Sborník ze semináře konaného ve dnech v Městské knihovně Havířov

Transkript

1 Sborník ze semináře konaného ve dnech v Městské knihovně Havířov

2 Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace KNIHOVNA PRO VŠECHNY Sborník ze semináře konaného ve dnech v Městské knihovně Havířov

3 Sestavila Marie Šedá Obálka Zuzana Ulmannová Fotografie Jana Leparová Grafická úprava Repronis s.r.o. Vydala Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace Vydání 1. Ostrava 2015 ISBN (pdf)

4 Vážení přátelé, ve dnech se u nás v Havířově v Městské knihovně Havířov konal odborný knihovnický seminář Knihovna pro všechny. Záštitu nad seminářem přijal primátor statutárního města Havířov Bc. Daniel Pawlas. Akce se konala u příležitosti 60. výročí založení města Havířov a knihovny a měla obrovský úspěch. Na účastníky čekala celá řada zajímavých odborných témat, která v současnosti hýbou knihovnickým světem, např. Benchmarking knihoven (hodnocení činnosti knihoven a vzájemné porovnání výkonů), Lákáme děti do knihovny a lákáme nejen je, odborné vzdělávání, budoucnost českého knihovnictví atd. Večer na všechny čekalo překvapení slavnostní hornický večer Skok přes kůži ve spolupráci se členy Klubu přátel hornického muzea pobočka Havířov. ** Akce mohla proběhnout i díky spolupráci s našimi partnery: Statutární město Havířov, Moravskoslezský kraj, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, SKIP, Mgr. Herbert Pavera, poslanec za MSK, starosta obce Bolatice, SKIPLUING PYREX, Klub přátel hornického muzea v Ostravě, pobočka Havířov, ARJEN technika s.r.o., Klub hornických důchodců Dolu František Horní Suchá. ** Jsme rádi, že jsme v naší knihovně opět uspořádali větší odborný seminář pro knihovníky z celé republiky. A je to hlavně proto, že jsme v roce 2012 získali od našeho zřizovatele novou budovu centrální knihovny, a ta svým prostorovým uspořádáním ke konání podobných akcí přímo vybízí. Současně si moc vážíme spolupráce s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou, která se podílela na sestavení odborné náplně konference. A nesmím zapomenout ani na naše zaměstnance, kteří velice obětavě pomáhali. Všem opravdu vřele děkuji a věřím, že se společně opět setkáme při další podobné příležitosti. Ing. Dagmar Čuntová ředitelka Městské knihovny Havířov 3

5 Každá obec i město by měly mít dobrou občanskou vybavenost, mj. školu, kostel a také knihovnu. O škole a kostele téměř nikdo nepochybuje, o knihovnách mnozí ano. A je to velká chyba. Knihovny jsou místem, kde se lidé setkávají, vzdělávají, tráví smysluplně svůj volný čas a mnohdy zde naleznou nejen spřízněnou duši, ale také i radu na svou bolest či problém. Tam, kde je opravdu dobrá knihovna, je i kvalitní kulturně-společenský život a větší soudržnost občanů. Živé a tvůrčí knihovny vytvářejí nejen dobré knihovnice, ale i vášniví čtenáři. Havířovský seminář Knihovna pro všechny byl místem setkání pro knihovníky, kteří systematicky rozvíjejí své znalosti, inspirují se druhými, sdílejí své znalosti, zkušenosti a tím ještě více zkvalitňují svou práci. Osobně jsem upřímně rád, že jsem se této akce mohl zúčastnit, protože jsem díky tomu poznal mnoho zajímavých odborníků a seznámil se s odbornými tématy i faktickými zkušenostmi teoretiků i praktiků z oboru. Seminář byl pro mne inspirující a rád bych tyto poznatky využil i při dalším rozvoji naší knihovny v Bolaticích. Závěrem bych rád poděkoval organizátorům za pozvání na seminář a popřál všem přednášejícím i účastníkům, aby měli nadále spoustu elánu a dobrých nápadů ve své práci, aby zažívali hodně radosti z nadšení svých čtenářů z četby knih, návštěv knihoven a knihovních akcí. Především jim ale přeji, aby měli ve svých zřizovatelích osvícené lidi, pro které bude podpora knihoven prestižní záležitostí a kteří budou jejich činnost dostatečně finančně, materiálně i morálně podporovat. Věřím, že čtenářům a návštěvníkům knihoven budou knihy nadále přinášet potěšení z prožívaných příběhů i spokojenost z nabytých vědomostí a že se knihovny pro ně stanou místem setkávání, sdílení zážitků, místem kulturního prožívání tedy místem kvalitní veřejné služby. Mgr. Herbert Pavera poslanec za Moravskoslezský kraj, starosta obce Bolatice 4

6 VÝZKUM, KTERÝ PŘESAHUJE HRANICE KNIHOVNICTVÍ INSPIRACE NEZISKOVÉ SFÉRY VE SFÉŘE ZISKOVÉ Veřejné knihovny patřící do neziskové sféry jsou plně závislé na financujících subjektech. Přestože poptávka po službách knihoven narůstá, ne vždy na tuto skutečnost reagují poskytovatelé finančních zdrojů. Jednou z cest, jak zřizovatelům a provozovatelům knihoven ukázat změny, kterými knihovny procházejí, je využití postupů používaných v ziskové sféře. V posledních letech se stále více hovoří o moderních metodách jako benchmarking, návratnost investic (ROI), společenská odpovědnost (CSR) a také spolupráce se stakeholders. Těmto tématům byly věnovány následující příspěvky. 5

7 Benchmarking knihoven a německý Bibliotheksindex Příklad srovnání českých a německých veřejných knihoven PhDr. Vít Richter Úvodem Projekt Benchmarking knihoven 1 zahájila Národní knihovna ČR ve spolupráci s NIPOS 2 v roce První sběr dat a porovnávání knihoven se uskutečnilo s daty za rok V roce 2015 bylo do projektu zapojeno 250 českých knihoven. Po dohodě se Slovenskou národní knihovnou v Martině byl projekt v dubnu 2012 rozšířen i na slovenské knihovny. Do slovenské části benchmarkingu v roce 2015 vstoupilo 59 knihoven. Celkový počet zapojených knihoven dosáhl v roce 2015 téměř 300. Vstup slovenských knihoven byl mimo jiné podnětem k tomu, aby ekonomické indikátory vyjádřené doposud pouze v českých korunách bylo možné převést do měny. K tomuto účelu se využívá jednotný směnný kurz stanovený Ministerstvem financí ČR. 3 Největší inspirací pro vznik českého benchmarkingu byl německý projekt BIX Bibliotheksindex 4, který byl zahájen v roce 1999 s podporou Berstelmannovy nadace. BIX je rozpracován pro dva rozdílné typy knihoven: pro veřejné knihovny provozované obcí a pro vědecké knihovny. V roce 2015 se zúčastnilo projektu BIX 146 veřejných knihoven a 64 vědeckých knihoven. V následujícím příspěvku informujeme o pokusu porovnat vybrané indikátory, se kterými se pracuje pro oblast veřejných knihoven v obou projektech, tj. v česko -slovenském 1 RICHTER, Vít. Benchmarking knihoven: jak porovnávat výkony knihoven. Knižnica: časopis pre knižnú kultúru. Martin: Matica slovenská, 2013, 14(3), s ISSN Dostupné také z: marec/03.pdf 2 NIPOS: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. [cit ]. Dostupné z: 3 RICHTER, Vít. Srovnávání knihoven se vyplatí. Čtenář. 2015, 67(5), s ISSN BIX: Bibliothexindex [online] [cit ]. Dostupné z: 6

8 Benchmarkingu knihoven a německém projektu Bibliotheksindex. Pro srovnání jsme využili data veřejných knihoven za rok Metodika srovnávání Veřejné knihovny jsou v obou projektech rozděleny do velikostních kategorií podle počtu obyvatel v daném městě. Česká i Slovenská republika jsou typické podstatně větším počtem obcí s malým počtem obyvatel, tomu potom odpovídá i podrobnější členění knihoven do osmi kategorií. Proto, abychom mohli provést korektní srovnání, jsme české a slovenské knihovny přerozdělili podle německých kategorií. V kategorii nejmenších německých knihoven (do obyvatel) jsou zařazeny nejmenší obce s počtem cca obyvatel a vyšším, proto jsme do této kategorie zařadili české a slovenské obce s počtem obyvatel a vyšším. Knihovny působící v menších městech jsme pro účely srovnání vyřadili. Kategorie českých a slovenských krajských knihoven byla přerozdělena podle počtu obyvatel v krajských městech, protože BIX nemá zvláštní kategorii pro krajské knihovny. Kategorizace knihoven ČESKÉ A SLOVENSKÉ KNIHOVNY NĚMECKÉ KNIHOVNY BIX 1 do obyvatel 1 do obyvatel 2 od do obyvatel až obyvatel 3 od do obyvatel až obyvatel 4 od do obyvatel až obyvatel 5 od do obyvatel 5 nad obyvatel 6 od do obyvatel 7 více než obyvatel 8 krajské knihovny Předmětem vzájemného srovnávání nakonec bylo 213 německých knihoven a 167 knihoven z ČR a SR 5. Jak je vidět z tabulky, která uvádí počet zastoupených knihoven, nebyl počet knihoven v jednotlivých kategoriích vždy optimální. Kategorie nejmenších měst č. 1 a 2 má optimální pokrytí, u kategorií č. 3 a 4 (města od 30 do 100 tisíc obyvatel) je počet českých a slovenských knihoven zhruba poloviční. Nejhůře je pokryta kategorie velkoměst nad 100 tisíc obyvatel, kde BIX uvádí 49 knihoven, 5 V souboru bylo 41 knihoven ze Slovenské republiky. 7

9 zatímco české a slovenské knihovny jsou v této kategorii pouze čtyři. Z tohoto důvodu je nezbytné výsledky srovnání této kategorie hodnotit jako velmi orientační, i z toho důvodu, že se jedná o knihovny skutečně velmi odlišné 6. Počty srovnávaných knihoven KATEGORIE KNIHOVEN NĚMECKÉ KNIHOVNY ČESKÉ A SLOVENSKÉ KNIHOVNY 1 Do obyvatel až obyvatel až obyvatel až obyvatel nad obyvatel 49 4 celkem Oba srovnávací systémy se odlišují především počtem hodnocených indikátorů. Zatímco benchmarking hodnotí celkem 32 indikátorů, německý BIX si vystačí s 18 indikátory. Oba systémy umožňují, aby každý indikátor byl hodnocen zvlášť, ale BIX navíc indikátory shlukuje do čtyř skupin podle různých kritérií: nabídka, efektivnost, využívání, rozvoj. ** V BIX jsou hodnoty jednotlivých indikátorů přepočítávány na indexy (od toho je odvozen i název celého projektu Bibliotheksindex), což umožňuje jejich součet a vzájemné porovnávání ve výše uvedených skupinách. Knihovny si tak mohou například zjistit, že dosahují velmi dobrého indexu ve skupině nabídka a naopak zaostávají ve skupinách využívání i efektivnost. Zjistí tak, na které oblasti se v budoucnu mají více soustředit. 6 Knihovna města Plzně, p. o., Knihovna města Ostravy, p.o., Moravská zemská knihovna, Knihovna Jiřího Mahena v Brně 8

10 Indikátory sledované v projektu Benchmarking knihoven Č. INDIKÁTOR Č. INDIKÁTOR 1 knihovní jednotky/1 000 obyvatel 17 návštěvy/1 obyvatel 2 procento obnovy knihovního fondu 18 virtuální návštěvy/1 obyvatel 3 přírůstek KJ/1 000 obyvatel 19 % návštěv internet 4 počet periodik/1 000 obyvatel 20 počet výpůjček/čtenář 5 pracovní stanice s internetem/1 000 obyvatel 21 obrat knihovního fondu 6 plocha pro veřejnost m 2 /1 000 kulturní a vzdělávací 22 obyvatel akce/1 000 obyvatel 7 počet studijních míst/1 000 obyvatel 23 internetové služby 8 pracovní úvazky/1 000 provozní náklady/ obyvatel obyvatel 9 pracovní úvazky/1 000 registrovaných uživatelů 25 výdaje na nákup KF/1 obyv. 10 pracovní úvazky/1 000 návštěvníků 26 výdaje na nákup EIZ/1 obyv. 11 roční provozní doba/1000 výdaje na nákup KF/1 výpůjčka 27 obyvatel % roč. provozní doby z celkové pracovní kapacity kových výdajů % provozních nákladů z cel týdenní provozní doba % nákladů na nákup KF z celkových výdajů % výdajů z rozpočtu města na % osobních nákladů z celkových výdajů 30 knihovnu 15 % obsluhované populace % získaných dotací z celkových příjmů % mládeže % vlastních příjmů z celkových 32 příjmů 9

11 Indikátory sledované v projektu Bibliotheksindex Č. NABÍDKA Č. VYUŽÍVÁNÍ 1 knihovní jednotky/1 obyvatel 11 návštěvy/1 obyvatel 2 plocha pro veřejnost m 2 /1 000 obyvatel 12 virtuální návštěvy/1 obyvatel 3 pracovní úvazky/1 000 obyvatel 13 výpůjčky/1 obyvatel 4 stanice s internetem/ obyvatel 14 obrat knihovního fondu 5 internetové služby kulturní a vzdělávací akce/1000 obyvatel efektivnost výdaj na nákup KF/1 výpůjčka v roční pracovní kapacita/roční roční provozní hodiny/1000 obyvatel rozvoj 16 procento obnovy KF 17 procento hodin na vzdělávání z celkové pracovní kapacity provozní doba 9 návštěvy/1 provozní hodina 18 výdaje na investice/1 obyvatel 10 provozní náklady /1 návštěva Srovnání vybraných indikátorů Pro vzájemné porovnávání českých a slovenských knihoven s německými knihovnami 7 jsme vybrali indikátory, které využívají oba systémy. Rozhodující pro výběr srovnávacích indikátorů také bylo, aby definice jejich obsahu byly zcela shodné. Některé indikátory nejsou v benchmarkingu využívány, ale bylo možné je pro účely srovnání propočítat ze základních uložených dat. Počet knihovních jednotek na 1 obyvatele Výdaje na nákup knihovního fondu na 1 výpůjčku Procento obnovy knihovního fondu Počet výpůjček na 1 obyvatele Obrat knihovního fondu za rok Počet návštěv knihovny na 1 obyvatele za rok 7 Pro přesnost je nezbytné uvést, že v BIX nejsou zastoupeny pouze německé veřejné knihovny, ale také knihovny z některých německy mluvících zemí, například z Rakouska a Švýcarska. 10

12 Virtuální návštěvy na 1 obyvatele za rok Roční provozní doba na obyvatel Ro ní Počet provozní návštěv doba na za provozní obyvatel hodinu Po et Provozní návšt v za náklady 1 provozní knihovny hodinu na 1 návštěvu Provozní náklady knihovny na 1 návšt vu Počet pracovníků (úvazků) na obyvatel Po et pracovník (úvazk ) na 1000 obyvatel Počet kulturních a vzdělávací akcí na obyvatel Po et kulturních a vzd lávací akcí na 1000 obyvatel Po et Počet celkových celkových pracovních pracovních hodin na jednu hodin provozní na hodinu jednu provozní hodinu 2 Plocha Plocha knihovny knihovny pro ve ejnost pro v veřejnost m 2 na 1000 obyvatel v m na obyvatel Po et Počet pracovních pracovních stanic s internetem stanic s na internetem 1000 obyvatel na obyvatel ** Údaje z BIX byly získány z veřejně přístupné webové stránky projektu. Vybraná data o českých a slovenských knihovnách byla nově propočítána podle stanovených kategorií. Předmětem vzájemného srovnání jsou průměrné hodnoty zjištěné v rámci jednotlivých velikostních kategorií knihoven. Údaje z BIX byly získány z ve ejn p ístupné webové stránky projektu. Vybraná data o eských a slovenských knihovnách byla nov propo ítána podle stanovených kategorií. P edm tem vzájemného srovnání jsou pr m rné hodnoty zjišt né v rámci jednotlivých velikostních kategorií knihoven. 7,9 Knihovní fond/1 obyvatel 2,6 5,0 1,9 4,6 1,6 3,4 1,5 5,0 1,5 SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až a více Graf Graf 1 1 Počet - po et knihovních jednotek na 1 na obyvatele 1 obyvatele Jedním z klí ových parametr pro hodnocení knihovny je objem knihovního fondu, který knihovna nabízí Jedním svým z uživatel m. klíčových Pro parametrů toto porovnání pro používáme hodnocení indikátor knihovny po tu knihovních je objem jednotek knihovního obyvatele. fondu, který Na první knihovna pohled je z ejmé, nabízí že knihovní svým uživatelům. fondy n meckých Pro knihoven toto jsou porovnání ve v tšin na jednoho p ípad používáme dvakrát menší indikátor než knihovní počtu fondy knihovních eských a slovenských jednotek knihoven. na jednoho S velkostí knihovny obyvatele. objem knihovního Na první fondu pohled eských je a slovenských zřejmé, že knihoven knihovní výrazn fondy nar stá. německých Tento r st lze knihoven vysv tlit tím, jsou že do t chto kategorií spadá v tšina krajských knihoven, které plní v R a SR také archivní a konzerva ní ve většině případů dvakrát menší než knihovní fondy českých a sloven- úlohu a v r zném rozsahu využívají právo povinného výtisku. ských knihoven. S velkostí knihovny objem knihovního fondu českých a slovenských knihoven výrazně narůstá. Tento růst lze vysvětlit tím, že do těchto kategorií spadá většina krajských knihoven, které plní v ČR a SR také archivní a konzervační úlohu a v různém rozsahu využívají právo povinného výtisku. 11

13 9,0 K 8,0 K 7,3 K 7,8 K 7,0 K 7,0 K 7,0 K 7,0 K 9,0 K 6,0 K 5,6 K 7,8 K 8,0 K 7,3 K 5,0 K 7,0 K 7,0 K 7,0 K 7,0 K 4,1 K 4,0 K 3,4 K 6,0 K 3,0 K 2,6 K 2,9 K 5,6 K 5,0 K 2,0 K 4,1 K 4,0 K 3,4 K 1,0 K 3,0 K 2,6 K 2,9 K 0,0 K 2,0 K SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR 1,0 K Do až až až a více 0,0 K Graf SRN 2 Graf C+SR Výdaje 2 - Výdaje SRNna na nákup C+SR knihovního SRN C+SR fondu SRN na na 1 C+SR výp j ku 1 výpůjčku SRN C+SR Pokud jde o hodnocení Do výdaj na až nákup knihovního až fondu s až vazbou na jeho a více využívání formou výp j ky, Pokud jde lze konstatovat, o hodnocení že výdaje výdajů n meckých na nákup knihoven knihovního jsou dvakrát fondu a v n kterých s vazbou p ípadech na i jeho t ikrát využívání vyšší než knihoven formou Graf 2 v - R Výdaje výpůjčky, a SR na a nákup ve všech knihovního lze velikostních konstatovat, fondu kategoriích na 1 výp j ku že výdaje se p ibližují německých hodnot 7,- K Pokud (0,3 knihoven ) jde na o jednu hodnocení jsou výp j ku. dvakrát výdaj Výdaje a na v domácích nákup některých knihovního knihoven případech se fondu pohybují s vazbou i třikrát v rozmezí na jeho vyšší od 2,6 využívání než K do knihoven v ČR lze Ur itou konstatovat, a SR výjimku a ve že tvo í všech výdaje nejv tší velikostních n meckých knihovny v knihoven R kategoriích a SR, jsou kde se dvakrát výdaj se na přibližují a nákup v n kterých knihovního hodnotě p ípadech fondu 4,1 formou K za výp j ky, výp j ku. i t ikrát na jednu vyšší výp j ku než knihoven 5,6 K (0,22 v R ) a SR alespo a ve všech áste n velikostních p ibližuje kategoriích pr m rné hodnot se p ibližují BIX. hodnot 7,- K 7 Kč (0,3 ) na jednu výpůjčku. Výdaje domácích knihoven se pohybují (0,3 ) na jednu výp j ku. Výdaje domácích knihoven se pohybují v rozmezí od 2,6 K do 4,1 K za v rozmezí od 2,6 Kč do 4,1 Kč za výpůjčku. Určitou výjimku tvoří největší výp j ku. Ur itou výjimku tvo í nejv tší knihovny v R a SR, kde se výdaj na nákup knihovního fondu na jednu výp j ku knihovny 5,6 v ČR a SR, kde se výdaj na nákup knihovního fondu na 11,5K (0,22 ) alespo 11,6 áste n p ibližuje pr m rné hodnot BIX. jednu výpůjčku 5,6 Kč (0,22 ) alespoň 11,1 částečně 10,8 přibližuje 10,8 průměrné hodnotě BIX. 11,5 11,6 11,1 10,8 10,8 % 4,9 % 3,7 3,8 3,2 3,3 4,9 3,7 3,8 3,2 3,3 SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až a více SRN C+SR Graf SRN 3 - C+SR Procento SRN obnovy C+SR knihovního SRN fondu C+SR SRN C+SR Celkový objem knihovních Do fond ve ejných až knihoven až 50000je zpravidla až udržován na a více stejném rozsahu, protože u tohoto typu knihoven se nepo ítá s archivní funkcí, tzn., že nové knihy jsou pr b žn Graf nakupovány i jinak získávány Graf 3 3 Procento a - p ibližn stejný obnovy objem knihovního médií fondu fondu je z knihovního fondu sou asn Celkový vy azován. objem Pokud knihovních hodnotíme fond procento ve ejných obnovy knihoven knihovního je zpravidla fondu, udržován tj. kolik knih na stejném a dalších rozsahu, médií je protože v rámci u jednoho tohoto roku typu získáno knihoven a sou asn se nepo ítá vy azeno, s archivní zjiš ujeme, funkcí, tzn., že n mecké že nové knihovny knihy jsou své pr b žn knihovní nakupovány i jinak získávány a p ibližn stejný objem médií je z knihovního fondu sou asn vy azován. Pokud hodnotíme procento obnovy knihovního fondu, tj. kolik knih a dalších médií je 12 v rámci jednoho roku získáno a sou asn vy azeno, zjiš ujeme, že n mecké knihovny své knihovní

14 Celkový objem knihovních fondů veřejných knihoven je zpravidla udržován ve stejném rozsahu, protože u tohoto typu knihoven se nepočítá s archivní funkcí, tzn., že nové knihy jsou průběžně nakupovány či jinak získávány a přibližně stejný objem médií je z knihovního fondu současně vyřazován. Pokud hodnotíme procento obnovy knihovního fondu, tj. kolik knih a dalších médií je v rámci jednoho roku získáno a současně vyřazeno, zjišťujeme, že německé knihovny své knihovní fondy obměňují zpravidla třikrát rychleji než knihovny v ČR a SR. Pro srovnání je možno uvést český Standard pro dobrou knihovnu 8, který doporučuje, aby se knihovní fondy veřejných knihoven obnovovaly ročně v rozsahu deseti procent. Tuto hodnotu německé knihovny v průměru běžně dosahují, tzn., že své knihovní fondy jsou schopny obnovit přibližně jednou za deset let. Celková obměna knihovních fondů českých a slovenských knihoven se v průměru pohybuje v rozmezí 3 až 5 %, což znamená, že k obměně knihovního fondu dochází za 25 až 30 let. Vysoké procento obnovy knihovních fondů německých knihoven lze vysvětlit především tím, že německé knihovny velikost svých knihovních fondů udržují zhruba na poloviční úrovni, než je tomu v ČR a SR, a současně vydávají více finančních prostředků na nákup nových přírůstků. fondy obm ují zpravidla t ikrát rychleji než knihovny v R a SR. Pro srovnání je možno uvést eský Standard pro dobrou knihovnu 8, který doporu uje, aby se knihovní fondy ve ejných knihoven obnovovaly ro n v rozsahu deseti procent. Tuto hodnotu n mecké knihovny v pr m ru b žn dosahují, tzn., že své knihovní fondy jsou schopny obnovit p ibližn jednou za deset let. Celková obm na knihovních fond eských a slovenských knihoven se v pr m ru pohybuje v rozmezí 3 až 5 %, což znamená, že k obm n knihovního fondu dochází za 25 až 30 let. Vysoké procento obnovy knihovních fond n meckých knihoven lze vysv tlit p edevším tím, že n mecké knihovny velikost svých knihovních fond udržují zhruba na polovi ní úrovni než je tomu v R a SR a sou asn vydávají více finan ních prost edk na nákup nových p ír stk. 10,2 9,4 7,9 7,3 7,3 Výp j ky 5,9 6,1 5,4 5,2 3,6 SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až a více Graf Graf Počet Po et výp j ek výpůjček na na obyvatele Jedním z d ležitých parametr hodnocení ve ejných knihoven je po et výp j ek na jednoho obyvatele 8 NÁRODNÍ za rok. Srovnání KNIHOVNA ukazuje, ČESKÉ že n mecké REPUBLIKY knihovny uskute ní KNIHOVNICKÝ ro n cca 7 INSTITUT. až 10 výp j ek na jednoho Standard obyvatele, pro zatímco dobrou knihovnu: v R a SR metodický se tato hodnota pokyn pohybuje Ministerstva v rozp tí kultury 4 k až vymezení 6 výp j ek na standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami obyvatele. Zajímavé je zjišt ní, že obyvatelé menších m st si p j ují v pr m ru o n co více knih než zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Praha: obyvatelé Národní v tších knihovna m st a velkom st. České republiky Tyto rozdíly Knihovnický jsou výrazn jší institut, u n meckých ISBN knihoven Vysv tlení, pro si v N mecku Dostupné obyvatelé také z: p j ují v pr m ru více knih, není jednoduché, ale z našeho srovnání vyplývá, pdf že jednou z možných p í in m že být skute nost, že n mecké ve ejné knihovny nabízejí svým návšt vník m podstatn v tší množství nové a aktuální literatury. Vysoký zájem uživatel o novou a aktuální literaturu potvrzuje ada pr zkum 13 9, 10.

15 SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Jedním z důležitých parametrů hodnocení veřejných knihoven je počet výpůjček na jednoho obyvatele za rok. Srovnání ukazuje, že německé knihovny uskuteční ročně cca 7 až 10 výpůjček na jednoho obyvatele, zatímco v ČR a SR se tato hodnota pohybuje v rozpětí 4 až 6 výpůjček na obyvatele. Zajímavé je zjištění, že obyvatelé menších měst si půjčují v průměru o něco více knih než obyvatelé větších měst a velkoměst. Tyto rozdíly jsou výraznější u německých knihoven. Vysvětlení, proč si v Německu obyvatelé půjčují v průměru více knih, není jednoduché, ale z našeho srovnání vyplývá, že jednou z možných příčin může být skutečnost, že německé veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům podstatně větší množství nové a aktuální literatury. Vysoký zájem uživatelů o novou a aktuální literaturu potvrzuje řada průzkumů 9. 4,8 4,8 4,8 4,8 4,1 Obrat 1,8 2,1 2,2 2,2 2,7 SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až a více Graf Graf Obrat knihovního fondu fondu Indikátor obratu knihovního fondu dokládá, kolikrát byla jakákoliv kniha z knihovního fondu b hem jednoho Indikátor roku p j ena, obratu tj. ukazuje knihovního nám míru fondu intenzity dokládá, využití knihovního kolikrát fondu. byla Stejn jakákoliv jako u výše uvedených kniha z parametr knihovního lze konstatovat, fondu během že obrat jednoho knihovních roku fond půjčena, n meckých tj. knihoven ukazuje p ibližn nám dvojnásobný oproti intenzit p j ování v R a SR a pohybuje v rozmezí od 4,1 do 4,8 výp j ek za rok. míru intenzity využití knihovního fondu. Stejně jako u výše uvedených parametrů lze konstatovat, že obrat knihovních fondů německých knihoven je 4,4 přibližně dvojnásobný oproti intenzitě půjčování v ČR a SR a pohybuje se v rozmezí od 4,1 do 4,8 výpůjček za rok 10. Návšt vníci 3,3 3,3 3,3 3 9 RICHTER, Vít. Srovnávání knihoven se vyplatí. Čtenář, 2015, 67(5), s ISSN TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host, ISBN ,5 2,4 2,5 2,4 2,7 14

16 jednoho roku p j ena, tj. ukazuje nám míru intenzity využití knihovního fondu. Stejn jako u výše uvedených parametr lze konstatovat, že obrat knihovních fond n meckých knihoven je p ibližn dvojnásobný oproti intenzit p j ování v R a SR a pohybuje v rozmezí od 4,1 do 4,8 výp j ek za rok. 4,4 Návšt vníci 3,3 3,3 3,3 3 2,7 2,5 2,4 2,5 2,4 SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až a více Graf Graf 6 6 Počet - Po et návštěvníků návšt vník na na obyvatele za rok za rok Návšt vnost ve ejných knihoven je ve srovnávaných zemích p ibližn na stejné úrovni a pohybuje se v pr m ru Návštěvnost kolem t í veřejných návšt v za jeden knihoven rok. Ur itou je ve výjimkou srovnávaných je návšt vnost zemích n meckých přibližně knihoven v kategorii na stejné od 7 úrovni do 15 tisíc a pohybuje obyvatel, kde se návšt vnost v průměru p esahuje kolem hodnotu tří návštěv ty návšt v za jeden knihovny rok. za rok. Určitou výjimkou je návštěvnost německých knihoven v kategorii od 7 do 15 tisíc obyvatel, kde návštěvnost přesahuje hodnotu čtyř návštěv knihovny za rok. 1,9 2,0 1,7 1,8 2,0 Návšt vy 1,2 1,4 1,1 1,2 1,2 SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až a více Graf Graf 7 7 Virtuální - návštěvy návšt vy na na obyvatele obyvatele za rok za rok Návšt vnost webových stránek ve ejných knihoven je v R a SR p ibližn o t etinu vyšší, než je tomu u n meckých knihoven. Návštěvnost webových stránek veřejných knihoven je v ČR a SR přibližně o třetinu vyšší, než je tomu u německých knihoven ny

17 Do až až až a více Graf 7 - Virtuální návšt vy na obyvatele za rok Návšt vnost webových stránek ve ejných knihoven je v R a SR p ibližn o t etinu vyšší, než je tomu u n meckých knihoven Hodiny SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až a více Graf 8 Roční provozní doba knihovny Roční provozní doba knihovny vypovídá o tom, jak je knihovna otevřena veřejnosti. Jedná se o údaj, který je získáván standardizovaným výpočtem 11. Srovnání údajů benchmarkingu a BIX ukazuje, že knihovny v ČR a SR nabízejí veřejnosti dvakrát až třikrát větší provozní dobu, než je tomu v případě německých knihoven. Nejvýraznější rozdíly se projevují u knihoven v městech s velikostí 30 až 100 tisíc obyvatel. Zde mají české a slovenské knihovny v průměru až třikrát delší provozní dobu, než je tomu v Německu. 11 Návod pro výpočet hodnoty roční provozní doby knihovny: Pokud knihovna sídlí v jedné budově, uvede týdenní provozní dobu nejdéle otevřeného útvaru knihovny poskytujícího knihovnické služby (tj. to, co se nyní vykazuje ve statistice), například 40 hodin. Nezapočítává se provozní doba neknihovnických provozů, např. kina, galerie apod. Tento počet hodin vynásobí počtem týdnů, kdy byla knihovna v průběhu roku otevřena. Vychází se ze základního počtu celých týdnů v roce, tj. 52 týdnů. Pokud byla knihovna několik týdnů uzavřena, provede se odpovídající snížení počtu týdnů, například: knihovna byla uzavřena 3 týdny v době prázdnin a jeden týden v době Vánoc, tj. odečítají se čtyři týdny (52 4 = 48). Roční provozní doba potom činí: 40 hodin x 48 týdnů = hodin za rok. Obdobně proveďte propočet pro dočasně zkrácenou provozní dobu. Pokud knihovna provozuje pobočky nebo specializovaná oddělení s knihovnickou činností mimo hlavní budovu knihovny (např. hudební oddělení), provede se stejným způsobem výpočet roční provozní doby každé jednotlivé pobočky (oddělení) a následně se udělá celkový součet s hlavním provozem knihovny. Tento součet se uvede jako roční provozní doba knihovny. 16

18 n meckých knihoven. Nejvýrazn jší rozdíly se projevují u knihoven v m stech s velikostí 30 až 100 tisíc obyvatel. Zde mají eské a slovenské knihovny v pr m ru až t ikrát delší provozní dobu, než je tomu v N mecku Návšt vníci SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až a více Graf Graf 9 9 Počet - Po et návštěv návšt v na na 1 provozní 1 provozní hodinu hodinu Zcela opa ný rozdíl zjiš ujeme u údaje v po tu návšt vník na jednu provozní hodinu. Zde se ukazuje, že Zcela intenzita opačný využití provozních rozdíl hodin zjišťujeme je v N mecku u údaje zpravidla v dvakrát počtu vyšší, návštěvníků než je tomu v na knihovnách jednu R provozní a SR. Výrazná hodinu. odlišnost je Zde op t se patrná ukazuje, u knihoven že ve intenzita velkom stech využití (nad 100 tisíc provozních obyvatel), kde hodin je v ve Německu všech knihovnách zpravidla tém dvakrát shodná a pohybuje vyšší, než se v je minimálním tomu v rozp tí knihovnách 68 až 69 je návšt vnost návšt vník na jednu provozní hodinu. ČR a SR. Výrazná odlišnost je opět patrná u knihoven ve velkoměstech (nad 100 tisíc obyvatel), kde je návštěvnost ve všech knihovnách téměř shodná a pohybuje se v minimálním rozpětí 68 až 69 návštěvníků na jednu provozní hodinu. 250 K 196 K 196 K 11 Návod pro výpo et 200 K hodnoty ro ní provozní doby knihovny: Pokud knihovna sídlí v jedné budov, uvede týdenní provozní dobu nejdéle otev eného útvaru knihovny poskytujícího knihovnické služby (tj. to, co se nyní vykazuje ve statistice), nap íklad 40 hodin. Nezapo ítává se provozní 149 doba K neknihovnických 154 K provoz, nap. kina, galerie apod. Tento po et hodin vynásobí po tem 150 týdn, K kdy 135 byla K knihovna v pr b hu roku otev ena. Vychází se ze základního po tu celých týdn v roce, tj. 52 týdn. Pokud byla knihovna n kolik týdn uzav ena, provede se odpovídající snížení po tu týdn, nap íklad: knihovna byla uzav ena 3 týdny v dob prázdnin a jeden týden v dob Vánoc, tj. ode ítají se ty i 95 týdny K (52-4 = 48). 101 Ro ní K provozní doba potom iní: hodin K x 48 týdn 80 = K hodin za rok. Obdobn prove te propo et pro do asn zkrácenou provozní 69 K dobu. Pokud knihovna provozuje pobo ky nebo specializovaná odd lení 58 s K knihovnickou inností mimo hlavní budovu knihovny, (nap. hudební odd lení), provede se stejným zp sobem výpo et ro ní provozní doby každé jednotlivé pobo ky 50 K (odd lení) a následn se ud lá celkový sou et s hlavním provozem knihovny. Tento sou et se uvede jako ro ní provozní doba knihovny. 0 K SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až Graf 10 Graf Provozní 10 - náklady knihovny na na 1 návšt vu 1 návštěvu a více N mecké knihovny mají zpravidla o 100 % vyšší provozní náklady na jednu návšt vu, než je tomu v Německé knihovnách R knihovny a SR. Podobný mají rozdíl zpravidla jsme již d íve o 100 zjistili % p i hodnocení vyšší provozní výdaj na náklady nákup knihovního na fondu jednu (viz návštěvu, hodnocení indikátoru než je Výdaje tomu na v nákup knihovnách knihovního ČR fondu a na SR. 1 výp j ku). Podobný Ze vzájemného rozdíl srovnání lze odvodit, že i personální a provozní náklady budou v n meckých knihovnách výrazn vyšší. N mecké ve ejné knihovny jsou tedy výrazn dražší, než knihovny v R a SR. Tento rozdíl 17 z ejm obecn vyplývá ze sm nné hodnoty kurz a rozdílné úrovn personálních a provozních náklad ve srovnávaných zemích.

19 SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až Graf 10 - Provozní náklady knihovny na 1 návšt vu a více jsme již dříve zjistili při hodnocení výdajů na nákup knihovního fondu (viz hodnocení indikátoru výdaje na nákup knihovního fondu na 1 výpůjčku). Ze vzájemného srovnání lze odvodit, že i personální a provozní náklady budou v německých knihovnách výrazně vyšší. Německé veřejné knihovny jsou tedy výrazně dražší než knihovny v ČR a SR. Tento rozdíl zřejmě obecně vyplývá ze směnné hodnoty kurzů a rozdílné úrovně personálních a provozních nákladů ve srovnávaných zemích. N mecké knihovny mají zpravidla o 100 % vyšší provozní náklady na jednu návšt vu, než je tomu v knihovnách R a SR. Podobný rozdíl jsme již d íve zjistili p i hodnocení výdaj na nákup knihovního fondu (viz hodnocení indikátoru Výdaje na nákup knihovního fondu na 1 výp j ku). Ze vzájemného srovnání lze odvodit, že i personální a provozní náklady budou v n meckých knihovnách výrazn vyšší. N mecké ve ejné knihovny jsou tedy výrazn dražší, než knihovny v R a SR. Tento rozdíl z ejm obecn vyplývá ze sm nné hodnoty kurz a rozdílné úrovn personálních a provozních náklad ve srovnávaných zemích. 0,56 0,65 0,56 0,60 0,49 Úvazky/1000 obyvatel 0,3 0,21 0,20 0,21 0,21 SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až a více Graf 11 Graf 11 Počet - Po et pracovníků pracovník (úvazk ) (úvazků) na na obyvatel obyvatel Velmi citlivým údajem pro vzájemné srovnání je údaj o personálním zajišt ní innosti knihoven. Hlavním Velmi indikátorem citlivým pro údajem hodnocení pro této vzájemné oblasti po et srovnání pracovník je (p epo tený údaj o personálním na po et celých úvazk ) zajištění na tisíc činnosti obyvatel. Pro knihoven. hodnocení tohoto Hlavním parametru indikátorem lze obecn konstatovat, pro hodnocení že knihovny této v R a SR mají k dispozici dvakrát až t ikrát vyšší pracovní kapacitu, než n mecké knihovny. Zatímco oblasti je počet pracovníků (přepočtený na počet celých úvazků) na tisíc obyvatel. Pro hodnocení tohoto parametru lze obecně konstatovat, že knihovny v ČR a SR mají k dispozici dvakrát až třikrát vyšší pracovní kapacitu než německé knihovny. Zatímco v domácích knihovnách se pohybuje personální zajištění přibližně na úrovni 0,5 pracovního úvazku na tisíc obyvatel, v Německu je tato hodnota přibližně 0,2 pracovního úvazku na tisíc obyvatel. Tento podstatný rozdíl lze vysvětlit především rozsahem nabízené provozní doby pro veřejnost, která je u knihoven v ČR a SR většinou trojnásobná oproti situaci v SRN. 18

20 v domácích knihovnách se pohybuje personální zajišt ní p ibližn na úrovni 0,5 pracovního úvazku na tisíc obyvatel, v N mecku je tato hodnota p ibližn 0,2 pracovního úvazku na tisíc obyvatel. Tento podstatný rozdíl lze vysv tlit p edevším rozsahem nabízené provozní doby pro ve ejnost, která je u knihoven v R a SR v tšinou trojnásobná oproti situaci v SRN Po et akcí 8,6 6, ,7 4,7 SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až a více Graf 12 Graf Počet 12 - Po et kulturních a vzdělávacích vzd lávacích akcí akcí na 1000 na 1 obyvatel 000 obyvatel Hlavní a nejvíce využívanou službou ve ejných knihoven je p j ování a zprost edkování knih a dalších médií Hlavní p edevším a nejvíce formou výp j ních využívanou služeb. službou V posledním veřejných období se ve knihoven ve ejných knihovnách je půjčování výrazn prosazuje a zprostředkování trend k rozši ování knih služeb a knihovny dalších tak, médií aby knihovna především p sobila formou jako informa ní, výpůjčních kulturní, vzd lávací služeb. a V komunitní posledním centrum období obce. Pro se hodnocení ve veřejných t chto aktivit knihovnách m žeme využít výrazně indikátor po tu pro- kulturních a vzd lávacích akcí na tisíc obyvatel. sazuje trend k rozšiřování služeb knihovny tak, aby knihovna působila jako informační, kulturní, vzdělávací a komunitní centrum obce. Pro Srovnání tohoto indikátoru je pro eské a slovenské knihovny velmi p íznivé. Knihovny v R a SR realizují hodnocení v pr b hu těchto roku více aktivit než dvakrát můžeme v tší po et využít kulturních indikátor a vzd lávacích počtu akcí, kulturních než je tomu v n meckých a vzdělávacích knihovnách. akcí Hodnocení na tisíc tohoto obyvatel. indikátoru je také vysv tlením i zd vodn ním vyšší pracovní kapacity, kterou mají k dispozici knihovny v R a SR 12. Srovnání tohoto indikátoru je pro české a slovenské knihovny velmi příznivé. Knihovny v ČR a SR realizují v průběhu roku více než dvakrát větší počet kulturních a vzdělávacích akcí, než je tomu v německých knihovnách. Hodnocení tohoto indikátoru je také vysvětlením či zdůvodněním vyšší pracovní kapacity, kterou mají k dispozici knihovny v ČR a SR Pro BIX i benchmarking je tento indikátor definován stejným zp sobem, ale je nezbytné si uv domit, že kulturní a vzd lávací aktivity mohou mít r zné formy a kvalitu a ne vždy je možné je objektivn posoudit v rámci jednoho kvantitativního parametru. 12 Pro BIX i benchmarking je tento indikátor definován stejným způsobem, ale je nezbytné si uvědomit, že kulturní a vzdělávací aktivity mohou mít různé formy a kvalitu a ne vždy je možné je objektivně posoudit v rámci jednoho kvantitativního parametru. 19

21 30 28,4 Pracovní hodiny/provozní hodiny za rok ,8 6,3 5,5 10,2 8,9 10, , SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až a více Graf 13 Graf Počet 13 - Po et celkových celkových pracovních hodin hodin na jednu na jednu provozní provozní hodinu hodinu Zajímavým kritériem pro hodnocení efektivnosti využití pracovní kapacity knihovny ve vztahu k poskytovaným Zajímavým službám kritériem je pom r pro celkové hodnocení ro ní pracovní efektivnosti kapacity knihovny využití ve vztahu pracovní k pracovní kapacity která knihovny je v nována ve na vztahu zajišt ní provozní k poskytovaným doby knihovny ur ené službám pro ve ejnost. je poměr kapacit, celkové roční pracovní kapacity knihovny ve vztahu k pracovní kapacitě, která Srovnávací graf ukazuje, že hodnota tohoto indikátoru je u n meckých knihoven ve všech kategoriích je věnována na zajištění provozní doby knihovny určené pro veřejnost. nižší, p i emž rozdíl se pohybuje v rozmezí dvou až p ti hodin celkové pracovní kapacity na jednu provozní Srovnávací hodinu. Tento graf rozdíl ukazuje, lze p edevším že hodnota vysv tlit tohoto po ádáním indikátoru v tšího po tu je u kulturních německých knihoven akcí v eských ve všech a slovenských kategoriích knihovnách. nižší, Výrazný přičemž rozdíl je patrný rozdíl v kategorii se pohybuje knihoven a vzd lávacích nad v 100 rozmezí tisíc obyvatel. dvou Tento až pěti rozdíl hodin by bylo celkové nutné vysv tlit pracovní podrobnou kapacity analýzou na obsahu jednu innosti pro- velkých knihoven. vozní hodinu. Tento rozdíl lze především vysvětlit pořádáním většího počtu kulturních a vzdělávacích akcí v českých a slovenských knihovnách. Výrazný rozdíl je patrný v kategorii knihoven nad 100 tisíc oby- 56 vatel. Tento rozdíl by bylo nutné vysvětlit podrobnou analýzou obsahu činnosti velkých 44 knihoven. 41 m2/1000 obyvatel SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až a více 20

22 provozní hodinu. Tento rozdíl lze p edevším vysv tlit po ádáním v tšího po tu kulturních a vzd lávacích akcí v eských a slovenských knihovnách. Výrazný rozdíl je patrný v kategorii knihoven nad 100 tisíc obyvatel. Tento rozdíl by bylo nutné vysv tlit podrobnou analýzou obsahu innosti velkých knihoven. 56 m2/1000 obyvatel SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až a více Graf 14 Plocha knihovny pro veřejnost m 2 na 1000 obyvatel Standard pro dobrou knihovnu stejně jako standard pro veřejné knihovny v SRN 13 doporučuje, aby knihovna pro svou činnost měla k dispozici plochu určenou pro veřejnost alespoň 60 m 2 na obyvatel. Tento rozsah provozní doby umožňuje knihovně poskytovat nejen tradiční výpůjční služby, ale současně dává prostor pro pořádání jiných aktivit kulturního a vzdělávacího charakteru. Ze srovnání je patrné, že veřejné knihovny jak v ČR a SR, tak i v Německu doporučené standardy v mnoha případech nesplňují. Z hlediska prostorové situace jsou na tom nejlépe německé veřejné knihovny v městech do 15 tisíc obyvatel, kde se průměrná hodnota plochy (56 m 2 ) velmi blíží doporučenému parametru. Pro české a slovenské knihovny je příznivé, že s výjimkou knihoven ve velkoměstech mají k dispozici větší provozní plochu než knihovny v Německu. Hodnotu tohoto indikátoru je užitečné dát do kontextu s indikátorem rozsahu knihovního fondu (počet knihovních jednotek na 1 obyvatele). České a slovenské knihovny mají sice v průměru o něco větší provozní plochu, ale objem jejich knihovních fondů je výrazně vyšší než v německých knihovnách. Z dalších indikátorů vyplývá, že knihovny v ČR a SR jsou přeplněny zastaralou a nepoužívanou literaturou. České a slovenské knihovny nabízejí jen velmi omezený prostor k tomu, aby 13 Grundlagen für gute Bibliotheken: Leitlinien für Entscheder [pdf]. Berlin: BID, 2008 [cit ]. Dostupné z: GUTE%20GRUENDE-Anlagen_endg_ pdf 21

23 Hodnotu tohoto indikátoru je užite né dát do kontextu s indikátorem rozsahu knihovního fondu (Po et knihovních jednotek na 1 obyvatele). eské a slovenské knihovny mají sice v pr m ru o n co v tší provozní plochu, ale objem jejich knihovních fond je výrazn vyšší, než v n meckých knihovnách. Z dalších indikátor vyplývá, že knihovny v R a SR jsou p epln ny zastaralou uživatelé mohli v knihovně trávit více svého volného času, mohli relaxovat. Knihovny také nemají dostatečný prostor pro pořádání kulturních, vzdělávacích a komunitních aktivit. a nepoužívanou literaturou. eské a slovenské knihovny nabízejí jen velmi omezený prostor k tomu, aby uživatelé mohli v knihovn trávit více svého volného asu, mohli relaxovat. Knihovny také nemají dostate ný prostor pro po ádání kulturních, vzd lávacích a komunitních aktivit , ,4 Po et stanic ,5 3 2,9 5,4 2,7 5,3 2,7 4, SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR SRN C+SR Do až až až a více Graf Graf Stanice - s s internetem na na obyvatel obyvatel V eských a slovenských knihovnách mají uživatelé k dispozici více než dvakrát v tší po et stanic p ipojených V českých k internetu, a slovenských než je tomu knihovnách v SRN. Jedná se mají o velmi uživatelé pozitivní zjišt ní, k dispozici ale do budoucna více než lze p edpokládat, dvakrát větší že po et počet fyzických stanic připojených p ipojených k internetu k internetu, bude ve ve ejných než je tomu knihovnách v SRN. klesat, protože Jedná uživatelé se o velmi budou pozitivní mít k dispozici zjištění, vlastní za ízení ale do (mobilní budoucna telefony, lze tablety, předpokládat, notebooky) a budou mít v tší zájem o p ipojení pomocí Wi-Fi. že počet fyzických stanic připojených k internetu bude ve veřejných knihovnách klesat, protože uživatelé budou mít k dispozici vlastní zařízení (mobilní telefony, tablety, notebooky) a budou mít větší zájem o při- 13 Grundlagen für gute Bibliotheken: Leitlinien für Entscheder [pdf]. Berlin: BID, 2008 [cit ]. Dostupné z: pojení pomocí Wi-Fi. Shrnutí základních výsledků srovnání Německé knihovny nabízejí uživatelům dva až třikrát menší knihovní fond než české a slovenské knihovny. Německé knihovny vydávají na nákup knihovního fondu cca dvakrát větší částku než knihovny ČR a SR. Obnova knihovního fondu německých knihoven je asi třikrát rychlejší. Knihovní fond německých knihoven je asi o třetinu více využíván. Obrat knihovního fondu německých knihoven je dvojnásobný oproti situaci v českých a slovenských knihovnách. 22

24 Počet fyzických návštěvníků německých i českých a slovenských knihoven je přibližně stejný. Počet virtuálních návštěv webové stránky mají české a slovenské knihovny asi o čtvrtinu vyšší. České a slovenské knihovny mají k dispozici dva až třikrát více pracovníků než německé knihovny. České a slovenské knihovny nabízí svým uživatelům více než dvojnásobný rozsah provozní doby. České a slovenské knihovny pořádají dvakrát až třikrát více kulturních a vzdělávacích akcí než německé knihovny. Intenzita návštěv v průběhu provozních hodin je v německých knihovnách asi o 100 % vyšší než v knihovnách ČR a SR. České a slovenské knihovny mají mírně vyšší objem pracovní kapacity na počet provozních hodin. Provozní výdaje v německých knihovnách jsou o cca 100 % vyšší než v českých a slovenských knihovnách. České a slovenské knihovny v průměru nabízí uživatelům o 15 % větší prostory než knihovny německé. Lze dovodit, že nižší objem knihovních fondů v německých knihovnách umožňuje knihovnám nabídnout větší prostory pro jiné aktivity. Nabídka počtu stanic připojených k internetu je v českých a slovenských knihovnách více než dvakrát větší než v německých knihovnách. Závěr Analýza a srovnávání dat z projektu Benchmarking knihoven a ze systému BIX Bibliotheksindex ukázaly, že je možné zjištěné údaje využít pro vzájemné srovnávání výkonů a efektivity. Analýza poukázala na slabé i silné stránky veřejných knihoven ve třech zemích. Systémy knihoven v ČR, SR a SRN mají mnoho společného, ale také se výrazně odlišují, například demografickou strukturou obyvatel a obcí, celkovou ekonomickou úrovní země, ve které působí, ale i různorodostí funkcí a tradicemi. Na závěr jsme se pokusili ze zjištěných údajů vytvořit jednoduchou SWOT analýzu. Můžeme se tedy zamyslet nad silnými a slabými stránkami našich veřejných knihoven, uvědomit si určité hrozby, ale především využít příležitosti, které se nám nabízí. 23

25 Silné stránky vyšší pracovní kapacita větší rozsah provozní doby větší počet kulturních a vzdělávacích akcí více virtuálních návštěv více počítačů připojených k internetu lepší prostorové zajištění nízké provozní náklady Příležitosti aktualizace knihovních fondů zvýšení nákupu nové literatury, lepší nabídka pro uživatele optimalizace rozložení provozní doby ve vztahu k potřebám veřejnosti rozšíření prostor pro provoz knihovny zpříjemnění prostor knihovny oddechové prostory rozšíření prostor knihovny pro pobývání a jiné aktivity v knihovně snížení financí na nákup počítačů pro veřejnost, využití úspory na jiné oblasti činnosti zaměření se na lepší využití pracovní kapacity (sdílená katalogizace, spolupráce apod.) zvýšení počtu kulturních a vzdělávacích akcí Slabé stránky velký rozsah knihovního fondu neaktuální knihovní fond nízké prostředky na nákup knihovních fondů menší využití knihovního fondu nižší intenzita návštěv Hrozby nezájem veřejnosti o zastaralé knihovní fondy provozovatelé knihoven mohou usilovat o snížení provozní doby provozovatelé knihoven mohou usilovat o snížení pracovní kapacity knihoven knihovny nebudou rozšiřovat svou činnost, poklesne zájem veřejnosti PhDr. Vít Richter je ředitelem Knihovnického institutu Národní knihovny České republiky, předsedou Ústřední knihovnické rady a také čestným předsedou SKIP. Neúnavně jedná s autorskými a ochrannými svazy, ministerstvy, knihovnami, státní správou i samosprávou. Publikační a přednášková činnost dr. Richtera je velice bohatá, stojí za mnoha projekty, např. Benchmarking knihoven, VISK, Kamarádka knihovna, Moje kniha, Kniha mého srdce a řadou dalších. 24

26 Environmentální etika v knihovně a/jako problém odpovědnosti za budoucnost Základní schéma Mgr. Marek Timko, Ph.D. Anotace: Autor příspěvku se zabývá problémem společenské odpovědnosti knihoven ve vztahu k životnímu prostředí. Vychází z etické koncepce principu odpovědnosti H. Jonase a filosofické koncepce evoluční ontologie J. Šmajse. Navrhuje základní schéma pro zvýšení a zintenzivnění společenské odpovědnosti knihoven, a to přijetím konkrétních kroků, které mohou pozitivně přispět k možné biofilní transformaci kultury. Úvod Tradiční antropocentrické etické koncepce uvažují o odpovědnosti jenom ve vztahu k Druhému, a tím Druhým je myšlen člověk jako potenciální nositel etické reflexe a aktér morálního jednání. Jiným morálním subjektům (živým zvířatům nebo rostlinám či neživým abiotickým vrstvám pozemské přírody) se žádná morální relevance nepřikládá, resp. přikládá se jenom v souvislosti se vztahem k člověku a k naplňování jeho potřeb, čímž se ale prohlubuje odcizenost člověka od všeho mimolidského 14 a jeho jednání se stává druhově sobeckým. Tuto situaci se snaží reflektovat (a řešit) neantropocentrické etické koncepce, zejména bioetika, etika environmentální či ekologická. V našem příspěvku o společenské odpovědnosti firmy, korporace, resp. knihovny, budeme vycházet ze dvou konkrétních pozic neantropocentrické etiky, a to z koncepce principu odpovědnosti 15 německého filosofa a etika Hanse Jonase a z etické pozice, která vychází z koncepce evoluční ontologie brněnského filosofa Josefa Šmajse. 14 I k lidskému dílu tak člověk získává převážně instrumentální a čím dál, tím víc i konzumní vztah. 15 JONAS, Hans. Princip odpovědnosti: pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha: OIKOYMENH,

27 Koncepce CSR Koncepce společenské odpovědnosti firem 16 (dále jen CSR, z angl. Corporate Social Responsibility), která se prosazuje od 90. let 20. století, nejdříve ve Velké Británii a později i jinde, v sobě zahrnuje, kromě jiného, i dobrovolný závazek firem chovat se v rámci své činnosti odpovědně k přírodě a společnosti, ve které podnikají. 17 Firmy tak při plnění takového dobrovolného závazku překračují rámec zákonně stanovených povinností a pokouší se tedy svým jednáním pozitivně překračovat legalitu směrem k moralitě. Podniky, firmy či instituce, které se ke koncepci CSR hlásí, usilují nejenom o zlepšení vztahů a komunikace mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a zákazníky či v případě knihoven uživateli a o zkvalitnění poskytovaných služeb, ale usilují také o minimalizaci negativních dopadů své existence či produkce na životní prostředí. Odpovědnost za naše jednání a v jeho širších důsledcích i za zdravotní stav Země nemáme jenom jako jednotlivci, ale i jako ontotvorní kulturu vytvářející nadindividuální subsystém. V kontextu koncepce CSR dnes už nemůžeme knihovny chápat jenom v jejich tradičně institucionálním pojetí, tedy jako uchovavatele a zprostředkovatele informací či poskytovatele informačních služeb (prostřednictvím naplňování potřeb uživatelů). Dokonce je nemůžeme chápat jenom s důrazem na atraktivní pojetí komunitní, kdy jsou knihovny vnímány jako místa pro vytváření silných sociálních vazeb mezi knihovníky a uživateli, jež spojuje nějaký společný zájem. V současné situaci neustále se prohlubujícího konfliktu mezi přírodou a kulturou, který se projevuje globální ekologickou krizí, musíme knihovnám rozumět a chápat je i z hlediska etického, tedy vnímat je i jako morální aktéry jednání, jako morální subjekty 18, jejichž společenská odpovědnost je odpovědností za budoucí existenci sociokulturní informace (v podobě knih a různých typů dokumentů), ale přeneseně i odpovědností za životní prostředí. Existence lidských artefaktů totiž předpokládá existenci 16 I když se v českém jazykovém kontextu pod korporací myslí převážně firma či ekonomický subjekt, můžeme v téhle souvislosti uvažovat i o neziskových subjektech, státní správě či právě knihovnách (jako o ve většině případů příspěvkových organizacích). 17 ŠMAJS, Josef (a kol.). Podnikatelská a environmentální etika. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s ŠMAJS, Josef. Ústava Země: filosofický koncept. Banská Bystrica: Vydavateľstvo PRO,