ODDĚLENÍ POLITIKY MSP, FINANČNÍCH NÁSTROJŮ A MALOOBCHODU AKČNÍ PLÁN PODPORY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKATELŮ NA OBDOBÍ

Transkript

1 ODDĚLENÍ POLITIKY MSP, FINANČNÍCH NÁSTROJŮ A MALOOBCHODU AKČNÍ PLÁN PODPORY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKATELŮ NA OBDOBÍ SRPEN 2014

2 Obsah OBSAH PŘÁTELSKÉ PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ PRO MSP LEGISLATIVA PRO PODNIKÁNÍ A JEHO PODPORU Vhodné podmínky pro zahájení, fungování a ukončení podnikání Administrativní zátěž podnikatelů ZÁKON O PODPOŘE MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ INOVAČNÍ PROSTŘEDÍ Podpůrný systém pro zahájení podnikání Zlepšování parametrů a funkčnosti inovační infrastruktury Spolupráce podnikatelské a výzkumné sféry, transfer výsledků VaVaI do aplikační sféry Posílení průmyslového výzkumu v podnicích Zvyšování kompetencí pro řízení a realizaci inovačního procesu Další podpůrné aktivity PŘÍSTUP K FINANCÍM FINANČNÍ NÁSTROJE OP PIK FINANCOVÁNÍ INOVAČNÍCH PROJEKTŮ NÁRODNÍ RÁMCOVÉ PROGRAMY COSME (BANKOVNÍ PRODUKTY) INTERNACIONALIZACE PODNIKÁNÍ MSP UNIJNÍ PROGRAMY PODPORA EXPORTU A JEHO FINANCOVÁNÍ ENERGETICKÉ ÚSPORY V PODNIKÁNÍ MSP

3 Úvod Akční plán podpory malého a středního podnikání na období (dále AP MSP) reaguje na současnou situaci ve vývoji ekonomiky České republiky, v níž jsou patrné znaky oživení po několikaleté recesi. Segment malých a středních podniků (MSP) hraje v ekonomice ČR významnou roli, jeho podíl na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v r činil 99,83 %. Podíl přidané hodnoty dosáhl v témže roce 54,8 % a podíl na celkovém počtu zaměstnanců 60 %. 1 MSP hrají rozhodující roli při tvorbě pracovních příležitostí a obecně jsou faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje. Jejich rozvoji však může bránit selhání trhu, v důsledku čehož tyto podniky čelí mnoha typickým nevýhodám. Například mají často potíže při získávání kapitálu nebo půjček, což je způsobeno omezeným zajištěním, které mohou tyto podniky nabídnout, v protikladu ke zpřísňujícím se pravidlům pro řízení úvěrového rizika na straně bank a dalších finančních institucí. Omezené zdroje mohou MSP rovněž zúžit přístup k informacím, zejména o nových technologiích a potenciálních trzích, limitovat je v marketingových aktivitách, průniku na zahraniční trhy, inovačních schopnostech a dalších oblastech. Proto v zájmu ulehčení rozvoje hospodářské činnosti MSP vláda ČR tento segment podporuje. Strategickým materiálem, který vytyčuje celkové směřování podpory MSP ve střednědobém časovém horizontu, je Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let , která byla schválena vládou ČR 3 (dále Koncepce MSP). Tento dokument obsahuje vizi, základní cíle a směry vývoje daného segmentu podnikatelů, které vyúsťují do 50 konkrétních opatření rozdělených do 4 strategických priorit. Malé a střední podnikání je v permanentním ohnisku zájmu evropských institucí, které průběžně vyhlašují cílená opatření a sledují jejich vývoj v jednotlivých členských státech. K nejvýznamnějším z nich patří Small Business Act, na jehož naplňování reagují i úkoly uvedené v tomto akčním plánu. Cílem AP MSP je v souladu s Koncepcí MSP předložit soubor vybraných opatření, na která je třeba se v nejbližší době soustředit. Cílená podpora bude směřovat zejména ke stimulaci vzniku MSP, akceleraci jejich rozvoje, usnadnění přístupu k financím, internacionalizaci a efektivnímu nakládání s energiemi. 1. Přátelské podnikatelské prostředí pro MSP 1.1. Legislativa pro podnikání a jeho podporu Vhodné podmínky pro zahájení, fungování a ukončení podnikání Vznik podnikatelských subjektů: Česká republika permanentně zaostává v parametrech snadnosti zahájení podnikání, jako je počet dnů nutných k zahájení podnikání, finanční náklady a administrativní náročnost. Zatímco v zahájení živnostenského podnikání přijala ČR několik účinných opatření, které ho redukují na několik dnů, 1 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v r. 2013, Usnesení vlády ČR č. 923 dne 12. prosince

4 poplatek 1000 Kč 4 (za jednu živnost) a návštěvu Jednotného kontaktního místa na živnostenském úřadě, založení obchodní kapitálové společnosti stále nedosahuje parametrů vyspělých států a je pod průměrem EU (viz. např. hodnocení plnění Small Business Act v ČR - SBA). Stále je nutno navštívit několik různých úřadů (živnostenský, katastrální, notářský, rejstříkový soud), po právní formy vložit příslušnou výši základního kapitálu (u akciových společností min. 2 mil. Kč) a na poplatky si připravit minimálně 10 tis. Kč. Podnikatelé by uvítali, kdyby, podobně jako je tomu v jiných státech EU i světa, stát zřídil jedno místo, tzv. one-stop-shop, kde by bylo možné najednou vyřídit všechny náležitosti nutné k založení a vzniku obchodní společnosti. Nepříznivou situaci v zakládání obchodních společností se částečně pokusila vyřešit nová úprava rejstříkového řízení 5 a posílení významu přezkumné role notáře, což by mohlo vést k urychlení vzniku společnosti. Samotný zápis nové společnosti nebo dalších údajů a současné uložení potřebných listin do Obchodního rejstříku by provedl přímo notář, který sepsal potřebný notářský zápis o založení společnosti. V současné době však přímé propojení notářů se systémem obchodního rejstříku nefunguje, a proto tuto rychlejší proceduru nemohou podnikatelé využívat. Rovněž náklady na založení obchodních společností by se měly v blízké době snížit, protože Evropská komise vyžaduje, aby se v členských státech EU pohybovaly celkové náklady na založení a vznik společnosti (tj. součet všech vstupních poplatků) okolo 100 EUR (cca 3000 Kč), je to dokonce jedna z předběžných podmínek (ex-ante kondicionalit), kterými je podmíněno čerpání prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v operačních programech. Gestorem této exante kondicionality je Ministerstvo spravedlnosti, kondicionalita má silnou vazbu na OP PIK (zejména na PO-2). Vláda ČR (MPO, MSp, MMR, MF) proto bude usilovat o vytvoření takového systému, který by podnikatelům ušetřil čas a peníze a zredukoval počet návštěv různých institucí. (Konkrétně se bude jednat o co nejrychlejší uvedení zjednodušené procedury inkorporace do života, přípravu novely zákona o soudních poplatcích, úpravu notářských a některých správních poplatků) Běžná činnost podnikatelských subjektů: V průběhu běžné činnosti podniků se podnikatelé stále potýkají s řadou administrativních povinností a byrokratických bariér. V Akčním plánu vlády na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti je již zakotven úkol realizace 60 opatření ke snížení administrativní zátěže podnikatelů do konce r Ještě v r by se měly realizovat alespoň některé z nich. Problémem MSP je také minimální úspěšnost ve veřejných zakázkách, která je nejnižší ze všech států EU 6. (Více k těmto tématům uvádí kapitola ) MPO iniciovalo zavedení jednotných dat účinnosti právních předpisů již v a zapojilo se společně s Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí do pilotního projektu, který zavádí jednotná data účinnosti u resortních předpisů. (Na MPO byla jednotná data účinnosti zavedena Opatřením ministra). MPO bude dále usilovat o zavedení jednotných dat účinnosti u všech předpisů majících dopad na podnikatele a bude v tomto směru spolupracovat s Úřadem vlády a Legislativní radou vlády. 4 Tento správní poplatek se hradí pouze v případě vstupu do živnostenského podnikání; za ohlášení živnosti nebo za podání žádosti o koncesi podnikatelem, který již má některé z živnostenských oprávnění, činí správní poplatek pouze 500,- Kč. 5 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob v návaznosti na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 90/2012 Sb. - Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), které nabyly účinnosti Evaluation of SMEs access to public procurement markets in the EU, Final Report, September 2010 ( 4

5 Zánik podnikatelských subjektů: Podnikatelské subjekty nejen vznikají, ale i zanikají, ať už dobrovolně, z důvodu rozhodnutí majitelů dále nepodnikat, nebo nedobrovolně, z důvodu vynuceného selháním (úpadkem). V parametrech ukončení podnikání ČR rovněž zaostává za průměrem EU, procedura je velmi zdlouhavá, nákladná a administrativně náročná. Institut reorganizace zakotvený v insolvenčním zákoně mohou využívat pouze podnikatelské subjekty s obratem nad 50 mil Kč a zaměstnávající více než 50 zaměstnanců, což jsou parametry, které většina MSP nesplňuje. Řešení úpadku těchto drobných podnikatelů konkursem je pro ně zbytečně nákladné a časově náročné. K zániku firem dochází rovněž přirozenou cestou, v důsledku stárnutí populace, kdy dosavadní majitelé opouštějí podnikání z důvodu ukončení jedné etapy jejich životního cyklu, Tento přirozený proces představuje ohrožení pro lokálně významná pracovní místa. Pro zachování existence těchto podniků by bylo žádoucí poskytnout jim podporu a pomoc. Problematika předávání podniků Transfer of Business je mimo jiné jedním z témat Small Business Act., na který by se měla zaměřit pozornost vládních politik podpory MSP. Mezi vhodné formy podpory mohou patřit například srozumitelné informační akce, prezentace možností rozvoje a pokračování podnikatelské aktivity v této vývojové etapě, nabídky možností prodeje firem jiným vlastníkům apod. 1. Zavést jednotná data účinnosti ÚV ČR, 06/2015 Nevyžaduje se právních předpisů MPO Zavést princip mlčení znamená souhlas v živnostenském zákoně a v daňových záležitostech MPO MF 06/15 Nevyžaduje se 3. Prosazování modelu one-stop-shop pro zahájení podnikání obchodních společností. V první fázi prosadit přímý zápis nové společnosti do Obchodního rejstříku notáři, v druhé fázi zjednodušení zápisu a snížení poplatků. 4. Spolupráce na úpravě předpisů upravujících vstupní náklady na zahájení podnikání. 5. Stanovit kvalifikační kritéria pro specializované řemeslné profese (délka praxe aj.) MSp, MMR, MPSV, MV MPO 40000, MSp, MMR, MF MPO 40000, 30000, MŠMT, MPSV 10/2014 Vnitřní zdroje průběžně Vnitřní zdroje 06/2015 Nevyžaduje se 6. Příprava návrhu novely zákona o insolvenci tak, aby (nedobrovolné) ukončení podnikání bylo jednodušší. 7. Začlenění poradenských služeb v oblasti veřejných zakázek pod regionální kanceláře CzechInvestu. 8. Podpora finančně zdravých podnikatelských subjektů při hledání investorů (nových vlastníků) MSp, MPO, /2015 Vnitřní zdroje CzechInvest 12/2014 Vnitřní zdroje CzechInvestu CzechInvest průběžně Vnitřní zdroje CzechInvestu Administrativní zátěž podnikatelů Vláda ČR na svém zasedání dne , usnesením vlády č. 543, schválila materiál, který obsahoval Zprávu o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok Ta podává přehled o míře a způsobu plnění úkolů v oblasti snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2013 a zároveň přináší informace o výhledu na nadcházející období. 5

6 Na základě výsledků provedeného závěrečného vyčíslení administrativní zátěže podnikatelů vyplývá nutnost jejího snížení zejména v oblastech placení daní, podmínek podnikání a vstupu do podnikání. Konkrétně se jedná například o realizaci následujících opatření: Pokračující elektronizace veřejné správy (egovernment) usnadnění přístupu k informacím o právní úpravě podnikání a jejich změnách v rámci projektu e-sbírka, či zjednodušování správních řízení Prohloubení elektronizace v komunikaci zaměstnavatelů s orgány sociálního zabezpečení, Odstranění duplicit údajů pro statistický úřad s údaji pro finanční úřad, Zpřístupnění elektronických formulářů státní správy pro podnikatele na internetu, Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů; nový zákon o veřejných pojistných a správě daně z příjmů fyzických osob i přesto, že dojde ke zrušení projektu JIM, bude opatření nadále směřovat ke zjednodušení daňového systému a správy daní a pojistného, Sdílení a předávání informací mezi subjekty státní správy (zejména v oblasti statistiky a meziresortní spolupráce) Realizace 26 opatření vyplývajících ze Zprávy o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů MPO 40000, ostatní orgány státní správy 12/2015 Vnitřní zdroje 10. Spolupráce na novele zákona o veřejných zakázkách s cílem usnadnit účast malých a středních podniků na veřejných zakázkách MMR, MPO a /2014 Vnitřní zdroje 1.2. Zákon o podpoře malého a středního podnikání Novelu zákona č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání) bude žádoucí předložit až ve chvíli, kdy rozpočtová pravidla umožní převod prostředků formou výdaje státního rozpočtu do finančních nástrojů spravovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s. případně jinou pro tento účel zřízenou společností (poskytovatelé podpory po zákona o podpoře MSP) nebo Evropské investiční bance/evropskému investičnímu fondu po pravidel EU. Současnou možnost převodu prostředků státního rozpočtu do finančního nástroje po rozpočtových pravidel pouze ve formě dotace nelze považovat za efektivní. Hlavní cíle novely zákona o podpoře MSP: 1. Zefektivnění (úprava) legislativních podmínek pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů v novém programovacím období. 2. Legislativní zakotvení financování (resp. toky finančních prostředků, formou výdaje ze SR) do příslušného finančního nástroje. 3. Zakotvení nového nástroje a vytvoření bezproblémových podmínek pro financování MSP formou rizikového kapitálu. 4. Odstranění legislativních nepřesností v zákoně (např. zrušené Design centrum apod.) Konkrétní návrhy na změny legislativy mohou vyplynout i z úkolu provést předběžné posouzení finančních nástrojů podpořených v Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) čl. 37 odst. 2 nařízení č. 1303/2013 Evropského parlamentu a Rady 7 Více informací viz Zpráva o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok

7 (tzv. Obecné nařízení ), který musí MPO jako řídící orgán OP PIK splnit. V současnosti má MPO k dispozici několik dílčích částí tohoto posouzení. Výsledky této předběžné analýzy budou mít významný dopad na mechanismus realizace programů s využitím finančních nástrojů ze strany MPO a mohou se promítnout i do zákona o podpoře MSP. 11. Vypracování návrhu na novelu zákona č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání a jeho předložení vládě ČR MPO /2014 (předložení novely vládě ČR) Nevyžaduje se 1.3. Inovační prostředí Nedávná recese měla negativní vliv rovněž na inovační aktivity podniků. Právě MSP ve snaze ušetřit výdaje inovovaly co do počtu i rozsahu méně než velké podniky. Většímu rozvoji inovačních aktivit brání především nedostatek prostředků na financování změn, neznalost potřeb zákazníků a možností nových řešení a rovněž nedostatečné kompetence manažerů společností v inovačním managementu. Rychlejší zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe limituje nízká úroveň komunikace a spolupráce podnikatelů s výzkumnými organizacemi a rovněž nedostatečná vzájemné informovanost o potřebách a možnostech. Vzniku nového podnikání pak brání určitá nechuť mladé generace zahájit vlastní byznys (často založený na inovativní myšlence), zejména kvůli nedostatku informací a znalostí o reálném světě podnikání, obavám z právních a byrokratických překážek a rovněž kvůli chybějícím financím. Opatření AP MSP proto budou směřovat do těchto oblastí: Podpůrný systém pro zahájení podnikání Základním úkolem takového podpůrného systému (někdy nazývaného ekosystém 8 ) je transformovat nápady v byznys. Lidé s nápadem na podnikání v určité oblasti mohou rozjet svůj podnik s podporou takového systému snadněji, rychleji a bez zbytečných ztrát, než kdyby se tak dělo přirozenou cestou. Protože nositelé nápadů a zájemci o podnikání mohou pocházet z různých skupin (studenti, výzkumníci, mladí lidé po studiích, lidé s podnikatelskou minulostí zkoušející jiný druh podnikání, lidé bez podnikatelských zkušeností vstupující do podnikání ve zralejším věku aj.) bude i nabídka služeb a podpory ekosystému diferencovaná. Výstupem z tohoto systému by měly být reálně fungující podnikatelské jednotky (obchodní společnosti či fyzické osoby), které jsou schopny dalšího samostatného rozvoje. Ekosystém rovněž rychleji prověří životaschopnost nápadů a ty neperspektivní eliminuje. Detailní dekompozice ekosystému pro zahájení podnikání se musí opírat o hlubší analýzu startupové scény v ČR, která identifikuje kvantitu, strukturu, četnosti a potřeby jednotlivých segmentů začínajících podnikatelů. Na základě této analýzy budou specifikována konkrétní opatření (programy, projekty), která uvedou tento podpůrný systém do života. 8 Ekosystém ve významu přeneseném do sféry podnikání je prostředí tvořené sítí organizací a jejich vzájemnými vztahy, které vytvářejí přirozené podmínky pro vznik a rozvoj jeho částí tak, aby vznikl rovnovážný stav. Základem je myšlenka, že každý podnik ovlivňuje a je ovlivňován svým prostředím, jehož změnám se musí pružně přizpůsobovat, aby v něm přežil - stejně jako je tomu v biologických ekosystémech. Pojem podnikatelský ekosystém je velmi často používán ve významu podnikatelské prostředí. Pojmem ekosystém pro zahájení podnikání či startupový ekosystém je míněno prostředí, které příznivě ovlivňuje vznik a rozvoj nových podnikatelských subjektů. 7

8 12. Zpracování analýzy startupové scény v ČR 13. Návrh projektu na vytvoření ekosystému pro zahájení podnikání v souladu s potřebami začínajících podnikatelů 14. Uvedení ekosystému pro zahájení podnikání do praxe (postupně, po ) MPO /2015 OPPI TP CzechInvest MPO CzechInvest 12/2014 Vnitřní zdroje Dle OP PIK, PO Zlepšování parametrů a funkčnosti inovační infrastruktury Inovační infrastruktura slouží podpoře inovačního podnikání a jsou do ní zahrnovány podnikatelské inkubátory, vědecké a technologické parky, coworkingová centra či huby 9. Patří sem rovněž služby transferu technologií, případně nástroje financování inovačního podnikání. V ČR přetrvávají v této oblasti některé systémové problémy, které limitují efektivní využívání těchto kapacit vybudovaných mnohdy s využitím značného objemu veřejných peněz. V dalším období by měla být podpora státu soustředěna již méně na vlastní výstavbu zařízení a investic do přístrojového a technologického vybavení, více pak na rozvoj služeb umožňujících (nejen) začínajícím podnikatelům skutečný posun vpřed v jejich podnikatelském cyklu. Koučink a mentoring ze strany zkušených podnikatelů, zlepšení netechnických dovedností začínajících i déle působících podnikatelů (zejména v oblasti inovačního managementu, marketingu, finančního řízení, obchodu a lidských zdrojů), propojování podnikatelských subjektů s business angely a venture investory a podobné služby by měly být významně posíleny. Dalším prvkem inovační infrastruktury jsou i kooperační odvětvová seskupení, tzv. klastry, které mohou významně přispět ke sdružování menších podniků do větších kooperujících celků, k efektivnějšímu využívání (sdílení) výzkumných kapacit, k posílení vyjednávací pozice při exportu apod. Hlavním nástrojem, který může funkčnost existující inovační infrastruktury zlepšit, je OP PIK, zejména programy prioritních os 1 a 2, zčásti rovněž programy v působnosti TA ČR. 15. Vypracování systému hodnocení a certifikace zařízení inovační infrastruktury po mezinárodní metodiky CzechInvest, MPO /2015 Vnitřní zdroje 16. Vytvoření, zveřejnění a provozování komplexní databáze zařízení inovační infrastruktury CzechInvest, MPO OP PIK (TP) 17. Příprava a vyhlášení výzev programů podpory směřujících ke zlepšení parametrů prvků inovační infrastruktury v OP PIK PO 1 a PO 2 MPO CzechInvest OP PIK, PO 1 a 2 9 Coworkingové centrum je inspirativní prostor, kam mohou podnikatelé docházet za účelem výměny názorů s ostatními podnikateli, kde se mohou stýkat s mentory a rádci. Mají k dispozici technické zázemí, kterého mohou využívat k vlastnímu podnikání, avšak nájemní vztah je volnější, než např. v podnikatelském inkubátoru. Hub (uzel sítě) má podobnou charakteristiku. 8

9 Spolupráce podnikatelské a výzkumné sféry, transfer výsledků VaVaI do aplikační sféry Podniky, zejména malé a střední nedostatečně využívají existující technologický potenciál pro efektivnější, levnější a sofistikovanější produkci a rovněž málo těží z českých výzkumných pracovišť, z nichž mnohá jsou na špičkové úrovni. Prostor ke zlepšení je jak na straně výzkumného sektoru, který je často uzavřen ve svém akademickém světě teorií a publikační činnosti, tak na straně podnikatelů, kteří nemají představu o možných přínosech spolupráce s výzkumníky pro reálný byznys. Určité mezery lze nalézt i v organizacích, které mají sloužit pro přenos znalostí do praxe. Významnou bariérou je i složitost, nákladnost a zdlouhavost patentového řízení. Za účelem efektivní (bezplatné) pomoci začínajícím inovativním podnikatelským subjektům byla ve všech státech EU zřízena síť na podporu podnikání Enterprise Europe Network, mezi jejíž činnosti patří mimo jiné pomoc s ochranou práv duševního vlastnictví či transfer technologií. Síť se dosud bohužel potýká s nízkým zájmem o spolupráci ze strany inovačních center a center transferu technologií, která vznikla na základě dotací z OPPI. Osvětu v oblasti ochrany duševního vlastnictví a informace předává podnikatelům také Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV). V oblasti podpory mezinárodního výzkumu a inovací v MSP síť EEN ČR poskytuje služby k rámcovým programům EU, programům EUREKA/EUROSTARS, dalším evropským programům pro podporu podnikání a inovací, programům strukturálních fondů EU, programům mezinárodní bilaterální spolupráce v technologiích a výzkumu a národním programům pro výzkum a inovace. MPO se bude s dalšími resorty podílet na úkolech stanovených v Akčním plánu vlády na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti (zejména na zmapování sektorových potřeb pro dlouhodobé plánování aktivit VaVaI, na zpracování nové metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů a dalších.) Velmi důležitou novinkou bude předobchodní (předkomerční) zadávání zakázek, tzv. Pre-Commercial Procurement (PCP). Jedná se o zadávání veřejných zakázek v oblastech, kde dosud na trhu neexistuje komerční řešení daného, většinou celospolečensky významného problému. Cílem je podpořit vývoj řešení pro konkrétní potřeby veřejného sektoru a vyhodnotit alternativní nabídky několika různých dodavatelů. V rámci podpořených PCP projektů jsou následně vyhlašovány výzvy, kam se mohou hlásit potenciální dodavatelé komerčních řešení. Inovativní produkty či služby vyvinuté v rámci PCP projektů mohou veřejné organizace v omezeném množství nakoupit prostřednictvím Public Procurement of Innovative Solutions (PPI), což je zadávání veřejných zakázek pro inovativní řešení za účelem jejich uvedení na trh. Veřejné organizace zde mají roli prvního zákazníka a dokáží tak nové produkty či služby masově rozšířit. Ve vztahu k segmentu MSP se budou aktivity týkat zejména podpory při zavádění nových výrobků a služeb do výroby a jejich uvedení na trh, zvýšení efektivnosti výrobních procesů včetně specializovaného poradenství. Nepůjde však jen o podporu výrobních podniků, předpokládá se vyhlášení programů cílených i na organizace pro výzkum a šíření znalostí. Proto bude prioritním zájmem brzké vyhlášení konkrétních programů podpory směřujících do této oblasti. Významným nástrojem podpory spolupráce podnikatelské a výzkumné sféry bude i unijní program HORIZONT 2020 vyhlášený přímo Evropskou komisí, zejména jeho část zvaná SME Instrument. Zapojení českých podniků do tohoto unijního programu bude pro ČR velkou výzvou. Nemělo by být opomenuto ani rozšíření podpory spolupráce podnikatelské a výzkumné sféry na Prahu, kde je největší koncentrace vysokých škol a vědeckých institucí. Synergie z tohoto teritoriálního propojení by pozitivně přispěly k intenzivnějšímu využívání výsledků výzkumu a vývoje pražských institucí v celorepublikové praxi. Obdobně by měla probíhat i koordinace mezi Operačním programem Výzkum, vývoj, vzdělávání (OP VVV), jehož řídicím orgánem je MŠMT. Ze sady nástrojů budou převažovat dosud nejčastěji využívané dotace, avšak kromě přímých dotací by měly být ve větší míře využívány i jiné motivační nástroje např. (inovační) vouchery, které se 9

10 mohou stát zejména pro MSP vhodným prostředkem ke zvýhodněnému nákupu výzkumných a dalších podpůrných služeb (např. poradenství). V prioritní ose 1 OP PIK se zvažuje i využití finančních nástrojů, zejména pre-seed fondu resp. zvýhodněného úvěru. Jejich reálné nasazení však bude předmětem ex-ante analýzy využití finančních nástrojů v OP PIK, jejíž zadání se nyní připravuje. 18. Příprava a vyhlášení výzev programů podpory směřujících k posílení spolupráce mezi podnikatelským a výzkumným sektorem MPO 60000, CzechInvest OP PIK, PO Příprava a vyhlášení výzev programů podpory směřujících k usnadnění ochrany duševního vlastnictví v podnicích. 20. Příprava a vyhlášení výzev programů podpory směřujících k předkomerčnímu zadávání veřejných zakázek 21. Vytvoření (celostátního) systému pro využívání inovačních voucherů jako nástroje pro nákup podpůrných služeb a pro efektivní spolupráci podnikatelské a výzkumné sféry 22. Vytvoření plánu na podporu zapojení českých MSP do unijního programu HORIZONT 2020 a zahájení jeho realizace 23. Vytvoření plánu spolupráce mezi OP PIK a OP Praha Pól růstu a OP VVV na podporu koordinace aktivit směřujících k efektivnímu transferu výsledků výzkumných pracovišť Prahy do aplikační sféry v celé ČR a podpoře inovačního podnikání. Zahájení realizace plánovaných aktivit. MPO 60000, CzechInvest, ÚPV MPO CzechInvest, MPO MŠMT, MPO 6000 CzechInvest, EEN, TA ČR, TC AV MPO 60000, Magistrát hl. m. Prahy MŠMT OP PIK, PO 1 OP PIK, PO 1 OP PIK, PO 1 OP PIK, PO 2, unijní programy COSME a H2020, vnitřní zdroje zapojených institucí OP PIK, TP Posílení průmyslového výzkumu v podnicích Inovační aktivity podniků jsou důležitou podmínkou pro dlouhodobou konkurenceschopnost české ekonomiky. V ukazateli inovační výkonnosti, tzv. inovačním indexu, zaostává ČR za průměrem EU a řadí se do kategorie mírných inovátorů. Značný podíl na tomto stavu mají MSP, jejichž schopnost inovovat je limitovaná mnohem více než u velkých společností. Je to dáno velkou finanční náročností (v relaci k finančním možnostem MSP) vytvoření systematického inovačního cyklu, který zahrnuje řadu dílčích komponent, od sběru informací o nejnovějších technologických trendech a monitorování potřeb zákazníků přes realizaci vlastního výzkumu a vývoje až po uplatnění inovovaných výrobků na (pokud možno světových) trzích. Ke zvýšení inovační výkonnosti MSP, zejména v průmyslových oborech, budou připraveny konkrétní programy, jejichž cílem bude posílení podnikových kapacit výzkumu a vývoje s návazností na výrobní aktivity podnikatelských subjektů. Podporováno bude zejména zakládání a rozvoj technologických center a vnitropodnikových oddělení výzkumu a vývoje ve vazbě na jasně definovanou, životaschopnou strategii podniku, vybavení center specializovanými počítačovými programy apod. 10

11 Rozvoji výzkumu a vývoje pro inovace v podnicích (včetně MSP, na něž bude zaměřena speciální pozornost) je věnována celá prioritní osa 1 OP PIK. MSP však budou moci využívat i další programy financované z národních, unijních, případně i jiných zdrojů. 24. Příprava a vyhlášení výzev programů MPO 60000, OP PIK, PO 1 podpory směřujících k posílení průmyslového výzkumu v podnicích CzechInvest 25. Vyhlášení (další) výzvy programu Mezinárodní technologické spolupráce CzechInvest 12/2014 Národní zdroje Zvyšování kompetencí pro řízení a realizaci inovačního procesu Inovační proces je neustálá změna, která vyžaduje, aby její aktéři byli dobře připraveni na fungování byznysu v těchto permanentně se měnících podmínkách. Zejména v malých a středních podnicích jsme často svědky určité bezradnosti jejich majitelů či manažerů v přístupu k inovacím. Nutnost inovací k úspěšnému rozvoji (někdy dokonce k přežití) společnosti podnikatelé podvědomě chápou, avšak nedokáží vytvořit v podniku podmínky pro to, aby se inovační změny vůbec mohly provádět. Manažerským týmům MSP často chybí kompetence k systematickému zvládání inovačního procesu. Nedostatky však nejsou jen na straně top manažerů. I střední řídící pracovníci (konstruktéři, vývojáři) trpí často nedostatkem kreativity a výkonný personál často bojuje s novými technologiemi a pracovními postupy. Dovednosti, které pracovníkům MSP chybí, jsou především odborně technické (zvládnutí nových výrobních technologií a pracovních postupů), digitální (průřezově využitelné umění efektivně využívat počítače a další moderní prostředky ICT téměř na všech pozicích firemního systému, zejména ve vývoji, konstrukci, testování, výrobě či marketingu a obchodu) i netechnické (schopnost identifikace talentů, jejich získávání a začlenění do týmů, následný rozvoj kreativních jedinců, systémy podchycování nápadů a jejich realizace aj). Určitou část těchto vzdělávacích aktivit mohou převzít ekosystémy pro zahájení podnikání (viz výše), protože velmi často se inovace realizují prostřednictvím zcela nových podnikatelských jednotek (startupů). Rovněž služby poskytované v zařízeních inovační infrastruktury (zejména kvalitní mentoring, koučink, síťování a přebírání zkušeností ze zahraničí) může podnikatelům vštípit zásady inovačního managementu a dodat jim chybějící kompetence, jimiž je nevybavila škola ani dosavadní praxe. Intenzivní podporu technickému vzdělávání poskytne OP PIK, jehož specifický cíl 2.4. je orientován na zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů MSP s důrazem na technické vzdělávání. Díky tomuto programu si mohou MSP vybudovat podniková školící střediska, vybavit je moderní technikou a zajistit tak pro své zaměstnance podmínky pro trénink dovedností nezbytných pro uskutečňování inovačních záměrů. Další programy z oblasti celoživotního učení a odborného vzdělávání zajistí operační programy využívající Evropský sociální fond (zejména OP Výzkum, vývoj a vzdělávání a OP Zaměstnanost). Cílem podpory v této oblasti by mělo být vytváření a udržování proaktivní inovační kultury v MSP. 26. Podpora podpůrných systémů pro zahájení podnikání tak, aby byly schopné rozpoznat jedinečné inovační nápady a pomocí jim k přetvoření v inovační byznys. CzechInvest, MPO EEN 06/2015 Vnitřní zdroje 11

12 Součástí bude kvalitní mentoring a koučink podporující inovační myšlení včetně umožnění výjezdu do zahraničí k získávání zkušeností. 27. Podpora inovační infrastruktury tak, aby byly schopné nabídnout inovačním podnikatelům dostatečné odborné zázemí pro systematické řízení inovačního cyklu (zejména podporou poskytování služeb). 28. Příprava a vyhlášení výzev programů podpory směřujících ke zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů s důrazem na technické vzdělávání. MPO 60000, CzechInvest MPO 60000, CzechInvest OP PIK PO 1 OP PIK, PO Další podpůrné aktivity Praxe ukazuje, že některé skupiny podnikatelů nemají dostatek informací o smyslu a možnostech získání podpory k uskutečňování svých podnikatelských a inovačních záměrů. Hojně mediálně propírané dotace a kauzy zneužívání veřejných prostředků vyvolávají u některých podnikatelů spíše nedůvěru až odpor ke státním intervencím. Na druhé straně se vyprofilovala skupina podnikatelů, která (často ve spolupráci s poradenskými společnostmi zvládajícími administrativní proces zpracování projektu a podání žádosti) aktivně vyhledává a čerpá všechny dostupné typy veřejné podpory, aniž je opírá o skutečné potřeby rozvoje podniku a zavádění inovací (tzv. rent-seeking ). To však není cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Ekonomice nepomůže, když se podnikatelé budou snažit zlepšit situaci svých podniků sepisováním projektů a žádostí o dotace místo vymýšlení kvalitnějších a levnějších produktů. Podnikatele je třeba stimulovat nikoliv k čerpání dotací, ale k tvůrčí aktivitě, přejímání nových technologií, zavádění nových produktů a služeb, ke zefektivnění vlastní činnosti. Určitou obranou proti rent-seekingu je finanční spoluúčast podnikatele na projektu, který může být podpořen z veřejných zdrojů, poskytování podpory formou návratných finančních nástrojů místo nenávratných dotací, ale i (pokud možno) objektivní a nezávislý způsob hodnocení předložených žádostí o podporu, což zejména u nových podnikatelských záměrů není jednoduchý úkol. Proto bude zapotřebí vytvořit a uvést do praxe řadu nefinančních (a nepřímých) nástrojů podpory inovačního podnikání, které budou plnit metodické, informační, osvětové a marketingové cíle. Nejvyšší představitelé MPO (ministr, náměstci) se stanou tvářemi jednotlivých projektů a svou osobní záštitou jim dodají patřičnou důvěryhodnost. Velkou roli v marketingu inovačního podnikání sehraje agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která bude působit jako kontaktní a informační bod pro tuzemské i zahraniční podnikatele a investory, bude mít velký vliv na budování značky ČR v zahraničí, na rozvoj mezinárodní spolupráce i na zvyšování zájmu o podnikání v ČR. Doplnění BusinessInfo 29. Vypracování plánu podpůrných CzechInvest, Průběžně Vnitřní zdroje aktivit (souboru marketingových projektů) zaměřených na jednotlivé aspekty inovačního prostředí a podnikání v něm. MPO Vytvoření sady rozpoznávacích indikátorů pro typologii MSP a jejich MPO /2015 Vnitřní zdroje 12

13 segmentaci (nutné pro zařazení do podpůrných systémů, inovační infrastruktury a konkrétních programů podpory). 31. Zavedení vhodné metody hodnocení inovačních nápadů (záměrů), projektů a startupů umožňující pokud možno objektivní posouzení míry inovativnosti a odhad rychlosti růstu. MPO /2015 Vnitřní zdroje 2. Přístup k financím 2.1. Finanční nástroje OP PIK Malé a střední podniky budou podobně jako v předchozích letech získávat poměrně významné finanční prostředky z ESIF. OP PIK je program určený výhradně na podporu podnikatelských projektů, z převažující části realizovaných v segmentu MSP. Dotace sice zůstanou nejvýznamnějším nástrojem podpory, avšak vzrůstající důležitost finančních nástrojů se projeví i na skladbě programů podpory. Tento trend je patrný i u unijního programu na podporu MSP COSME, jehož značná část bude příjemcům distribuována právě prostřednictvím finančních nástrojů. Vláda ČR tento trend podporuje, a proto zřídila pracovní skupinu na úrovni náměstků a do plánu legislativních prací vlády zařadila úkol připravit materiál Finanční nástroje jako forma zajištění financování projektů v programovacím období s termínem předložení vládě do 30. září MPO jakožto spolugestor tohoto úkolu se bude na jeho přípravě aktivně podílet. Jako jeden ze vstupů do tohoto vládního se již v útvarech MPO připravuje dokument Strategie zapojení Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. do implementace Evropských strukturálních a investičních fondů. I když MPO má již představu, jaké konkrétní finanční nástroje a v jakých částech OP PIK by se mohly používat, přesto jejich přesné vymezení z hlediska formy, objemu, cílových skupin a dalších parametrů je nutné přesně analyzovat (tato povinnost vyplývá z předpisů EU, konkrétně z Obecného nařízení 10, čl. 37 a dalších). Cílem tohoto předběžného (ex-ante) vyhodnocení je poskytnout řídícímu orgánu (MPO) analýzu a podpůrné vodítko k využití finančních nástrojů v programovém období v souladu s požadavky článku 37 Obecného nařízení. Včasné zpracování této analýzy má vysokou prioritu a MPO intenzivně připravuje nejvhodnější formu jejího vytvoření. 32. Aktivní spolupráce na vypracování MPO /2014 Nevyžaduje se materiálu Finanční nástroje jako forma zajištění financování projektů v programovacím období Zpracování předběžné (ex-ante) MPO /2015 TP OPPI analýzy využití finančních nástrojů v OP PIK 34. Příprava výzev programů MPO 60000, OP PIK, PO 2 poskytujících zvýhodněné úvěry ČMZRB 10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/

14 a zvýhodněné záruky za úvěry pro MSP s cílem jejich vyhlášení bezprostředně po výsledcích ex-ante analýzy 2.2. Financování inovačních projektů Financování inovací je jedním z kritických míst inovačního procesu. Zejména malé a drobné podniky označují nedostatek finančních zdrojů jako zásadní bariéru pro uskutečňování inovací. Problémy s dostupností financování inovací MSP je ale třeba posuzovat selektivně. U nových projektů, k jejichž realizaci vzniká zcela nová podnikatelská jednotka (startup), vkládají počáteční prostředky vlastníci nápadu, případně jejich rodina, přátelé a blázni (FFF). Pokud s novým projektem přichází déle fungující podnikatelský subjekt, většinou vkládá prostředky, které vygeneroval svými dřívějšími aktivitami. Pro získání dalších, tj. cizích zdrojů přicházejí v úvahu banky nebo tzv. alternativní zdroje, přičemž banky kvůli stále se zpřísňujícím pravidlům pro řízení úvěrového rizika prakticky nemohou poskytnout úvěr malým podnikatelským subjektům bez finanční historie a bez zajištění, byť by jejich inovační projekt byl sebezajímavější. Proto přichází stát s programy, které umožní MSP (zejména malým podnikům v obtížné rané fázi podnikání) získat finanční prostředky na inovační projekty. Podpora bude poskytována osvědčenými formami, zejména prostřednictvím dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk za bankovní úvěry. Klíčovou roli při zajišťování financí pro MSP bude zastávat ČMZRB, která jakožto banka ve 100% vlastnictví státu má předpoklady i dlouholeté zkušenosti s poskytováním podpory formou úvěrů a záruk (např. program Inostart více viz kap- 2.3.). Naopak novinkou bude podpora začínajících inovačních projektů (startupů) formou rizikového kapitálu, při jejíž tvorbě budou využity zkušenosti z připravovaného, leč v uplynulém programovém období nezrealizovaného projektu Seed fond. Faktické parametry finančních nástrojů využívaných v OP PIK však vyplynou až z předběžné (ex-ante) analýzy, jejíž provedení je po regulí Evropské komise nezbytnou podmínkou pro implementaci finančních nástrojů financovaných z prostředků ESIF. Zadání pro tuto analýzu, jejíž část bude speciálně zaměřena na financování inovací v MSP, se nyní připravuje. Česká republika bude pozorně mapovat i další alternativní formy financování MSP a monitorovat vývoj jejich trendů. Evropská komise uvažuje například o využití sekuritizace úvěrů pro MSP, o zapojení crowdfundingu, SME dluhopisů a rozvoji alternativních obchodních systémů pro MSP na burzách cenných papírů. Mezinárodní organizace OECD analyzuje např. mikrofinancování či financování zajištěné aktivy (asset based financing) a jeho možnosti pro MSP. Tyto nové způsoby financování je třeba průběžně vyhodnocovat a v případě vhodnosti pro MSP je začlenit do programů podpory. Programy budou financovány z ESIF, z národních prostředků a z dalších dostupných zdrojů. 35. Příprava a vyhlášení výzev dotačních programů podpory směřujících k zavádění inovací v podnicích MPO 60000, CzechInvest OP PIK, PO Zahájení přípravy projektu Seed fond - založení státního fondu typu SICAV poskytujícího rizikový kapitál MSP; podpora konkrétních projektů MSP 37. Sledování a průběžné vyhodnocování nových forem alternativního financování navrhovaných mezinárodními institucemi (zejména EK a OECD) MPO OP PIK, PO 2 MPO Průběžně Vnitřní zdroje 14

15 2.3. Národní rámcové programy Aktuálně fungují tři programy na podporu malých a středních podniků, které jsou v gesci MPO. Jedná se o národní program Záruka (Záruka za úvěry pro malé podnikatele), Inostart program záruk za úvěry začínajícím inovačně orientovaným podnikatelům a rámcový program REVIT. Realizace programu Záruka končí v roce 2014 a na podporu podnikatelů bude vytvořen nový národní program na období 2015 až Časové období je zvoleno kvůli zaplnění časové mezery, kdy nebudou vyhlašovány výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, a je v souladu také s pravim n Vytvoření nového národního programu je mj. zaměřeno na podporu podnikatelů ze sektorů, které nebudou podporovány v rámci OP PIK, a podpora bude určena i podnikatelům z hlavního města Prahy. Výhodou je také podpora podnikatelů, kteří již vyčerpali limit de minimis. Program bude také reagovat na problematiku financování rozvoje sociálních podnikatelů a plánuje jejich zvýhodnění. Podpora prostřednictvím programu Inostart, který byl připraven v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce, bude pokračovat nadále plánu do roku Program je zaměřen na podporu činnosti inovačních začínajících malých a středních podniků, kterým nejsou banky ochotny půjčovat peníze z důvodů krátké doby podnikání a rizikovosti projektů. Podnikatelé mohou v rámci tohoto programu získat podporu ve formě záruky a dále také poradenství související s jejich podnikáním (personální zajištění projektu, strategické řízení, dotační poradenství, řízení rizik atd.). Vláda ČR schválila změny Programu a od tak mohou žádat o podporu i střední podnikatelé, dále mohou využít část dotace na poradenství ještě před uzavřením úvěrové smlouvy a rozšíření působnosti Programu na celou Českou republiku. Rámcový národní program REVIT je zaměřen na podporu drobných podnikatelů s kratší historií a malých a středních podnikatelů v regionech se sníženou ekonomickou výkonností nebo podnikatelů postižených živelnými událostmi. Jeho realizace je plánována až do roku 2020 a na základě potřeby mohou být průběžně vyhlašovány jednotlivé výzvy. Aktuálně vyhlášená první výzva je zaměřena na celkové oživení a rozvoj ekonomických činností malých podnikatelů na území Moravskoslezského kraje. Výzva je určena pro začínající malé podnikatele a dále pro ostatní malé podnikatele, kteří realizují projekty zvyšující zaměstnanost. Podpora je v rámci tohoto programu poskytována prostřednictvím zvýhodněného investičního či provozního úvěru 38. Příprava a vyhlášení výzvy Národního MPO 60000, 06/2015 Recyklované finanční program Záruka 2015 až 2023 ČMZRB prostředky kohezní politiky; 39. Pokračování programu Inostart MPO 60000, průběžně Fond Partnerství (poskytování úvěrů zaručených CMZRB malým inovačně orientovaným podnikatelům do 3 let existence). ČMZRB Švýcarsko-české spolupráce 40. Vyhlášení výzev potřeby v rámci národního programu REVIT 2014 až 2020 MPO 60000, ČMZRB průběžně Recyklované finanční prostředky kohezní politiky; 2.4. COSME (bankovní produkty) S novým rozpočtovým rámcem EU pro roky je spojen začátek nového unijního programu COSME (Programme for the Competitiveness of Enterprises and small and medium sized 11 Pravidlo N+3 znamená, že každý závazek členské země přijatý vůči Evropské komisi musí být splněn do tří let od přijetí tohoto závazku (do konce třetího roku po roce přijetí závazku). 15

16 enterprises) Cílem programu COSME je usnadnit MSP přístup k zdrojům financování, zvýšit konkurenceschopnost evropských podniků, umožnit podnikům rozšířit svoje aktivity za hranice EU a zvýšit úroveň podnikatelské kultury. Program by měl v EU podpořit až podniků za rok. Na posílení MSP je z rozpočtu EU do programu COSME alokováno 2,3 miliard EUR, které mohou být využity v rámci podpory lepšího přístupu k financování MSP, snadnějšího přístupu podniků na trhy členských států Unie i třetích zemí (díky bezplatné expertní síti Enterprise Europe Network, jejímž koordinátorem v České republice je technologické centrum Akademie věd - TCAV), na posílení podnikatelské kultury a zlepšení podmínek pro zakládání podniků a jejich růst. Značná část podpory se bude k podnikatelům distribuovat ve formě finančních nástrojů (zejména úvěrů, záruk a rizikového kapitálu), které budou poskytovat vybrané banky v daném členském státě. Program COSME/Bankovní produkty tak bude velkou příležitostí pro české podnikatele k získání dalších finančních zdrojů na realizaci svých inovačních a rozvojových záměrů a rovněž vítanou aktivitou pro finanční zprostředkovatele banky. Internacionalizace MSP, přístup k financím a také zapojování MSP do mezinárodních projektů, jako např. v oblasti výzkumné spolupráce (Horizont 2020, COSME), bude podporována také z OP PIK, PO Příprava a vyhlášení výzev programů MPO 60000, OP PIK směřujících k metodické pomoci a efektivnímu zapojení českých MSP do programu COSME EEN (TCAV) 42. Implementace a poradenství při zapojování MSP do programu COSME, propagace a facilitace programu EEN (TCAV) průběžně Zdroje COSME 3. Internacionalizace podnikání MSP 3.1. Unijní programy Pro podporu internacionalizace MSP i mezinárodního dopadu mimo sféru podnikatelských subjektů jsou v EU zřizovány unijní programy. V období budou podnikatelé moci využívat unijní programy COSME, Horizont 2020, Erasmus + a další, včetně jejich synergie s národními opatřeními. V rámci programu COSME (jehož aktivity podporující přístup MSP k financím již byly popsány výše) pro konkurenceschopnost malých a středních podniků je mezi podporované cíle programu zařazena také podpora přístupu podniků na nové trhy, k čemuž v současné době především slouží již zmiňovaná síť na podporu podnikání Enterprise Europe Network, internetové portály Your Europe Business Portal a Evropský portál pro malé podniky, či podpora spolupráce aktérů v oblasti tvorby průmyslové politiky. EEN ČR se věnuje také podpoře zahraniční rozvojové spolupráce EU, vedoucí ke zvýšení internacionalizace českých podnikatelských subjektů. Rámcový program HORIZONT 2020 je zaměřen jak na podporu výzkumu a vývoje, tak na podporu inovací. Podpora bude poskytována napříč celým inovačním řetězcem. Jedna z jeho částí je určena na podporu inovací v podnikovém sektoru. Nabízí mimo jiné přístup k rizikovému financování ve formě dluhového nebo kapitálového finančního nástroje. V programu je zaveden také nástroj pro malé a střední podniky (SME Instrument), v rámci kterého je možné podpořit inovační záměr i pouze jediného subjektu. Dále bude zaveden nástroj Fast Track to Innovation určený jak MSP, tak velkým podnikům, s cílem urychlit uvedení výrobku na trh. Tyto nástroje mohou mít pozitivní vliv na české 16

17 inovační (zejména startupové) prostředí, pokud se naši podnikatelé dokáží do nich zapojit. K tomu jim bude napomáhat zejména expertní síť Enterprise Europe Network a její koordinátor TC AV 43. Podpora vybraných projektů COSME sloužících k posílení internacionalizace českých a podniků (např. síť Enterprise Europe Network kofinancování této sítě) MPO Dle COSME Státní rozpočet 3.2. Podpora exportu a jeho financování Podpora exportu: V období jsme zaznamenali pozitivní trend neustálého růstu podílu malých a středních podniků na celkovém českém exportu; zatímco v roce 2003 tento podíl činil pouze 34,0 %, v roce 2011 dosáhl již 51,5 % a v roce 2012 vzrostl na 52,8 % (tj. nárůst o 1,3 procentního bodu proti roku 2011). Dle údajů Českého statistického úřadu pokračuje pozitivní trend růstu podílu MSP na celkovém exportu i v roce 2013, podíl MSP tvořil 53,6 %. Mnoha malým a středním podnikatelům, kteří se nachází v nejranějších stadiích internacionalizace, chybí zdroje a odborné znalosti potřebné pro rozpoznání obchodních příležitostí v zahraničí či nalezení potencionálních obchodních partnerů, osvojení zahraničních obchodních praktik, efektivní ochranu duševního vlastnictví, právních a správních předpisů, marketingových požadavků apod. Za účelem zvládnutí těchto překážek a usnadnění vstupu na zahraniční trhy bude malým a středním podnikům poskytována podpora v podobě specializovaných poradenských služeb, které budou zacíleny na poskytování informací o zahraničních trzích, o uplatnění technologií na těchto trzích, o možnostech financování a pojištění exportu. Exportéři rovněž poukazují na složitost administrativních procedur a nutnost navštívit několik úřadů při získávání vývozních povolení do nových teritorií. Koncentrace do jednoho místa (tzv. one-stopshopu pro vývoz) by podnikatelům ušetřila čas i náklady. Od začíná v agentuře CzechTrade fungovat Klientské centrum pro podnikatele, které je prvním krokem k naplnění tohoto cíle. Významným nástrojem pro zvýšení poptávky po českém exportu a usnadnění internacionalizace malých a středních podniků je podpora jejich účasti na specializovaných veletrzích a výstavách v zahraničí, incomingových misích, zahraničních obchodních misích za přítomnosti zástupců české politické reprezentace a jiných specializovaných networkingových aktivitách doma i v zahraničí, jako jsou např. specifické matchmakingové akce B2B. Financování exportu: Pro povzbuzení pronikání malých a středních podnikatelů na trhy třetích zemí a rychle rostoucích ekonomik je nezbytné, aby státní instituce (ČEB, EGAP), komerční banky a komerční pojišťovny (s případnou státní podporou) ve svém produktovém portfoliu nabídly takové exportní pojištění a financování, jež bude vyhovovat potřebám malých a středních podniků v závislosti na sektoru podnikání. Veřejné zakázky v zahraničí: MSP by uvítaly lepší podmínky pro sdružování do klastrů a konsorcií, což by jim umožnilo získat lepší pozici v tendrech o zahraniční veřejné zakázky. Současně by měly získat podporu ve formě záruky za návrh do veřejné zakázky. Neexistence tohoto opatření může totiž výrazně limitovat přístup českých malých a středních podniků k zahraničním tendrům. 17

18 44. Příprava a vyhlášení výzev programů podpory směřujících k internacionalizaci MSP 45. Podpora sdružování MSP do konsorcií a klastrů, vytvoření one-stop-shopu pro vývoz, rozvoj služeb Klientského centra pro podnikatele 46. Zavedení resp. rozšíření vhodných forem exportního financování a pojištění pro MSP 47. Příprava a zavedení záruky za veřejné zakázky v zahraničí MPO 60000, CzechTrade, CzechInvest MPO 50000, CzechTrade MPO 50000, ČEB, EGAP MPO 60000, ČMZRB OP PIK, PO 2 (SC 2.2) 10/2014 Zdroje? Průběžně Národní zdroje 06/2015 Národní zdroje 4. Energetické úspory v podnikání MSP Energetická náročnost výroby je v české ekonomice vyšší, než je průměr EU, proto udržitelné hospodaření s energiemi, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, využívání druhotných surovin a rozvoj inovací v energetice je předmětem trvalé pozornosti vlády a zejména MPO, které je orgánem státní správy zodpovědným za energetickou koncepci a politiku. Podpora MSP v oblasti energetických aktivit je žádoucí, protože podnikání v malém je mnohdy z hlediska poměru energetických vstupů k objemu produkce nákladnější než podnikání ve velkém. Podnikatelé mají zájem tyto náklady snižovat, ale mnohdy se jim nedostává prostředků na potřebné investice ani znalostního zázemní v této specializované oblasti. Energetická účinnost je prioritou kohezní politiky EU na období , proto i OP PIK má celou prioritní osu 3 zaměřenou na účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie a na podporu zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin. Značná část aktivit bude vhodná zejména pro MSP, například výstavba malých vodních elektráren a dalších výroben elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů, zavádění a modernizace systémů měření a regulace, modernizace rozvodů energií v budovách, zateplování podnikatelských objektů a řada dalších. Z národních prostředků je financován program EFEKT, který vyhlašuje MPO k naplňování Státní energetické koncepce. Jeho cílem je přispět ke zvyšování úspor energie, snižování energetické náročnosti a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie v ČR zejména osvětovou a informační činností (s důrazem na úsporná energetická opatření a využívání obnovitelných zdrojů energie). Výzva programu EFEKT na rok 2014 byla vyhlášena v prosinci Na rok 2015 bude program EFEKT vyhlášen na přelomu listopadu a prosince letošního roku. U aktivity A specifické a pilotní projekty budou výzvy probíhat v průběhu roku Příprava a vyhlášení výzev programů MPO OP PIK podpory MSP směřujících k účinnému nakládání energií, rozvoji energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů 30000, CzechInvest energie, k zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin v OP PIK PO Vyhlášení dalších výzev programu EFEKT pro rok 2015 MPO /2014 Státní rozpočet 50. Dotační podpora energetických auditů MPO 30000, OP PIK 18