Záštitu nad kongresem převzal bývalý prezident Václav Havel. Foto: Alan Pajer

Transkript

1

2 Záštitu nad kongresem převzal bývalý prezident Václav Havel Foto: Alan Pajer 2

3 POŘADATEL Mezinárodní společnost pro logoterapii a existenciální analýzu (GLE-I) ve spolupráci s českou Společností pro logoterapii a existenciální analýzu (SLEA) GLE-I Eduard Suess-Gasse 10 A-1150 Wien Tel: +43(0) Fax: +43(0) kongress@existenzanalyse.org MÍSTO KONÁNÍ Hotel Pyramida Praha Bělohorská Praha 6 Tel: info@hotelpyramida.cz VEDOUCÍ KONGRESU PhDr. Jana Božuková a Dr.med. Dr.phil. DDr.h.c. Alfried Längle KONGRESOVÝ JAZYK SLEA Volutová Praha 5 Tel: Fax: slea@volny.cz Hlavním jazykem kongresu je němčina. Program probíhající v hlavním kongresovém sále bude simultánně tlumočen do češtiny. V době konání sympozií, která nebudou tlumočena, se pro české účastníky koná sympozium v češtině. pořadatel - místo konání - vedoucí kongresu - kongresový jazyk informace 3

4 zdravice 4

5 Vážení účastníci kongresu, milé kolegyně a kolegové! Po sociálních a politických převratech minulého století (jako byly např. převraty v roce 1968 nebo v 90. letech), které přinášely hluboké změny v obsazích života společnosti, můžeme na začátku nového století rozpoznat velké formální pohyby ve společenských vztazích jednotlivých zemí (rozšíření EU, konflikt v Iráku, vytváření nadnárodních koncernů atd.). Optimisticky řečeno by člověk mohl očekávat a věřit ve vznik společné zodpovědnosti a společného smýšlení, které by vedlo k většímu sblížení. Avšak navzdory tomuto rozvoji směřujícímu ke globalizaci dnes můžeme sledovat tendenci k sociální nezávaznosti se zdůrazněnou individualizací, tendenci k osamocenosti a bezohlednosti. Co je příčinou těchto tendencí, čím jsou posilovány, co způsobují ve společnosti a jak působí na jednotlivce? Je toto prostředí zvláště živnou půdou pro nárůst disociálního chování, dokonce možná pro změny v osobnosti, případně pro příklon k individualizovanému extrémnímu chování a agresi jako prostředku k uspokojování těžko krotitelné subjektivní neuspokojenosti potřeb? Pražský kongres GLE 2006 je věnován těmto otázkám. Budeme se jimi zabývat na sociolgické, psychologické, pedagogické, filosofické a psychoterapeutické rovině. V jednotlivých referátech, při sympoziích a workshopech bude tato problematika reflektována a společně diskutována předními odborníky. Historická kulturní metropole Praha se svou kulinářskou a uměleckou nabídkou nám vytváří důstojný rámec našeho kongresu. Pražské věže a mosty jakoby v sobě nesly symboliku spojení individuality a společenství, což jsou základní témata kongresu. Program, naplánovaný průběh a celková atmosféra slibují nezapomenutelné dny. Budeme rádi, když i vy budete u toho! zdravice Se srdečnými a kolegiálními pozdravy! DDr. Alfried Längle prezident GLE International PhDr. Jana Božuková předsedkyně SLEA (Praha) 5

6 pátek, 28. dubna přehled programu PÁTEK, 28. DUBNA Začátek registrace Přivítání Moderátor: Godela v. Kirchbach Simultánní tlumočení do češtiny Univ.Prof. Dr.phil. Jürgen Kriz (Osnabrück) Disocialita jako dynamika nepodařeného přizpůsobení se na místě střetu individua a společnosti Diskuse Přestávka Dr.phil. Daniel Trobisch (Salcburk) Nenávist k lásce aneb když je násilí chtěné Univ.Prof. Dr.phil. Udo Rauchfleisch (Basilej) K psychodynamice a psychoterapii disociálního člověka Diskuse Kongresový sál GLE International Informační setkání pro členy všech národních společností GLE o aktuální činnosti a projektech GLE International Divadelní představení renomovaného černého divadla IMAGE Uzavřené představení pro účastníky kongresu GLE. 6

7 SOBOTA, 29. DUBNA 2006 Moderátor: Mag.phil. Karin Steinert Simultánní tlumočení do češtiny 9.00 Dr.med. Dr.phil. DDr.h.c. Alfried Längle (Vídeň) Být sám sobě měřítkem Od prožitku sociálního odcizení k disociálnímu řešení OA Dr.med.habil. Christian Furnica, Dr.med. Ana-Maria Furnica (Arad) Para-existenciální porucha osobnosti existenciálněanalytický příspěvek k teorii poruch osobnosti Diskuse Přestávka Kongresový sál SYMPOZIA: Sympozia nebudou tlumočena. Program sympozií v němčině naleznete v německé části programu. Téma Podrobný program Místo Klinische Psychotherapie I Seite 10 Kongresový sál Klinische Psychotherapie II Seite 11 Salonek 1 Kinder- und Jugendpsychotherapie I Seite 12 Salonek 3 Kinder- und Jugendpsychotherapie II Seite 13 Salonek 1 Lebensberatung und Begleitung Seite 14 Salonek 6 V češtině Strana 9 Salonek Slavnostní večeře s hudbou a tancem v hotelu Pyramida sobota, 29. dubna přehled programu 7

8 neděle, 30. dubna přehled programu NEDĚLE, 30. DUBNA 2006 Moderátor: doc. PhDr. Karel Balcar, CSc. Simultánní tlumočení do češtiny 9.00 Dr.med. Patrick Frottier (Vídeň) Hermesovi chráněnci a disocialita v terapii: výzva, hranice a zdroje Diskuse Dr.med. Dr.phil. DDr.h.c. Alfried Längle v rozhovoru s filosofem Prof.Dr.Dr.h.c.mult. Robertem Spaemannem (Stuttgart) Přestávka Univ.Prof. Dr.phil. Roland Girtler (Vídeň) Kultury na okraji: ke kulturní antropologii a sociologii disociality lic.phil. Manfred Zmy (Braunschweig) Sociální dimenze svobody. Několik antropologických úvah ke vztahu mezi svobodou a socialitou člověka Rozloučení Závěr kongresu Kongresový sál 8

9 Sympozium v češtině Salonek 2 Moderátor: Mgr. Jakub Hučín Zahájení doc. PhDr. Karel Balcar, CSc. (Praha) Disocialita jako přizpůsobení SYMPOZIUM V ČEŠTINĚ Organizace: PhDr. Jana Božuková Mgr. Martina Vondrová (Hradec Králové) Disocialita jako nástroj hledání tvaru a tváře společnosti?! Polední přestávka PhDr. Dana Krausová (Praha) Mám odvahu? Přizpůsobení jako Život na jistotu PhDr. Martin Wagenknecht (Praha) Váha a vážnost Přestávka PhDr. Jolana Mižikarová (Karlovy Vary) Poruchy sociálního přizpůsobení se u dospělých, kteří vyrůstali v SOS dětské vesničce Mgr. Miroslava Jancová (Valašské Meziříčí) Azylový dům není jen střecha nad hlavou Závěr sobota, 29. dubna sympozium 9

10 anotace plénum ANOTACE K PŘEDNÁŠKÁM V PLÉNU Univ.Prof. Dr.phil. Jürgen Kriz Disocialita jako nepodařená dynamika přizpůsobení se na místě střetu individua a společnosti U disociality je problém poruch osobnosti zvláště výrazný. Při cirkulární analýze jsou způsoby chování popsány hromadně do kategorií, které pomáhají toto jednání znovu zpětně vysvětlit. Protože u disociality, v protikladu k jiným psychickým poruchám, se na základě ich-syntonie sotva nacházejí trpící pacienti (nýbrž spíše trpící okolí), je problém přizpůsobení individua a společnosti zvláště očividný: Komplexně propletené procesy vzájemné interakce musí být navzájem od sebe odděleny a přiřazeny k osobě (osobnosti), aby se patologické chování ve zdravé společnosti mohlo konstatovat. Přednáška je zaměřena převážně na analýzu propojenosti procesů. Dr.phil. Daniel Trobisch Nenávist k lásce aneb když je násilí chtěné Agrese může vzniknout jako psychodynamická reakce může být ale také použita úmyslně, což je u disociality častý případ. Proto se přednáška bude na základní rovině zabývat etiologií pohotovosti k násilnému jednání. Protože člověk není fixovaný na svůj instinkt, naskýtá se mu možnost, aby se sám sobě odcizil. Sebeodcizení traumatizuje a vede k nedůvěře vůči svému vlastnímu citovému světu, který je následně rychle disociován. Prostřednictvím příkladů z terapeutické praxe a ze současných dějin budou vypracovány základní antropologické hypotézy, které jsou základem individuální disociality, kolektivního fundamentalismu a také ideologií, které pohrdají člověkem. Univ.Prof. Dr.phil. Udo Rauchfleisch K psychodynamice a psychoterapii disociálního člověka Disociální pacienti přinášejí do psychoterapeutické práce mnohé problémy, které potřebují specifický postup. V přednášce bude podán nástin psychodynamiky disociálních pacientů a jejich struktury osobnosti a bude se zabývat tématy motivace, impulzivního jednání, stavění hranic, práce na a se sociální realitou, problémy přenosu a protipřenosu. 10

11 Dr.med. Dr.phil. DDr.h.c. Alfried Längle Být sám sobě měřítkem. Od prožitku sociálního odcizení k disociálnímu řešení Pro porozumění existenciální dynamiky disociality je užitečné zaměřit se přesněji na porozumění poruše utváření Selbst. Důsledkem narušeného utváření a zrání Selbst je vnitřní odcizení. Vnitřní napětí s tím spojené může být kompenzováno hypertrofií Já. Současně ale přesto dochází k dalším deficitům v prožitku setkání s jinými lidmi a v prožitku navázanosti na kontext situace. Tyto deficity stupňují kompenzování nedostatků. Já se stává chudé na obsahy, které Já strukturují, Já těžko rozeznává své vlastní hranice při setkání s druhými, případně své hranice není schopno přijmout a umístit se tak v kontextu situace. Dochází k tomu, že Já je vydáno napospas vlastním pohnutkám a dělá si nárok na svět. Bez toho, že by člověk prostřednictvím druhého zaujal svou pozici, zůstává chycen v osamělosti svého Já. Při chybujícím prožitku druhého a při chybující niternosti nachází Já, jsouc ve stavu neuspokojenosti, náhradu v neustálém střídání partnerů a v jejich prožívání světa. Tak namísto toho, aby člověk procítil a prožil druhé a byl osloven hodnotami a nutnostmi, přicházejí psychodynamické popudy, což vede k symptomům, které označují disociální poruchu osobnosti. Existenciální analýza se svou teorií základních motivací a porozumění osobě nabízí modely, které mohou být příspěvkem k porozumění dynamice disociality a jejího vývoje. Základy této teorie jsou východisky pro utváření všeobecných přístupů pro zvládání a léčbu poruchy. anotace plénum OA Dr.med.habil. Cristian Furnica, Dr.med. Ana-Maria Furnica Para-existenciální porucha osobnosti existenciálně-analytický příspěvek k teorii poruch osobnosti Bude ukázáno, jak narušené utváření Selbst rozvíjí obraz zvláštní poruchy osobnosti, když je spojeno s narušeným hledáním smyslu. Můžeme potom hovořit o para-existenciální poruše osobnosti, protože nahrazuje smysl účelem, což znemožňuje skutečné uskutečnění existenciálního obratu. Tak na místo nalezení vlastního smyslu nastupuje přebrání cizího smyslu. Přednáška osvětluje symptomatologii poruchy a její antropologické pozadí, což zjednodušuje rozeznání a diagnostiku této poruchy. Na základě klinických případů bude ukázáno, čím se odlišuje para-existenciální porucha osobnosti od jiných poruch osobnosti způsobených narušeným utvářením Selbst. 11

12 anotace plénum Dr.med. Patrick Frottier Hermesovi chráněnci a disocialita v terapii: výzva, hranice a zdroje Když se v terapii vynoří disociální fantazie a způsoby chování, znamená to pro terapeutický vztah výzvu, které se mnozí terapeuti (psychoterapeutky) zaleknou, anebo hranici, kterou nereflektovaně opakovaně překračují. Terapeutické zacházení s disocialitou požaduje bezpochyby kompetenci, která též v žádném terapeutickém výcviku není zprostředkována. V dějinách psychoterapie je práce s disociální osobností doprovázena neúspěchy. Pro výrazné disociální způsoby chování byla nakonec vytvořena speciální diagnostická kategorie. Léčení v ní popsané poruchy je považované za velmi obtížné, nemluvě o tom, že by tato porucha byla vyléčitelná. Na kazuistice a zároveň na pozadí historického rozvoje (od duševních méněcenností konce 19. století ke konstruktu psychopatie začátkem 21. století) bude popsáno objevení se dimenze disociality v psychoterapii, popřípadě budou popsány důsledky tohoto fenoménu z pohledu psychoterapeuta. Přitom se budeme věnovat otázce, proč disociální jednání existuje a jaký význam mají disociální poruchy osobnosti anebo psychopatické osobnosti pro společnost. Pro průběh terapie mohou odpovědi na tyto otázky přinést rozhodující změnu perspektivy. Disociální způsoby jednání budou potom možná chápány jako zdroje, které mohou být využity při léčbě. Budou prezentovány údaje z terapeutických studií, které tuto hypotézu podporují. Univ.Prof. Dr.phil. Roland Girtler Kultury na okraji: ke kulturní antropologii a sociologii disociality Lidé v okrajových sociálních skupinách, případně okrajových kulturách, vzájemně spojuje jednání, které je obvykle hodnými občany shledáváno a označováno jako kriminální, neřestné, zhýralé a naprosto neslušné anebo cizorodé. Jsou z pohledu sociologie proto považováni za disociální, protože jejich jednání odporuje základním představám sociální normality většinové společnosti. Okrajové kultury mají speciální kulturu, ke které patří vlastní řeč, strategie přežití a také rituály. Ale také násilí v jeho různých formách je pro život v okrajové skupině charakteristické. Na základě vlastních výzkumů jsem zjistil, že existují 4 typy okrajových kultur. 1. Okrajové skupiny ochrany a přežití, např. okrajové skupiny vagabundů, vězňů, narkomanů. 2. Okrajové skupiny revoluce a rebelie okrajové skupiny, jejichž členové se staví na odpor proti platným systémům. 3. Okrajové skupiny ilegálního a nepovoleného obchodu tyto okrajové kultury jsou určitým způsobem identické s kulturami darebáctví, prostituce a pašeráctví. Násilí v mnohém ohledu určuje 12

13 všední život těchto lidí. 4. Okrajové kultury společného původu příslušnost kurčité jazykové skupině nebo ke kulturnímu společenství. Vyhnanci, uprchlíci nebo emigranti hledají vzájemné kontakty, aby se jim obratně podařilo důstojně přežít. Jejich jednání může potom být pochopeno jako disociální, když odporuje běžným představám většinové společnosti. Literatura: Roland Girtler (2000) Randkulturen Theorien der Unanständigkeit. Wien: Böhlau, 3. Aufl. anotace plénum lic.theol. Manfred Zmy Sociální dimenze svobody. Několik antropologických úvah ke vztahu mezi svobodou a socialitou člověka Vztah jednotlivce ke společenství / společnosti je ústředním tématem různých vědeckých disciplín. Také existenciálně-analytická antropologie, která do svého centra staví člověka jako osobu, zdůrazňuje jak nezaměnitelnou individualitu člověka, tak také dialogickou strukturu osoby ve vztahu k sobě, k prostředí a okolnímu světu. Výstižně tento vztah vyjadřuje pojem svobody. Vycházejíc z tématu kongresu chce tato přednáška rozvinout porozumění osobě z perspektivy novodobého pojetí svobody a přitom popsat jedinečný vztah mezi subjektivně-individuální svobodou a intersubjektivně-sociální svobodou v dialogickém pojetí svobody. Společné uskutečňování svobody, které spočívá v sociálním jednání člověka v nejrůznějších formách mezilidského života (např. v partnerském vztahu, v rodině, ve skupině, ve společnosti), není přitom omezením individuální svobody, nýbrž nejvíce možným uskutečněním vzájemnosti a vzájemného nalézání smyslu. 13

14 anotace sympozium ANOTACE K PŘEDNÁŠKÁM V ČEŠTINĚ doc. PhDr. Karel Balcar, CSc. Disocialita jako přizpůsobení Obměnou názvu kongresu chci poukázat na to, že disociální porucha osobnosti není pouze poruchou v přizpůsobení, nýbrž že ji můžeme zároveň z jiného pohledu chápat jako zvláštní, sice obtíže působící a často pro všechny zúčastněné nešťastný, avšak přesto účelný a účinný styl přizpůsobení. Stejně jako mnohé jiné patologické vzorce osobnosti a chování, tak i tento osobnostní syndrom je podstatnou měrou také tvůrčím výkonem člověka v jeho životním vývoji. Které jeho vlastní prospěšné vlohy, potřeby, cíle a záměry jsou takto přehnaným způsobem zkarikovány do disociálního životního stylu? V čem a jak může být ve své zvnějšku hodnoceno povahové úchylce osloven a účinně provázen k proměřování a rozvíjení své dosavadní životní strategie prospěšnějším směrem? Jaké sdělení a jakou výzvu druhým lidem právě svým typem disociality podává? Tyto a podobné otázky budou námětem k rozpravě při sympoziu. Mgr. Martina Vondrová Disocialita jako nástroj hledání tvaru a tváře společnosti?! Zkušenost disociálního prožívání máme možnost nejintenzivněji zažít v bouřlivé vývojové fázi dospívání. Často radikální konfrontace se společností je z hlediska celkového procesu zrání osobnosti vnímána jako zdravá pro konfrontujícího se jedince. Za zdravý výsledek konfrontace je přirozeně považován svobodný, nicméně pevný a podpůrný vztah ke sdílené společnosti, nikoliv trvalé setrvávání v osamělosti a radikalismu. Nabízí se otázka, nakolik je vlastní i samotné společnosti přijímat disociální impulsy jedinců jako možnou výzvu či inspiraci pro změnu jí samé. 14

15 PhDr. Dana Krausová Mám odvahu? Přizpůsobení jako Život na jistotu Život sám ponechává na nás, jaký postoj k němu zvolíme. Přístup jedu na jistotu minimalizuje společenská a osobní rizika a nejistoty, ale na druhé straně pak vytváří obraz života vláčeného tlakem z vnějšku i vnitřku, který je v konečném důsledku provázen pocitem nenasycenosti a životní prázdnotou. Jakou roli v přizpůsobení sehrává strach, resp. odvaha? Existenciální přístup k životu předpokládá schopnost odvahy. Ale odvahy k čemu? Kde všude ji potřebuji? Jakou podobu má odvaha k individualitě žitá na pozadí požadavku přizpůsobení? Příspěvek ukáže některé zkušenosti z psychoterapeutické praxe. anotace sympozium PhDr. Martin Wagenknecht Váha a vážnost Ve svém příspěvku bych se chtěl věnovat působení společenského tlaku na obézní jedince. Tlak společenského ideálu a současná obtížnost jeho naplnění přináší mnoho bolesti. V praxi se denně setkávám s tím, že mezi nejbolestivější komplikace obézních pacientů patří právě velmi nízká váha sebe sama. Zaměřím se na to, co tuto váhu (hodnotu) nás samých spoluutváří, co ji sytí a jak se dá přikrmit. Jaké předpoklady musím mít, abych mohl vědomě přijmout svou váhu (jak tělesnou tak duševní), abych si mohl vybrat, co chci a co nechci sníst (a to nejen v tělesné rovině), a uskutečnit to, co má pro mne váhu (vážnost). PhDr. Jolana Mižikarová Poruchy sociálního přizpůsobení se u dospělých, kteří vyrůstali v SOS dětské vesnice Dětská vesnička je jednou z forem náhradní pěstounské péče. Do dnešního dne prošlo SOS dětskou vesničkou přes 300 dětí (ve třech SOS DV v ČR), které v menší či větší míře byly poznamenány zkušeností psychické deprivace. Většina dětí je již dospělých a ukazuje se, že jako dospělí mají problémy se sociálním přizpůsobením. Ve větší míře se u nich objevuje páchání trestné činnosti (ve srovnání s většinovou populací), nezaměstnanost, rozvodovost, neschopnost udržet dlouhodobější vztahy a celková nespokojenost se životem. Chtěla bych popsat konkrétní problémy těchto dospělých a zamyslet se nad jejich příčinami. V neposlední řadě bych chtěla nastínit možnosti psychoterapeutické práce u dospělých, kteří vyrostli v SOS dětské vesnici. 15

16 anotace sympozium Mgr. Miroslava Jančová Azylový dům není jen střecha nad hlavou. Psychoterapeutické zkušenosti z azylového domu pro matky s dětmi v obtížné životní situaci Azylový dům je místo, jehož záměrem je vést klienta k přizpůsobení se nárokům společnosti, která ho chrání, ale zároveň na něj klade požadavky. Je také místem, které poskytuje prostor pro psychoterapii a tím možnost přiblížení se k sobě samému a nalezení vlastní identity. V příspěvku se zaměřím také na možnosti psychoterapeutického působení na klienta v tomto typu zařízení a následně mimo něj. 16

17 K OSOBÁM REFERENTŮ PLENÁRNÍCH PŘEDNÁŠEK: FROTTIER Patrick, Dr.med. Psychiatr, vedoucí lékař a vedoucí psychoterapeut věznice Mittersteig (Vídeň). Vzdělání na univerzitní psychiatrické klinice ve Vídni. Další vzdělání v psychiatrii dětí a dospívajících, OPD, soudní znalec pro trestní právo, výcvik v hlubinné a behaviorální psychoterapii (Vídeň, Curych), mnohaletá psychiatrická praxe, mj. se zaměřením na poruchy osobnosti, prognózu kriminality, terapie sexuálních delikventů. Zaměření vědecké činnosti: ohrožení sebe sama a druhých, kriminální prognóza, práce s těžkými poruchami osobnosti zaměřená na přenos, terapie v kontextu OCD, diagnostika a terapie sexuálních delikventů. referenti plénum Nejdůležitější publikace: Frottier et al.: The cuckoo s new nest (The Lancet, 2005); Suicide in custody (British Journal of Psychiatry, 2004); Jailhouse blues revisited (Soc.Psychiatry & Psychiatr. Epidemiology, 2002); Die letzte psychiatrische Anstalt (Recht und Psychiatrie, 2002); Deprivation versus Importation (Fortschritte Neurologie und Psychiatrie, 2001). FURNICA Ana-Maria, Dr.med. Narozená 1958 ve Cluj, studium medicíny ve Cluj, odborná lékařka psychiatrie, psychoterapeutka. Výcvik v existenciální analýze. Mnohaletá praxe v nemocnici a ambulanci v oboru všeobecného lékařství a psychiatrie. V současnosti odborná lékařka psychiatrie a psychoterapeutka v soukromé praxi v Aradu. Kolektorka rumunské Společnosti pro existenciální analýzu a logoterapii (SAEL). Šéfredaktorka časopisu Analiza Existetialä. FURNICA Christian, OA Dr.med.habil. Narozen 1949 v Lugoj, studium medicíny v Temešváru. Psychiatr, psychoterapeut (habilitace v oboru psychiatrie v r. 2000). Mnohaletá psychiatrická praxe v nemocnici a ambulanci v pozici vedoucího lékaře Centra pro duševní zdraví v Resitu a následně v Aradu. V současnosti činný ve vlastní soukromé praxi. Vedoucí výcviku rumunské Společnosti pro existenciální analýzu a logoterapii (SAEL). Předseda rumunské Společnosti pro existenciální analýzu a logoterapii. Publikace v odborných časopisech a přednášky převážně na téma existenciální analýzy a logoterapie. 17

18 referenti plénum GIRTLER Roland, Univ.Prof. Dr.phil. Narozen 1941 ve Vídni (Ottakring), profesor na katedře sociologie Univerzity ve Vídni. Vyrostl jako syn venkovského lékaře a lékařky mezi horskými rolníky, dřevorubci, senožatci a lovci v hornorakouských horách ve Spital am Pyhrn : Žák humanistického gymnázia kláštra ve Kremsmünsteru. Studium práv, etnologie, pravěku, filosofie a sociologie na Univerzitě ve Vídni. Během studia se oženil a živil se jako rozvážeč piva, pracovník na trhu, komparsista ve filmu (jeden film s Omarem Sharifem) atd : Terénní výzkum v Indii v rolnické vesnici Gujaratas. Dále výzkum v bombajských slumech, u fajnových lidí (aristokraté, politici, lovci atd.), v městských okrajových kulturách (prostitutky, vagabundi, pachatelé drobné kriminality atd.), u horských rolníků, pytláků, pašeráků, zemědělců v Siebenbürgenu, u venkovských lékařů a v současnosti u kuchařek farářů atd. Důležité knihy: 1998: Wilderer Rebellen in den Bergen. 2. Aufl. Wien 1998: Rotwelsch die alte Sprache der Gauner, Dirnen und Vagabunden, Wien 2000: Randkulturen. Theorie der Unanständigkeit, Wien: Böhlau (3. Aufl.) 2001: Die feinen Leute, Wien: Böhlau (3. Aufl.) 2002: Echte Bauern. Vom Zauber einer alten Kultur. Wien: Böhlau 2005: Irrweg Jakobsweg die Narbe in den Seelen von Muslimen, Juden und Ketzer. Graz: Leykam KRIZ Jürgen, Univ.Prof. Dr.phil. Přednáší Psychoterapii a klinickou psychologii na Univerzitě v Osnabrücku, terapeut a vzdělavatel v na klienta orientované psychoterapii (GwG), člen a čestný člen vícera psychoterapeutických společností. Předseda vědecké rady GwG, člen vědecké rady ( 11 PSychThG), spoluvydavatel / člen rady početných vědeckých časopisů. Přibližně 250 příspěvků a 20 knih, mj. Grundkonzepte der Psychotherapie (5. Auflage 2001), Systemtheorie für Psychotherapeuten, Psychologen und Mediziner (1997, 3. Auflage 2000), Chaos, Angst und Ordnung; wie wir unsere Lebenswelt gestalten (1997, 2. Auflage 1998). Pracovní zaměření: vypracování integrativní koncepce ( na osobu orientovaná systémová teorie ) k porozumění klinickoterapeutickým procesům; vzdáleněji otázky metodiky výzkumu. Nositel Ceny Viktora Frankla města Vídně (2004). LÄNGLE Alfried, Dr.med. Dr.phil. DDr.h.c. Narozen 1951, studium medicíny a psychologie v Innsbrucku, Římě, Toulouse a ve Vídni. Všeobecný lékař a lékař pro psychoterapeutickou medicínu, klinický psycholog, psychoterapeut, výcvikový terapeut (GLE), hostující profesor na univerzitě HSE (Moskva), přednášející na Univerzitě ve Vídni, generální sekretář International Federation of Psychoterapy (IFP), prezident 18

19 Mezinárodní společnosti pro logoterapii a existenciální analýzu (GLE-Int.) se sídlem ve Vídni, činný ve vlastní soukromé psychoterapeutické praxi. Početné publikace k teorii, metodice a praxi existenciální analýzy. RAUCHFLEISCH Udo, Univ.Prof. Dr.phil. Narozen 1942, studium psychologie, psychoanalytik (DPG, DGPT), třicetiletá praxe klinického psychologa na univerzitní psychiatrické poliklinice v Basileji, posledních 6 let v soukromé praxi. Profesor pro klinickou psychologii na Univerzitě v Basileji. referenti plénum SPAEMANN Robert, Prof.Dr.Dr.h.c.mult. Narozen 1927, studium filosofie, romanistiky a teologie v Münsteru, Mnichově a Freiburgu (CH), lektor vydavatelství ve Stuttgartu, vědecký asistent na Univerzitě v Münsteru, univerzitní profesor filosofie na TH Stuttgart, univ. prof. filosofie v Heidelbergu (následovník Gadamera), univ. prof. filosofie v Mnichově, hostující prof. na univerzitách v Rio de Janeiru, Salcburku, Paříži (Sorbona), čestné doktoráty univerzit ve Freiburgu (CH), Pamploně (Španělsko), Washingtonu a Santiagu de Chile. Člen Evropské akademie věd a umění, čestný člen čínské Akademie sociálních věd v Beijingu, člen Pontificia Academia pro vita v Římě. Publikované knihy (kromě jiného): Die Frage Wozu? Geschichte und Wiederentdeckung des teleologischen Denkens (1985, 2. Aufl.) Das Natürliche und das Vernünftige (1992, 2. Aufl.) Moralische Grundbegriffe (2004, 7. Aufl.) Personen. Über den Unterschied zwischen etwas und jemand (1998, 2. Aufl.) Zahlreiche Aufsätze zur Geschichte der Philosophie, Ideengeschichte, Naturphilosophie, Anthropologie, Ethik, politische Philosophie und Religionsphilosophie. TROBISCH Daniel, Dr.phil. Narozen 1956 v Manheimu, studium psychologie v Salcburku, psychiatrické praktikum v Basileji. Klinický psycholog, existenciální analytik a logoterapeut ve vlastní soukromé praxi. Od r psycholog práce ve firmě Swarovski / Tyrolsko. Přednášková a seminární činnost v Evropě, USA a Kanadě. ZMY Manfred, lic.theol. Studium filosofie, teologie a germanistiky, výcvik v logoterapii a existenciální analýze, praktik pro psychoterapii. Pracuje jako lektor nakladatelství a jako poradce ve své soukromé praxi. Člen představenstva GLE-D. 19

20 referenti sympozium K OSOBÁM REFERENTŮ ČESKÉHO SYMPOZIA: BALCAR Karel, doc. PhDr., CSc. Narozen 1939, studium psychologie na FF UK Praha a University of Illinois USA. Vysokoškolský pedagog UK (filosofická a lékařská fakulta), autor mnoha klinicko-psychologických a psychoterapeutických monografií, učebnic (např. Psychologie osobnosti) a článků. Překladatel odborné literatury (mimo jiné V. Frankl: Teorie a terapie neuróz, A. Längle: Smysluplně žít). Specializace: klinická psychologie, psychologie osobnosti a psychologická metodologie, výzkum na poli normální a narušené osobnosti a rodinné diagnostiky a terapie. 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Ruská 85, Praha 10, Karel.Balcar@lf3.cuni.cz JANČOVÁ Miroslava, Mgr. Studium PF UK v Praze. Po absolutoriu pedagogická, lektorská a recenzní činnost. Psychoterapeutka pod supervizí ve své soukromé praxi a externí pracovník Azylového domu pro matky s dětmi v obtížné životní situaci, kde vede svépomocnou skupinu matek a zároveň poskytuje individuální poradenství. Vrtbenská 806, Valašské Meziříčí, mirka.jancova@quick.cz KRAUSOVÁ Dana, PhDr. Studium psychologie na FF UK, klinická psycholožka, psychoterapeutka (EA) ve vlastní praxi, členka výboru SLEA, lektorka výcviků v logoterapii a existenciální analýze, supervizorka SLEA. Poliklinika Lípa, Seydlerova 2451, Praha 5, dana.krausova@quick.cz MIŽIKAROVÁ Jolana, PhDr. Studium psychologie na FF UK v Praze, klinická psycholožka, pracuje jako psycholožka bezpečnostních služeb (věznice Ostrov), externě pracuje jako psycholožka v oblasti náhradní rodinné péče (SOS dětské vesničky, dětský domov), psychoterapeutka (EA) pod supervizí ve vlastní praxi, přednášková činnost. Tel.: (věznice Ostrov),

21 VONDROVÁ Martina, Mgr. Studium teologie na ETF UK v Praze, psychoterapeutka (EA) ve vlastní praxi, členka výboru SLEA, lektorka výcviků v logoterapii a existenciální analýze, supervizorka SLEA. Hořická 50/20, Hradec Králové, theodora@ .cz WAGENKNECHT Martin, PhDr. Studium psychologie na FF UK, klinický psycholog, pracuje jako psycholog v Centru pro diagnostiku a léčbu obezity, psychoterapeut (EA) ve vlastní praxi, člen výboru SLEA, člen výcvikového týmu SLEA. Endokrinologický ústav, Národní 8, Praha 1, martin.wagenknecht@seznam.cz referenti sympozium 21

22 ubytování - doprovodný program informace INFORMACE K ORGANIZACI KONGRESU UBYTOVÁNÍ Pro organizaci ubytování je k dispozici pražská agentura EXPERTA. Zajišťuje pro účastníky ubytování ve všech cenových kategoriích. Agentura Experta také zajistí jakékoli další turistické služby dle vašeho přání: transfer z letiště nebo nádraží do hotelu a zpět, vstupenky na kulturní představení, prohlídku města, rezervace restaurací apod. Conferences - Seminars - Thematic trips kontakt Ing. Hana Kaštánková Vrchlického Praha 5 Czech Republic Tel: (+420) Fax: (+420) Mobil: (+420) experta@ini.cz DOPROVODNÝ PROGRAM Pátek Černé divadlo IMAGE Divadlo IMAGE, Pařížská 4, Praha 1 Někdy je těžké být na správném místě ve správnou dobu. Sedíte-li však v hledišti divadla IMAGE, pak se Vám to podařilo. Není ovšem divadlo jako divadlo. Černé divadlo je jiné, světlo je jiné a tma je jiná. Černá tma černého divadla je plná fantazie. Z tajemné a jakoby nekonečné hloubky černého kabinetu k Vám přicházejí poetické obrazy. Herce nevidíte, neboť jsou neviditelní. Jiné herce uvidíte dobře a až nebezpečně zblízka. Tanec vyjádří nevyslovené, zjitří emoce a zvítězí nad fyzikálními zákony. Hudba dokáže oživit neživé, tragické se mění v komické, neuvěřitelné se stává možným. A co víc, Vaše fantazie je dokonale probuzena. Budete-li chtít 22

23 hledat, můžete v sobě najít mnohé, o čem jste ani netušili. Divadlo IMAGE je skupina umělců, která jedinečným a zvláštním způsobem spojuje prvky pantomimy, tance a hudby a v posledních patnácti letech se stala nedílnou součástí pražské divadelní scény. Sobota Slavnostní večer v hotelu Pyramida s večeří, hudbou a tancem. PŘÍJEZD MHD Z Hlavního nádraží: Metro trasa C do stanice Muzeum, přestup na trasu A do stanice Malostranská, tram. 22 nebo 23 směr Bílá Hora na stanici Malovanka přímo před hotelem Pyramida. Z nádr. Holešovice: Tram. 15 nebo 25 na stanici Malovanka přímo před hotel Pyramida. KONGRESOVÝ POPLATEK Cena (Kč) Sleva při přihlášení (Kč) od do Členové SLEA 1800,- 1500,- (poplatek zahrnuje slavnostní večeři) Ostatní účastníci 1800,- 1500,- (bez slavnostní večeře) Studenti 1500,- 1200,- (nutné potvrzení o studiu) Pro členy SLEA cena zahrnuje slavnostní večeři. Jednodenní účast Cena Kč/den studenti Kč/den Pátek 500,- 400,- Sobota 950,- 800,- Neděle 500,- 400,- Představení černého divadla Image ,- (zvýhodněná cena pro účastníky kongresu) Večeře (pro členy SLEA v ceně konf. poplatku) 500,- příjezd mhd - kongresový poplatek informace 23