Chytrá podpora bez zpětné regulace

Transkript

1 Chytrá podpora bez zpětné regulace Jak vhodně nastavit podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a proč je žádoucí zatím zachovat stabilní podnikatelské prostředí Autoři: Martin Sedlák, Klára Sutlovičová Proč je třeba čistou energii podporovat? Postupný růst větrných a slunečních elektráren, zdrojů využívajících biomasu nebo bioplyn pomáhá snižovat znečištění ovzduší, vytváří nová pracovní místa a nezanechává stovky kilometrů rozorané krajiny velkorypadly povrchových dolů. Domácí čisté energetické zdroje posilují nezávislost na dovozu paliv z ciziny. Elektřina vzniká v decentralizovaných zdrojích s výkonem od jednotek wattů po desítky megawattů. Odpadá tak postupně závislost na velkých uhelných nebo atomových elektrárnách. Proměňuje se tak celý trh s elektrickou energií, který přestává být ovládán jen několika dominantními společnostmi. Jde však stále o nové zdroje, které na energetickém trhu zatím neobstojí bez pomocné ruky pevných výkupních cen a stabilního prostředí pro podnikání. Informační list představuje, jak může být stabilní podpora nasměrovaná do potřebných oblastí, a to i bez zpětných zásahů do podnikatelského prostředí. Rozebírá britský, německý a český přístup k systému podpory a zaměřuje se zejména na solární energetiku, ve které ke změnám dochází nejčastěji. Garance návratu investic Pro úspěšný růst větrných, slunečních nebo také biomasových či bioplynových zdrojů je předpokladem dobře nastavený systém podpory pomocí pevných výkupních cen, které hradí spotřebitelé v ceně elektřiny. Přes dvanáct let pohání tento systém německé čisté zdroje kupředu. Postupně se rozrostl i do dalších členských států EU, jeho obdoba funguje například i v Malajsii1 a dalších zemích světa. Flexibilní a včasná reakce na postupně klesající investiční náročnost jednotlivých čistých technologií - ta je u systému podpory neopomenutelná. Na druhou stranu se stále jedná o nový průmyslový sektor, který pro svůj rozvoj vyžaduje stabilní prostředí. Na příkladech třech evropských států lze vysledovat, který z přístupů je pro maximální využití možností domácích bezemisních zdrojů nejvýhodnější. 1

2 Případ 1: Vidina gentlemanské dohody s anglickým klidem Velká Británie podporuje výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů od dubna 2010 pomocí systému pevných výkupních cen ( FIT scheme ). Cílem je zvýšit výrobu čisté elektřiny v decentralizovaných malých zdrojích, které vlastní jednotlivci nebo obce. V době, kdy vláda vyhlásila tarify pro sluneční elektrárny, vycházela obdobně jako v Česku před lety z předpokladu, že solární energie vyžaduje vyšší výkupní ceny kvůli vyšším investičním nákladům v porovnání s ostatními obnovitelnými zdroji. Podle propočtů vlády se měla návratnost investice do solárních elektráren pohybovat kolem 5 % po dobu 25 let. Program byl velmi úspěšný během 18 měsíců přibyl čistých zdrojů - především slunečních elektráren - dvojnásobný počet oproti původnímu předpokladu na dva roky. Díky dynamicky se rozvíjejícímu fotovoltaickému průmyslu došlo k poklesu ceny panelů ze zhruba liber na liber za 4 kilowatty. Výkupní ceny tak zajišťovaly vyšší návratnost než původně plánovaných 5-7 procent. Britská vláda dostala strach, že solární energetika pohltí dostupnou podporu a omezí rozvoj dalších obnovitelných zdrojů. Současně, se zvětšujícím se boomem velkých projektů, sáhli politici po veřejné konzultaci ke snížení výkupních cen od srpna 2011 pro instalace s kapacitou nad 50 kilowattů. 2 Toto opatření investoři i veřejnost přijali. Vláda však opět zasáhla do dosud stabilního systému podpory čistých zdrojů loni v říjnu. Změna pravidel již byla výraznější, navíc s hrozbou pro řadu připravovaných projektů: všem výrobcům, kteří by se připojili po 12. prosinci 2011, se měl od dubna 2012 snížit tarif ze 43,3 pencí na 21 pencí za vyrobenou kilowatthodinu. Investoři tak dostali pouhých šest týdnů na dokončení projektů za původních podmínek. Ve stejné době probíhala také konzultace s veřejností a vláda ani nehodlala počkat na její výsledek. Postup vlády žalovali britští Přátelé Země (FoE) spolu s několika solárními firmami a uspěli. Soud označil počínání vlády za nezákonné. Pozoruhodný je fakt, že ekologická organizace ani investoři nenapadali samotný princip postupného snižování podpory, ale zejména rychlost změn. Vláda se sice odvolala, ale zároveň navrhla, aby se snížené ceny týkaly až projektů dokončených po 3. březnu Podpora se ekonomicky vyplatí Analýza společnosti Element Energy spočítala, že britský fotovoltaický byznys odvádí do státní kasy zhruba 275 milionů liber ročně, a to v podobě daní z příjmu a DPH. Za tři roky tak půjde téměř o polovinu částky, kterou si, podle vládního scénáře středně rychlého rozvoje, financování solární energie vyžádá. Při úpravě tarifů je nutné brát ohled také na to, jaký vliv to bude mít na daňové výnosy a zaměstnanost. Podle jednoho z vládních scénářů by tarifem bylo podpořeno méně než 200 megawattů nových zdrojů ročně. Následek? Zmizelo by 18 tisíc pracovních míst a státní rozpočet by každý rok přišel o 150 milionů liber. Zmrazení slibného byznysu kvůli omezenému rozpočtu tak nemá ani ekonomický, ani ekologický smysl. Změny mohou nakonec stát víc, než kolik by ušetřily. Soudní tahanice ohrožují tisíce pracovních míst v čistém byznysu. Výkupní ceny pro solární elektrárny by měly klesat podobně, jako klesají náklady na jejich instalaci, a ne zničujícím tempem vlády, komentoval postup vlády ředitel

3 britské pobočky Přátel Země Andy Atkins. Ekologická organizace požadovala, aby vláda měnila tarify postupně, podle předem známého harmonogramu. Cílem tohoto požadavku bylo zajištění stability v sektoru čisté energetiky tak, aby nedocházelo ke skokovému nárůstu nebo naopak výpadku nových solárních instalací. Po ukončení veřejné konzultace britská vláda 9. února potvrdila4 nižší tarify s platností od dubna tohoto roku. Vláda také rozhodla o dalším snížení výkupních cen o 25 % pro majitele více než 25 projektů na různých místech. Nárok na podporu nově podmínila dosažením energetické třídy D nebo vyšší v budově, na niž mají být instalovány fotovoltaické panely. Vláda zároveň otevřela nové dvouměsíční kolo konzultace s veřejností ohledně způsobu dalších úprav výkupních cen. Navrhuje jejich výši revidovat každý půlrok tak, aby míra dotací držela krok se situací na trhu. Podobný systém funguje i v Německu. Greg Barker, ministr pro změnu klimatu, vládní návrh označil za více předvídatelný a transparentní systém, který bude držet krok s cenami a rozvojem technologií a zajistí předpokládanou úroveň návratnosti investice. Na konci března pak Nejvyšší soud zamítl odvolání britské vlády škrtat podporu pro solární elektrárny. 5 Po rozhodnutí Vrchního a odvolacího soudu tak jde o třetí rozsudek, který potvrdil, že razantní změny v britské legislativě jsou nezákonné. Případ 2: Stabilní německá cesta k energetické nezávislosti Obnovitelné zdroje jsou v Německu po uhlí druhým nejvýznamnějším zdrojem energie. Celkově pokrývají celou pětinu spotřeby energie a dále se očekává jejich růst. Čisté zdroje snižují německou závislost na fosilních i jaderných zdrojích a vytvářejí nová pracovní místa. V minulém roce bylo v sektoru zelené ekonomiky zaměstnáno lidí. První zákon na podporu čisté elektřiny z obnovitelných zdrojů přijali v Německu v roce 2000 [2]. Současná platná verze si klade za cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů alespoň na 35 procent do roku Během dvaceti let chtějí Němci pokrýt až polovinu spotřeby elektřiny z čistých zdrojů a do poloviny století dosáhnout 80 procentního podílu. Přitom legislativa neuvažuje pouze o rostoucích sloupečcích instalovaného výkonu větrných, solárních nebo biomasových zdrojů, ale počítá také s nutnou proměnou přenosové soustavy tak, aby dostala zelenou energii bez problémů ke spotřebitelům. Pevně stanovené výkupní ceny nechápe německá legislativa jako neměnné dogma, ale pracuje s nimi dle ročního nárůstu instalovaného výkonu. Státní aparát je připraven podporu změnit, zachytí-li ekonomický propad investic v obnovitelném oboru. Stalo se tak například v roce 2008, kdy novelizovaný zákon přinesl snížení podpory u solárních elektráren s platností od roku Příčinou byl počátek boomu slunečních technologií, kdy díky technologickým inovacím a dalším efektům (například propad ceny křemíku) došlo během roku 2008 k poklesu cen panelů o více než 20 procent. Úprava cen tedy vycházela z poklesu investiční náročnosti solárních elektráren, stále však zaručovala dostatečnou podporu pro další růst html

4 Norbert Röttgen, spolkový ministr životního prostředí, postoj vlády vysvětlil: Je ekonomicky nesmyslné realizovat centralizované a decentralizované systémy dodávek energie, protože by si obě strategie vyžádaly obrovské nároky na investice. Jsem přesvědčen, že investice do obnovitelných zdrojů energie jsou ekonomicky slibný projekt. Graf 1: Postupné snižování podpory solárních elektráren na budovách (přepočteno na koruny za kilowatthodinu) Změna podpory přesměrovala zájem investorů k instalacím na průmyslově znečištěných plochách, protihlukových stěnách, střechách továren a domů. Jednotlivé podíly výkonových tříd ukazuje graf 2. V roce 2012 připravila německá vláda na základě dalších poklesů investiční náročnosti výrazné snížení výkupních cen pro solární zdroje. Dojde ke snížení podpory u projektů s žádostí o připojení podanou po 24. únoru 2012 u střešních instalací a po 30. září 2012 u volně stojících slunečních elektráren na bývalých průmyslových nebo vojenských plochách. Změny zákona jsou provedeny tak, aby Německo dosáhlo osmiprocentního podílu fotovoltaické elektřiny do roku Současně u střešních instalací motivují k místní spotřebě sluneční elektřiny podporovaným výkupem do 80 procent vyrobené energie. Poslanci v rámci projednávané novely také vyzvali vládu k zintenzivnění podpory pro vývoj ukládání energie. Důležitým parametrem v německých úpravách podpory zelených zdrojů je fakt, že se týkají pouze budoucích projektů. Německo se tím nejen vyhýbá riziku arbitráží, ale zejména zachovává jistotu investic a stabilitu růstu.

5 Případ 3: České nadechnutí a rychlé přiškrcení Domácí obnovitelná energetika dostala potřebný impuls v podobě zákona na podporu obnovitelných zdrojů energie (180/2005 Sb.), který pomohl řadě investorů získat na čisté projekty potřebné prostředky od bank. Za pět let dokázal podíl čistých zdrojů vyrůst na osm procent v konečné domácí spotřebě. Konkrétně v roce 2010 pokrývaly vodní, větrné, solární a biomasové zdroje odpovídající hodnotu spotřeby elektřiny pomalu 40 procent českých domácností. Čisté zdroje také ušetřily ekvivalent smogu a prachu shodný se znečištěním z 3,5 milionu osobních aut. Stabilní růst obnovitelných zdrojů v Česku však naráží na řadu překážek. Ministerstvo průmyslu nestihlo včas prosadit snížení výkupních cen a výsledkem byl příliš rychlý růst sluneční energetiky v letech 2009 a Zastavil jej až bezprecedentní administrativní zásah. Změny legislativy a nový zákon o podporovaných zdrojích pak povolují pouze instalace na pevných konstrukcích do 30 kilowattů. Větrnou energetiku brzdí administrativní bariéry a neochota krajských úředníků. Využití biomasy limituje prodloužení podpory spoluspalování novou legislativou, která ponechává dotace na spalování dřevní štěpky s hnědým uhlím ve velkých elektrárnách ČEZ až do roku Zdražení biomasy - jako následek tohoto rozhodnutí - ohrozí malé lokální výtopny a kogenerační stanice i uživatele domácích kotlů na peletky. Bioplynové stanice bude limitovat nová neefektivní konkurence v podobě dotací pro spalování kuchyňského odpadu, listí nebo trávy ve spalovnách odpadu společně s kvalitními, recyklovatelnými surovinami. Základním kamenem úrazu nové legislativy jsou však stanovené roční stropy stanovené Národním akčním plánem pro obnovitelné zdroje energie. Dokument by měl nabídnout mapu, podle které plánuje Česko Likvidační přístup je nejvíce patrný u solární energetiky. Národní akční plán spolu s novým zákonem počítají pro fotovoltaické panely s pouhými 1700 MW. Přitom už na konci roku 2010 byla pokořena hranice téměř 1900 MW. Pokud by se další růst slunečních elektráren soustředil zejména na malé instalace na domech nebo integrované do fasád s výkonem do 30 kilowattů, pak lze odhadnout přirozené tempo postupného využívání příležitostí v malé komunitní energetice na celkovém maximálním ročním přírůstku instalovaného výkonu 100 megawattů. To by odpovídalo přibližně 10 tisícům instalací na rodinných a bytových domech a veřejných budovách. dosáhnout navýšení podílu čistých zdrojů na 13 procent v konečné spotřebě do roku Místo toho však blokuje růst jednotlivých zdrojů. Další rozvoj solárního sektoru také brzdí uvalená procentní daň na veškeré zdroje uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 od hranice 30 kilowattů výše. Vláda tak zpětně trestá majitele slunečních elektráren jako jediný stát v Evropě. Navíc za chybu, kterou investoři do čistých technologií nezpůsobili. Šance, která se nemusí opakovat Průměrná cena solárních panelů klesla za posledních deset let o 70 procent. Očekává se, že do roku 2020 dojde k dalšímu poklesu výrobních nákladů o polovinu. Přes slibný ekonomický výhled se však obnovitelná energetika stále neobejde bez dočasné podpory a zejména stabilního prostředí, ve kterém může vyrůst moderní průmyslový obor.

6 Srovnáním britského, německého a českého přístupu můžeme určit správný směr nakládání s podpůrnou legislativou. Británie sáhla ke snížení výkupních cen i pro připravované projekty. Tři soudní instance však vládu zastavily a přiměly ji provádět změny v zákonech až po dostatečném časovém oznámení i veřejných konzultacích. Německý systém vychází z pečlivé analýzy ekonomických dat o důsledcích a přínosech masivního využití čistých zdrojů. Díky promyšlené regulaci se celý zelený sektor vyšplhal až na pětinu německé spotřeby elektřiny, přináší nová pracovní místa a mění strukturu vlastnictví energetických zdrojů. Důležitým prvkem je stabilita a ochota debatovat o změnách s těmi, kterých se týká. Zcela opačnou cestou se vydalo Česko. Pokud zachovají nízké limity pro nové instalace obnovitelných zdrojů, bude česká energetika nadále nejvíce znečišťujícím sektorem ekonomiky a moderní technologie zůstanou konkurenci. Nevyužité zůstanou možnosti kombinace energeticky účinných budov s obnovitelnými zdroji, navíc nesnížíme naši závislost na dovozu paliv ani znečištění ovzduší ve městech a obcích. Skrytá podpora pro velkou energetiku Experti z Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické vyčíslili, že na výrobu elektřiny v hodnotě 50 miliard korun ve zdrojích, z nichž přibližně šedesát procent zaujímá uhlí, připadají ekologické a zdravotní škody za dalších 60 miliard 1. Reálnou cenu nepřiznává ani atomová energetika. Skrytou podporu pro atom propočetli experti Institutu pro pojišťovnictví při univerzitě v Lipsku: po odstranění omezeného ručení za škody při případné jaderné havárii by reaktory dodávaly proud za částku v intervalu mezi 14 centy za kilowatthodinu až 2,36 eury na kilowatthodinu. Pro porovnání: platila-li by spodní hranice, pak by byla cena elektřiny z jádra v Británii dvakrát dražší než dnes a směle by jí konkurovala energie z větru s cenou o polovinu nižší (0,14 eurocentů na kwh). Dva uvedené příklady ukazují, že systém finanční podpory není výjimečný ani u konvenční energetiky. Přitom atomové a uhelné zdroje získaly státní dotace a garanci při svém rozjezdovém období a dnes by měly fungovat zcela bez podpory. 1 Ščasný, M., Melichar, J., Havránek, M., Urban, J., et Braun Kohlová, M.: Externí náklady výroby elektřiny a tepla v podmínkách ČR a metody jejich internalizace. Závěrečná zpráva projektu VaV MŽP VaV/320/1/03. Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Praha Aliance pro energetickou soběstačnost, o. s. Mob.: martinxsedlak@gmail.com