Dotazníkový průzkum znalostí problematiky neodkladné první pomoci

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dotazníkový průzkum znalostí problematiky neodkladné první pomoci"

Jozef Liška
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Dotazníkový průzkum znalostí problematiky neodkladné první pomoci realizovaný v rodinných a mateřských centrech na území České republiky Ústav metodiky první pomoci, z.ú., Praha 2014 Ústav metodiky první pomoci, z.ú. Nad Vodovodem 1527/51, Praha 10 Strašnice, IČ: je zapsaný pod spisovou značkou U97 u Městského soudu v Praze. Tel.: , mailto: info@umpp.cz,

ú. Nad Vodovodem 1527/51, 100 00 Praha 10 Strašnice, IČ: 03447693 je zapsaný pod spisovou značkou U97

2 OBSAH ÚVOD 3 LAICKÁ PRVNÍ POMOC. 4 VÝUKA PRVNÍ POMOCI

3 Úvod Zatímco úmrtnost na jiné choroby, ať již vrozené vady či infekce, se s lepší zdravotní péčí prudce snížila, u úrazů je pokles jen velmi pozvolný. Na následky úrazů v České republice umírá každoročně 200 dětí. Trvale poškozeno jich zůstává 2-3 tisíce, hospitalizováno je dětí a dětí je po úrazu ambulantně ošetřeno. Nejčastější příčiny úrazů jsou: pády, dopravní nehody, působení neživotné síly, opařeniny a popáleniny. Úrazy a otravy jsou u dětí nejčastější příčinou smrti. Naopak u dospělých jsou v příčinách smrti na třetím místě u mužů a čtvrtém u žen. Protože se dá úrazům většinou zabránit, je prevence nejdůležitější způsob, jak zastavit a snížit počty zranění a úmrtí. Když ale prevence selže, nastupuje nutnost rychlé pomoci! V rámci připravovaného projektu První pomoc rodičům jsme provedli malý průzkum, jehož vyhodnocení vám přinášíme. Oslovili jsme 250 rodinných a mateřských center. Získali jsme data od 112 subjektů. Čísla uvedená u grafů znázorňují, pokud není uvedeno jinak, počet odpovědí. 3

Nejčastější příčiny úrazů jsou: pády, dopravní nehody, působení neživotné síly, opařeniny a popáleniny. Úrazy a otravy jsou u dětí nejčastější příčinou smrti.

4 Laická první pomoc Odborníci již dlouho upozorňují na to, že znalost laiků v poskytování první pomoci jsou v naší společnosti velice špatné. Tato situace pak ovlivňuje naději postižených na přežití či výrazně zvyšuje procento pravděpodobnosti trvalých následků. Takovéto následky jsou velice bolestné u dospělého člověka, tím více u dětí. Náš průzkum bohužel tyto informace potvrdil. Na otázku, zda jsou Vaše odborné znalosti a dovednosti v oblasti první pomoci jsou dostatečné, odpovědělo 78% negativně. Subjektivní hodnocení potenciálních situací vyžadujících poskytnutí první pomoci dále ukazuje, že většina dotázaných by měla největší problémy v případě selhání životních funkcí. Celých 67% neví, nebo si není jistých, jak takovou situaci správně vyhodnotit a účinně zasáhnout. Naopak se zlomeninami by většina dotázaných neměla mít problém. Kladně odpovědělo celých 78 %. 4

Náš průzkum bohužel tyto informace potvrdil. Na otázku, zda jsou Vaše odborné znalosti a dovednosti v oblasti první pomoci jsou dostatečné, odpovědělo 78% negativně.

5 Někde na pomezí jsou případy vdechnutí cizího tělesa, s nimiž se zejména rodiče mohou setkat poměrně často a hypoglykemický záchvat. Ten v našem případě reprezentoval stavy bezvědomí, které bývají svědky zaměňovány za opilost či pouhou mdlobu. Takřka 50/50 je to s případy masivního krvácení. Domníváme se, že tento výsledek uplatněný v praxi by byl velmi dobrý. Obáváme se však, že mnoho odpovědí zahrnovalo zaškrcování, které bohužel není skutečně použitelnou metodou první pomoci v běžných situacích. Masivní krvácení Hypoglykemický záchvat Vdechnutí cizího tělesa 5

Takřka 50/50 je to s případy masivního krvácení. Domníváme se, že tento výsledek uplatněný v praxi by byl velmi dobrý.

6 Výuka první pomoci Třetím okruhem otázek jsme se snažili zjistit stav zájmu o oblast první pomoci a její výuku. Potěšitelné je, že celých 82 % procent dotázaných se již někdy zúčastnilo školení první pomoci. Z jejich pohledu byly tyto kurzy zřejmě zaměřeny nejen na teorii, ale také na praktický nácvik. Přesto si většina uvědomuje, že tyto znalosti je potřeba obnovovat a celých 88 % by mělo zájem zúčastnit se specializovaného kurzu první pomoci. Zaměření takového kurzu by podle našich předpokladů mělo být cíleno na první pomoc u dětí. Mnoho odpovědí také ukázalo zájem o získání komplexních znalostí v oblasti první pomoci, například při autonehodě. Každý rok je na našich komunikacích Policií ČR evidováno zhruba dopravních nehod, při kterých umírají nejen řidiči, spolujezdci, motorkáři a cyklisté. Oběti jsou i mezi chodci, jimiž bývají i děti. Mnohdy jenom proto, že v ten moment není v blízkosti nikdo, kdo je schopen poskytnout první pomoc zraněným a přispět tím k obnovení a udržení důležitých životních funkcí do příjezdu záchranky. Navíc nesmíme očekávat, že se záchranka na místě zjeví ve 2-3 minutách. Dojezdový čas se skládá z řady dílčích, relativně krátkých časů, které se svým součtem málokdy dostanou pod 10 minut. (čas od události do rozhodnutí volat záchranku, vytočení čísla, čekání na spojení: 1/2 minuty a víc; rozhovor s dispečinkem: okolo 1 minuty; předání informace posádce, výjezd: 2-3 minuty; cesta na místo: přibližně 1 min / 1 km.) Ačkoli na laika působí tyto počty depresivně, musíme si uvědomit, že tato čísla jsou minimem a korespondují se stejně počítanými časy v nejvyspělejších zemích. 6

Přesto si většina uvědomuje, že tyto znalosti je potřeba obnovovat a celých 88 % by mělo zájem zúčastnit se specializovaného kurzu první pomoci.

7 Z našeho pohledu je velice zajímavý výsledek otázky č.5: Kde by podle Vás měla standardně výuka první pomoci probíhat? v rámci výuky na základních a středních školách 48% v kterékoli státní instituci 27% v rámci komerčních kurzů, dle preferencí zákazníků 13% každý by se měl v této problematice vzdělávat sám pomocí metodických materiálů (příručky, videa apod.) 6% ostatní 7% I Ti, kteří si nevybrali z nabízených možností, uváděli, že by oblast výuky první pomoci měla být financována státem, případně zdravotními pojišťovnami. Pouze 2 odpovědi uváděli variantu výuky první pomoci v rámci zaměstnání. Tato oblast je přitom klíčová při reálných situacích nehod na pracovišti, či živelné pohromě. Na otázku č.6: Kdo by podle Vás měl první pomoc vyučovat, byly odpovědi jednoznačně ve prospěch profesionálních zdravotníků. Z našeho pohledu je tento výsledek velice důležitý, protože se domníváme, že pouze ti, kteří přicházejí do kontaktu se skutečnými případy, jsou schopní tyto poznatky dále reprodukovat. Souhlasíme ale také s myšlenkou tým složený z více profesí - každý má svůj vlastní názor a přístup. V praxi se bohužel setkáváme s tím, že výuka první pomoci není vedena profesionály a proto bychom rádi nejprve nastavili odborná kriteria, která dle našeho názoru mají prioritu. Je nutné se zbavit mýtů, které stále přetrvávají. profesionální záchranáři 62% zdravotní sestry 12% lékaři 14% proškolení pedagogové 13% 7

metodických materiálů (příručky, videa apod.

Podobné dokumenty

Projekt WHO Bezpečná komunita přínosy pro město

Projekt WHO Bezpečná komunita přínosy pro město Praha, 15. 11. 2009 MUDr. Jarmila Číhalová místostarostka města Kroměříž Základní údaje Úrazy zaujímají 3.místo mezi nejčastějšími příčinami smrti (za nemocemi