2. Automobilová doprava

Transkript

1 2. Automobilová doprava 2.1. Vývoj motorizace a automobilizace Evidence vozidel Od došlo ke změně v evidenci vozidel. Pod správní obvod Plzeň bylo po zrušení okresních úřadů převedeno dalších 15 obcí, čímž je pro další období poněkud ovlivněn výpočet koeficientů motorizace a automobilizace. Evidence vozidel je nyní spravována Odborem registru vozidel a řidičů Magistrátu města Plzně. Obce začleněné pod správní obvod Plzeň : Dýšina, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Nová Huť, Starý Plzenec, Šťáhlavy, Štěnovický Borek, Tymákov. 700 celkový počet registrovaných vozidel v r počet osobních automobilů počet nákladních automobilů počet motocyklů Počet - v Plzni v začleněných obcích celkem Stupeň motorizace (vozidel na ) 473 Stupeň automobilizace (osobních automobilů na ) 399 rok automobilizace motorizace Hodnoty koeficientu automobilizace a motorizace od roku 2003 jsou oproti hodnotám z minulých let počítány z odlišných statistických údajů. Příčinou je začlenění 15 dalších obcí pod správní obvod Plzeň a změny v metodice evidence vozidel.

2 2.2. Časové variace automobilové dopravy Pro vyhodnocení těchto dopravních charakteristik používáme údajů o průjezdech automobilů, které jsou průběžně zaznamenávány pomocí detektorů, umístěných v křižovatkách. Tyto hodnoty jsou přenášeny do dopravní ústředny, kde jsou celoročně archivovány a využívány pro statistické účely. Denní variace Jsou určeny jako procentní hodinové podíly z celodenní intenzity dopravy. Vyhodnocení bylo provedeno pro běžný pracovní den, pátek, sobotu a neděli. Tyto varianty byly zpracovány jako průměrné hodnoty za zimní a letní období (letní čas: ). 100%=součet za 24 hodin 8,0% 7,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% 0,7% 0,6% 0,5% 0,5% letní zimní 0,7% Denní variace dopravy - průměrný pracovní den ,7% ,1% ,8% 5,0% 4,8% 6,2% 5,9% 6,4% 6,9% 7,1% ,3% ,5% ,1% ,4% ,6% ,8% ,7% ,7% ,5% 4,2% 3,3% 2,9% 2,5% 2,3% 1,8% 1,8% 1,1% 1,1% 100%=součet za 24 hod. 10,0% 8,0% 4,0% 2,0% 0,0% Běžný prac. den Pátek Sobota Neděle Denní variace dopravy - srovnání dnů v týdnu 7,4% 7,3% 7,3% 5,9% 8,9% letní období 10,0% 8,0% 4,0% 2,0% 5,8% 7,2% 7,6% 7,5% 8,9% 6,8% zimní období 0,0% %=součet za 24 hod. Běžný prac. den Pátek Sobota Neděle

3 V průměrném pracovním dni proběhne v době 6 18 hod. 75,5% celodenního dopravního výkonu (6 22 hod. 91,5%). Ranní špička nastává mezi 7 až 8 hodinou a představuje celodenních intenzit, odpolední špičková intenzita v rozmezí hodin představuje průměrně 7,4% celodenních intenzit dopravy. Dopolední sedlo je nevýrazné. Sobotní dopolední špička mezi hodinou dosahuje 78% hodnoty ranní špičky běžného pracovního dne. Nedělní průběh hodinových dopravních výkonů je charakteristický průběžným nárůstem intenzit až do dosažení odpolední špičkové hodnoty, která v letním období nastává mezi hodinou, v zimě o hodinu dříve. Týdení variace. Hodnota udává poměr celodenní intenzity dopravy v příslušném dni (pondělí - neděle) k intenzitě, vypočtené pro průměrný pracovní den. (100% = průměrný prac. den Po - Pá) 110,0% 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% Týdenní variace dopravy 100,3% 103,7% 100,2% 96,4% 99,4% zimní letní celoroční 100,9% 99,9% 9 96,6% 100,7% 100,3% 98,4% 99,7% 103,9% 103,5% 66,7% 59,9% 64,7% 67,8% po út st čt pá so ne 59,8% 60,0% Největší intenzita dopravy v letním i zimním období nastává v pátek. Nejnižší provoz ve městě je v neděli. Roční variace. Tyto hodnoty jsou vypočteny jako poměr součtu intenzit v příslušném měsíci k průměru měsíčních intenzit. Roční variace jsou vypočteny podle charakteru dopravy pro centrální oblast a komunikace v okrajových čtvrtích. Roční variace dopravy 120,0% 110,0% 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 94,5% 92,8% 95,6% vnější zóny centrální oblast celkem 99,9% 89,7% 90,0% 89,6% 98,9% 100,6% 102,6% 103,1% 102,3% 106,7% 105,2% 106,4% 106,9% 105,2% 105,2% 95,6% 96,2% 95,2% 101,2% 101,4% 101,0% 100,8% 104,8% 101,0% 100,7% 105,3% 104,4% 101,4% 101,9% 101,0% 97,7% leden únor březen 97,9% duben květen 97,5% červen červenec srpen září říjen listopad prosinec (100%=průměrný měsíc)

4 2.3. Intenzity dopravy Při stanovení dopravního zatížení komunikační sítě i časových variací automobilové dopravy čerpáme data převážně z indukčních detektorů umístěných ve světelně řízených křižovatkách. Údaje ze všech křižovatkových detektorů jsou nejprve průběžně shromažďovány v sálovém dopravním počítači a potom hromadně archivovány pro další zpracování. Tyto detektory však zaznamenávají pouze počet všech vozidel bez možnosti rozlišení jejich druhu, a tak je nutné pořízená data dále vhodně kombinovat s dopravními průzkumy a fyzickým sčítáním dopravy. Údaje z křižovatkových detektorů jsou vždy rovněž výchozím podkladem při zpracování pentlogramu intenzit dopravního zatížení komunikační sítě města Plzně (umístěn na prostředním dvojlistě této publikace) a dále tyto údaje slouží jako vstupní data při provádění výpočtů ukazatelů souvisejících s dopravní infrastrukturou. Na síti nepokryté sčítacími detektory je pravidelně jednou ročně zajištěno ruční sčítání dopravy v délce trvání 8 hodin, při kterém je na předem vytipovaných komunikacích a křižovatkách zjištěna intenzita dopravy včetně skladby dopravního proudu. V roce 2005 se však toto sčítání neuskutečnilo z důvodu konání rozsáhlého a mnohem významnějšího celostátního sčítání dopravy. Dalším zdrojem informací o dopravním zatížení jsou nepravidelné účelové dopravní průzkumy prováděné v průběhu roku (cílená profilová sčítání, krátkodobé sledování křižovatkových pohybů, měření rychlostí apod.), dále závěry lokálních šetření v rámci odborných posudků a v neposlední řadě výsledky významných průzkumů prováděných v pravidelných intervalech jako např. celostátní sčítání dopravy, průzkum tranzitní dopravy přes město Plzeň apod Dopravní průzkumy Celostátní sčítání dopravy V roce 2005 se znovu po pěti letech uskutečnilo celostátní sčítání dopravy na dálniční a silniční síti ČR, které je vzhledem ke svému rozsahu jedním ze základních podkladů ke sledování dlouhodobého vývoje dopravy. Jeho výsledky jsou cenným materiálem sloužícím k objasnění skladby dopravního proudu na síti pokryté sčítacími detektory. Statutární město Plzeň zastoupené Správou veřejného statku města Plzně se této akce zúčastnilo sčítáním dopravy na vybraných úsecích místních komunikací, kde bylo vlastní sčítání dopravy a další úkony vedoucí k řádnému zpracování a vyhodnocení nasčítaných dat provedeno podle jednotné metodiky v souladu s pokyny vydanými garantem celého projektu, kterým je Ředitelství silnic a dálnic ČR. Na území města Plzně byla doprava sčítána na 71 stanovišti (51 x profil státních a krajských silnic zajišťovala SÚS Kralovice, 20 x profil místních komunikací zajišťovala SVSmP). Sčítání proběhlo v období duben - září 2005 v devíti termínech (na vybraných stanovištích včetně dvou nedělí), z toho jeden termín byl vyhrazen pro sčítání dopravy pouze na silnicích I. tříd. Vždy se jednalo o sčítání v délce trvání 4 hodin, výjimkou byly pouze dva profily státních silnic, na nichž proběhlo i 16 hodinové sčítání a v jednom případě bylo zajištěno i 8 hodinové sčítání dopravy v noci. Podrobné informace o celostátním sčítání dopravy v roce 2005 včetně výsledků sčítání jsou k dispozici u garanta celého projektu a jsou rovněž k nahlédnutí na internetových stránkách Z výsledků Celostátního sčítání dopravy 2005 mimo jiné vyplývá následující: nárůst intenzit automobilové dopravy 2005/1990 na celé síti je 80% nárůst intenzit automobilové dopravy 2005/1990 na hranicích města je 115% dopravní výkon automobilové dopravy na celé síti je 1,59 mil. vozkm/den dopravní výkon automobilové dopravy na celé síti je 0,51 mld. vozkm/rok

5 Průzkum u obchodních center. V roce 2005 byl proveden rozsáhlý dopravní průzkum, zaměřený na návštěvnost a atraktivitu obchodních center z hlediska individuální automobilové, veřejné a jiné dopravy, kterou zákazníci využívají. Vybráno bylo celkem 6 obchodních center, jakožto důležitých dopravních cílů města lokalit s vyšším dopravním zatížením. Průzkum dopravního objemu dojížďky a docházky (z prostředků HD) proběhl individuálně pro každou lokalitu dle podmínek a provozní doby v rozmezí od 7,00 do 22,00 hodin. Sčítači zaznamenávali počty přijíždějících vozidel, počty osob v jednotlivých vozidlech a počty chodců. Časový průběh intenzit dojížďky automobilů je znázorněn v následujícím srovnávacím grafu Intenzita automobilové dopravy Carefour Delvita Kaufland Mak ro Olympie Tesco - Rok ycansk á

6 Nejnavštěvovanějším obchodním centrem z hlediska intenzity automobilů je Carrefour na Borských polích (6430 vozidel v době hodin). Výraznější ranní špičku vykazují pouze Kaufland a Carrefour. Ostatní centra mají dopoledne pozvolný nárůst a intenzity kulminují v odpoledních hodinách. Obecně nejvyšší intenzita automobilové dopravy byla zjištěna v odpoledních hodinách ( hodin). Průměrná obsazenost vozidla byla 1,59 osoby (v rozsahu od 1,44 do 1,69) Mapa obchodních center Carrefour 2 Delvita 3 Kaufland 4 Makro 5 Olympie 6 Tesco Rokycanská