Fotografujeme hudební skupiny

Transkript

1 Jak na to Fotografujeme hudební skupiny Fotografování hudebních vystoupení může mít neobyčejně mnoho podob, podobně jako je má samotná hudba. I prostředí mohou být různá a každé vyžaduje od fotografa trochu jiný přístup a přípravu. v klubech Fotografování vystoupení hudebních skupin v klubech s sebou obvykle nese možnost většího kontaktu s interprety, v ideálním případě přímo interakci fotografa s hudebníkem. Podmínky pro fotografování tam nemusí být tak striktní jako ve velkých halách. Intimnější prostor nabízí mnohdy i zajímavější vizuální prožitek, je tedy pro fotografa vděčnější, ale zároveň často velice nedostačující, co se týče osvětlení. Foto na protější straně: Jitka Dědičová v halách Věhlasná skupina obvykle koncertuje v halách, kde bývají podmínky pro fotografování ze strany pořadatele mnohem přísnější, než je tomu v klubech. Platí přímá úměra: čím významnější interpret, tím striktnější pravidla pro fotografy. Jestliže se nezíská akreditace dávající možnost fotografovat z malé vzdálenosti od pódia (ale zpravidla jen po omezenou dobu), je možné fotografovat z publika. (Ale většinou pouze kompaktem, neboť pokud nemáte akreditaci a máte trochu profesionálnější vybavení, ochranka vás do haly ani nepustí.) venku Koncerty pod širým nebem mají své velké kouzlo a příznivce. Vedle samotných interpretů se z hlediska fotografa nabízejí mnohdy velmi vděčné záběry na publikum. Podmínky pro fotografování se liší podle typu koncertu. Někdy může dokonce platit zákaz fotografování, některá skupina je k fotografům naopak velmi benevolentní. Fotograf musí být připraven na rozmary počasí i na rozjeté vášně fanoušků. Je otázka, zda superkvalitní vybavení s mnoha objektivy je pro koncert venku to nejvhodnější. Podle Všeobecné encyklopedie hudba vznikla snad ze zvukových komunikačních signálů paralelně s řečí a od ostatních druhů umění se liší: a) materiálem (tj. seskupeními uměle vytvořených zvuků, převážně tónů), b) průběhem v reálném čase a c) obsahem, jehož jádrem jsou vnitřní psychické stavy a reakce člověka na vnější realitu. 56 FotoVideo 3/ /2006 FotoVideo 57

2 v klubech Fotografování hudebních vystoupení v klubech bývá fotograficky velmi vděčné. Hudebníci při vystoupení jsou velice fotogenický, ale zároveň nesmírně neposedný materiál. Fotograf vidí úžasná gesta a mimiku, prožívá světelné efekty, ale jak to v rychlém sledu technicky dobře a výtvarně zajímavě zachytit? 1 Ollie Teeba of The Herbaliser, Radost, Snímek s harmonickým sladěním barev oblečení a pozadí vždy vyznívá lépe. Zvlášť zajímavě působí ladění do jednoho tónu, tedy barevná stejnorodost, daná jako v tomto případě nasvícením. Foto Jitka Dědičová. Hledání stanoviště Důležité je být na místě alespoň 45 minut před vlastním koncertem, kdy se zjistí světelné podmínky, případně vytvoří testovací snímky. Stanoviště fotografa při vystoupení v klubu může být v ideálním případě takové, jaké si zvolí. To znamená, že se může pohybovat v publiku, pod pódiem a dokonce i na pódiu. Podle toho volí úhel záběru a ohnisko objektivu, fotografuje detail obličeje, jednotlivé členy skupiny nebo celou skupinu. Všímá si vztahu barvy oblečení a pozadí při momentálním nasvícení. Všímá si také toho, aby nevhodné umístění dalších věcí nerušilo zobrazení postavy nebo tváře. Je dobré umět navázat s umělcem kontakt. Světelné parametry mají zásadní význam pro hodnocení snímku. Fotografování s příručním bleskem dává sice ostřejší snímky, ale světelnou realitu posunuje a často bývá také zakázáno. Lepší je nastavit vyšší ISO a fotografovat při dané světelné hladině. 2 Stanton Warriors, Roxy, Fotografování při přirozeném nasvětlení i v horších světelných podmínkách působí lépe a autentičtěji než světelný zásah bleskem. Dlouhý čas expozice poskytuje netušené efekty, přičemž tu hraje roli i náhoda. Foto Jitka Dědičová. Obvykle je vhodné nevolit automatiku, ale pro danou změřenou světelnou hladinu dát manuálně vhodný čas expozice a clonu a s těmito hodnotami pracovat. Ideální je pracovat na formát RAW, kdy se úpravy provedou v klidu u počítače. Technickým problémem může být vysoká hladina šumu a naopak také tzv. přepálené pixely, které se šíří jak nákaza z míst vysokého jasu. Osvětlení se často rychle mění a fotograf musí umět adekvátně reagovat. Osobitým problémem je pohyb fotografa před umělci, při povoleném pohybu po pódiu si musí dávat pozor na kabely, které jsou na zemi úplně všude. Jedná-li se o zakázku, musí mít předem vyjasněn její cíl. 3 Koncert kapely Air v pražském klubu Roxy byl promoakcí k vydání alba Talkie Walkie. Snímek vznikl těsně po začátku koncertu, kdy ještě nebyla spuštěna světla pro hlavní postavu, proto jsou dobře vidět světelné paprsky ladící k siluetě. Pocitový snímek dobře sedí k jejich muzice, říká o něm fotografka Libuše Petržílková. Čas expozice 1/30 sekundy. Vystoupení skupin můžeme fotografovat v zásadě jakýmkoli fotopřístrojem, přičemž výsledky bývají ovšem úměrné jeho 4 Jsou okamžiky, kdy fotograf využije na koncertu i blesk (Vypsaná Fixa, palác Akropolis). Foto Jitka Dědičová. kvalitě. Technicky kvalitní vyobrazení způsobí větší radost a technicky lepší snímek zajistí kvalitní, a tedy i dražší přístroj. Takže pro profesionálnější práci volíme digitální zrcadlovku s výměnnými objektivy. Stabilizace obrazu v přístroji nebo v objektivu bývá výhodou. Je dobré, máme-li možnost pracovat se zoomem většího rozsahu a jestliže digitál zvládá navolenou vyšší citlivost bez odpudivého šumu. Při zamýšleném pohybu po pódiu je nezbytností nenápadné a tmavé oblečení fotografa. Rešerše jako součást práce fotografa Má-li fotograf dobře realizovat zakázku dokumentu z vystoupení hudební skupiny, musí získat o skupině základní znalosti. Ty najde nejjednodušeji na internetu, a to buď sám, nebo si nechá rešerši udělat asistentem. Musí vědět, kolik má skupina členů, v jakém hudebním žánru se bude pohybovat, jak členové vypadají atd., neboť to vše ulehčí práci a orientaci při fotografování. Ideální v tomto směru je spolupráce s novinářem zaměřeným na hudbu, kdy oba vystupují jako tým. Součástí komplexního fotodokumentu se pak může stát fotografování při rozhovoru před nebo po vystoupení, fotografování ve studiu při natáčení apod. 58 FotoVideo 3/ /2006 FotoVideo 59

3 v hale Atmosféra koncertu ve velké hale bývá odlišná od zážitků v intimněji působících klubech. Fotografova činnost tu může být dosti omezená, až někdy znemožněná Žánrově se obvykle jedná o reportáž. 5 Lauryn Hill, The Fugees, Expo Arena, Bratislava, Když se přirozená krása snoubí s promyšleným konceptem, mívá fotograf usnadněnou roli. Foto Jitka Dědičová. Volba stanoviště Volba stanoviště pro fotografa vystoupení hudebních skupin ve velkých halách bývá obvykle striktně daná. Neprofesionál může fotit kompaktem z publika, profesionálnější záběry se získají z vymezených míst pod pódiem. Je-li pódium vysoké, může podhled fotografa vést ke značnému zkreslení interpreta. Častým pravidlem je, že se může fotografovat jen při prvních třech písničkách a bez blesku, pak jsou fotografové nemilosrdně vykázáni. Vymezený čas k fotografování musí fotografa nutit k vysokému soustředění a k maximálnímu využití daných podmínek. Pracuje obvykle s manuálním nastavením a na RAW podobně jako v klubu. Působivé může být zachycení interpreta v protisvětle, proti jednolité barevné ploše nebo při zajímavém barevném nasvícení, které samo o sobě může působit jako světlo. Když fotografuje z publika, obvykle snímá celky a úhel záběru si nemůže příliš vybírat. 6 Ostré boční světlo nebo protisvětlo je jedním z důvodů, proč by se měl fotograf vyhýbat automatickému režimu, který by mohl vést k přepáleným pixelům na větší ploše. Kontrast klidu a pohybu bývá dobrým tvůrčím nástrojem. Kapela One Season Band, foceno na Hudebním veletrhu Praha, Veletržní palác, ISO: 100, čas: 1/13, clona 3,2. Foto Libuše Petržílková. Největším úskalím snímků z hal může být určitý chaos v zobrazení. Opatrnost je nutná i při snímcích v protisvětle, kde může docházet k vypálení pixelů na větší ploše. Pozor také na využívání digitálního zoomu u kompaktů, který může výrazně zhoršit kvalitu snímku z velkého odstupu. Absurdní je zapomenout vypnout funkci zabudovaného blesku a blýskat z velké vzdálenosti směrem k pódiu, což se kupodivu děje velice často. Pro snímky hudebních vystoupení reportážního charakteru se může v podstatě využít všech typů fotopřístrojů, zvláště vhodné jsou ovšem digitální zrcadlovky nebo digitály s optickými zoomy velkých rozsahů. S pomocí teleobjektivu a konvertoru a násobením prodlužovacího faktoru může fotograf s 400mm objektivem získat třeba ohnisko srovnatelné s kinofilmem 1000 mm, což se dá z vhodného místa v publiku využít. 7 Vypsaná Fixa, Palác Akropolis, Ve skutečné hale by se podobný působivý a pocitový snímek pořizoval stěží. Foto Jitka Dědičová. Zpracovávání snímků RAW a JPEG Mezi oceňované vlastnosti digitální fotografie patří rychlost předání snímků. Mnozí fotografové mohou vyprávět, jak tráví noci (třeba po koncertě) nad výběrem z množství snímků a jejich načtením z formátu RAW a definitivní úpravou a nostalgicky vzpomínají na diáky vybírané ze světelného pultu S časem na výběr nejvhodnějších záběrů po koncertech na výkonnějším počítači je každopádně nutné počítat a mít i nezbytnou časovou rezervu. I přes nezbytný další čas pro vyvolání snímků je každopádně užitečnější a pro záběr přínosnější používat formát RAW, který může prakticky ve všech směrech ovlivnit kvalitu snímku, počínaje vyvážením bílé a konče třeba korekcí času expozice. V náhledu a histogramu dobře vidíme, co se snímkem děje. A pokud použijeme z hlediska objemu dat jistě vynikajícího JPEG, vyvarujme se úprav a jejich následného uložení v tomto formátu. Několikanásobné uložení změn v JPEG může výrazně zhoršit kvalitu snímku! 8 The Fugees, Expo Arena, Bratislava, Pohled ze zákulisí může celou reportáž z koncertu velmi zajímavě oživit. Foto Jitka Dědičová. 60 FotoVideo 3/ /2006 FotoVideo 61

4 venku Koncert pod širým nebem bývá zvláštním zážitkem nejen po akustické stránce. Na koncertech pořádaných venku se fotografuje trochu jinak a v jiné atmosféře než v uzavřených kamenných prostorách. Při snímcích za převažujícího denního světla nefotografujeme interprety přímo osvětlené sluncem, kdy mhouří oči a vraští čelo. Záběr by měl mít i určitou etickou hodnotu, interpret by zkrátka měl vypadat dobře (pokud není záměrem vytvořit jistou fotokarikaturu). Akční snímky se musí fotografovat kratšími časy, které samozřejmě mají svůj limit ve světelných podmínkách. 9 Festival Benátská noc Made in Gambrinus 2004, Malá Skála. Záběr na zpěváka kapely Švihadlo Vincenta Richardse staví především na dynamickém efektu rozmazané levé ruky, přičemž zajímavá je celá kompozice (dvě vertikály, hvězdičky ). Foto Libuše Petržílková. Volba stanoviště Volba stanoviště u dokumentárních nebo reportážních snímků z koncertů pořádaných venku vychází ze záměru fotografa, který se snaží co nejlépe využít světelných podmínek pro zachycení situace. Mnohdy ale fotograf nemá příliš na vybranou, prostor je kvůli divákům těsný, nebo je pro fotografování vykázaný pořadatelem. Fotograf se rozhoduje ve zlomku sekundy. Vedle estetické složky k tomu samozřejmě ještě přistupují požadavky na technickou kvalitu, což se týká zejména prokreslení stínů a míry šumu. vycházejí ze zobrazované reality. Mnohé zkrátka nelze zachytit, protože technicky se narazilo na práh všech možností. Jinak se fotografuje koncert při denním světle, jinak při umělém osvětlení. Z emocionálního hlediska vznikají vděčné snímky na rozhraní dne a noci. Jak známo, digitální fotograf musí volit takový expoziční čas, který kvalitně zobrazí podrobnosti ve světlech. Vděčné může být fotografovat černobíle, přičemž černobílá fotografie má svou zvláštní estetiku, je jinou fotografií než barevná. Černobílá fotografie někdy eliminuje zmatek z mnoha světel různých barev, dává možnost většího soustředění na podstatu. Na snímky z vystoupení hudebních skupin takzvaně pod širým nebem se v zásadě může využít všech typů fotopřístrojů, přičemž bych ale preferoval zrcadlovky a případně malý kompakt jako zápisník. Možnost práce s delšími ohnisky bývá vítána. Velmi záleží na kvalitě objektivu, což se týká všech typů fotopřístrojů. Pokud jde o fototechniku, platí tedy stejná slova jako při fotografování v klubech, jen si na techniku musí fotograf dávat větší pozor. 10 Festival Blues Alive, Šumperk, S používáním velkých detailů z interpreta může být technický i etický problém. Tony Linn Washington je výrazná dáma a výborná zpěvačka blues a velký detail tu byl použit zcela záměrně. Tahle fotka je taky hodně o pocitu, protože ten prostě k blues patří, říká fotografka Libuše Petržílková. 11 Působivý snímek z největšího festivalu svého druhu v České republice Hiphop Kemp 2004 vznikl na rozhraní dne a noci. Těží z barevného kontrastu teplých a studených tónů i z jistého pocitu kontrastu nad zobrazenou skutečností s reakcemi návštěvníků. Vedle interpretů je vždy vděčné fotografovat atmosféru akce, kterou dobře zrcadlí diváci. Fotografie Jitky Dědičové. Blýskat, nebo neblýskat? Blýskat, nebo neblýskat na koncertech, to je otázka a o to tu běží! Využití blesku zabudovaného v přístroji můžeme pro fotografování koncertů zcela vyloučit jako v podstatě technicky nesmyslné, pomineme-li otázku rušení. V úvahu tedy připadá vhodný příruční blesk, nejlépe systémový. Ten samozřejmě může mít dostatečný výkon i pro velkou vzdálenost a může optimalizovat svůj výkon při užití teleobjektivu. Pokud není užívat blesk přímo zakázáno, což je častý případ, bývá jeho užívání nevhodné, řekněme, z etického hlediska. Ruší diváky i interprety. Je pravda, že realita je díky blesku ostřejší, jasnější, výraznější. I při použití změkčující předsádky je ale doslova tvrdým vpádem do světelné reality. Bez blesku se určitě lépe zachytí světelná atmosféra, zvláštní nálada vystoupení, je tu větší místo pro fantazii i pocity. Snímek při vyšším ISO ale může mít patrný vyšší šum, delší čas expozice nese riziko neostrosti, která nemá tvůrčí opodstatnění. Sečteno: na hudebních vystoupeních není v zásadě vhodné používat blesk, ten má zkrátka jiné oblasti využití. 12 Osobitou hudební akcí je Street Party, na níž z pohledu fotografa může být fotografování nejjednodušší. Zobrazená akce se odehrávala ve Pštrossově ulici v Praze 1 v roce Fotografie Jitky Dědičové. 62 FotoVideo 3/ /2006 FotoVideo 63

5 13 Jitka Dědičová na portrétu Lenky Tiefové Jaké používáte k fotografování hudebních produkcí fotografické přístroje? Nyní používám především digitální zrcadlovku Olympus E-1. Jaké objektivy? Většinou používám Zuiko mm f2,8 až 3,5. Jestliže potřebuji fotit z větší vzdálenosti nebo chci detail, použiji Zuiko 50 až 200 mm f2,8 3,5. Oba dva objektivy jsou vynikající a nabízejí vynikající světelnost, která je v tmavém prostředí zapotřebí. Doporučuji si vždy vybrat značkový objektiv Jaká doplňková zařízení k fotopřístroji? Filtry a další doplňková zařízení při focení hudby vůbec nepoužívám, jelikož se vždy snažím zachytit světla a barevnou atmosféru takovou, jaká při té které hudební produkci byla. Snad jen občas užívaný systémový blesk Olympus FL-20 bych brzy ráda vyměnila za Olympus FL-50 Jaký používáte stativ? Mám Velbon, ale stativ při této práci samozřejmě vůbec nepoužívám. Stativ, a to i monopod, by způsoboval bariéry jak pro fotografa samého, tak pro další Technika na fotografování hudebních skupin Jitka Dědičová (*1974), absolventka dvou vysokých škol, fotografuje hudební skupiny již delší dobu. Deset let žila v Anglii, kde vystudovala na University of Westminster a pracovala pro filmovou společnost VCI. Po odjezdu z Londýna strávila rok cestováním po světě (Mexiko, Guatemala, Belize, USA, Kuba, Thajsko, Indie). Od roku 2003 žije společně se svým přítelem, americkým hudebním žurnalistou Jasonem v Praze. fotografy, umělce, pořadatele, ale i návštěvníky koncertu. Fotograf na koncertě se potřebuje volně pohybovat. Stativ na koncert určitě ne! Jaký fotomateriál? V současnosti fotografuji zásadně digitálně. Co soudíte o vztahu analog versus digitál? V současné době digitál rychle vytlačuje analog a jsou pro to oprávněné důvody. Je už mnoho oblastí, kde se použivá pouze digitál. Z mého hlediska je důležitý výsledek a až tak nezáleží na tom, jak se k němu dospělo. A jestliže v současné době digitál nabízí stejně kvalitní výsledky, ale mnohem efektivněji, tak proč to nevyužít? Na druhé straně mě ten alchymistický způsob v černé komoře nesmírně přitahuje a myslím, že někdy není na škodu vrátit se ke kořenům. Jakou byste dala základní radu pro fotografování hudebních produkcí? V první řadě nesnažit se to dělat z žádných jiných důvodů než že tuhle práci milujete, máte rádi muziku a děláte to od srdce. Snažte se navázat dobrý kontakt s redakcí, která vám bude zajišťovat akreditace. A navažte kontakt s dobrým hudebním žurnalistou, s nímž můžete spolupracovat. V mém případě můj přítel Jason je vynikající hudební kritik a na akcích pracujeme vždy společně. Kde všude můžeme nalézt vaše snímky? Bbarak magazine, Rock&Pop. Váš největší zážitek při fotografování hudby? Mám ráda velké i malé koncerty každý má své kouzlo. Z menších akcí bych určitě zmínila koncert skupiny Vypsaná Fixa, který se uskutečnil v Paláci Akropolis 10. října. Při téhle akci jsem se dostala až na pódium a měla možnost ležet skoro přímo pod členy skupiny a fotit z minimální vzdálenosti a z různých úhlů byla to zkrátka paráda a moje fotky pak ocenili i členové skupiny. Dlouho budu vzpomínat na koncert americké skupiny The Fugees, ktery se konal 22. prosince v Expo Areně v Bratislavě Všichni členové skupiny v čele s Lauryn Hill jsou tak fotogeničtí, že všechno šlo hladce a z fotek mám velkou radost Děkuji za rozhovor. Některé zásady Ç Fotografování na koncertech vyžaduje od fotografa lásku k hudbě a orientaci v hudebním světě. Ç Jde-li o práci na zakázku, je vhodné předem definovat účel a cíl zakázky a spolupracovat s hudebním redaktorem. Ç Spolupráci s hudebním časopisem je vhodné využít i pro získávání akreditací, které jsou v některých případech pro fotografování nezbytné. Ç Fotografování na koncertech vyžaduje od fotografa rychlost a postřeh a adekvátní fotografickou techniku. Ç Fotografování při přirozeném nasvětlení i v horších světelných podmínkách působí lépe a autentičtěji než světelný zásah příručním bleskem. Ç Je naprosto nevhodné fotografovat při koncertech na automatický režim a používat vestavěný blesk. Ç Je dobré počkat si na správný okamžik, protože zachytit jeden správný okamžik je lepší než dvacet špatných. Ç Při užití krátkého ohniska a tím pádem širokého úhlu záběru se zkresluje tvář a postava. Obecně vhodnější bývá volit delší ohnisko objektivu. Ç Dlouhý čas expozice poskytuje netušené efekty, přičemž v celkovém vyznění snímku hraje roli také šťastná náhoda. Ç Při fotografování bývá občas vhodné nastavit souvislé snímání. Ç I pro snímky v prostředí, kde se barvy rychle střídají, se musí věnovat mimořádná pozornost barevnému řešení celého snímku. Fotograf si musí všímat vztahu barvy oblečení a pozadí při momentálním nasvícení. Ç Větší šum při zvoleném vyšším ISO se dá do určité míry odladit ve speciálních i běžných programech. Problém šumu, odstranění i přidání Při nezbytném fotografování za snížených světelných podmínek při hudebních koncertech se často můžeme setkat s problémem šumu. Ten je u některých digitálů výrazně patrný již při ISO 400, u jiných je neznatelný ještě při ISO 800. Vyplývá z toho, že každý typ fotopřístroje má svůj způsob, jak se se šumem vypořádává. Existuje řada programů, které se odstraněním šumu s větším či menším efektem zabývají. Některé jsou dokonce zdarma, jiné poměrně drahé. K těm dražším náleží Grain Surgery 2, fungující jako zásuvný model ve Photoshopu pro PC i Macy. Grain Surgery 2 Na adrese lze tento vynikající produkt společnosti Visual Infinity stáhnout a neomezeně zkoušet, demo má ovšem v hotovém obraze vždy mřížku. Celý produkt stojí 179 USD a je ho možné získat elektronickou formou. Výhodou prográmku je také to, že umožňuje jemně kontrolovatelnou formou šumy vytvářet, což je nesmírně důležité například při tisku větších formátů fotografií. V malé nadsázce můžeme říci, že mnohé digitální fotografie při velkoformátovém tisku zachrání jen přidání šumu. Odvážím se tvrzení, že problém Detail se šumem přidávání přirozeného šumu je pro profesionální výstup důležitější než jeho odstranění Program Grain Surgery 2 má katalog zrna různých filmů o různých citlivostech, které se mohou do digitálního obrazu vcelku nebo selektivně (s využitím masky a vrstvy) přidat. Efektivní odstranění šumu vyžaduje pečlivé studium návodu a přináší velmi kvalitní výsledky při sladění všech parametrů. Výhodou je, že ve zvolené části snímku můžeme v náhledu ihned vidět změnu. Výsledný výpočet podle velikosti souboru a výkonu počítače může trvat i delší dobu (řádově minuty). a zmírněný šum po zásahu Noise Ninja Program Noise Ninja firmy PictureCode je u nás patrně známější. Je levnější než Grain Surgery 2 a je určen výhradně k odstraňování šumu. Informaci o něm lze získat na u firmy TM Trade, která je u nás také jeho distributorem (za cenu 1990, resp Kč plus DPH). Na uvedené adrese lze také získat demo (s mřížkou), nebo elektronickou podobu za peníze. Program má knihovnu profilů šumu různých digitálů a k nim různých ISO. Pokud tam profil k našemu přístroji není, je možné koupit kalibrační tabulku (za 150 Kč), tu si vytisknout na kvalitní lesklý papír a pak v příslušných citlivostech reprodukovat, čímž se vytvoří další svazek profilů do knihovny šumů. Software pracuje nikoli v RGB, ale v barevném prostoru pro formát JPEG (Y Cr CbCr). Můžeme provést jemná nastavení v jasu, obrysech, kontrastu, ostrosti, citlivosti. Zvláštní ikonkou je možné přepínat mezi upraveným stavem a původním stavem. Kontrolovat můžeme celkový výsledek nebo po jednotlivých barevných složkách nebo v RGB. Je zřejmé, že nejvíce šumu bývá v modré složce. Když jsme spokojeni, provedeme aktivaci výpočtu, který je hotov za několik sekund. Vytvoří se vždy kopie originálu. Výsledek je někdy vhodné pomocí duplikace vrstvy, popřípadě v příslušném kanálu ještě selektivně upravit. Například tvář může být až moc hladká, ale pozadí je v pořádku. Za rozumné peníze tak máme software, který upraví šumové neduhy mnohých snímků. Materiál připravil Pavel Scheufler. Autorky snímků jsou uváděny u jednotlivých vyobrazení. 64 FotoVideo 3/ /2006 FotoVideo 65