Monitoring alergických onemocnění u dětí v ostravsko-karvinské aglomeraci v roce 2006
|
|
- Miloslava Lišková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Monitoring alergických onemocnění u dětí v ostravsko-karvinské aglomeraci v roce 2006 Monitoring of allergy diseases in children in Ostrava-Karviná region in 2006 JANA KRATĚNOVÁ, VLADIMÍRA PUKLOVÁ Státní zdravotní ústav, Praha SOUHRN Státní zdravotní ústav organizuje v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí celostátní monitoring alergických onemocnění u dětí. Šetření probíhají od roku 1996 v sadě vybraných měst, ve které jsou zahrnuta také tři města ostravsko-karvinské aglomerace Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek, která patří dlouhodobě k oblastem s nejvíce znečištěným ovzduším v Evropě. Příspěvek obsahuje porovnání výskytu alergických onemocnění a astmatu v této polutanty zatížené oblasti s výskytem onemocnění v ostatních městech monitoringu. Zdrojem dat je výpis z dokumentace spolupracujících dětských lékařů a dotazník pro rodiče, který je vyplňován v rámci preventivních prohlídek v populaci 5, 9, 13 a 17letých dětí. Průměrná prevalence alergických onemocnění v ostravsko-karvinské aglomeraci 31,4 % dětí, zjištěná zatím posledním šetřením v roce 2006, se nelišila od prevalence v ostatních 15 městech monitoringu (31,9 %, p = 0,726). Signifikantní rozdíly však byly zjištěny ve výskytu některých diagnóz: astmatu (10,0 vs. 7,9 %; p < 0,014), alergické rýmy (20,3 % vs. 14,1 %; p < 0,001) a společného onemocnění dýchacích cest (astma s alergickou rýmou 6,6 % vs. 3,1 %; p < 0,001). V souboru měst na Ostravsku bylo signifikantně více astmatických dětí s nedostatečnou kontrolou astmatu podle Testu kontroly astmatu oproti ostatním městům (40,5 % vs. 13,6 %; p < 0,001). Také výskyt respiračních příznaků, jako jsou pískoty mimo nachlazení a ponámahové pískoty (5,8 % vs. 3,3 %; p < 0,001 a 6,3 % vs. 3,6 %; p < 0,001) nebo přítomnost suchého nočního kašle (18,9 % vs. 10,5 %; p < 0,001) byly u dětí z měst ostravsko-karvinské aglomerace signifikantně vyšší. Klíčová slova: ostravsko-karvinská aglomerace, alergie, astma, děti SUMMARY National Institute of Public Health organizes nationwide monitoring of allergic diseases in children within the framework of the system of monitoring of health of population in the Czech Republic in relation to the environment. Monitoring has been in progress since 1996 in the set of selected cities, including three cities of the Ostrava, Karviná and Frýdek-Místek metro areas, belonging from a long-term view among areas with most polluted environment in Europe. This study compares the prevalence of allergic diseases and asthma in this pollution affected area with the prevalence of diseases in other cities involved in the monitoring project. Records taken from documentation of cooperating paediatricians and forms filled out by parents during preventive check-ups of children at the age of 5, 9, 13 and 17 years were used as data resources. The average prevalence of allergic diseases in the Ostrava-Karviná metro area of 31.4 % children as found in the last monitoring in 2006 did not differ from other 15 cities and towns included in the monitoring project (31.9 %, p = ). Significant difference was however found in the prevalence of several diagnoses: asthma (10.0 vs. 7.9 %; p < 0.014), allergic rhinitis (20.3 % vs %; p < 0.001) and concurrent diseases of airways (asthma and allergic rhinitis 6.6 % vs. 3.1 %; p < 0.001). According to the test of asthma control there were significantly more children with insufficient asthma control in cities and towns in Ostrava region compared to other cities and towns (40.5 % vs %). The prevalence of respiratory symptoms as wheezing without cold and post-stress wheezing (5.8 % vs. 3.3 %; p < and 6.3 % vs. 3.6 %; p < 0.001) or the presence of night dry cough (18.9 % vs %; p < 0.001) was also significantly higher in the set of children in the Ostrava-Karviná region. Key words: Ostrava-Karviná region, allergy, asthma, children Úvod Ostravsko-karvinská aglomerace patří dlouhodobě k oblastem s nejvíce znečištěným ovzduším v Evropě. Hlavními zdroji znečištění jsou tam průmysl, automobilová doprava a lokální vytápění, k nimž přispívají imise z průmyslových zdrojů sousedního Polska. Tyto vlivy jsou navíc potencovány nepříznivou morfologií terénu Ostravské pánve. Prostředí je zatíženo zdravotně nejvýznamnějšími škodlivinami jemnými Alergie Supplementum 2/
2 aerosolovými částicemi a na nich adsorbovanými polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAH). Státní zdravotní ústav organizuje v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí od roku 1996 celostátní monitoring alergických onemocnění u dětí. Šetření probíhají v sadě vybraných měst, ve které jsou zahrnuta také města ostravsko-karvinské aglomerace. V příspěvku jsme se pokusili porovnat výskyt alergických onemocnění a astmatu v této polutanty zatížené oblasti s výskytem onemocnění v ostatních městech monitoringu. Metody Šetření probíhají ve vybraných městech ČR (tab. 1) opakovaně v pětiletých intervalech ve spolupráci s praktickými dětskými lékaři. V průběhu kalendářního roku jsou v rámci preventivních prohlídek v populaci 5, 9, 13 a 17letých dětí zjišťována data o alergických onemocněních a o možných rizikových faktorech jejich vzniku. Zdrojem dat je výpis z dokumentace dětského lékaře a dotazník pro rodiče. Obsahem dotazníku jsou údaje z osobní a zdravotní anamnézy a také informace o prostředí, ve kterém dítě žije. Zatím poslední šetření proběhlo v roce 2006, v 18 městech se ho zúčastnilo celkem 7075 dětí v rámci lékařských obvodů 59 pediatrů. V ostravsko-karvinské aglomeraci byla do šetření zahrnuta města Ostrava, Karviná a Frýdek Místek. Spolupráce tam byla navázána s 10 dětskými lékařkami, celkem v těchto 3 městech bylo vyšetřeno 1189 dětí. Výsledky šetření byly popsány pomocí absolutních a relativních četností. Hypotéza o shodě procentuálního zastoupení hodnocených kategorií v kontingenční tabulce byla testována pomocí χ2 testu nezávislosti. Testy byly prováděny na hladině významnosti 0,05. Výsledky Podíl alergiků v jednotlivých lékařských obvodech zahrnutých měst ostravsko-karvinské aglomerace (každý lékař vyšetřil celkem 120 dětí ve věku 5, 9, 13 a 17 let) se pohyboval v Ostravě od 18,3 % do 61,7 %, s nejvyšším výskytem v Radvancích, lokalitě s vysokou průmyslovou zátěží (Vítkovické železárny a ocelárna Arcelor Mittal Steel). V Karviné byl rozptyl alergických projevů od 19,8 % do 29,2 % a ve Frýdku Místku od 31,7 % do 38,3 % (graf 1 a 2). Průměrný podíl alergiků v ostravsko-karvinské aglomeraci a v souboru ostatních 15 měst byl srovnatelný (31,4 % vs. 31,9 %; p = 0,726). Prevalence astmatu byla 10,0 %, opět s rozdíly mezi jednotlivými obvody (p < 0,001). Nejvíce astmatiků bylo v radvanickém obvodě v Ostravě (30,8 %), v ostatních ostravských obvodech se podíl astmatiků pohyboval od 5,8 % do 16,7 %. V Karviné byl výskyt astmatu od 3,3 % do 10,0 % a ve Frýdku Místku od 5,8 % do 10,0 % (graf 3). Kromě radvanického obvodu byly všechny astmatické děti vyšetřeny specialistou, v Radvancích nebyla v ambulanci alergologa vyšetřena pětina astmatiků. Užitečnou pomůckou, která dovolí lépe objektivně sledovat kontrolu nemoci, je Test kontroly astmatu. Test hodnotí především Tab. 1: Počty spolupracujících lékařů a vyšetřených dětí ve vybraných městech Město Počet dětí Počet lékařů Praha (PX) Brno (BM) Ostrava (OV) České Budějovice (CB) Hradec Králové (HK) Olomouc (OC) Ústí nad Labem (UL) Kladno (KL) Most (MO) Karviná (KI) Jihlava (JI) Jablonec nad Nisou (JN) Hodonín (HO) Sokolov (SO) Žďár nad Sázavou (ZR) Mělník (ME) Ústí nad Orlicí (UO) Frýdek Místek (FM) Celkem příznaky nemoci a pomáhá standardně objektivizovat pocity a vnímání nemoci samotným nemocným. Test kontroly astmatu vyplnilo v ostravsko-karvinské aglomeraci 111 astmatiků, nedostatečnou kontrolu astmatu (odpovídá úrovni středního a těžkého perzistentního astmatu) mělo 40,5 % z nich. V souboru ostatních měst bylo dětí s nedostatečnou kontrolou astmatu výrazně méně (13,6 %; p < 0,001). Nejvíce astmatických dětí s nedostatečnou kontrolou astmatu bylo v Radvanicích 26 z 37 astmatiků (70 %), v celé Ostravě pak v průměru 46,5 %. Ve Frýdku Místku mělo nedostatečnou kontrolu astmatu 36,8 % dětí a v Karviné 23,8 % (graf 4). Přestože je procento alergických dětí v ostravskokarvinské aglomeraci srovnatelné s procentem alergiků v souboru z ostatních měst, výskyt některých alergologických diagnóz se signifikantně liší. Jedná se o vyšší výskyt astmatu (10,0 vs. 7,9 %; p < 0,014) a alergické rýmy (20,3 % vs. 14,1 %; p < 0,001). Společné onemocnění dýchacích cest (astma s alergickou rýmou) zde má 2 více dětí ve srovnání se souborem z ostatních měst (6,6 % vs. 3,1 %; p < 0,001) (graf 5). Dvě třetiny astmatiků mají alergickou rýmu a třetina dětí s alergickou rýmou má astma. Kromě alergologických diagnóz byly zjišťovány nespecifické projevy alergie, jako jsou pískoty při dýchání, přítomnost nočního kašle, pocity ucpaného nosu, přítomnost vodnaté rýmy nebo svědění a slzení očí. Na přítomnost těchto příznaků v průběhu posledního roku byli dotazováni rodiče dětí. Zjišťována byla zejména přítomnost těchto příznaků v době mimo nachlazení dítěte. Nejpočetnějšími příznaky jak v ostravsko-karvinské aglomeraci, tak v souboru dětí z ostatních měst byly 16 Alergie Supplementum 2/2011
3 Alergie 2011 Graf 1: Výskyt alergických onemocnění v 18 městech ČR v roce 2006 Graf 2: Výskyt alergických onemocnění v jednotlivých lékařských obvodech vybraných měst Graf 3: Výskyt astmatu v Ostravsko-karvinské aglomeraci Alergie Supplementum 2/
4 Graf 4: Test kontroly astmatu v ostravsko-karvinské aglomeraci Graf 5: Výskyt jednotlivých diagnóz alergických onemocnění v ostravsko-karvinské aglomeraci a v ostatních městech Graf 6: Výskyt respiračních symptomů v posledních 12 měsících (odpovídali rodiče) 18 Alergie Supplementum 2/2011
5 pocity ucpaného nosu nebo naopak výskyt vodnaté rýmy (27,1 % vs. 19,4 %; p < 0,001) a dále přítomnost suchého nočního kašle (18,9 % vs. 10,5 %; p < 0,001), ale výskyt těchto projevů v ostravsko-karvinské aglomeraci byl signifikantně vyšší ve srovnání s dětmi z ostatních měst, včetně pískotů mimo nachlazení (5,8 % vs. 3,3 %; p < 0,001) a ponámahových pískotů (6,3 % vs. 3,6 %; p < 0,001) (graf 6). Údaje týkající se častých zánětů nosohltanu, průdušek a užívání antibiotik byly na základě sdělení rodičů srovnatelné u dětí z ostravsko-karvinské aglomerace a u dětí z ostatních měst (18,7 % vs. 18,0 %; p = 0,559). Záněty nosohltanu více než 5 za rok byly uváděny u dětí v Karviné a Frýdku Místku v rozmezí %, v Ostravských obvodech od 7 % do 30 % v Radvancích. Informace získané z dotazníku poskytují možnost porovnat sledované lokality i z hlediska anamnestických ukazatelů z různých období života včetně rodinné anamnézy. Z ukazatelů období těhotenství se soubory dětí z ostravsko-karvinské aglomerace a ostatních měst neliší. Podíl matek s rizikovým těhotenstvím byl srovnatelný (v průměru 22,5 %). Nebyl zjištěn rozdíl v počtu novorozenců s nízkou (méně než 2500 gramů) porodní hmotností (v průměru 4,8 % dětí) ani v termínu porodu či poporodní adaptaci. Signifikantně nižší byl v ostravsko-karvinské aglomeraci počet kojených dětí (84,9 % vs. 88,7 %; p < 0,001), stejně jako celková doba kojení (6,4 vs. 7,4 měsíců; p < 0,001). Z faktorů charakterizujících socioekonomickou úroveň rodiny byl podle samotného dotazníku pro rodiče v rámci tohoto šetření zjištěn v ostravsko-karvinské aglomeraci oproti souboru z ostatních měst vyšší podíl matek s nižším vzděláním (ZŠ + učební obor; 49,4 % vs. 38,5 %; p < 0,001), vyšší podíl kuřaček v době otěhotnění (18,0 % vs. 14,8 %; p < 0,006) a následně v průběhu těhotenství (8,4 % vs. 10,0 %; p < 0,05) a také vyšší počet současných kuřáckých domácností (24,5 % vs. 16,8 %; p < 0,001). Závěry a diskuse V rámci šetření v roce 2006 jsme zjistili, že podíl alergických dětí ve třech městech ostravsko-karvinské aglomerace je srovnatelný s podílem alergiků v souboru dalších 15 měst ČR, s velkými rozdíly mezi jednotlivými obvody, zejména v Ostravě. Přestože celkový podíl dětských alergiků je srovnatelný, nacházíme zde 2 více dětí se společným onemocněním dýchacích cest astmatem a alergickou rýmou. Výsledky Testu kontroly astmatu ukázaly i na horší průběh tohoto onemocnění. Na Ostravsku je u dětí i vyšší výskyt pískotů při dýchání a dalších signálů alergických onemocnění, jako je přítomnost kašle mimo nachlazení či podráždění sliznic, a dále i vyšší výskyt zánětů nosohltanu v některých lékařských obvodech. Účinky znečištění ovzduší na respirační zdraví jsou v odborné literatuře dobře doloženy. Podle review z roku 2008 zkoumalo v posledních 2 desetiletích více než 50 studií dlouhodobé účinky znečištění ovzduší na plicní funkce (6). Byla zjištěna silná průkaznost vlivu znečištění ovzduší zejména u dětí a adolescentů. Studie prováděné ve velkých evropských městech např. v rámci projektu APHEA (Air Pollution and Health: a European Approach) prokázaly, že pevné i plynné škodliviny v ovzduší jsou důležitými determinantami hospitalizací pro akutní respirační obtíže (2). Dostatečná kauzalita byla prokázána mezi obsahem polutantů v ovzduší a exacerbací astmatu (12,13). Jemné aerosolové částice spolu s adsorbovanými polyaromatickými uhlovodíky jsou dávány do souvislosti s výskytem akutní bronchitidy (7). Výsledky jiných studií ukazují na vztah mezi výskytem respiračních symptomů, jako je kašel, sípot bez nachlazení nebo zánět středního ucha u dětí v důsledku již prenatální expozice škodlivinám v ovzduší, pravděpodobně jako následek poškození imunitních funkcí a senzitivizace k respiračním infekcím (8). Další studie naznačují vztah mezi prenatální expozicí PAH a výskytem environmentálně podmíněného astmatu u dětí (11). Světová zdravotnická organizace pro Evropský region odhaduje pokles počtu dní s onemocněním dolních cest dýchacích (sípot, krátký dech, tíže na prsou, kašel) o 1,9 dne ročně na každé dítě ve věku 5 14 let při snížení koncentrace aerosolových částic frakce PM10 v ovzduší o 10 μg/m 3. Ve stejné věkové skupině se odhaduje snížení počtu dnů, kdy je potřeba použít bronchodilatační lék u astmatických dětí o 18 % (15). Vedle životního prostředí, a samozřejmě genetické výbavy, je významnou determinantou zdravotního stavu i životní styl. V současné době se má za to, že zdraví je životním stylem ovlivněno dokonce až z 50 % (9). Výsledky sociologických studií zase poukazují na to, že dopady znečištění ovzduší na zdraví je třeba posuzovat diferencovaně, v závislosti na sociálním složení obyvatel dané oblasti (10). Vzhledem k tomu, že většina lokalit se znečištěným ovzduším je častěji obývána sociálně slabšími komunitami, je jejich obyvatelstvo nositelem tzv. nezdravých životních podmínek (unhealthy environmental conditions), zahrnujících jak životní prostředí, nižší socio-ekonomický status (SES) i horší ukazatele životního stylu. Pro alergická onemocnění byly tyto vazby také prokázány. Celosvětové poznatky shrnuje WAO (World Allergy Organization) v Bílé knize o alergii z roku , kde se uvádí, že morbidita a mortalita na astma a ostatní atopické nemoci jsou více koncentrovány do společenských vrstev s nižším SES a řada studií tyto poznatky potvrzuje (1,4). Socioekonomická úroveň je obvykle zjišťována na základě příjmů nebo úrovně vzdělání. V USA byla zjištěna například vyšší současná prevalence astmatu u dětí z rodin na hranici chudoby než u dětí z lépe situovaných rodin (5). Astmatici z nižších socioekonomických vrstev s nižšími příjmy jsou více exponováni alergenům jak vnitřního, tak vnějšího prostředí, včetně expozice tabákovému kouři a městskému znečištění a mají tak větší riziko exacerbací. Nižší SES je také asociován s horší kontrolou astmatu, větší spotřebou zdravotní péče a nižší výkonností v důsledku onemocnění (3). V ostravsko-karvinské aglomeraci dochází ke spojení nepříznivých podmínek životního prostředí s horšími ukazateli životního stylu i socioekonomických podmínek. Podle výsledků periodického výběrového šetření studie HELEN z roku 2009/2010, která se v rámci Systému Alergie Supplementum 2/
6 monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí v resortu ministerstva zdravotnictví zabývá od roku 1998 šetřením zdravotního stavu a životního stylu, mají města Ostrava a Karviná horší SES ukazatele ve srovnání s ostatními městy. Například v roce 2010 tam byl zjištěn vyšší podíl osob se vzděláním bez maturity (45 % v Ostravě a 42 % Karviné, v celém souboru 19 měst 36 %). Dále tam byl zjištěn vyšší podíl respondentů, kteří udávají finanční potíže (12 % osob v Ostravě ve srovnání s 5 % osob v rámci celého souboru 19 měst). Respondenti tohoto regionu, v porovnání s ostatními městy, také hůře hodnotí celkovou životní situaci. Podíl osob spokojených se svým životem byl Ostravě 42 %, v Karviné 52 %, v celém souboru pak hodnotilo svoji životní situaci příznivě více než 55 %. Ve výskytu rizikových faktorů životního stylu (obezita, nedostatečný pohyb, kuřáctví, nadměrná spotřeba alkoholu a nevhodné stravovací návyky) se města Ostrava a Karviná dostaly v pořadí sledovaných měst na poslední 19. resp. 17. místo (14). Dále také, podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí, patří tento region dlouhodobě k lokalitám s nejvyšší mírou registrované nezaměstnanosti (v roce 2009 v Karviné 14 %, v Ostravě 11 %). Přestože je v ostravsko-karvinské aglomeraci zhoršená kvalita ovzduší nezpochybnitelná a má vliv na respirační zdraví zdejších dětí, rozdíly v prevalenci respiračních symptomů, včetně astmatu, v rámci regionu, a zejména v rámci Ostravy nás vedou k zamyšlení i nad možnými dalšími příčinami těchto rozdílů. LITERATURA 1. Almqvist C, Pershagen G, Wickman M. Low socioeconomic status as a risk factor for asthma, rhinitis and sensitization at 4 years in a birth cohort. Clin Exp Allergy. 2005;35(5): Atkinson RW et al. Acute effects of particulate air pollution on respiratory admissions: results from APHEA 2 project. Air Pollution and Health: a European Approach. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 2001; 164: Bacon SL, Bouchard A, Loucks EB, Lavore KL. Individual-level socioeconomic status is associated with worse asthma morbidity in patients with asthma. Respiratory Research. 2009; 10: Basagaña X, Sunyer J, Kogevinas M, Zock J-P, Duran TE, Jarvis D, Burney P, Anto Josep M. Socioeconomic Status and Asthma Prevalence in Young Adults, The European Community Respiratory Health Survey. American Journal of Epidemiology. 2004; Vol. 160, No Forno E, Celedón JC. Asthma and Ethnic Minorities: Socioeconomic Status and Beyond. Curr Opin Allergy Clin Immunol. 2009; 9(2): Götschi T, Heinrich J, Sunyer J, Künzli N. Long-term effects of ambient air pollution on lung function: a review. Epidemiology Sep;19(5): Hertz-Picciotto I, Baker RJ, Poh-Sin Y, Dostál M, Joad JP, Lipsett M, Greenfield T, Herr EWC, Beneš I, Shumway RH, Pinkerton EK, Šrám R. Early Childhood Lower Respiratory Illness and Air Pollution, Environ Health Perspect. 2007; > v.115(10). 8. Jedrychowski W, Galas A, Pac A, Flak E, Camman D, Rauh V, Perera F. Prenatal ambient air exposure to polycyclic aromatic hydrocarbons and the occurrence of respiratory symptoms over the first year of life. European Journal of Epidemiology. 2005; 20, Lopez AD et al. Global Burden of Disease and Risk Factors. Oxford University Press. 2006; 552 p. ISBN-10: , O Neil MS, Jerret M et al. Health, wealth and air pollution: advancing theory and methods. Environ Health Perspect Dec; 111(16): Perera F, Tang WY, Herbstman J, Tang D, Levin L, Miller R, Ho SM. Relation of DNA methylation of 5 -CpG island of ACSL3 to transplacental exposure to airborne polycyclic aromatic hydrocarbons and childhood asthma. 2009; PLoS ONE > v.4(2). 12. Renzetti G, Silvestre G, D Amario C, Bottini E, Bottini GF, Bottini N, Auais A, Perez M.K, Piedimonte G. Less Air Pollution Leads to Rapid Reduction of Airway Inflammation and Improved Airway Function in Asthmatic Children. Pediatrics March; Vol. 123 No. 3, pp Roemer W, Hoek G, Brunekreef B. Pollution effects on asthmatic children in Europe, the PEACE study. Clinical and Experimental Allergy. 2000; 30: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Souhrnná zpráva za rok 2010, SZÚ Praha 2011; ISBN (v tisku). 15. WHO: Health risks of particulate matter from long-range transboundary air pollution. Joint WHO / Convention Task Force on the Health Aspects of Air Pollution. Regional Office for Europe 2006, MUDr. Jana Kratěnová Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva Státní zdravotní ústav Šrobárova Praha 10 kratenova@szu.cz 20 Alergie Supplementum 2/2011
Výskyt alergických onemocnění u dětí v Moravskoslezském kraji
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Výskyt alergických onemocnění u dětí v Moravskoslezském kraji Porovnání výsledků studie 2015 s celostátním
VícePREVALENČNÍ ŠETŘENÍ ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ v ČR, 2006
Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ČR PREVALENČNÍ ŠETŘENÍ ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ v ČR, 2006 Růžena Kubínová, Centrum hygieny životního prostředí, SZÚ Praha, Česká republika Čeladná 2007 Prevalence
VíceSystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Zdravotní stav Výsledky studie Zdraví dětí 2016 u dětí Úvod Prevalenční dotazníkové šetření nazvané Studie
VíceVliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR
Vliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR H. Kazmarová, H. Velická, V. Puklová (SZÚ Praha) Ovzduší a zdraví Rozsah dostupných informací
VíceStudie HELEN. Zdravotní stav a životní styl obyvatel ČR. porovnání I. a II. etapy
Studie HELEN Zdravotní stav a životní styl obyvatel ČR porovnání I. a II. etapy MUDr. K.Žejglicová*, MUDr. J. Kratěnová*, RNDr. M. Malý SZÚ Praha, *Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve
VíceMMO zdravotní ukazatele
MMO zdravotní ukazatele Vybrané demografické ukazatele a ukazatele zdravotního stavu v letech 5 až 9 (srovnání Ostrava, MSK a ČR) vše zdroj ÚZIS Počet živě narozených na obyvatel 5 6 7 8 9 MS kraj 9,73
VíceZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší
ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší Jedním z faktorů ovlivňujících zdraví je stav životního prostředí. Nejvýznamnějším zdravotním rizikem z prostředí je podle mnoha výzkumů znečištění
VícePREVALENČNÍ ŠETŘENÍ ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ v ČR, 2006
Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ČR PREVALENČNÍ ŠETŘENÍ ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ v ČR, 2006 Jana Kratěnová, Centrum hygieny životního prostředí, SZÚ Praha, Česká republika 22. konzultační
VícePrevalence alergií u dospívajících v ČR Prevalence of Allergic Disease in Adolescent Population CR
Prevalence alergií u dospívajících v ČR Prevalence of Allergic Disease in Adolescent Population CR Jana Kratěnová 1, Marek Malý 2 Státní zdravotní ústav, Praha Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva
VíceVliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu diskusní panel Český Těšín, 21.5.214, Ing.Miroslava Rýparová miroslava.ryparova@khsova.cz
VíceSystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Alergická onemocnění v Moravskoslezském kraji v roce 2015 Odborná zpráva za rok 2015 Státní zdravotní ústav
VíceNemocnost dětí v okresech Teplice a Prachatice Projekt Teplice. Miroslav Dostál a Radim J. Šrám Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.
Nemocnost dětí v okresech Teplice a Prachatice Projekt Teplice Miroslav Dostál a Radim J. Šrám Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i., Praha Seminář TĚŽBA A ZDRAVÍ, Litvínov 12.5.2015 1 Projekt výsledky
VíceVybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava, 3.3.214 MUDr. Helena Šebáková a kol. helena.sebakova@khsova.cz
VíceZnečištění ovzduší důsledky pro zdraví naší populace
Znečištění ovzduší důsledky pro zdraví naší populace Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR sram@biomed.cas.cz Výbor pro zdravotnictví a bydlení ZHMP, Praha, 20. 4. 2017 PM2.5 2015 17. ZASEDÁNÍ
VíceKvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví 13.12.211, Třinec MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz
VíceVýskyt astmatu a alergií u dětí
Datum: leden 2015 Indikátor Jméno: Definice: Kód: Výskyt astmatu a alergií u dětí Prevalence astmatu a alergií u dětí Prevalence astmatu a alergických onemocnění u dětí ve věkových kategoriích 5, 9, 13
VíceVliv automobilových emisí na lidské zdraví
Vliv automobilových emisí na lidské zdraví Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR sram@biomed.cas.cz Konference Kamiony do města nepatří, Praha, 11. 10. 2017 PM2.5 2015 17. ZASEDÁNÍ WHO Květen
VíceZdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A
Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy V Í T Ě Z S L A V J I Ř Í K O N D Ř E J M A C H A C Z K A Ú S T A V E P I D E M I O L O G I E A O C H R A N Y V E Ř E J N É H O Z D R A V
VíceZnečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, 17.-18. srpna 2015. Centrum pro životní prostředí a zdraví
Znečištění ovzduší v České republice Bielsko-Biala, 17.-18. srpna 2015 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) Evropa: asi 370 tisíc předčasných úmrtí
VíceVybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji 2.1.211, Havířov MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr.
VíceZnečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví
Znečištění ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 19. února 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) způsobuje předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů
VíceDoprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví
Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz
VíceKvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví 13.12.211, Třinec MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz
VíceVybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava, 5.2.214 MUDr. Helena Šebáková a kol. helena.sebakova@khsova.cz
VíceMUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí
Systém monitorování zdravotních rizik ze znečištěného životního prostředí MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí aústředí monitoringu, SZÚ Co je Systém monitorování koordinovaný systém
VíceSubsystém I. Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém I. Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší Odborná zpráva za rok 2006 Státní zdravotní ústav, Praha červen
VíceVliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví 3.11.2011, Klub Atlantik Ostrava MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz
VíceOvzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví
Ovzduší a zdraví MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu k životnímu prostředí koordinované pravidelné aktivity ke sledování přímých
VíceZnečištěné ovzduší a lidské zdraví
Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Brno, 11. ledna 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz Znečištění
VíceSubsystém I. Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém I. Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší Odborná zpráva za rok
VíceOVZDUŠÍ 2015. Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR sram@biomed.cas.cz. KŽP AV ČR, Praha, 26. 11. 2015
OVZDUŠÍ 2015 Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR sram@biomed.cas.cz KŽP AV ČR, Praha, 26. 11. 2015 17. ZASEDÁNÍ WHO Květen 2014 1) Expozice znečištěného ovzduší v Evropě 2012 600 000 úmrtí
VíceVybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní a socioekonomické ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší 8.11.2012, Ostrava MUDr. Helena Šebáková a kol. Mgr.
VíceZdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší 23.3.2011, Bohumín MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz
VíceKvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví 19.1.211, Kopřivnice MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz
VíceHodnocení zdravotního stavu. Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Hodnocení zdravotního stavu Subsystém 3 Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku Odborná zpráva za rok
VíceOdhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku
Odhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku RNDr. Michala Lustigová, Ph.D. 1,2 RNDr. Vladimíra Puklová 1 1 Státní zdravotní ústav 2 Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European
VíceKvalita ovzduší ve školách Projekt SINPHONIE
Kvalita ovzduší ve školách Projekt SINPHONIE H. Kazmarová, B. Kotlík, V. Vrbíková, M. Mikešová, H.Velická Státní zdravotní ústav Praha Centrum zdraví a životního prostředí Schools Indoor Pollution and
VíceZdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší 23.3.211, Bohumín MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz
VíceHodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy jednání zastupitelstva města Ostravy, 6.4.2011, Ostrava
VíceZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha
ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010 Ochrana ovzduší ve státní správě - Teorie a praxe VII. 8. aţ 10. 11. 2011 B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK 2 Riziko
VíceNemocnost dětí v Ostravě
Nemocnost dětí v Ostravě M. Dostál, A. Pastorková, R.J. Šrám Ústav experimentální mediciny AV ČR, v.v.i. 1 Studie zdravotního stavu dětí z Ostravy - Radvanic a Bartovic Cíl porovnat zdravotní stav dětí
VíceAlergický pochod. Alergie v dětském věku- od atopického ekzému k respirační alergii
Alergický pochod Alergie v dětském věku- od atopického ekzému k respirační alergii Kateřina Kopecká Centrum alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce Things we knew, things we did Things we
VíceZdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková
VíceČástice v ovzduší a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav
Částice v ovzduší a zdraví MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav h.kazmarova@szu.cz Aerosol - suspendované částice mnoho pojmů, které se překrývají, vztahují se ke způsobu vzorkování, k místu depozice
VíceVýsledky měření vnitřního ovzduší ve školách
Výsledky měření vnitřního ovzduší ve školách M.Mikešová, B.Kotlík, K.Žejglicová, H.Kazmarová Centrum hygieny životního prostředí Odborná skupina hygieny ovzduší Použité fotografie pochází z fotodokumentace
VíceKVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH
KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH VaV 740/4/01 Charakterizace zátěže obyvatel malých sídel škodlivinami z ovzduší a znečištění ovzduší bioaerosoly B. Kotlík (1), H. Kazmarová (1), Ing. Jiří Morávek
VíceStudie zdravotního stavu dětí
Studie zdravotního stavu dětí z Radvanic a Bartovic Miroslav Dostál Ústav experimentální mediciny AV ČR, v.v.i., Praha 1 Zdravotní stav dětí Cíl porovnat zdravotní stav dětí žijících v Radvanicích & Bartovicích
VíceOčkování chronicky nemocných
Očkování chronicky nemocných Jan Smetana Roman Chlíbek Renáta Šošovičková 1 Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Komu je očkování určeno (pomineme význam plošné vakcinace) 2 1. Osoby se zvýšeným
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 9 43 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci European Health Interview
VíceZnečištění ovzduší a zdraví
Znečištění ovzduší a zdraví Čelákovice, 31. března 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) Evropa: asi 370 tisíc předčasných úmrtí ročně zkracuje
VíceMortalita Alzheimerovy nemoci, demence a senility (G30, F00 F07)
Mortalita Alzheimerovy nemoci, demence a senility (G3, F F7) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic Institut biostatistiky
VíceVěková struktura obyvatelstva
Věková struktura obyvatelstva Zpracoval: Věková struktura obyvatelstva Definice: Počet obyvatel podle pohlaví a pětiletých věkových skupin, podíl věkových skupin na celkovém počtu obyvatel (v %). Ukazatel
VíceInformace ze zdravotnictví kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Vysočina 2 24.6.2004 Dětská a dorostová péče - činnost v kraji Vysočina v roce 2003 Children and Adolescents
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Hospitalizace. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Hospitalization
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20.10.2009 60 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Hospitalizace European Health Interview Survey
VíceHodnocení zdravotního stavu. Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Hodnocení zdravotního stavu Subsystém 3 Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku Odborná zpráva za rok
VíceElektivní císařský řez z pohledu neonatologa
Elektivní císařský řez z pohledu neonatologa Zbyněk Straňák Ústav pro péči o matku a dítě, Praha 3.Lékařská fakulta UK, Praha Příčiny zvýšené frekvence SC Indikace porodu SC: 1. V průběhu porodu 2. V průběhu
VíceZdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno
Zdraví a jeho determinanty Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, 625 00 Brno Zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady
VíceČinnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce Activity in branch of out-patient care for children and adolescents in 2008
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 6. 29 23 Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce 28 Activity in branch of out-patient care
VíceRadim J. Šrám. Ústav experimentální mediciny AV ČR Praha. Magistrát hl. m. Prahy, Praha, 9. 7. 2014
? Radim J. Šrám Ústav experimentální mediciny AV ČR Praha Magistrát hl. m. Prahy, Praha, 9. 7. 2014 Zdravotní rizika expozice z dopravy koncentrace NO 2 koncentrace PM2.5 koncentrace k-pau Emise z dieselových
VíceSystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Zdravotní stav Výsledky studie Zdraví dětí 2016 Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění Úvod Prevalenční
VíceČinnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce Activity in branch of out-patient care for children and adolescents in 2010
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 6. 211 28 Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce 21 Activity in branch of out-patient care
VíceVliv expozice ultrajemným prachovým částicím na denní počty úmrtí a hospitalizací v Praze. Projekt UFIREG.
Vliv expozice ultrajemným prachovým částicím na denní počty úmrtí a hospitalizací v Praze. Projekt UFIREG. M. Dostál 1, A. Pastorková 1, S. Lanzinger 2 and R.J.Šrám 1 1 Ústav experimentální medicíny AV
VíceČinnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce Activity in branch of out-patient care for children and adolescents in 2009
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 5. 21 16 Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce 29 Activity in branch of out-patient care
VíceStátní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017
Alergie, KVO riziko Státní zdravotní ústav Praha Milovy 2017 Jana Kratěnová Spolupráce s 46 praktickými lékaři pro děti a dorost v 15 městech ČR Celkem 5130 dětí ve věku 5,9,13 a 17 let Data získána v
VíceVliv přímořské léčby na atopický ekzém
Vliv přímořské léčby na atopický ekzém The influence of thalassotherapy on atopic eczema JAROSLAVA ŠIMONÍČKOVÁ, GABRIELA POLÁKOVÁ, VÍT PETRŮ Centrum alergologie a klinické imunologie, Nemocnice Na Homolce,
Víceobyvatelstva ČR R ve vztahu k životn ivotnímu prostřed edí DNY ZEMĚ
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR R ve vztahu k životn ivotnímu prostřed edí ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RUŠIV IVÉ ÚČINKY HLUKU DNY ZEMĚ 1 PRINCIPY A PODMÍNKY MONITORINGU Subsystém III Zdravotní
VíceStudie zdravotního stavu dětí v Ostravě 2001 2009
Studie zdravotního stavu dětí v Ostravě 1 9 The follow up of children health in Ostrava 1 9 Miroslav Dostál, Anna Pastorková, Vlasta Švecová, Radim J. Šrám Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha SOUHRN
VíceMortalita - ostatní příčiny
Mortalita - ostatní příčiny Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity
VíceExpozice dětí nepřímému tabákovému kouři. Definice: Podíl dětí v % vystavených doma tabákovému kouři (pasivnímu kouření).
Datum: říjen 2012 Expozice dětí nepřímému tabákovému kouři Jméno: Expozice dětí tabákovému kouři Definice: Podíl dětí v % vystavených doma tabákovému kouři (pasivnímu kouření). Kód: RPG3_Air_Ex2 Úvod Tento
VíceČinnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce Activity in branch of out-patient care for children and adolescents in 2011
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 6. 212 2 Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce 211 Activity in branch of out-patient care
VíceMortalita dopravní nehody (V01 V99)
Mortalita dopravní nehody (V1 V99) Zpracoval: Mortalita - dopravní nehody (V1 V99): Shrnutí Definice: Počet zemřelých dle vybrané skupiny příčin smrti je důležitým ukazatelem monitorující zdravotní stav
VíceGLOBALIZATION AND SOCIOECONOMIC INEQUALITIES IN SELF-REPORTED HEALTH IN THE CZECH REPUBLIC
GLOBALIZATION AND SOCIOECONOMIC INEQUALITIES IN SELF-REPORTED HEALTH IN THE CZECH REPUBLIC Vladimír Kebza, National Institute of Public Health, Prague Iva Šolcová, Institute of Psychology, CAS, Prague
VíceMortalita - nehody (V01 X59)
Mortalita - nehody (V1 X59) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity
VíceGLOBALIZATION AND SOCIOECONOMIC INEQUALITIES IN SELF-REPORTED HEALTH IN THE CZECH REPUBLIC
GLOBALIZATION AND SOCIOECONOMIC INEQUALITIES IN SELF-REPORTED HEALTH IN THE CZECH REPUBLIC Vladimír Kebza, National Institute of Public Health, Prague Iva Šolcová, Institute of Psychology, CAS, Prague
VíceMortalita - nehody (V01 X59)
Mortalita - nehody (V1 X59) Zpracoval: Mortalita - nehody (V1 X59): Shrnutí Definice: Počet zemřelých dle vybrané skupiny příčin smrti je důležitým ukazatelem monitorující zdravotní stav obyvatel. Úmrtnost
VíceRegionální zpravodajství NZIS Celková mortalita kraj Vysočina Regionální zpravodajství NZIS
Celková mortalita kraj Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity
VíceMortalita chronických nemocí dolní části dýchacího ústrojí (J40 J47)
Mortalita chronických nemocí dolní části dýchacího ústrojí (J4 J47) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic Institut
VíceDOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička
DOPRAVA A ZDRAVÍ příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička DOPRAVA Tři hlavní oblasti negativního dopadu na zdraví: zranění vzniklá v souvislosti s dopravním provozem znečištění
VíceMožnosti prevence před poškozením zdraví u expozice profesionálním alergenům
Možnosti prevence před poškozením zdraví u expozice profesionálním alergenům MUDr. B. Dlouhá, MUDr. K. Švábová, CSc., D. Havlová, MUDr. L. Rychlá SZÚ, CPL 22. konzultační den 17.4.2008 Alergie v populaci
VíceAktuální informace. Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 5.1.2005
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5.1.2005 58 Činnost oboru tuberkulózy a respiračních nemocí v roce 2004 Activity of branch of tuberculosis and diseases
VícePODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ
PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ Vladimír Adamec 1, Bohumil Pokorný 2, Roman Ličbinský 1, Jiří Huzlík 1, Andrea Krumlová 2 1 Centrum dopravního výzkumu, ČR Zdravotní ústav se sídlem
VíceSystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Zdravotní stav Výsledky studie Zdraví dětí 2016 Životní styl (čas u PC, sportovní aktivita, výživa) Úvod Prevalenční
VíceMortalita zhoubný novotvar žaludku (C16)
Mortalita zhoubný novotvar žaludku (C16) Zpracoval: Mortalita zhoubný novotvar žaludku (C16): Shrnutí Definice: Počet zemřelých dle vybrané skupiny příčin smrti je důležitým ukazatelem monitorující zdravotní
VíceProjekt EHES evropské výběrové šetření zdravotního stavu populace
Projekt EHES evropské výběrové šetření zdravotního stavu populace MUDr. Růžena Kubínová MUDr. Naďa Čapková MUDr. Jana Kratěnová Mgr. Michala Lustigová Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva
VíceInformace ze zdravotnictví Kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 20. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Kraji Vysočina v roce 2010
VíceMortalita onemocnění jater (K70 K77)
Mortalita onemocnění jater (K7 K77) Zpracoval: Shrnutí Definice: Počet zemřelých dle vybrané skupiny příčin smrti je důležitým ukazatelem monitorující zdravotní stav obyvatel. Úmrtnost v důsledku onemocnění
VíceM.Mikešová, B.Kotlík, H.Kazmarová K.Žejglicová,
Měření vnitřního ovzduší ve školách M.Mikešová, B.Kotlík, H.Kazmarová K.Žejglicová, Centrum hygieny životního prostředí Odborná skupina hygieny ovzduší Použité fotografie pochází z fotodokumentace ZÚ Brno,
VíceStátní zdravotní ústav Praha
Alergie, KVO riziko Státní zdravotní ústav Praha Jana Kratěnová Usnesení vlády ČR, od roku 1993 Systém monitorování zahrnuje systematický sběr údajů o kvalitě životního prostředí - ovzduší, pitné, koupací
VíceMortalita Alzheimerovy nemoci, demence a senility (G30, F00 F07)
Mortalita Alzheimerovy nemoci, demence a senility (G3, F F7) Zpracoval: Mortalita Alzheimerovy nemoci, demence a senility (G3, F F7): Shrnutí Definice: Počet zemřelých dle vybrané skupiny příčin smrti
VíceDŮSLEDKY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Z DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE
DŮSLEDKY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Z DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR sram@biomed.cas.cz Komise pro dopravu RVUR, Praha, 3. 7. 2015 17. Zasedání WHO Květen
VíceInformace ze zdravotnictví Libereckého kraje
Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Liberec 1 6.6.2005 Tuberkulóza a respirační nemoci - činnost oboru v Libereckém kraji v roce 2004
VíceInformace ze zdravotnictví Jihočeského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky České Budějovice 11 28.7.25 Alergologie a klinická imunologie - činnost oboru v Jihočeském kraji
VíceVliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,
Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava, 5.11.2015 MUDr. Helena Šebáková a kol. 595 138 200 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7,
VíceSystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Hodnocení zdravotního stavu
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Hodnocení zdravotního stavu Studie HELEN Odborná zpráva za rok 11 Státní zdravotní ústav Praha Praha, červenec
VíceVliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci
Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci RNDr. Michala Lustigová, Ph.D. 1,2 1 Státní zdravotní ústav, 2 Přírodovědecká fakulta UK Struktura prezentace Epidemiologický profil české
Víceprocesu (Doporučený postup) MUDr. Zdeňka Hajduková, Ph.D. 1 MUDr. Vladimíra Straková 1 Klinika chorob z povolání FNsP Ostrava, Ostravská univerzita 1
Zařazov azování alergiků do pracovního procesu (Doporučený postup) MUDr. Zdeňka Hajduková, Ph.D. 1 MUDr. Vladimíra Straková 1 Klinika chorob z povolání FNsP Ostrava, Ostravská univerzita 1 Pachnerovy dny
VíceAktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (2. část)
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (2. část) Slezské dny preventivní medicíny, Darkov, 1.3.2011 MUDr. Helena Šebáková RNDr.
VíceČinnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce Activity in branch of out-patient care for children and adolescents in 2007
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 7. 28 27 Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce 27 Activity in branch of out-patient care
Více