Klíč podřádů, nadčeledí a čeledí brouků

Transkript

1 Klíč podřádů, nadčeledí a čeledí brouků 1 Zadní kyčle zcela prostupují uprostřed 1. sternit, takže po straně těla zůstávají viditelné jen jeho boční části. (obr. 18). První 3 sternity navzájem srostlé, jejich švy slabé, namnoze sotva naznačené. Křídla I. typu (obr. 10). Nohy buď běhavé (u druhů suchozemských), nebo dalekosáhle přizpůsobené k životu a pohybu ve vodě. Chodidla vždy 6 článková. (Podřád Masožraví, Adephaga) Zadní kyčle neprostupují zcela 1. sternit v jeho střední části, takže zůstává více méně široký zadní kraj i uprostřed dobře patrný. Je-li však 1. sternit kyčlemi uprostřed zcela prostoupen, pak nejsou 3 první sternity vzájemně srostlé. Křídla typu II nebo III (obr. 11, 12). Nohy buď běhavé, nebo upravené, avšak mnohem nedokonaleji, pro život ve vodě, nebo jinak specializovány. Chodidla často s menším počtem článků (Podřád Všežraví, Polyphaga) (1) Obyvatelé souše, někteří výjimečně vstupují na krátkou dobu do vody (některé druhy čeledi Carabidae) Nohy běhavé. Zadní kyčle téměř vždy mnohem užší než zadoprsí a jen zřídka při svém horním kraji dosahují vnějšího okraje těla. Tykadla, s výjimkou bazálních článků, pokryta jemnými, často hustými chloupky Obyvatelé vody, jen náhodně mimo vodu. Nohy více méně upraveny pro pobyt ve vodě. Tělo člunkovité. Přední stehna zřídka přesahují postranní okraj štítu a mohou se proto vkládat do zvláštní prohloubeniny na zadním okraji předoprsí. Zadní kyčle velké, dosahují postranního okraje těla (obr. 19). Tykadla lysá (2) Tykadla nitkovitá nebo štětinovitá, 11 článková, dlouhá. Brada nekryje zespodu ústní ústroje. Zadoprsí před zadními kyčlemi po celé šíři s příčnou, většinou úhlovitě zalomenou linií Tykadla kratší, růžencovitá (obr. 20). Ústní ústroje kryty bradou. Zadoprsí bez příčné linie Rhysodidae U nás jediný rod Rhysodes Dalm. se 2 druhy. Protáhlí, rovnoběžní, rezavohnědí brouci, 6 8 mm dlouzí. Krovky s hlubokými, hrubě tečkovanými rýhami, 5. a 6. mezirýží se spojuje vzadu ve společný val. Žijí ve starých, rozpadávajících se kmenech a pařezech, oba u nás v. vz. V palearktieké oblasti 2 rody se 14 druhy. a (b) Postranní rýhy štítu vpředu poněkud zkrácené. Obě podélné rýhy hlavy koněí vzadu volně. Ramena krovek zaokrouhlená (obr. 178).... R. sulcatus (F.) b (a) Všechny rýhy štítu jsou úplné. Obě rýhy na hlavě se asi v polovině spojují v jednu. Ramena krovek hrbolkovitě vystupující... R. germari Ggb. 4 (3) Tykadla vkloubena před očima po stranách čela, a to směrem dovnitř od rýhy na spodině kusadel (obr. 21). Oči silně vyboulené, nohy dlouhé a tenké, kusadla mohutná s ostrými vnitřními zuby a srpovitým konečným hrotem (obr. 22)....Svižníkovití, Cicindelidae U nás jediný rod svižník, Cicindela L. se 7 druhy (v palearktické oblasti 4 rody a asi 100 druhů). Hlava velká, širší než štít, krovky dozadu poněkud rozbíhavé, téměř vždy s bělavými skvrnkami. Draví, suchomilní a pískomilní brouci, často při pobřeží větších vod, na lesních cestách a pod. Nejh. je s. polní, C. campestris L., s jasně zelenými krovkami (obr. 79). Hnědoměďové krovky mají s. písčinný C. hybrida L., a C. silvicola Latr. Téměř černé krovky má s. lesní, C. silvatica L. Tykadla vkloubena před očima pod postranním okrajem čela (obr. 23), ve směru prodloužení postranní rýhy kusadel. Oči většinou méně vyboulené, vnitřní zuby kusadel méně vyvinuté, nohy většinou silnější...střevlíkovití, Carabidae

2 5 (2) Zadní kyčle protaženy v dlouhé destičkovité útvary, kryjící jak bazi stehen, tak i valnou část sternitů (obr. 24). Na zadoprsí před zadními kyčlemi tečkami naznačená příčná linie. Tykadla l0článková. Nohy dlouhé, tenké, dlouhým obrvením uzpůsobené pro pohyb ve vodě (obr. 25)... Plavčíkovití, Haliplidae Zadní kyčle neprotaženy dozadu, rozšiřují se spíše dopředu a tvoří se zadoprsím společnou plochu. Tykadla 8 až 11článková (5) Tělo silně, zvláště naspodu vyklenuté. Linie oddělující zadoprsí od zadních kyčlí rovná. Nohy hustě, dlouze obrvené...hygrobiidae Výskyt druhu Hygrobia tarda (Hbst.) (= hermanni (F.), jediného v Evropě u nás nebyl dosud zjištěn. Žluto až červenohnědý, přední a zadní okraj štítu a terč krovek černé. Délka 8,5 10 mm. Tělo méně klenuté, někdy i zploštělé. Zadoprsí se zasunuje ťihlovitě mezi zadní kyčle, před nimi není příčná linie (obr. 26). Přední a střední nohy silně sblížené, zadní často prodloužené, veslovací (6) Kraj hlavy nerozděluje oči ve dvě samostatné poloviny. Tykadla dlouhá, nitkovitá. Zadní nohy vždy delší než přední... Potápníkovití, Dytiscidae Výrůstek kraje hlavy rozděluje oči na dvě části, menší svrchní a větší spodní. Tykadla krátká, vřetenovitě rozšířená, přední nohy mnohem delší než střední a zadní, které jsou krátké, velmi zploštělé...vírníkovití, Gyrinidae 8 (1) Hlava není rypáčkovitá, je-li však zřídka prodloužená, nejsou tykadla zalomená a přední i střední chodidla mají 5, zadní 4 články... 9 Hlava rypáčkovitě (noscovitě) prodloužená (Curculionidae); někdy je toto pro dloužení jen nepatrné (Anthribidae, Scolytidae). Tykadla kolénkovitě zalomená, je-li zalomení nezřetelné, mají na konci paličku (obr. 27). Chodidla 4článková (s výjimkou u rodu Dryophthorus (Curculionidae)), poslední článek dvoulaločný.(nadčeleď Rhynchophora.) (8) Tykadla buď rovná, nebo zalomená, jsou-li paličkovitě zakončená, nejsou články paličky jednostranně lístkovitě rozšířené a pohyblivé, nebo je rozšíření oboustranné, nebo jsou tykadla zalomená a na konci knoflíkovitě rozšířená (Histeridae). Při bazi přední strany předních stehen není políčko hustých, krátkých, přilehlých chloupků, ani řádka teček s delšími chlupy Tykadla jen slabě, často sotva pozorovatelně zalomená, basální článek dlouhý, na konci tykadel vějířek lístkovitě prodloužených, vzájemně pohyblivých článků (v počtu 3 7) (obr. 5a). Jsou-li tykadla silněji zalomená, jsou články vějířku nepohyblivé, hřebínkovité (Lucanidae, obr. 28). Na přední straně před ních stehen políčko hustých chlupů nebo řádka dlouhých, až štětinovitých chlupů (chybí jen u podčeledi Hopliinae). Přední nohy většinou zřetelně hra bavé (obr. 14). Chodidla 5článková. (Nadčeleď Lamellicornia.) (9) Chodidla 4článková, často na bázi posledního článku rudiment 5. článku, naznačený zesílením báze. Tykadla nitkovitá, štětinovitá, zřídka pilovitá nebo hřebenitá, na konci bez rozšířených článků, často velmi dlouhá, 11 až l2článková. (Nadčeleď Phytophaga.) Chodidla jinak utvářená. Při podobném tvaru chodidel je 4. článek dobře znatelný a tykadla většinou paličkovitě zakončená (10) Chodidla v obou pohlavích heteromerní, t. j. přední a střední 5článková, zadní jen 4článková. (Nadčeleď Heteromera.) Chodidla mají tyto vzorce: 5,5,5 4,4,4 3,3,3 4,4,5 3,4,4, velmi zřídka 5,5,4, ale pak jen u některých druhů čeledi Cucujidae a Cryptophagidae, nebo u obou pohlaví, ale pak

3 jsou krovky velmi zkrácené (někteří příslušníci čeledi Staphylinidae), anebo alespoň pygidium a propygídium volné a krovky skoro příčně uťaté (někteří Histeridae) (11) Tykadla krátká, 6- až 9článková, s dlouhým základním článkem a konečnou, jemně ochlupenou paličkou, 3- až 5článkovou. Čelistní makadla však dlouhá, často delší než tykadla (obr. 29). Chodidla 5článková. Většinou vodní. (Nadčeleď Palpicornia, s jedinou čeledí.)...vodomilovití, Hydrophilidae Basální článek tykadel krátký nebo tykadla jinak stavěná, 10- až 11článková. Čelistní makadla kratší než tykadla, jen u čel. Pselaphidae silněji vyvinutá (Nadčeledi Staphylinoidea a Diversicornia.) (12) Tykadla kolénkovitá, basální článek dlouhý nebo silně vyvinutý, s konečnou knoflíkovitou paličkou. Krovky uťaté a zkrácené, pygidium a propygidium dobře viditelné. Tělo krátké, široké, zřídka protáhlejší, zcela nebo téměř hladké a lysé. Chodidla 5článková, zřídka zadní jen 4článková... Mršníkovití, Histeridae Tykadla rovněž kolénkovitá, avšak tělo válcovité, protáhle silně klenuté, krovky zcela kryjí zadeček (viz Scolytidae). Tykadla nejsou kolénkovitá, je-li slabé zahnutí patrné, mají na konci hřebinek z lístkovitých nepohyblivých článků (Necrophorus), nebo jsou 3 poslední články zesílené (Mastigus) (13) Krovky nápadně zkrácené, obyčejně 3 4 poslední tergity viditelné, 1 2 ba sální kožovité tergity jsou krovkami kryty. Spodní křídla zcela složena pod krovkami. (Nadčeleď Staphylinoidea pars.) Krovky nezkrácené. Jsou-li poněkud zkráceny, zůstávají 3-4 základní tergity jimi zakryty.*) *) Nelze-li zjistit počet kožovitých tergitů, krytých krovkami, pak nutno sem zařadit následující rody, i když by zdánlivě náležely do nadčeledi Staphylinoidea: 1. velmi malé, žluté brouky se zdánlivě lčlánkovými chodidly a pokud jsou okřídleni, s křídly peříčkovitými (některé rody čeledi Ptiliidae); 2. brouky s kyjovitými tykadly, jejichž pygidium U je na konci uťaté a má nadpočetný malý segment (z čel. Nitidulidae rody Heterostomus, Oarpophilus, Heterhelus, Brachypeltus aj.); 3. velké, na zdechlinách žijící druhy čel. Silphidae; 4. různých druhů čel. Lampyridae, připomínající larvy, ale snadno poznatelné tím, že jejich hlava je skryta pod velkým, polokruhovitým štítem. 15 (14) Články zadečku volně pohyblivé, sternitů 6 až 7. Chodidla 5článková, řidčeji 4- nebo 3článková, se 2 drápky. Tělo většinou nápadně protáhlé, tykadla 11článko vá....drabčíkovití, Staphylinidae Basální články zadečku pevně spojené, nepohyblivé, silně sklerotisované. Sternitů 5. Tykadla často s menším počtem článků, chodidla 3článková, často jen s 1 drápkem. Drobní brouci (15) Tykadla 10- až 11článková, s několikačlánkovou konečnou paličkou. Makadla silně vyvinutá. Hlava není nápadně dlouhá, krovky vzadu bez svazečku žlutých chlupů, zadeček s 5 viditelnými tergity. Chodidla s 1 nebo 2 drápky...hmatavcovití, Pselaphidae Tykadla 6článková, 1. článek velmi malý, poslední velký, válcovitý, na konci uťatý (obr. 31). Hlava dlouhá kyjovitě válcovitá, bez očí. Krovky ve vnějším zadním rohu s chomáčkem žlutých chlupů. Zadeček se 3 viditelnými tergity. Čelistní makadla krátká, chodidla s 1 drápkem...kyjorožcovití, Clavigeridae V palearktické oblasti 3 rody se 40 druhy, u nás jediný rod Claviger Preyssl. se 2 druhy, žijícími myrmekofiině (symfilové) u rodu Lasius. Žlutočervení, 2 2,8 mm dlouzí.

4 a (b) Menší, tykadla viz obr Ne vz. (obr. 351).... C. testaceus Preyssi. b (a) Větší, tykadla viz obr Vz... C. tongicornis Müll. 17 (14) Chodidla 3článková, hranice mezi články zcela smazány. Mezi tenkými drápky štětina. Spodní křídla peříčkovitá (obr. 32). Nejmenší naši brouci, namnoze kratší než 1 mm Články chodidel při větším zvětšení zřetelné. Větší brouci, křídla (nechybějí-li) obvyklé podoby (17) Polokulovití. Tykadla s 3článkovou paličkou. Přední holeně rozšířené, na vnější straně vykrojené, přední stebna uprostřed vnitřní strany se zubem...sphaeriidae Jediný palearktický rod Sphaerius Walti je u nás zastoupen druhem S. acaroides Walti, 0,7 min dl., lesklým, černým, svrchu lysým (obr. 256). Na pokraji vod v písku a náplavech. Tělo protáhlejší, nohy útlé, přední stehna bez zubu. Tykadla vlasově jemná, jejich 2 základní články silnější, někdy poslední poněkud ztlustlé... Pírníkovití, Ptiliidae 19 (17) Přední chodidla vkloubena na vnějším hrotu holení (obr. 33). Předoprsí měkce kožovité, přední kyčle jsou deskovitě srostlé s trochantery a jsou vkloubeny po stranách předoprsí (obr. 34). Tykadla krátká, 9článková, chodidla 4článková... Georyssidae V palearktické oblasti jediný rod Georyssus Latr. má 7 druhů; z nich 3 žijí u nás, a to na písčitých březích řek. Bývají pokryti bahnitým povlakem. Široce ovální, silně klenutí, čemí, krovky s řadami teček, epipleury ši roké. a (b) Protažená přední část štítu je oddělena příčnou rýhou, na jeho zadní části 3 jamky, z nichž 2 zadní jsou protáhlé a šikmé. Rýhy krovek hrubě tečko vané. Délka 1 1,3 min. Vz G. laesicollis Germ. b (a) Přední část štítu není zřetelně oddělena rýhou, zadní část bez jamek.délka 1,5 2 mm. Povrch matný: G. substriatus Heer, vz.; povrch lesklý:g. crenulatus (Rossi), d. h. (obr. 425). Přední chodidla vkloubena přibližně uprostřed předního okraje holení (obr. 35). Předoprsí sklerotisované, přední nohy vkloubeny blíže ke střední linii těla (19) Chodidla a zvláště jejich poslední článek nápadně dlouhý, kyjovitý, s velkými drápky (obr. 36)... Dryopidae Chodidla i jejich poslední článek obvyklé délky, bez nápadně velkých drápků (20) Na temeni 1 2 jednoduchá očka (ocelli) Temeno bez jednoduchých oček (21) Na temeni jediné očko, které bývá špatně viditelné, protože hlavu kryjí šupinky (Anthrenus). Krovky bez podélných rýh, štít ke krovkám pevně přimknutý (obr. 37). Tykadla na konci paličkovitá, zřídka pilovitá....kožojedovití, Dermestidae Na temeni hlavy 2 očka (obr. 38), štít zřetelně užší než krovky, krovky podélně rýhované (22) Očka značně vzdálená od okraje složených očí. Sem patří rod Pterotoma čeledi Silphidae. Očka těsně u zadního vnitřního okraje očí. Strany štítu mnohdy ozubené, tykadla se 3 zvětšenými konečnými články....derodontidae Malé druhy (2 3 min), hlava s jamkami nebo hrbolky, krovky se skutelární rýžkou. žijí na stromech pod choroši a šupinami kůry. V palearktické oblasti 3 rody se 7 druhy; v ČR 2 rody se 2 druhy. a (b) Na hlavě hrbolovité útvary. Štít po stranách pilovitě zoubkovaný. Černohnědý, na žlutých krovkách 2 šikmé, většinou ve skvrny rozdělené pásky.v.vz... Derodontus (Lec.) macularius Fuss. b (a) Na hlavě jamky, štít po stranách hladký, vzadu vykrojený. Černý, krovky někdy s velkou červenohnědou skvrnou. Vz.... Laricobius (Rosenh.) erichsoni Rosenh.

5 24 (21) Přední kyčle kulovité, kuželovité nebo příčné, vždy více méně uzavřené do kloubních jamek a skoro vždy oddělené od sebe prodloužením předoprsí Přední kyčle sblížené, mezi nimi nanejvýš úzký výběžek předoprsí, čepovitě odstávající (24)Příčné zadní kyčle s dobře vyvinutými stehenními krytkami (obr. 39).Výběžek předoprsí mezi předními kyčlemi zřetelný Zadní kyčle bez stehenních krytek (25) Štít není pevně k basi krovek přisedlý. Všechny páry noh částečně hrabavé, na vnější straně s dlouhými trny (obr. 40). Hlava směřuje dopředu. Kusadla silná. Tykadla krátká a silná, chodidla 4článková. Krovky skoro vždy se zřetelným, žlutým vzorem. Povrch těla krátce ochlupený....heteroceridae V palearktické oblasti 2 rody se 60 druhy, u nás jen rod Heterocerus F. s 12 druhy, 3 7mm dlouhý, žijícími na bahně břehů řek a potoků. Z nich nejh. je H. fenestratus Thunb. (obr. 426). Štít pevně přisedá na basi krovek. Chodidla 5článková, nohy málokdy hrabavé (26) Krátce ovální, namnoze téměř polokulovití brouci, jejich tykadla zakončena paličkou. Holeně silně zploštělé, na vnější straně většinou obloukovité, přední často s rýhou pro uložení chodidel (obr. 41). Stehna pak mívají též rýhu pro uložení holení, takže brouci při vyrušení stahují nohy pevně pod tělo. (Skupina čeledí Brachymera.) Velkou většinou dlouze ovální až dlouzí brouci, s tykadly nitkovitými nebo pilovitými, řidčeji hřebenitými (jen rod Throscus má tykadla paliěkovitá). Holeně nezploštělé, bez chodidlové rýhy. Předoprsí protaženo dozadu ve výběžek, který zapadá do odpovídajícího vyhloubení nebo výkroje středoprsí, nebo směřuje volně dozadu. (Skupina čeledí Sternoxia.) (27) Hlava poloeliptická, protažená. Tykadla vkloubena hluboko pod okraj čela. Na krovkách řádky chomáčků rezavých chlupů... Nosodendridae Ze 3 druhů jediného palearktického rodu Nosodendron Latr. žije u nás jen N. fasciculare (Oliv.), čemý nebo černohnědý, 4 4,5 mm di. Někdy h. na vytékající míze stromů. Hlava kratší, tykadla vkloubena pod mělkým okrajem čela. Krovky nanejvýš s řádkami štětinek...byrrhidae 29 (27) Všechny sternity zřetelně od sebe odděleny, zadní kraj předposledního sternitu se žlutou, lesklou spojovací blanou, jen poslední sternit volně pohyblivý Sternity bez jakékoliv viditelné spojovací blány (29) Zadní kyčle se zřetelnými krytkami (obr. 39). Tykadla vkloubena před očima po stranách hlavy....kovaříkovití, Elateridae Zadní kyčle bez krytek. Tykadla vkloubena mezi očima na silně vyklenutém čele (obr. 42)...Cerophytidae Jediný palearktický rod (Cerophytum Latr. je svým jediným druhem C. elateroides Latr. v. vz. též u nás. Tykadla dlouze hřebenitá u samců (obr. 396), u samic pilovitá. Délka 6 7,5 mm, černohnědý, krovky podélně rýhované. V trouchnivějícím dřevu. 31 (29) První 2 stemity pevně srostlé, 3 poslední zřetelně od sebe oddělené. Štít pevně nasazen na krovky, nepohyblivý. Brouci často kovově zbarvení....krascovití, Buprestidae Všechny stemity zřetelně od sebe oddělené, všechny vzájemně buď nepohyblivé, nebo pohyblivé (31) Tykadla vkloubena po stranách hlavy před očima, klypeus není před vkloubením tykadel trojúhelníkovitě rozšířen. Výběžek předoprsí dlouhý, dosahující předního okraje

6 zadoprsí. Štít pevně přimknut na basi krovek. Většinou značně široce ovální brouci, na povrchu jemně ochlupení....throscidae Vývoj ve starých stromech; imaga často na lesních travách. V palearktic ké oblasti 2 rody s 35 druhy, u nás oba rody se 7 druhy. a (b) Krovky jemně podélně rýhované tykadla s 3článkovou paličkou, její články skoro pilovité Throscus Latr. (= Trixagus Kug.) Ze 6 našich druhů nejh. je T. dermestoidea (L.), 2,5 3,3 mm dlohý, hnědý, oči hluboce vykrojené. b (a) Krovky nepravidelně tečkované, tykadla od 4. článku silně pilovitá. Drapetes Rdtb. U nás jen D. biguttatus (Pill), 4 5 mm dl., černý, lesklý, krovky se šikmou, žlutou, někdy rozčleněnou nebo chybějící páskou. Neh. (obr. 400). Tykadla vkloubena mezi očima v hlubokém postranním výkrojku hlavy, klypeus silně dopředu rozšířený (obr. 43). Výběžek předoprsí zahrocený a zapadá do rýhovité vyhloubeniny středoprsí. Štít napojen na krovky dost volně, nahoru i dolů pohyblivý....eucnemidae 33 (25) Tykadla samců dlouze hřebenitá, samic pilovitá (viz Cerophytidae). Tykadla paličkovitá, anebo nitkovitá nebo šňůrkovitá, ale pak vždy konečné články ztlustlé. Štít po stranách s víceméně ostrou hranou. Zadní nohy s krátkými trochantery. Většinou drobní brouci. (Skupina čeledí Clavicornia) (33) Hlava velká, polokulovitá, v klidu zahnutá pod tělo. Rohy štítu s postranním okrajem zaokrouhlené. Tělo kulovité, lesklé, schopné svinutí.nitidulidae, podčeleď Cybocephalinae Hlava směřuje volně dopředu a nemůže být stažena na prsa (34) Přední kyčle příčné, válcovité, kloubní jamky při vnějším hořejším okraji s malým, oválným nebo příčným trochantinem (obr. 44). Epipleury krovek zřetelněodsazené Přední kyčle většinou kulovité nebo slabě příčné, zřídka válcovité (Coccinellidae). Trochantin chybí. Chodidlové články většinou jednoduché, jen 2. článek často s lalůčkovitým přívěskem, někdy přední holeně u samců rozšířené (35) Chodidla 5článková, štítek trojúhelníkovitý nebo půlkruhový, tykadla s 3článkovou paličkou Zadní chodidla u samců 4článková, štítek často příčný, tykadla s 1článkovou, na konci kroužkovanou paličkou (obr. 45). Úzcí, protáhlí, krovky rýhované, pygidium viditelné... Lesklecovití, Rhizophagidae Jediný rod Rhizophagus Hbst. má u nás 14 druhů, žijících pod kůrou starých stromů a trouchnivějících pařezů. Jeden druh (R. parallelocollis (Gyll.)) žije na hřbitovech v hnijících rakvích a patrně i na tlejících mrtvolách. Příslušníci tohoto rodu jsou rezavohnědí až černohnědí, někdy se slabým kovovým nádechem, 2 5,5 mm dl. Nejh. je R. dispar (Payk.), (obr. 441). 37 (36) První článek chodidel velmi malý, poslední na basi mezi drápky se zřetelným onychiem (obr. 46). Štít souvisí s krovkami celkem volně...temnochilidae První chodidlový článek normální, avšak 4. malý. Onychium chybí. Štít přimknut k basi krovek a často ji poněkud přesahuje (37) Druhý a třetí článek chodidel ke konci naspodu s dlouhým, kožovitým lalůčkem (obr. 47). Zadní kyčle velmi sblížené. Chodidlové drápky na basi se zoubkem. Samci mají naspodu předních holení malý hrbolek. Svrchu krátce, hustě ochlupení....malinovníkovití, Byturidae V palearktické oblasti 2 rody se 7 druhy, u nás jen rod malinovník, Byturus Latr., se 2 h. druhy, 4 5 mm dl., šedožlutě nebo šedě plstnatými. žijí na různých lesních květech, jejich larvy známé jako červíci malin. a (b) Krovky velmi jemně tečkované, jen o málo silněji než štít, s řádkami poněkud hrubších, ale nenápadných teček M. plstnatý, B. tomentosus (F.)

7 b (a) Krovky hruběji tečkované, mnohem silněji než na štítu, bez řádek hrub ších teček (obr. 440) M. šedý, B. aestivus (L.) Chodidla naspodu bez kožovitých lalůčků, první články však často rozšířené a naspodu ochlupené. Zadní kyčle oddálenější. Drápky zřídka se zoubkem....lesknáčkovití, Nitidulidae 39 (35) Chodidla 5článková, nebo u samců zadní 4článková Chodidla 3- nebo 4článková (výjimečně kryptopentamerní), 2. článek často s prodlouženým lalůčkem na spodní straně (39) Na basi krovek je sešikmená, hladká skluzná ploška pro basi štítu (obr. 48), která je vzadu ohraničená jemnou čarou. V normální poloze štítu není tato ploška viditelná. Oči velké, zaujímající celou zadní část strany hlavy. Epipleury nezřetelné. Drápky chodidel při basi se zoubkem. Malí, širocí, klenutí a hladcí brouci....phalacridae Krovky bez skluzné plošky. Epipleury zřetelné (40) Štít jen volně napojen na basi krovek. Krovky s rýhami nebo řádkami teček anebo s podélnými záhyby Štít přiléhá vždy těsně k basi krovek (41) Štít na terči většinou se 2 jamkami nebo podélnými rýhovitými vtisky. Tělo více méně zploštělé, zřídka mírně klenuté, krovky většinou kryjí zadeček...lesákovití, Cucujidae Na štítě je podélná hluboká jamka nebo rýha. Klypeus velmi krátký a široký, vpředu vykrojený, mezi tykadly je příčná, dozadu prohnutá rýha. Tykadla s velkou, 2článkovou paličkou... Hrbohlavovití, Lyctidae Žijí v mrtvém dřevu a ve výrobcích z něho a mohou působit značné škody. V palearktické oblasti 4 rody a 14 druhů, u nás 2 rody s 5 druhy, přičemž postavení rodu Eicolyctus Sahlb. je v čeledi pochybné a W. Hellén ho řadí do čeledi Cucujidae. Eicolyctus brunneus (Gyll.) je krajně vz. druh, boreo alpín, objevený nedávno ve Velké Fatře na Slovensku. Rod Lyctus F. má u nás 4druhy;z nich nejh. je hrbohlav parketový, L. linearis Goeze, žlutohnědý, štít mnohdy tmavší, 2,5 5 mm dl. (obr. 478). 43 (41) Vrch těla lysý a hladký, krovky zřetelně rýhované. Chodidla 5článková, avšak 4. článek obyčejně malý... Brotylidae Vrch těla více méně ochlupený, je-li lysý, pak jsou krovky matné a přední rohy štítu lištovitě rozšířené (43) Klypeus od čela neoddělen vtisklou čarou. Chodidla 5článková, tykadla většinou s 3článkovou, řidčeji 2článkovou paličkou... Maločlencovití, Cryptophagidae Klypeus oddělen od čela vtisklou, dozadu prohnutou čarou (obr. 49), 1. chodidlový článek velmi krátký (44) Base štítu rovná, obroubená. Tělo protáhlé, téměř rovnoběžné. Povrch těla ochlupený...sphindidae Jediný palearktický rod Sphindus Chevr. o 4 druzích je u nás zastoupen druhem S. clubius Gyll., 1,8 2 mm dl., čemým, matně lesklým. D. h. v starých stromových houbách (obr. 476). Base štítu dozadu silně prohnutá (obr. 50), neobroubená. Tělo téměr polokulovité...aspidiphoridae Z jediného palearktického rodu Aspidiphorus Latr. žije u nás jen A.orbiculatus (Gyll.), d. h. ve starých stromových houbách. Hnědý až čemohnědý, 1 1,5 mm di. Výskyt druhu A. lareyniei Duy., nalezeného již v Rakousku, není vyloučen.

8 46 (39) Chodidla velmi štíhlá, 3článková. Tykadla 8- až 1 lčlánková, palička většinou 3článková....Hlodníkovití, Lathridiidae Chodidla 4článková, zřídka zdánlivě 3článková, v tom případě je 2. článek naspodu silně lalůčkovitě protažený, 3. článek malý, většinou ukrytý ve výřezu 2. článku (obr. 51) (46)Chodidla 4článková, 3. článek není nikdy nápadně malý Druhý článek chodidel naspodu silně lalůčkovitě protažený, 3. článek malý, skrytý ve výřezu 2. článku (obr. 51) (47) Chodidla dlouhá a štíhlá, 1. článek zadních chodidel alespoň tak dlouhý jako poslední. Přední chodidla samců 3článková. Tělo jemně a hustě ochlupené...mycetophagidae Chodidla nejsou nápadně dlouhá, 1. článek krátký, poslední tak dlouhý jako předcházející dohromady, zřídka o něco kratší. Přední chodidla i u samců 4článková (48) Štít pevně přisedlý k basi krovek a poněkud basi krovek přesahující, štítek proto neviditelný. Tělo kulovité, malé.endomychidae part. (Sphaerosominae) Štít nasedá na basi krovek jen volně, je-li pevněji přisedlý, neobjímá jejich basi (49) Štít po stranách dvojitě obrouben, nebo se 2 dlouhými, hlubokými, vně kýlovitě ohraničenými basálními vtisky, mezi nimi příčná rýha (obr. 52)Endomychidae part. (Mycetaeinae) Štít bez těchto znaků (50) Ústní ústroje jsou zespodu kryty prodlouženou bradou Ústní ústroje zespodu dobře viditelné (51) Tělo protáhlé, štít od base krovek poněkud odsazen... Cucujidae part. (Prostomini) Tělo velmi malé, oválné, štít přisedlý... Colydiidae part. (Murmidiini) 53 (51) Klypeus neoddělen od čela ostrou příčnou rýhou, vpředu obloukovitě nevykrojený. První 2 až 4 sternity obyčejně nepohyblivé...colydiidae Klypeus oddělen od čela rovnou nebo ohnutou, často značně hlubokou rýhou. Sternity se kryjí taškovitě a jsou všechny pohyblivé (53) Klypeus vpředu obloukovitě vykrojený, štít ke krovkám jen volně přisedlý uprostřed se zkrácenou rýhou...lyctidae part. Klypeus nevykrojený, štít pevně přisedlý ke krovkám, uprostřed nanejvýš s jemnou rýžkou (54) Tykadla vkloubena před očima, pod poněkud přehnutým postranním okrajem hlavy. Palička tykadel ze 2 3 volně stojících článků. (obr. 53). Klypeus oddělen od čela rovnou nebo jen mímě prohnutou čarou... Cisidae Tykadla volně vkloubena vedle předního okraje očí, články tykadlové paličky sblížené. Klypeus oddělen od čela hlubokou, obloukovitou linií... Sphindidae part. 56 (47) Tykadla vkloubena volně na čele mezi předním okrajem očí, oči poměmě malé, hrubě facetované, bez čelní hrany do nich zabíhající. Štít s podélnými postran ními rýžkami...endomychidae Tykadla vkloubena před očima pod plochým postranním okrajem čela, toliko u rodu Epilachna volně před vnitřním okrajem očí. Oči velké, většinou jemně facetovaná (s výjimkou tribu Rhizobiini), zploštělé, takže leží v jedné rovině s čelem a jsou vpředu vykrojeny

9 výběžkem postranního okraje čela. Štít pevně přisedá ke krovkám, krovky obyčejně černě nebo světle skvrnité (tečkované)... Slunéčkovití, Coccinellidae 57 (24) Kyčelní přívěsky zadního páru noh malé a úzké (obr. 54) nebo kulovité, nikdy však dlouhé a čepovité; stehenní krytky chybějí, nebo jsou úzké, jen u čeledí Clambidae a Eucinetidae široké Kyčelní přívěsky na zadních nohách velké, dozadu široce kuželovité, nebo užší, ale čepovité, vždy k sobě přitisklé (obr. 55), toliko u rodu Dermestes poněkud od sebe oddálené (57) Krytky na basi zadních noh velké, uprostřed se stýkající, vně sahající až ke stranám těla, takže mohou být pod ně zataženy celé nohy Krytky sice sahají až ke stranám těla, jsou však mnohem užší a nedovolují ukrytí noh (58) Krytky poněkud obdélníkovité se zaobleným zadním okrajem, kryjící téměř první 2 sternity (obr. 56). Chodidla 4článková. Malí brouci (většinou menší než 1 mm), velká hlava může být ohnuta na spodní stranu těla. Tělo kulovité. Tykadla krátká, krovky bez epipleur.clambidae Krytky vejčité, šikmo a poněkud dopředu položené, takže zadoprsí je značně redukované (obr. 57). Chodidla 5článková. Tykadla delší, bez koncové paličky. Tělo se nemůže stáčet...eucinetidae V Palearktidě 2 rody se 12 druhy, u ná jen rod Eucinetus Germ. Se 2 druhy, žijícími pod kůrou na myceliích. Kozelcovitě skákají. a (b) Krovky nezřetelně tečkované, hustě a jemně příčně zvlněně čárkované. Černý, krovky na konci červenavé. Délka 2,8 3,5 mm. Vz...E. haemorrhous (Duftschm.) b (a) Krovky zřetelně tečkované, jen při švu se slabými příčnými čárkami. Žlutočervený, 4 mm dl. Dosud jen u Zvolenu.....E. hopffgarteni Reitt. 60 (58) Zadní kyčle se zřetelnými krytkami Zadní kyčle bez krytek (60) Krytky velmi úzké, nad basí stehen nerozšířené (obr. 58). Tykadla buď se 3 úzkými, dlouhými konečnými články, nebo pilovitá anebo hřebenitá. Červotočovití, Anobiidae Krytky nad basí stehen rozšířené a k okrajům se zužující (61) Krytky nad kořenem zadních stehen vykrojené, ke stranám prudce konkávním obloukem se zužující (obr. 59). Tykadla krátká, s 3článkovou paličkou (sem patří rod Dermestes z čeledi Dermestidae). Krytky k sobě přitisknuté, ke stranám v konvexním oblouku se zužující. Tykadla dlouhá, nitkovitá.... Helodidae part. 63 (60) Zadní kyčle silně sblížené Zadní kyčle silně oddálené (63) Hlava zasunutá zátkovitě do štítu, shora sotva viditelná. Tělo nápadně válcovité, silně příčně klenuté, štít s vlastním příčným i podélným vyklenutím, stejně široký jako krovky. Přední holeně vně jemně zoubkované, chodidla 4článková....Korovníkovití, Bostrychidae Hlava shora dobře viditelná, mířící dopředu. Tělo není nápadně válcovité (64) Štít po stranách zaoblený, bez postranní obruby nebo hrany. Krovky často pestře zdobené páskami a skvmami....pestrokrovečníkovití, Cleridae Štít po stranách obrouben nebo s vyslovenou hranou. Krovky většinou jednobarevné, často modře kovové... Paličníkovití, Corynetidae

10 66 (63) Hlava zcela nebo z velké části kryta téměř polokruhovitým štítem. Štít pevně přimknut k basi krovek a tam nejširší. Chodidla 4článková, 3. článek však těžko viditelný...orthoperidae Hlava volná, tykadla 11článková, chodidla 5článková (66) Štít přimknut těsně ke krovkám, na basi nejširší, po stranách ostře obroubený. Tělo krátce oválné, hladké, krovky uťaté, takže poslední 2 tergity viditelné... Scaphidiidae Štít většinou užší než krovky, s nimi volně souvisící (s výjimkou rodu Gibbium z čeledi Ptinidae). Vrch těla většinou ochlupený. Nanejvýše poslední tergit viditelný (67) Tykadla paličkovitá nebo s většími konečnými články (obr. 60), vkloubená do výkroje před vnitřním okrajem očí. Krovky bez podélných rýh, na basi s 1 nebo 2 jamkami. Malé, nenápadně zbarvené druhy... Scydmaenidae Tykadla nitkovitá nebo štětinovitá, vkloubená v hlubokých jamkách na čele mezi očima, často velmi sblížená a jen vyniklým kýlem oddělená (obr. 61). Štít na basi zaškrcený...vrtavcovití, Ptinidae 69 (57) Tykadla s 3- až 4článkovou paličkou, případně se články postupně ke konci rozšiřují a jsou matně tomentované. Chodidla 5článková Tykadla nitkovitá, štětinovitá, pilovitá nebo hřebenitá. vzácně zakončená 3 většími články, avšak lesklými a lysými. (Skupina čeledí Malacodermata.) (69) Tykadla krátká, s vyvinutou paličkou 3článkovou. Zadní kyčle poněkud oddálené (sem patří rod Dermestes, čeleď Dermestidae). Tykadla bud slabě kolénkovitá, 3 až 5článková palička složena z oboustranně rozšířených plátků, nebo rovná, se 3 až 5 zvětšenými posledními články (70) Na hlavě vedle vnitřního okraje očí není stopy po čárkovité rýžce. Je-li klypeus oddělen od čela čarou, je tato čára buď rovná, nebo zalomená. Krovky jen u Agyrtini s 9 rýhami, ale pak je pygidium kryto a tykadla buď pozvolna zesílená, nebo se 4článkovou paličkou. Epipleury krovek s hlubokou rýhou. Většinou středně velké až velké formy...mrchožroutovití, Silphidae Hlava bez rýžky při vnitřním okraji očí. Krovky s 9 pravidelnými, tečkovanými rýhami. Pygidium viditelné. Tykadla s 5článkovou, semknutou paličkou. Černí, se slabým kovovým leskem. Čeled je v současnosti řazena do skupiny Clavicornia... Sphaeritidae Jediný rod Sphaerites Duft. s jediným druhem S. glabratus (F.), který žije též vz. u nás v horských lesích na hnijících houbách, exkrementech a pod. Široký, dost plochý, štít pevně přisedlý k basi krovek. Délka 5,5 až 7 mm (obr. 429). Na hlavě při vnitřním okraji očí je zřetelná rýžka (obr. 62). Je-li klypeus oddělen od čela, pak jen jemnou, obloukovitou čarou. Rýha epipleur nezřetelná. Malí, žluto-, červeno- nebo černohnědí brouci... Lioctidae 72 (69) Štítek bez kýlu Štítek s ostrým podélným kýlem. Tělo úzké, krovky bez epipleur, vzadu poněkud rozchlípené. Konečný článek čelistních makadel u s dlouhými, třepenitými nebo lasturovitými přívěsky (obr. 63).... Lesanovití, Lymexylidae V Palearktidě 3 rody s 5 druhy, u nás 2 rody se 3 druhy. Žijí v tvrdém dřevě. a (b) Hlava vzadu jen slabě zaškrcená, štít čtvercový nebo poněkud širší než dlouhý, krovky se slabými podélnými žebry. Oči téměř lysé Lesan, Hylecoetus Latr. Oba druhy žlutohnědé, s krovkami na konci začernalými, někdy celé krovky čemé. L. hnědý, H. dermestoides (L.), má v obojím pohlaví

11 pilovitá tykadla. Délka 7 18 mm, h. (obr. 383). H. ftabellicornis Schn. má tykadla u d dlouze oboustranně hřebenitá, u samice silně pilovitá. Délka 7 9 mm, v. vz. b (a) Hlava vzadu silně zaškrcená, štít delší než široký, krovky bez podélných žeber, oči hustě ochlupené Lymexylon F. Sem vz. lesan lodničník, L. navale (L.), 7 13 mm dl., hlava a větší část krovek černá. Škodí na mrtvém dřevu. 73 (72) Jednoduchá očka chybějí Na temeni těsně za zadním okrajem očí po jednom jednoduchém očku (viz čeleď: Derodontidae). 74 (73) Holeně se 2 ostrými, jenmými hranami, které ohraničují zadní stranu. Krovky bez podélných rýh nebo řad teček. Štít většinou široký. Vývoj ve vodě...helodidae Holeně bez hranami ohraničené zadní strany (74) Na krovkách 4 hluboké, netečkované rýhy a kratší rýha skutelární.... (Helodidae part., podčeleď Eubriinae.) Krovky nepravidelně tečkované (75) Zadní kyčle čepovité, vyniklé. Chodidlové články jednoduché, předposlední bývá slabě srdčitě rozšířený. Krovky slabě sklerotizované, měkké, někdy se znatelným původním žilkováním křídel Zadní kyčle jinak utvářené, chodidlové články, s výjimkou posledního, srdčitě rozšířené, částečně naspodu s lalůčky (76) Holeně a stehna silné, zploštělé, na spodní straně pravidelně s rýhou. Vnější strana holení obyčejně obloukovitá Holeně a stehna štíhlé, ani nejsou zploštělé, ani s rýhou, s výjimkou neobvykle utvářených noh rodu Henicopus (77) Trochantery velké, epipleury úzké, ale dosahující konce krovek. Na štítu obvykle kýly nebo kýlovitě ohraničená jamkovitá políčka, krovky často se žebry a mřížkovitými řadami teček, mnohdy červené nebo oranžové....lycidae Trochantery malé, epipleury vpředu široké, rychle se zužující a ve výši zadních kyčlí mizející. Krovky kožovitě svraštělé, rozchlípené. Hlava skrytá pod polokruhovitým štítem. U samic jsou krovky redukované, tělo larvovité. Světélkují....Světluškovití, Lampyridae Hlava není kryta štítem, tykadla nejsou jako u obou předešlých čeledí sblížená a jsou vkloubena pod postranním krajem čela. Trochantery velké. Krovky kožovitě svraštělé, u samic chybějí, tykadla často pilovitá nebo hřebenitá.... Drilidae Samci žijí na travinách a keřích, samice na zemi, larvy parasitují v ulitách plžů, jejichž tělo stravují. V palearktické oblasti 14 rodů s 55 druhy, u nás jediný rod Dritus Oliv, se 2 druhy: a (b) černý, krovky žlutohnědé, 9 celá žlutohnědá, štít se 2 tmavými, podélnými jamkami. Tykadla 5 silně hřebenitá. Délka 9 11 mm. Vz. (obr. 370)...D. flavescens (Geoffr.) b (a) Celý čemý, tykadla 5 jen slabě hřebenitá nebo pilovitá. Délka 5 6 min.vz.... D. concolor Ahr. 79 (77) Vrchní pysk není viditelný...páteříčkovití, Cantharidae Vrchní pysk viditelný (79) Zadní kyčle velmi šikmé. Hlava a štít netečkované nebo tečky jen velmi jemné. Epipleury chybějí...malachiidae Zadní kyčle příčné nebo jen slabě šikmé. Vrch těla zřetelně tečkovaný. V přední polovině krovek jsou úzké epipleury patrné.... Dasytidae

12 81 (76) Tykadla jemná, nitkovitá. Na předních kyčlích velký trochantin, na zadních značně vyvinuté krytky. Postranní okraj štítu ostrý. Krovky jemně a hustě ochlupené, hustě tečkované, s většími tečkami v řádkách.... Květníkovití, Dascilidae V palearktické oblasti 19 rodů s 53 druhy, v ČSR 2 rody a 2 druhy (Dascillus Latr. a Eubria Latr.). a (b) Tělo protáhle oválné, chodidla s vykrojenými články (podčeleď Dascillinae), černý, krovky samice žlutavé, celé tělo pokryto krátkými, přilehlými, žlutavými chloupky. Délka mm. V horách d. h. (obr. 415)....Dascillus cervinus (L.) b (a) Tělo krátké a široké, skoro okrouhlé, chodidla jednoduchá (podčeleď Eubriinae). Černohnědý, krovky často světlejší, se 4 podélnými rýhami. Délka 2 2,6 min. Na mokřadní vegetaci d. vz...eubria palustris (Germ.) Tykadla pilovitá nebo s 3ělánkovou paličkou. Pestře nebo kovově modře zbarvení brouci (viz Cleridae a Corynetidae). 82 (11) Vkloubení tykadel shora neviditelné, skryté lalokovitým rozšířením hlavy před očima (obr. 64). Přední kyčle kulovité, z valné části ponořené do kloubní jamky. Břicho složeno z 5 sternitů, z nichž jen předposlední pohyblivý a současně kratší než 3. a 5. sternit. Drápky chodidel jednoduché. Většinou černí namnoze značně velcí brouci.potemníkovití, Tenebrionidae Vkloubení tykadel svrchu viditelné, i když je pod jemným okrajem hlavy, která není nikdy lalokovitě v těchto místech rozšířena. Přední kyčle kuželovité, čepovitě odstávající (obr. 65). Všechny sternity pohyblivé, předposlední není kratší (82) Štít po stranách s ostrou hranou, většinou jemně obroubenou. Hlava směřuje v normální poloze dopředu Štít po stranách zaoblený nebo s velmi tupou hranou (83) Hlava není ani zaškrcená, ani uťatá, spánky za očima se pozvolna zužují Hlava za očima příčně, uťatě zaškrcená (obr. 66) a odtud spadající téměř kolmo nazad, ohraničená ostrou hranou a až po ni vtažená pod štít. Může být přiložena na předoprsí a na spodní straně souvisí se štítem jen úzkou stopkou. Brouci, jsou-li vyrušeni, činí nepravidelné, kozelcovité skoky (84) Chodidlové drápky naspodu jemně pilovité nebo hřebenité (obr. 67), krovky často málo sklerotisované....alleculidae Chodidlové drápky jednoduché nebo se zoubkem uprostřed, případně rozpoltěné nebo s přívěsky....serropalpidae 86 (84) Hlava za očima většinou se značně vyvinutými spánky. Chodidla nejsou delší než holeně. Konec zadečku otupený....scraptiidae Málo sklerotizovaní brouci, žijící na křovinách a květech v hájích a svět. lých listnatých lesích. V Palearktidě 3 rody a asi 30 druhů, u nás jen rod Scraptia Latr. se 2 druhy: a (b) Jemně šedě ochlupený, tmavohnědý, 4 5 mm dl. Vz. (obr. 493)...S. dubia (Oliv.) b (a) Podobný, ale světle bnědý, pouze 2,3 2,5 mm dlouhý. Vz....S. fuscula Müll. Hlava uťatá těsně za očima; spánky zcela chybějí. Chodidla mnohem delší než holeně; zadní holeně se 2 značně dlouhými ostruhami... Mordellidae 87 (83) Hlava spojena se štítem stopkovitě nebo krčkovitě Hlava ani stopkatá, ani nesedí na krčku, někdy však rypáčkovitě protažená. Spánky pozvolna dozadu se zužující nebo silně vyklenuté, ale bez celkového zaškrcení (87) Štít dlouhý, na basi tak široký, jako base krovek a tam dvojitě zvlněný. Tykadla prodloužená v dlouhé výrůstky (obr. 68), tykadla jednostranně pilovitá (obr. 69). Rhipiphoridae Base štítu užší než base krovek... 89

13 89 (88) Tykadla samců hřebenitá, nebo rozšířená v dlouhé výběžky (obr. 70), u samic počínaje 3.článkem silně pilovitá. Chodidlové drápky na basi s malým zoubkem. Krovky červené, měkké, dozadu se rozšiřující...pyrochroidae Středně velcí brouci, žijící na pokrajích lesů a mýtin, larvy pod kůrou stromů. V Palearktidě 9 rodů s téměř 40 druhy, u nás 2 rody se 3 druhy. a (b) Krovky bez podélných, poněkud vypouklých nervů, jejich epipleury mizí za středem. Vzadu nejsou krovky rozchlípené Pyrochroa Geoffr. U nás 2 druhy: větší (14-16 mm), hlava a štítek černé, u boule mezi očima hnědočervená - P. coccinea (L.), (obr. 492), h.; menší (10-14 mm), hlava a štítek červené - P. serraticornis (Scop.), d. vz. b (a) Krovky s dost širokými, vypouklými, podélnými nervy, epipleury náhle mizí před středem krovek. Tykadla počínaje 3. článkem s.velmi dlouhý mi výrůstky. Krovky vzadu zploštělé a rozchlípené Schizotus Newm. U nás jen d. vz. S. pectinicornis (L.), 8-9 min dl., černý, štít a krovky oranžové, ochlupení krovek poněkud delší a neuspořádanější než u předešlého rodu. Tykadla nitkovitá nebo šňůrkovitá, poslední články často zesílené, anebo jsou poněkud pilovitá nebo velmi nepravidelně utvářená (obr. 71) (89) Drápky chodidel buď rozštěpené, nebo zoubkované, nebo s přívěsky anebo kožovitým lemem naspodu. Značně velcí brouci, málo sklerotisovaní, krovky často zkrácené... Majkovití, Meloidae Malí brouci s nitkovitými tykadly a s jednoduchými chodidlovými drápky. Krovky nezkrácené (90) Krk úzce stopkatý, štít mnohdy s ozubeným rohem, směřujícím dopředu. První článek zadních chodidel sotva delší než ostatní články dohromady... Anthicidae Krk krátký a široký, patrný jen při ohnutí hlavy. První článek zadních chodidel delší (až 2x) než ostatní články dohromady... Aderidae V palearktické oblasti 2 rody s asi 70 druhy; u nás jen rod Aderu.s Westw. (= Hylophilus Berth.) s 5 druhy; z nich nejh. je A. populneus (Panz.), 1,8-2 mm dl., žlutohnědý, hedvábitě ochlupený. Pod kůrou, spadaným listím a pod. - Druhý rod, Phytobaenus Sahlb., byl již zjištěn v Německu a v Zakarpatské Ukrajině a není u nás vyloučený. 92 (87) Tykadla vkloubena těsně před očima pod čelním hrbolkem nebo pod jemným postranním okrajem, poměrně krátká, šňůrkovitá nebo se zvětšenými posledními články 93 Tykadla dlouhá, tenká, zřídka pilovitá, vkloubená volně na čele před očima. Nejméně předposlední lalokovitý článek chodidel naspodu plstnatý. Krovky často se stopami podélného žilkování, slabě sklerotizované, vzadu často rozchlípené. Zadní stehna samců často zesílená... Stehenáčovití, Oedemeridae 93 (92) Hlava nikdy rypáčkovitě protažená. Alespoň předposlední článek chodidel široce lalůčkovitý a naspodu jemně plstnatý. Krovky měkké, dozadu silně se rozšiřující, bez řádek teček a beze stop po žilkách... Lagriidae Žijí na různé nižší vegetaci, v květech a na křovinách. V Palearktidě 13 rodů s asi 90 druhy; u nás 2 rody se 3 druhy: a (b) Krovky jednobarevné, žlutohnědé, hustě ochlupené. Pouze poslední článek tykadel větší...lagria F. 1. Hlava a štít zřetelně tečkované, nohy hnědavé. Délka 7-10 mm. V. h. (obr. 508)...L. hirta (L.) 2. Hlava sotva tečkovaná, štít hladký. Nohy černé. Délka 10 min. D.vz... L. atripes Muls. b (a) Krovky se vzorkem, vytvořeným krátkým bílým tomentem. Poslední 3 články tykadel zvětšené Agnathus Germ. Jediný v. vz. druh A. decoratus Germ., 4-5 mm dl., černý s bělavou kresbou a růžovými rameny, vyvíjí se v padlých a částečně do vody po nořených kmenech olší, ale i v buku v chodbách některých kůrovců. Hlava bývá rypáčkovitě protažená, netvoří však vyslovený nosec jako u Curculionidae. Krovky s řádkovanými tečkami, chybějí-li tyto řádky, pak je předposlední článek chodidel dole lalůčkovitě protažený....pythidae

14 94 (10) Hlava buď tak široká jako štít, nebo jen o málo užší, anebo malá; 1. článek tykadel podstatně silnější než ostatní; tykadla nitkovitá, štětinovitá, šňůrkovitá, zřídka pilovitá nebo hřebenitá, velmi často dlouhá, složená z dlouhých článků. Krovky jen zřídka zkrácené, s více méně dobře vyznačenýmí epipleurami. Pygidium jednoduché, většinou kryté krovkami Hlava malá, základní článek tykadel jen málo vyvinutý. Štít se zužuje dopředu kuželovitě nebo široce zvonovitě (obr. 72), krovky s tečkovanými podélnými rýžkami nekryjí velké pygidium. Epipleury chybějí, zdánlivě naznačeny rýhou, probíhající souběžně s okrajem krovek. Malí, zavalití, jemně a hustě ochlupení brouci... Zrnokazovití, Bruchidae 95 (94) Tykadla dlouhá až velmi dlouhá, jejich 2. článek nápadně kratší, kulovitý. Holeně se 2 zřetelnými, i když někdy (Lamiinae) jemnými konečnými ostruhami. Oči obvykle silně vykrojené, vzdálené od okraje štítu, spánky většinou dobře vyvinuté. Strany štítu (s výjimkou podčeledi Prioninae) neobroubené, často však s hrbolkem nebo zubem. Tělo protáhlé. Většinou středně velcí až velcí brouci...tesaříkovití, Cerambycidae Tykadla většinou nitkovitá nebo štětinovitá, mírně dlouhá nebo krátká. Holeně bez konečných ostruh, nebo jsou tyto ostruhy špatně viditelné, toliko u podčeledi Halticinae bývá 1 silně vyvinutý trn. Líce a torbovitě vystupující spánky zřídka vyvinuté, oči se většinou dotýkají předního okraje štítu. Tělo většinou široce oválné, silně klenuté, často kovově zbarvené. Brouci malí až středně velcí, často zadní nohy skákavé... Mandelinkovití, Chrysomelidae 96 (9) Tykadla silně kolénkovitá, 1. článek velmi prodloužený, posledních 3-6 článků tvoří hřebínkovitou paličku s nepohyblivými plátky (obr. 28). Kusadla u samců neobyčejně zvětšená, neschopná žvýkání potravy. Břicho složeno z 5 viditelných sternitů. Většinou středně velcí až velcí brouci....roháčovití, Lucanidae Tykadla jen slabě kolénkovitá, často ohnutí nezřetelné, zakončená vějířkem ze 3-7 jednostranně lístkovitě rozšířených článků. Tyto lístky se mohou rozevírat jako vějíř. Kusadla nejsou nikdy tak silně vyvinutá jako u roháčovitých, zato však na hlavě a štítu jsou často různé výrůstky, rohy, lišty a pod. (zvláště u samců). Břicho složené ze 6 viditelných sternitů, jen u podčeledi Troginae z 5 sternitů. Malí, středně velcí až velcí.. Vrubounovití, Scarabaeidae 97 (8) Rypáčkovité prodloužení hlavy jen malé; rypáček široký a krátký (obr. 74). Hrdlový výřez zaujímá celou spodní stranu rypáčku. Kusadla krátká, silná Rypáčkovité prodloužení hlavy z velké většiny silnější; rypáček proto většinou dlouhý, někdy velmi štíhlý a více méně dolů zahnutý. Tykadla obyčejně silně kolénkovitá. Na holeních bývají jen na vnitřní straně vyvinuty zoubky. Malí až velmi malí brouci, zřídka středně velcí, často silně ochlupení nebo krytí šupinkami....nosatcovití, Curculionidae 98 (97) Vrchní pysk viditelný, tykadla nejsou kolénkovitá, někdy však značně dlouhá, jejich 1. článek není delší než 3. konečná palička složená z volně přiléhajících článků (obr. 75). Nosec široký, zploštělý. Pygidium viditelné. Chodidla značně silná, drápky na basi s malým zoubkem. Malé formy.... Anthribidae Vrchní pysk neviditelný. Tykadla více méně kolénkovitá, většinou velmi krátká, jejich 1. článek delší než 3. konečná palička většinou z článků těsně přiléhajících. Rypáček (nosec) velmi krátký, Často sotva znatelný. Holeně na vnější straně obyčejně pilovitě ozubené, chodidla tenká (obr. 76). Malí brouci tmavě zbarvení, zřídka pokrytí šupinkami, těla většinou válcovitého, příčně silně klenutého

15 99 (98) Štít nasazený pevně na basi krovek, po stranách předního kraje seříznutý šikmo dolů (obr. 77). Hlava téměř vždy užší než štít, oči silně příčné. Strany štítu bez výřezu pro přední stehna. Chodidla nikdy nápadně dlouhá.... Kůrovcovití, Scolytidae Štít nasedá volněji na basi krovek, strany jeho předního okraje rovně dolů se říznuté (obr. 78). Hlava tak široká jako štít, poněkud dopředu vysunutá, oči značně kruhovitého obrysu. Strany štítu se zřetelným výkrojem pro přední stehna. Chodidla velmi tenká a dlouhá, základní článek tak dlouhý, jako holeň nebo jako následující články dohromady...jádrohlodovití, Platypodidae V palearktické oblasti 3 rody a asi 20 druhů; u nás jen rod Platypus Hbst. s jediným druhem - jádrohlodem dubovým, P. cylindrus (F.). Je černohnědý, lichá mezirýží na krovkách silněji vyklenutá, u samců náhle před koncem zkrácená, čímž vznikají malé zoubky. Poslední článek tykadel veliký, oválný. Škodí na dubovém dřevu.