Zásadní připomínky SZP ČR k věcným záměrům zákonů o systému veřejného zdravotního pojištění. 1.) Věcný záměr zákona o veřejném zdravotním pojištění

Transkript

1 Zásadní připomínky SZP ČR k věcným záměrům zákonů o systému veřejného zdravotního pojištění 1.) Věcný záměr zákona o veřejném zdravotním pojištění K bodu 1.1. Předmět úpravy nutno doplnit definici veřejného zdravotního pojištění, včetně bezplatného čerpání a zajištění dostupnosti zdravotních služeb v rozsahu stanoveném zákonem zásadní K bodu 1.3. Přechod na nový právní režim Bez předložení věcného záměru transformačního zákona nelze objektivně připomínkovat znění předložených návrhů. To, že neexistuje věcný záměr transformace, považujeme za vážnou chybu předkladatelů. Pro zabezpečení kontinuity právní způsobilosti původní a nové právnické osoby (zdravotní pojišťovny) je nezbytné zpracovat zákon o transformaci zdravotních pojišťoven zásadní K bodu Definice nároku pojištěnce Opět neřešeno na podmínky Armády ČR zásadní K bodu Rozlišení odvodů na veřejné zdravotní pojištění a pojistného Zmínka o cenové konkurenci, kterou je tento článek odůvodňován, postrádá souvislost s ostatním textem. Vyplývá, že bude požadováno důsledné oddělení i finančních toků veřejných peněz a soukromých peněz zdravotní pojišťovny. Z návrhu zákony nevyplývá určení okamžiku, kdy se z odvodů stává pojistné. Navrhovaná formulace může vést k právnímu výkladu, že dokud jsou peníze veřejné, jejich kontrola podléhá NKÚ zásadní K bodu Sankce pro neplatiče Ustanovení tohoto bodu je nutné rozpracovat. Půjde o zcela nový institut a uvažování plátců, které bude velkou překážkou uplatnění tohoto návrhu, a zásadní připomínku máme k té skutečnosti, že dojde k nerovnováze mezi zaměstnancem a samoplátcem. Bez právního

2 zakotvení výběru pojistného na rodné číslo by vznikaly technicky komplikované procesy zásadní K bodu 1.5. Zachovávané principy stávající právní úpravy Považujeme za nezbytné uvést, že zůstávají zachovány také principy zdravotního pojištění a péče poskytované vojákům ve smyslu shora uvedených předpisů a stávající úpravy uvedené v zák. č. 48/1997 Sb.- zásadní Současně text poslední věty posledního odstavce nekoresponduje s návrhem pod K bodu 3. Zdroje veřejného zdravotního pojištění K bodu Návrh předpokládá možnost přenesení výkonu kontroly na třetí osoby. Toto ustanovení je v přímém rozporu s částí 6.4 věcného záměru zákona o zdravotních pojišťovnách. Tato svěřená pravomoc by měla být vykonávána výhradně zdravotními pojišťovnami bez možnosti převodu na třetí osoby zásadní K bodu Kontrola výběru a vymáhání placení odvodů Ustanovení v tomto bodu je v rozporu uvedeném ve věcném záměru zákona o dohledu nad zdravotními pojišťovnami. Zde se naopak kontrolní kompetence ministerstvům zdravotnictví a financí odebírají a předávají Úřadu s odůvodněním sjednotit výkon kontroly na horizontální úrovni zásadní Proti shora vyjádřenému záměru jde však o záměr přerozdělovat i sankční příjmy zdravotních pojišťoven, které byly dosud používány pro tvorbu fondu prevence to byla velmi zřetelná motivace zdravotních pojišťoven důsledně kontrolovat plátce pojistného. Sankce při neefektivním plnění povinností takovou motivaci velmi těžko nahradí zásadní K bodu Sankce za porušování povinností platit odvody a přirážky k odvodům Zákon předpokládá, že výnosem zdravotní pojišťovny bude jen část sankcí, pokut a penále. Zbývající část bude zahrnuta do přerozdělování. tento záměr je v rozporu se záměrem vytvářet kromě možných sankcí ze strany Úřadu také nástroj pozitivní motivace k řádnému zajištění kontrolní činnosti. Z textu tohoto ustanovení také není zcela zřejmé, zda stejný režim

3 bude uplatněn i na přirážky k pojistnému.sankce při neefektivním plnění povinností motivaci ZP nenahradí - zásadní K bodu 3.3. Přerozdělování Přenechat výpočet přerozdělování na Úřad bude poměrně komplikované. Doporučujeme svěřit jeho výkon některé z institucí, které si pro zabezpečení společných a pomocných činností zřizují zdravotní pojišťovny - zásadní K bodu 4. Účastníci veřejného zdravotního pojištění K bodu 4.2. Vznik a zánik účasti na veřejném zdravotním pojištění Účast pojištěnce v konkrétním zdravotním plánu některé ze zdravotních pojišťoven nerozporujeme, ovšem kalkulace zdravotního plánu bude vycházet z pojistné matematiky a určitého pravděpodobnostního modelu rizika jeho selhání v případě otevřeného plánu budou podstatně vyšší než v případě segmentovaného plánu zásadní Upozorňujeme na nezbytnost specifické úpravy ve vazbě na činnost Armády ČR a poměry vojáků - zásadní K bodu Hrazení zdravotních služeb u smluvních a nesmluvních poskytovatelů (včetně poskytovatelů z členských zemí EU i ze třetích zemí) Důsledkem navrhovaného ustanovení může být vyšší cena hrazené neodkladné péče nesmluvním poskytovatelům oproti smluvním a následný tlak na vyšší cenu hrazené zdravotní péče zejména u menších zdravotních pojišťoven - zásadní K bodu 5.4. Další práva pojištěnce Pokud chceme zajistit vyvážené nastavení zdravotního plánu, je třeba upravit režim přechodu pojištěnce mezi zdravotními plány. Zároveň je nutné zákonem definovat pojem neodkladné zdravotní služby. Chybí bariéra přechodu mezi zdravotními plány, např. stanovení dvou či tříleté doby, po jejímž uplynutí by bylo možné čerpat výhody z příslušného zdravotního plánu zásadní Od zdravotnických zařízení se očekává podle věcného záměru podstatně vyšší spolupráce se zdravotní pojišťovnou. Určitým problémem může být nárůst administrativy.

4 Práva pojištěnce jsou řešena podrobně, avšak povinnosti pojištěnců nejsou prokazatelně definovány. Navrhovaná úprava je nevyvážená, chybí kapitola, která by tyto povinnosti definovala - zásadní Zvážit specifickou úpravu pro vojáky. K bodu 6. Provozování veřejného zdravotního pojištění K bodu Bonusy pro pojištěnce Přílišná regulace produktů zdravotních pojišťoven povede k omezení konkurence (v neprospěch pojištěnce) - zásadní K bodu 6.3. Další povinnosti a oprávnění zdravotní pojišťovny při provozování zdravotního plánu Navržené ustanovení je neakceptovatelné. Nelze využívat (rozdělovat) vnitropodnikový hospodářský výsledek, ten je jeden za organizaci jako celek. Dále doporučujeme zvážit, zda administrativní náročnost a nákladnost dalších povinností zdravotních pojišťoven nepřeváží očekávaný efekt z této činnosti. Některé z informací, které je pojišťovna povinna zveřejňovat, jsou nedostupné - zásadní K bodu 7.4. Jednání o smlouvě Věcný záměr není vyrovnaný, nedovoluje stejné chovaní zdravotním pojišťovnám a zdravotnickým zařízením. Formulace nejsou jednoznačné. Doporučujeme respektovat skutečnost, že obsah smluv je stanoven a v současné době realizován na základě nově uzavíraných rámcových smluv. Navrhujeme zvážit možná alternativní řešení, včetně úpravy smluvní volnosti. Dochází ke zrušení dohodovacího řízení k rámcovým smlouvám, avšak na straně druhé je umožněno poskytovatelům sdružovat se za účelem společného vyjednávání. Zákon by však měl současně zabránit případným kartelovým dohodám - zásadní K bodu 9. Centrální registr pojištěnců Nutno poukázat na skutečnost, že v Armádě ČR působí složky, jejichž zaměstnanci vyžadují speciální režim utajení ve vazbě na vedení údajů o nich, nelze je vést v klasickém

5 registru pojištěnců - ochrana jejich utajení atd., doposud zabezpečováno VoZP ČR v režimech podléhajících zvláštní úpravě - zásadní K bodu 10. Společná ustanovení Navrhujeme desetiletou promlčecí dobu (analogicky k předpisům sociálního pojištění) zásadní K části E. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy Nelze souhlasit s neutralitou očekávaných dopadů. Rozhodně porostou administrativní a transakční náklady účastníků zdravotního pojištění (včetně spoluúčasti pojištěnců na nákladech zdravotní péče) - zásadní Poznámka Upozorňujeme na skutečnost, že většina z předložených věcných záměrů vůbec nepoukazuje, neřeší vazbu uvedených předkládaných norem zejména na zákony. č. 220/1999 Sb.o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičeních a o některých právních poměrech vojáků v záloze a 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Považujeme proto za nezbytné předmětnou agendu do věcných záměrů zákonů dopracovat - zásadní

6 2/ Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách K bodu C. Návrh věcného řešení K bodu 1. ÚVOD Je nezbytné zpracovat zásady transformace zdravotních pojišťoven současně se zákonem o zdravotních pojišťovnách a zákonu o Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami zásadní V návrhu zákona předpokládaný centrální výběr zdravotního pojištění nelze akceptovat. Vzhledem ke specifičnosti této oblasti, která se nedá srovnat s výběrem daní (dovýběr daní je podstatně nižší než dovýběr zdravotního pojištění) zásadně návrh odmítáme. Postupná individualizace smluvních vztahů je s tímto záměrem v zásadním rozporu. zásadní K bodu 3.1. Provozování veřejného zdravotního pojištění Zamýšlené omezení činnosti zdravotních pojišťoven na výhradně zdravotní pojištění doporučujeme upravit tak, aby nevznikla pochybnost, že každá z pojišťoven v souvislosti s provozováním veřejného zdravotního pojištění je oprávněna provádět činnosti, které souvisejí s jejími povinnostmi řádného hospodáře (odprodej nepotřebného majetku, pronájem prostor apod.) zároveň doporučujeme vypustit větu: Zdravotní pojišťovna nesmí zakládat další zásadní K bodu Licence Z návrhu není zřejmé, zda akciová společnost bude založena s veřejnou nabídkou nebo bez veřejné nabídky akcií, kromě dokumentů požadovaných k návrhu na zápis musí být dodrženy i postupy vyžadované obchodním zákoníkem; jinak je nutné toto vyloučit. Je nezbytná precizace postupu zásadní K bodu Regulace provozních nákladů a rozdělení zisku Celá problematika tvorby zisku, jeho zdanění a rozdělování je v tomto materiálu pojata způsobem, který neodpovídá našemu právnímu řádu. Akciová společnost bude vykazovat, zdaňovat a rozdělovat jeden hospodářský výsledek, ať už pochází z jednoho nebo

7 více zdrojů (činností). Hospodářský výsledek lze použít pro úhradu ztráty z minulých let, k rozdělení akcionářům, nebo k navýšení základního jmění. zásadní K bodu 4.6. Příspěvek na činnost Úřadu Úřad jako orgán státní správy musí být plně financován ze státního rozpočtu - připomínka zásadní. Upozorňujeme na to, že je nepřípustné a zcela nesystémové navržené financování úřadu, vytvořeného jako centrální orgán státní správy, kde není možné v rámci jeho nezávislosti a objektivnosti požadovat a stanovovat povinnost příspěvku ze strany zdravotních pojišťoven (dohledový orgán nad bankami a finančními ústavy nepožaduje také příspěvky od těchto subjektů či obchodníků s cennými papíry). K bodu 5. DOHLED NAD ZDRAVOTNÍMI POJIŠŤOVNAMI K bodu 5.2. Předchozí souhlas Úřadu Převod plánu nebo jeho části by měl být definován jako převod části podniku, což z textu tohoto ustanovení není zcela zřejmé. Je nezbytné převádět pohledávky, závazky, rezervy a dopracovat proceduru převodu podniku zásadní K bodu 5.6. Opatření a sankce Úřadu Nucený správce by měl být opět charakterizován alespoň jako likvidátor z důvodu odbornosti i podjatosti zásadní K bodu 6.2. Odnětí licence Rozpor s textem bod písm. b), kde licence zaniká nebude-li proveden zápis do obchodního rejstříku do 90 dnů od doručení licence (tady navrhovatel nemůže ovlivnit rozhodovací činnost rejstříkové soudu a v případě průtahů tohoto orgánu mu licence ze zákona zanikne). Úřad zahájí správní řízení a odejme licenci do 90 dnů od doručení licence, nepodala-li zdravotní pojišťovna žádost na zapsání do obchodního rejstříku, tzn. podá-li pojišťovna návrh na zapsání do obchodního rejstříku např. 85 den po doručení, zbývá 5 dní rejstříkovému soudu k zapsání společnosti do obchodního rejstříku, jinak licence zaniká. zásadní K bodu 6.3. Likvidace zdravotní pojišťovny a přechod pojištěnců zdravotní pojišťovny při likvidaci převádějící zdravotní pojišťovny

8 Stejně jako všechny předložené věcné záměry ostatních zákonů i tento vůbec neřeší a nepředjímá zvláštní situaci a postavení vojáků ve vazbě na nemožnost zákonné volby zdravotní pojišťovny, a poskytování zdravotní péče těmto osobám ve vazbě na zák. č. 220/1999 a zejména 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, kdy tuto stanoví ministerstvo obrany v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a je poskytováno převážně v zařízeních vojenských, tj. situace u tzv. přechodu pojištěnců losem mezi ostatní zdravotní plány se jeví jako zcela lichá až absurdní vzhledem ke specifice daného pojistného kmene. Přechod pojištěnců likvidované zdravotní pojišťovny losem poměrně mezi ostatní zdravotní plány není popsán, aby mohl být pochopen, s ohledem na specifický kmen pojištěnců VoZP ČR je nemyslitelné, aby tito pojištěnci byli rozlosováni mezi jiné zdravotní pojišťovny zásadní K části E. Hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy,její sociální dopady a dopad na životní prostředí ad. 4.6 Obdobná zásadní připomínka týkající se odvádění příspěvků na činnost úřadu, jako u

9 3/ Věcný záměr zákona o Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami K části C. Návrh věcného řešení K bodu 1 Přijetím navrhovaného záměru by došlo k narušení nezávislosti orgánu na subjektu, který kontroluje. Vhodnější by bylo zpoplatnění povolovacích úkonů podle sazebníku správních poplatků zásadní K bodu 2 Provádění výkonné činnosti zdravotního pojištění Úřadem, považujeme za nesystémové. Tzn. zejména činnosti v oblasti přerozdělování a odvodů na v. z. p. a vedení centrálního registru pojištěnců zásadní Nelze prokázat, že zřízením úřadu dojde ke snížení administrativní zátěže a nákladů pojišťoven spojených s komunikací a výkaznictvím. Při uvažovaném počtu zaměstnanců Úřadu naopak administrativní zátěž zdravotních pojišťoven opět významně vzroste zásadní

10 4/ Návrh věcného záměru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování K bodu 3.3. Nesouhlasíme, aby odborný zástupce garantoval poskytování zdravotních služeb ve zdravotnickém zařízení v případě, že nemá způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání alespoň v jednom z oborů odborné zdravotní péče, kterou poskytuje ZZ formou zdravotních služeb. zásadní Zcela je v celém textu věcného záměru u jednotlivých bodů opomíjen stav poskytování zdravotní péče u vojáků z povolání a žáků voj. škol, kde základní péči ve smyslu stávající právní úpravy (viz 11 odst. 3 zák. č. 48/1997 Sb.) poskytuje posádkové zařízení Armády ČR. Tato zařízení nelze vůbec podřadit pod zamýšlený pojem zdravotnického zařízení, pokud tak nepředpokládá prováděcí předpis; v této souvislosti také poukazujeme na obsah vyhlášky Ministerstva obrany č. 285/1999 Sb., o poskytování zdravotní péče ve vojenských zdravotnických zařízeních; předložený návrh věcného záměru je nutné ve spolupráci s Ministerstvem obrany do jednotlivých bodů upravit a doplnit tak, aby uvedenou agendu ve vazbě na specifika výkonu a činnosti Armády ČR řešil - připomínka zásadní, a to i ve vazbě na obsah třetího odstavce písm. D., kdy se předpokládá prověření dalších zákonů, které by mohly být dotčeny navrhovanou právní úpravou. V Praze dne Rada Svazu zdravotních pojišťoven ČR