Sdělení Komise ke strukturálním fondům a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti. Pokyny pro programy v období 2000 až 2006 (1999/C 267/02)

Transkript

1 Sdělení Komise ke strukturálním fondům a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti ÚVOD Účel pokynů Pokyny pro programy v období 2000 až 2006 (1999/C 267/02) Hlavním cílem strukturální politiky a politiky soudržnosti Unie je pomoci snížit hospodářské a sociální rozdílnosti. Tyto politiky podporují národní a regionální politiky v nejslabších regionech a na národních a regionálních trzích práce. Zatímco vymezení priorit pro rozvoj je v první řadě odpovědností členských států a regionů, částečné financování programů Evropskou unií vyžaduje, aby byly vzaty v úvahu také priority Společenství, aby byl podpořen rozsah hospodářské a sociální soudržnosti Společenství. Komise tudíž přijala v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech následující rozsáhlé pokyny o příslušných a schválených politikách Společenství souvisejících s cíly fondů. Pokyny se snaží pomoci národním a regionálním orgánům připravit jejich programové strategie pro cíle 1, 2 a 3 strukturálních fondů a jejich propojení s Fondem soudržnosti. Cílem je stanovit priority Komise založené jak na předchozích zkušenostech při provádění programů, tak na stávajících politikách Společenství pro strukturální pomoc. Tyto priority by měly pomoci zajistit nejlepší možné využití pomoci Společenství na národní a regionální úrovni. Tento dokument formálně schvaluje návrh pokynů přijatých Komisí dne 3. února Pomoc ze strukturálních fondů pro období 2000 až 2006 bude programována pro každý ze tří cílů v souladu s novým nařízením. Nicméně pokyny jsou předkládány na základě tématických priorit, a proto musejí být brány v úvahu pro každý cíl v různé míře podle specifických situací v členských státech a regionech. Hospodářská a sociální soudržnost: růst a konkurenceschopnost pro zaměstnanost Částečně díky podpoře ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti od reformy v roce 1988 se nyní objevují zřejmé známky hospodářské a sociální konvergence, zejména v těch regionech, jejichž rozvoj zaostává a jsou způsobilé pro podporu v rámci cíle 1. Avšak podstatné rozdíly mezi regiony stále trvají a vyžadují pozornost, pokud jde o regionální příjmy, infrastrukturu, lidské kapitálové zdroje a konkurenceschopnost podniků. Navíc, přes pokles míry nezaměstnanosti v Unii, celková nezaměstnanost a její regionální rozdíly zůstávají na nepřijatelné úrovni. Tvorba pracovních míst je proto stále hlavním strukturálním úkolem pro Unii. Příští generace programů musí pomáhat dalšímu snižování těchto rozdílů a vytváření podmínek, které zajistí dlouhodobý rozvoj regionů, neboť posílení a udržení zaměstnanosti je možné pouze prostřednictvím podpory trvale udržitelného růstu a zlepšení konkurenceschopnosti regionů. 1

2 Evropská strategie zaměstnanosti Rozvoj příslušných strategií na podporu tvorby pracovních příležitostí usnadní zavedení národních akčních plánů členských států pro zaměstnanost, jak je vyžaduje Evropská strategie zaměstnanosti stanovená v Amsterodamské smlouvě. Tyto plány, vypracované na základě společných pokynů pro zaměstnanost schválených Radou, budou sloužit jako celkový rámec pro opatření na podporu politiky zaměstnanosti ze strukturálních fondů, a zejména z Evropského sociálního fondu. Podmínky pro investice a vliv hospodářské a měnové unie (HMU) Úsilí členských států o udržení makroekonomické stability bude významné při tvorbě vhodných podmínek pro investice. Neboť bude zahrnovat trvalou rozpočtovou disciplínu, potřebu vysoké úrovně veřejných investic, zejména do infrastruktury, může vyžadovat určitou změnu struktury veřejných výdajů. Měly by být rovněž využity přiměřené prostředky na vyrovnání rozpočtových výdajů získané částečným financováním soukromým sektorem. Hospodářská a měnová unie (HMU) dále zvyšuje integraci regionů v rámci eurozóny na jednotném trhu, pro nějž jsou stále více nezbytné různorodé hospodářské struktury, podnikatelské prostředí a pracující obyvatelstvo přizpůsobené potřebám soutěže v rámci Unie. Regionální programy s tím musejí počítat. Dva horizontální principy: trvale udržitelný rozvoj a rovné příležitosti Podle Amsterodamské smlouvy se od finančních nástrojů Unie očekává, že budou společně a v dlouhodobém zájmu působit ve prospěch hospodářského růstu, sociální soudržnosti a ochrany životního prostředí; jinými slovy trvale udržitelného rozvoje. Navíc, Evropská rada ve Vídni potvrdila politickou prioritu pro začlenění životního prostředí do strukturální a zemědělské politiky v souvislosti s Agendou To znamená, že ohledy na životní prostředí, a zejména soulad s právními předpisy Společenství v oblasti životního prostředí a ochrany přírody, musejí být začleněny do definice a provádění opatření podporovaných strukturálními fondy a Fondem soudržnosti. To také pomůže Unii splnit své mezinárodní závazky, jako jsou závazky týkající se změn ovzduší v Kjótu. Rovnoprávnost pro muže a ženy je základní demokratickou zásadou podpořenou Amsterodamskou smlouvou. Její začlenění do všech politik již není volbou, ale povinností. V této souvislosti musí být všeobecné posilování přístupu k rovným příležitostem začleněno do veškerého programování strukturálních fondů. To zahrnuje jak úsilí k podpoře rovnoprávnosti a specifických opatření na pomoc ženám, tak mobilizaci všech obecných politik aktivním a otevřeným zohledněním jejich případných dopadů ve fázi plánování na muže a ženy v příslušné situaci. Účinnost podpořená strategickým přístupem a partnerstvím Integrovaný přístup k rozvoji a přeměně se musí odrážet v programovacích metodách, aby byl systém provádění účinnější. 2

3 Na jedné straně bude počáteční podmínkou, která musí být splněna v plánech vypracovaných členskými státy, určení integrovaných strategií pro rozvoj a přeměnu, které umožní co největší využití vzájemného působení priorit a opatření při uskutečňování ucelené vize. Tyto integrované víceleté strategie se musejí soustředit na tři hlavní priority: - zvýšení konkurenceschopnosti regionálních ekonomik s cílem vytvořit trvalé pracovní příležitosti; - zvýšení zaměstnanosti a sociální soudržnosti, především zkvalitněním lidských zdrojů; - rozvoj měst a venkova v souvislosti s vyváženým evropským územím. Vytvoření decentralizovaného, účinného a širokého partnerství je klíčovým předpokladem pro úspěch strukturálních programů. Partnerství zahrnující ve vhodných případech zkvalitnění partnerových schopností maximalizuje spolupůsobení, zvyšuje vazby všech zúčastněných na regionální a místní úrovni a vyzývá k rozsáhlým finančním a duchovním příspěvkům, zejména prostřednictvím systému globálních grantů. Struktura a analytická základna pokynů Následující pokyny jsou strukturovány na základě tří strategických priorit uvedených výše: - regionální konkurenceschopnost, - sociální soudržnost a zaměstnanost, a - rozvoj městských a venkovských oblastí (včetně zvláštních akcí pro rybářské oblasti). Navíc plně zohledňují analýzy obsažené v šesté pravidelné zprávě o společenské a hospodářské situaci a rozvoji regionů. Nakonec jsou doloženy řadou klíčových příkladů dobré praxe ze současných programů (1994 až 1999). Komise zastává pevný názor, že tyto pokyny mohou hodnotně přispět k vymezení souvislých a vyvážených priorit rozvoje pro příští kolo programů. ČÁST 1: PODMÍNKY PRO RŮST A ZAMĚSTNANOST: REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST 1. Vytvoření základních podmínek pro regionální konkurenceschopnost Pokud mají být cíle zlepšené regionální konkurenceschopnosti a vyšší zaměstnanosti v rámci růstu dosaženy, musí být v regionech vytvořen vhodný rámec podmínek a prostředí k podpoře podnikatelské aktivity. To znamená, že podniky, aby mohly maximalizovat výkony a 3

4 zaměstnanost, musejí mít k dispozici plný rámec nepřímých podpor v sektorech jako fyzická infrastruktura, telekomunikace a informatika, výzkum, technologický rozvoj a inovace. Pomoc pro rozvoj těchto sektorů by se měla řídit následujícími všeobecnými doporučeními: - Investice do dopravy, energetiky a telekomunikační infrastruktury podporované Evropským fondem pro regionální rozvoj a Evropskou investiční bankou by měly věnovat zvláštní pozornost spojení a vzájemnému propojení s transevropskými sítěmi (TEN), pokud mají být dokončeny. - V členských státech, připadajících v úvahu pro Fond soudržnosti, by měla být úplná koordinace mezi pomocí z fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj a, kde je to žádoucí, Evropské investiční banky. - Ve vhodném případě by mělo být podporováno partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem při rozvoji infrastruktury a poskytování služeb (viz tabulka o finančnictví). - Ve všech případech by měly programovací orgány zajistit, že poskytnutá pomoc je v souladu s pravidly hospodářské soutěže Společenství. A. Dopravní infrastruktura: zlepšení sítí a systémů Účinné dopravní sítě a systémy hrají nedílnou úlohu při podpoře hospodářského rozvoje. Podnikatelský sektor potřebuje mít spolehlivý a ekonomicky účinný přístup na trhy pro vstupy a výstupy, zatímco občané potřebují dobré služby osobní dopravy pro cesty do práce, za vzděláním, nákupy a pro trávení volného času. Budoucí programy regionálního rozvoje by proto měly podporovat zlepšení dopravy, které by odstranilo překážky pro podnikání a osobní přepravu, přičemž by vzaly v úvahu podstatný pokrok, kterého bude dosaženo do konce současného programovacího období pro strukturální fondy a fondy soudržnosti. Takové investice by měly snížit přepravní náklady, přetížení, dobu přepravy a zlepšit kapacitu sítí, hospodaření a kvalitu služeb, včetně bezpečnosti. Dopravní priority pro příští období, zejména v méně rozvinutých regionech, by měly přispět k účinnosti, vyrovnanosti mezi druhy dopravy, dostupnosti a trvalé udržitelnosti: - Účinnost. Přes dosažený pokrok přetrvává potřeba zlepšit účinnost dopravního systému. V mnoha případech to bude zahrnovat modernizaci a zkvalitnění dopravní infrastruktury. Stejně důležité však je podpořit lepší řízení dopravního systému. To může zahrnovat rozvoj inteligentních dopravních systémů a akce na podporu interoperability prostřednictvím harmonizace technických norem. Konečným výsledkem by měla být integrace různých způsobů dopravy do navazujících dopravních systémů pro přepravu osob a nákladů. - Vyrovnanost mezi druhy dopravy. V současné době je největší část investic do dopravy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti zaměřena na sektor silniční dopravy. Zde je prostor pro lepší rozložení v přidělování prostředků mezi druhy dopravy během příštího programovacího období. Je potřebná rovněž vyrovnanost mezi hlavními dopravními 4

5 projekty a menšími místními zlepšeními dopravních systémů. Zpravidla by měly být dány priority rozvoji navazujících mezidruhových a kombinovaných dopravních systémů, včetně rozvoje dopravních uzlů. - Dostupnost. Pokud je to vhodné, dopravní programy by měly odrážet potřebu zlepšit regionální dostupnost. Vedle pomoci k dokončení transevropských sítí na území způsobilých regionů je také důležité druhotné napojení na tyto sítě. Konečně, vždy je nutné vzít v úvahu potřeby přístupu pro osoby s pohybovým postižením. - Trvalá udržitelnost. Prostředky Společenství pro sektor dopravy by měly být vloženy do sladěných strategií přijatých členskými státy pro vytvoření trvale udržitelných dopravních systémů, a to nutně vyžaduje jak omezení vlivu dopravy na životní prostředí, tak podporu přechodu na využití trvale udržitelnějších forem dopravy. Programy regionálního rozvoje musejí být zejména v souladu se závazkem Společenství snížit emise skleníkových plynů, a to vyžaduje zvláštní úsilí v sektorech silniční a letecké dopravy. V členských státech způsobilých pro pomoc z Fondu soudržnosti je nutný co nejužší soulad mezi jeho pomocí a pomocí z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Fond soudržnosti má hrát také významnou úlohu při zavádění transevropských dopravních sítí se zvláštní pozorností věnovanou síťovým koridorům a uzlům, které budou mít nejvyšší vliv na soudržnost. Soustředění podpory z Fondu soudržnosti těmto projektům je hlavní prioritou. S výjimkou méně rozvinutých regionů je Evropská unie zpravidla dobře vybavena základní dopravní infrastrukturou, ačkoli jsou zde některé venkovské oblasti a oblasti s obtížným terénem, kde přetrvávají nedostatky v poskytování a některé nedostatky v sítích městské veřejné dopravy. Investice do dopravní infrastruktury by měly být v takových případech omezeny a zaměřeny spíše na malé projekty. V tomto ohledu by se mohl Evropský fond pro regionální rozvoj, případně ve spolupráci s Evropskou investiční bankou, zaměřit na následující akce: zavádění místních linek pro zlepšení regionálního nebo místního spojení; zlepšení slučitelnosti a interoperability dopravní infrastruktury; rozvoj mezidruhových a přepravních uzlů; a podpora městských a regionálních systémů veřejné dopravy. Vícedruhové dopravní systémy Vícedruhové dopravní systémy hrají významnou úlohu v cíli 2 programů v Nizozemsku. Například v případě oblasti Arnhem-Nijmegen, která leží v provincii Gelderland na východě země, její středové umístění a přítomnost hlavních evropských dopravních tahů v nejbližším okolí staví regionální dopravu a její distribuční funkce do centra rozvojové strategie oblasti. První prioritou programu je proto zvýšit vícedruhovou účinnost regionu. To se odrazilo v programu na období 1994 až 1996 a pokračovalo i ve druhém programovacím období 1997 až 1999, kdy opatření byla poněkud rozšířena, aby zahrnula související infrastrukturu v dopravním, distribučním a logistickém sektoru, včetně rozvoje a zdokonalení podnikatelských oblastí okolo Evropského obchodního přístavu. 5

6 B. Energetika: sítě, efektivnost a obnovitelné zdroje Podpora trvale udržitelného regionálního rozvoje závisí na efektivním, diverzifikovaném a konkurenceschopném energetickém sektoru, jehož cílem je posílení bezpečnosti, pružnosti a kvality dodávek energie a snížení energetických nákladů. V méně rozvinutých regionech by se investice ze strukturálních fondů měly zaměřit na: - Energetické sítě. Rozvoj energetické přenosové infrastruktury pomáhá snížit závislost na existujících vnějších dodavatelích a snížit vlivy odloučenosti zejména v nejvzdálenějších regionech. Proto je prioritou dokončení vzájemného propojení, se zvláštní pozorností věnovanou transevropským sítím, zlepšení sítí elektrického přenosu a distribuce, dokončení a zdokonalení sítí dopravy a distribuce plynu. Přednost by měla být dána zejména vzájemnému propojení, které přispěje k otevření trhů s elektřinou a plynem a které bude fungovat v souladu s pravidly hospodářské soutěže uvedenými ve Smlouvě. - Energetickou účinnost. Účinnější využití elektrické energie musí být podpořeno technologií schopnou zajistit podstatné celkové snížení nákladů a snížení energetické náročnosti. S cílem vyhnout se zbytečnému zvýšení kapacity energetické výroby by se opatření měla zpočátku zaměřit na stranu poptávky: cílená podpora může podpořit výrobu energeticky účinných zařízení, jejich pořizování malými a středními podniky a využití takových zařízení v domácnostech a veřejných budovách. Podpora průmyslových investic do energeticky účinných a inovačních technologií, jako je např. kombinovaná výroba tepla a elektřiny nebo chladu a elektřiny, může být spojena s dobrovolnými dohodami, energetickými audity, označováním a iniciativami pro zavádění nejlepších praktických postupů. Investice do energeticky účinných technologií může být užitečně doplněna souvisejícími vzdělávacími opatřeními. - Obnovitelné zdroje energie. Investice do obnovitelných zdrojů energie usnadňují rozvoj místních zdrojů a přispívají ke snížení závislosti na dovozu energie, přičemž zároveň vytvářejí nové místní pracovní příležitosti. Cílená pomoc může podpořit pořizování zařízení pro využívání obnovitelných energetických zdrojů v malých a středních podnicích, například v odvětví cestovního ruchu, kde je značný potenciál pro využití obnovitelných zdrojů. V tomto ohledu vyzývá Bílá kniha o strategii a akčním plánu Společenství pro obnovitelné zdroje energie členské státy, aby zajistily, že minimálně 12 % celkového rozpočtu pro energetické podprogramy bude využito na podporu obnovitelných zdrojů energie. S výjimkou méně rozvinutých regionů je Společenství zpravidla dobře vybaveno infrastrukturou pro výrobu energie. Proto by se zde investice měly zaměřovat na malé inovační infrastrukturní projekty. Priority zahrnují investice na podporu využití obnovitelných zdrojů energie, investiční podporu pro snížení emisí SO 2 a CO 2, využití energetických auditů a podporu účinného řízení energetiky v malých a středních podnicích, městech a obcích. V této souvislosti by se mohly více využívat místní a regionální energetické společnosti. 6

7 Alternativní zdroje energie Instalace 20 větrných generátorů, každý o kapacitě 25 kw, na ostrově Désirade (region Guadeloupe) ve výšce 270 metrů směrem na otevřené moře umožňuje výrobu elektřiny z energie větru, která pokrývá až 80 % potřeb ostrova. Toto zařízení, umístěné v turistické zóně, umožňuje také roční úsporu asi 220 tun topného oleje a je šetrné k životnímu prostředí: malý hluk a žádné znečištění. Projekty obnovitelné energie v Rakousku Projekty obnovitelné energie jsou inovační součástí řady programů rozvoje venkova spolufinancovaných strukturálními fondy. Například v Zalms (Tyrolsko v Rakousku) program rozvoje venkova podporuje komplexní strategii využití obnovitelné energie pro malá odloučená společenství. Projekt zahrnuje systém výroby tepla a elektřiny založený na spalování odpadních úlomků dřeva. V budoucnu se plánuje zavést sluneční vytápěcí systémy. Energie se využívá jak pro hospodářskou činnost v silech pro skladování výrobků, tak pro potřeby domácností. C. Telekomunikace: vstříc informační společnosti Rychlý rozvoj informační společnosti otevřel nové možnosti pro hospodářský rozvoj. Rozšířil možnosti rozmisťování podniků a může pomoci regionům, včetně vzdálených a venkovských společenství, přilákat a udržet aktivity, které mohou významně přispět k vysoce kvalitní zaměstnanosti. Účinná základní telekomunikační infrastruktura je klíčovým požadavkem pro přístup do informační společnosti. Avšak úloha veřejné podpory je pravděpodobně méně centrální než pro ostatní typy infrastruktury, neboť investice do telekomunikačního sektoru jsou většinou potenciálně ziskové, a to i ve znevýhodněných regionech. Proto by měly být financovány především z vlastních zdrojů telekomunikačních operátorů nebo, ve vhodných případech, z půjček od Evropské investiční banky. Pokud je veřejná podpora do telekomunikačního sektoru považována za nezbytnou, pak musí dodržovat pravidla transparentnosti, která mají zabránit narušení soutěže a zároveň umožnit, aby veřejné prostředky byly nasměrovány do regionů, kde by jinak investice za tržních podmínek nebyly možné. Veřejná dotace je obecně odůvodněná, pouze pokud nejsou žádní noví poskytovatelé nových pevných linek, existující infrastruktura není schopna podporovat moderní standardy hlasové a datové komunikace a nezbytné investice do zkvalitnění pevných sítí by se jinak neuskutečnily. Rozvoj informační společnosti není jen otázkou poskytování příslušného technického vybavení, ale otázkou ucelené technologie v rámci soudržné politiky s cílem využití hospodářských, sociálních a kulturních přínosů komunikace a informační revoluce. Proto by měly zásahy financované strukturálními fondy maximalizovat skutečné obchodní přínosy informační společnosti pro obchodní organizace, zejména malé a střední podniky, a zároveň 7

8 podporovat a usnadňovat využití nových informačních sítí soukromými osobami. To by mělo zahrnovat akce zaměřené na: - Stimulaci nových služeb a inovačních aplikací Významné oblasti zahrnují elektronický obchod a využití Internetu jako nástroje obchodu, včetně rozvoje elektronické výměny dat, a aplikace, které usnadňují teleworking. Existují také potenciální přínosy pro veřejnou správu, včetně poskytování veřejných služeb a informací elektronickými prostředky. Vedle těchto snah je stejně důležitá informovanost o těchto možnostech a rozvoj schopností získaných pomocí pilotních a předváděcích akcí včetně rozsáhlých poradenských akcí pro velkou část místního obyvatelstva, přenos technologií a zkušeností s informační společností a se správnou praxí mezi místními správami, předváděcí turné, atd. - Připravenost potenciálních uživatelů Vzdělávání a školení je klíčovým požadavkem pro vytvoření znalostí, které umožní rozkvět nových hospodářských aktivit a maximalizovat přínosy uživatelů z informační technologie. To zahrnuje vzdělávání podle televize a dálkové studium prostřednictvím elektronických prostředků (multimediální balíčky, aplikace vzdělání/zábava, atd.). Zvýšení kvalifikace v podnikatelském sektoru školením a vzděláváním je rovněž nezbytné. Veřejná podpora telekomunikační infrastruktuře na otevřeném trhu V Irsku nebylo konkurenční prostředí, vytvořené liberalizací telekomunikačního trhu, dostatečné pro vytvoření vyspělé telekomunikační infrastruktury, tj. širokopásmového systému v okrajových či ekonomicky ztrátových regionech. To oprávnilo Evropský fond pro regionální rozvoj, aby zahájením nabídkového řízení pro všechny poskytovatele telekomunikací na stejném základě vyhlásil soutěž o grantovou podporu na vytvoření infrastruktury v souladu s určitými předem danými kritérii. Tento soutěžní postup nabídkového řízení zajistil, že projekty, které by jinak nebyly provedeny, kdyby byly posuzovány pouze podle obchodních kritérií, budou uskutečněny, což zajistí, že okrajové oblasti se budou nyní moci plně účastnit informační společnosti. Následné zkvalitnění infrastruktury znamenalo, že více měst a vesnic bude nyní mít kapacity pro účast v informačním věku a bude tak moci napodobit úspěch města Ennis, které je prvním irským městem informačního věku. Pilotní projekt byl pokusem, který měl ukázat, co se stane, když budou mít obyvatelé plný přístup k rozvinutým informačním službám. Konkurenceschopnost pro zemědělce prostřednictvím telekomunikací a informatiky Malý, ale úspěšný projekt ve středním Finsku, organizovaný samosprávnou obcí Joutsa, nabízí asi 50 místním zemědělcům školení a pomoc pro lepší využití jejich osobních počítačů. Účastníci získávají, podle úrovně jejich vědomostí, základní výcvik nebo kurzy pro pokročilé o počítačově řízeném podnikání, plánování výroby a využívání sítí. Někteří se učí, jak kombinovat zemědělskou práci s prací na dálku. Celkový rozpočet pro tento jednoletý projekt je asi EUR, z nichž 60 % financují strukturální fondy. 8

9 D. Infrastruktura pro vysoce kvalitní životní prostředí Nedávná zpráva Evropské agentury pro životní prostředí Životní prostředí Evropy: druhé hodnocení ukazuje, že ve většině zemí byly podstatně omezeny emise látek s nepříznivým vlivem na životní prostředí a lidské zdraví. Nicméně evropské životní prostředí zůstává ohroženo, zejména pokud jde o kvalitu vody, ovzduší a půdy. Proto musí být vybudována nebo zkvalitněna infrastruktura pro životní prostředí, zejména v méně rozvinutých regionech, nejen kvůli tomu, že kvalitní infrastruktura pro životní prostředí představuje významný faktor pro regionální sociální a hospodářský rozvoj. Strukturální fondy a Fond soudržnosti by měly především napomáhat sladění se standardy pro životní prostředí stanovenými příslušnými směrnicemi Společenství, zejména pokud jde o vodu a nakládání s odpady. Ve státech způsobilých pro pomoc z Fondu soudržnosti by měla být také úplná koordinace mezi pomocí z tohoto fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Konečně v oblastech náchylných k přírodním katastrofám, jako jsou záplavy, by měla být podpořena preventivní opatření na ochranu obyvatel. Zvláštní priority, pokud jde o vodu a nakládání s odpady, jsou v příštím programovém období následující: - Voda: Infrastruktura pro životní prostředí v této oblasti by měla zajistit dodávky odpovídajícího množství pitné vody, sběr, zpracování a vypouštění odpadní vody ve městech. Projekty by měly být v souladu s principy navrhované rámcové směrnice pro vodu, jejíž přijetí se předpokládá v roce Pokud jde o pitnou vodu, větší pozornost by se měla věnovat zvýšení účinnosti existující infrastruktury vzhledem k omezení ztrát (netěsností) a zlepšení kvality u konečných spotřebitelů. V souvislosti s návrhem systémů pro městské odpadní vody se zvláštní pozornost musí věnovat umístění výpustí a vlivu vypouštění odpadních vod na životní prostředí, trvalému čištění odpadních kalů vzniklých v důsledku zpracování vody a řízení vypouštěné vody a srážkových přívalů. U vodohospodářských služeb je významnou otázkou potřeba odpovídajících cen, které by odrážely skutečnou nedostatkovost vody a poptávku po ní. Zvláštní pozornost by se měla věnovat uceleným vodohospodářským projektům, které by měly brát v úvahu kvalitu vody, její množství v říčním systému, včetně nadnárodního rozměru. - Nakládání s odpady: Toto se týká řízení a zneškodňování pevných, městských, průmyslových a nebezpečných odpadů podle politiky a právních předpisů Společenství (tj. strategie Společenství pro nakládání s odpady, rámcové směrnice o odpadech, směrnice o nebezpečných odpadech, nařízení o převozu odpadů, atd.). Financování infrastruktury pro odpady by mělo sledovat stanovenou posloupnost principů: předcházení vzniku odpadů a jejich škodlivého vlivu; rekultivace odpadů recyklací, opětným použitím nebo zhodnocením a bezpečné konečné zneškodnění pouze těch odpadů, které nelze využít. 9

10 Ústředním rysem směrnic o odpadech je požadavek na členské státy, aby vypracovaly plány nakládání s odpady pro celé jejich území. Přijetí takových plánů, které představují strategii pro splnění konkrétních cílů národní a regionální politiky odpadů, by mělo být základní podmínkou pro jakékoli financování infrastruktury pro nakládání s odpady z prostředků Společenství. Přednost by měla mít rekultivace materiálů akcemi opětného využívání energie. Znečištěná místa jako staré zavážky a nepovolené skládky odpadů představují vážnou hrozbu pro životní prostředí a pro lidské činnosti. Členské státy by měly tyto otázky vyřešit zavedením příslušných opatření na vyčištění. Zpracování odpadních vod Zajímavý projekt sběru a zpracování odpadních vod, který je částečně financován v Cagliari v Sardinii, kombinuje tři významné aspekty: opětné použití, konzervaci a přínosy pro životní prostředí. Za prvé, systém zpracování umožňuje opětné použití odpadních vod z Cagliari pro zavlažování během letních měsíců. Za druhé, během ostatních měsíců roku, po dalším zpracování pro minimalizaci obsahu fosfátů, je voda uložena v existujících nádržích čerstvé vody. Odsud bude použita v obdobích nedostatku vody způsobeného suchem. Za třetí, s výjimkou zájmů životního prostředí vyplývajících z integrovaného charakteru projektu, existují další přínosy pro životní prostředí, neboť odpadní vody již nejsou odváděny do Středozemního moře. Rekultivace znečištěných ploch Znečištění v nových pěti spolkových zemích Německa a ve východním Berlíně bylo značné. Kontaminace vody a znečištění ovzduší a půdy bylo na vysoké úrovni, především v důsledku nedostatku právní ochrany a zaměření na krátkodobé hospodářské cíle bývalého centrálně plánovaného systému. Úkol vyčistit životní prostředí je obrovský. Evropská finanční podpora přispívá k řešení strukturálních problémů v některých oblastech, čímž pomáhá zlepšit kvalitu daného místa. Opatření mají často formu dekontaminace a obnovy průmyslových a vojenských oblastí. V Parchim (Mecklenburg - Vorpommern) Evropský fond pro regionální rozvoj přispěl k dekontaminaci a přeměně opuštěných vojenských objektů. Opatření zahrnovala rozebrání velkých skladišť paliva a následnou dekontaminaci a zkvalitnění podzemních vod na bývalém vojenském letišti prostřednictvím inovační a ekonomicky účinné techniky. Zásah tak odstranil hrozbu životnímu prostředí a vytvořil podmínky pro založení podnikatelské zóny. 10

11 UPLATŇOVÁNÍ ZÁSADY ZNEČIŠŤOVATEL PLATÍ Je zřetelně určeno, že zásada znečišťovatel platí by měla být použita obecně při provádění veškeré politiky Společenství. Proto návrhy Komise na reformu strukturálních fondů a Fondu soudržnosti zahrnují ustanovení o uplatňování zásady znečišťovatel platí do akcí fondů. V současnosti se použití této zásady mezi členskými státy značně liší a bez jednotného a stejnorodého rámce pro celé Společenství je nebezpečí nestejného zacházení při provádění z prostředků Společenství. Komise proto v nejbližší budoucnosti předloží v technické zprávě, nezávislé na těchto pokynech, rámec pro uplatňování zásady znečišťovatel platí. Ten bude fungovat především prostřednictvím rozlišování míry pomoci pro různé formy infrastrukturních činností financovaných z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů. V jiných oblastech pomoci, jako je průmysl a zemědělství, a tam, kde je nežádoucí vliv na životní prostředí, je potřeba tuto zásadu uplatňovat také. Základní prvky rámce budou následující: - systém by mělo podpořit rozlišení sazeb pomoci, přičemž náklady na životní prostředí, spojené s odstraňováním znečištění a/nebo preventivními akcemi ponese ten, kdo znečištění způsobil, - uplatňování zásady znečišťovatel platí musí být v souladu s cíli hospodářské a sociální soudržnosti, - jeho vývoj musí být stoupající a musí se týkat sektorů infrastruktury financovaných z fondů Společenství, - měl by brát v úvahu společenskou přijatelnost poplatků, - měl by brát v úvahu ustanovení Smlouvy týkající se obezřetného a racionálního využití zdrojů, zejména vody a energie. Přednostně bude Komise pokračovat v rozvoji společného rámce pro uplatňování zásady znečišťovatel platí obecně při provádění všech politik Společenství. E. Výzkum, technologický rozvoj a inovace: modernizace výrobní základny Vysoká úroveň činnosti v oblastech výzkumu a technologického rozvoje (VTR) a inovací je významným rysem výrobního prostředí v nejvíce konkurenčních ekonomikách regionu. Strukturální pomoc by proto měla upřednostňovat podporu kapacit VTR a inovace integrovaným způsobem ve všech oblastech působení fondů. Obecně řečeno, úspěšné budou ty regiony, které zaujmou strategický přístup k inovacím a nabídnou pomoc společnostem při integraci jejich vlastních zdrojů a odbornosti spolu se zdroji a odborností vládních agentur, vysokých škol a organizací pro další vzdělávání, organizací podporujících podnikání a dalších 11

12 společností s cílem účinného řízení moderních technologií, výzkumu a vývoje a inovace produktů a postupů. Zvýšení účinnosti VTR a inovací, pokud jde o jejich vliv na hospodářský rozvoj, zejména v méně rozvinutých regionech, během příštího plánovacího období, vyžaduje jasně určené priority v každé z následujících oblastí: - Podpora inovací. Měl by být pokryt široký rámec cílených aktivit včetně nových forem financování (tj. investiční kapitál) na podporu zakládání podniků, jejich osamostatňování a rozdělování, inovačního vývoje, specializovaných obchodních služeb, přenosů technologie a souvisejících služeb, opatření na podporu produktivních vztahů mezi podniky a institucemi vyššího vzdělávání a výzkumu, lepší využití informatiky pro obchodní a sociální účely a opatření na podporu malých podniků, které provádějí výzkum, technologický rozvoj a inovace poprvé. - Budování sítí a průmyslová spolupráce. Tok vědomostí prostřednictvím technologického přenosu a šíření nových metod také významně přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti regionu. Strukturální fondy by měly pomáhat malým a středním podnikům zejména získat znalosti, které potřebují na podporu vlastního růstu, na posílení průmyslových a obchodních sdružení a dodavatelských řetězců, jichž jsou součástí. Vzájemné vztahy mezi Společenstvím a mezinárodními sítěmi zaměřenými na VTR a inovace by se měly dále rozšiřovat. - Rozvoj lidských zdrojů. V rámci VTR a inovací je třeba věnovat pozornost celoživotnímu vzdělávání a trvalému zvyšování kvalifikace a schopností. Vzhledem k potřebám malých a středních podniků je důležité, aby jim programy rozvoje řízení pomáhaly vstřebávat nové technologie a související organizační metody. Rámec příležitostí ke vzdělávání a školení, který je v regionu k dispozici, napomáhá zvýšení úrovně inovací. Proto jsou prioritami programy školení a mobilita absolventů, manažerů, vědců a inženýrů. - Sladění akcí VTR a inovací prostřednictvím účinného politického řízení. Vedle výše uvedených tří priorit je rovněž potřeba zlepšit politické řízení. Měla by být zavedena schémata zaměřená na výsledky, aby se zlepšila účinnost a kvalita podpory VTR a inovací. Měly by se zlepšit statistické nástroje na úrovni regionů. Nové dodací metody užívající množstevní systémy a mezní kritéria by měly být vzaty v úvahu pro posílení účinnosti pomoci systémovou cestou. 12

13 Budování sítí pro technologický rozvoj Síť osmi technologických center (Baskicko) má od roku 1992 podporu Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu při nákupu zařízení a při výzkumných projektech. Aktivity souvisejí s následujícími šesti obory (zpracovatelství, informace/telekomunikace, materiálová technologie, životní prostředí/recyklace, průmyslová biotechnologie a energetika). Síť zapojuje ročně 1100 výzkumníků (z nichž asi jedna pětina je podporována granty) a 450 výzkumných projektů, přičemž zaměstnanost v přidružených podnicích představuje zhruba 1700 míst. Inovační audit V rámci regionální inovační strategie podstoupilo 350 společností ve Walesu inovační audit za pomoci obchodních služeb a do tohoto procesu regionální inovační strategie se zapojilo přes 600 organizací. Tak bylo určeno téměř 70 nových projektů a průmyslový cíl 2 pro Jižní Wales v programu strukturálního fondu na období 1997 až 1999 nyní zahrnuje 56 miliónů EUR na projekty související s inovací. II. Konkurenčně schopné podniky pro tvorbu zaměstnanosti Vytvoření či rozšíření konkurenčně schopných podniků je základní podmínkou pro vytvoření stálých pracovních míst, a tím pro regionální hospodářský rozvoj. Všechny strukturální fondy přispívají k tomuto cíli v regionech způsobilých pro cíle 1 a 2, zatímco Evropský sociální fond přispívá na celém území Unie. Ačkoli všechny zdroje zaměstnanosti jsou významné, v programech Společenství se musí odrážet rostoucí úloha sektoru služeb, který se podílel na většině čistého růstu zaměstnanosti v Unii v posledních letech. Mnoho akcí na podporu podniků bude zahrnovat poskytnutí finanční pomoci nebo jiných výhod k závazkům spojeným s obchodními aktivitami. V těchto případech by měly programovací orgány zajistit, aby poskytnutá pomoc byla v souladu s pravidly Společenství o hospodářské soutěži. A. Podpora podniků: priorita malým a středním podnikům Pomoc v rámci strukturálních fondů při podpoře výrobního sektoru se musí zaměřit zejména na malé a střední podniky, aniž by však opominula potřeby velkých podniků, především s přihlédnutím k úzkým vztahům, které často existují mezi nimi a malými a středními podniky. Priority pro podporu podniků z fondů jsou následující: - Odklon od kapitálových grantů: Rozvoj podnikatelského sektoru jako celku a zejména podpora zakládání a rozvoje malých a středních podniků zahrnuje širokou škálu akcí programovacích orgánů. Tradičně se pozornost soustředila na kapitálové granty, zejména 13

14 pokud šlo o investice do podniků. V budoucnu by měly kapitálové granty, a především ty poskytnuté strukturálními fondy, hrát omezenou úlohu. V tomto ohledu je vhodné zmínit pro nynější programovací období, že Evropský fond pro regionální rozvoj ukončil pro Irsko podporu investic směřujících do podniků v roce Měly by být podporovány alternativní zdroje financí, jako jsou návratné zálohy, rizikový a podnikový kapitál, půjčkový kapitál, revolvingové fondy, systémy vzájemných záruk, atd. (viz níže tabulka o finančnictví). Avšak mělo by se zabránit zdvojování systémů podpory pro podniky, zejména malé a střední, což bude vyžadovat určitou racionalizaci za účelem zvýšení účinnosti. - Zlepšení poskytování pomoci: Zvýšená pozornost by se měla věnovat kvalitativním a organizačním aspektům, zejména systémům poskytování pomoci a celkovému výrobnímu prostředí. Pro zvýšení účinnosti systému dodávek, především v méně rozvinutých regionech nebo tam, kde je slabá tradice podnikání, se doporučují následující principy: - Při zvážení různorodého charakteru malých a středních podniků musí být prioritou zlepšené plánování na základě zvláštních potřeb každé kategorie malých a středních podniků nebo oborů. Měly by být vyvinuty integrované a jasně definovatelné podpůrné programy pro malé a střední podniky, které by měly zahrnovat opatření jako snazší přístup k financím, podpora služeb pro podnikání, opatření pro školení, a měly by být upraveny podle potřeb malých a středních podniků na různých stupních vývoje (zakládání, růst nebo převod). To vyžaduje soulad opatření Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu. Pomoc by měla být zaměřena také na mikropodnikání a zvláštní skupiny, jako jsou ženy nebo mladiství podnikatelé nebo podnikatelé ze znevýhodněných skupin. Programy Společenství by měly podporovat také nové produkty a procesy, což může zahrnovat také podporu vytváření seskupení malých a středních podniků v rámci určitých podnikatelských sektorů. - Ve vhodných případech by se měla podpora zaměřit na zvláštní oblasti, v nichž dotyčný region může usilovat o jistý stupeň specializace a obchodní výhody. Téměř ve všech regionech však bude prioritami řada sektorů s ohledem na jejich význam. Ty by měly zahrnovat informační společnost a služby jako celek pro jejich význam při tvorbě zaměstnanosti. Na regionální úrovni hraje v rámci sektoru služeb významnou roli obchod. Poskytuje odbyt pro místní produkci, například z řemeslného sektoru, pomáhá ochránit strukturu místních společenství a obecně je významným přínosem pro tvorbu pracovních příležitostí. - Vzájemnou závislost mezi většími a menšími podniky nelze přehlížet v žádné obecné strategii pro rozvoj výrobního sektoru. Proto by měla pokračovat podpora velkých podniků, ale měla by být vztažena na přidanou hodnotu pro regionální hospodářství, zejména prostřednictvím sítí vytvořených s dalšími podniky, především malými a středními. Strategie rozvoje lidských zdrojů by se měla zaměřit na zvýšení produktivity takových sítí. - Mělo by se stát obecným pravidlem, že by měla být vrácena celá grantová podpora nebo její část v případě, že dohodnuté podmínky pro podporu nemohou být splněny buď z hlediska povahy, nebo trvání dotyčné aktivity. Prostředky Společenství také 14

15 nemohou být obecně použity pro usnadnění převodu výroby nebo pro jiné výhody na území Unie. - Zapojení soukromého sektoru do tvorby strategií. Jak ukázala hodnocení minulé pomoci, kvalita programů pro rozvoj sektoru malých a středních podniků se může zlepšit, pokud jsou vypracovány a zaváděny na základě rozsáhlého partnerství zahrnujícího i zástupce soukromých podniků a organizací obchodních služeb. Využití výsledků výzkumu na základě spolupráce mezi společnostmi a vysokými školami by podobně měla zahrnovat rozsáhlé partnerství (viz výše, část I.E). Vedle přímé pomoci podnikům ve formě investiční podpory a opatření na podporu podnikání by se zvýšená pozornost měla zaměřit na kvalifikaci pracovní síly obecně. To vyžaduje jasně určit současná a budoucí slabá místa na regionálních trzích práce (nedostatek kvalifikace) a rizika nadbytečnosti a nezaměstnanosti, která je potřeba brzy vyřešit. Tyto otázky jsou podrobněji zváženy dále v části 2. Systém podpory pro mikropodniky V Portugalsku financoval program Podpory regionálního rozvoje systém podpory pro mikropodniky nazvané RIME, jehož cílem je pomoci při zvyšování zaměstnanosti v místních společenstvích postižených odlivem venkovského obyvatelstva a specifickými rozvojovými problémy. Systém se zaměřuje na vytváření a/nebo modernizaci mikropodniků a malých podniků. Dává přednost projektům v následujících oblastech: řemeslná výroba, lokální a místní služby, venkovská turistika a ekologie. Spolupráce mezi velkými a malými společnostmi Projekt Plato v regionu cíle 2 v Turnhout (Belgie) zahrnuje půjčování manažerů neboli andělů strážných z velkých společností do malých a středních podniků, především do nových podniků, které mohou využívat jejich větších zkušeností a znalostí. Školení manažeři z velkých společností nabízejí pomoc počínaje marketingovým poradenstvím až po strategii rozvoje. V období 1996 až 1998 se projektu zúčastnilo 265 malých a středních podniků. Pomoc měla formu jak wokshopů, tak méně formálních jednotlivých kontaktů. Projekt byl tak úspěšný, že se nedávno rozšířil do společností v několika dalších zemích jako Nizozemska či Irska. Nedávno byl vybrán jako jeden z nejúspěšnějších projektů z hlediska tvorby zaměstnanosti pro výzvu Job Challenge organizovanou Evropskou komisí. 15

16 FINANČNICTVÍ Nová nařízení o strukturálních fondech zdůrazňují potřebu dosáhnout lepšího pákového účinku (účinku nižších úrokových sazeb) operací financovaných z rozpočtu Společenství díky co nejvýhodnějšímu přístupu k soukromým zdrojům financování, zejména k rizikovému a podnikovému kapitálu a partnerství veřejného a soukromého sektoru, jakožto prostředku ke zvýšení zdrojů pro investice a také pro zajištění, že soukromý sektor bude poučen o způsobu, jímž jsou programy vedeny. Rizikový a podnikový kapitál. Členské státy budou podporovány, aby věnovaly zvláštní pozornost výsledkům hospodaření, aby mohly přesněji ohodnotit přínos systémů finančnictví pro regionální rozvoj, účast soukromého sektoru při zajišťování trvalosti projektů, řízení nezávislých odborníků s pravomocí ke každodenním rozhodnutím, přísná výběrová kritéria pro projekty, která podporují cíle regionálního rozvoje, a finanční pomoc, která má být spojena s poskytováním poradenské podpory a různých finančních nástrojů malým a středním podnikům, aby jim zajistila pružnou a trvalou pomoc na různých stupních jejich vývoje. Ve vhodných případech je možné žádat podporu od Evropského investičního fondu. V rámci opatření Invest (Hainaut) poskytují čtyři rizikové investiční fondy prostředky na zakládání podniků nebo na zahajování nových činností a na rozvoj a rozčlenění existujících podniků. Tyto fondy mohou také podnikům poskytovat prostředky potřebné na investice při zavádění výsledků průmyslového výzkumu nebo na procesy technologické inovace. Mohou rovněž poskytnout přeshraniční pomoc prostřednictvím účasti na meziregionálních projektech, zakládání meziregionálních podniků, apod. Tato pomoc má formu kapitálových holdingů, půjček a emisí převoditelných obligací. Produkty jsou přizpůsobeny pro každý jednotlivý případ, aby plnily specifické potřeby každého podniku. Partnerství veřejného a soukromého sektoru. Zapojení soukromého sektoru přímo souvisí s vyhlídkou na trvalý tok příjmů při přijatelné míře nejistoty. Je nezbytné zapojit soukromý sektor co nejdříve, především ve fázi plánování infrastrukturálních projektů, rozložit projektová rizika na ty, kteří jsou schopni je nejlépe zvládnout, jak je jasně stanoveno ve smluvních dokumentech o partnerství veřejného a soukromého sektoru, konzultovat a zapojit veřejnost, které se to přímo týká, ještě před podrobným návrhem, vhodně ochránit zájmy veřejnosti smlouvami nebo právními předpisy, respektovat požadavky Evropské unie na zadávání veřejných zakázek a požadavky na hospodářskou soutěž, a sladit závazky Evropského fondu pro regionální rozvoj, k nimž má dojít během období pokrytého finančním výhledem, zatímco výdaje veřejného/soukromého partnera budou zpravidla mimo toto období. Pokud je to nezbytné, může Komise připravit technický materiál dokreslující možné použití této finanční metody. Pozoruhodným příkladem úspěšného partnerství veřejného a soukromého sektoru je výstavba mostu Vasco de Gama v Portugalsku. Tento projekt, který představuje druhé přemostění řeky Tagus v Lisabonu při průměrných nákladech 900 miliónů EUR, bude proveden na základě 16

17 koncesionářské smlouvy na výstavbu, vlastnictví, správu a převod. Koncese byla udělena společnému podniku Lusoponte, spojujícímu portugalské, francouzské a britské stavební společnosti. Podle podmínek koncese, po dokončení mostu jej bude Lusoponte spravovat po dobu maximálně 33 let, než převede vlastnictví na portugalskou vládu. Koncese také zahrnuje správu a údržbu existujícího mostu 25. dubna. Projekt financuje Fond soudržnosti, Evropská investiční banka a akcionáři, přičemž portugalská vláda přispěla tím, že poskytla poplatky z existujícího mostu. B. Služby na podporu podnikání: pomoc při vytváření a rozvoji podniků Význam služeb na podporu podnikání pro úspěšné vytvoření, růst a převod podniků, zejména malých a středních, je dobře znám. Tyto služby umožňují podnikům zvýšit konkurenceschopnost a kapacitu pro vyhledávání nových trhů. Pomáhají rovněž vytvořit stejná pravidla pro všechny v oblastech potřebných pro otevření vnitřních trhů, jako je zadávání veřejných zakázek, kde malé a střední podniky hrají klíčovou úlohu. Opatření v rámci strukturálních fondů na podporu těchto služeb by měla zahrnovat pomoc při přenosu technologie, podporu při uvádění na trh a internacionalizace (s výjimkou přímé podpory zaměřené na vývoz), inovaci organizace a řízení a pomoc při vytváření a rozvoji finančních nástrojů jako je počáteční kapitál společnosti se vzájemnými zárukami, atd. Proto by měly být priority následující: - Určení potřeb společností: To zahrnuje určení typu služby, která má být rozvinuta, a nejvhodnějších orgánů, které by reagovaly na potřeby podniků a podporovaly je při zavádění jejich plánů rozvoje. Malé a střední podniky mají tendenci jasně upřednostňovat jeden subjekt jako první kontaktní bod, který jim poskytne informace a rady ohledně možné pomoci a který je napojí na další specializované agentury. Aby tyto subjekty mohly poskytovat účinnou pomoc, musejí mít k dispozici cílené a uzpůsobené informace a služby pro malé a střední podniky, doplněné vhodnými radami. - Využití společného působení: Existuje značný prostor pro zlepšení společného působení středisek služeb, středisek přenosů technologie, vědeckých parků, vysokých škol, výzkumných center apod., které často operují nekoordinovaným způsobem. Spolupráce může zlepšit kvalitu poskytovaných služeb, zejména prostřednictvím účinného školení pracovníků, šíření nejlepších zkušeností (i prostřednictvím Internetu) a silného zaměření na zákazníky. - Posílení mezinárodní spolupráce: To se týká podpory spolupráce mezi podniky, která rozvine evropský a mezinárodní rozměr jejich podnikání s cílem vybudovat pevnější postavení na jednotném evropském trhu. Stejně jako veřejné podpůrné služby pro podniky, také soukromý sektor služeb na podporu podnikání, zahrnující počítačové, marketingové, technické, reklamní a další odborné a obchodní služby, významně přispívá ke zlepšení konkurenceschopnosti podniků a zároveň je významným zdrojem zaměstnanosti (odhaduje se, že tento sektor se na celkové zaměstnanosti Unie podílí 10 %). 17

18 Obchodní služby mají tendenci zaměřovat se na lépe prosperující a ústřední regiony, kde je poptávka po těchto službách nejsilnější. Programy v rámci strukturálních fondů by měly odhalit omezení bránící vyrovnanější dostupnosti obchodních služeb. Postupy pro dosažení tohoto by mohly zahrnovat zjištění poptávky po těchto službách v regionech, rozvoj příslušných lidských zdrojů a podporu informační společnosti jako podpůrného nástroje. Praktická podpora podniků Testovací a certifikační středisko IDIADA pro automobily (Katalánie) vzniklo (stavba a zařízení) za pomoci programů Evropského fondu pro regionální rozvoj zavedených v tomto regionu v roce Středisko tvoří zkušební dráhy a laboratoře umožňující podnikům zkoušet výkony a bezpečnost jejich výrobků a ověřovat jejich součásti a vozidla. V současnosti využívá toto zařízení, které zaměstnává 150 lidí, více než 275 podniků. 150 obchodních a inovačních středisek (OIS): integrované služby pro zakládání podniků Na 150 obchodních a inovačních středisek úspěšně provozuje organizační modely komplexního systému obchodních podpůrných služeb pro zakládání a rozvoj inovačních podniků. Založeny na veřejno-soukromém a lokálně-regionálním partnerství, obchodní a inovační střediska působí jako zprostředkovatelé mezi potřebami podniků a nabídkou specializovaných služeb. Přispívají také k internacionalizaci podniků (uvádění na trh, spolupráce mezi regiony). Rozšíření obchodních a inovačních středisek do všech oblastí pomoci a jejich vyšší využití při zavádění regionálních programů by pomohlo dalšímu šíření dobrých zkušeností při zakládání a rozvoji podnikání. Obchodní a inovační střediska jsou propojena dohodami o spolupráci s ostatními sítěmi Společenství jako jsou Inovační zprostředkovatelská střediska, EuroInfoCentra místních akčních skupin. 89 územních paktů zaměstnanosti Přístup založený na strategii a partnerství je jasně patrný ve většině akčních plánů v 89 paktech zaměstnanosti, které pokrývají téměř 10 % obyvatelstva Unie. Například územní pakt Západního Brabantska (Forges de Clabecq) vedl k integrovanému projektu charakterizovanému velmi širokým partnerstvím, zahrnujícím všechny hlavní činitele včetně odborových svazů. C. Oblasti se specifickým potenciálem: životní prostředí, cestovní ruch a kultura, sociální ekonomika Výše uvedená opatření jsou zaměřena na zvýšení konkurenceschopnosti podniků, především malých a středních, a tedy na jejich potenciál vytvářet pracovní místa. Zkušenosti ze současných programů ukazují, že jsou některé sektory, kde je tento potenciál velmi významný, ale zatím nedostatečně využitý. Navíc, pokyny pro zaměstnanost jsou zaměřeny na nutnost využití nových pracovních příležitostí. Tři níže uvedené oblasti, zejména sektor služeb, jsou příkladem některých příležitostí pro další vytváření zaměstnanosti. 18

19 Zlepšení životního prostředí: příspěvek ke konkurenceschopnosti Kvalita životního prostředí je hlavním faktorem regionálního rozvoje a konkurenceschopnosti. Zapojení kvality životního prostředí do výrobních investic zajistí racionální využití zdrojů, posílení hospodářských výsledků a konkurenceschopnosti při zachování a vytváření zaměstnanosti. Navíc produkty nebo postupy související s životním prostředím vytvářejí další možnosti pro regiony, neboť jsou samy případnými zdroji zaměstnanosti. Zvláštní akce kombinující zlepšení životního prostředí a investice do průmyslu by měly zahrnovat: - Preventivní přístup. Podpora podnikatelských aktivit zejména malých a středních podniků ze strany fondů by se měla zaměřit na investice charakterizované preventivním přístupem, čehož by mělo být dosaženo vyšší mírou pomoci při takových investicích. Priority by měly zahrnovat účinné a trvalé využití přírodních zdrojů, minimalizaci odpadů a jejich opětné využití, omezení znečištění ovzduší a zavedení politiky trvalých produktů. Navíc fondy mohou podpořit rozvoj inovačních produktů a služeb šetrných k životnímu prostředí a jejich uvádění na trh. - Čisté technologie. Členské státy by měly zvýhodnit urychlený přechod od starých znečišťujících technologií a opatření na konci potrubí k novým čistým technologiím. - Řízení životního prostředí. Může být poskytnuta finanční podpora, zejména malým a středním podnikům, pro využití služeb životního prostředí jako jsou eko-audity. - Průmyslové lokality. Přednost by měla mít obnova opuštěných průmyslových lokalit (úhorů) před zakládáním nových průmyslových lokalit na zelené louce. - Školení. Je základem pro zlepšení vědomostí v otázkách souvisejících s životním prostředím v podnikatelském sektoru a pro podporu nové zaměstnanosti (nebo přeměny). Státní podpora životnímu prostředí má normálně v rámci evropských pravidel hospodářské soutěže zvýhodněné postavení. S cílem usnadnit přípravu takových pomocných opatření Komise stanovila pokyny pro státní podporu na ochranu životního prostředí. Cestovní ruch a kultura: výhody pro místní rozvoj - Trvale udržitelná kvalita služeb cestovního ruchu. Cestovní ruch je jedním z předních růstových odvětví v Evropě a na celém světě, jak z hlediska výkonů, tak tvorby zaměstnanosti. Proto představuje významné hospodářské aktivum pro velký počet regionů, venkovských společenství a měst v Unii. Vyrovnaný a trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu by se měl podporovat především prostřednictvím: - modernizace infrastruktury spojené s cestovním ruchem a zlepšení její efektivnosti, - zvýšení kvalifikace a profesionality s cílem lépe reagovat na očekávání turistů a potřeby odvětví, 19

20 - podpora partnerství mezi podniky, veřejno-soukromé spolupráce a vytváření sítí pro zlepšení integrace různých služeb zapojených do řetězce služeb cestovního ruchu. Rozvoj cestovního ruchu by měl být pečlivě plánován s přihlédnutím ke kapacitě oblasti vzhledem k dopadům na životní prostředí a hospodářským a sociálním dopadům. Takové začlenění otázek životního prostředí a zachování přírodního a kulturního dědictví do plánů rozvoje je nezbytné pro podporu trvalých a vysoce kvalitních forem cestovního ruchu. - Kultura: stupeň hospodářského růstu. Kultura je úzce spjata s cestovním ruchem a jako kulturní dědictví regionu nejen přispívá k rozvoji místní nebo regionální totožnosti, ale také turisticky přitažlivá. Kultura tak nabízí příležitosti pro další zaměstnání, což je faktor mimořádné důležitosti ve znevýhodněných regionech Společenství s vysokým kulturním potenciálem. Kultura proto musí být zahrnuta do strategie rozvoje cestovního ruchu. Výměna zkušeností mezi regiony nebo místními orgány pomáhá přenosu znalostí o kultuře a způsobech rozvoje kulturní turistiky a nalezení společných řešení. Kulturní potenciál regionu obecně zvýší přitažlivost oblasti pro investory. Kultura je také stále významnější součástí soukromého hospodářství s pozoruhodným potenciálem růstu a tvorby pracovních míst. Členské státy by proto měly více využívat potenciálu zaměstnanosti inovačních a kreativních kulturních produktů, například v oblasti služeb on-line souvisejících s kulturou, ve sdělovacích prostředcích a informační společnosti či designu, a zahrnout opatření pro tyto oblasti do svých regionálních programů. Konečně, flexibilní školení pro profese spojené s kulturou je jednak nezbytností pro fungování kulturních sektorů, jednak přispívá k zachování či modernizaci tradičních aktivit a k vytváření zcela nových odborností, spojených například s informační společností. Cestovní ruch zapojený do místní ekonomiky Rozvoj cestovního ruchu podpořený strukturálními fondy v Piedmontu se zaměřil na čtyři strategické oblasti s vysokým turistickým potenciálem jezero Maggiore, lyžařskou oblast Val di Susa, město Turín a okruh zámků v Canavese. Integrovaný přístup k rozvoji cestovního ruchu spočíval ve financování různých místních zajímavostí zlepšujících infrastrukturu, v systémech podpory pro malé a střední podniky cestovního ruchu a v programech na podporu cestovního ruchu. Hodnotu zvýšilo jak dobré partnerství mezi místními a regionálními orgány, tak větší vliv dosažený soustředěním činností ve vymezených oblastech. Ochrana dědictví V údolí Lousios na Peloponésu v Řecku se nacházela řada řemeslných dílen, které byly nejméně po pět století poháněny vodou z horských pramenů. V rámci akčního programu pro Peloponés v letech 1994 až 1999 byla zrekonstruována skupina budov a obnoveno strojní zařízení. Bylo zde otevřeno přírodní muzeum vodní energie, které slouží jako příjemné zařízení nabízející návštěvníkům poučení. Muzeum poskytuje veřejnosti vědomosti o využití vodní energie a o výrobě černého prášku a kůže. Turisté se mohou procházet po zpřístupněných stezkách podél Lousios, které jsou pečlivě udržovány. Projekt jako celek 20