Dragoun. Původ: Anglie, vyšlechtěn z vymřelého holuba (Horseman). V roce 1735 poprvé zmíněn v literatuře. V 19. století používán jako poštovní holub.

Transkript

1 Názvy dle ES: N-Dragoon, F- Dragon, A-Dragoon Zařazení v seznamu ES: holubi bradavičnatí č. 104 Dragoun Původ: Anglie, vyšlechtěn z vymřelého holuba (Horseman). V roce 1735 poprvé zmíněn v literatuře. V 19. století používán jako poštovní holub. Plemenné znaky: Středně velký, silný, pod úhlem 45 stojící holub smělého a působivého postoje, vodorovného, přesněji mírně nahoru směřujícího držení hlavy, masivního tupého zobáku, klínkovitého ozobí a ohnivých očí. Posuzování: Celkový dojem hlava se zobákem ozobí oči a obočnice držení těla barva opeření. Exteriér Hlava: mezi očima čiroká, jen mírně klenutá, mezi obočnicemi k zobáku klínkovitá (bez osazení), do linie krku přecházející. Oči: jsou jiskřivě zářící do rubínově červené barvy u všech barev s černým zobákem; přes oranžově červenou u červených, až oranžovou u žlutých a tmavou u bílých. Obočnice jsou dvoukruhové za očima užší, nespojené s ozobím. U rázů s černým zobákem šedomodré, u rázů s barvou rohovou světlé, u rázů se světlým zobákem masové, bíle ojíněné. Zobák: Je velmi silný, obě poloviny stejně silné (silnější dolní zvyšuje kvalitu), spička tupá, dobře uzavřená. Prodloužená osa zobáku prochází pod očima. U rázů modrých, černých, modrých kapratých je černý, u červeně plavých, stříbřitých kapratých rohový, u žlutě plavých, žlutě plavých kapratých, žlutých, červených a bílých je světlý, u běloušů odpovídá barvě opeření. Ozobí je krátce za špičkou zobáku začínající, rovné, k čelu mírně vystouplé, ze stran tvořící klín, podélně rýhované, které ještě i u starších holubů je patrné, jemné struktury, harmonické k hlavě, bez přílišného zbytnění. Dolní zobák u mladých hladký, u starších se mírné výrustky připouští. Křídla: jsou široká, silná, dobře kryjí záda, ohbí křídel zřetelné. Ocas: je poměrně krátký, dobře složený, v linii zad spadající. Opeření: je přilehlé a tvrdé. Nohy: jsou zřetelně nazad podkleslé, šíře nasazené, krátké, neopeřené, se silnými bérci. Krk: plně nasazený, kratší, než střední, jen nepatrně se k hlavě zužující. Postava: Středně velký pod úhlem 45 stojící holub, hruď vypjatá, plná, široká, dobře zaoblená, záda široká, k ocasu se klínovitě zužující, pod úhlem 45 spadající. Barva a kresba: Všechny barvy čisté, modří a jednobarevní s barevnými zády, u běloušů stejnoměrná pepřová směs základní barvy s bílou. 1

2 Rázy: Modří s černými pruhy, modří kapratí, bělouši (grizzle) modří, stříbřití, červeně a žlutě plaví; stříbřití stříbřití kapratí, červeně plaví, žlutě plaví, červeně plaví kapratí, žlutě plaví kapratí, červení, žlutí, černí, bílí. Vady Slabé tělo, štíhlý, dlouhý krk, úzká nebo hranatá hlava, odsazené čelo, slabý zobák, nízce posazené, hrubé, nebo vadné ozobí, stějně široké obočnice, matné oči, bílá záda u modrých a jednobarevných. Krouže č. 9 Rozbor jednotlivých partií Hlava: k nejčastějším vadám patří vyšší čelo velmi znatelně vystupující nad výškou ozobí, dále může být i propadlé a tvořit tak mezeru mezi ozobím a čelem, v posledním případě se může hlava jevit jako užší což většinou souvisí s celkovým tělesným rámcem holuba. Oči: Dragoun má natolik živý výraz očí že jakoukoliv nedostatek je ihned patrný, jedná se většinou o světlejší nevýrazné oči bez patřičného lesku a rybízového zbarvení, dále se můžeme setkat s okem zahnědlým, u strak často dochází k různookosti nebo trženým očím a klínkům. Nepovoleným zbarvením oka je oko perlové. Obočnice: na první pohled znatelnou vadou je výskyt kruhových obočnic které stejnoměrně obklopují oči a netvoří tak požadovaný oválný tvar který je v přední části vyvinutější. Další vyskytující se vadou je málo ojínělá obočnice u rázů s rohovým zbarvením zobáku, někdy může být až načervenalá, u bílých jedinců šedá. Načervenalá obočnice může být následkem krmení kukuřicí. Za hrubou vadu považujeme slzící oči které jsou následkem neuzavřené obočnice. Zobák: zejména u méně prošlechtěných barevných rázů můžeme často objevit příliš ostrý zobák, dále se u bílých holubů mohou vyskytnout zobáky s tmavošedým zbarvením které většinou doprovází šedomodré obočnice. V podobných případech může být i strakatý nebo různě žíhaný.v této posici jsou populární i nepovolené úpravy v podobě broušení špiček zobáků a tyto zásahy bývají velmi znatelné již na první pohled. Další velmi závažnou vadou je křivý zobák a jeho další deformace, takového holuba je nutno vyloučit z ocenění. Ozobí: k velmi častým vadám patří zejména nepravidelné až příčné rýhování ozobí a to převážně u starších jedinců. Dále můžeme nacházet ozobí příliš hrubé až přerostlé přes šířku hlavy, kde v tomto případě hlava jako celek s ozobím a zobákem netvoří požadovaný klín. Za hrubou vadu považujeme přítomnost spodního ozobí. Krk: hlavní nedostatky této partie spočívají v užším nasazení kdy se krk jeví k šířce hrudi příliš úzký, dále v jeho horní části kde je posazena hlava je znatelně zúžený. Další velmi znatelnou vadou bývá délka krku, kdy delší krk dělá holuba vyššího, na delších nohách a někdy s vodorovným držením těla, v tomto případě se jedná o méně kvalitního jedince. Krk je opět velmi dominantní partie znatelná již na první pohled v kleci a měl by téměř zastínit velikost hlavy. Hrubou vadou krku je lalůček a tímto jevem trpí zejména holubi s užším krkem. Křídla: někdy vyskytující se vada může být volná křídla, tento jev se může naskytnout ze dvou důvodů; únavou holuba kdy postrčením drezurním ukazovátkem opět křídla srovná, nebo je tento jev 2

3 doprovázen špatným vodorovným držením těla a v tom to případě se jedná většinou o méně kvalitního jedince. V dalším případě se jedná o značnou délku křídel, případně o užší křídla která následně nekryjí záda. Ocas : velmi často se jedná o vady široký, nesložený a delší. Další zejména hrubé vady v této partii jsou spíše výjimkou. Opeření: je možné se setkat se znatelným zkadeřením na štítě křídel.další vadou může být méně utažené peří na krku. Někdy vyskytující se hrubou vadou jsou rýhy na krku. Nohy: nejčastější vadou bývá vysoká noha tato vada bývá z pravidla doprovázena dlouhým krkem a vodorovným držením těla, v tomto případě se jedná o méně kvalitního jedince. Barvy a kresby: vady barev a kreseb jsou všeobecné. Můžeme se setkat s náznakem třetího pruhu, se slitou kaptratostí, Zamodralým hřbetem u červených a žlutých holubů, nebo světlým hřbetem u modrých holubů. Zaměření se na vady které se často objevují: klopený zobák a jeho ostrost. Nežádoucí držení těla, délka a slabost krku, delší křídla a ocas. Foto presentace: Obr.č.1 : Dragoun modrý kapratý GB. Přednosti: síla postavy, síla a nasazení krku, téměř ideální postoj. Vady: delší křídla a ocas dotýkající se země méně vypjaté držení zobáku. 3

4 Obr. č 2: Dragoun modrý pruhový CZ. Přednosti: postoj, síla a nasazení krku, délka křídel a ocasu. Vady: hrubší spodní ozobí, níže nesený zobák. Obr.č 3: Žlutě plavý kapratý CZ. Přednosti: ozobí a jeho rýhování. Vady : výce vzpřímený postoj, delší ocas a křídla níže nesený a ostrý zobák. 4

5 Obr. č: 4 Dragoun detail hlavy CZ Přednosti: i přes značnou vyspělost zachováno podélné rýhování ozobí. Zobák.Vady : spodní ozobí, nejednotná barva obočnice. Obr. č. 5: Dragoun modrý kapratý DV Přednosti: držění zobáku a hlavy, mohutnost těla, zobák ozobí. Vady : delší křídla a ocas, slabší krk. Více vztyčený postoj. 5

6 Obr.č.6 Dragoun žlutý DV Přednosti: ideální postoj. Vady: delší zadní partie, užší krk Obr. č. 7: Dragoun bílý přednosti: pro bílý ráz velmi dobrý zobák Vady: vyšší čelo, užší krk, delší křídla a ocas 6

7 Obr. č. 7: Dragoun modrý bělouš DV Přednosti: ideální postoj a držení zobáku Vady : užší krk a delší ocas Prezentaci plemene zpracoval: Karel Šulák karelsulak@ .cz Komenského 415 tel.: Dubňany Česká republika Foto zdroj: Alexandr Veselý, Patrik Jačo a 7