KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU"

Transkript

1 KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU B. Zadavatel: České Švýcarsko, o.p.s. Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. listopad 2005

2 Obsah 1. Základní profil a vymezení řešeného území Poloha a geografické zařazení Přírodní podmínky Klima a hydrologické poměry Biota Ochrana přírody a krajiny Využití ploch a krajiny Obyvatelstvo a bydlení Vývoj počtu obyvatel Struktura obyvatel podle věku a vzdělání Domovní fond Ekonomika a trh práce Ekonomická struktura Podnikatelská aktivita Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání Nezaměstnanost Analýza poptávky v cestovním ruchu Návštěvnost území Počet návštěvníků v území Periodicita počtu návštěvníků Profil návštěvníka Základní identifikace návštěvníka Návštěvníci podle zemí a regionů původu Motivace a důvody návštěvy Formy turistiky a doprava návštěvníků v regionu Využívání služeb a hodnocení jejich kvality Analýza nabídky pro cestovní ruch Atraktivity území Přírodní atraktivity jádrové zóny Přírodní atraktivity nárazníkové a vnější zóny Kulturní atraktivity jádrové zóny Kulturní atraktivity nárazníkové a vnější zóny Skryté atraktivity regionu České Švýcarsko Atrakce v území Turistická infrastruktura Ubytovací služby Poskytování informací Doprava Sportovní zařízení Marketing a propagace regionu Obce Podnikatelé DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 2

3 Marketing regionu a turistické destinace Analýza rozvojových aspektů cestovního ruchu Pohled aktérů v území na rozvojové aspekty cestovního ruchu Pohled zástupců správ CHKO a NP Pohled zástupců měst a obcí Pohled podnikatelů v cestovním ruchu (ubytovatelé) Porovnání pohledu jednotlivých aktérů Institucionální předpoklady koordinace a rozvoje CR Stakeholder analýza Ekonomické aspekty rozvoje cestovního ruchu Environmentální aspekty rozvoje CR Analýza dopadů a jejich územní diferenciace Analýza konfliktů Výstupy panelu expertů Syntéza SWOT Silné a slabé stránky Příležitosti a hrozby Regionalizace Seznam použitých zdrojů Přílohy DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 3

4 Seznam tabulek, grafů, obrázků a map Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel... 9 Mapa 2: Index stáří v obcích jádrové a nárazníkové zóny Tabulka 2: Věková struktura obyvatel Tabulka 3: Vzdělanostní struktura obyvatel Mapa 3: Index vzdělanosti v obcích jádrové a nárazníkové zóny Graf 1: Obyvatelstvo podle indexů stáří a vzdělanosti Graf 2: Stáří domovního fondu Mapa 4: Trvale obydlené domy v obcích jádrové a nárazníkové zóny Graf 3: Ekonomická struktura jádrové zóny Tabulka 4: Počet podnikatelských subjektů Graf 4: Vývoj míry nezaměstnanosti Mapa 5: Míra nezaměstnanosti v obcích jádrové a nárazníkové zóny Mapa 6: Rozmístění monitorovacích turniketů Tabulka 5: Měsíční počty návštěvníků ve sledovaných lokalitách v sezóně Tabulka 6: Odhad počtu nocujících návštěvníků během roku Tabulka 7: Struktura respondentů podle pohlaví a vzdělání Graf 5: Struktura respondentů podle věku Tabulka 8: Zastoupení specifických sociálních skupin mezi respondenty Graf 6: Respondenti podle velikosti skupiny Tabulka 9: Návštěvníci podle délky pobytu Graf 7: Návštěvníci podle zemí původu Mapa 7: Čeští respondenti podle okresu původu Tabulka 10: Čeští a němečtí respondenti podle okresu původu Tabulka 11: Frekvence návštěv podle země původu Tabulka 12: Zdroje informací podle státní příslušnosti návštěvníků Graf 8: Zdroje informací Tabulka 13: Důvody návštěvy podle státní příslušnosti návštěvníků Graf 9: Důvody návštěvy Graf 10: Uskutečněná nebo plánovaná návštěva Saského Švýcarska Tabulka 14: Doprava návštěvníků do regionu Tabulka 15: Doprava návštěvníků v regionu Graf 11: Aktivity provozované návštěvníky Graf 12: Výdaje na pobyt v regionu Graf 13: Využití informačního centra návštěvníky Tabulka 16: Noclehy podle typů ubytovacích zařízení Mapa 8: Významné atraktivity, ubytovací kapacity a linky veřejné dopravy Tabulka 17: Počty rozeslaných a vyplněných dotazníků Graf 14: Faktory negativně ovlivňující podnikání v CR Obrázek 1: Mapa stakeholderů Tabulka 18: Výtěžnost vybraných daňových příjmů a kapitálové výdaje obcí do 2000 obyvatel Tabulka 19: Průměrná výtěžnost vybraných daňových příjmů a kapitálové výdaje obcí do 2000 obyvatel podle jednotlivých VZCHÚ Tabulka 20: Metoda SWOT Tabulka 21: Hodnocení rozvojových faktorů Tabulka 22: Výkonnost a důležitost jednotlivých rozvojových faktorů DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 4

5 Seznam zkratek CR ČR ČSOP ČŠ DPFOP EAO EVL EVVO CHKO CHOPAV KRNAP KV MŽP NP OPS ČŠ ORP PO RUD ŘS SEA SF SO ORP SŠ SWOT VaV VŠ VZCHÚ ZCHÚ ZŠ ŽP cestovní ruch Česká republika Český svaz ochránců přírody České Švýcarsko daně z podnikání fyzických osob samostatně výdělečně činných ekonomicky aktivní obyvatelé evropsky významná lokalita environmentální vzdělávání výchova a osvěta chráněná krajinná oblast chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod Krkonošský národní park kapitálové výdaje obcí Ministerstvo životního prostředí národní park obecně prospěšná společnost České Švýcarsko obec s rozšířenou působností ptačí oblast rozpočtové určení daní řídící skupina posuzování vlivů koncepcí na ŽP (Strategic Environmental Assessment) strukturální fondy správní obvod obce s rozšířenou působností střední škola analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb věda a výzkum vysoká škola velkoplošné zvláště chráněné území zvláště chráněné území základní škola životní prostředí DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 5

6 1. Základní profil a vymezení řešeného území Základní profil území zahrnuje v koncentrované podobě nejpodstatnější informace o řešeném území. Je zaměřen na jádrovou zónu, vybrané údaje jsou však zohledněny také pro zónu nárazníkovou. Většina údajů potřebných pro vypracování základního socioekonomického profilu území je dostupná pouze na úrovni obcí. V těchto případech jsou do jádrové zóny zařazeny všechny obce, které do ní alespoň zčásti zasahují. Do nárazníkové zóny jsou pak pro účely základního profilu území zařazeny všechny obce, které do ní alespoň zčásti zasahují a současně nezasahují žádnou částí do zóny jádrové. Výjimkou je Děčín, který byl pro zmíněné případy z nárazníkové zóny vyřazen vzhledem k řádově odlišné velikosti, která by zásadně ovlivnila všechny strukturální charakteristiky. Vymezení jádrové a nárazníkové zóny zachycuje příloha 15. Kolem obou zón je volně vymezena ještě vnější zóna, kterou lze definovat jako území, které je funkčně provázáno s jádrovou a nárazníkovou zónou (například nabídkou některých služeb v CR, vyjížďkou a dojížďkou do zaměstnání apod.). Orientačně ji lze definovat jako území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Děčín, Varnsdorf, Rumburk a Nový Bor, které není součástí jádrové ani nárazníkové zóny. Základní profil území zahrnuje analýzu nejdůležitějších dat a informací, které se týkají polohy, přírodních poměrů, obyvatelstva a ekonomiky regionu. Jako zdroje informací byly použity zejména statistické údaje (data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001, lexikonu obcí ČR, data o nezaměstnanosti, využití půdy atd.) a dílčí studie, které se vztahují k řešenému území (blíže viz seznam použité literatury) Poloha a geografické zařazení Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen dne a zaujímá rozlohu 80,13 km 2 (0,1 % ČR). NP vznikl vyčleněním nejcennějších částí CHKO Labské pískovce. Území leží v centru pískovcové oblasti, která společně s navazující CHKO Labské pískovce a německou částí NP Saské Švýcarsko představuje nejrozsáhlejší území s pískovcovým reliéfem ve střední Evropě. Území Českého Švýcarska se nachází na severu Čech při státní hranici s Německem. Administrativně se území řadí do Ústeckého kraje (okresu Děčín), přičemž část vnější zóny spadá do kraje Libereckého (okresu Česká Lípa). NP České Švýcarsko obklopují CHKO Labské pískovce na severu a jihu a CHKO Lužické hory na východě a tvoří tak přirozené ochranné pásmo NP. Jedinou trvale osídlenou lokalitou na území národního parku je Mezná, místní část obce Hřensko. Jádrová i nárazníková zóna spadají převážně pod správní obvod ORP Děčín, zčásti i pod SO ORP Rumburk a Varnsdorf. Volněji vymezená vnější zóna zahrnuje zbývající obce SO ORP Děčín, Rumburk i Varnsdorf, dále SO ORP Nový Bor a severní okraj SO ORP Ústí nad Labem. Nejvyšším místem NP je Růžovský vrch (619 m n. m) a nejnižším kaňon Labe severně od Hřenska (120 m. n. m.), což je současně i nejnižší místo ČR. V území se nyní nachází celkem 8 maloplošných zvláště chráněných území o celkové ploše 3,46 km 2, která představují 4,3 % rozlohy NP. Přírodně nejcennější jsou pískovcová města a na ně vázané geomorfologické jevy a ekosystémy Přírodní podmínky Klima a hydrologické poměry Kaňon Labe je řazen do teplé oblasti klimatického okrsku T2, vyšší polohy spadají do mírně teplé oblasti okrsků MT7 a MT4. Charakteristický je relativně oceanický ráz klimatu, s převládajícími západními větry, průměrné roční teploty se pohybují okolo 6-7 C s rostoucí tendencí směrem na západ (Libverda v kaňonu Labe má 8,3 C). Průměrný roční srážkový úhrn vzrůstá s nadmořskou výškou, nejčastěji se pohybuje okolo 800 mm, se zřetelným gradientem k východu (Mezná 746 mm, Rynartice 798 mm, Zadní Doubice 842 mm ( ). Tento gradient odráží i počet dní se souvislou sněhovou pokrývkou, kdy stanice Děčín, Březiny zaznamenala v období rozpětí 3-34 dní se sněhovou pokrývkou v roce, kdežto stanice Chřibská již dní v roce (průměr 83,6). V detailu je klima výrazně ovlivněno reliéfem DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 6

7 pískovcového skalního města, časté jsou teplotní inverze. S ohledem na reliéf jsou pro České Švýcarsko určující poměry mikro- až mezoklimatické, které se zvláště v extrémních polohách zásadně liší od makroklimatických charakteristik. Celá oblast Českého Švýcarska patří k úmoří Severního moře. Typická pro ni je relativní chudost na vodní toky způsobená vysokou propustností geologického prostředí. Páteř oblasti tvoří řeka Labe, která spolu se svými pravobřežními přítoky Kamenice a Křinice protéká pískovcovým kaňonem směrem do Německa. Naprostá většina významnějších vodních toků pramení mimo oblast Českého Švýcarska. České Švýcarsko je oblastí mimořádného významu z hlediska tvorby a oběhu podzemních vod. To je dáno především skutečností, že křemenné pískovce tvořící většinu území dosahují mnohasetmetrových mocností a jsou výborně propustné. Ovšem na druhé straně je podloží zranitelné vůči znečištění. Celé území NP České Švýcarsko je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (CHOPAV) Severočeská křída. Základní horninou NP je pískovec, dále se objevují čedičové výlevy a na okrajích území žula. Skalní masivy Českého Švýcarska vznikly zhruba před 100 mil. let v křídovém období druhohor, kdy bylo území z velké části zaplavené mělkým mořem. Sopečná činnost okrajově také jako jeden z vedlejších důsledků způsobila, že deska byla rozlámaná soustavou zlomů. Tyto pískovcové kry pak byly následně ještě zpevněny lávovými výlevy. Za současný vzhled pískovcového masívu mohou hlavně tektonický zdvih, střídání klimatických období a erozní síly (především vítr a voda).reliéf je tak velice vyvinutý a členitý, je tvořen několika výškovými patry, stolovými horami, složitými bludišti kaňonů a menšími partiemi typu skalních měst. České Švýcarsko je součástí geomorfologického celku Děčínská vrchovina, která se dále dělí na Děčínské a Jetřichovické stěny. Děčínské stěny jsou zde zastoupeny okrskem Růžovská vrchovina, zbylé území je součástí podcelku Jetřichovické stěny. Nejznámějšími a jedinečnými výtvory jsou sklaní brány Malá Pravčická brána a mohutný skalní most Pravčická brána. Struktura půdního pokryvu je značně ovlivněna horninovým podložím (především výskytem pískovců) a také vlhkým podnebím. Zcela převládají arenické podzoly s přechody do arenických kambizemí, místy zrašeliněných. Na skalnatá stanoviště jsou vázány oligotrofní rankery a litozemě, na čedičových kupách eutrofní rankery. Na plošinách při pravém břehu Labe se nacházejí pseudoglejové luvizemě Biota Základním rysem území je vysoká stanovištní diverzita na straně jedné a relativní chudost substrátu na straně druhé. Celkově převažuje biota 4. vegetačního stupně (bukového), v současnosti zaujímají vysoký podíl plochy kulturní jehličnaté lesy, typické jsou reliktní bory na skalách a orná půdy na plošinách. Borovice vejmutovka, která se značně rozšířila a je v současnosti hodnocena jako invazní druh. Lesní ekosystémy pokrývají cca 80 % NP České Švýcarsko. Rostlinstvo je druhově podmíněno pískovcovým, málo úživným podkladem a jeho skladba je ovlivněna extrémními teplotními výkyvy a nedostatkem vláhy. Soutěsky a sevřená údolí s chladným inverzním mikroklimatem umožnily sestoupit smrku až do nadmořských výšek m na dna chladných roklí. Na třetihorních čedičových a znělcových vyvřelinách rostou květnaté bučiny. Při březích Labe, v říční nivě, zůstaly zachovány fragmenty lužních lesů a specifického biotopu štěrkopískových náplavů. Složení fauny je podmíněno velkou lesnatostí, poměrně zachovalou zemědělskou krajinou a celkově pestrou škálou biotopů. V těsném sousedství se tak vyskytují druhy teplomilné vedle druhů chladnomilných. Na oblast pískovců je vázána chudá fauna pískovcových borů nebo typická fauna drobných savců. Bohatá je rybí fauna toků zařazených v pstruhovém pásmu (pstruh, lipan, reintrodukce lososa), menší vodní toky jsou domovem cenných ptačích druhů (ledňáček říční a skorec vodní) Ochrana přírody a krajiny Spolu s navazujícími NP Saské Švýcarsko a CHKO Labské pískovce představuje NP České Švýcarsko nejrozsáhlejší souvislou pískovcovou oblast v Evropě s velkým množstvím unikátních geomorfologických DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 7

8 jevů. Celkem 8 maloplošných chráněných území chrání nejvýznamnější geomorfologické zajímavosti, přirozené lesní porosty, rašeliniště a druhově bohaté louky. Na květnaté bučiny jsou vázány cenné rostlinné druhy, například kyčelnice devítilistá. Chladnomilnou flóru zastupují mokrýše vstřícnolistého, vláskatce tajemného nebo žebrovice různolistá. Rokle a stěny vlhkých skal jsou porostlé vzácným a významným rojovníkem bahenním i celou řadou mechů a játrovek, mezi mechorosty najdeme množství zajímavých druhů (např. dřípovičník zpeřený, chudozubník Brownův nebo křepenku bledou). Velmi vzácná v Čechách je játrovka křižítka, která osidluje jílovité nebo hlinité půdy podél cest a toků. Díky zachovalému prostředí zde přežily nebo byly navráceny jinde vyhubené druhy živočichů, např. bobr, vydra, rys, losos či sokol. V řešeném území se nachází celkem 6 evropsky významných lokalit a dvě ptačí oblasti. Převážná většina jádrové zóny řešeného území a více než polovina nárazníkové zóny se nachází na území několika evropsky významných lokalit a dvou ptačích oblastí (zejména ptačí oblasti Labské pískovce). V jádrové zóně zájmového území se nachází následující evropsky významné lokality (dále EVL): České Švýcarsko (převážná většina jádrové zóny), Labské údolí (západní okraj jádrové zóny), Horní Kamenice (jižní část jádrové zóny) a ptačí oblast (dále PO) Labské pískovce. V nárazníkové a vnější zóně zájmového území se nacházejí tyto EVL: Horní Kamenice (jižní a jihovýchodní část), Údolí Chřibské Kamenice (jihovýchodní část), Velký rybník (východní část), Labské údolí (západní část ), Dolní Ploučnice (jižní okraj). Většina plochy nárazníkové a část vnější zóny zasahuje na území ptačí oblasti Labské pískovce. Do západního okraje nárazníkové zóny zasahuje také ptačí oblast Východní Krušné hory 1. Charakteristickými společenstvy jsou především acidofilní bučiny (9110) vyskytující se na pískovcovém podloží, na čedičové výchozy jsou vázány květnaté bučiny (9130) a suťové lesy (9180*), na vrcholech pískovcových skal se nachází mozaika lišejníkových a boreokontinentálních borů (91T0) spolu s brusnicovou vegetací skal a drolin (4030). Fragmentárně se na vrcholových plošinách vyskytují subkontinentální borové doubravy (nejsou naturovým biotopem - L7.3), jejichž nejtypičtější porosty se vyskytují především v prostoru Jetřichovického skalního města. Podél větších potoků (Kamenice, Křinice) a v prameništních polohách se nacházejí fragmenty jasanovo-olšových luhů (91E0*). V inversních polohách či terénních depresích se vyskytují podmáčené a velmi vzácně i rašelinné smrčiny (9410) a otevřená vrchoviště (7110*). Pro nelesní sekundární vegetaci jsou charakteristická především různá luční společenstva např. podhorské a horské smilkové trávníky (6230), vlhká tužebníková lada (6430), vlhké pcháčové louky (nejsou naturovým biotopem - T1.5), poháňkové pastviny (nejsou naturovým biotopem - T1.3) a ovsíkové louky (6510) Využití ploch a krajiny Území Českého Švýcarska patří k oblastem s vysokým podílem lesů na celkové rozloze. Prakticky ve všech obcích jádrové i nárazníkové zóny tvoří lesy více než polovinu celkové rozlohy, v některých obcích (Doubice, Hřensko, Jetřichovice, Kytlice) se podíl lesů na celkové ploše blíží 90 % (na rozloze celého Česka se lesní plochy podílejí přibližně 1/3). Lesy pokrývají téměř 2/3 rozlohy jádrové zóny (viz příloha 2). Pro území Českého Švýcarska je dále typický velmi nízký podíl zemědělské, zvláště pak orné půdy na celkové rozloze. Orná půda v jádrové zóně tvoří jen asi 1/10 celkové rozlohy, podíl zemědělské půdy v jádrové zóně dosahuje jen asi 29 %. V rámci zemědělské půdy má řada obcí na úkor orné půdy významně zastoupeny louky, které celkově tvoří 1/6 rozlohy jádrové zóny. 1 Upraveno v souladu s připomínkami textu Odborné posouzení vlivů Koncepce cestovního ruchu v Českém Švýcarsku na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (Banaš, M., Olomouc 2006, manuskript; též příl. č. 6 Vyhodnocení vlivů Koncepce CR v Českém Švýcarsku na ŽP (SEA). DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 8

9 1.3. Obyvatelstvo a bydlení Vývoj počtu obyvatel Oblast Českého Švýcarska jako většina území tzv. Sudet prošla během 20. století dramatickým úbytkem počtu obyvatel. Všechny obce v jádrové i nárazníkové zóně mají dnes výrazně méně obyvatel než před cca 100 lety (Paroha Tichá Mráz 2004). Souvisí to jednak s relativním poklesem ekonomického významu území, které bylo v době průmyslové revoluce nejvyspělejší částí Čech, a zejména pak s odsunem německého obyvatelstva po 2. světové válce. Některá sídla, jejichž počet obyvatel se před 100 lety pohyboval ve stovkách, mají dnes jen několik obyvatel. Zatímco v 12 obcích jádrové zóny žilo ve 2. polovině 19. století přes 20 tisíc obyvatel, v roce 1970 to bylo již jen cca 8 tisíc a v roce 1991 jen kolem 7,6 tisíce. Od 90. let dochází naopak k významnému nárůstu počtu obyvatel (během 14 let o 15 %; viz tabulka 1). Vzhledem k tomu, že se v jádrové zóně projevuje mnohem výrazněji než v zóně nárazníkové (tam dochází jen k mírnému růstu), podílí se na něm pravděpodobně také vysoká atraktivita území pro cestovní ruch a z toho vyplývající růst místní ekonomiky. Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel Obec Vývoj (%) Arnoltice ,2 Doubice ,0 Hřensko ,2 Chřibská ,8 Janov ,8 Jetřichovice ,6 Krásná Lípa ,2 Kunratice ,0 Labská Stráň ,1 Růžová ,6 Srbská Kamenice ,1 Staré Křečany ,6 jádrová zóna celkem ,9 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 1991 a 2001, Počet obyvatel v obcích ČR k Pozn.: Vývoj počtu obyvatel je počítán jako poměr počtu obyvatel na konci a na začátku sledovaného období a je vyjádřen v %. Údaje jsou k březnu 1991 a 2001 a k lednu Struktura obyvatel podle věku a vzdělání Oblast Českého Švýcarska se vyznačuje v českých podmínkách příznivou věkovou strukturou (viz tabulka 2), tzn. počet obyvatel v předproduktivním věku (do 14 let) převyšuje počet obyvatel v důchodovém věku (60 a více let). Platí to především o obcích s vyšším počtem obyvatel. Důvodem je zřejmě stále relativně příznivá demografická situace v těchto obcích. V některých populačně malých obcích (Srbská Kamenice, Janov, Doubice) je však věková struktura naopak velmi nepříznivá, což ukazuje na to, že život v nich není příliš atraktivní pro mladší část populace (populační přírůstek v minulých letech patrně souvisí především s imigrací staršího obyvatelstva). Věková struktura obyvatel obcí Českého Švýcarska viz také mapa 2. Věková struktura obyvatel v nárazníkové zóně je ještě mírně lepší než v jádrové zóně. Porovnáme-li věkovou strukturu obyvatel žijících v Českém Švýcarsku (v jádrové i nárazníkové zóně) s referenčními územími, vychází oblast Českého Švýcarska velmi dobře. Zatímco v Česku v roce 2001 v průměru připadalo na 100 obyvatel v předproduktivním věku asi 114 obyvatel ve věku důchodovém, v Českém Švýcarsku to bylo jen asi 97 obyvatel. Obecně lze říci, že venkovské obyvatelstvo má dnes v Česku mírně příznivější věkovou strukturu něž obyvatelstvo městské v tomto ohledu se obyvatelstvo Českého Švýcarska jeví jako ještě více venkovské než průměr za celé Česko. Pro obyvatele Českého Švýcarska je naopak charakteristická nízká vzdělanostní úroveň. Mezi obyvateli jádrové zóny mají vysokoškolské vzdělání jen 3 % obyvatel starších 15 let a úplné středoškolské jen 16 % obyvatel, zbývajících více než 80 % obyvatel má vzdělání základní nebo neúplné střední (viz tabulka 3). V nárazníkové zóně je situace jen o málo lepší. Vzdělanostní struktura obyvatel obcí Českého Švýcarska viz také mapa 2. DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 9

10 Také zde se projevuje výrazně venkovská struktura obyvatelstva Českého Švýcarska: ve srovnání s celým venkovským prostorem Česka je vzdělanostní úroveň obyvatelstva Českého Švýcarska o něco nižší, ve srovnání s údaji za celé Česko již výrazně nižší. Tuto skutečnost potvrzuje porovnání jednotlivých území podle indexu vzdělanosti (jeho konstrukce viz poznámka u tabulky 3): nejvyšší hodnoty indexu dosahuje území Česka jako celek, nižších hodnot pak postupně venkovský prostor Česka a jádrová zóna Českého Švýcarska. Mapa 1: Index stáří v obcích jádrové a nárazníkové zóny Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Pozn.: Index stáří je spočítán jako podíl počtu obyvatel ve věku 60+ let a počtu obyvatel ve věku 0-14 let a vyjádřen v %. DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 10

11 Tabulka 2: Věková struktura obyvatel Obec Počet obyvatel (2001) Z toho ve věku (%) 0-14 let let let 60+ let Index stáří Arnoltice ,1 16,5 55,4 13,0 86,0 Doubice 80 12,5 15,0 52,5 20,0 160,0 Hřensko ,6 15,8 60,3 9,3 63,9 Chřibská ,0 15,5 49,4 15,1 75,2 Janov ,0 10,8 56,2 20,0 154,2 Jetřichovice ,3 13,9 50,8 19,0 116,4 Krásná Lípa ,7 14,9 48,1 18,3 97,6 Kunratice ,4 14,9 46,9 15,8 70,4 Labská Stráň ,1 14,1 56,5 15,2 107,4 Růžová ,5 13,8 52,7 15,0 81,0 Srbská Kamenice 176 7,4 10,8 53,4 28,4 384,6 Staré Křečany ,9 15,5 51,5 17,1 107,5 jádrová zóna celkem ,4 15,4 52,0 17,7 96,5 venkovský prostor Česka ,9 64,0 19,1 112,6 Česko ,2 65,4 18,4 113,8 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Pozn.: Index stáří je spočítán jako podíl počtu obyvatel ve věku 60+ let a počtu obyvatel ve věku 0-14 let a vyjádřen v %. Za venkovský prostor Česka jsou považovány obce s počtem obyvatel do Tabulka 3: Vzdělanostní struktura obyvatel Obec Počet obyvatel ve věku 15+ let (2001) Z toho podle vzdělání (%) ZŠ SŠ VŠ Index vzdělanosti Arnoltice ,2 15,3 2,5 20,2 Doubice 80 52,9 37,1 10,0 57,1 Hřensko ,3 19,4 3,3 26,1 Chřibská ,2 13,6 2,2 18,0 Janov ,5 19,3 6,2 31,7 Jetřichovice ,0 22,4 1,6 25,6 Krásná Lípa ,7 16,4 3,0 22,3 Kunratice ,7 16,0 3,2 22,5 Labská Stráň ,3 17,1 3,7 24,4 Růžová ,1 17,3 7,6 32,5 Srbská Kamenice ,0 23,9 3,1 30,1 Staré Křečany ,1 12,6 3,3 19,2 jádrová zóna celkem ,6 16,2 3,2 22,6 venkovský prostor Česka ,9 19,9 4,2 28,3 Česko ,2 24,9 8,9 42,7 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Pozn.: Index vzdělanosti = součet podílu počtu obyvatel s VŠ vzděláním a dvojnásobku podílu počtu obyvatel s VŠ vzděláním. Za venkovský prostor Česka jsou považovány obce s počtem obyvatel do DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 11

12 Mapa 2: Index vzdělanosti v obcích jádrové a nárazníkové zóny Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Pozn.: Index vzdělanosti = součet podílu počtu obyvatel s VŠ vzděláním a dvojnásobku podílu počtu obyvatel s VŠ vzděláním. Graf 1: Obyvatelstvo podle indexů stáří a vzdělanosti Doubice Česko celkem Růžová Janov Česko-venkov Srbská Kamenice vnitřní zóna Hřensko Jetřichovice jádrová zóna Krásná Lípa Labská Stráň Chřibská Staré Křečany Arnoltice index stáří Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Pozn.: Index stáří je spočítán jako podíl počtu obyvatel ve věku 60+ let a počtu obyvatel ve věku 0-14 let a vyjádřen v %. Index vzdělanosti je spočítán jako součet podílu počtu obyvatel s VŠ vzděláním a dvojnásobku podílu počtu obyvatel s VŠ vzděláním. Za venkovský prostor Česka jsou považovány obce s počtem obyvatel do DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 12

13 Porovnáme-li věkovou a vzdělanostní strukturu obyvatelstva, získáme základní přehled o potenciálu lidských zdrojů v území (viz graf 1). S jistou mírou generalizace platí, že čím lepší má územní jednotka (obec, zóna) vzdělanostní strukturu, tím je naopak horší struktura věková a naopak Domovní fond Vzhledem k venkovskému či maloměstskému charakteru všech obcí, které se nacházejí v jádrové i nárazníkové zóně na území Českého Švýcarska výrazně převládají rodinné domy nad bytovými. Typické je, že domovní fond je v průměru výrazně starší než v jiných českých regionech (viz graf 2). Důvodem je, že velká část domů v oblasti Českého Švýcarska byla postavena před 1. světovou válkou v dobách, kdy toto území patřilo díky rozmachu průmyslové výroby v celém pásu Sudet k nejvyspělejším částem dnešního území Česka. Po odsunu Němců na konci 2. světové války se navíc uvolnilo obrovské množství domů, které pokrývaly potřebu bydlení pro nově příchozí obyvatelstvo. V současné době pochází v jádrové i nárazníkové zóně přibližně 40 % domů z období před rokem 1919 (v rámci celého Česka je to jen 16 % domů) a dalších více než 20 % domů z období let Tyto vysoké podíly jsou kompenzovány nízkým zastoupení domů z období , zatímco podíl nejnovějších domů se v Českém Švýcarsku příliš neliší od údajů za celé Česko. Pro území Českého Švýcarska je typické, že vysoký počet domů neslouží k trvalému bydlení. Hlavním důvodem je patrně vysoký význam rekreace a druhého bydlení v území. V rámci jádrové zóny tak slouží k trvalému bydlení jen 3/5 domů, v nárazníkové zóně je to kolem 4/5 domů. Vůbec nejnižší podíl trvale obydlených domů na domovním fondu (a tedy nejvyšší význam druhého bydlení) mají v rámci jádrové zóny obce Janov, Jetřichovice, Kunratice a Růžová (kolem %), na jejichž území se nachází nejatraktivnější lokality Českého Švýcarska nebo které k nim bezprostředně přiléhají. V nárazníkové zóně podobného podílu dosahuje Kytlice (viz mapa 3). Graf 2: Stáří domovního fondu Česko 16% Česko venkov 24% 18% nárazníková zóna 25% 20% jádrová zóna 19% 40% 45% 15% 15% 20% 17% do r % 25% 40% 40% Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Pozn.: Údaje uvádějí v % intervaly let, kdy byly domy postaveny. Za venkovský prostor Česka jsou považovány obce s počtem obyvatel do DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 13

14 Mapa 3: Trvale obydlené domy v obcích jádrové a nárazníkové zóny Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů Ekonomika a trh práce Ekonomická struktura Ekonomická struktura území Českého Švýcarska (viz graf 3 a příloha 1) je ovlivněna tím, že všechny obce v tomto území mají charakter vesnic nebo malých měst. To je mj. příčinou toho, že prakticky ve všech obcích jádrové i nárazníkové zóny převažuje vyjížďka do zaměstnání nad dojížďkou (počet ekonomicky aktivních obyvatel je vyšší než počet pracovních míst). Jedinými dvěma výjimkami jsou Hřensko a Jetřichovice, kde se koncentrují pracovní příležitosti v oblasti cestovního ruchu, v případě Hřenska i v maloobchodu. Díky těmto dvěma obcím je počet ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) v jádrové zóně přibližně stejný jako počet pracovních míst. Primární ekonomický sektor se na počtu EAO i na počtu pracovních míst podílí v jádrové i nárazníkové zóně přibližně necelými 5 procenty, což je vzhledem k venkovskému charakteru území poměrně nízká hodnota. Souvisí to s vysokou zalesněností území (v jádrovém území tvoří lesní plochy cca % celkové rozlohy obcí) a tudíž s relativně malým významem zemědělství. Je přirozené, že sekundární sektor v jádrové i nárazníkové zóně dosahuje vyššího podílu na počtu EAO než na počtu pracovních míst. Tuto skutečnost způsobuje vyjížďka obyvatel z oblasti Českého Švýcarska do okolních měst. V rámci terciérního sektoru platí totéž pro odvětví dopravy, vzdělávání a zdravotnických a sociálních služeb, která se rovněž koncentrují spíše ve městech. Naopak v odvětvích obchodu a ostatních služeb převyšuje podíl na počtu pracovních míst podíl na počtu EAO. Zčásti to souvisí i s významem cestovního ruchu, který je ve statistikách zahrnut právě do obchodu a zejména do ostatního terciéru (mj. ubytovací a stravovací služby). DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 14

15 Graf 3: Ekonomická struktura jádrové zóny 32,07 8,56 9,20 26,96 5,20 6,07 4,84 3,11 4,72 4,78 pracovní síly 8,42 7,42 11,06 32,59 6,02 28,98 pracovní místa primér průmysl stavebnictví obchod, opravy vozidel doprava a komunikace veř. správa, obrana, soc. sféra vzdělávání, zdravot. a sociální služby ostatní služby Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 dojížďka a vyjížďka Pozn.: Údaje jsou uvedeny v %. Primér = zemědělství, lesnictví, rybolov a lov Podnikatelská aktivita V jádrové zóně Českého Švýcarska se nachází asi 1,5 tisíce podnikatelských subjektů, z toho jsou přibližně 3/4 podnikající fyzické osoby (viz tabulka 4). V přepočtu na obyvatele vykazuje jednoznačně nejvyšší podnikatelskou aktivitu obec Hřensko (přibližně 70 podnikatelských subjektů na 100 obyvatel) s odstupem následované Jetřichovicemi. Naopak nejnižší míru podnikatelské aktivity mají Krásná Lípa, Chřibská, Kunratice a Staré Křečany. Je zřejmé, že podnikatelská aktivita souvisí také s významem cestovního ruchu a obchodu v ekonomické struktuře obcí. Platí také, že obce s nejvyšší podnikatelskou aktivitou vykazují nízkou míru nezaměstnanosti, a naopak. V rámci celého Česka je podnikatelská aktivita v Českém Švýcarsku mírně podprůměrná. Tabulka 4: Počet podnikatelských subjektů obec podnikatelské subjekty podnikající fyzické osoby počet na 100 obyv. počet na 100 obyv. Arnoltice , ,5 Doubice 28 26, ,9 Hřensko , ,6 Chřibská , ,1 Janov 60 24, ,2 Jetřichovice , ,8 Krásná Lípa , ,5 Kunratice 42 16,7 23 9,1 Labská Stráň 46 24, ,9 Růžová 88 24, ,3 Srbská Kamenice 57 28, ,7 Staré Křečany , ,6 jádrová zóna celkem , ,6 Česko , ,4 Zdroj: Pozn.: Údaje jsou k DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 15

16 míra nezaměstnanosti (%) Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání Ve směrech vyjížďky za prací převládá u většiny obcí jádrové i nárazníkové zóny jako přirozené spádové centrum Děčín, kam z jednotlivých obcí vyjíždí často i více než polovina všech vyjíždějících EAO (Sčítání lidu, domů a bytů 2001 vyjížďka a dojížďka). V jádrovém území spáduje do Děčína 9 obcí z dvanácti (Kunratice spadají pod Českou Kamenici a ta pak následně pod Děčín). U Krásné Lípy, Starých Křečan a Doubice převládá ve vyjížďce za prací Rumburk. Také v nárazníkové zóně je Děčín cílem vyjížďky za prací ve většině obcí. Téměř všechny obce v jádrové i nárazníkové zóně mají záporné saldo dojížďky za prací. Výjimku tvoří Hřensko a Jetřichovice. V případě Hřenska je výrazně kladné saldo způsobené zejména vysokým počtem dojíždějících v sektorech obchodu (patrně maloobchod a stánkový prodej) a dalších služeb. Ty jsou příčinou kladného salda také v případě Jetřichovic. Lze předpokládat, že v obou těchto obcích se na kladném dojížďkovém saldu podílí také vysoký počet pracovních míst v odvětví cestovního ruchu. Obě tyto obce mají dokonce kladné dojížďkové saldo s Děčínem, odkud sem dojíždí podstatná část pracovních sil Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti se v jednotlivých obcích Českého Švýcarska výrazně liší i při zohlednění toho, že se jedná o malé územní jednotky, u nichž statistické údaje o nezaměstnanosti v čase výrazně kolísají. Obecně platí, že míra nezaměstnanosti v regionu Českého Švýcarska je v rámci Česka mírně nadprůměrná, v rámci okresu Děčín pak průměrná. Mezi obce jádrové zóny s dlouhodobě relativně nejnižší mírou nezaměstnanosti (v současné době kolem 9 %) patří Jetřichovice a Hřensko, v posledních 2 3 letech také Doubice (viz graf 4 a mapa 4). Mezi obce, které jsou nezaměstnaností postižené nejvíce, naopak patří Staré Křečany, Chřibská, Kunratice a Krásná Lípa, v posledním roce také Růžová. Míra nezaměstnanosti v nich v současnosti dosahuje přibližně %. Platí, že nižší míry nezaměstnanosti dosahují obce s vysokým počtem podnikatelských subjektů vzhledem k počtu obyvatel, a naopak. Obecně tedy platí, že vyšší nezaměstnanost mají obce ve východní části území Českého Švýcarska spádující vyjížďkou za prací pod Rumburk, případně Varnsdorf. Obce v západní části Českého Švýcarska (a zejména ty s vysokým podílem služeb) spádující pod Děčín mají naopak nižší nezaměstnanost. Graf 4: Vývoj míry nezaměstnanosti 21,9 17,4 15,4 14,5 11,6 10,7 7,0 6,3 3,9 srpen ,6 17,5 15,3 13,3 12,3 12,0 10,1 10,0 7,3 srpen ,0 20,6 20,4 19,0 16,8 11,9 11,2 8,5 6,1 srpen ,5 22,9 20,7 15,5 15,0 10,5 10,2 9,9 8,2 srpen ,4 20,4 20,2 18,8 13,7 11,9 9,9 9,0 8,2 srpen ,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 Doubice Hřensko Chřibská Janov Jetřichovice Krásná Lípa Růžová Srbská Kamenice Staré Křečany okres Děčín Zdroj: Pozn.: Míra nezaměstnanosti je spočítána jako podíl počtu uchazečů o zaměstnání a počtu ekonomicky aktivních obyvatel a vyjádřena v %. DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 16

17 Údaje za roky vycházejí ze starší metodiky, podle níž byla nezaměstnanost obecně mírně vyšší než podle metodiky současné. Mapa 4: Míra nezaměstnanosti v obcích jádrové a nárazníkové zóny Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Pozn.: Protože údaje za obce jsou v čase velmi rozkolísané, jsou v mapě zachyceny průměry za srpen 2004 a srpen Klíčové závěry kapitoly 1: Velmi nízká hustota zalidnění a osídlení v území. Vysoká lesnatost území a naopak málo zemědělské (a zejména orné) půdy. Do 80. let 20. stol. pokles počtu obyvatel, poté růst. Venkovský charakter území: relativně příznivá věková struktura, ale velmi nízká vzdělanostní struktura obyvatel. Hodně starších domů, většina domů navíc neslouží trvalému bydlení (jsou využívány pro rekreační účely). Specifická pozice Hřenska a Jetřichovic v lokální ekonomice nabídka pracovních příležitostí, významný terciér, podnikatelská aktivita, nízká míra nezaměstnanosti. Obecně příznivější ekonomická situace v západní části území (spáduje pod Děčín) než ve východní (spáduje pod Rumburk Varnsdorf). Nízký podíl zemědělství, stavebnictví a dopravy, vysoký podíl soukromého terciéru v ekonomické struktuře. DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 17

18 2. Analýza poptávky v cestovním ruchu V rámci analýzy poptávky v cestovním ruchu je zjišťován především počet a struktura návštěvníků v území. Cílem je zjistit přibližné zatížení území s nastíněním jeho rozložení v prostoru a čase a zjistit, kteří návštěvníci region navštěvují, jaké formy cestovního ruchu provozují, jaké služby využívají atd. Analýza poptávky je zaměřena na jádrovou zónu, a to ze dvou důvodů. Předně jsou počty turistů (a tedy i případné zatížení území) nejvyšší právě zde, zatímco v nárazníkové zóně se pohybuje řádově méně turistů a zatížení území je tudíž výrazně nižší a z pohledu ochrany přírody a krajiny méně problémové. Druhým důvodem je skutečnost, že návštěvníci Českého Švýcarska zpravidla do regionu míří právě za atraktivitami v jádrové zóně. I když se během své návštěvy pohybují i v nárazníkové zóně, struktura návštěvníků jádrové zóny nejlépe odráží skutečnou strukturu návštěvníků, kteří region navštíví. Pro analýzu struktury návštěvníků bylo provedeno dotazníkové šetření návštěvníků. Šetření bylo prováděno metodou náhodného výběru jednotliví tazatelé vždy dotazovali prvního procházejícího či projíždějícího (na jízdním kole) návštěvníka po ukončení předchozího dotazování. Šetření bylo realizováno v pátek 12. a sobotu přibližně mezi 10. a 18. hodinou. Celkem bylo tázáno 346 respondentů. Výzkum zajišťovalo 6 tazatelů, kteří byli rozmístěni v těchto lokalitách: Pravčická brána (na červené značce mezi Třemi prameny a Pravčickou branou) Mezní můstek Vysoká Lípa (u hotelu Lípa) Jetřichovice (před informačním centrem) Na Tokání (na rozcestí modré a žluté značky) Kyjov (na rozcestí červené a žluté značky) Návštěvnost území (tedy počet návštěvníků) byla zjišťována zejména z údajů z monitorovacích turniketů rozmístěných na 9 místech jádrové zóny. Tyto turnikety nerozlišují pěší návštěvníky a cyklisty. Monitorovací turnikety primárně slouží pro potřeby Správy národního parku České Švýcarsko. Využito bylo také některých doplňkových zdrojů informací, tedy průzkumu návštěvníků v lokalitě Tiské stěny na levém břehu Labe a počtu prodaných vstupenek v téže lokalitě (údaje z dotazníkového šetření návštěvníků i z monitorovacích turniketů postihují jen jádrovou zónu na pravém břehu) nebo odhadů lůžkových kapacit v jednotlivých obcích provedených starosty těchto obcí. Všechny zdroje dat a informací využité v analýze poptávky bohužel nejsou k dispozici v časových řadách, protože příslušná měření a výzkumy byly dosud provedeny pouze jednou (v roce 2005) Návštěvnost území Počet návštěvníků v území Počet návštěvníků v regionu Českého Švýcarska byl v jarní a letní sezóně 2005 sledován na 9 místech pomocí monitorovacích turniketů. Výstupy z měření v těchto místech sledují počty návštěvníků, kteří daným místem prošli, případně projeli na jízdním kole, po jednotlivých dnech, hodinách, měsících apod. Vývoj návštěvnosti je sledován na základě údajů z monitorovacích turniketů od 1.4. do Monitorovací turnikety byly rozmístěny na těchto místech jádrové zóny (viz také mapa 5): Pravčická brána mimo značenou turistickou cestu severně od Pravčické brány Tři prameny na červeně značené cestě od parkoviště k Pravčické bráně Gabrielina stezka na červeně značené cestě mezi Pravčickou branou a Mezní Loukou Mezná na zeleně značené cestě mezi Meznou a Mezním můstkem v údolí Kamenice Hájenky na zeleně značené cestě v lokalitě Hájenky jižně od Mezního můstku Kamenická Stráň na žlutě značené cestě v osadě Kamenická Stráň v jižní části NP DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 18

19 Panenská jedle na modře značené cestě severně od křižovatky turistických cest z lokalit Na Tokání, Zadní Jetřichovice a Zadní Doubice Zadní Jetřichovice na zeleně značené cestě před hraničním přechodem pro pěší Zadní Doubice na modře značené cestě před hraničním přechodem pro pěší Vzhledem k tomu, že monitorovací turnikety jsou rozmístěny pouze na pravém (východním) břehu Labe, jsou v analýze zohledněny také údaje z prodeje vstupenek v Tiských stěnách na druhém břehu, byť tato lokalita je součástí nárazníkové zóny. Z údajů v tabulce 5 vyplývá výrazná disproporce ve frekvenci počtu turistů v západní a východní části Českého Švýcarska. V exponovaných úsecích červeně značené cesty kolem Pravčické brány prošlo v období duben říjen 2005 přibližně 100 tisíc lidí (v prázdninových měsících v průměru lidí denně, v květnu a červnu zhruba polovina). Za turisticky exponovanou lze označit rovněž oblast kolem Mezné a Soutěsek, kde po zeleně značené cestě kolem Mezního můstku prošlo od dubna do srpna 2005 asi 70 tisíc lidí (v prázdninových měsících průměrně kolem 750 osob za den, v květnu a červnu kolem 350). Mapa 5: Rozmístění monitorovacích turniketů Zdroj: Převzato od Správy národního parku České Švýcarsko V rámci Českého Švýcarska průměrné počty návštěvníků vykazují příhraniční lokality Zadní Jetřichovice a Zadní Doubice. Od dubna do srpna 2005 každou z nich prošlo přibližně 35 tisíc osob (v prázdninových měsících průměrně kolem 300 za den, v květnu a červnu kolem osob za den). Tyto údaje indikují, že pěší hraniční přechody jsou využívané a že tedy přeshraniční turistické kontakty mezi Českým a Saským Švýcarskem jsou poměrně intenzivní. Ostatní lokality (Hájenky, Kamenická Stráň a Panenská jedle) lze označit v rámci Českého Švýcarska za turisty málo zatížené. V období duben srpen 2005 jimi prošlo jen několik tisíc osob (průměrně několik DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 19

20 desítek osob za den, přičemž prázdninové dny vykazují jen mírně vyšší frekvenci než dny květnové nebo červnové). Tabulka 5: Měsíční počty návštěvníků ve sledovaných lokalitách v sezóně 2005 místo Pravčická brána Tři Prameny Gabrielina stezka Mezná Hájenky Kamenická stráň Panenská jedle Zad. Jetřichovice Zadní Doubice duben květen červen červenec srpen celkem Specifickou lokalitou je Pravčická brána. Monitorovací turniket je zde umístěn na neznačené cestě, kam mají turisté bez zvláštního povolení vstup zakázán. Údaje tedy slouží především k měření nekázně návštěvníků pro účely ochrany přírody. Za sledované období (duben srpen 2005) tudy prošlo přibližně 1000 lidí, tedy v průměru asi 6,5 osoby za den. Protože údaje z evidence prodaných vstupenek v Tiských stěnách nejsou kompatibilní s daty z monitorovacích turniketů (nezohledňují návštěvníky, kteří mají vstup zdarma), lze zatížení nejatraktivnější lokality levého břehu Labe provést odhadem. V období duben září 2005 se v Tiských stěnách prodalo přibližně 45 tisíc vstupenek, tedy v průměru kolem 250 denně. Vzhledem k tomu, že platící návštěvníci tvoří zhruba polovinu všech návštěvníků, je průměrná denní intenzita návštěvnosti v Tiských stěnách v letní sezóně přibližně dvojnásobná. Na základě jednotlivých dílčích informací z monitorovacích turniketů, analýzy nabídky (viz kapitola 3) a dotazníkových šetření návštěvníků (viz kapitola 2.2.) a klíčových aktérů v území (viz kapitola 4.1.) lze provést přibližný odhad celkového počtu návštěvníků a zatížení území: Lůžková kapacita ve všech kategoriích ubytovacích zařízení v celém řešeném území byla odhadnuta na cca 6,5 až 7,5 tisíc. Větší část odhadované ubytovací kapacity je koncentrována v jádrové zóně (cca 4 4,5 tisíce). V nárazníkové zóně je odhad počtu lůžek cca 2,5 3 tisíc. Vezmeme-li v úvahu vytíženost lůžek, která byla zjišťována na základě dotazníkového šetření, příp. hloubkových rozhovorů s ubytovateli, je možné odhadnout celkový počet přenocujících návštěvníků v řešeném území během průměrného dne v jednotlivých obdobích roku (viz tabulka 6). Tabulka 6: Odhad počtu nocujících návštěvníků během roku Jádrová zóna Nárazníková zóna Celkem Lůžková kapacita odhad - jaro 20% / % / odhad - léto 60% / % / odhad - podzim 30% / % / odhad - zima 12% / % / Vzhledem k tomu, že přibližně 31 % návštěvníků území jsou jednodenní výletníci, je celkový počet návštěvníků pohybujících se v regionu úměrně vyšší, např. v letních měsících 5,5 6,5 tis. denně. (Je přirozené, že o víkendu je počet turistů o něco vyšší, v pracovních dnech naopak mírně nižší.) Tato hodnota vcelku koresponduje s údaji z monitorovacích turniketů, které přisuzují nejzatíženějším lokalitám v létě cca 1000 návštěvníků denně, méně vytíženým pak několik set denně. Uvedené počty navíc výrazně kolísají mezi pracovními dny a víkendy, což platí pro všechna období, ale zejména pro jaro a léto (viz kapitola ) Periodicita počtu návštěvníků Počet návštěvníků samozřejmě není v čase vyrovnaný. Počet turistů se periodicky mění během roku (v případě Českého Švýcarska v létě více turistů než v zimě), během týdne (ve volných dnech více turistů DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 20

21 než ve dnech pracovních) i během dne (přes den více turistů než ráno, večer nebo v noci). Výskyt některých nerovnoměrností v počtu návštěvníků (např. vliv počasí či jednorázových akcí) je náhodný (nikoli periodický), a nelze jej tedy dostatečně zobecnit. S více či méně nerovnoměrnou frekvencí turistů během roku se setkáme ve všech turistických destinacích a souvisí se sezónností cestovního ruchu jako takového. S výjimkou některých destinačních typů (např. lyžařské oblasti, lázně apod.) se letní sezóna obvykle vyznačuje několikanásobně vyšším počtem turistů než sezóna zimní. Pro České Švýcarsko to platí v relativně velké míře (viz tabulka 5). V červenci a srpnu se v Českém Švýcarsku pohybuje zhruba 1,5 2x více osob než v květnu a červnu a 3 10x více než v dubnu. V ostatních částech roku s výjimkou září je zatížení pravděpodobně podobné jako v dubnu nebo nižší. Tuto tezi potvrzují také podnikatelé v cestovním ruchu (ubytovatelé), kteří v dotazníkovém šetření (viz kapitola 4.1.) v průměru uvádějí, že jejich ubytovací zařízení jsou v létě využita asi 5x více než v zimě, kdy je vytíženost lůžek jen asi 12 %. Sezónnost cestovního představuje podle podnikatelů dokonce hlavní překážku v jejich činnosti. Jednoznačně platí, že v lokalitách s vysokou návštěvností se navíc turisté mnohem více koncentrují do letních měsíců, zatímco v méně zatížených lokalitách jsou počty turistů během roku vyrovnanější. To přispívá ke krátkodobému, ale extrémně velkému zatížení několika nejexponovanějších lokalit. Během týdne je počet návštěvníků samozřejmě vyšší o sobotách a nedělích než v pracovních dnech. Platí, že tato nerovnoměrnost je vyšší mimo sezónu (tedy v rámci sledovaných měsíců zejména v dubnu a květnu) a dosahuje několikanásobku (běžně 5 8násobek). V letní sezóně se rozdíl v počtech turistů mezi víkendovými a pracovními dny minimalizuje až téměř stírá (běžně 1,5 2,5násobek). Denní zatížení v nejexponovanějších měsících se tak díky tomu rozprostírá relativně rovnoměrně bez větších extrémů. Nerovnoměrnosti v počtech návštěvníků během týdne jsou přibližně podobně velké ve všech sledovaných lokalitách (tzn. více i méně zatížených). Počet návštěvníků v jednotlivých dnech obvykle vrcholí v odpoledních hodinách (přibližně mezi 14. a 16. hodinou). Před tím obvykle kontinuálně roste přibližně od 10. hodiny ranní, večer kontinuálně klesá přibližně do 19. hodiny. Platí, že méně zatížené lokality mají během dne počet návštěvníků vyrovnanější, tzn. vrchol je otupen a lokalita často vykazuje podobný nebo kolísavý počet návštěvníků po celou dobu přibližně mezi 11. a 17. hodinou. Naopak v nejzatíženějších lokalitách je vrchol návštěvnosti během dne zřetelnější. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že největší frekvence turistů dosahují nejzatíženější lokality (červeně značená cesta kolem Pravčické brány a Mezná) v prázdninových měsících po poledni, přičemž nehraje příliš velkou roli, zda se jedná o pracovní, nebo víkendový den. Také Tiské stěny zaznamenávají výrazné rozdíly v počtech návštěvníků během týdne (ve víkendových dnech přibližně 2x více než ve dnech pracovních) i roku (v letní sezóně více než v ostatních částech roku) Profil návštěvníka Profil návštěvníka analyzuje strukturu návštěvníků podle několika kritérií, motivaci a důvody jejich návštěvy Českého Švýcarska a poptávku po různých službách a formách cestovního ruchu. Je sestaven na základě dotazníkového šetření návštěvníků (vzor dotazníku viz příloha 11) Základní identifikace návštěvníka Struktura dotazovaných návštěvníků byla zjišťována v rámci několika kritérií: pohlaví (muži x ženy) vzdělání (1. základní+neúplné středoškolské, 2. úplné středoškolské, 3. vysokoškolské) věk (v 5 intervalech) zastoupení specifických sociálních skupin (1. manželské/partnerské páry, 2. rodiny s dětmi, 3. penzisté, 4. studenti) velikost skupiny, v níž se návštěvník v regionu pohybuje (počet lidí ve skupině) DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 21

22 rozdělení návštěvníků podle toho, zda přijeli do regionu individuální nebo jako součást organizované skupiny délka pobytu návštěvníka v regionu (počet nocí rozdělený do 6 intervalů) Je třeba zdůraznit, že první tři kritéria (a zejména pohlaví a vzdělání) spíše charakterizují výběrový soubor dotazovaných respondentů a jejich reprezentativnost vzhledem ke struktuře základního souboru je částečně omezená. Ve dvou- a vícečlenných skupinách totiž odpovídal vždy jen jeden zástupce skupiny, přičemž například u rodin to byl zpravidla otec (tedy muž), u všech skupin pak obecně spíše člověk s vyšším vzděláním atd. Zbývající kritéria naopak lze vzhledem k velikosti výběrového souboru považovat za plně reprezentativní. Strukturu respondentů podle pohlaví a vzdělání přibližuje tabulka 7. Ukazuje se, že vzhledem k průměrné populaci jsou mezi dotazovanými respondenty (a jistě i v rámci základního souboru) mnohem více zastoupeni lidé s vyšším vzděláním (např. podíl vysokoškoláků mezi respondenty dosahuje téměř 40 %, zatímco tentýž podíl v rámci celé české populace starší 15 let se pohybuje kolem 10 %). Obecně platí, že u vysokoškolského a středoškolského vzdělání dosahují dotazované ženy vyšších podílů než muži, u základního tudíž naopak nižších. Tabulka 7: Struktura respondentů podle pohlaví a vzdělání vzdělání celkem ZŠ SŠ VŠ muž (58,7 %) pohlaví žena (41,3 %) celkem 61 (17,6 %) 152 (44,0 %) 133 (38,4 %) 346 (100 %) Pozn.: ZŠ = základní nebo neúplné středoškolské vzdělání; SŠ = úplné středoškolské vzdělání (s maturitou); VŠ = vysokoškolské vzdělání vč. bakalářského Struktura podle vzdělání se mírně odlišuje u českých a zahraničních respondentů. Zatímco u českých tvoří středoškoláci 52 % a vysokoškoláci jen 34 %, mezi zahraničními respondenty jsou vysokoškoláci zastoupeni 46 % a středoškoláci jen 29 %. Souvisí to jednak s tím, že vysokoškolsky vzdělaní lidé obvykle více cestují do zahraničí, ale také s tím, že podíl vysokoškoláků na celé populaci je ve státech, odkud turisté do Českého Švýcarska přijíždějí (tedy zejména v Německu), výrazně vyšší než u nás. Mezi respondenty jsou poměrně vyrovnaně zastoupeny různé věkové skupiny (viz graf 5). Platí, že nejmladší (do 25 let) a nejstarší (60 a více let) dosahují relativně nižších podílů než respondenti středního věku (35 49 let), kteří tvoří plnou třetinu celého dotazovaného souboru. Tuto skutečnost potvrzuje také průzkum návštěvníků z Tiských stěn. Graf 5: Struktura respondentů podle věku 60 a více let do 24 let 14,2 % 10,4 % let 15,6 % 26,0 % let let 33,8 % DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 22

23 Četnost výskytu Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku Zastoupení specifických sociálních skupin mezi respondenty přibližuje tabulka 8. Ukazuje se, že velmi častými návštěvníky Českého Švýcarska jsou manželské nebo partnerské dvojice, které tvoří více než 2/5 všech návštěvníků. Vysoký je také podíl rodin s dětmi (téměř 30 %). Podíl penzistů přirozeně zhruba odpovídá podílu návštěvníků starších 60 let, podíl studentů se přibližně kryje s věkovou skupinou 24 a méně let. Mezi českými návštěvníky jsou obecně častější rodiny s dětmi a studenti, mezi cizinci (tzn. především Němci) se naopak relativně častěji vyskytují penzisté a manželské/partnerské dvojice. Tabulka 8: Zastoupení specifických sociálních skupin mezi respondenty skupina manželské/partnerské páry rodiny s dětmi penzisté studenti podíl (%) 41 % 28 % 13 % 10 % Pozn.: Údaje zachycují podíl na celkovém počtu respondentů (346). Někteří respondenti mohou být současně zahrnuti do více skupin (např. manželé ve věku 70 let jsou současně manželský pár i penzisté), jiní naopak nejsou zahrnuti v žádné skupině (např. jednotliví turisté). Šetření návštěvníků v Tiských stěnách ukazuje zčásti odlišné výsledky. Mezi návštěvníky tam převažují rodiny, zatímco partnerské/manželské dvojice naopak mají na celkovém počtu návštěvníků menší podíl. V rámci šetření byla zjišťována také velikost skupin, v nichž byli respondenti dotazováni. Jak ukazuje graf 6, mezi návštěvníky Českého Švýcarska výrazně převažují dvoučlenné skupiny, které tvoří téměř polovinu (asi 45 %) skupin turistů v regionu. Časté jsou také tří- a čtyřčlenné skupiny, jejichž podíl je dohromady téměř třetinový. Výskyt sedmi- a vícečlenných skupin je na území Českého Švýcarska již víceméně náhodný. Velikost skupin není příliš závislá na lokalitě, kde výzkum probíhal (např. podíl dvoučlenných skupin se ve všech sledovaných lokalitách pohybuje mezi 38 a 50 %). Lze vysledovat pouze mírně častější výskyt větších skupin u Pravčické brány a na Mezním můstku, tedy v místech s předpokládanou vyšší koncentrací masové turistiky. Velikost skupin nezáleží ani na dnech (v pátek i v soboru byly podíly jednotlivých velikostí skupin prakticky stejné). Na základě výsledků šetření se však zdá, že větší skupiny turistů se v Českém Švýcarsku pohybují spíše ve špičkách dne, tedy zhruba mezi 12. a 16. hodinou, zatímco menší skupiny (do 2 lidí) převažují zejména brzy dopoledne a v podvečerní hodiny. Velikost skupin nesouvisí se státní příslušností turistů, tzn. mezi českými turisty i cizinci je zastoupení jednotlivých velikostí skupin přibližně stejné. Průzkum návštěvníků v Českém Švýcarsku ukazuje odlišné výsledky. Výrazněji zde dominují 3 5členné skupiny, což potvrzuje závěr, že nejčastějšími návštěvníky jsou tam rodiny s dětmi. Podíl dvoučlenných skupin je tam naopak překvapivě velmi nízký. Graf 6: Respondenti podle velikosti skupiny Počet lidí ve skupině DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 23

24 Drtivá většina dotazovaných respondentů navštívila České Švýcarsko individuálně, nikoli organizovaně se zájezdem nebo průvodcem (z celkového počtu 346 respondentů jich bylo členy organizovaných skupin pouze 17, tzn. 4,9 %). Relativně více jezdí do Českého Švýcarska organizovaně cizinci, i v tomto případě podíl se však podíl organizovaných turistů pohybuje jen kolem 8 % z celkového počtu respondentů. Nijak překvapivé není zjištění, že organizovaní turisté se v regionu pohybují obvykle v početně větších skupinách než turisté individuální. Necelá třetina návštěvníků Českého Švýcarska jsou jednodenní výletníci (viz tabulka 9). Významně (přibližně 23 %) jsou zastoupeni také návštěvníci, kteří v regionu stráví 1 týden (5 7 nocí). Každý 12. návštěvník se v regionu zdrží déle než 1 týden. Délka pobytu se liší podle země původu návštěvníků. Zatímco mezi cizinci (zejména Němci) výrazně převažují jednodenní výletníci (tvoří asi 3/5 všech návštěvníků), mezi Čechy je to jen asi 1/5 všech návštěvníků. Návštěvníci z Česka se v regionu v průměru zdržují déle než cizinci: déle než 3 noci stráví v Českém Švýcarsku 3/5, déle než 5 dní pak asi 2/5 domácích návštěvníků. Zajímavé je, že relativně nejméně jednodenních návštěvníků je mezi studenty a nejvíce naopak mezi penzisty. Tabulka 9: Návštěvníci podle délky pobytu délka pobytu stát (počet nocí) Česko Německo ostatní celkem ,2% 60,8% 13,3% 31,2% ,1% 6,9% 20,0% 6,9% ,4% 12,7% 26,7% 14,5% ,1% 9,8% 6,7% 16,5% ,3% 2,9% 13,3% 22,8% ,9% 6,9% 20,0% 8,1% celkem ,0% 100,0% 100,0% 100,0% Pozn.: Údaje v tabulce ukazují počet a procentuální podíl návštěvníků podle délky pobytu (počtu nocí, které v regionu tráví). Údaje jsou členěny podle země původu návštěvníků Návštěvníci podle zemí a regionů původu Asi 2/3 návštěvníků Českého Švýcarska tvoří Češi, tzn. domácí turisté. Zbytek připadá na cizince, mezi nimiž jednoznačně převládají návštěvníci z Německa (viz graf 7). Jedinou další státní příslušností, která má mezi turisty v Českém Švýcarsku statisticky relevantní zastoupení, jsou Nizozemci (1,7 %). Výskyt cizinců jiných státních příslušností (2x z Polska, po jednom z Belgie, Švýcarska, Norka, Slovenska, Litvy, Činy a Vietnamu) je sporadický a víceméně náhodný. Údajům zhruba odpovídá také průzkum návštěvníků v Tiských stěnách, kde identifikovali 62% podíl českých návštěvníků a poněkud vyšší, 36% podíl Němců. Zajímavé je, že podíl německých návštěvníků je v Tiských stěnách vysoký zvláště mezi horolezci (42 %). Čeští návštěvníci pocházejí nejčastěji z Prahy, odkud do Českého Švýcarska přijíždí každý pátý Čech (viz mapa 6 a tabulka 10). Praha je tudíž hlavní zdrojovou oblastí českých návštěvníků. Velký počet turistů přirozeně pochází také z okresů přiléhajících k Českému Švýcarsku (Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Litoměřice) a vzhledem k populační velikosti také z velkých měst Česka (Plzeň, Olomouc, Ostrava). DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 24

25 Graf 7: Návštěvníci podle zemí původu Německo 29,5% 4,3 % ostatní 66,2% Česko Mapa 6: Čeští respondenti podle okresu původu Pozn.: Mapa ukazuje, z jakých okresů Česka pochází kolik respondentů. Nejvíce německých návštěvníků přirozeně pochází z oblasti Saska (celkem 63 z celkového počtu 102 Němců, tedy 62 %). Jednoznačně nejčetněji mezi německými okresy jsou zastoupeny Drážďany (25 %), dále Lipsko (11 %) a Saské Švýcarsko (7 %), které bezprostředně přiléhá k regionu Českého Švýcarska. Podíl dalších blízkých okresů Weisseritz, Bautzen a Löbau Zittau je shodně 3procentní. Vymezíme-li nejbližší příhraničí jako území okresů Saské Švýcarsko, Weisseritz, Bautzen a Löbau Zittau, dosahuje DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005 B - 25

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,9.11 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České.

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České. Česko-saské Cestovní ruch Cestovní ruch v Národním parku České Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Cestovní ruch Michaela Andělová České o.p.s. Mgr. Richard Nagel Správa NP České Česko-saské Cestovní

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA Úvod Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků změny č.4 ÚPnSÚ Nové Hutě na zemědělský půdní fond je zpracováno

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Více

Českosaské Švýcarsko Sächsisch-Böhmische Schweiz. Turistické balíčky jako výstup koncepce cestovního ruchu

Českosaské Švýcarsko Sächsisch-Böhmische Schweiz. Turistické balíčky jako výstup koncepce cestovního ruchu Českosaské Švýcarsko Sächsisch-Böhmische Schweiz Turistické balíčky jako výstup koncepce cestovního ruchu Českosaské Švýcarsko modelový region pro turistiku v EU o Spolupráce dvou klíčových aktérů: Turistického

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY 1. Rozmístění obyvatelstva 2. Index vývoje počtu obyvatel 3. Dynamika obyvatelstva 4. Index demografického stáří 5. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 6. Koeficient podnikatelské

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI30 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI30 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI30 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Miroslav Přichystal Datum: 10.4. 2013 Ročník: 9. ročník Vzdělávací oblast: Člověk

Více

3 Monitoring návštěvnosti Cyklostezky Ohře lokalita NEBANICE

3 Monitoring návštěvnosti Cyklostezky Ohře lokalita NEBANICE 11 3 Monitoring návštěvnosti Cyklostezky Ohře lokalita NEBANICE 3.1 Základní informace o monitoringu návštěvnosti stezky Zpracovatel: Spolupráce: Období: Lokalita: Partnerství, obecně prospěšná společnost

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 25 Obec: SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM Kód obce 564427 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 937 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 13,2 km 2, tj. 1 320 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

2. Automobilová doprava

2. Automobilová doprava 2. Automobilová doprava 2.1. Vývoj motorizace a automobilizace Evidence vozidel Od 1.1.2003 došlo ke změně v evidenci vozidel. Pod správní obvod Plzeň bylo po zrušení okresních úřadů převedeno dalších

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 12 Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ Kód obce 561657 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

1. Ekonomické hodnocení dopadů znečišťujích látek energetiky na lesní ekosystémy Jizerských hor (COŽP)

1. Ekonomické hodnocení dopadů znečišťujích látek energetiky na lesní ekosystémy Jizerských hor (COŽP) EKONOMICKÉ HODNOCENÍ ŠKOD NA LESNÍCH POROSTECH V JIZERSKÝCH HORÁCH Letní škola 2005 Jizerské hory TÉMATA 1. Ekonomické hodnocení dopadů znečišťujích látek energetiky na lesní ekosystémy Jizerských hor

Více

1 Identifikační údaje

1 Identifikační údaje 1 Identifikační údaje 1.1 Zřizovací právní předpis (H. Härtel) Zřizovací právní předpis Národní park České Švýcarsko byl zřízen zákonem č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko

Více

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji 30. dubna 2011 Tato zpráva byla vypracována v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a podklady pro realizaci

Více

VÝTAH ZE STUDIE: NÁZEV: CENTRUM ZIMNÍCH SPORTŮ CHLUM, MARKETINGOVÁ ANALÝZA ZPRACOVÁNO: LISTOPAD 2003 ZPRACOVATEL: INCOMA RESEARCH ZADAVATEL: LIPNO

VÝTAH ZE STUDIE: NÁZEV: CENTRUM ZIMNÍCH SPORTŮ CHLUM, MARKETINGOVÁ ANALÝZA ZPRACOVÁNO: LISTOPAD 2003 ZPRACOVATEL: INCOMA RESEARCH ZADAVATEL: LIPNO VÝTAH ZE STUDIE: NÁZEV: CENTRUM ZIMNÍCH SPORTŮ CHLUM, MARKETINGOVÁ ANALÝZA ZPRACOVÁNO: LISTOPAD 2003 ZPRACOVATEL: INCOMA RESEARCH ZADAVATEL: LIPNO SERVIS S.R.O. ZDROJE STATISTICKÝCH ÚDAJŮ: ČESKÝ STATISTICKÝ

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část IV.

ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část IV. ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část IV. Výstup projektu: Turistika bez hranic Kapitola č. 3 - Monitoring návštěvnosti Českého Švýcarska Objednatel: Ústecký kraj Zpracovatel:

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

Využití a možnosti automatického monitoringu cyklistů a pěších

Využití a možnosti automatického monitoringu cyklistů a pěších Využití a možnosti automatického monitoringu cyklistů a pěších Bc. Ondřej Nejedlý Měřín 2. 6. 2015 Obsah Kdo jsme? Proč monitorovat? Sčítače Eco-Counter Příklad z praxe Labská stezka - Ústecký kraj Královéhradecký

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ OBEC: NOVÁ ŘÍŠE Základní identifikace řešeného území : Status: Městys částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 591 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání

územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání část: vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území 2014 Územní plán Labská Stráň Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006

Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006 Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006 Pro Krajský úřad Libereckého kraje zpracoval Masarykova univerzita v Brně Centrum regionálního rozvoje červen 2006 Autorský kolektiv Ing, Martin Šauer

Více

ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část III.

ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část III. ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část III. Výstup projektu: Turistika bez hranic Kapitola č. 3 - Monitoring návštěvnosti Českého Švýcarska Objednatel: Ústecký kraj Zpracovatel:

Více

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj Rozloha: 5 335 km 2 Počet obyvatel: 827 223 obyv. Hustota zalidnění: 155 obyv./ km 2 Sídlo krajského úřadu: Ústí nad Labem Okresy: 7 Ústí nad Labem, Most, Chomutov, Louny,

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

Historie ochrany přírody p Švýcarska

Historie ochrany přírody p Švýcarska ČESKÉ ŠVÝCARSKO Historie ochrany přírody p Českého Švýcarska 1923 první snahy o ochranu Č.Š.. (Rudolf Maximovič) 1933 chráněná území Edmundova (Tichá) ) soutěska, ska, Pravčick ická brána, Tiské stěny

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

2. Charakteristika kraje a jeho postavení v České republice

2. Charakteristika kraje a jeho postavení v České republice 2. Charakteristika kraje a jeho postavení v České republice Ústecký kraj se nachází v severozápadní části České republiky a spolu s Karlovarským krajem tvoří Region soudržnosti NUTS2 Severozápad. Rozkládá

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6. WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech

Více

ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část I.

ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část I. ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část I. Výstup projektu: Turistika bez hranic Kapitola č. 3 - Monitoring návštěvnosti Českého Švýcarska Objednatel: Ústecký kraj Zpracovatel:

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace Kampaň na podporu českých hor 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _ v rámci projektu Česko naše destinace Projekt Česko naše destinace Cíle Marketingový: netradiční inspirace na expedici do destinací ČR

Více

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 27 Obec: VŠELIBICE Kód obce 564532 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Základní ekonomické údaje Míra nezaměstnanosti:

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL 3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Vyhodnocení silných a slabých stránek města Nepomuk. na základě výsledků výzkumu Město pro byznys 2011 Plzeňský kraj

Vyhodnocení silných a slabých stránek města Nepomuk. na základě výsledků výzkumu Město pro byznys 2011 Plzeňský kraj Vyhodnocení silných a slabých stránek města na základě výsledků výzkumu Město pro byznys 2011 Plzeňský kraj V Plzni, 5. října 2011 Úvod V letošním roce jsme pro vás připravili vyhodnocení silných a slabých

Více

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 8 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY Bleskový průzkum STEM pro APKURS V Praze dne. září 4 I. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: Věcné zaměření výzkumu: Zkoumaná populace:

Více

Oblast 1.5 Ekonomika

Oblast 1.5 Ekonomika Oblast 1.5 Ekonomika 1.5.1 Struktura ekonomických subjektů Vývoj počtu ekonomických subjektů na daném území je jedním z ukazatelů ekonomické aktivity. Mezi těmito subjekty jsou zahrnuty nejen soukromé

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

4 Monitoring návštěvnosti Cyklostezky Ohře SVATOŠSKÉ SKÁLY

4 Monitoring návštěvnosti Cyklostezky Ohře SVATOŠSKÉ SKÁLY 4 Monitoring návštěvnosti Cyklostezky Ohře SVATOŠSKÉ SKÁLY 4.1 Základní informace o monitoringu návštěvnosti stezky Zpracovatel: Spolupráce: Období: Lokalita: Partnerství, obecně prospěšná společnost Adresa:

Více

Celkové náklady projektu v území Mikroregionu Podralsko: odborný odhad 117 mil.kč investiční náklady + 2 mil. Kč na projektovou dokumentaci

Celkové náklady projektu v území Mikroregionu Podralsko: odborný odhad 117 mil.kč investiční náklady + 2 mil. Kč na projektovou dokumentaci 15. Cyklistická cesta Ploučnice, aneb Zelená cyklomagistrála Ploučnice 1. Základní informace Celková délka cyklomagistrály: 85km, z toho 50km Podralsko Celkové náklady projektu: odborný odhad 200 mil.

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více