Současný stav, východiska a perspektivy ústavní péče ve školských zařízeních PaedDr. Jiří Pilař pilar@cityofprague.cz

Transkript

1 Současný stav, východiska a perspektivy ústavní péče ve školských zařízeních PaedDr. Jiří Pilař pilar@cityofprague.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

2 David Farrington, jedna z největších osobností britské kriminologie : Je pravděpodobné, že události, které se stanou mezi početím a třetím rokem života jsou prvními kroky ve vývojové řadě vedoucí k poruchám chování v dětství, případně k adolescentní delikvenci a zločinu v dospělosti.

3 Analýza stavu a dalšího vývoje mladých lidí po opuštění školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy za období Ministerstvo vnitra a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Praha 2008

4 Cíle analýzy Získat reálnou představu o tom, jakým způsobem funguje systém péče o děti ohrožené sociálně patologickými jevy a o děti, které již mají zkušenost s trestnou činností Informovat vládu České republiky o problémech, které zásadním způsobem ovlivňují fungování systému Navrhnout opatření, která mohou pozitivně ovlivnit současný nevyhovující stav.

5 Legislativní vymezení Zákon č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 222/2003, zákona č. 134/2006 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (zákon o soudnictví ve věcech mládeže)

6 Legislativní vymezení Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, v platném znění Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném zněnízákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění Vyhláška č. 438/2006 Sb, kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven na výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Etc

7 Ohrožené děti vymezení pojmu Z hlediska zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů jsou za ohrožené děti považovány: děti týrané, zneužívané a zanedbávané děti, které se ocitly mimo vlastní rodinu, děti cizince bez doprovodu dospělé osoby, děti vyžadující zvýšenou pozornost, delikventní a predelikventní děti: - děti zneužité k páchání trestné činnosti, kdy je dítě k takové činnosti donuceno aktivním nebo pasivním nátlakem (trestná činnost organizovaná dospělou osobou, staršími dětmi - nepřímé pachatelství), - děti páchající trestnou činnost pro zajištění základních životních potřeb (dítě na útěku, dítě bez domova, dítě v pozici živitele rodiny), - děti páchající trestnou činnost účelově.

8 Rozhodující místa systému Ministerstva (MŠMT, MPSV, MZ, MSp, MV) Orgány sociálně právní ochrany (OSPOD) Soudy Policie ČR Zdravotnická zařízení Školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (DDÚ, DÚM, DD, DDŠ, VÚ)

9 Ministerstvo vnitra Zaměřuje se na problematiku odhalování, vyšetřování a objasňování trestné činnosti páchané na dětech a dětmi (včetně komerčního sexuálního zneužívání), Na koncepční a metodickou činnost v oblasti prevence, Na vytváření informačních systémů v oblasti prevence kriminality Na problematiku dětí - cizinců bez doprovodu. Základní právní předpisy a interní akty řízení upravující činnost Policie ČR ve vztahu k ohroženým dětem zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky závazný pokyn policejního prezidenta č. 8 ze dne 21. ledna 2002, kterým se upravuje systém práce a postupy příslušníků Policie České republiky při odhalování a dokumentování kriminality dětí a trestné činnosti páchané na mládeži závazný pokyn policejního prezidenta č. 105 ze dne 1. prosince 2005, kterým se upravuje postup při pátrání po osobách a věcech.

10 Ministerstvo vnitra Slabiny a nedostatky Zrušení skupiny mládeže v rámci Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR (tato problematika byla převedena na odbor obecné kriminality, který je součástí Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezídia ČR). Specialisté na mládež v rámci útvarů Policie ČR (zejména okresních a jim na roveň postavených ředitelství) jsou současně pověřováni dalšími problematikami, což vede k jejich přetížení, zavalení administrativou a nepřítomností v terénu (potažmo neznalostí terénu, problematiky). Nedostatečná kooperace a provázání činností zúčastněných subjektů a institucí (Policie ČR, OSPOD, orgány justice,nno, školy a školská zařízení), Nedořešené postupy a návaznosti navracení dětí s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou zpět do zařízení (řešeno tak, že v praxi opakovaně selhává).

11 Ministerstvo vnitra Navrhovaná řešení Zajistit pravidelné hodnocení efektivity projektů prevence kriminality Důsledně dodržovat vyčlenění specialistů na mládež v rámci příslušných útvarů Policie ČR pouze na danou problematiku, umožnit jim pravidelné vzdělávání a spolupráci s pracovníky dalších resortů pracujících s rizikovými a delikventními dětmi Sjednotit postup útvarů Policie ČR při zadržování dětí s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, zejména s ohledem na legislativu a součinnost se školskými zařízeními Vytvořit praktické možnosti pro kooperaci s dalšími subjekty péče o ohrožené děti (metodické pokyny, interní akty řízení) a důsledně je prosazovat v praxi činnosti zejména Policie ČR

12 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Koordinuje a metodicky usměrňuje péči o děti s výchovnými problémy v rámci sociálně-právní ochrany dětí Podílí se na realizaci meziresortních aktivit v prevenci a práci s dětmi s výchovnými problémy včetně normotvorných aktivit Základní právní předpisy upravující činnost MPSV ve vztahu k ohroženým dětem Přesné vymezení činnosti je dáno zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, přičemž převážná část výkonu sociálně-právní ochrany dětí spočívá na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů

13 Obecní úřad s rozšířenou působností Zřizují orgány sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) Zajišťují přímou péči o děti vyžadující zvýšenou pozornost, zejména se zaměřují na jejich trávení volného času, jejich kontakty s nepříznivými sociálními skupinami, na ohrožující vlivy rodinného prostředí, na spolupráci se školami a dalšími subjekty Spolupracují s krajskými úřady při pomoci dětem v rámci přípravy na povolání po ukončení povinné školní docházky, v rámci následné péče, usměrňují programy péče o problémové skupiny dětí, atp. Volí nejúčinnější prostředky pomoci dítěti s ohledem na jeho situaci, a to především v jeho vlastním prostředí

14 Orgány sociálně právní ochrany (OSPOD) Ze zákona mají chránit práva a nároky dětí na příznivý vývoj a řádnou výchovu včetně jejich zájmů a působení na obnovení narušených funkcí rodiny Tedy především - preventivní práce vůči selhávání rodičovských funkcí, - pomoc rodinám jevícím se jako rizikové při řešení složitých situací - snaha na udržení rodiny pohromadě Nestátní subjekty jsou oprávněny vykonávat sociálně-právní ochranu dětí na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany ( 48 zákona).

15 Orgány sociálně právní ochrany (OSPOD) Důsledky ztráty více než 20% pracovních míst od roku 2001 po delimitaci z okresů na obce s širší působností (250 až 500 rodin na jednoho sociálního pracovníka): - nesystémová práce postrádající prevenci selhávání rodiny, ne vždy promyšlené umísťování dětí do ústavní péče (někdy předčasné, někdy pozdní, někdy zbytečné) - absence práce s rodinou po odebrání dítěte v rámci její revitalizace pro možnost rychlého návratu dítěte zpět do původní rodiny - absence rané péče ve smyslu terapeutické intervence zaměřené na sociálně rizikovou rodinu jako jednu ze složek preventivní péče v raném věku dítěte (nízký socioekonomický status, věk a vzdělání rodičů, osaměle žijící rodič, zneužívání a týrání dítěte, zneužívání návykových látek u rodičů)

16 Orgány sociálně právní ochrany (OSPOD) Řešení mezní odebrání dítěte z rodiny se stalo řešením standardním Patrně i proto máme více než 7500 dětí v ústavní péči školských výchovných zařízení Nejsou u nás markantním problémem děti ulice či děti kanálů Minimální spolupráce OSPOD a obce při přípravě návratu (sanace rodiny, zajišťování bydlení a práce) ústaváka zpět do domácího prostředí odmítání integrace do domácí komunity Ze strany sociálních služeb není přítomen záchytný systém, jenž by byl schopný vstřebat a ochránit ty jedince, jejichž osobnost je i po zplnolecení často na nižší mentální úrovni Z výše uvedeného vyplývá: Potřeba transformace systému včetně potřebného navýšení pracovních míst

17 Orgány sociálně právní ochrany (OSPOD) Navrhovaná řešení: Zvyšovat počet pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí a zavést standardizované metodické postupy pro pracovníky OSPOD Podporovat navýšení prostředků na výkon sociálně-právní ochrany dětí obcemi v přenesené působnosti Zpracovat standardy výkonu sociálně-právní ochrany dětí, včetně doporučujícího počtu pracovníků na určitý počet klientů Podporovat spolupráci s nestátním sektorem - hlavně v oblastech, kde je práce OSPOD z výše uvedených důvodů nedostačující (podpora formou finančních dotací, metodického vedení atp.). Sjednotit přímé vedení orgánů sociálně-právní ochrany dětí přímo pod MPSV.

18 Orgány sociálně právní ochrany (OSPOD) Podporovat operativní výměnu informací mezi resorty (např. Systém včasné intervence) Podporovat práci s rodinou (budování komplexního systému práce s rodinou, provázané spolupráce mezi jednotlivými subjekty sociální sféry) Podporovat další rozvoj náhradní rodinné péče (rozvoj dalších forem náhradní péče, zvyšování odborné podpory náhradních rodičů, finanční podpora) Podporovat vzdělávání pracovníků sociálně-právní ochrany dětí Posilovat na úrovni krajů vytváření sítě služeb sociální prevence prostřednictvím podpory plánování sociálních služeb vycházející z aktivního zjišťování jejich potřebnosti. (finanční, metodické, kontrolní)

19 Resort spravedlnosti Ministerstvo spravedlnosti Dle zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo spravedlnosti ústředním orgánem státní správy pro soudy, státní zastupitelství, vězeňství, probaci a mediaci. Vytváří podmínky k řádnému výkonu uvedených institucí po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dohlíží způsobem a v mezích zákonem stanovených na řádné plnění jejich úkolů Zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, minister-stvo sleduje a vyhodnocuje postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a zda v řízení nedochází ke zbytečným průtahům

20 Resort spravedlnosti Ministerstvo spravedlnosti Dle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, je úkolem vytvářet státnímu zastupitelství podmínky k řádnému výkonu jeho působnosti, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů státnímu zastupitelství svěřených Dle zákona č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě, ministerstvo při výkonu státní správy vytváří podmínky k řádnému výkonu probace a mediace, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční. Pokud jde o roli Probační a mediační služby, vytváří předpoklady k tomu, aby věc mohla být ve vhodných případech projednána v některém ze zvláštních druhů trestního řízení, nebo mohl být uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody, anebo vazba byla nahrazena jiným opatřením.

21 Resort spravedlnosti Probační a mediační služba Stále malá personální kapacita i materiální vybavení PMS snižuje efektivitu ukládaných opatření a neumožňuje službě působit s potřebnou efektivností a účinností v celém trestním řízení. Popsaná situace zvyšuje rizika spíše formálního uplatňování příslušných postupů. Vytváří předpoklady k projednání trestní věci v některém ze zvláštních druhů trestního řízení, nebo mohl být uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody, případně vazba byla nahrazena jiným opatřením. Poskytuje obviněnému odborné vedení a pomoc, Sleduje a kontroluje chování obviněného a spolupracuje s rodinným a sociálním prostředím, ve kterém žije a pracuje, s cílem, aby v budoucnu vedl řádný život Spolupracuje s orgány sociálně-právní ochrany dětí Usiluje o účinné a společensky prospěšné řešení konfliktů spojených s trestnou činností Organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality Vychází ze součinnosti sociální práce a práva (zejména trestního)

22 Resort spravedlnosti Vězeňská služba České republiky Zabezpečuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody, a to sítí věznic. Výkon vazby a trestu odnětí svobody osob mladších 18i let je realizován ve třech zařízeních : Kapacita věznice Všehrdy celkem 584 ubytovacích míst pro výkon trestu, z toho 101 míst pro mladistvé odsouzené muže - využito dnes na 67,3%. Kapacita věznice Opava celkem 450 ubytovacích míst pro výkon trestu, z toho 59 míst pro mladistvé odsouzené muže - využito dnes na 66,3%. Kapacita věznice Světlá n/s celkem 520 ubytovacích míst pro výkon vazby a výkon trestu ( 518 míst pro výkonu trestu odnětí svobody), z toho 4 místa pro mladistvé odsouzené ženy - využito dnes na 0%.

23 Soudy Resort spravedlnosti Rozhodující článek při umístění dítěte do ústavní péče I přes zákon 218/2003 Sb. se situace nelepší - pomalé reakce na delikventní jednání a na změny chování dětí a leckdy Nesystémové ukládání ochranné a ústavní výchovy, jakož i malý počet ukládání ochranných výchov v rozhodovací praxi soudů» problém s diferenciací dětí podle míry společenské narušenosti v ústavech Při aplikaci zákona č. 218/2003 Sb. jsou v některých případech stíhány i bagatelní trestné činy, není dostatečně využíváno možnosti vyřídit věc mimo soudní jednání a je nedostatečně využívána škála výchovných opatření.

24 Resort spravedlnosti Soudy Neznalost prostředí výchovných zařízení ( 93,odst.1, zákona 218/2003 Sb.)» nepřesnosti v rozhodování Často zautomatizovaný přístup k jednotlivým případům aniž by se v potřebné míře seznámily s causou» nepřesnosti v rozhodování Minimální spolupráce s ústavy při stanovení trestu či výchovného opatření» nepřesnosti v rozhodování Absence soudních znalců speciálních pedagogů při rozhodování o dítěti» nepřesnosti v rozhodování

25 Resort spravedlnosti Státní zastupitelství (SZ) Působí zejména v trestním řízení a v trestních věcech mladistvých; dále v trestním řízení ve věcech trestných činů páchaných na dětech a na mládeži, jako orgán veřejné obžaloby a orgán dozoru v přípravném řízení trestním Zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně dalších zákonů a 29 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních,, byla působnost SZ rozšířena o dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení, ochranná nebo ústavní výchova, a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů - nejvyšší státní zástupce je oprávněn podat návrh na popření otcovství proti matce, otci nebo dítěti anebo opatrovníkovi, vyžaduje-li to zájem dítěte. Po nabytí účinnosti citovaného zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže je státní zastupitelství oprávněno podat návrh na zahájení řízení o uložení opatření dítěti mladšímu než 15 let, které se dopustilo činu jinak trestného.

26 Resort spravedlnosti Státní zastupitelství (SZ) Podle zákona č. 109/2002 Sb., je OSZ oprávněno podat návrh na zrušení nařízené ústavní výchovy, zrušení uložené ochranné výchovy, uložení ochranné výchovy dětem umístěným v zařízení na základě nařízené ústavní výchovy. OSZ je oprávněno vstoupit do zahájeného řízení i ve věcech určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, uložení výchovného opatření podle zákona o rodině, nařízení ústavní výchovy a prodloužení ústavní výchovy, pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti. U všech státních zastupitelství byly zřízeny samostatné specializace ve věcech dětí a mládeže - ve věcech trestních, ve věcech protiprávních činů a na trestné činy spáchané na mládeži - na úseku netrestním na sociálně právní ochranu dětí občanskosoudním řízení ve věcech dětí mladších 15 let a trestně neodpovědných mladistvých podle zvláštního zákona SZ spolupracují - v trestní oblasti zejména s Policií ČR, OSPOD a Probační a mediační službou ČR. - v netrestní oblasti působnosti spolupracují SZ zejména se soudy, obecními úřady s rozšířenou působností, OSPOD, se školami, a školskými poradenskými zařízeními

27 Navrhovaná řešení: Resort spravedlnosti Novelizovat zákon č. 218/2003 Sb., případně jiné související právní předpisy Zaměřit školení soudců na oblast ukládání ochranné a ústavní výchovy, zejména pokud jde o vhodnost volby ukládání jednotlivých druhů výchovy Spolupráce soudců s jinými subjekty v této oblasti Školení soudců zaměřit na možnost využívat ve větším rozsahu nevazební opatření náhradou za vazbu Klást důraz na prohlubování specializace soudců a státních zástupců - školení soudců a státních zástupců v oblasti zacházení s mladistvými, a to i s přesahem mimo ryze trestní problematiku, aby měli komplexní představu o celé problematice, aby se orientačně orientovali v psychice dětí Zavedení zákazu zveřejňování jakýchkoliv informací, na jejichž základě by byla možná identifikace dětí, které vystupují v trestním řízení jako oběti nebo jako svědci

28 Ministerstvo zdravotnictví Zodpovědnost za dostupnost a kvalitu zdravotních služeb pro děti a mládež (včetně péče lůžkové) Podpora preventivních programů pro děti a mládež a podpora rodin s dětmi se zdravotním postižením Podpora opatření proti zanedbávaní, zneužívaní, týraní, komerčnímu a sexuálnímu zneužívaní dětí a mladistvých Ochrana a podpora veřejného zdraví, zdravého životního prostředí pro děti a jejich zdravého životního stylu Prevence a léčba zneužívání návykových látek Systém kojeneckých ústavů a dětských domovů do 3 let (mají statut zdravotnického zařízení; v roce 2005 bylo v ČR celkem 38 KÚ a DD do 3 let věkus cca lůžky, ve kterých bylo umístěno 1840 dětí, z nich cca 80% do rodin původních 50% či náhradních 30%)

29 Zdravotnická zařízení Pravidelná odmítání dětí se závažnými poruchami chování psychiatrickými léčebnami, byť jsou důsledkem psychického onemocnění, či jsou v akutní intoxikaci po abusu drog - Čím známější případ ve své komplikovanosti, tím pravděpodobnější je odmítnutí žádosti o umístění dítěte v léčebně, byť pouze na přechodnou dobu Můžeme hovořit o snaze mnohých zdravotnických zařízení vyhýbat se problematickým jedincům s poruchami chování (viz jejich propouštění z důvodu neplnění léčebného režimu) Zklidnění nadměrnou medikací před propuštěním zpět do ústavu (zklidnění, které během pár dnů odezní)

30 Nestátní neziskové organizace V rámci systému OSPOD více využívat možností spolupráce a dělením se o kompetence eliminovat alespoň částečně nedostatek sociálních pracovnic Vznik soukromých dětských domovů, které jsou součástí sítě školských zařízení osvědčuje se Nastavit stejná pravidla pro ubytovací zařízení nestátní i státní (krajská) ustavit povinnost psychologických vyšetření pracovníků ve všech institucích, v nichž jsou ubytovány děti a dbát na jejich odbornost (dítě v krizi potřebuje vedle empatie i odborný přístup, ne jenom naivní snahu pomoci) Dotační systém upravit i pro možnost víceletých zakázek

31 Resort školství Působnost MŠMT ve vztahu k dětem ohroženým sociálně patologickými jevy: oblast vzdělávání (školy a školská zařízení) včetně zpracovaného systému prevence sociálně patologických jevů, systém poradenství ve školství, výkon institucionální péče ve školských zařízeních MŠMT

32 Resort školství Pedagogicko psychologické poradenství: Vytváří podpůrný článek vzdělávacího systému Poskytuje odborné zázemí v oblasti hledání vhodných vzdělávacích cest u žáků, jejichž proces vzdělávání je znesnadněn a vyžaduje tvorbu individuálních vzdělávacích programů Poskytuje služby zejména žákům a jejich rodičům před započetím vzdělávání a v jeho průběhu, zejména při řešení vzdělávacích problémů Orientuje se na žáky se specifickými poruchami učení i chování, na žáky mimořádně nadané a na žáky, jejichž vývoj byl ovlivněn znevýhodňujícím socioekonomickým prostředím Zvýšená péče je věnována prevenci a následným opatřením v oblasti výskytu sociálně patologických jevů

33 Resort školství Pedagogicko psychologické poradenství: Školskými zařízeními poskytujícími specializované poradenské služby jsou pedagogicko-psychologické poradny (PPP), speciálně pedagogická centra (SPC) a střediska výchovné péče (SVP). Pedagogicko-psychologické poradny poskytují komplexní poradenské služby všem dětem, jejich rodičům a pedagogickým pracovníkům s cílem předcházet možným školním problémům. Speciálně pedagogická centra poskytují komplexní poradenské služby v péči o děti se zdravotním postižením. Střediska výchovné péče působí převážně na úrovni sekundární prevence sociálně patologických jevů dětí a mládeže s rizikovými projevy v chování. Pracují s dětmi, pomáhají rodičům nebo jiným zákonným zástupcům dětí, vytvářejí preventivní programy v oblasti sociálních dovedností, chování a prospěchu, poskytují pedagogické a psychologické služby směřující k včasnému odstranění problémových projevů v chování dětí a mladistvých způsobených nesprávnou výchovou v rodině nebo nevhodným sociálním prostředím.

34 Středisko výchovné péče Jsou součástmi vybraných diagnostických ústavů a výchovných ústavů Jejich činnost je definovaná dle 16 až 17 zákona č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních Účelem střediska je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte nebo narušení jeho zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již vzniklých poruch chování Pracují převážně na úrovni prevence sekundární Podmínkou přijetí je svobodné rozhodnutí dítěte a jeho zákonných zástupců Pracoviště ambulantní - celodenní (stacionární) - lůžková (internátní) Pracuje se převážně s celou rodinou, na úpravě konstelace v ní

35 Středisko výchovné péče Nabízí a poskytuje všestranně preventivní výchovnou péči a psychologickou pomoc dětem a mládeži s rizikem či s projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a dětem a mládeži propuštěným z ústavní výchovy při jejich integraci do společnosti Poskytuje konzultace, odborné informace a pomoc zákonným zástupcům, pedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení v oblasti výchovy a vzdělávání žáků s rizikem či s projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji Spolupracuje na zpracování plánů aktivit prevence sociálně patologických jevů a drogových závislostí na území své působnosti Zpracovává odborné podklady na vyžádání soudů, policie a OSPOD pro jejich rozhodnutí, vč. ústavní výchovy Spolupracuje s probační a mediační službou

36 Systém školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy

37 Resort školství Školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy Institucionální výchova je vykonávána v soustavě školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, tj. diagnostických ústavů, dětských domovů, dětských domovů se školou a výchovných ústavů Pravidla pro její výkon jsou stanovena zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních ve znění pozdějších předpisů V institucionální péči školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy je v současné době umístěno zhruba 7600 dětí.

38 Legislativní vymezení Zákon č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 222/2003, zákona č. 134/2006 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) Vyhláška č. 438/2006 Sb, kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven na výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování

39 Účel a působnost zařízení Zajištění základního práva dítěte na výchovu a vzdělávání v rámci mezinárodních smluv o lidských právech Zacházení s dítětem v zájmu plného rozvoje jeho osobnosti Účelem zařízení je zajišťovat dítěti ( let) na základě rozhodnutí soudu náhradní výchovnou péči v zájmu jeho zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání Účelem preventivně výchovných zařízení, které jsou součástí systému, je předcházení vzniku a rozvoji negativních projevů a zmírňování či odstraňování důsledků již vzniklých poruch chování

40 Účel a působnost zařízení Zařízení poskytují péči jinak poskytovanou rodiči či jinými osobami, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy Poskytují také péči dětem které nejsou občany ČR dětem cizincům bez doprovodu Mohou poskytovat péči i nezaopatřeným osobám starším 18 (19) let až do 26 let, připravují-li se na budoucí povolání Poskytují možnost k náboženské výchově s ohledem na rodinnou tradici a rozumové schopnosti dítěte

41 Účel a působnost zařízení Poskytuje se stravování, ubytování, ošacení Učební pomůcky a potřeby Úhrady nezbytně nutných nákladů na vzdělávání a zdravotní péči včetně nákladů na dopravu do místa školy Kapesné, osobní dary a věcná pomoc Náklady na kulturní, oddechovou a sportovní činnost Náklady na dopravu k osobám odpovědným za výchovu

42 Účel a působnost zařízení - vzdělávání Pro děti se závažnými poruchami chování se zřizují ve výchovných zařízeních školy základní a střední, s odpovídajícími vzdělávacími programy Pro vysvědčení používají školy tiskopisy a razítko s názvem a adresou školy s vynecháním názvu výchovného zařízení snaha předejít stigmatizaci dítěte

43 Účel a působnost zařízení Specifické vzdělávací potřeby v odstupňovaném rozsahu pro děti: Samostatné přiměřeně věku Samostatné vyžadující občasnou kontrolu Vyžadující občasné vedení a stálou kontrolu Nesamostatné vyžadující stálou kontrolu Vyžadující soustavnou intenzivní individuální péči

44 Organizační struktura Dětský diagnostický ústav (3 15 let věku) - Dětský domov (3 18 let) - Dětský domov se školou (12-15 let) - Výchovný ústav pro mládež (12 18 let) Diagnostický ústav pro mládež ( let věku) - Dětský domov - Dětský domov se školou - Výchovný ústav pro mládež

45 Resort školství Školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy Pět skupin dětí umísťovaných do výchovných zařízení: Oboustranní sirotci (zanedbatelný počet) Děti ohrožené sociálně patologickými jevy - ze sociálně slabého a neuspořádaného prostředí Děti rizikové s výchovnými problémy (záškoláci, experimentátoři s návykovými látkami, etc.) Děti rizikové s výchovnými problémy na základě psychiatrické či neurologické diagnózy Děti se zkušeností s kriminalitou v níž by pravděpodobně dále pokračovaly

46 Resort školství Školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy Typy školských výchovných zařízení: Diagnostické ústavy (DDÚ, DÚM) 14 zařízení - kapacita 530 průměr 38 lůžek /1 DÚ Dětské domovy (DD) 150 zařízení kapacita 5310 průměr 35 lůžek /1 DD Dětské domovy se školou (DDŠ) 29 zařízení kapacita 1030 průměr 35 lůžek /1 DDŠ Výchovné ústavy (VÚ) 34 zařízení kapacita 1426 průměr 42 lůžek / 1 VÚ C E L K E M : 225 zařízení o kapacitě 8237 lůžek a fyzickém stavu asi dětí, průměr 37 dětí /1 zařízení

47 Republikové normativy Školské zařízení NIV celkem Kč Mzdy/ odvody Dětský domov / Dětský domov se školou / Výchovný ústav / Dětský diagnost. ústav Diagnost. ústav pro mládež / / Internát SVP / ONIV

48 Vývoj počtu výchovných zařízení D D D Ú DDŠ + VÚ

49 Vývoj počtu dětí/zařízení dětí o 18% více!!! zařízení (x100) o 32% více

50 Vývoj počtu dětí/zaměstnanců /z toho pedagogů dětí o 18% více!!! zaměstnanců o 51% více z toho pedagogů o 81% více

51 Výdaje na zařízení CELKEM v tis. o 75% více Investice v tis. o 40% více Neinv estice v tis. o 89% více

52 Potřeby kapacit v krajích Pha StČ JhČ Plz KV ÚST Lib HK Pu Vys JM Ol Zl MSL

53 Organizace zařízení V dětských domovech a dětských domovech se školou jsou základní organizační jednotkou rodinné skupiny - dětský domov 6 8 dětí - dětský domov se školou 5 8 dětí V diagnostických a výchovných ústavech výchovné skupiny - diagnostický ústav 4 8 dětí - výchovný ústav 5 8 dětí V zařízeních (v jedné budově či jednom areálu) lze zřídit nejméně 2 a nejvíce 6 výchovných skupin