ENERGETICKÁ POLITIKA EU A JEJÍ DISTRIBUCE

Transkript

1 ENERGETICKÁ POLITIKA EU A JEJÍ SLEDKY PRO SEGMENT DISTRIBUCE TRENDY ELEKTROENERGETIKY V EVROPSKÉM KONTEXTU Václav Janoušek

2 AMBICE EU Cíle 2050 EU ETS Dekarbonizace Energetická efektivita OZE UN FCCC (Kjótský protokol)

3 EVROPSKÁ RADA CÍLE 20/20/20 (KLIMATICKO ENERGETICKÝ BALÍ EK) Záv ry ER

4 ENERGETICKO KLIMATICKÝ BALÍ EK OZE zvýšit podíl OZE na energetickém mixu na 20% celkový podíl rozd len mezi S Redukce emisí EU ETS jeden cíl pro celou EU reforma dosavadního systému obchodování s emisemi Redukce emisí non EU ETS postihuje sektory mimo velký pr mysl celkový podíl rozd len mezi S

5 4 CÍLE 2050 Energetika Pr mysl Doprava Záv ry ER/SE PRES íjen 2009) Energy Roadmap 2050 ( ) Redukce uhlíkových emisí o 80% v roce 2050 porovnání s rokem 1990

6 5 CÍLE 2030 Dekarbonizace (40%) Energetická efektivita (30%) OZE (27%) Zelená kniha EK Rámec 2030 ( ) Záv ry ER (23/ ) Legislativní návrhy (2015/2016)

7 STÁVAJÍCÍ EU REGULATIVA Sm rnice o energetické ú innosti a její implementace Revize Sm rnice o podpo e využívání energie z obnovitelných zdroj Implementace Sm rnice o vysokorychlostním internetu

8 SM RNICE O ENERGETICKÉ EFEKTIVIT I cíl snížit o 20% energetickou náro nost do roku 2020 stanovuje nap. minimální standardy pro m ení, frekvenci a zp sob vyú tování pro zákazníka kontinuální úspory 1,5% ro ního prodeje energie kone ným zákazník m do roku 2020 pouze obligatorní obligatorní+ opat ení alternativní možnost naplnit tento cíl pomocí alternativního nebo obligatorního scéná e

9 SM RNICE O ENERGETICKÉ EFEKTIVIT II lánek lenské státy do 30. ervna 2015 zajistí, aby: a) bylo provedeno posouzení potenciálu jejich infrastruktury v oblasti plynu a elekt iny z hlediska energetické ú innosti, zejména pokud jde o p epravu a enos, distribuci, ízení zát žového provozu a interoperabilitu a p ipojení k za ízením vyráb jícím energii, v etn možností p ístupu pro mikrogenerátory energie b) byla ur ena konkrétní opat ení a investice pro zavedení nákladov efektivních zlepšení energetické ú innosti infrastruktury sítí spolu s harmonogramem jejich zavád ní

10 SM RNICE O VYSOKORYCHLOSTNÍM INTERNETU cílem je snížení náklad a zefektivn ní rozvoje sítí vysokorychlostních elektronických komunikací každý provozovatel sít musí umožnit p ístup ke své fyzické infrastruktu e pro ely zavád ní prvk sítí vysokorychlostních elektronických komunikací. zamítnutí je možné pouze na základ taxativn vyjmenovaných podmínek. íslušná zm na zákon má být provedena do sm rnice má být potom ú inná v rámci eského právního ádu od

11 SM RNICE O OBNOVITELNÝCH ZDROJÍCH Sd lení Evropské komise: Obnovitelné zdroje energie: klí ový hrá na evropském energetickém trhu pokles cen technologií stávající technologie se mají stát konkurenceschopné sdílení kapacit rozt íšt né systémy podpory pro OZE nap S European Commission guidance for the design of renewables support schemes tržní p ístup podpory OZE zohledn ní stavu bilance sít : The Commission has often called for more market exposure to be imposed on renewable energy producers. This is because competitive energy markets should drive our energy production and investment decisions efficiently and cost effectively. podpora schématu feed in premium: they oblige renewable energy producers to find a seller for their production on the market and make sure that market signals reach the renewable energy operators through varying degrees of market exposure.

12 ROLE DSO I The Future Role of DSOs From Distribution Networks to Smart Distribution Systems: Rethinking the Regulation of European Electricity DSOs Správa dat subjekt pro správu technická a obchodní data market facilitator Flexibilita regula ní výkon agregátor a distributor tarify ToU E mobilita vlastnictví a správa infrastruktury pro dobíjení 11

13 ROLE DSO II Smart Grid Task Force Expert Group 3 podpora smart grid & smart appliances role agregátora Evropská komise odstran ní ekážek pro flexibilitu monitoring nn a vn v reálném ase 12 flexibilita posilování sít transparentní a efektivní tok informací

14 KUJI ZA POZORNOST