MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra psychologie seminární práce pro kurs PSY 105 Psychologie kognitivních procesů Podzim 2008 Relaxace joga-nidra a absolutní podnětový práh pro auditivní percepci Jméno a příjmení: Jan Machala (UČO: ) Obor/kombinace: psychologie - sociologie Bakalářské studium V Brně

2 ABSTRACT: In this experimental study, we try to proof that through body-mind relaxation improvement in hearing acuity could be achieved. Earlier studies on this and other relevant topics shows, that body-mind relaxation leads to higher and better external (visual and auditory) perception. In this study we use suggestively-imaginative technique called joga-nidra to manipulate the degree of body-mind relaxation and due to this we improve hearing acuity at observed participants. Earlier articles and our experimental study also shows, that this improvement, although is measured in the way to gather objective data, hooks on subjectively achieved deepness of relaxation throughout joga-nidra method and is ipso facto hardly influentable and measureable even in laboratory conditions. key words: relaxation, hearing acuity, auditory peception, joga-nidra, TEORETICKÝ ÚVOD: Při četbě bazálních učebnic kognitivní psychologie (Švancara, Vašina, Kostroň, 1991; Plháková, 2004; Sternberg, 2002) a nejen jich (viz např. Humphreys, Duncan, Treisman, 1999) jsme si povšimnuli faktu, že auditivnímu vnímání je na rozdíl od vizuálního věnováno mnohem méně prostoru a stránek (tedy velmi pravděpodobně i méně empirických a experimentálních studií) než vnímání vizuálnímu. Důvody či fabulace, proč tomu tak je, ponecháme na čtenářově představivosti, nicméně naše zvědavost se tímto faktem nechala inspirovat a rozhodla se využít méně orané pole auditivní kognice pro výzkum do předmětu kognitivní psychologie. Dolní, nebo takzvaný absolutní podnětový práh, tedy nejnižší intenzita podnětu, která vede ke vzniku příslušného smyslového počitku (Plháková, 2004, str. 101), má jednu zajímavou vlastnost. Nelze ho nikdy určit s naprostou přesností, neboť se neustále mění v závislosti na mnoha podmínkách (prostředí a stavu organismu precipujícího), jeho měření a kvantifikace je tedy vesměs záležitostí arbitrární klasifikace (viz např. Ibid, str. 102). Jednou ze zásadních podmínek, které výrazně ovlivňují výšku absolutního počtikového prahu je psychosomatický stav jedince. V tomto experimentu jsme se zaměřili na možnost ovlivnit absolutní počitkový práh pro auditivní vnímání pomocí manipulace s psychosomatickým stavem jedince. Některé výzkumy ukazují, že zkušenost dozažená pomocí tělesné relaxace ( ) přináší pozitivní změny v externí percepci (Konno, 1997, str. 122), a to jak u auditivního, tak i vizuálního vnímání. Pro zachování poměrně simplicistních potřeb a východisek našeho výzkumu jsme se rozhodli zaměřit pouze na zkoumnání změn auditivního vnímání a pro dosažení relaxace u participantů výzkumu jsme použili nám blízkou relaxačně-sebezkušenostní metodu joga-nidra. Tato metoda je založená na dosažení psychosomatické (joze je v psychologii typicky duální rozdělení tělomysl cizí, respektive ho považuje pouze za způsob vnímání, či chcete-li konstrukce reality, který je ve své podstatě iluzorní) relaxace pomocí sugestivně-imaginativního přístupu a má širokou paletu využití. Pro naše výzkumné potřeby postačoval fakt, že

3 aplikace techniky joga-nidra vede k celkovému tělesnému uvolnění (ke snížení svalové tenze), které má velký podíl na zlepšení vizuálních a auditivních reakcí (Konno, 1999, str. 200). Vzhledem k absenci techniky běžně dostupné experimetujícím psychologům bylo nutné upravit a zjednodušit podmínky experimentu tak, aby vyhovovali dostupným technickým podmínkám. VÝZKUMNÁ OTÁZKA: Vede stav relaxace ke snížení absolutního počitkového prahu pro auditivní vnímání? HYPOTÉZA: Jedinci budou mít ve stavu relaxace nižší absolutní podnětový práh pro auditivní vnímání, než ve stavu před relaxací. METODA: A) Soubor: Soubor participantů sestával z deseti osob s průměrným věkem 28 let ve věkovém rozmezí let. Toto rozpětí je sice vysoké, ale vzhledem k faktu, že vyhodnocování výsledků probíhalo metodou vnitrosubjektového srovnávání, tj. porovnání výkonů probíhalo vždy v rámci jednotlivce, nepovažujeme věk respondentů za intervenující proměnnou a uvádíme ho tedy spíše ze zvyku 1. Vzdělání respondentůbylo ze 70% středoškolské a z 30% vysokoškolské, všichni středoškoláci stále studují. Z deseti zkoumaných osob bylo osm pohlaví mužského a dvě osoby pohlaví ženského. Žádný z participantů neměl výrazné poruchy auditivního systému. Participanti byli metodou náhodného výběru rozčleněni do dvou skupin po pěti. Jedna skupina podstoupila experiment, tak jak je popsáno v následujícím odstavci. Druhá, kontrolní, skupina podstoupila oba auditvní testy, nicméně namísto aplikace relaxační techniky joga-nidra, vedli členové této skupiny s experimentujícím psychologem neformální rozhovor (tak aby se na jednu stranu udržel stejný rozestup mezi auditivní examinací jako u experimentální skupiny a na druhou stranu nedošlo k samovolné relaxaci vlivem například nedostatku podnětů čekající respondenti při prakticky nulové podnětové obměně). B) Metoda: Vzhledem k charakteru textu a jeho úrovni vědecké relevance nebyly provedeny žádné podrobnější testy mapující kognitivní, respektive auditivní, schopnosti respondentů (spokojili jsme se pouze s jednoduchým zvukovým testem, který potvrdil funkčnost auditivních systémů u obou polovin těla). Respondenti byli požádáni, aby před experimentem alespoň tři hodiny nejedli, nepili alkohol a ani 1 Navíc nejstarší participant studie měl jednoznačně nejlepší výsledek samotného testu a to při obou měřeních. =)

4 nepožili jiné substance měnící vědomí. Káva, čaj a tabák zůstaly povoleny. Tyto vstupní podmínky do experimentu byli stanoveny z důvodu co nejvyšší možné eliminace intervenujících proměnných, v podobě zejména výraznější změny vědomí, jež sebou často nese posun (ať již zesilující, nebo zeslabující) v kognitivních schopnostech. Za zásadní problematizující vliv považujeme fluidní stav vědomí a vnímání, jež se během dne neustále mění, a výrazně vstupuje do výkonu participantů. Jídlo, alkohol a drogy nejvýrazněji ovlivňují tento stav, a proto bylo jejich užití před vstupem do experimentu podrobeno kontrole. Všichni respondenti podstoupili auditivní test v podobný denní čas, mezi čtvrtou a šestou hodinou odpolední, respektive večerní. Samotný výzkum se skládal ze třech fixně po sobě následujících krocích, přičemž cítíme dlužno dodat, že každý participant byl examinován zvlášť. V prvním kroku byl participantům zadán poslech pozvolna se zesilujícího zvuku, který byl na počátku tak slabý, že nešel detekovat a postupně se během asi 4O vteřin zesiloval do detekovatelné hlasitosti. Zesilování bylo součástí nahrávky, nebylo ovládáno manuálně a probíhalo tedy vždy se stejnou počáteční hlasitosti a konstantní rychlostí zesilování. Úkolem participantů bylo dát signál, jakmile zvuk uslyší. Reakční čas byl poté zapsán do protokolu. V druhém kroku podstoupil každý participant sugestivněrelaxační techniku joga-nidra, která obecně vede ke zklidnění organismu, zpomalení krevního oběhu a snížení dechové frekvence. Vede také k celotělesnému snížení svalové tenze a frekvenčnímu posunu neuronové oscilace v mozku směrem k tzv. alfa-vlnám. Cílem této techniky, (jejíž trvání bylo stanoveno na minimálně 15 minut a jejíž horní časová hranice nepřesáhla minut dvacet 2 ), respektive jí způsobených změn vnímání, bylo snížit absolutní počitkový práh participantů a tím umožnit dřívější detekci zvukového signálu, tak jak předpokládá naše hypotéza. Ve třetím kroku participanti opět poslouchali nahrávku se zesilujícím se zvukem a jejich úkolem znovu bylo dát signál, jakmile detekují auditivní vjem. Po skončení experimentu byli participanti seznámeni s podorobnostmi experimentu a každý z nich prošel nestrukturovaným interview s experimentujícím psychologem, který zjišťoval kvality subjektivního prožívání během experimentu a jiné introspektivně získané informace, zejména míru uvolnění po provedené relaxační technice joga-nidra. Tyto rozhovory nebyli po vyjednávání a domluvě s participanty zaprotokolovány. VÝSLEDKY: U naměřených času byl, u obou skupin, vyabstrahován rozdíl dvou získaných měření. Hodnota naměřená u kontrolní skupiny slouží k eliminaci intervenující proměnné a tou je habituace na poslouchaný zvuk. Vzhledem k faktu, že všichni participanti poslouchali v obou měřeních stejný zvuk, lze předpokládat, že při druhém poslechu mohli dosáhnout lepších výsledků vlivem naučení se poslouchaného zvuku. Hodnota v grafu u kontrolní skupiny je zprůměrovaný rozdíl jednotlivých měření, respektive rozdíl obou reakčních časů jednotlivců (vnitrosubjektové zpracování dat). Při odečtení její hodnoty od průměru rozdílů experimentální skupiny 2 Patnáct minut je hranice, která se v odborné literatuře uvádí jako minimální pro (překládám doslova): přinesení sluchu do svého nejsenzitivnějšího stavu. (Truax, 2001, str.16).

5 (tedy 8 sekund mínus 4,6 sekundy je 3,4 sekundy) získame čas o který byli participanti průměrně rychlejší po aplikaci techniky joga-nidra. VÝSLEDNÉ HODNOTY: - Průměrné zrychlení u experimentální skupiny: 4,6 sekund - Průměrné zrychlení u kontrolní skupiny: 8,0 sekund - Rozdíl zrychlení (vliv via joga-nidra): 3,4 sekund Rozdíl průměrů ( zrychlení ) XP skupina kontrol sk. Vliv techniky joga-nidra se jeví jako signifikantní pro rozšíření (zesílení) auditivního vnímání. Nicméně se jedná jen o jeden z více viditelných vlivů působících na absolutní podnětový práh (pro auditivní vnímání). DISKUSE: Dle našeho soudu nejzásadnější intervenující proměnnou, habituace na poslouchaný zvuk, jsme se pokusili eliminovat zahrnutím kontrolní skupiny do výzkumu. Zásadní problém našeho způsobu měření vidíme v tom, že rozdíl mezi průměry zrychlení (rozdíl mezi průměry jednotlivých měření) obsahuje kromě vlivu techniky joga-nidra i všechny ostatní reziduální vlivy (intervenující proměnné), síla vlivu relaxační techniky je ve skutečnosti o něco nižší. Právě nemožnost kvantifikovat toto něco považujeme za zásadní nedostatek tohoto výzkumu. Vliv techniky joga-nidra považujeme za signifikantní a evidentní, nepřekvapí tedy zjištění, že vlastní introspektivní zkušenost autora této studie konfirmuje naměřený výsledek. Velmi zajímavým vlivem byla také dosažená míra relaxace u jednotlivých participantů. Vzhledem k časové tísní při vyhotovování této studie nebyl vytvořen speciální dotazník, či jiná diagnostická technika pro získání informací o zmíněné míře relaxace. Někteří respondentí totiž nedosáhli hlubšího stavu relaxace a rozdíly mezi jednotlivými měřeními byli menší než u jiných participantů, kteří na první pohled vykazovali relaxovaný stav (zpomalené, ale nikoliv somnambulické pohyby končetinami další těžko verbalizovatelné charakteristiky) a dosahovali výsledku o

6 mnoho lepších (mnohem kratší reakční čas u druhého měření), než participanti, kteří nedosáhli hlubšího uklidnění (relaxace) a pravděpodobně tak měli i méně modifikovaný psychosomatický stav oproti běžnému stavu. LITERATURA: Humphreys, Glyn W.; Duncan, John; Treisman, Anne (1999): Attention, Space and Action. Studies in Cognitive Neuroscience. Oxford University Press: New York. Konno, Yoshitaka (1997): The efect of relaxation and postural training on external perception: Improvement of visual acuity, visual field and hearing acuity. In: Japenese Psychological Research, Vol. 39, str Konno, Yoshitaka (1999): The lateral efect of Dosha method relaxation on visual and auditory responses. In: Japanese Psychological Research, vol. 41, str Plháková, Alena (2004): Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia. Sternberg, Robert, J. (2002): Kognitivní psychologie. Praha: Portál. Švancara, Josef; Vašina, Lubomír; Kostroň, Lubomír (1991): Kapitoly z kognitivní psychologie. Brno: MU. Truax, Barry (2001): Acoustic Communication. Westport, USA: Ablex Publishing. POZNÁMKY: Použitý zvuk byl vextrahovaný začátek skladby Leaving Babylon s laskavým svolením interpretů Bluetech. Tento začátek se perfektně hodil pro examinaci díky svému linearnímu pozvolnému zesilování hlasitosti (zvyšování hodnoty db).