Co dělat, když Vás nepřijali

Transkript

1 Co dělat, když Vás nepřijali Podejte odvolání. Správě se to ovšem jmenuje žádost o přezkoumání rozhodnutí. Nestojí to mnoho a je škoda to nezkusit. Trocha teorie Žádost o přezkoumání rozhodnutí o nepřijetí ke studiu na vysoké škole nemá předepsanou formu a lze ji podat i neformálním dopisem, který však musí být vlastnoručně podepsán. Obvykle se používá standardní způsob odvolání proti rozhodnutí (viz dále). Žádost je dobré poslat s doručenkou, abyste případně měli v ruce doklad o zaslání žádosti. Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal (tedy obvykle děkanovi), ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Děkan, může sám žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem vysoké školy nebo její součásti nebo podmínkami stanovenými podle zákona 111/1998 Sb., o vysokých školách 49 odst. 1 a 3. Jinak žádost zamítne a původní rozhodnutí potvrdí. Žádost o přezkoumání rozhodnutí je důvodná jen tehdy, může-li uchazeč uvést závažné skutečnosti, které nebyly známy v době, kdy o jeho nepřijetí ke studiu rozhodl děkan fakulty nebo pokud se uchazeč domnívá, že v jeho případě došlo k porušení zákona, porušení předem vyhlášených kriterií nebo k administrativnímu nedopatření, a pokud tyto skutečnosti prokáže. To ovšem neznamená, že děkan nemůže vyhovět i žádosti, která není důvodná nebo když uchazeč nemůže uvedené skutečnosti prokázat. Na některých školách vyhoví žádosti o přezkum například i v případě, že se v prvním termínu zapíše málo studentů. Podáním odvolání totiž také dáváte najevo, že o přijetí na fakultu opravdu stojíte. Rozhodnutí o nepřijetí i rozhodnutí o žádosti o přezkoumání musí splňovat nároky stanovené správním řádem, musí tedy být vydáno písemně a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti opravných prostředcích. V opačném případě lze absenci jednotlivých obsahových náležitostí považovat za důvod ke zrušení rozhodnutí odvolacím orgánem. POZOR: Nenechte se odbýt Pokud jste podali žádost o přezkoumání rozhodnutí, je nutné, aby se děkan (či rektor) v rozhodnutí vypořádal se všemi tvrzeními účastníka, tj. musí v něm být uvedeny všechny důvody, o něž se rozhodnutí opírá. Jinak je, ve věci nepřijetí ke studiu, rozhodnutí způsobilé být zrušeno při soudním přezkumu. Soud žalobou napadené rozhodnutí zruší pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů, a to bez ohledu na žalobní námitky. Tzn., že v reakci na vaši žádost o přezkoumání rozhodnutí nemůže správní orgán uvést pouze obecnou frázi ve smyslu vaše žádost se zamítá, protože nebylo shledáno porušení zákona ani vnitřních předpisů, ale musí v ní být uvedeny zcela konkrétní důvody, které vedly k zamítnutí žádosti anebo ke změně rozhodnutí (např. pokud budete namítat diskriminaci z důvodu rozdílné obtížnosti variant testu, musí být v reakci na vaši žádost jasně doloženo, že varianty nevykazovali rozdílnou obtížnost). Co když fakulta přijímá podle NSZ nebo podle maturit? Některé fakulty nekonají vlastní přijímací zkoušky. Přijímají např. na základě maturitních zkoušek nebo třeba Národních srovnávacích zkoušek. V takových případech je zbytečné směřovat námitky k obsahu testů, regulérnosti průběhu či k vyhodnocení zkoušky na fakultu. V připadě Národních srovnávacích zkoušek jsou nástroje k podávání námitek definovány v rámci tzv. pravidel účasti v NSZ, které naleznete na V případě maturit platí 82 školského zákona, kdy písemnou žádost o přezkoumání výsledku zkoušky je v připadě didaktickeho testu nutno předkládat písemně přímo na MŠMT Odděleni středního vzděláváníi. V případě písemné práce a ústní zkoušky k příslušnému krajskému úřadu nebo magistrátu, pod nějž spadá příslušná škola. Žádost podává student přímo, nikoli prostřednictvím školy.

2 Nahlížení do materiálů a pořizování kopií Zákon o vysokých školách jasně říká: Uchazeč má právo nahlédnout do všech svých materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu.. Nahlédnutí musí být umožněno kdykoliv v průběhu lhůty vymezené pro podávání žádosti o přezkum. Uchazeč má právo pořídit si kopie svých zadání testů a odpovědních archů. Fakulta v tom uchazeči nesmí bránit. V tomto případě lze uplatnit 38 správního řádu: (1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci ( 73). (4) S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. Kopii lze pak důkladně prozkoumat mimo prostory fakulty, případně je přiložit k samotné žádosti o přezkum. Předem nutno avizovat, že na situaci nahlížení do spisu se nevztahuje 50 odst. 4) zákona o VŠ: Na rozhodování o přijetí ke studiu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Ten se týká úpravy samotného aktu rozhodování o přijetí a úpravy některých specifik (např. lhůty pro vydání rozhodnutí, definování podoby opravného prostředku, atd.). Naopak pro popisovanou situaci (nahlížení do spisu) platí 105 zákona o VŠ, který říká: Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení ve věcech upravených tímto zákonem podle obecných předpisů o správním řízení.

3 Důvody pro podání žádosti o přezkum U každého důvodu uvádíme vždy příklad, jak může odůvodnění vypadat v žádosti o přezkum. Samozřejmě, že ve vaše konkrétním případě by bylo nutné text přiměřeně upravit. Ve všech případech, kdy máte dojem, že vaše schopnosti nebyly fakultou objektivně zjištěny či zhodnoceny, nebo že fakulta nevytvořila pro všechny uchazeče stejné podmínky, a že jste tak byli poškozeni, můžete se odvolat na ustanovení vysokoškolského zákona či dokonce na ústavu. A to například takto: Domnívám se, že fakulta takto nedodržela ustanovení 111/98 Sb., kde je v 21 odst. 1 pod písmenem e) uvedeno, že veřejná vysoká škola je povinna činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitosti studovat na vysoké škole. Listina základních práv a svobod, která je součástí naší ústavy v článku 33, odstavci (2) stanoví: občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. Domnívám, se, že mé schopnosti byly posouzeny diskriminačním způsobem ve srovnání s uchazeči, Domnívám se, že mohu prokázat, že mé schopnosti jsou lepší než jiných, ke studiu přijatých uchazečů. Důvody objektivní Jde o důvody, u kterých dochází k porušení zákona, které lze doložit vhodnými důkazy. Důležité je, že pokud u těchto důvodů nabudete přesvědčení, že pravda je na Vaší straně a máte dost důkazů a rektor při přezkumu vaší žádosti nevyhoví, můžete se s velkou nadějí na úspěch obrátit na soud. Chyby v testech V testech, které byly součástí přijímací zkoušky byly chyby. Např. v úloha číslo 9 měla dvě správná řešení (A, C), ačkoliv v podmínkách testu bylo uvedeno, že každá úloha mě jediné správné řešení. V úloze čilo 11 je podle stanovisek odborníků správné řešení C, a nikoliv D, jak uvádí fakulta, úloha 120 byla zcela nesrozumitelná. Také mě překvapila nepřesnost některých otázek v jazykovém testu. Po konzultaci daného testu z rodilým mluvčím bych chtěl upozornit na tyto nesrovnalosti. V otázkách týkajících se používání členů - číslo 4, 5 jsou možné oba způsoby vyjádření, jak s členem, tak bez členu, což Vámi navrhované odpovědi neposkytují. Atd. Nebo V mém zadání byla část textu (úlohy 20 až 30) zcela nečitelná. Nebylo možné se orientovat v řadě neočíslovaných stran textu. U obrázků nebylo jasné, ke kterým úlohám patří. Apod. Na uvedených úlohách jsme ztratit celkem 9 bodů, které by mi jinak stačily na přijatí na fakultu. Důkaz: Kopie nebo opis části zadání, přehled případně rozbor úloh, lze doplnit např. stanoviskem vašeho učitele ze střední školy Tyto důvody Vám pomohou zejména tehdy, když váš výsledek není daleko od hranice přijatí. V testech najdete nějakou chybku skoro vždy, ale pokud jste hodně pod čarou, potřebujete také chybných úloh najít hodně. K získání důkazů je možné si testy například ofotit na mobilní telefon v průběhu zkoušky (pokud to podmínky zkoušky umožňují). Podle zákona má uchazeč také právo nahlédnout do všech svých materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu, tedy o do zadání testů a tam si testy můžete ofotit nebo z nich učinit opis. Pokud tomu fakulta brání, vezměte s sebou právníka. Navíc je fakulta povinna kompletní zadání zveřejnit (viz předchozí důvod). Bývá to však pro podání žádosti už zpravidla příliš pozdě. Neregulérní průběh Průběh písemných zkoušek byl naprosto neregulérní nenabízel uchazečům rovné podmínky. V místnosti (3C dne 6/7/2008 od 13. hodiny), ve které skládali zkoušku moji spolužáci panovala uvolněná atmosféry (měli uchazeči k dispozic 45 minut času, dostali informaci, že každá úloha má jediné správné řešení, si uchazeči v posluchárně sedali jak chtěli, takže kamarádi mohli si spolupracovat apod.), zatímco v místnosti (4D dne 7/7/2008 od 9. hodiny), kde jsme skládal zkoušku já, byl velmi přísný dohled (měli uchazeči k dispozic jen 35 minut času, jsme žádnou informaci o počtu správných úloh nedostali, jsme byli rozsazeni podle přesného zasedacího pořádku apod.)

4 Nebo V průběhu zkoušky bylo možné opisování, dohled nebránil tomu, aby se vedle sebe sedící uchazeči spolu nebavili, bylo možné přečíst řešení uchazeče před sebou. Já sám jsme žádnou z těchto možností nevyužil, ale viděl jsme řadu jiných uchazečů, kteří ji využili. Nebo V průběhu zkoušky v místnosti č. 5E 6/6/2008 od 12:30 panoval v učebně chaos a hluk, protože dohlížející opustil asi na 20 minut učebnu. V místnosti byl velký hluk, protože za okny prováděli výkopové práce na parském potrubí. Na mé místo v učebně svítilo přímé slunce, apod. Protože fakulta nezajistila bylo možné běžně opisovat pro průběh zkoušek pro všechny uchazeč stejné podmínky, byl jsem poškozen na svých právech. Doporučený důkaz: písemné svědectví spolužáků nebo dalších účastníků zkoušky, fotografie situace. Pokud dojde k podobným porušením v průběhu zkoušky, je dobré se rovnou na konci zkoušky s dalšími lidmi dohodnout, že podáte žádost o přezkoumání a co v žádosti uvedete. Pokud vás totiž několik uvede stejnou námitku, nemůže se již fakulta odvolat na svědectví např. dozoru v učebně (který nejspíš bude tvrdit něco jiného). Není to pak tvrzení proti tvrzení. Chyby ve vyhodnocení Podle mých výpočtů jsem získal v testu z matematiky 31 bodů, zatímco fakulta mi započetla bod jen 27. Můj záznamový arch byl patrně vyhodnocen automaticky, při návštěv na fakultě jsme ale zjistil, že u úloh 1,2,3,4,5 a 7 došlo k chybě. Namísto 12 bodů mám mít 20. Došlo k záměně mého záznamového archu. V matriálech, které mi fakulta při návštěvě předložila je záznamový arch někoho jiného. Dobře si pamatuji, že jsme na zadní straně záznamového archu prováděl dva pomocné výpočty, zatímco záznamový arch, který mi fakulta ukázala je z druhé strany prázdný. (ano i k takovým věcem dochází). Důkaz: fotokopie příslušných dokladů. Důkazy však nejsou nutné, neboť vše musí mít fakulta. Podle zákona má uchazeč právo nahlédnout do všech svých materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu, tedy i do svých záznamových archů. Uchazeč si může vše řádně zkontrolovat. Subjektivita hodnocení ústní části zkoušek Přijímací zkoušky na fakultu byly dvoukolové, přičemž ve druhém ústním kole rozhodoval subjektivní pohled členů komise. Navíc fakulta řádně informovalo o obsahu a kritériích pro vyhodnocení ústní zkoušky, jak jí to ukládá zákon 111/1998 Sb. o vysokých školách 49 odst. (5). U ústní zkoušky rozhodovala nálada členů komise, čas dne (na počátku byl komise méně unavená a dával i více bodů), položené otázky byl zcela neporovnatelné, například mě se komise ptala na Politickou situaci v Mauretánii (kterou jsem celkem pochopitelně neznal), zatímco kolegové dostali otázky na přečetnou literaturu či na otázku na poslední volby v Polsku (které jsou všeobecně známy). Podle mých zjištění byl průměrný bodový zisk u komise A 40 bodů (z 50 možných), zatímco u komise C, u které jsem byl já jen 20 bodů. Přijatí tedy záviselo více na náhodě, ke které komisi jsem přišel, než na skutečných předpokladech ke studiu. Při ústní zkoušce jsou nutně zvýhodněni extrovertní uchazeče bez trémy oproti introvertním uchazečům s trémou, kterým sám patřím. Domnívám se že takový postup je v rozporu ustanovením ústavy i zákona 111/1998 Sb. který fakultám ukládá Navíc pokud je mi známo o průběhu ústní zkoušky není veden žádný záznam, což umožňuje komisi postupovat bez jakékoliv regulace. Rozdíly mezi uchazeči v ústním kole tak dosahovaly až desítek bodů z 50 možných. Jsme přesvědčen, že u jiné komise, při jiných otázkách, v jinou denní dobu bych u komise získal mnohem více než dosažených 5 bodů a byl přijat. Důkaz: Sami si udělejte co nejpodrobnější zápis z průběhu Vašeho pohovoru, zjistěte si co nejvíc o pohovorech ostatních, případně si na ně vezměte maily. Pokud nebudete přijati, můžete se spojit. Opět platí, že pokud vás totiž několik uvede stejnou námitku, nemůže se již fakulta odvolat na vyjádření členů komise (kteří nejspíš budou tvrdit něco jiného). Není to pak tvrzení proti tvrzení.

5 4% 4% 3% 3% 2% 2% 1% 1% 0% 0 Ústní zkoušky jsou neobjektivní prakticky vždy. Jde jen o to, do jaké míry. Pokud máte skutečně pocit, že jste byli poškozeni, zjistěte si o zkouškách, co nejvíce a využijte možnosti žádosti o přezkum. Neměli byste to však zneužívat. Rozdílná obtížnost variant testů V rámci přijímacích zkoušek jsem řešil variantu testu C. Po porovnání s jinými variantami testu, které řešili moji spolužáci a kolegové, jsme došel k závěru, že právě varianta C byla nejobtížnější. Jsem přesvědčen, že kdybych měl jinou variantu testu, že bych dosáhl vyššího bodového zisku (než mých 105 bodů), který by plně stačil na přijetí. Jedná se o nejčastější nespravedlnost u přijímacích zkoušek. Pokud fakulta používá v rámci přijímacích zkoušek více variant testů a výsledné pořadí sestavuje na základě skóre (bodového zisku), může mít účastník, který psal nejlephčí variantu 2x až 5x vyšší šance na přijetí než účastík, který psal těžší variantu. S touto argumentací můžete uspět i tehdy, když váš výsledek je vzdálen od hranice přijetí. Nemusíte ani zkoumat o kolik (a zda vůbec) byla vaše varianta obtížnější než jiné varianty. Je věcí fakulty, aby doložila, že nemáte pravdu. Uvádíme malý příklad: Vezměme si dvě varianty jednoho testu. Každá má sto úloh a každou absolvovalo 300 uchazečů. Ve variantě A vyřešili uchazeči v průměru 50 úloh a ve variantě B jen o tři úlohy více, v průměru tedy 53 úloh. Malý rozdíl, zdá se. Jak je tedy možné, že z 30 přijatých bylo 24 uchazečů, kteří absolvovali trochu lehčí variantu B a jen 6 uchazečů s variantou A? Je zřejmé, že došlo k velké nespravedlnosti, ti co m ěli sm ůlu a řešili variantu A m ěli 4x (!!) m enší šanci na přijetí, než šťastnější řešitelé varianty B. Není pochyb, že takový rozdíl je dobrým důvodem pro žádost o přezkoumání rozhodnutí o nepřijetí (odvolání), případně nabízí i možnost domáhat se práva na přijetí soudní cestou. Pochopitelně za předpokladu, že patříte mezi 24 nejlepších ve variantě A Může za to Gaussova křivka. Vysvětlení ukazuje následující idealizovaný obrázek. Fakulta stanoví hranici přijetí na 72 správných odpovědích. Vybarvené části grafů v pravé části odpovídají přijatým uchazečům. Už na první pohled je vidět, že hnědá plocha (přijatí z varianty B) je mnohem větší než modrá (přijatí z varianty A). Ano hádáte správě, je 4x větší. Špatné informace o podobě zkoušky Podle mého názoru fakulta nedostatečně a zkresleně informovala o obsahu přijímacích zkoušek. Podle zákona 111/1998 Sb. o vysokých školách 49 odst. (5) fakulta zveřejní ( ) formu a rámcový obsah zkoušky a kritéria pro její vyhodnocení. Ve svých materiálech fakulta uvádí, že obsahem zkoušku budou znalosti ze základů společenských věd v rozsahu gymnázia. Např. ale úloha.: Prvním představitelem filmového Tarzana se stal americký plavec. Byl to: a) Johny Weissmüller, b) Mark Spitz, c) Jim Montgomery. Předmětem studia na střední škole rozhodně není. Takových úloh bylo v testu v rámci přijímací zkoušky celá řada. Nebo Na svých internetových stránkách v informaci o obsahu zkoušky fakulta uvedla pouze: Při přijímací zkoušce se ověřují znalosti uchazečů z chemie, fyziky a biologie, a to bez dalšího určení. Vycházel jsem tedy z toho, že ověřované znalosti budou v rozsahu střední školy, případně gymnázia. Řada otázka v testu pak tyto znalosti zcela evidentně přesahovala. Např.:. Domnívám se tedy, že fakulta nedostatečně splnila svoji povinnost zveřejni rámcový obsah zkoušky. V materiálech fakulty také nic uvedeno o formě zkoušky. Teprve tři týdny před konáním zkoušky jsem obdržel upřesňují informace, to však již bylo na zodpovědnou přípravu pozdě. Důkaz: kopie podmínek přijímací zkoušky zveřejněné na webové stránce

6 Totéž se může týkat i ústních zkoušek. Tam bývají fakulty k obsahu zkoušky ještě skoupější, nemluvě o tom, že zpravidla nezveřejňují žádná kritéria, podle kterých bude výkon u ústní zkoušky posuzován. Viz výše. Nejsou zveřejněny plné texty zkoušek z minulých let Podle vyhlášky 343/2002 Sb., o postupu a podmínkách při zveřejnění průběhu přijímacího řízení na vysokých školách ( XX, odst. XX), je fakulta mj. povinna zveřejnit úplné zadání zkušebních otázek či příkladů, které jsou součástí přijímací zkoušky nebo její části, a u otázek s výběrem odpovědi správné řešení. Asi polovina fakult tuto povinnost beze zbytku plní, mnohé však jen částečně či vůbec ne. Pochopitelně, že testy z minulých let se k přípravě na přijímací zkoušky dobře hodí, dávají přesnou představu, co ve zkouškách bude Pokud se to tedy v dalším roce opakuje, což je ale téměř všude. A Pokud fakulta testy z minulých klet nezveřejní, může se ve vašem odvolání objevit třeba toto: Pro prozkoumání webových stránek fakulty jsem nucen konstatovat, že zmíněné zákonné povinnosti před přijímacím řízením v roce 2007 nesplnila. Především nebyla splněna povinnost zveřejnění úplného zadání zkušebních otázek či příkladů. V archivu přijímacího řízení na webu fakulty jsou sice uvedeny jisté zkušební otázky, ale jedná se o zkušební otázky modelové či příkladové a nikoliv úplné zadání zkušebních otázek z let minulých. Tuto skutečnost podtrhuje i to, že na webu FF UK v Praze samotném jsou tyto informace uloženy pod odkazem modelové testy. Dalším nedostatkem je, že v těchto modelových testech nejsou v mnoha případech uvedeny či vyznačeny správné odpovědi. Jsem přesvědčen o tom, že jsem přípravu na přijímací řízení nikterak nepodcenil. Domnívám se, že pokud by fakulta řádně plnila své povinnosti vyplývající pro ní ze zákona, tedy pokud by zveřejnila shora uvedené zákonem specifikované informace o přijímacích řízeních z let minulých, lze nejen u mé osoby, ale rovněž na straně všech uchazečů o studium předpokládat možnost daleko kvalitnější přípravy na přijímací řízení a testy samotné. V praxi mají nepochybně daleko větší výhodu uchazeči o studium, kteří přijímací řízení absolvují opakovaně, a to z prostého důvodu jsou i přes nesplnění povinností fakultou lépe informováni a mají více informací než ti uchazeči, kteří si v daném roce přihlášku ke studiu podají poprvé. V konečném důsledku jsou tedy tito uchazeči zvýhodněni. Nebo dokonce: Podle mých informací byly v tomto roce použity u některých uchazečů naprosto shodné testy, jako v minulých letech (ano, to se skutečně někde děje). Starší uchazeči, kteří se na příslušný obor hlásili podruhé, tak byli zcela nepřiměřeně zvýhodněni. Důkaz: obsah webové stránky (pozor, doporučujeme stáhnout přesný obsah stránek v době před konáním zkoušek). Kurzy pořádané fakultou jen v sídle fakulty Jelikož mám o studium na Vaší fakultě velký zájem a abych v přípravě na přijímací řízení nic nezanedbal, chtěl jsem také navštěvovat přípravný kurz. Ve vysokoškolském zákoně č. 111/98 Sb. je v 21 odst. 1 pod písmenem e) uvedeno, že veřejná vysoká škola je povinna činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitosti studovat na vysoké škole. Jelikož byly přípravné kurzy pořádány v místě fakulty a já žiji v, bylo pro mne navštěvování těchto kurzů z časových i finančních důvodů a důvodů vzdálenosti nemyslitelné. Tím jsem byl, vzhledem k místním uchazečům, znevýhodněn. Jiné nedodržení podmínek přijímacího řízení Domnívám se, že fakulta nesprávně spočítala moji bodovou bonifikace za praxi, olympiádu, jazykové zkoušky. Pracoval/a jsem ve společnostech, v matematické olympiádě jsme se umístil na 10. místě v celostátním kole, složil jsme zkoušky TEFEL na úrovni., která je rovnocenná státní jazykové zkoušce. A přísluší mi tedy podle pravidel stanovených fakultou celkem 40 bonifikačních bodů, zatímco fakulta mi započetla jen 10. Důkaz: příslušné doklady Důvody subjektivní Jde o důvody, kterými se fakulta může, ale nemusí zabývat. Je na ní, zda se rozhodne vám vyhovět nebo ne. U soudu ovšem s takovými důvody nemůžete obstát.

7 Těsně pod čarou V přijímacích zkouškách jsme získal celkem 95 bodů, přitom na přijatí bylo zapotřebí 98 bodů. Domnívám se, že rozdíl je zcela malý a může být způsoben i zcela náhodnými vlivy (chybou měření), tedy že bych v dalším testování dosáhl potřebného výsledku. To ostatně dokládá i můj výsledek v Národních srovnávacích zkouškách (klasifikace za střední školy apod.) Důkaz: např. doklad o výsledku NSZ Měl/a jsem špatný den V den konání zkoušky jsme byl nemocen (doložte pokud možno neschopenkou), ale protože fakulta nenabízí náhradní termín (nabízí, ale já se nemohl účastnit), zkoušky jsme se raděj účastnil. Je ovšem jasné, že nemoc se na mém výkonu negativně projevila. nebo Vlak (autobus), kterým jsme cestoval na zkoušky měl velké zpoždění (doložte pokud možno tzv. zpožděnkou), proto jsme dorazil na zkoušku pozdě a především notně vystresovaný. nebo Z rodinných důvod jsem se nemohl na zkoušku řádně připravit. Hluboký zájem o studium či práci v oboru, praxe Důvodem podání přihlášky na fakultu na obor:.. je můj hluboký a dlouhodobý zájem o., zejména. Již od pátého ročníku základní školy jsem se pravidelně zúčastňoval/a soutěží a olympiád v oboru předmětů, kdy jsem pravidelně postupoval/a do krajského kola těchto soutěží a v případě olympiády v roce. i do celostátního kola, kde jsem se umístil/a na.. místech. Jsem členem. kroužku při Domě dětí a mládeže v. Po absolutoriu. fakulty hodlám nastoupit jako. O mém zájmu o obor svědčí o dosavadní praxe v. jako, které věnuji maximální množství volného času. K přijímacím zkouškám na.. fakultě jsem se připravoval/a rovněž studiem odborné literatury, kdy mně pro studium připravoval i. Publikoval jsem články k dané problematice v., mám (vedu) internetové stránky Mé nepřijetí na.. fakultu by pro mne znamenalo zahájit vysokoškolské studium na škole jiného typu, která mi neumožní přípravu k mému vysněnému studiu a budoucímu životnímu uplatnění. Důkaz: všechny možné doklady Zde se velmi dobře hodí doložit svá tvrzení i nějakými referencemi. Například dopisem od vašeho učitele na střední škole, vedoucího kroužku, vedoucích pracovníků z organizací, kde jet byl na praxi apod. Jiné doložení předpokladů pro studium než je přijímací zkouška Můj výsledek u přijímací zkoušky neodpovídá mám schopnostem a možnostem (můžete dále uvést některé argumenty z předchozích důvodů). Zkouška se mi proste nepovedla. Domnívám se ale, že více než jednorázová přijímací zkouška o mých předpokladech (schopnostech, znalostech) vypovídají Apod. mé dlouhodobě dobré výsledky na střední škole průměrná známka 1,5, z předmětů. jsem měl vždy jedničku, nejhůř dvojku) můj výsledek v Národních srovnávacích zkouškách, v testu obecných studijních předpokladů XX. percentil, v testu z.. YY. percentil výsledky mého předchozího studia na fakultě, kde jsme studoval dosud, a kde jsme všechny zkoušky skládal v prvním termínu. publikované články v.., mé výsledky ve středoškolské odborné činnosti, v soutěži AMAVET. přiložené reference od mých vyučujících na střední škole, vedoucích kroužků apod. Důkaz: všechny možné doklady

8 VZOR Žádost o přezkum rozhodnutí <jméno a příjmení uchazeče> <adresa uchazeče> děkanovi. <fakulty> <univerzita> <adresa> Věc: Žádost o přezkoumání rozhodnutí o nepřijetí na vysokou školu I. Podle ust. 50 odst. 7 zák.č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (zákon o vysokých školách), tímto ž á d á m o p ř e z k o u m á n í r o z h o d n u t í děkana <fakulty> <univerzity> v <město> ze dne.., č.j. /, kterým jsem nebyl/a přijat/a ke studiu na. II. Žádost uvedenou v článku I tohoto podání odůvodňuji takto: 1. Zde uvedete důvody 2. III. S ohledem na shora uvedené proto navrhuji, aby děkan <fakulty> <univerzity> v <město> této odůvodněné žádosti vyhověl a své Rozhodnutí ze dne.., č.j. /, změnil a rozhodl o mém přijetí ke studiu, případně aby tuto žádost předal k rozhodnutí rektorovi <univerzity>. Pro tento případ navrhuji, aby rektor rozhodnutí děkana zněmil a rozhodl o mém přijetí ke studiu. V dne.. <jméno a podpis uchazeče> Přílohy: Doklady, vysvědčení, fotografie, posudky apod. prokazující uvedené důvody Kopie maturitního vysvědčení