Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky

Transkript

1 Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky Analysis of Educational Needs and Competencies of Primary School Teachers in the Olomouc Region for the Implementation and Use of ICT in Teaching Mathematics Radka Dofková, David Nocar MESC: U72 Abstract The article analyses using ICT in mathematical education by primary school teachers in Olomouc region: presentational and mathematical software, interactive whiteboard, using and creating e-learning environments and learning materials, etc. The article is based on the results of the research realized in schools in 2015/2016, aiming to identify the training needs of teachers in different areas. Key words: teaching of mathematics, ICT, teacher, primary school. Abstrakt Příspěvek analyzuje užívání ICT prostředků ve výuce matematiky učiteli prvního stupně ZŠ v Olomouckém kraji: prezentační a matematický software, interaktivní tabule, využití a tvorba e-learningových prostředí a studijních materiálů apod. Vychází z výsledků výzkumného šetření realizovaného ve školním roce 2015/2016 na školách, jehož cílem bylo identifikovat vzdělávací potřeby učitelů v různých oblastech. Klíčová slova: výuka matematiky, ICT, učitel, první stupeň ZŠ. Úvodem Jedním z aktuálních trendů soudobého vzdělávání nejen v matematice je implementace digitálních technologií do edukačního procesu. Aplikované technologie jsou využívány ve velké míře (počítače, výukový software, digitální výukové objekty, mobilní zařízení či interaktivní tabule) pro rozvíjení tvořivosti a kreativity žáků. Tento potenciál je v poslední době ještě více umocněn rozvojem mobilních technologií (smartphone, tablet), a proto není divu, že i tyto technologie je potřeba umět efektivně zapojit do vzdělávacího procesu také v matematice, počínaje již výukou na prvním stupni ZŠ. 1. Výzkumné šetření Realizované výzkumné šetření bylo vedeno se záměrem identifikovat vzdělávací potřeby učitelů 1. stupně základních škol Olomouckého kraje na základě jejich

2 aktuálních kompetencí k využívání ICT ve výuce matematiky, a to nejen pro potřeby rozšíření nabídky předmětů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, ale i jako reflexe současné skladby matematické komponenty studijní nabídky realizované v prezenční i kombinované formě Katedrou matematiky PdF UP v rámci pregraduální přípravy budoucích učitelů 1. stupně ZŠ. Učitelé ze škol v Olomouckém kraji byli osloveni buď elektronicky, nebo osobně členy realizačního týmu. Celková návratnost dotazníku byla 114. U dotazníků distribuovaných elektronicky lze procentuální návratnost určit velmi těžko. Větší část (zhruba 2/3) byla shromážděna při osobních návštěvách členů výzkumného týmu na školách, kde byla návratnost 100%. Analýzy a grafické výstupy byly zpracovány v programech Microsoft Excel a Statistica. 1.1 Rozdělení respondentů dle délky praxe U sledovaného vzorku respondentů byla proměnná délka praxe klíčovou pro další analýzy. Dalo se předpokládat, že začínající učitelé prvního stupně budou mít jiné požadavky na své další vzdělávání než učitelé, kteří v praxi působí již delší dobu. V dotazníku se respondenti měli identifikovat s jednou z následujících 4 kategorií: a. začínající učitelé (do 5-ti let praxe), b. učitelé s délkou praxe do 15-ti let, c. učitelé s délkou praxe mezi 15-ti a 30-ti lety, d. učitelé s praxí delší než 30 let. Začínajících učitelů odpovědělo celkem 35 (31 %) a tvořili druhou nejpočetnější skupinu. Učitelů s délkou praxe do 15-ti let bylo 25 (22 %). Nejpočetnější skupinou byli učitelé s délkou praxe mezi 15-ti a 30-ti lety, tvořilo ji 40 učitelů (35 %). Relativně silně zastoupenou skupinou (vzhledem ke shromážděnému vzorku respondentů) byli i učitelé s praxí delší než 30 let. Těch bylo celkem 14 (12 %). Takto vytvořené kategorie byly analyzovány z hlediska normality rozdělení hodnot této proměnné. 1.2 Struktura dotazníku Dotazníkové položky byly rozděleny do dvou částí. V první části byly zjišťovány potřebné informace o osobě respondenta - pohlaví, věk, délka učitelské praxe, způsob a preferovaná forma dalšího vzdělávání. Většinu odpovědí bylo možno realizovat výběrem nabízených možnosti, případně doplnit odpověď, která v možnostech obsažena nebyla. Možnosti poslední položky respondenti seřazovali dle míry vlastní preference od hodnoty 1 (odpověď s nejvyšší prioritou) po hodnotu 4. V další části bylo obsaženo 37 dotazníkových položek, formulovaných jako tvrzení, kdy respondent mohl pomocí pětistupňové škály označit míru svého souhlasu s uvedeným tvrzením, kde hodnota 1 označovala naprostý souhlas, hodnota 5 naopak naprostý nesouhlas. Respondenti měli taktéž možnost zvolit nevím, nedovedu odpovědět. Poslední, volitelná, položka byla formulovaná jako volná odpověď, coby doplnění dotazníku o položku s vysokou důležitostí pro respondenta, která však v dotazníku nebyla zahrnuta. Tuto možnost žádný z respondentů nevyužil. Pro získání zpětné vazby o vlastním hodnocení postojů k dosavadním kompetencím učitelů k využívání ICT ve výuce matematiky si ukážeme výsledky získané z následujících položek dotazníku: oblast č. 1: práce s ICT - prezentační software oblast č. 2: práce s ICT - matematický software, internetové zdroje, tvorba vlastních interaktivních a dynamických materiálů

3 oblast č. 3: práce s ICT - interaktivní tabule oblast č. 4: využití e-learningových prostředí ve výuce matematiky na základní škole oblast č. 5: tvorba e-learningových studijních materiálů 1.3 Vyhodnocení sledovaných oblastí z dotazníku Celkové rozložení absolutních četností odpovědí učitelů dle uvedených oblastí a jejich poměrové vyjádření je patrné z následujícího grafu (obr. 1): Obrázek 1. Četnost odpovědí učitelů u jednotlivých oblastí. Nyní se podíváme podrobněji na jednotlivé oblasti. V položce zkoumající zájem o vzdělávání v oblasti práce s ICT (prezentačním softwarem), obr. 2, výrazně převažovaly kladné odpovědi. Obrázek 2. práce s ICT - prezentační software. Další položka (obr. 3) práce s ICT - matematický software, internetové zdroje, tvorba vlastních interaktivních a dynamických materiálů zaujala téměř 60 % respondentů (naprostý souhlas 23,7 %, souhlas 36 %).

4 Obrázek 3. práce s ICT - matematický software, internetové zdroje, tvorba vlastních interaktivních a dynamických materiálů. Položka práce s ICT - interaktivní tabule zaujala (s průměrnou hodnotou 2,04) 73 % respondentů s kladným postojem (naprostý souhlas 31,6 %, souhlas 41,2 %), (obr. 4). Obrázek 4. práce s ICT - interaktivní tabule. Nízký zájem o téma využití e-learningových prostředí ve výuce matematiky na základní škole (průměrná hodnota 2,80) lze vysvětlit pravděpodobně nedostatečným rozšířením e-learningu na dotyčných školách případně nižší obeznámeností s tímto způsobem realizace a podpory výuky. Celkově téma odmítá téměř 20 % respondentů - 7 % naprosto, 12,3 % vyjádřilo svůj nesouhlas (obr. 5). Obrázek 5. využití e-learningových prostředí ve výuce matematiky na základní škole. Nízký zájem byl také o téma tvorba e-learningových studijních materiálů (průměrná hodnota 3,19), celkem souhlasilo necelých 23 % učitelů z toho pouhá 4,4 % naprosto. Zde lze usuzovat, že e-learning není na školách, kde oslovení pedagogové

5 působí, dostatečně rozšířen natolik, aby cítili potřebu vzdělávat se v uvedené oblasti (obr. 6). Obrázek 6. tvorba e-learningových studijních materiálů. Závěr Hodnocení jednotlivých položek zkoumající vzdělávací potřeby učitelů v oblasti ICT bylo víceméně pozitivní. Pouze u dvou položek vyskytujících se v tomto seznamu je poněkud překvapivý nízký zájem o témata, která jsou, případně budou v blízké budoucnosti, aktuální i na základních školách: využití e-learningových prostředí ve výuce matematiky na základní škole a tvorba e-learningových studijních materiálů. Je možné si zde položit otázku, z čeho nízký zájem o uvedená témata pramení. Zda se jedná pro učitele o nezajímavá, neužitečná témata nebo naopak se jedná o témata, která jsou natolik dobře známá, že učitelé nepociťují potřebu se jim věnovat ve svém dalším vzdělávání. Dosažené závěry chápeme jako východiska nejen pro další zkoumání, ale také pro zkvalitnění pregraduální přípravy budoucích učitelů. Výzkumné šetření k využívání ICT ve výuce matematiky na základních školách a s tím související šetření vzdělávacích potřeb učitelů je realizováno v rámci projektu studentské grantové soutěže UP č. IGA_PdF_2017_014. PhDr. Radka Dofková, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta, Katedra matematiky Žižkovo nám. 5., Olomouc, Česká republika radka.dofkova@upol.cz Mgr. David Nocar, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta, Katedra matematiky Žižkovo nám. 5., Olomouc, Česká republika david.nocar@upol.cz