, Francie; Doc. PhDr. Renata Wohlgemuthová, CSc., VŠO; PhDr. Zdenka Zápotocká, Gymnasium Jana Nerudy, Praha; Prof. MUDr. Helena Zídková, DrSc. Cestování včera a dnes I 3

2 Katedry VŠO se představují Na nádvoří Arcibiskupského zámku Kroměříž (UNESCO) foto: Nela Cajthamlová Katedra cestovního ruchu největší a základní pracoviště VŠO TURISMUS JE VELMI DYNAMICKÉ ODVĚTVÍ. DESTINACE, KTERÉ NEJSOU SCHOPNÉ RYCHLE REAGOVAT NA NOVÉ TRENDY ŽIVOTNÍHO STYLU, JEŽ SE ODRÁŽEJÍ V POŽADAVCÍCH NA SLUŽBY V TURISMU, POSTUPNĚ ZTRÁCEJÍ IMAGE PŘITAŽLIVÉ DESTINACE A TÍM I TURISTY. NEMUSÍ TOMU TAK BÝT, POKUD REGION (DESTINACE) UMÍ VYUŽÍVAT MULTIPLIKAČNÍCH EFEKTŮ TURISMU A PODPORUJE SPOLUPRÁCI A KOOPERACI JEDNOTLIVÝCH SUBJEKTŮ. TÍM VZNIKÁ PŘEDPOKLAD PRO ROZVOJ INFRASTRUKTURY, KTERÁ SLOUŽÍ NEJEN TURISTŮM, ALE TAKÉ OBYVATELŮM REGIONU PRO ZKVALITNĚNÍ JEJICH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK OBECNĚ, PRO TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU I KE VZNIKU NOVÝCH MOŽNOSTÍ PRO PODNIKÁNÍ. ROZVÍJÍ SE TZV. LOCAL SMALL BUSINESS, ZVYŠUJE SE POČET PRACOVNÍCH MÍST V REGIONU I PODÍL PŘÍJMŮ DO VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ. DESTINACE, KTERÁ JE PŘÍVĚTIVÁ PRO REZIDENTY I TURISTY MÁ VĚTŠÍ ŠANCE PŘILÁKAT INVESTORY, A TO NEJEN PRO OBLAST TURISMU. Katedra cestovního ruchu je největší katedrou na VŠO. Její členové jsou specializovaní odborníci z akademické půdy, kdy většina z nich má dlouholetou praxi v cestovních kancelářích, hotelích, průvodcovské činnosti, veřejné správě a informačních centrech. Profesionální úroveň je garantována dlouholetou výzkumnou činností jednotlivých členů katedry a realizací řady projektů pro zkvalitnění praxe v oblasti turismu České republiky. Prioritami výzkumu katedry jsou: Strategie rozvoje turismu v ČR v podmínkách Evropské unie, Udržitelný rozvoj turismu, Management destinací, Tvorba produktů a jejich marketing, Reforma a efektivnost veřejného sektoru. Členové katedry se podíleli například na tvorbě Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR, Programu rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji, výzkumných úkolech Ministerstva pro místní rozvoj ČR (Udržitelný rozvoj a Kongresový a incentivní cestovní ruch v regionech ČR) i mezinárodním projektu PICTURE pro udržitelný rozvoj historických měst v rámci 6. rámcového programu EK. Členové katedry přednášejí na zahraničních univerzitách, účastní se národních i mezinárodních konferencí a publikují. V rámci dalšího vzdělávání se podíleli na realizaci vzdělávacích projektů financovaných z ESF pro pracovníky cestovních kanceláří a touroperátory v oblasti golfového a event turismu a pro průvodce se zaměřením na tvorbu a realizaci nových produktů pro Prahu. Při realizaci těchto projektů členové katedry spolupracovali s Hospodářskou komorou hlavního města Prahy, Českou golfovou federací a Asociací průvodců České republiky. V současné době členové katedry připravují mezinárodní společný studijní program Management and Geography: Regional Planning and Tourism Development společně s univerzitami v SRN, Maďarsku, Slovensku, Estonsku a Švédsku. Katedra cestovního ruchu má v rámci ČR nejsilnější zastoupení interních akademických 4 I Cestování včera a dnes

3 Katedry VŠO se představují pracovníků habilitovaných v oblasti cestovního ruchu. Někteří další interní pracovníci jsou v současné době zapojeni do doktorandského studia v této oblasti. Bakalářské studium Ekonomika a technika cestovního ruchu Katedra cestovního ruchu zajišťuje v bakalářském studiu výuku předmětů, které jsou zaměřeny nejprve na získání základního přehledu cestovního ruchu České republiky, a to jak z pohledu ekonomiky, tak techniky (ubytování, stravování, doprava a lázeňství). V následujícím semestru získají studenti základní přehled o mezinárodním cestovním ruchu na základě analýzy statistických podkladů a příkladů dobré praxe. Geografie cestovního ruchu Cílem výuky geografie je především seznámení posluchačů s problematikou geografie cestovního ruchu, a to s faktory a předpoklady rozvoje cestovního ruchu, s hodnocením prostorového rozložení či s vlivy cestovního ruchu na okolní prostředí. Dalším cílem je pak to, aby posluchači získali geografický přehled o podmínkách rozvoje cestovního ruchu v Evropě jako celku i v jednotlivých zemích tohoto nejvýznamnějšího turistického regionu. Stejně tak si výuka daného předmětu klade za cíl představit i ostatní regiony cestovního ruchu (Asie a Pacifik, Amerika, Afrika, Střední Východ). Atraktivnost daného předmětu je podpořena návštěvou odborníků z praxe, konkrétně se jedná o zástupce Maďarského velvyslanectví v Praze, Maďarské turistiky či Kyperské organizace turismu. Do budoucna se předpokládá i účast zástupců ze Schweiz Tourismus, Holandské turistické informační kanceláře či Tuniského národního úřadu pro cestovní ruch. Výuku těchto základních předmětů cestovního ruchu zajišťuje katedra pro všechny studijní obory VŠO. Dějiny kultury Dějiny kultury jsou jedním z povinně volitelných předmětů. Nejstručněji vyjádřeno tvoří jejich obsah výuka dějin umění a dále jde o upozornění na kontext s duchovními podněty, z nichž se formovaly estetické a etické normy, které pak v každodenním životě ovlivňovaly kulturu bydlení, stolování, odívání, či způsoby trávení volného času. Kromě vědomostních prověrek uzavírají studenti tento předmět vypracováním seminárních prací, které jsou tematicky velmi pestré, zajímavé a nejednou jsou inspirací pro hlubší zájem o kulturní minulost. Cestovní ruch v České republice v souvislosti s mezinárodním cestovním ruchem Z velké části je založen na samostatné práci studentů. Předmět je zařazen do posledního ročníku, kdy se již předpokládá dostatečná znalost problematiky cestovního ruchu v České republice i v zahraničí. V rámci tohoto předmětu jsou znalosti dále prohlubovány a aplikovány na praktické situace. V průběhu semestru je zorganizována exkurze do České centrály cestovního ruchu CzechTourism a jsou pozváni vybraní odborníci z praxe na besedu se studenty. Průvodce nezbytná služba v cestovním ruchu Součástí přípravy našich absolventů je i volba mezi třemi povinně volitelnými předměty hotelnictví, řízení cestovních kanceláří a průvodcovství. Všechny tři předměty jsou velmi zajímavé a studenti jsou někdy před volbou na velkých rozpacích, který z nich si mají zvolit. Pokud zvolí průvodcovství, mají možnost, kromě teoretických přednášek, které se vztahují k metodice práce průvodce, zažít i zajímavou praktickou část výuky. V rámci své přípravy musí připravovat tématické vycházky s výkladem a dalšími instrukcemi pro klienta podle zadání učitele. V letošním akademickém roce jsme měli se studenty velmi zajímavé vycházky v neobvyklých pražských lokalitách. Vycházky měly takový úspěch, že se zúčastňovali i studenti, kteří to neměli za povinnost. Workshop v Olomouci, foto M. Palatková, Cestování včera a dnes I 5

4 Katedry VŠO se představují Řízení a provoz cestovních kanceláří Povinně volitelný kurz Řízení a provoz cestovních kanceláří se v přednáškách zaměřuje na získání znalostí obecných předpokladů a podmínek založení a provozování cestovní kanceláře či agentury. Cílem seminářů je procvičení trasování zájezdů, kalkulace a dalších praktických dovedností potřebných v oblasti příjezdového i výjezdového cestovního ruchu. Součástí kurzu by měla být ve školním roce 2009/10 exkurze na vybraný český či zahraniční veletrh cestovního ruchu. Magisterské studium Projekt Výuka v tomto předmětu probíhá v souladu se vzdělávacími požadavky Společnosti pro projektové řízení tak, aby studenti získali přehled v látce potřebné pro získání mezinárodní certifikace. Společnost pro projektové řízení je nezisková organizace sdružující firmy a jednotlivce zabývající se managementem projektů. Je národní organizací IPMA (International Project Management Association). Pro nadcházející semestr se připravuje akreditace předmětu jako vzdělávacího kurzu ověřeného Společností pro projektové řízení, čili jako kurzu uznávaného při žádosti o certifikaci. Během výuky jsou studenti seznámeni s Národním standardem kompetencí projektového managementu a teoretické znalosti si zkoušejí na praktickém příkladu při řešení nejprve cvičných, a následně reálných projektů. Výuka je zajišťována vyučujícími certifikovanými dle mezinárodních standardů IPMA (IPMA Level D, Certified Project Management Associate). Získané teoretické znalosti studenti v následujícím semestru aplikují v praxi. Jsou rozděleni do týmů, které vede zvolený manažer, a zpracovávají komplexní projekt pro konkrétní subjekt z praxe. Tímto způsobem již studenti zpracovali projekt revitalizace a využití komplexu Veltrusy a vytvoření turistické destinace, projekt destinačního managementu Spálenopoříčska, marketingový projekt zviditelnění Moravskoslezského kraje, vytvoření jednotného informačního systému pro Liberecký kraj atd. Studenti spolupracují se zadavateli projektů (Národní památkový ústav, město Spálené Poříčí, Liberecký kraj) a také se všemi stěžejními subjekty, které jsou pro úspěšnou realizaci projektu důležití (městské úřady, kasteláni, informační centra, cestovní kanceláře, manažeři mikroregionů, podnikatelé, rezidenti). Výsledným efektem dvousemestrální práce studentů je projekt, který lze realizovat v praxi včetně jeho financování, praktická zkušenost studentů s komunikací v reálném prostředí, praktické ověření manažerských dovedností a práce v týmech. Marketingový management destinací Dvousemestrální kurz, jehož cílem je získání přehledu o tom, jak efektivně řídit a prodávat destinaci cestovního ruchu. Ať už se jedná o marketing nebo o vybrané otázky řízení destinace, každý ze semestrů je zakončen kromě zkoušky i skupinovým zpracováním a prezentací případové studie, jejíž zadání vychází z potřeb praxe. V loňském i letošním roce zpracovávali studenti zejména denního studia případové studie orientované na Olomoucký kraj v oblastech systému marketingového výzkumu, analýzy internetového portálu, návrhu produktů pro vybrané segmenty a další. Součástí kurzu jsou i jedno či dvoudenní exkurze do vybraných destinací cestovního ruchu doposud do Olomouce a do Vídně. V rámci exkurzí absolvují studenti odborný seminář a prohlídku atraktivit navštívené či blízké destinace (např. Kroměříž). Mezinárodní cestovní ruch Dvousemestrální kurz Mezinárodní cestovní ruch navazuje na základy mezinárodního cestovního ruchu v bakalářském studiu a rozšiřuje ho o řadu aktuálních témat postavení rozvojových zemí v mezinárodním cestovním ruchu, liberalizace obchodu službami a problematika EU a další. Součástí kurzu by měla být ve školním roce 2009/10 exkurze na vybraný veletrh cestovního ruchu, pravděpodobně na WTM Londýn či ITB Berlín. Veřejná správa V tomto předmětu studenti získají informace o postavení cestovního ruchu ve veřejné správě, o systému řízení cestovního ruchu i v mezinárodním kontextu, zejména v návaznosti na EU. Nedílnou součástí jsou návštěvy a získávání informací na veřejnoprávních institucích (krajské úřady, magistráty). Katedra cestovního ruchu se kromě své náročné práce pedagogické snaží stmelit své členy i jinými aktivitami, mezi něž patří výjezdní zasedání katedry. První zasedání proběhlo ve dnech 5. až 7. června tohoto roku v Nových Hradech v Jižních Čechách, a byl tak dán impulz k pravidelnému opakování podobných akcí. Takové zasedání má vždy charakter jak pracovní, tak i relaxační. Šárka Tittelbachová 6 I Cestování včera a dnes

5 ESCULA UNIVERSITARIA DEL MARESME VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ V MARESME VE ŠPANĚLSKU SE ZAMĚŘENÍM NA OBLAST PODNIKÁNÍ A CESTOVNÍHO RUCHU JE SOUČÁSTÍ UNIVERZITY POMPEU FABRA. JDE O AUTONOMNĚ SPRAVOVANÉ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM REGIONÁLNÍ RADY V MARESME A JE TEDY ŠKOLOU VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNOU. EXISTUJE OD ROKU ŠKOLA SE NACHÁZÍ V BLÍZKOSTI BARCELONY A JEJÍ BUDOVY STOJÍ V MARESME PŘÍMO NA ROZLEHLÉ PÍSEČNÉ PLÁŽI STŘEDOZEMNÍHO MOŘE. Zahraniční partneři školy Partnerské vztahy VŠO s Escula Universitaria del Maresme Jedním z hlavních záměrů školy je zájem na spojení s praxí v národním i nadnárodním, zvláště v evropském měřítku. V tomto smyslu spolupracuje s místní Radou podnikatelů a dalšími předními specialisty v oboru podnikání a podílí se na mnoha mezinárodních projektech v rámci nově vytvořené organizace s názvem Evropský prostor vyššího vzdělávání Espacio Europeo de Educación Superior. Samozřejmou součástí zmíněných projektů je výuka cizích jazyků, na niž je kladen zvláštní důraz. Hlavním cílem jazykové výuky je připravit studenty, aby se dokázali bez problémů pohybovat v mezinárodním prostředí, aby uměli rozvíjet v zahraničí své získané studijní i profesionální dovednosti v oboru turistického ruchu i podnikání. K tomu slouží i možnost využít četných stipendií a výměnných pobytů i nabídek v projektech zaměřených na celoevropskou spolupráci. K hlavním aktuálním cílům španělské školy patří: vzdělávání, věda a výzkum, přenášení znalostí a nových technologií do praxe, s důrazem na inovaci a rozvoj nových technologií, návaznost na praxi a aktivní spolupráce s jednotlivými podniky v daných sférách, a na neposledním místě rovněž spolupráce se zahraničními partnery. Ve všech těchto záměrech, a to již na úrovni přípravy studentů a při trvalé aktualizaci studijních programů, je položen důraz na provázanost s praxí. Studium cizích jazyků v Maresme Na tomto úseku se odvíjí spolupráce pražské Vysoké školy obchodní se španělskou školou a sem přicházejí naši studenti i učitelé na kratší jazykové stáže. Zaměření profesorského sboru Katedry cizích jazyků je orientováno především na oblast podnikání a turistického ruchu. K hlavním cizím vyučovaným jazykům patří angličtina, němčina a francouzština. Studium probíhá diferencovaně, podle jednotlivých oborů (podnikatelské vědy, vzdělávání v oblasti turistiky studium konkrétní oblasti turistického ruchu). V současné době škola v Maresme zavádí specializovanou výuku cizích jazyků. Kromě běžné výuky jsou studenti zařazováni do takzvané Učebny samostatného jazykového vzdělávání. Škola tím usiluje o zvýšení motivace studentů všech oborů v oblasti výuky cizích jazyků a o maximální zpřístupnění a usnadnění studia cizích jazyků prostřednictvím moderní audiovizuální techniky na špičkové úrovni. Tato učebna bývá také běžně využívána k výuce jazyka řízeného učitelem a často se zde organizují také interaktivní formy výuky cizích jazyků jako debaty, konference, semináře, promítání, setkání se zahraničními odborníky, jež slouží kromě jiného právě i k motivaci studentů ke studiu. Postavení cizojazyčného vyučování je také posíleno skutečností, že je nezbytnou součástí závěrečného hodnocení a zkoušek k získání diplomu v oblasti studia turistického ruchu. Hana Romová Cestování včera a dnes I 7

6 Zahraniční partneři školy Na stáži v Mataró DO MATARÓ NA TAMĚJŠÍ UNIVERZITNÍ ŠKOLU ESCOAL UNIVERSITÀRIA DEL MARESME, KTERÁ JE ZAMĚŘENA NA OBOR CESTOVNÍ RUCH A OBCHOD, JSEM PŘIJELA JAKO STÁŽISTKA PROGRAMU ERASMUS V BŘEZNU 2006, ABYCH TAM STRÁVILA JEDEN TRIMESTR. Škola je vzdálená asi 30 km od Barcelony a její budova se nachází přímo na dlouhé písečné pláži Středozemního moře, což bylo pro nás české suchozemce (přijeli jsme z Prahy tři) obzvláště přitažlivé. Sice jsem absolvovala na VŠO kurs španělštiny, ale musela jsem si přesto nějaký čas na výuku odborných předmětů v této řeči zvykat a neznámé výrazy hledat ve slovníku. Stážisté si mohou studijní program sami volit a rovněž i to, zda chtějí navštěvovat přednášky a semináře v denních hodinách nebo večerních. Zvolila jsem si studium denní a zapsala předměty, které se vyučují i na VŠO, aby mi byly po návratu uznány jako splněné. Výuka však byla poněkud odlišná, studium je hodně spojeno s aplikacemi na praxi a studenti si musí umět poradit s řešením i některých konkrétních pracovních situací. Učitelé také zadávají často náročné písemné seminární úkoly, např. jedna moje taková zpráva byla téměř šedesátistránková. Přestože nám studium a příprava na jednotlivé předměty zabraly hodně hodin, našla jsem si čas na poznávání Španělska. Nás stážistů z různých zemí Evropy bylo asi dvacet a tak jsme cestovali často společně. Navštívili jsme nejenom blízkou Barcelonu, ale poznali řadu míst v Katalánsku, v Pyrenejském pohoří a skromné volné chvíle mezi vyučováním trávili u moře na pláži. Tříměsíční studijní pobyt ve Španělsku mi dal mnoho. Byla to opravdu cenná zkušenost. Podstatně jsem se zlepšila ve španělštině, získala nové poznatky v odborné výuce a považuji za důležité i to, že jsem poznala mnoho mladých lidí kromě španělských i studenty z dalších evropských zemí. Ráda bych tam byla zůstala ještě déle, ale bohužel jsem byla na španělské škole poslední semestr ve 3. ročníku, tudíž už jsem neměla možnost studium si prodloužit. Delší pobyt jedině doporučuji. Blanka Petrášková Viktor Šafařík 8 I Cestování včera a dnes

7 Cestovní ruch v krizi aneb Krize cestovního ruchu (2. část) UVEŘEJŇUJEME DRUHOU ČÁST ZÁSADNÍHO PROFILOVÉHO ČLÁNKU K AKTUÁLNÍM PROBLÉMŮM V CESTOVNÍM RUCHU V SOUVISLOSTI S PROPUKNUTÍM SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE. MINULE OTIŠTĚNÁ 1. KAPITOLA CHARAKTERIZUJE KORELACE MEZI TEMPEM VÝVOJE SVĚTOVÉHO HDP A VÝVOJEM MEZINÁRODNÍCH PŘÍJEZDŮ. VE 2. KAPITOLE JE SLEDOVÁN POSLEDNÍ VÝVOJ A ODHAD MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU PRO ROK Dopady krize a jak jim čelit Jaký lze očekávat scénář ekonomického vývoje v roce 2009? Podle Kohouta 7) bude recese v roce 2009 hluboká a vleklá. Jestliže tématem číslo jedna byla v roce 2008 finanční krize, bude to v roce 2009 právě hospodářská recese, která zasáhne všechny ekonomiky bez rozdílu a která bude mít podle průběhu v té které zemi vliv na jejich postavení na trhu mezinárodního cestovního ruchu. Pokud se týká ekonomiky Evropské unie, bude její vývoj podle Kohouta 8) charakterizován pomalým růstem, vysokou nezaměstnaností, nepříliš optimistickými očekáváními. Vzhledem k významu Evropy jako hlavního zdrojového trhu pro mezinárodní cestovní ruch v objemu přes 500 mil. výjezdů (56 %) v roce 2007 a vzhledem k ekonomickým problémům na nejsilnějších zdrojových trzích (Německo, USA a další) jsou očekávání spíše skeptická. Kohout označuje za jediný účinný nástroj pro nastartování ekonomik snížení daně z příjmu a zachování vlastní měny v ekonomikách, které nejsou doposud členy eurozóny. Podíváme-li se na hlavní zdrojové trhy mezinárodního cestovního ruchu podle výdajů v roce 2007, jak ukazuje tabulka 4, je patrné, že s ohledem na prognózovaný vývoj podle MMF 9) dojde ke zpomalení, ne-li k poklesu poptávky přinejmenším v roce Skupina zemí v první desítce zdrojových trhů zůstane pravděpodobně stejná, může však dojít ke změnám v rámci jejich pořadí. Důvěra v sektor cestovního ruchu se výrazně snížila již během roku 2008 a očekávání jsou pro nejbližší období negativní jak pro hotelnictví, dopravu i segment cestovních kanceláří a agentur. Otázkou je, jak dlouho budou trvat a jak hluboce negativní budou očekávání v oblasti mezinárodního cestovního ruchu. Přestože vlády neřeší primárně sektor cestovního ruchu, kroky, které zatím podnikly, se i v oblasti cestovního ruchu zprostředkovaně odrazí (viz tabulka 6). Ať se jedná o snížení úrokových sazeb, např. v USA, Velké Británii, v eurozóně, uvolnění veřejných prostředků na záchranu bankovních institucí či fiskální opatření s cílem stimulovat poptávku. Jedná se však zatím o opatření s krátkodobým účinkem, nástroje působící koncepčně, globálně a dlouhodoběji se zatím hledají. Stále častěji se v souvislosti s hledáním receptů na odstranění následků finanční krize a vymanění se z ekonomické recese hovoří o udržitelném rozvoji. Pro rok 2009 počítají prognózy IMF 10) s výrazným nárůstem nezaměstnanosti až na úroveň 6,5 % v rozvinutých tržních ekonomikách, v zemích eurozóny pak dokonce 8,3 % s největšími problémy ve Španělsku, Belgii a Řecku, avšak i v Německu (až 8 %). Pokud se týká cen ropy a dalších základních surovin, došlo od poloviny roku 2008 po razantním nárůstu k poklesu ze 145 USD za barel v červenci 2008 na 60 USD za barel v listopadu 2008 a dále až ke 40 USD. Odhad MMF pro rok 2009 hovoří o průměrné ceně 64 USD. Dalším významným ekonomickým ukazatelem je inflace, kde je předpokládán pokles, dokonce panují obavy z deflačních tlaků. Deflace však nehrozí v USA, kde naopak díky plánu ohromné úvěrové expanze panují opačné obavy. Nejen pro cestovní ruch je krize a využití určitých nástrojů pro řešení jejích následků nebezpečná z hlediska politické a sociální stability. Hrozba sociální nestability je silná v zemích, kde krize působí nejen destabilizaci ekonomických, Téma ale i politických poměrů. Podle skupiny Control Risk 11) patří k velmi rizikovým země, které v posledních letech vykazovaly vysokou dynamiku růstu ekonomiky a dnes se ocitají v důsledku krize ve vážných problémech. Jedná se např. o země, jejichž váha z pohledu zapojení do mezinárodního cestovního ruchu jako destinací, ale i jako zdrojových trhů právě v posledních letech rostla, např. Čína, Rusko, Ukrajina, Thajsko, Turecko, Mexiko a další. Z hlediska rizik se nejčastěji jedná o zvýšení míry politického rizika, destabilizace systému (Rusko, Ukrajina), korupce, nekalá konkurence, ale i ochrana zdrojů v podobě zestátňování a protekcionismu. Uvedené jevy mohou mít negativní dopady na zapojení zemí do mezinárodního cestovního ruchu. Pokud se týká řešení krizové situace přímo a primárně v oblasti cestovního ruchu, lze programy podpory rozvoje cestovního ruchu předpokládat u hlavních exportérů služeb cestovního ruchu (tabulka 5), anebo v zemích, kde představuje cestovní ruch významnou součást národní ekonomiky zejména z hlediska tvorby HDP a zaměstnanosti. Singapur Program BOOST (Building On Opportunities to Strengthen Tourism) Příkladem rychlé reakce na zhoršující se ekonomickou situaci je projekt Singapurské turistické organizace Singapore Tourist Board (STB) 12). STB se snaží pomocí programu BOOST Cestování včera a dnes I 9

8 Téma v hodnotě asi 90 mil. SGD (1 SGD je asi 15 CZK) překonat složitou ekonomickou situaci v cestovním ruchu tak, aby nedošlo k poklesu ani mezinárodních příjmů ani příjezdů. Cílem pro rok 2009 je 9-9,5 mil. příjezdů a 12-12,5 mld. SGD příjmů. Platformou pro realizaci celého programu je spolupráce mezi asi 500 zástupci komerční sféry, STB a Singapurského mezinárodního konferenčního a výstavního centra. Singapur se snaží přeměnit hrozbu v příležitost tak, že staví na svém postavení v obchodním cestovním ruchu a jednom z hlavních asijských center zábavy, nákupů a stylu, stejně jako na vzdělané pracovní síle v sektoru cestovního ruchu. Finanční podpora cestovnímu ruchu v rámci BOOST doplňuje již dříve schválenou podporu singapurské ekonomice ve výši 20,5 mld. SGD s cílem udržet firmy a pracovní místa v sektorech přímo a nepřímo napojených na cestovní ruch. BOOST zahrnuje zejména podporu zahraniční poptávky, partnerství, taktický marketing destinace. STB připravila dvě kampaně zacílené na skupinu volnočasového (leisure) cestovního ruchu a na obchodní, zejména MICE segment. Obě kampaně vycházejí z trendů, které se v ekonomicky složitém období projevují, tedy orientace klientů na cesty na kratší vzdálenosti, dobrý poměr cena/výkon, snižující se průměrný počet přenocování a silná orientace na zážitek. Kampaň 2009 Reasons to enjoy Singapore stojí na vytvoření cenově atraktivních nabídek složených ze služeb Singapore Airlines, atraktivit, ubytovacích služeb a dalších partnerů. Kromě toho může STB využívat i přímých finančních pobídek k podpoře propagačních kampaní komerčních subjektů. Aktivity STB jsou zaměřeny na pět hlavních trhů z regionu Asie a Pacifik Čína, Indie, Indonésie, Malajsie a nový trh Vietnam. Z hlediska segmentace se bude jednat o FIT (Free and Independent Travel), skupinové cesty a účastníky MICE. Nezanedbatelnou cílovou skupinou budou i tranzitující z Austrálie, Německa a Velké Británie. Jedním z hlavních médií bude internet, kde nabídne STB v první části on-line kampaně Fly on US volné letenky v hodnotě 500 tisíc SGD a možnou výhru v hodnotě 10 tisíc SGD každý měsíc. Kampaň byla spuštěna 19. února 2009 a ukončena v květnu K dalším opatřením v rámci programu BOOST patří i přímé podpory podnikatelské sféry, zejména v segmentu MICE, např. formou 50 % slevy z plateb za účast na výstavách a veletrzích organizovaných STB. Stejně tak je program zaměřen na udržení pracovních míst a zvýšení kvalifikace pracovníků v cestovním ruchu pomocí speciálních programů. Velice silná je i podpora kvality a konkurenceschopnosti singapurského cestovního ruchu. Zcela ojedinělý je program zaměřený na rezidenty, kteří by se měli stát velvyslanci cestovního ruchu ve smyslu využívání služeb cestovního ruchu (např. stravování v hotelích) i k podpoře návštěv jejich příbuzných a známých žijících mimo Singapur. Veškeré aktivity v rámci programu BOOST stojí na partnerství veřejného a soukromého sektoru. Program Světové organizace cestovního ruchu UNWTO Mezinárodní organizace cestovního ruchu UNWTO považuje cestovní ruch za vysoce rezistentní odvětví, které může přispět k eliminaci chudoby, udržitelnému rozvoji a programu nazvanému The Green New Deal. UNWTO vyhlásila svůj program řešení krize soustředěný na tři oblasti 13) : 1. podpora sektoru cestovního ruchu založením výboru TRC (Tourism Resilience Committee) v lednu 2009 s cílem posílit tok informací a výměnu informací o nejlepších praktikách, 2. obhajoba priorit cestovního ruchu v rámci přijímaných opatření na obecné ekonomické úrovni, 3. podpora cestovního ruchu v novém programu The Green Economy jako sektoru založenému na rozumném růstu, infrastruktuře a z hlediska spotřeby energie čistých pracovních místech. Ze zaměření programu i z titulu UNWTO jako mezivládní organizace je zřejmé, že se nejedná o příliš konkrétní cíle, je tedy otázkou, zda a jak může uvedený program přispět k zásadnímu řešení očekávaného propadu mezinárodního cestovního ruchu. Program OSN The Green New Deal Za pozitivní lze považovat orientaci na projekt The Green New Deal. Uvedený ambiciózní projekt vznikl na podzim 2008 jako reakce na finanční krizi a černé vyhlídky pro rok 2009 ve spolupráci mezi Organizací spojených národů a ekonomickými odborníky. Plán v sobě spojuje řešení finanční krize společně s řešením chudoby, environmentálních katastrof a dalších problémů. Program je založen na předpokladu, že svět je zmítán ne jednou finanční, ale dalšími dvěma propojenými krizemi, a sice krizí potravinovou a palivovou. Program byl podpořen Německem, Norskem a Evropskou komisí. Nová zelená ekonomika by se měla stát nástrojem udržitelného růstu a vrátit svět na cestu prosperity 14). Podle projektu The Green New Deal by měl být rozvoj v 21. století založen na udržitelném využití světového přírodního kapitálu a čistých technologií na rozdíl od 20. století, kdy byl rozvoj podmíněn zejména kapitálem finančním. Předpokládá se, že současná hodnota trhu environmentálního zboží a služeb se pohybuje na úrovni 1,3 bil. USD a v dalších dvanácti letech by se měla zdvojnásobit. Spojení šetrného využití přírodních zdrojů a udržitelného rozvoje cestovního ruchu dává jistě smysl. 15) Poněkud v rozporu s výše uvedeným návrhem řešení globálních ekonomických problémů se mohou jevit dílčí opatření s krátkodobým účinkem prováděná jednotlivými vládami, jak je uvedeno v tabulce 6 na příkladu hlavních zdrojových trhů mezinárodního cestovního ruchu. 4. Recept na ekonomickou recesi po česku Pokud chceme hledat recept na problémy cestovního ruchu v České republice, musíme se ptát, zda má být podpora orientována na export služeb cestovního ruchu, jejich import nebo domácí cestovní ruch. Obvykle se podpora soustředí na oblast exportu (incoming) a domácího cestovního ruchu. Podpora incomingu je v zásadě záležitostí záchranných opatření na hlavních zdrojových trzích České republiky (Německo, Velká Británie, Itálie, USA, Rusko, Slovensko, Polsko a další). Podpora domácího cestovního ruchu (a případně outgoingu) Seznam zdrojů [1] ČSÚ: Satelitní účet. In: [2] Filipová, H., Němec, P.: Z nejhoršího jsme uvnitř. In: Ekonom č. 5/2009, s [3] Global Green New Deal Environmentally-Focused Investment Historic Opportunity for 21st Century Prosperity and Job Generation In: [4] [5] ArticleID=5957&l=en [6] Kohout, P.: Recese roku 2009 a jak jí čelit In: ln_nazory_mel 10 I Cestování včera a dnes [7] Lean, G.: A Green New Deal can save the world s economy, says UN In: independent.co.uk/environment/green-living/a-green-new-deal-can-save-the-worlds-economy-saysun html [8] Ministři a NERV posvětili návrhy na řešení krize v Česku In: clanek/ ministri-a-nerv-posvetili-navrhy-nareseni-krize-v-cesku.html [9] MMF: World Economic Outlook October 2008: Financial Stress, Downturns, and Recoveries. In: imf.org/external/pubs/ft/weo/2008/02/pdf/text.pdf [10] MMF: World Economic Outlook Update. January 28, In: weo/2009/update/01/pdf/0109.pdf [11] Němec, P.: Stíny sociálních nepokojů. In: Ekonom č. 5/ 2009, s [12] Singapore Tourism Board launches the S$90M BOOST In: com/4hots_nshw.php?mwi=5531 [13] Tourism Economics: The Financial Crisis and Implications for European Tourism [14] UNWTO: [15] UNWTO: International Tourism Challenged by Deteriorating World Economy. 27 January In: php?id=3481&idioma=e [16] UNWTO: Tourism Highlights In: unwto.org/facts/eng/pdf/highlights/unwto_highlights08_en_hr.pdf [17] UNWTO: UNWTO World Tourism Barometer. Vol. 7, No. 1, Jan [18] WTTC: The 2008 Travel & Tourism Economic Research World. In:http://www.wttc.org/bin/pdf/original_ pdf_file/exec_summary_final.pdf

9 Téma znamená podporu domácí spotřeby. Spotřeba v incomingu představovala v roce mld. CZK, v domácím cestovním ruchu 105 mld. CZK a v outgoingu 81 mld. CZK 16). Návrh opatření k řešení ekonomické recese z dílny skupiny Národní ekonomické rady vlády (NERV) zahrnuje šest základních oblastí 17) : 1. Podpora podnikání a soukromých investic motivovat zárukami banky, aby půjčovaly podnikům, zrychlit odpisy v 1. a 2. skupině, snížit zálohy na daně z příjmu firem i živnostníků a další. 2. Podpora zaměstnanosti a dopravní obslužnosti zavést slevu na sociálním pojištění, podporovat dopravu v regionech, získat prostředky z fondů EU na podporu regionů. 3. Podpora exportu, obnova a posílení úvěrových linek kapitálově posílit státní banky (exportní banku, záruční a rozvojovou banku a EGAP a další). 4. Podpora restrukturalizace a insolvenčních procesů garantovat půjčky podnikům v reorganizaci, zjednodušit pravidla pro oddlužení a další. 5. Zrychlit výdaje do zateplování veřejných budov a panelových domů, energetických úspor domácností, oprav silnic a dopravních staveb. 6. Podpora školství a vzdělávání. Jednotlivá opatření mají za cíl zlevnění práce, rozvoj podnikatelských aktivit, exportu, a to opatřením na podporu zaměstnanosti a posílení poptávky, dále pak i investice, například do výzkumu a vzdělání nebo infrastruktury s ohledem na regionální rozvoj. Zprostředkovaně se mohou uvedená opatření odrazit na rozvoji příjezdového i domácího cestovního ruchu. Česká republika nemá a pravděpodobně ani nezamýšlí speciální krizový scénář pro rozvoj cestovního ruchu. Opatření by měla být zahrnuta do Národního krizového plánu. 5. Shrnutí Na základě historického vývoje mezinárodního cestovního ruchu lze označit cestovní ruch za rezistentní odvětví, avšak s odlišnostmi v regionech i formách a typech cestovního Tabulka 4: HLAVNÍ ZDROJOVÉ TRHY MEZINÁRODNÍHO TURIZMU Pořadí TRH ruchu. V období ekonomických problémů je třeba rozlišit vliv ekonomické situace (HDP, zaměstnanost) na rozvoj a situaci v mezinárodním cestovním ruchu od vlivu cestovního ruchu na ekonomickou situaci. Pro současnou situaci je možné hledat příměr v začátku 80. let, kdy došlo nejen k poklesu mezinárodních příjezdů i příjmů z ekonomických důvodů a kdy trvalo oživení mezinárodního cestovního ruchu pomaleji než např. při poklesu 2001 či Turbulentní rok 2008 znamenal sice ještě nárůst mezinárodních příjezdů ve výši 2 %, avšak pro rok 2009 se předpokládá pokles až 2 %. Největší obavy z vývoje mezinárodních příjezdů panují v sektoru dopravy a v sektoru ubytovacích a stravovacích služeb. Z regionálního pohledu se počítá s poklesem v regionu Evropa a zřejmě v regionu Ameriky. Dopady a reakce na hospodářskou recesi a následné Výdaje na mez. cestovní ruch 2007* (mld. USD) Podíl na trhu 2007* (%) Populace (mil.) problémy v cestovním ruchu se liší, a to nejen mezi zeměmi, ale i v rámci jednotlivých ekonomik. Při pohledu na deset hlavních zdrojových trhů mezinárodního cestovního ruchu je v roce 2009 pro devět z nich (kromě Číny) prognózován pokles HDP. Další vývoj mezinárodních příjezdů a příjmů závisí tedy primárně na opatřeních uvnitř uvedených zdrojových Výhled meziročního vývoje HDP 2009 (WEO) Výhled meziročního vývoje HDP 2010 (WEO) SVĚT 856,0 100,0% 6Ê586 0,5% 3,0% 1 Německo 82,9 9,7% 82-2,5% 0,1% 2 USA 76,2 8,9% 302-1,6% 1,6% 3 Velká Británie 72,3 8,4% 61-2,8% 0,2% 4 Francie 36,7 4,3% 62-1,9% 0,7% 5 Čína 29,8 3,5% 1Ê321 6,7% 8,0% 6 Itálie 27,3 3,2% 128-2,1% -0,1% 7 Japonsko 26,5 3,1% 59-2,6% 0,6% 8 Kanada 24,8 2,9% 33-1,2% 1,6% 9 Rusko 22,3 2,6% 142-0,7% 1,3% 10 Korea 20,9 2,4% 48-4,0% 4,2% Zdroj: UNWTO, IMF (World Economic Outlook 28/01/2009) a vlastní propočty Tabulka 5: TOP DESTINACE 2007* TOP DESTINACE 2007* podle počtu mezinárodních příjezdů PŘÍJEZDY (mil.) podíl % % změna 07*/06 TOP DESTINACE 2007* podle mezinárodních příjmů 7) Kohout, P.: Recese roku 2009 a jak jí čelit. In: a-jak-ji-celit-dp2-/ln_nazory. asp?c=a081229_091744_ln_nazory_mel 8) tamtéž 9) MMF: World Economic Outlook Update. January 28, In: imf.org/external/pubs/ft/weo/2009/ update/01/pdf/0109.pdf 10) MMF: World Economic Outlook October 2008: Financial Stress, Downturns, and Recoveries. In: weo/2008/02/pdf/text.pdf 11) Němec, P.: Stíny sociálních nepokojů. In: Ekonom č. 5/ 2009, s ) Singapore Tourism Board launches the S$90M BOOST In: php?mwi= ) UNWTO: International Tourism Challenged by Deteriorating World Economy In: PŘÍJMY (mld. USD) podíl % % změna (lokální měny, běžné ceny) SVĚT 903,0 100,0% 6,6% SVĚT 856,0 100,0% 9,1% 1. Francie (TF) 81,9 9,1% 3,8% 1. USA 96,7 11,3% 12,8% 2. Španělsko (TF) 59,2 6,6% 1,7% 2. Španělsko 57,8 6,8% 3,6% 3. USA (TF) 56,0 6,2% 9,8% 3. Francie 54,2 6,3% 7,2% 4. Čína (TF) 54,7 6,1% 9,6% 4. Itálie 42,7 5,0% 2,5% 5. Itálie (TF) 43,7 4,8% 6,3% 5. Čína 41,9 4,9% 23,5% 6. Velká Británie (TF) 30,7 3,4% 0,1% 6. Velká Británie 37,6 4,4% 2,7% 7. Německo (TCE) 24,4 2,7% 3,9% 7. Německo 36 4,2% 0,6% 8. Ukrajina (TF) 23,1 2,6% 22,1% 8. Austrálie 22,2 2,6% 12,2% 9. Turecko (TF) 22,2 2,5% 17,6% 9. Rakousko 18,9 2,2% 4,0% 10. Mexiko (TF) 21,4 2,4% 0,3% 10. Turecko 18,5 2,2% 9,7% Zdroj: UNWTO trhů. Vedle ekonomických problémů přináší ekonomická recese a její řešení rizika politická a sociální. Návrhy a opatření k řešení negativních dopadů ekonomické recese jsou dnes v zásadě trojího druhu. Za prvé se jedná o dílčí řešení na úrovni národních ekonomik, jejichž hlavním rizikem může být přerůstání v protekcionistická opatření unwto.org/media/news/en/press_det. php?id=3481&idioma=e 14) Lean, G.: A Green New Deal can save the world s economy, says UN In: co.uk/environment/green-living/agreen-new-deal-can-save-the-worldseconomy-says-un html 15) Global Green New Deal Environmentally-Focused Investment Historic Opportunity for 21st Century Prosperity and Job Generation In: Multilingual/Default.asp?DocumentI- D=548&ArticleID=5957&l=en 16) tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu 17) Ministři a NERV posvětili návrhy na řešení krize v Česku In: Cestování včera a dnes I 11

10 Téma prohlubující recesi tak, jako tomu bylo v 30. letech 20. století. Za druhé, snaha řešit problémy na mezinárodní úrovni tak, jak je např. předmětem programu The Green New Deal (OSN), jehož hlavním problémem je připravenost národních vlád k jeho přijetí a jistě i určitá dávka idealismu. Za třetí, opatření specializovaná přímo na podporu cestovního ruchu (incoming a domácí cestovní ruch), např. program Building On Opportunities to Strengthen Tourism Singapurské turistické organizace. Ať již se jedná o programy či prognózy, obojí je hra s nejistým výsledkem. Programy selhávají a prognózy se podobají rituálnímu přivolávání deště přesně podle hesla nebude-li pršet, nezmoknem. Na hodnocení přiměřenosti jednotlivých kroků ať v zahraničí nebo v České republice je přece jen příliš brzy. Monika Palatková Tabulka 6: PROTIKRIZOVÁ OPATŘENÍ V HLAVNÍCH ZDROJOVÝCH TRZÍCH Pořadí TRH SITUACE OPATŘENÍ 1 Německo nejhlubší propad od konce 2. světové války 2 USA zasažení bank a automobilek, nárůst nezaměstnanosti nejvyšší za posledních 35 let 3 Velká Británie nejhlubší recese od nástupu Margaret Thatcherové (1980), nárůst nezaměstnanosti 4 Francie propad produkce automobilového průmyslu, hrozba největší poválečné recese, nárůst nezaměstnanosti až k 10 % 5 Čína 20 mil. nezaměstnaných, krachy firem, i přes problémy zatím růst ekonomiky konjunkturní program ve výši 82 mld. EUR na pomoc domácnostem, snížení zdravotního pojištění, šrotovné, rekapitalizace bank (470 mld. EUR) 825 mld. USD na zachování pracovních míst, úvěry pro automobilky, daňové dobropisy pro rodiny po 75 USD výkup špatných úvěrů a rekapitalizace bank za 140 mil. GBP, podpora malých a středních firem, snížení základní úrokové sazby na 1,5 %, snížení DPH ze 17,5 % na 15 % konjunkturní program za 26 mld. USD, výstavba domů a železnic, šrotovné, jednorázová sociální podpora konjunkturní program ve výši 460 mld. EUR na výstavbu infrastruktury a sociálních sítí, usnadnění půjček pro firmy, snížení úrokových sazeb, regionální politika Zdroj: Filipová, H., Němec, P.: Z nejhoršího jsme uvnitř. In: Ekonom č. 5/2009, s Je ta destinace bezpečná? AUTOR SE V ČLÁNKU ZABÝVÁ RELATIVITOU POJMU BEZPEČNOST DESTINACE Z HLEDISKA TURISTY. UKAZUJE, ŽE GLOBÁLNÍ HROZBY SE PROMÍTAJÍ DO LOKÁLNÍCH RIZIK. VNÍMÁNÍ A HODNOCENÍ RIZIKA JE VYSOCE INDIVIDUÁLNÍ ZÁLEŽITOSTÍ. VÝRAZNĚ SE NA NĚM PODÍLÍ NEVYVÁŽENÁ STRUKTURA INFORMACÍ VE SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDCÍCH A ŠIROCE AKCEPTOVANÝ MEDIÁLNÍ OBRAZ DESTINACE. Globální cestování Není sporu o tom, že mezinárodní cestovní ruch je jedním z výrazných příkladů globalizace. Počty turistů rok od roku rostou. Statistické nárůsty světového cestování nedokázala zastavit ani ropná krize 70. let nebo terorismus 11. září. Ani nynější ekonomická krize cestovní ruch nepodlomí, nanejvýš jeho vzestup na nějakou dobu přibrzdí. Z hlediska regionů nebo jednotlivých zemí ovšem může docházet, a také dochází, i k mnohaletým poklesům v počtu přijíždějících turistů. Příčinou jsou například změny politického kurzu konkrétní země, špatná pověst země kvůli přebujelé byrokracii, kriminalitě, korupci nebo náboženskému fanatismu, anebo třeba nevyhovující infrastruktura turistických služeb, postižená dlouhodobým nezájmem investorů, malou podporou státu nebo přírodními katastrofami. 12 I Cestování včera a dnes

11 Téma a globální nebezpečí Turista, tedy člověk turistický (Homo turisticus), který uvažuje o cestě do určité destinace, je dnes více než v minulosti při plánování cest ovlivňován hlediskem bezpečnosti. Svět kolem nás je jaksi čím dál nebezpečnější. Světová populace roste, zápas o zdroje pitné vody, potraviny a suroviny všeho druhu se přiostřuje. Rozevírají se nůžky mezi ekonomickou úrovní různých zemí i jejich obyvateli, například severní a jižní polokoulí, a to vyvolává různá pnutí. Trhy a zájmy jednotlivých zemí jsou silně provázané, lokální problémy snadno přerůstají v mezinárodní. Vyvíjejí se čím dál dokonalejší zbraně a roste obchod s nimi. Také terorismus a organizovaný zločin jsou bohužel na čele globalizačních trendů. Dopravní prostředky jsou rychlejší, jejich provoz houstne a úměrně tomu narůstá i počet obětí dopravních havárií, navzdory stále účinnějším bezpečnostním opatřením. Svět se plní odpadky i odpady. Lékařství doznává vynikajících pokroků, ale jeho výsledky jsou ve větším měřítku výrazně tlumeny zdravotními dopady chemizace prostředí a potravin, hektického životního stylu, chudobou nebo špatnou distribucí léků i lékařské péče. A nakonec se zdá, že také příroda svými častějšími extrémními projevy dává najevo, že lidstvo se na naší planetě nechová jako nejrozumnější hospodář. Zprávy a úvahy o civilizačních hrozbách čteme denně. Turista ale nemůže nikdy dost přesně odhadnout, kdy a v jaké podobě se s těmito hrozbami na cestách setká tváří v tvář právě on. Globální hrozby se totiž v tisíci podobách promítají do lokálních problémů jako je chudoba, kriminalita nebo špatná hygiena. Svět a zejména některé jeho oblasti se tedy pro návštěvníky stávají nebezpečnějšími. Vnímání rizik je dnes více než dříve umocněno faktem, že o nich máme více informací. Zpravodajské televizní kanály a internet zprostředkovávají příval informací z celého světa, především těch, které mají nádech výjimečnosti. Senzace, havárie a katastrofy už nejsou doménou jen bulvárních médií. A přes to, přes všechny negativní trendy, které jsem černě vymaloval v minulých řádcích, se cestuje čím dál víc. Individuální vnímání rizik Jak tedy turista vnímá míru bezpečnosti nebo nebezpečnosti vysněného cestovatelského cíle? Vytváří si představu o své destinaci prostřednictvím informací, které získá z médií, od známých a přátel, na veřejných prezentacích jako jsou cestovatelské festivaly nebo veletrhy cestovního ruchu a podobně. Tyto informace si každý individuálně prolne se svými osobními zkušenostmi, výchovou, vnímavostí, zájmy, vzděláním, vlastní schopností racionálně uvažovat a hodnotit, dedukovat, analyzovat. Ve vědomí cestovatele pak vzniká unikátní a velmi osobní vztah k oné destinaci s řadou motivujících nebo demotivujících faktorů. Role bezpečnostního hlediska je v takové směsi názorů a pocitů velmi zásadní. Cestovatel se pak podle svého nejlepšího mínění odhodlává k vycestování, někdy slevuje ze svých původních představ, například místo individuální turistiky volí zájezd s cestovní kanceláří, případně odkládá cestu na pozdější dobu v budoucnu anebo myšlenku na cestu do této destinace zavrhuje zcela. Samozřejmě záleží na tom, jaký má mít zahraniční cesta program. Pobyt v oploceném rekreačním letovisku na pláži nebo pětihvězdičkovém kongresovém hotelu nese s sebou jiná bezpečnostní rizika než několikatýdenní autonomní cestování do odlehlých oblastí regionu. Mediální obraz destinace Veřejně dostupné informace hrají ve vnímání bezpečnosti destinace často klíčovou roli a mnoho turistů, často z lenosti nebo neschopnosti promýšlet souvislosti získaných faktů, se připojuje k většinovému mínění. Uvědomme si však, jak je struktura běžného zpravodajství deformovaná. Ruku na srdce, Cestování včera a dnes I 13

12 Téma kdy jsme slyšeli nebo četli nějakou (jakoukoliv!) informaci například o Hondurasu? Ovšem, je to malá země. Asi jako naše republika. Tak si místo Hondurasu vezměme do zorného úhlu velikou Indii se šestinou obyvatel naší planety. Pozitivních zpráv z indického subkontinentu se publikuje málo. Dobrých 80 % informací z této země v českých médiích se týká železničních neštěstí, kašmírských separatistů nebo velkých sesuvů půdy při monzunu. Přitom v Indii každoročně zemře mnohem více osob, dospělých i dětí, v houstnoucím silničním a pouličním provozu. Ale z mediální praxe je známo, že jeden pád letadla je atraktivnější než sto smrtelných dopravních nehod. I po nedávných teroristických útocích v Bombaji je však Indie stále považována za destinaci bezpečnou a čeští turisté do ní dál rádi jezdí. Když mluvíme o sdělovacích prostředcích, je třeba zmínit fakt, že možná nejhorší mediální obraz má nyní u nás na Západě Írán. Nutno podotknout, že v médiích některých islámských zemí mají skoro stejně špatný mediální obraz USA. Paradoxně je přitom Írán zemí, která kromě příjemného obyvatelstva disponuje kvalitní dopravní infrastrukturou a vynikajícími historickými památkami, které si lze prohlédnout v klidu, bez davu turistických skupin v patách. Když jsem před několika měsíci cestoval nížinnou oblastí na jihozápadě Íránu, starověkou oblastí Elam, s vykopávkami starověkých Súz a rekonstruovaným zikkuratem Čoqa Zambíl, ve vzdálenosti 50 kilometrů od hranic s Irákem o mě vůbec nikdo nejevil zájem, nikdo mě nekontroloval a neomezoval v pohybu. Žádné zprávy = dobré zprávy Část turistů popřává více sluchu zprávám od cestovatelů, kteří danou destinaci navštívili. Doporučením ze strany příbuzných, přátel, kolegů v zaměstnání, delegátů cestovních kanceláří nebo zkušených cestovatelů přikládáme velkou váhu. Svědectví takových osob je samozřejmě autentické, nevyhne se však individuálnímu nazírání a často přehánění v popisu a generalizaci jednotlivých prožitků a jevů. Malý příklad: dejme tomu, že jsem Angličan a chtěl bych navštívit Prahu. Můj přítel, který během svého pobytu v Praze zažil nepříjemné extempore s taxikářem, několikrát měl incident s nepoctivými číšníky a nakonec byl okraden gangem kapsářů na Václavském náměstí, mi popisuje své zkušenosti. Budu pak považovat Prahu za bezpečnou destinaci? Ať už zvažujeme jakékoli zdroje informací o konkrétní turistické destinaci, tištěné turistické průvodce nebo oficiální doporučení ministerstva zahraničních věcí nevyjímaje, vždy je velmi podstatné, jak je informace stará. Časy se mění a v politicky nebo ekonomicky turbulentních dobách se situace může měnit během několika dnů. Proto je třeba, aby turista v době svých vrcholících příprav na cestu velmi intenzivně vyhledával jakoukoli zmínku o své destinaci. Dá se říci, že v této fázi přípravy na cestu je dobrým znamením absence jakýchkoli nových zpráv z destinace. Naopak zprávy o akcích separatistických skupin, útocích na cizince s rasistickým podtextem nebo únosech turistů určitě nejsou nejlepší pozvánkou k cestě. Lokální nebezpečí Na druhé straně je nutno vidět snahu řady států, provincií a měst i velmi chudých zemí, které nutně potřebují příjmy z incomingu, zavádět různá opatření k ochraně turistů. Je zřizována turistická policie, jsou hlídány veřejné pláže, které prosluly aktivitou gangů zlodějů (jako slavná pláž Copacabana v Riu), posilovány hlídky na nádražích a rušných místech center měst, provozovány telefonní linky tísňového volání pro cizince, s kolonami turistických autobusů jezdí ozbrojené eskorty (v Egyptě) atd. Záleží samozřejmě případ od případu, jak jsou tato opatření účinná a zda vůbec dokážou překročit rámec legislativy a byrokracie. Avšak alespoň v některých zemích a oblastech dokáže tlak státního aparátu a ozbrojených složek vytlačit násilnou kriminalitu mimo oblast cestovního ruchu turisté pak jsou pouze okrádáni, ale nedochází k jejich fyzické likvidaci, protože tím by místní pachatelé na sebe přitáhli příliš velkou pozornost policie. Samostatnou kapitolu tvoří nebezpečí při pohybu v terénu a přírodě, rizika spojená se špatnou kvalitou vody a potravin a infekčními chorobami. Bída a válka nevadí Existuje vcelku pravdivé tvrzení o tom, že čím chudší je konkrétní země, tím srdečnější a otevřenější jsou její obyvatelé. Druhou stranou této mince je fakt, že v takové zemi je každý turista, i baťůžkář, pro místní drobné kriminálníky symbolem bohatství a výzvou k akci. Mezi nebezpečné země se v tomto ohledu řadí téměř všechny státy Latinské Ameriky a subsaharské Afriky. Zvýšené riziko panuje v oblastech, kde je koncentrace turistů tak vysoká, že uživí profesionální gangy kapsářů a zlodějů (např. peruánské Cuzco). Zdálo by se logické, že rozumný turista nebude vyhledávat destinaci, v níž probíhá občanská válka, partyzánské boje a ozbrojené operace všeho druhu. Tyto oblasti jakoby měly patřit jen cizincům z řad vojenských misí, válečným zpravodajům a humanitárním organizacím. Pokud je však konflikt dobře lokalizován anebo existuje nepsaná dohoda, že turisté nejsou do konfliktu zatahováni, cestovní ruch ruchá vesele dál. Příkladem poslouží Peru v době aktivit protivládní Světlé stezky (Sendero luminoso) v oblasti Ayacucho, Nepál s maoistickými skupinami ovládajícími některá údolí nebo Srí Lanka se separatistickými Tamilskými tygry na severu ostrova. A pokud hledáme česká specifika? Vzpomeňme na to, jak si čeští turisté v 90. letech užívali dalmatských pláží v době, kdy se nějakých 120 km od pobřeží vraždili lidé v bosenské válce. Vnímání a hodnocení rizika je velmi subjektivní záležitostí. Pro někoho je pohyb na dálnici D1 větším rizikem než noční Harlem, pro jiného je vhodnou destinací dnešní Irák, dřív než se do něj vrátí organizovaný cestovní ruch. Pro všechny turisty ale bez rozdílu platí: bezpečnou cestu a šťastný návrat! Aleš Krejčí 14 I Cestování včera a dnes

13 Jak jsme psali v minulém čísle, novinářská činnost přivedla Jana Nerudu již ve 29 letech k zájmu o historické památky v jiných zemích a o život tamějších lidí. Navštívil Paříž, Benátky a Cařihrad. Ze všech cest vznikly cestopisné fejetony. Čeští umělci na cestách JAN NERUDA JAKO FEJETONISTA JE OVŠEM ZNÁMÝ KAŽDÉMU ŠKOLÁKOVI, JAN NERUDA CESTOVATEL JE UŽ ZNÁMÝ MÉNĚ, I KDYŽ DO ŘADY FEJETONŮ VLOŽIL I SVÉ ZKUŠENOSTI Z CEST. Jan Neruda fejetonista na cestách (2) Jeruzalém byl další zastávkou na cestě na Blízký Východ. Zdejší pobyt přinesl mnoho podnětů pro přemýšlení a porovnání představ s realitou, snad více než tomu bylo za cařihradské zastávky. Rozpolcený dojem je vyjádřen již na začátku, kdy po citátu: Stály nohy naše v síních tvých, Jeruzaléme! doplňuje Neruda: A prchaly nohy naše, jak prchají od staroby, ale srdci se nechtělo v dál, jako se nechce od elegie. Město představovalo Nerudovi řadu kontrastů, byly tu poetické vzpomínky na jeho někdejší dětské vnímání biblických příběhů a pašijí, bylo tu místo klíčových okamžiků vývoje lidstva, byla tu realita každodennosti, ale v každém případě zůstane Jeruzalém předním poutním místem lidstva. Oba cestovatelé chtěli spatřit Jeruzalém v celistvosti, a protože malířské výtvory je neuspokojovaly, vydali se s doprovodem na koních a, jak ve fejetonu čteme, trasa výstupu od sáronské planiny vyžadovala sedmi až osmihodinový výstup. Naskytl se pak pohled na město, který připomínal, že války i přírodní katastrofy od biblických dob změnily zásadně jeho tvářnost. Jen Sion, Olivet Josafat a Haram (předměstí starého chrámu) jsou jisty, vše ostatní nejisto. Golgota s božím hrobem už docela pouhá bájka, zapsal si Neruda. Jízda na koni nebyla pro evropského cestovatele při cařihradském pobytu výjimečná, Neruda si stěžuje na velké dlaždice, které prokluzovaly pod kopyty koní ve městě, ale poznamenává, že jít pěšky se prostě nesluší. Ani noční vycházky nepřipadaly v úvahu, v neosvětlených ulicích byl chodec povinen nést si lucernu. Směsici jazyků bylo možno v Jeruzalémě slyšet vždy, kromě místního obyvatelstva tu bylo nepřetržitě množství poutníků, vždyť s místem je spojeno mimořádně každé ze tří světových monoteistických náboženství. Křesťansky zaměřeným čtenářům Národních listů Neruda píše: Jeruzalém je samá relikvie, pobožný poutník ani neví, kde víc a kde nejvíce se rozechvívat. Jsem dosti zlomyslný, abych těm zbožným, kteří do Jeruzaléma sami nemohou, podal zde tak nějaký seznam, sebranou smetanu na laskominu. Ať se trápí! Následuje výčet významných křesťanských památek, jak je dnes nalezneme v průvodcích cestovních kanceláří a Neruda ještě zakončí výzvou: a šněrujte si uzlík! Rozmanitost dojmů ilustruje také setkání s tetovatelem, jak je nazván evropsky oděný muž, který nabízí své služby. Spočívají v tom, že vpaluje poutníkům do prsou a na ruce červené známky, že byli v Palestině. Aby vzbudil více důvěry, vykazoval se dotyčný řadou listů, které potvrzovaly spokojenost s jeho službami. Jeruzalémský pobyt vyvolával v Nerudovi řadu otázek, mezi nimiž prvořadou byla, které ze tří světových náboženství judaismus, křesťanství nebo islám Jeruzalém dobude. Odpověď nenacházel, u vyznavačů každého z těchto tří náboženství viděl příliš mnoho slabosti nebo vnitřní nejednotnosti. A tak zakončeme navštívení Jeruzaléma s nerudovsky typickým vylíčením závěru dne, kdy si obyvatelé nakrátko vyšli za joppskou bránu, aby se nadýchali chladnoucího vzduchu, ale ten také signalizuje blížící se noc. Je třeba rychle se vrátit do bezpečí za zavřenými branami a pak už jen ticho, nepříliš rušené voláním ponocných. Ale pak se zase připomene, že jsme v Jeruzalémě. O půlnoci svolává muezín muslimy, aby se pomodlili, za čtyři hodiny potom se rozezní křesťanský zvonek na ranní mši. Již jsme viděli mnoho, velmi mnoho krajů až uchvacujících přece jsme netušili dojmu, jaký se nás zmocňuje zde! To zde byla Káhira. Ale přes toto u Nerudy nezvykle obdivné zahájení zápisů, jimiž přiblížil pobyt v Egyptě, nenásledují idylické obrázky. Je to opět pestrá mozaika složená z pozorování současnosti v kontextu s evokací mnoha historických událostí, které se přímo nabízejí. Ale humanitně vzdělaný čtenář musel v této lokalitě očekávat, že nadšených slov se dostane i tomu, proč se do Egypta jezdilo (i jezdí). Pyramidy. Ani Neruda s Kittlem si je nenechali ujít. Po dobře upravené cestě se do Gízy opravdu vydali, ale trochu jinak než je dnes obvyklé. Vyzbrojeni ručnicí a revolvery vyjížděli s průvodcem ve voze hodinu po půlnoci a po cestě je vzdor tomuto vybavení nic tajemného nepotkalo. Vzdělaný čtenář Nerudova fejetonu se konečně dostal k odstavci, jehož první slova zní: Skutečně velkolepý dojem! Ale následuje studená sprcha slov: jaká to obrovská pitomost, jaká zázračná kupa bezmyšlenkovitosti, jaký to do nebe trčící, blbě do vůkolí pohlížející pomník královské svévole! Nelibost pisatele se ještě Cestování včera a dnes I 15

14 Čeští umělci na cestách znásobila při prohlídce nitra pyramidy, kdy bylo nutno pohybovat se smykem, trpět stálým nebezpečím zřícení a být odkázán na pomoc. Několik Arabů leze napřed se svícemi, jeden tě táhne, druhý strká krev se vaří, tepny buší, dechu ubývá konečně po dvaceti minutách jsme nahoře a Arabové řvou Výborně ve všech jazycích moderních cestovatelů. Nerudu popuzuje bezmezná dřina čtyř set tisíc lidí, kteří se tu trápili, aby bylo vytvořeno toto dílo. Teprve sfinga, v textu ještě zvaná světoznámý sfinx smiřuje rozhořčeného cestovatele svou vznešeností, protože postupně si uvědomuje, jak zdánlivá strnulost a neforemnost jejích tvarů přináší znenáhla uchvacující výraz neskonalého klidu a přímo nebeského míru a působí opravdovostí svou. Po dobré čerstvé kávě se vůz s cestovateli vrací zpět, a když už mají s sebou ty zbraně, chtějí si vystřelit. Po několika zastávkách se nabízí úlovek v podobě klidně sedícího velkého orla, ale průvodce tentokrát nezastaví. V blízkosti je totiž místokrálův harém a střelba v těchto místech by mohla být špatně vykládána. Loď převezla Nerudu s Kittlem na evropské pobřeží do Neapole, kde se ubytovali v časných ranních hodinách, aby si oddechli z cesty i zážitků, ale v hlučné Neapoli se moc odpočívat nedá. Prapodivný hluk vyláká ještě neodpočinutého Nerudu, aby zjistil, co se děje, ale brzy pochopil, že nic. Je to jen obyčejný a hlučný neapolský život. Město Neapol nepůsobilo na Nerudu architektonickou krásou, označuje je jako střízlivé a jednotvárné, ale zdůrazňuje, že neodlučitelnou součástí italského města je jeho okolí. A právě okolí Neapole je mimořádně působivé, ať už se v tom utvrzují cestovatelé vyjížďkou k bývalému kartuziánskému klášteru St. Elmo nebo výhledem na Vesuv, na moře a ostrov Capri. S najatými koni a vůdcem vydali se nejprve na Vesuv. Nebylo možno nevšimnout si lehkomyslnosti neapolitánské, s níž se tu opětně usazovali lidé v blízkosti obra a zase vysazovali vinice a zakládali domácnosti. Přes katastrofu Pompejí, 16 I Cestování včera a dnes přes skutečnost několikerého výbuchu v devatenáctém století, vítězí ona lehkomyslnost. Při výstupu ke kráteru mění se postupně dojem, jímž sopka působí. Z dálky vypadá jako podřimující stařec, jehož dýmka jižjiž dohořívá, od Resiny již jako mrzutý huňatý medvěd a nyní strmí nad námi jako nahá spálená lebka. V roce 1870 se tu ještě cestovatelé setkali s teplým proudem lávy, který připomínal výbuch, ke kterému došlo o dva roky dříve. Kam oko dozří, jako by leželi všelijak svinutí obrovití hadi, jeden přes druhého. Cesta na koních skončila, dál bylo třeba jít pěšky, čeká je prudce stoupající a kluzký kužel, dým, těžko se dýchá a nic není vidět. Moji nepřátelé ať tam lezou zakončil Neruda popis cesty na Vesuv. Cesta na bárce ke Capri začala příznivěji za bílého rána a přes připomínku ukrutností císaře Tiberia, který odtud vládl Římské říši, měl cestovatele čekat krásný den, spojený s návštěvou Modré jeskyně, kterou v první polovině 19. století uvedl ve známost německý malíř. K Nerudovi a Kittlovi se přidali ještě dva Rusové, a přestože Neruda označuje jeskyni jako světoznámou, jejích návštěvníků bylo ještě záviděníhodným způsobem málo. Byli omezeni dobou kolem jedenácté hodiny dopoledne, kdy je světelný efekt nejvýraznější, a klidným mořem, které umožnilo, aby se s bárkou doveslovalo k jeskyni. Tady ještě museli cestující přestoupit do menší loďky, usednout na její dno, sehnout hlavu a tak byli dopraveni do nitra jeskyně. Představení, které tu pak pro cestovatele bylo uspořádáno, zapůsobilo na ně silným dojmem, i když Neruda píše, že zpočátku nechápal, proč tam vlastně je, pak ale architekt podzemních jeskyň uspořádal pro návštěvníky velkolepé představení. Hra světel na stěnách a ve vzduchu byla umocněna, když starý muž, který je doprovázel, skočil do vody: Vystrčil teď hlavu nad povrch, hlava je modra, ostatní tělo stříbrné kamkoli pohlédnem pod sebe, samé modravé stříbro. Být v Neapoli znamenalo navštívit kromě Vesuvu a Modré jeskyně také Pompeje. Tentokrát se za půl hodiny dostali cestovatelé železnicí na malé nádraží, prošli sadem a poté, když zaplatili strážnému několik franků, vstoupili turniketem do hrobu, jak píše Neruda, neboť má dojem, že nejde ulicemi, ale chodbami hrobu. Jediný srpnový den roku 79 stačil k tomu, aby veliké a bohaté město přestalo existovat. Zde teprv rozumíme historii. Ne jen té titěrné lidské, nýbrž historii světové! Oné obryni zvané příroda, která dovede generaci sfouknout jako prášek lehýnký a města mžikem odhodit co rozbitý střep. Onomu obru, nazvanému čas, jenž zavěšen ve věčném nebi jako by obrovské kyvadlo houpne se sem, aby vzbudil tisíciletý život, a houpne se tam a vrhl tisíciletou smrt. V Pompejích nelze neuvažovat o pomíjivosti věcí, vztahů i citů a Neruda slova výše citovaná dotvrzuje nápisy, které se tu zachovaly od Zde bydlí štěstí, přes Zdráv budiž, kdo mne volá k stolu svému až po Blaze každému, kdo miluje nebo Kdo mně svede děvče mé, toho nechť umoří láska v samotách pustých hor! Poslední zastávkou v Itálii bylo město Řím. Fejeton, který ji připomněl, nese název Římské elegie, ale místo truchlivého tónu, který je pro elegii typický, působí text velmi bojovně, když Neruda s mimořádnou ostrostí vylíčil setkání s městem, v němž jen krátce po jeho odjezdu byl papež Pius IX. prohlášen neomylným. Snad právě to ovlivnilo rozhořčenost, se kterou je podán obraz Říma na začátku sedmdesátých let 19. století. Textem se nese v havlíčkovském duchu ne odmítání náboženství, ale odmítání nepravostí církevních hodnostářů. Autor připomíná kostelík, který nese název Domine, quo vadis?, kde se zdržoval dle legendy sv. Petr a odkud s pomocí přátel uprchl před ukřižováním. Na cestě se mu zjevil Kristus a na Petrovu otázku, kam Ježíš kráčí, ten odpověděl, že se jde nechat znovu ukřižovat. Zahanbený sv. Petr se pak vrátil a podstoupil krutý trest. Kdyby se nyní zjevil Kristus některému z páteříků římských, Neruda předpokládá, že by dotyčný odpověděl: Opět ukřižovat? Ah, to musí bolet, nu ale, Vy ráčíte už tomu být zvyklejší. Na jiném místě čteme na adresu duchovenstva, že to byla původně vzdělanost, která povznesla kněžstvo, a to poskytovalo vládcům duchovní zbraně, ale ty už vypadly z ruky ztučnělé a zlenivělé. Protiklady zdají se Nerudovi rozhodujícím znakem Říma a týkají se všech oblastí života, proto je podle něj třeba při líčení zdejšího života pro úplnost vždy dodat ale. Jakoby jej celý Řím dráždil včetně policejně předepsaného fíkového listu, kterým jsou opatřeny antické sochy. Z povrchnosti usvědčuje i Římany, kteří sice hojně navštěvují kostely, ale na slaměných sesličkách v nejmalebnějším nepořádku síla lidí, ale snídani svou přinesli si s sebou a přikusují ji k slovu božímu. A tak při rozmluvě se svým spolucestujícím dospívá Neruda k přesvědčení, že Římané jsou jako děti, na jiném místě k tomu dodává a páteři jsou jejich chůvy. A pro zmírnění ještě trochu úsměvné a pro současnost neuvěřitelné sdělení nakonec: z fontány di Trevi bylo zvykem pověrčivých cizinců napít se, aby se do Říma zase vrátili. Literární historikové, kteří se věnovali Nerudovu dílu, shodovali se na tom, že se z cest vrátil obohacený. To je samozřejmé, protože cestování obohacuje. Kromě toho Nerudovy fejetony spojené s cestováním dokazují, že se na ně vydával připraven předchozím studiem především po stránce historické a geografické. V tom mají společné rysy s Čapkovými cestopisy, které vznikaly o přibližně půl století později. Množství kvalitních tištěných průvodců a pořadů věnovaných cestování dnes umožňuje každému, aby i on na svou cestu za hranice všedních dnů vyjel připraven a díky tomu uvidí víc a pochopí víc. Jana Oliveriusová Použitá literatura: Hora-Hořejš Petr, Toulky českou minulostí sv. 10, Via facti 2004 Janáčková Jaroslava, Stoletou alejí, Československý spisovatel, Praha 1985 Neruda Jan, Obrazy z ciziny, in souborné vydání díla, část V., Praha 1926 Neruda Jan, Básně, Československý spisovatel, Praha 1973 Novák Arne, Jan Neruda, spolek Mánes, Praha 1910 Citace z Obrazů z ciziny, Praha 1926

15 Zajímavost Znovunalezený hit Maďarské termály ČÍM VĚTŠÍ PSYCHICKÉ NÁROKY NA ČLOVĚKA KLADE MODERNÍ DOBA, A ZVLÁŠTĚ V OBDOBÍCH KRIZE A NEJISTOTY, TÍM SPÍŠE LIDÉ POTŘEBUJÍ PROTIPÓL, ODREAGOVAT SE. BUĎ ADRENALINOVÝMI ZÁŽITKY, ABY SI DOKÁZALI, ŽE DOKÁŽÍ NEBO NAOPAK SPOČINOUT A DOPŘÁT SI POHLAZENÍ PO TĚLE I DUŠI. I PROTO JE OBLÍBENÁ V OBLASTI GASTRONOMIE ČOKOLÁDA A V OBLASTI TRÁVENÍ ČASU VODA, KTERÁ SMÝVÁ STRES A EVOKUJE PROSTŘEDÍ, Z NĚHOŽ SE ZRODIL ŽIVOT. češtinu i plnění přání tak zvídavých hostů jako jsou pracovníci cestovních kanceláří, z nichž mnozí měli zcela specifické požadavky a dotazy podle své klientely (například šíře dveří kvůli vozíčkářům). A ještě dříve, než jsme se přiblížili k první termální vodě, došlo na proslulou maďarskou kuchyni s její štědrostí, jejímuž útoku nelze uniknout nejen proto, že vám všude dávají přehojné porce, ale že jsou to takové lahůdky, které prostě nechcete a nemůžete odmítnout. Termální lázně se oproti minulosti dokonale zmodernizovaly. Dávno již nejde o pouhé bazény se stále krásně teplou vodou účinnou na kde co od vždypřítomných pohybových potíží přes kůži či ženské problémy až po dýchací cesty. Vedle nich vyrostly jiné bazény, maličko chladnější (pokud se takto dá nazvat 28 stupňová voda), kde se můžete vyřádit a dát vymasírovat na všech těch moderních atrakcích vodních hřibů, proudů a vířivek. A samozřejmě i užít si divokou řeku a nejrůznější skluzavky a tobogány. V Györu k tomu mají ještě Spojení vody a pocitu pohody a uvolnění je podstatou wellness, který se stal nejen módou, ale skutečně čím dál rozšířenější alternativou volnočasových aktivit, zvláště ve spojení s poněkud aktivnějšími vodními hrátkami. U nás šlo zpočátku víc o ze Západu okoukané uvolnění těla po horských túrách, posléze nahrazení moře a vodních radovánek v přírodě s přídavkem prvků masáží a posléze i adrenalinu všeho druhu. Houfně se za nimi jezdilo zvláště do Německa, pak vyrostly aquaparky i u nás a mnohé jsou na takové úrovni, že si s těmi západními vůbec nezadají. Mají své hosty, třeba i pravidelné, ale jsou to vesměs maximálně jednodenní záležitosti. Na dovolenou, respektive vícedenní pobyty chtějí rekreanti zpravidla více přírodního prostředí a hlavně někam doopravdy vyjet, změnit prostředí. Na popularitě tak získaly relaxační a wellness pobyty v lázních, přičemž v posledních několika letech vévodily termální lázně na Slovensku. Jsou celkem snadno dosažitelné, mají dostatečnou kapacitu a do konce roku 2008 byly i relativně levné. Jenže od zavedlo Slovensko euro, na smůlu právě ve chvíli krize, kdy se k určitému zvýšení cen přidal ještě nepříznivý kurz koruny a rázem byla láce ta tam. Ve stejné době došlo k pádu kurzu forintu a tím se našim občanům cenově přiblížilo u nás maličko pozapomenuté vodní bohatství Maďarska. Tam mají totiž tu výhodu, že málem všude, kde kdy kopli do země, vytryskla termální voda a ještě k tomu léčivá. Ceny jsou nyní výhodnější než doma a Maďaři jsou docela dobří obchodníci, a tak leckde blízko hranic, třeba v Györu, najdete letáky a ceníčky i v češtině. Protože zatímco Němců ubývá, Češi se vracejí. Maďarské termály se tedy mají šanci stát jedním z hitů turistické nabídky na našem trhu. A protože se na maďarské straně hojně investuje a buduje, takže je co nového objevovat, zorganizovala Asociace cestovních kanceláří České republiky pro své členy na pozvání Maďarské turistiky Study tour do západní Panonie, tedy do pruhu země podél rakouských hranic. Takové cesty jsou pro cestovní kanceláře nesmírně cenné, protože jedině osobní poznání zaručí, že budou umět nabídnout klientům to, co jim bude opravdu vyhovovat. Dlužno konstatovat, že maďarské termály jsou opravdu blízko za necelých 6 hodin jsme byli v Györu, přestože jsme cestou dvakrát stavěli. V Györu nás uvítal ředitel celé oblasti spolu s dobrou vílou celého zájezdu paní Juditou Hegedüs, která ovládá výborně 6 m vysoký vodopád Victoria. A samozřejmě krytý saunový svět, solnou jeskyni a masáže. V létě pak ještě velký otevřený plavecký bazén s normální vodou. Výhodou Gyoru mezi ostatními lázeňskými městečky je, že je pro Čechy na ráně, nadto z minulosti v povědomí jako Mekka krátkodobých zájezdů. Město se stavebními památkami a kulturním životem, kde je co k vidění a přitom dost malé na to, aby bylo plné zeleně a idylických zákoutí u řeky, na níž jsme zpozorovali i bobra. Přitom návštěva aquaparku vyjde Cestování včera a dnes I 17

16 Zajímavost levněji než v Praze a koupete se v léčivé vodě. Study tour znamená poznávat v letu, denně několik míst, a tak jsme nabrali informace, letáčky a ceníky a přejeli nějakých 50 km směrem k rakouským hranicím do obce Kapuvár. Dnes nám z rekreačního hlediska neříká až tak moc, ale pozor na místní léčení jsou pořadníky a do nějakých 5 let, pokud vybudují odpovídající zařízení (grant již dostali), by Kapuvár mohl být novou atrakcí Maďarska. Dnes je to maličké městečko s ještě menšími lázničkami s pár bazény s termální léčivou vodou, květinovou výzdobu pěstují ve sklenících vyhřívaných termální vodou, jež se tím zchladí právě na tu teplotu, aby se v ní hosté mohli koupat. K ubytování penzion s dvojlůžkovými pokoji a patrové apartmánové domky s příznačným názvem Flora, v bezprostředním sousedství autokamp a veřejné koupaliště to ovšem jen v létě. V nedalekém sousedství přírodní rezervace Förtö-Hanság s mokřadními rostlinami a ptáky, k vyjížďkám do okolí půjčují kola jako samozřejmý doplněk ubytování. Rakousko co by kamenem dohodil. To unikátní je však metoda léčení insuficience malých cév, což se jinde moc nedaří (nemocní diabetem by teď měli zpozornět). Takové léčení se ovšem provozuje v nemocnici, kam se i lázeňský host může objednat (v potřebném předstihu jak dlouho to ale je, jsme se nedozvěděli). Starosta, který nám věnoval čas, pozornosti i odpolední raut, lázeňskému projektu evidentně fandí, takže pokud se nic nezvrtne, máme horký tip do bu doucna. A uháníme zase o pár kilometrů blíž k Neziderskému jezeru a k Rakousku přenocovat do historické bašty Soproně. Stejnojmenný hotel **** je na kopci s krásným výhledem na nedaleký kostel pevnostního charakteru i na blízké centrum pod námi. Bezproblémový příjezd z hlavní silnice, veliké parkoviště, na opačné straně otevřený bazén, tentokrát netermální. Rychlý check-in, pěkné prostorné pokoje, v hotelu wellness, sauna, fittness, ale na prohlídku nezbývá mnoho času, protože odcházíme naproti do vinárny a restaurace, která také patří k hotelu, abychom se důkladně seznámili s místní tradicí vín, za podrobného odborného výkladu okoštovali a to, které nám chutnalo nejvíce, si odnesli k opulentní večeři, kterou zakončily palačinky plněné mákem se šlehačkou. Takže ani o kulinářská překvapení nebyla nouze. Hotel Soproň samozřejmě má i restauraci přímo v objektu (a ne jen jednu; ostatně jsem si ji obhlédla při snídani). Druhý den krátká pěší prohlídka města, které má turistům hodně co nabídnout, my jsme je bohužel museli proběhnout spíš orientačně, pro hosty z některých blízkých lázní tam lze najít program i na dva výlety. Nějakých 30 km jižněji nás čekaly známé lázně Bukfurdo. Z Rakouska na dosah (a po lepších silnicích než v Maďarsku), velkoryse vybudovaný areál s typicky pobytovou atmosférou. 27 bazénů, termálních bez atrakcí, termálních zážitkových, na cvičení ve vodě i plaveckých, pro děti, částečně krytých i v uzavřeném objektu, v něm i saunový svět a neodmyslitelné masáže, venku zeleň, lavičky, lehátka (k zapůjčení), rychlé občerstvení i restaurace různého typu samoobsluhy i s obsluhou. My jsme zakotvili v obyčejně znějícím Fürdö Éttterem ale byl to zážitek, na který se jen tak nezapomene. Nádherně upravená tabule, na předkrm husí játra, pak mísy s nejméně 5 druhy báječně upravených masitých chodů, saláty a dezert. Jediné, čím stůl neoplýval a co každý požadoval, bylo vydolovat, když ne prospekt, tak alespoň vizitku majitele, protože tuhle restauraci budeme rádi doporučovat. A rychle přejet do golfového rezortu Radisson, kde nás čekalo nejprve setkání s maďarskými podnikateli na workshopu v konferenčním zázemí rezortu. Maďarští nabídkáři byli na workshop dobře připraveni, předem měli nastudováno, které české cestovní kanceláře přijedou, a tak jednání probíhala čile. Jako třešničku na dortu obdrželi kompletní adresář členů ACK s přehledem kontaktů i činností jednotlivých cestovních kanceláří. Po workshopu následovala prohlídka čtyřhvězdového hotelu, který vedle osmnáctijamkového golfového hřiště má vlastní vodní i saunový svět, samozřejmě s léčivou termální vodou. Takže ihned po ubytování hup do hotelového župánku a krytou chodbou k bazénům. Počasí se trochu zkazilo, fičel vítr, a tak jsme většinou dali přednost vnitřnímu areálu; voda venku byla sice pochopitelně teplá, ale tak proplavat ven a na posezení na lehátko zase dovnitř. Oni Maďaři vědí, proč spojují kryté a otevřené bazény. Nadto si každý může lebedit v některé z mnoha druhů saun či poležet na hamamu. K večeři v rozlehlé restauraci nás čekaly švédské stoly, takže přejídání se nebylo společensky nutné ale odolejte, když nabízejí lahůdky, až oči přecházejí! Po ranní u někoho snídani, u jiného rozcvičce v bazénu 18 I Cestování včera a dnes

17 Zajímavost nás čekaly prohlídky dalších dvou čtyřhvězdových hotelů v místě: Danubius a Répce Gold. Ty na rozdíl od Radisonu mají termální vodu nejen pro potěchu hostů, ale jsou lázeňskými hotely v pravém slova smyslu tedy i s léčebnými procedurami. Zatímco hotel Danubius má kromě léčebné části vlastní krytý a otevřený bazén (1+1), hotel Répce řeší bazény krytým vstupem přímo do lázní Bukfurdo (vstup na ubytovací kartu), takže hosté mají bazénů přehršel, ale nejen pro sebe. Hotel Danubius má rozsáhlejší kongresové zázemí, hotel Répce Gold více sportovních animací a péče o děti. Dále jsme přejeli do lázní Szentgotthárd v těsné blízkosti hraničního přechodu do Rakouska, které jsou postaveny ve velkorysém mediteránském stylu, s prosklenou kupolí a spoustou živé subtropické zeleně a také cena je vyšší. Vybavení je na úrovni, opět bazény termální i zážitkové, vnitřní i vnější vč. pro děti, tobogány, uvnitř sauny, wellness i fittness a samozřejmě restaurace. Odtud jsme zamířili do Sárváru, což je přece jen maličko větší městečko, kde turisté mohou obdivovat hrad a radnici i se zvonkohrou, ale také rozsáhlé arboretum a mnohahektarovou přírodní rezervaci. Magnet tvoří, jak jinak, léčebné a wellness lázně Sárvári Gyógyfürd, které kromě pro nás již tou dobou obvyklých samozřejmostí a atrakcí mají na rozsáhlém pozemku bazén s vlnobitím, dobrodružný bazén pro děti s pirátskou lodí a řadu sportovišť. V těsném sousedství jsme si prohlédli Hotel Park Inn s přímým propojením do lázní a konferenčním zázemím. A pak jsme poznali nejkrásnější hotel mého života a ne proto, že bych jich znala tak málo: přestože je otevřen teprve rok, získal Spirit hotel Thermal Spa Sárvár cenu za třetí nejlepší wellness hotel v Evropě a jistě právem. Leží stranou, přímo u lesoparku, který zve k romantickým vycházkám mezi jezírky, řekou a zelení. Ale to jsem stačila vidět tak z balkónu. Okouzlí už sám hotel, kde jste v luxusu jak z pohádky (inu, pět hvězd), ale v luxusu nikoli procovském nýbrž navýsost elegantním a nevtíravém. Krásné kongresové sály s obrovským foyer, elegantní společenské prostory i restaurace, kde vám u bohatě oplývajících švédských stolů připraví i vybrané minutky (a ráno vajíčka) čerstvě na vaše přání. Vodní, léčebný a wellness svět má hotel pochopitelně svůj, nadto se pyšní vlastním pramenem tak silným, že si mohou dovolit měnit v bazénech vodu každou noc a nechávat ji tak bez rušivých zásahů chemie. Těch bazénů (jen a jen pro hotel) je 22, odpočinkové prostory jak z tisíce a jedné noci, v plaveckém 25 m bazénu jsem jeden čas plavala sama. Zážitkem bylo i setkání s generálním ředitelem, který vzpomíná s láskou na Prahu, kde otevíral hotel Giovanni. Na Spirit Hotel ovšem může Aquaworldem a hotelem Ramada na severu města. Ten je koncipován vskutku giganticky, ale co naplat, po dojmu ze Spirit Hotelu měl trochu smůlu. Nadto tam mají vodu sice teplou, ale jen ohřívanou, termální či léčebný pramen chybí. Jinak ale nechybí nic: hotel má od kongresových sálů přes sportovní aktivity po přímé propojení na Aquaworld prakticky všechno, co si kdo může přát. být mnohem pyšnější ten se povedl po všech stránkách. Závěr cesty patřil hlavnímu městu Budapešti i ono proslulo mimo jiné termálními lázněmi. Ty jsme pohříchu nenavštívili, ty jsou pracovníkům cestovních kanceláří dostatečně známé, prohlédli jsme naopak několik menších hotelů v centru města a tržnici (kde jsme mohli vidět, jak vypadají ta výtečná husí játra za syrova) s obědem v místní restauraci, kde vám zahrají do ouška a nabídnou výběr z opravdu maďarských specialit. Díky ubytování jsme se zvlášť důkladně seznámili s novým Dokonce i repliku chrámu v Angkoru jako hlavní centrum kryté části Aquaworldu a v té vnější dokonce i surf-pool a pavilon pro grilování. Po posledním vykoupání jsme se s Budapeští rozloučili okružkou, zakončenou výtečným obědem v restauraci Dio poblíž Svatoštěpánské baziliky a ujížděli domů zatíženi dojmy, zápisky, fotografiemi a prospekty a jako vždy s pocitem: tam bych se jistě chtěla vrátit. Ať jakkoli, vím, že mám co doporučovat. Svým známým, všem čtenářům i cestovním kancelářím. Ing. Eva Mráčková Cestování včera a dnes I 19

18 Statistika Cestovní ruch v České republice ve statistickém přehledu MINULÝ ROK 2008 PŘINESL TAKÉ V TURISMU ZÁSADNÍ ZMĚNY. DŮSLEDKY SVĚTOVÉ FINANČNÍ A HOSPODÁŘSKÉ KRIZE OVLIVNILY VÝVOJ MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU NATOLIK, ŽE MEZIROČNÍ NÁRŮST PŘÍJEZDŮ NÁVŠTĚVNÍKŮ SE VE SVĚTĚ V ROCE 2008 OPROTI ROKU 2007 ZPOMALIL Z 6,9 % NA 1,8 %. K JISTÉMU ZPOMALENÍ DOŠLO JIŽ V PRVNÍM POLOLETÍ 2008 NA 5,4 % S TÍM, ŽE VE DRUHÉM POLOLETÍ SE PROJEVIL AŽ CELOSVĚTOVÝ POKLES POČTU PŘÍJEZDŮ O 1,3 %. ÚBYTEK NEJVÍCE POSTIHL SEVERNÍ A ZÁPADNÍ EVROPU. Příjezdy v mezinárodním cestovním ruchu (v mil. příjezdů) 2007 počet Postupný pokles cestovního ruchu ČR měl v zásadě stejné příčiny jako ve světě, nicméně byly zde i důvody další vliv měnového vývoje, který na jedné straně podporoval v cestovním ruchu zájem o výjezdy, na druhé straně zvyšoval výdaje nerezidentů při pobytu v ČR a omezoval ekonomický efekt tuzemských podniků poskytujících služby cestovního ruchu. V rozložení příjezdového cestovního ruchu v průběhu roku se také projevily přesuny poptávky spojené se sezonními i povětrnostními podmínkami cestování a pobytů v jednotlivých obdobích. Základním projevem této situace však bylo celkové zpomalení až pokles cestovního ruchu v jeho zásadních kriteriích, v návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení, v ekonomických přínosech i ve využívání kapacit. Dokladem toho je, že celoroční výsledky se dostaly pod úroveň roku Porovnání indexů návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení mezi roky 2007 až 2008 podle jednotlivých čtvrtletí potvrzuje, že výrazné snížení počtu hostů se u rezidentů projevilo již od III. čtvrtletí, u nerezidentů hlavně ve IV. čtvrtletí: 20 I Cestování včera a dnes Přírůstek 2007/6 (%) 2008 počet rok 2008/7 Přírůstek úbytek (%) I. pololetí 2008/7 II. pololetí 2008/7 Svět 908 6, ,8 5,4-1,3 z toho Evropa 488 5,2 488,5 0,1 3,4-2,5 v tom Střední a východní Evropa 96,8 6,2 99,4 2,6 5,2 0,4 Pramen: UNWTO, únor 2009 Indexy návštěvnosti (počtu hostů) v hromadných ubytovacích zařízeních I. čtvrtletí II. čtvrtletí Indexy 2008/2007 III. čtvrtletí IV. čtvrtletí Návštěvnost HUZ celkem 107,4 99,6 96,6 95,1 99,1 z toho nerezidenti 106,8 99,6 99,6 93,7 99,5 rezidenti 108,1 99,7 94,0 96,9 98,5 Pramen: Časové řady ČSÚ rok Pokles příjezdů zahraničních návštěvníků měl za následek též snížení příjmů ze zahraničního cestovního ruchu, z čehož rezultovalo i snížení jeho čistého přínosu navíc zesílené růstem výdajů na výjezdový zahraniční cestovní ruch. Zásadním důsledkem je za rok 2008 skutečnost, že celoroční čistý přínos zahraničního cestovního ruchu meziročně poklesl. Proti roku 2007 se potvrzuje snížení příjmů, vyšší výdaje a pokles kladného salda v Kč s tím, že odlišnost výsledků v jiných měnách je ovlivněna kurzovým vývojem v roce 2008 s tendencí soustavného posilování koruny. Výsledky cestovního ruchu ČR podle návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení potvrzují pokles návštěvnosti Počty hostů a přenocování v roce 2008 (v návaznosti na roky ) Rok/index Počet hostů Počet přenocování celkem nerezidenti rezidenti celkem nerezidenti rezidenti počet počet index 2006/5 102,9 101,6 104,4 102,8 102,5 103 počet index 2007/6 101,9 103,8 99,9 98,5 102,6 94,7 počet index 2008/ ,5 98,5 96, ,4 I. čtvrtletí Index čtvrtletí 107,4 106,8 108,1 104,3 103,7 104,8 II. čtvrtletí Index čtvrtletí 99,6 99,6 99,7 95,8 95,4 96,4 III. čtvrtletí Index čtvrtletí 96,6 99, ,4 97,3 92,2 IV. čtvrtletí Index čtvrtletí 95,1 93,7 96,9 92,3 92,4 92,2 Pramen pro všechny následující tabulky o návštěvnosti: Časové řady ČSÚ z

19 Návštěvnost v ubytovacích zařízeních v roce 2008 podle krajů (NUTS III) Statistika Kraj Počet hostů Počet přenocování celkem nerezidenti rezidenti celkem nerezidenti rezidenti Česká republika celkem index 2008/ ,5 98,5 96, ,4 Hlavní město Praha index 2008/7 102, ,7 99,8 98,8 111,1 Středočeský kraj index 2008/7 93,2 86, ,5 79,7 90,4 Jihočeský kraj index 2008/7 95,6 95,4 95,8 94,4 93,7 94,7 Plzeňský kraj index 2008/7 94, ,2 92,1 83,6 95,6 Karlovarský kraj index 2008/7 100,1 100,6 99,2 101, ,7 Ústecký kraj index 2008/7 97,4 87,5 103,8 90,5 84,1 93,9 Liberecký kraj index 2008/7 99,2 94,7 101,2 96,2 91,2 98,6 Královéhradecký kraj index 2008/7 99,3 100,8 98,6 96,8 92,9 98,7 Pardubický kraj index 2008/ ,2 93,1 91,3 82,4 93,2 Vysočina index 2008/7 94,5 86, ,6 92 Jihomoravský kraj index 2008/7 100,6 104,4 98,5 97,7 99,4 96,9 Olomoucký kraj index 2008/7 98,1 103,7 96,5 91,3 92,4 91,1 Zlínský kraj index 2008/7 93,4 94,3 93,3 91,8 84,7 92,9 Moravskoslezský kraj index 2008/7 99,6 103,2 98,6 94,7 96,5 94,4 od II. do IV. čtvrtletí 2008, kdy se (podle zpřesněných čísel ČSÚ koncem března t. r.) v počtech hostů přiblížil 5 % a v přenocování dosáhl až 7,7 %. Celoročně se počet hostů snížil o 1 %, přenocování o 3,8 %, z toho u nerezidentů počet hostů o 0,5 %, počet přenocování o 3 %. Horší jsou celoroční výsledky u rezidentů. Za celý rok 2008 se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo mil. hostů, absolutně meziročně méně o 125 tis. hostů, z toho 20 tis. nerezidentů. Výraznější pokles počtu přenocování oproti poklesu počtu hostů potvrzuje trend zkracování pobytů u zahraničních i domácích hostů. V regionálním rozložení se celkový pokles počtu hostů a počtu ubytování v roce 2008 promítl tak, že počet přenocování se zvýšil pouze v Praze Podíly a struktury hostů a přenocování podle krajů (NUTS III) v roce 2008 Hosté Přenocování Podíl kraje v ČR % nerezidentů v ČR, dentů v ČR, Podíl kraje v ČR % nerezi- Kraj Celkem nerezidenti Celkem nerezidenti v kraji v kraji Česká republika 100,0 100,0 51,8 100,0 100,0 50,9 Hlavní město Praha 35,7 60,9 88,3 31,0 55,4 90,9 Středočeský kraj 5,2 2,7 26,5 4,6 2,2 24,7 Jihočeský kraj 7,3 4,5 32,2 7,5 3,7 24,7 Plzeňský kraj 3,8 2,3 31,7 3,7 1,9 26,2 Karlovarský kraj 5,3 7,1 69,9 11,3 16,6 74,5 Ústecký kraj 2,9 1,9 35,2 2,9 1,8 32,5 Liberecký kraj 5,5 3,0 28,5 6,2 3,8 31,2 Královéhradecký kraj 7,0 4,4 32,1 8,6 5,4 31,6 Pardubický kraj 2,8 0,9 16,3 2,7 0,8 15,8 Vysočina 3,1 0,8 13,8 2,5 0,7 13,7 Jihomoravský kraj 9,2 6,8 38,1 5,9 3,9 33,9 Olomoucký kraj 3,3 1,5 22,7 3,9 1,1 14,5 Zlínský kraj 3,9 1,1 14,7 4,3 1,0 12,4 Moravskoslezský kraj 5,0 2,1 21,3 4,9 1,7 17,3 Cestování včera a dnes I 21

20 Statistika u rezidentů o 11,3 % a v Karlovarském kraji u nerezidentů o 5 %, v ostatních krajích došlo k meziročnímu snížení. Nárůst počtu hostů dosáhl v Praze celkově 2,5 % (z toho u nerezidentů o 1,2 % a u rezidentů o 13,2 %) a u nerezidentů v Karlovarském kraji 0,2 %, v Jihomoravském kraji o 4,0 %, v Olomouckém kraji o 4,6 % a v Moravskoslezském kraji o 3,6 %. Nejhlubší propady v přenocování zaznamenaly kraje Středočeský a Vysočina. Další přehled ukazuje podíly jednotlivých krajů na celkových počtech hostů a přenocování na celém území ČR, dále podíly nerezidentů na návštěvnosti v ČR a také v jednotlivých krajích. Celostátně dosáhl podíl návštěvnosti nerezidentů za rok ,8 % v počtu hostů, v přenocování 50,9 %. Nejvyšší podíl nerezidentů na návštěvnosti kraje vykazuje opět hlavní město, a to 88,3 % na počtu hostů a 90,9 % na počtu přenocování, na druhém místě je Karlovarský kraj se 69,9 % (resp. 74,5 %), třetí je Jihomoravský kraj s 38 % (resp. 33,8 %). Přehled o zahraničním cestovním ruchu potvrzuje, že v roce 2008 v rámci vybraných TOP 10 zemí došlo ke zvýšení v počtu hostů i přenocování pouze u dvou států, u Ruska a Polska. Naopak u osmi států se projevil pokles. Rovněž v hodnocení TOP 10 zemí je zřetelný trend nižšího počtu přenocování proti počtu hostů. Další tabulka hodnotí vývoj domácího a výjezdového cestovního ruchu, jeho souvislostí se spotřebou, resp. s dalšími ekonomickými veličinami. Základní pohled na vývoj domácího a výjezdového cestovního ruchu poskytuje jeho autentická statistika (viz časové řady ČSÚ). Údaje jsou orientovány podle definovaných delších cest (domácí a zahraniční dovolené alespoň 4 souvislá přenocování), kratších cest (nejvíce 3 přenocování), služebních cest (pracovní charakter) a jednodenních výletů. Ladislav Šípek (Rozsáhlý článek autora byl pro potřeby našeho časopisu redakčně zkrácen.) TOP 10 zemí v pořadí návštěvností ČR v roce 2008 Pořadí Země Počet v r Index 2008/07 Pořadí x) Země Počet v r Index 2008/07 1. Německo ,3 1. Německo ,8 2. Spojené království ,6 2. Rusko Rusko ,1 3. Spojené království ,6 4. Polsko ,1 4. Itálie ,3 5. Itálie ,7 5. Spoj. st. americké ,1 6. Spoj. st. americké ,7 6. Slovensko ,9 7. Slovensko ,8 7. Polsko ,1 8. Španělsko ,3 8. Francie ,5 9. Nizozemsko ,3 9. Nizozemsko Francie ,5 10. Španělsko ,4 hosté HUZ celkem hosté HUZ celkem ,2 z toho nerezidenti ,5 z toho nerezidnenti rezidenti ,5 rezidenti ,4 % podíl nerezidentů 51,80% x % podíl nerezidentů 50,90% x % podíl rezidentů 48,20% x % podíl rezidentů 49,10% x Domácí a výjezdový cestovní ruch ve III. čtvrtletí 2008 a v intervalu IV/ III/ Cesty a jednodenní výlety III. čtvrtletí 2008 Pramen pro veškeré tabulky: Časové řady ČSÚ z ; propočty MAG celkem v ČR v tom index 2007/2006 v zahraničí v zahraničí celkem v ČR delší cesty 4 a více přenocování počet cest (v tis.) ,6 96,5 109,1 počet přenocování (v tis.) ,9 93,8 110,1 prům. výdaje na 1 cestu (v Kč) ,6 108,6 100,3 kratší cesty 1-3 přenocování počet cest (v tis.) ,7 87,4 102,3 počet přenocování (v tis.) , prům. výdaje na 1 cestu (v Kč) ,8 145,4 139,4 služební cesty počet cest (v tis.) ,9 105,2 98,2 počet přenocování (v tis.) , ,8 prům. výdaje na 1 cestu (v Kč) ,7 54,9 48,9 V intervalu IV/ III/ oproti intervalu IV/ III/ delší cesty 4 a více přenocování počet cest (v tis.) ,9 96,1 110,5 počet přenocování (v tis.) ,9 94,1 113,3 kratší cesty 1-3 přenocování počet cest (v tis.) ,6 103,4 počet přenocování (v tis.) služební cesty počet cest (v tis.) ,1 89,3 80,1 počet přenocování (v tis.) ,8 95,2 112,7 22 I Cestování včera a dnes

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o.

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Konference Vysoká škola ekonomická Praha, 17. září 2009 I. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství Ukazatel Index 2009/2008

Více

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu. Autor: Ing. Jaromír Beránek

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu. Autor: Ing. Jaromír Beránek Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu Autor: Ing. Jaromír Beránek Cestovní ruch Cestovní ruch je jedna z nejsvobodnějších lidských činností, kde v demokratickém světě nikde nikdo nikomu nepřikazuje

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005)

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Korejská republika 1. Základní údaje o zemi 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Obyvatelstvo (mil.) 48,42 Přírůstek obyvatelstva 0,38 % Populace - do 14 let 19,4 % - 15 64 let 72,0 % - nad 65 let 8,6

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Více

SYLABUS CESTOVNÍ RUCH A VOLNOČASOVÉ MODULU AKTIVITY DÍLČÍ ČÁST PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU. Lenka Švajdová

SYLABUS CESTOVNÍ RUCH A VOLNOČASOVÉ MODULU AKTIVITY DÍLČÍ ČÁST PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU. Lenka Švajdová SYLABUS MODULU CESTOVNÍ RUCH A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY DÍLČÍ ČÁST PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU Lenka Švajdová Ostrava 2011 Název: Cestovní ruch a volnočasové aktivity podnikání v cestovním ruchu Autoři: Lenka

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády Čeho chceme tedy strategií dosáhnout? Udržení tempa

Více

ÚČETNICTVÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU (ÚFŘP)

ÚČETNICTVÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU (ÚFŘP) ÚČETNICTVÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU (ÚFŘP) 1 nabízíme univerzitní studium bakalářského a navazujícího magisterského studijního oboru obor je nepřetržitě vyučován na JU již od roku 1994 garantem je Katedra

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Schváleno ČSÚ pro MMR ČR ČV 125/13 ze dne 2610 2012 Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Dotazník je součástí Programu statistických zjišťování na rok 2013 Podle zákona č 89/1995 Sb,

Více

Regionální operační program severozápad. Aktuální problémy domácího cestovního ruchu

Regionální operační program severozápad. Aktuální problémy domácího cestovního ruchu Regionální operační program severozápad Aktuální problémy domácího cestovního ruchu 21. září 2010 L I T O M Ě Ř I C E Tomio Okamura viceprezident AČCKA SOUČASNÝ STAV PŘÍJEZDOVÉHO A DOMÁCÍHO CESTOVNÍHO

Více

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české

Více

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4.

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4. Trendy na straně domácí a zahraniční klientely Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 2.4.202 Světové trendy v cestovním ruchu 2 Trendy ve spotřebním chování /2

Více

CÍRKEVNÍTURISTIKA Srpen 2010

CÍRKEVNÍTURISTIKA Srpen 2010 Srpen 2010 Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 1 HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Projekt Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického

Více

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem Konference konaná v hotelu DAP dne 4. 11. 2014 O ICC ICC - International

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Schváleno ČSÚ pro MMR ČR ČV 125/13 ze dne 26.10. 2012 Dotazník je součástí Programu statistických zjišťování na rok 2013. Podle zákona č. 89/1995

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-205 Srpen 204 / Jan Tuček / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. pololetí 204 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků a jejich

Více

Získávání zakázek jako východisko z krize. CzechTrade Služby CzechTrade s důrazem na veletrhy

Získávání zakázek jako východisko z krize. CzechTrade Služby CzechTrade s důrazem na veletrhy Získávání zakázek jako východisko z krize CzechTrade Služby CzechTrade s důrazem na veletrhy 2 Český trh se nemůže vyhnout globální krizi. Krize zásadním způsobem mění trh a urychluje trendy nastartované

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Doktorské studium 2013-2014

Doktorské studium 2013-2014 Doktorské studium 2013-2014 Proč a jak studovat v doktorském studiu? Doktorské studium 3. a nejvyšší stupeň VŠ vzdělání Bakalářské (Bc.) Magisterské (Mgr., Ing.) Doktorské (Ph.D. za jménem) Doktorské studium

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Vysoká škola obchodní v Praze

Vysoká škola obchodní v Praze O NÁS Jsme jednou z nejstarších a největších soukromých vysokých škol v České republice. Věříme, že pro řadu studentů vaší střední školy jsme správnou volbou pro získání kvalitního vysokoškolského vzdělání

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Magni Cesty s příběhem

Magni Cesty s příběhem Cesty s příběhem Magni Cesty s příběhem ROZVOJ POZNÁVACÍHO A KULTURNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU MĚST A REGIONŮ PRO DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ TURISTY HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Ing. Marek Toušek

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Obor UROSPRÁVA. doc. Ing. Lenka Fojtíková, Ph.D. garant oboru

Obor UROSPRÁVA. doc. Ing. Lenka Fojtíková, Ph.D. garant oboru Obor UROSPRÁVA doc. Ing. Lenka Fojtíková, Ph.D. garant oboru Proč se rozhodnout pro obor UROSPRÁVA? Chceš vědět jak funguje EU? Chceš vědět jak EU ovlivňuje hospodářský, sociální a politický život v České

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

CHINA TOURS PRESS KIT

CHINA TOURS PRESS KIT CHINA TOURS PRESS KIT Vytvořila agentura Stance Communications Obsah 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O CESTOVNÍ KANCELÁŘI... 2 2. ZVLÁŠTNOSTI ZÁJEZDŮ CK CHINA TOURS... 3 3. CHINA TOURS PODPORUJE... 5 4. OCENĚNÍ...

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů. Navazující magisterské studijní obory. Fakulty mezinárodních vztahů pro systém ECTS

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů. Navazující magisterské studijní obory. Fakulty mezinárodních vztahů pro systém ECTS Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Navazující magisterské studijní obory Fakulty mezinárodních vztahů pro systém TS Akademický rok 2009/2010 2 Informace zde obsažené jsou platné

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

OPEN DAYS 2009 LOCAL EVENTS ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC. Partnerství

OPEN DAYS 2009 LOCAL EVENTS ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC. Partnerství OPEN DAYS 2009 LOCAL EVENTS ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC Partnerství 1 INDEX Středočeský kraj...3 Olomoucký kraj...4 Plzeňský kraj...5 Zlínský kraj...6 2 Středočeský kraj (Regional Partnership on Transition

Více

Management hotelnictví

Management hotelnictví Specializace Management hotelnictví Studijní program Ekonomika a management Studijní obor Podniková ekonomika a management Specializace je určena zájemcům, kteří chtějí získat: jazykové a komunikační dovednosti,

Více

Aktivity CCRJM. březen 2013. www.ccrjm.cz

Aktivity CCRJM. březen 2013. www.ccrjm.cz Aktivity CCRJM březen 2013 Souhrn aktivit CCRJM Tvorba turistických produktů, programů, výletů Propagační materiály (distribuce), webové prezentace Fam tripy a press tripy domácí i zahraniční (Německo,

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 TRAVEL, LEISURE AND TOURISM Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 červen 2010 prezentace 12.7.2010 ADVISORY Cíle

Více

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6.1 Pozice Evropy na světovém trhu cestovního ruchu 6.1.1 Přehled světových statistik cestovního ruchu

Více

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR VÝSLEDKY 2. FÁZE ŠETŘENÍ CK / CA Praha, 28. 5. 2014 1 Projekt a jeho cíle Popis 2. fáze

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014 CESKLAPES GEOTURISMUS Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory RNDr.Daniel Smutek únor 2014 GEOTURISMUS, GEOPARK obecné pojmy geoturismus a geopark nové výdobytky hospodářského odvětví

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

ZPRÁVA O REALIZACI ROZVOJOVÉHO PROJEKTU V ROCE 2004. Název projektu: Mezinárodní ekonomická, politická a právní studia

ZPRÁVA O REALIZACI ROZVOJOVÉHO PROJEKTU V ROCE 2004. Název projektu: Mezinárodní ekonomická, politická a právní studia ZPRÁVA O REALIZACI ROZVOJOVÉHO PROJEKTU V ROCE 2004 Fakulta: Fakulta mezinárodních vztahů VŠE Evidenční číslo: 590 Garant: doc. JUDr. Zbyněk Švarc Další řešitelé: viz příloha 3 Výsledky projektu v porovnání

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře e exportu: 1. Podílíme se na tvorbě koncepcí a strategií 2. Poskytujeme

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 2009 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE 2009 STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Obsah Úvod... 2 1. Studenti VŠEM... 3 1.1 Studijní pobyty - Erasmus... 3 1.2 Krátkodobé studijní pobyty... 3 1.3 Intenzivní jazykové

Více

Destinační management turistické oblasti Jeseníky III. Konference Vrbno pod Pradědem 23.4. 2014

Destinační management turistické oblasti Jeseníky III. Konference Vrbno pod Pradědem 23.4. 2014 Destinační management turistické oblasti Jeseníky III Konference Vrbno pod Pradědem 23.4. 2014 1 PROGRAM KONFERENCE Zahájení konference Mgr. Renata Ramazanová, předsedkyně Rady pro cestovní ruch Ing. Ivan

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

MODULU UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE ČÁST I.

MODULU UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE ČÁST I. PRŮVODCE STUDIEM PRO PREZENČNÍ FORMU STUDIA MODULU UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE ČÁST I. Milan Šimek Ostrava 2011 1 Název: Průvodce studiem pro prezenční formu studia modulu Uplatnění na trhu práce, část I Uplatnění

Více

Sešit je členěn do jedenácti částí, z nichž každá představuje jiný pohled na vyhodnocovaná data.

Sešit je členěn do jedenácti částí, z nichž každá představuje jiný pohled na vyhodnocovaná data. SEŠIT III ŠETŘENÍ A VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH DAT NÁVŠTĚVNÍKŮ UBYTOVANÝCH V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Tabulky a grafy ubytovaných návštěvníků listopad 2009 V tomto sešitě jsou umístěny tabulky, grafy a hodnocení,

Více

Název projektu: KLÍČ K ÚSPĚCHU NA TRHU PRÁCE A MOŽNOSTI VSTUPU NA VŠ

Název projektu: KLÍČ K ÚSPĚCHU NA TRHU PRÁCE A MOŽNOSTI VSTUPU NA VŠ Název projektu: KLÍČ K ÚSPĚCHU NA TRHU PRÁCE A MOŽNOSTI VSTUPU NA VŠ (projekt je spolufinancován z prostředků ESF a Státního rozpočtu ČR) Příjemce podpory: Soukromá vyšší odborná škola sociální o.p.s.,

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR II. Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

AKTUALIZACE NA ROK 2014

AKTUALIZACE NA ROK 2014 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti Fakulty strojní TU v Liberci na období 2011 2015 AKTUALIZACE NA ROK 2014 Aktualizaci Dlouhodobého záměru schválil Akademický

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje. Kvalita přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost, odpovědnost přináší kvalitu

Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje. Kvalita přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost, odpovědnost přináší kvalitu Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje Kvalita přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost, odpovědnost přináší kvalitu Kdo jsme? Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje (KHK KK) byla ustanovena

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Workshop Sociální podnikání - vzdělávání. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Technická univerzita v Liberci Banská Bystrice 21. 11.

Workshop Sociální podnikání - vzdělávání. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Technická univerzita v Liberci Banská Bystrice 21. 11. Workshop Sociální podnikání - vzdělávání Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Technická univerzita v Liberci Banská Bystrice 21. 11. 2013 Na Technické univerzitě v Liberci na Ekonomické fakultě se vyučuje

Více

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce 11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce Světová banka (SB) = World Bank (WB) = Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj = International Bank for Reconstruction and Development (IBRD)

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

V y s o k á š k o l a e k o n o m i c k á v P r a z e

V y s o k á š k o l a e k o n o m i c k á v P r a z e V y s o k á š k o l a e k o n o m i c k á v P r a z e F a k u l t a m e z i n á r o d n í c h v z t a h ů B a k a l á ř s k é s t u d i j n í o b o r y F a k u l t y m e z i n á r o d n í c h v z t a h

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Plán činnosti Jihočeské centrály cestovního ruchu na rok 2006

Plán činnosti Jihočeské centrály cestovního ruchu na rok 2006 Strana 1 (celkem 6) Plán činnosti Jihočeské centrály cestovního ruchu na rok 2006 1. Komunikace, koordinace, spolupráce 1.1. Pravidelná jednání zástupců Jihočeského kraje, Jihočeské hospodářské komory,

Více

Ekonomická stránka CR

Ekonomická stránka CR Ekonomická stránka CR Příjmy, výdaje a bilance ZCR za rok 2007 až 2012 (v mil. Kč) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 příjmy ze ZCR 132 914,1 139 828,2 133 118,2 132 623,0 135 954,0 135 007,0 137 815,0

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Plán činnosti Jihočeské centrály cestovního ruchu na rok 2007

Plán činnosti Jihočeské centrály cestovního ruchu na rok 2007 Strana 1 (celkem 7) Plán činnosti Jihočeské centrály cestovního ruchu na rok 2007 1. Komunikace, koordinace, spolupráce 1.1. Pravidelná jednání zástupců Jihočeského kraje, Jihočeské hospodářské komory,

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Management sociální práce. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Management sociální práce. pro studenty studující od roku 2011/2012 Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Management sociální práce pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví 5. 3. 2013 Současná situace: Jak na tom jsme? Současná situace ve stavebnictví Jediné odvětví v ČR již pátým rokem v recesi V

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v

Více

Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti

Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Ústavu zdravotnických studií TUL na období 2008 1. Úvod Tato aktualizace rozpracovává a upřesňuje

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

V y s o k á š k o l a e k o n o m i c k á v P r a z e

V y s o k á š k o l a e k o n o m i c k á v P r a z e V y s o k á š k o l a e k o n o m i c k á v P r a z e F a k u l t a m e z i n á r o d n í c h v z t a h ů N a v a z u j í c í m a g i s t e r s k é s t u d i j n í o b o r y F a k u l t y m e z i n á r

Více

Zahraniční partner Liverpool John Moores University (www.ljmu.ac.uk)

Zahraniční partner Liverpool John Moores University (www.ljmu.ac.uk) Instituce založená Krajskou hospodářskou komorou Jižní Moravy za účelem realizace společného záměru 5. moravských univerzit, 5. moravských krajských obchodních komor a 5. moravských krajů v oblasti profesního

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARLOVARSKÉHO KRAJE

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARLOVARSKÉHO KRAJE KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA Kvalita přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost, odpovědnost přináší kvalitu Kdo jsme? Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje (KHK KK) byla ustanovena v lednu roku

Více

EXPORTNÍ STRATEGIE 2012-2020 Implementace nové proexportní politiky

EXPORTNÍ STRATEGIE 2012-2020 Implementace nové proexportní politiky EXPORTNÍ STRATEGIE 2012-2020 Implementace nové proexportní politiky Zdeněk Vališ, M.A. Ředitel sekce zahraničního obchodu NÁVAZNOST NA EXPORTNÍ STRATEGII 2012 2020 Zaměření exportní strategie: zjednodušení

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

Praktické zkušenosti s klastrováním v českém nábytkářství. Ing. Radek Brychta předseda Klastru českých nábytkářů

Praktické zkušenosti s klastrováním v českém nábytkářství. Ing. Radek Brychta předseda Klastru českých nábytkářů Praktické zkušenosti s klastrováním v českém nábytkářství Ing. Radek Brychta předseda Klastru českých nábytkářů Potřebujeme hledat nové způsoby podpory českého nábytkářství? Jaká je kondice českého nábytkářského

Více