Studia OECOLOGICA. Mapka zájmového území severní Čechy Map of study area North Bohemia

Transkript

1 rekultivace doly zastavěná území Mapka zájmového území severní Čechy Map of study area North Bohemia Studia OECOLOGICA 1/2008 Studia OECOLOGICA 1 Ročník II Číslo 1/2008 ISSN X Vydáno: říjen 2008 Demografické disparity severočeských pánevních okresů: jejich geneze a současný stav JAROSLAV ZAHÁLKA, MIROSLAV FARSKÝ 5 Příspěvek k problematice disparit v Podkrušnohoří JAROSLAVA VRÁBLÍKOVÁ, PETR VRABLÍK 11 Teoretické přístupy k řešení regionálních disparit JAROSLAV ZAHÁLKA, MIROSLAV FARSKÝ 19 Analýza dlouhodobých antropických vlivů v modelovém území podkrušnohoří JOSEF SEJÁK 28 Teoretická východiska pro revitalizaci území v oblasti disparit půdního fondu v Podkrušnohoří JAROSLAVA VRÁBLIKOVÁ, MILOSLAV ŠOCH, PETR VRÁBLÍK 35 Sekundárna sukcesia a ročná nadzemná fytomasa na plochách kontaminovaných impregnačným olejom OĽGA KONTRIŠOVÁ, JAROSLAV KONTRIŠ, HANA OLLEROVÁ 40 Analýza disparit v pokryvu modelového území podkrušnohoří v porovnání s Českou republikou JOSEF SEJÁK 46 Venkovský prostor průmyslové krajiny JAROSLAVA VRÁBLÍKOVÁ, PETR VRÁBLÍK 54 Severočeská hnědouhelná pánev: determinace a disparity vývoje krajiny JAROSLAV ZAHÁLKA, MIROSLAV FARSKÝ, LIBOR MĚSÍČEK 61 Dopady přechodu k tržnímu ekonomickému systému na změny pokryvu podkrušnohoří JOSEF SEJÁK 67 Revitalizácia skládok gudrónov s dôrazom na výber rastlinných druhov HANA OLLEROVÁ, DAGMAR SAMEŠOVÁ 73 Obsah vybraných ťažkých kovov a makroprvkov v lesných drevinách na antropogénnych stanovištiach ANDREA MARUŠKOVÁ 81 Přirozené zdroje a způsoby šíření rostlin na agrární valy a terasy IVA MACHOVÁ, PETR NOVÁK 86

2 ČASOPIS STUDIA OECOLOGICA Ročník II Číslo 1/2008 Redakční rada: Doc. Ing. Pavel Janoš, CSc. šéfredaktor Doc. Ing. Miroslav Farský, CSc. výkonný redaktor Prof. RNDr. Olga Kontrišová, CSc. Doc. RNDr. Juraj Lesný, Ph.D. Ing. Martin Neruda, Ph.D. Doc. MVDr. Pavel Novák, CSc. Prof. Ing. Miloslav Šoch, CSc. Recenzenti: doc. Dr. Jiří Anděl, CSc., PřF UJEP doc. Ing. Eva Cudlínová, CSc., Ekonomická fakulta JU Ing. Roman Hamerský, Správa CHKO České středohoří doc. RNDr. Milan Jeřábek Ph.D., PřF UJEP Ing. Jiří Kašpar, Mostecká uhelná, a.s. Prof. RNDr. Olga Kontrišová, CSc., FEE TU vo Zvolene doc. RNDr. Karel Kubát, CSc., PřF UJEP Ing. Pavel Loužecký, Čistírna odpadních vod Neštěmice doc. Ing. Libor Měsíček CSc., PF UJEP doc. MVDr. Pavel Novák, CSc., FVHEVFU Brno Ing. Ladislav Vondrák, Vodohospodářské laboratoře Ing. Petr Vráblík, Ph.D., Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Vydává: FŽP UJEP v Ústí nad Labem Tisk: MINO Ústí nad Labem Toto číslo bylo dáno do tisku v říjnu 2008 ISSN X Obsah Úvodem... 3 Demografické disparity severočeských pánevních okresů: jejich geneze a současný stav (Jaroslav ZAHÁLKA, Miroslav FARSKÝ)...5 PŘÍSPĚVEK K PROBLEMATICE DISPARIT V PODKRUŠNOHOŘÍ (Jaroslava VRÁBLÍKOVÁ, Petr VRÁBLÍK)...11 Teoretické přístupy k řešení regionálních disparit (Jaroslav ZAHÁLKA, Miroslav FARSKÝ)...19 Analýza dlouhodobých antropických vlivů v modelovém území PoDkrušnohoŘÍ (Josef SEJÁK)...28 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRO REVITALIZACI ÚZEMÍ V OBLASTI DISPARIT PŮDNÍHO FONDU V PODKRUŠNOHOŘÍ (Jaroslava VRÁBLÍKOVÁ, Miloslav ŠOCH, Petr VRÁBLÍK)...35 sekundárna sukcesia a ročná nadzemná fytomasa na plochách kontaminovaných impregnačným olejom (Oľga KONTRIŠOVÁ, Jaroslav KONTRIŠ, Hana OLLEROVÁ)...40 Analýza disparit v POKRYVU MODELOVÉHO území PODKRUŠNOHOŘÍ V POROVNÁNÍ S ČESKOU REPUBLIKOU (Josef SEJÁK)...46 VENKOVSKÝ PROSTOR PRŮMYSLOVÉ KRAJINY (Jaroslava VRÁBLÍKOVÁ, Petr VRÁBLÍK)...54 SEVEROČESKÁ HNĚDOUHELNÁ PÁNEV: DETERMINACE A DISPARITY VÝVOJE KRAJINY (Jaroslav ZAHÁLKA, Miroslav FARSKÝ, Libor MĚSÍČEK)...61 Dopady přechodu k tržnímu ekonomickému systému na změny pokryvu Podkrušnohoří (Josef SEJÁK)...67 Revitalizácia skládok gudrónov s dôrazom na výber rastlinných druhov (Hana OLLEROVÁ, Dagmar SAMEŠOVÁ)...73 Obsah vybraných ťažkých kovov a makroprvkov v lesných drevinách na antropogénnych stanovištiach (Andrea MARUŠKOVÁ)...81 Přirozené zdroje a způsoby šíření rostlin na agrární valy a terasy (Iva MACHOVÁ, Petr NOVÁK)...86

3

4 Úvodem Podkrušnohorská krajina je silně ovlivněna průmyslovou a důlní činností. Ekologická zátěž je působena zejména těžbou hnědého uhlí a vysoce koncentrovaným energetickým a chemickým průmyslem. Dopady jsou i v sociální a ekonomické sféře. Podkrušnohoří patří z hlediska životního prostředí mezi nejvíce zatížená území v ČR. Vyskytuje se zde celá řada přírodních, environmentálních a sociálně ekonomických nerovností disparit. Pro podporu regionálního rozvoje v antropogenně postižené oblasti severních Čech řeší pracovníci Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně od r projekt WD Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří. Po prvním roce řešení zmíněného projektu byla v dubnu 2008 na FŽP UJEP v Ústí nad Labem uspořádána vědecká konference zaměřená na analýzu území, problematiku teoretických přístupů k řešení regionálních disparit, identifikaci disparit z oblastí horninového prostředí, půdního fondu, vodních režimů, ovlivnění ekosystémů a krajiny. Regionální disparity byly analyzovány i v oblasti sociálně ekonomické. Analýza problémů a identifikace disparit jsou významným podkladem pro budoucí zpracování metodiky revitalizaci území, která je řešiteli projektu chápána komplexně v jednotě ekologických, ekonomických a sociálních stránek, a to i s návratem člověka do obnovené krajiny. Z vybraných příspěvků přednesených na zmíněné vědecké konferenci byl pro toto číslo vědeckého časopisu Studia oecologica připraven soubor recenzovaných článků. Příspěvky v souhrnu ukazují první výsledky práce řešitelů z úvodní analytické fáze řešení projektu a načrtávají základní kontury jejich přístupu k řešení souhrnného cíle přispět ke snížení disparit dlouhodobě antropogenně poškozovaného Podkrušnohorského regionu. Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. řešitel projektu 3

5

6 Demografické disparity severočeských pánevních okresů: jejich geneze a současný stav 1 Demographic Disparities in the North Bohemian Coal Field Districts: their Genesis and Present State Jaroslav ZAHÁLKA, Miroslav FARSKÝ Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, Králova výšina 7, Ústí nad Labem, Česká republika, Jaroslav.Zahalka@ujep.cz, Miroslav.Farsky@ujep.cz Abstrakt Autoři charakterizují genezi a současný stav nejdůležitějších demografických disparit severočeských hnědouhelných pánevních okresů počet obyvatel a jejich migrace, urbanizace, nezaměstnanost, sociálně patologické jevy. Tyto disparity jako vstupní faktory bude muset analyzovat a řešit další etapa modelového řešení tohoto regionu. V tomto kontextu věnují autoři pozornost zejména důsledkům, které vyvolává postup porubní fronty. Abstract The authors characterize the genesis and present state of the most important demographic disparities in the North Bohemian brown coal basin districts: the number of inhabitants and their migration, urbanization, unemployment, social-pathological effects. These disparities as input factors are to be analysed and solved in the next stage of the model solving of this region. Within this context the authors give consideration especially to the consequences brought about by the progression of longwall slopes. Klíčová slova: demografické disparity, nezaměstnanost, důsledky těžby uhlí. Keywords: demographic disparities, unemployment, consequences of coal mining. Úvodní historický exkurz Sledovaná modelová oblast, vymezená územím okresů Ústí n. L., Teplice, Most a Chomutov, patřila až do poloviny 20. století k regionům, v němž byla relativně příznivá symbióza rozvinutého průmyslu a hustého osídlení na jedné straně a přírodních podmínek na straně druhé. Atraktivita a specifikum přírodních podmínek spočívala a spočívá především ve velmi členitém reliéfu krajiny, v příznivých vodohospodářských podmínkách, v bohatství nerostných surovin a lázeňských pramenů. To vše skýtalo i podmínky pro rozvoj turistiky, rekreace a cestovního ruchu. Dalším společným rysem tohoto regionu je geografická poloha při českoněmecké hranici (Sasko) a hustá síť dopravních spojů a technické infrastruktury. Východní částí pojednávaného regionu prochází důležitá geopolitická osa evropského významu Kodaň Berlín Sasko východ Severočeské pánve Praha Vídeň. Tato osa byla důležitá již před 2. světovou válkou a po vstupu zemí střední Evropy do EU došlo k její renezanci. 1 Vypracováno v rámci projektu Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. WD Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří odpovědný řešitel Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. 5

7 V důsledku známých politicko-sociálních a geopolitických změn byla výše naznačená charakteristika a vývojová kontinuita po 2. světové válce narušena. Dle našeho názoru je to nejzřetelnější v oblasti demografické. V roce 1950 (tj. v podstatě po ukončení první zásadní vlny poválečné obměny obyvatelstva v důsledku odsunu Němců a dosídlování pohraničí) dosáhl počet obyvatel pouhých dvou třetin stavu roku To výrazně ovlivnilo sociální, vzdělanostní, národnostní a územní skladbu obyvatel, která byla v následujícím období populačním a migračním vývojem dále reprodukována a je dodnes patrná. V současném správním rozdělení Ústeckého kraje vymezujeme naši zájmovou modelovou oblast územím čtyř okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem které je totožné s územím sedmi správních obvodů Chomutov, Kadaň, Most, Litvínov, Teplice, Bílina a Ústí nad Labem. Zde, na území km 2, nyní bydlí zhruba 500 tisíc obyvatel, což je 5/6 z předválečného maxima (zjištěného při sčítání r. 1930). Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel v modelové oblasti obyvatel rok Obyvatelstvo, jeho migrace a složení, urbanizace Ve výčtu specifik a disparit, které jako komparativní nevýhody ovlivní budoucí ekonomický vývoj pojednávaného regionu, je dle našeho názoru na prvním místě nepříznivá vzdělanostní a kvalifikační struktura obyvatel, stejně jako nižší stupeň stability a identity obyvatel s tímto regionem, což obojí souvisí se zásadní poválečnou obměnou populace. Příchozí osídlenci sem směřovali většinou s cílem zvýšit si sociální status. O rozsahu migrace svědčí například údaj, podlenějž se v období se přistěhovalo jen do okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem osob a řádově stejný počet odešel. Odcházely zejména osoby s vysokoškolským vzděláním, ve středním věku, tedy s vyššími možnostmi uplatnění. Mezi motivy odchodu ze severních Čech převládala touha po lepším profesním uplatnění, nespokojenost s kvalitou životního prostředí, mezilidských vztahů a další. S ekonomickým a demografickým vývojem od konce 19. století souvisí vysoký stupeň urbanizace dosahující v některých okresech (např. Most, Teplice, Ústí n. L.) stavu, kdy více než 80 % obyvatel žije ve městech nad 10 tisíc obyvatel. To dále prohlubuje anonymitu, nižší sounáležitost obyvatel a výskyt nežádoucích společenských jevů. Dalším charakteristickým znakem je vyšší podíl národnostních a etnických menšin jako důsledek poválečného dosídlování a následných migračních vln, který dosahuje v některých okresech odhadem 10 až 15 % z celkového počtu obyvatel. Zvlášť problémovou skupinou jsou obyvatelé romské národnosti, jejichž počet zde dosahuje zhruba trojnásobku průměru za ČR. Lze doložit zvýšený výskyt sociálně negativních až sociálně patologických jevů, jako je rozvodovost a s tím související počet neúplných a rozpadávajících se rodin, počet asociálních skupin (delikventi, potrestaní, alkoholici, narkomani), trestná činnost, kriminalita, což bohužel 6

8 dále zhoršuje výsledný image tohoto regionu. Sociálně patogenní prostředí severočeského pohraničí produkuje stabilně vysoký podíl trestné činnosti. Míra kriminality vykazuje v rámci ČR zpravidla toto pořadí: Ostrava, Praha, Most, Sokolov, Cheb, Karlovy Vary, Ústí nad Labem. Na určitých typech kriminality se výrazně podílejí Romové. Mimořádný podíl Romů (vzhledem k jejich početnímu podílu na celkovém počtu populace) je v opakované trestné činnosti (recidivisté). Ve výskytu drogových závislostí někdy předstihují severočeské okresy i velkoměstské aglomerace (Praha) první tři místa často náleží okresům Most, Ústí nad Labem a Chomutov. Lze se domnívat, že demografické a environmentální disparity jsou příčinou a vyvolávají určitou devastaci sociálního mikroklimatu a mezilidských vztahů. Nadprůměrný je podíl dětí a mládeže vyrůstající v sociálně narušeném prostředí. Více než v jiných oblastech zde dochází k ohrožení funkce rodiny jako základního článku společenské sociální struktury. Integrita rodiny je ohrožena novou kvalitou životního stylu, kterou přináší hedonismus konzumního charakteru tržní ekonomiky a souběžně rozvolnění morálních hodnot. Důsledkem je vysoká míra rozvodovosti (srovnatelná s Prahou, kdy se rozvádí zhruba polovina uzavřených sňatků). Stabilizace rodinného života závisí na vytvoření nových struktur občanské společnosti a celkovém zklidnění a humanizaci života společnosti. Mimořádný podíl romského obyvatelstva, které sice netvoří homogenní etnickou skupinu ani vyhraněný jednotný celek, vyvolává výbušný potenciál v řadě městských aglomerací i menších sídelních útvarů severních Čech. Romové tvoří rizikovou skupinu v prvé řadě z hlediska zaměstnanosti. Mají v důsledku špatné adaptability potíže v komunikaci s odlišným kulturním prostředím, což má za následek ve většině případů nedokončení alespoň základního školního vzdělání, případně nižších stupňů kvalifikace (vyučení). Jako první se proto ocitají mezi propuštěnými ze zaměstnání, nebo jsou přímo odmítáni při ucházení se o práci. Určitá část se ve společnosti asimilovala. Problém tvoří zejména Romové přicházející po roce 1990 z území bývalého Sovětského svazu, Rumunska a Maďarska. Část z nich nemá statut azylantů a byla vrácena zpět do země původu. Nemalá část z nich ale zůstala v ČR a usadila se zejména na severu Čech. Důvodem byla relativně vyšší možnost získat bydlení a nekvalifikovanou práci. Obě možnosti však s postupující transformací ekonomiky a společnosti prakticky zmizely. Lze předpokládat, že revitalizace městských center a sídlišť (např. Teplice, Duchcov, Kadaň a Ústí n. L.) pronikavě zmenší počet neobydlených bytů, kde Romové hledají přístřeší. Obdobně rychle ubývá nekvalifikovaných míst v průmyslu a tento vývoj se urychlil rovněž v těžebním průmyslu. Ekonomický tlak bude nutit Romy k postupnému získávání kvalifikace a adaptaci nebo k odchodu. Část z nich bude přesto tvořit potenciální základnu kriminality a lze tudíž očekávat rostoucí tlak represivního aparátu, zejména městské policie. Souběžně s tím je však nutné vytvářet podmínky pro integraci Romů do společenských struktur (opatření typu affirmative actions) a omezovat rasovou diskriminaci. Je třeba se rovněž vyrovnat s trvalým pobytem rostoucích počtů emigrantů z východu a s jejich postupnou asimilací. Nezaměstnanost Počínaje červencem 2004 je v ČR uplatňována nová metodika výpočtu míry nezaměstnanosti, která harmonizovala její výpočet s metodikou frekventovanou v rámci EU: dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidování na úřadech práce *; 100 aktivní pracovní síla 7

9 Údaje vykazované před r lze přepočítat s vyhovující přesností tak, aby byly kompatibilní s daty dle nyní platné metodiky. V takto získané časové řadě zjišťujeme: 1) 2) okres našeho kraje s minimální mírou nezaměstnaností (Litoměřice) vykazuje dlouhodobě vyšší hodnotu tohoto parametru než je průměr ČR; rovněž celokrajský průměr je trvale vyšší průměru ČR. GGG Graf č. 2 Míra registrované nezaměstnanosti k Zdroj: Načteno 20, XII Jedním z běžně frekventovaných argumentů pro prolomení ekolimitů těžby hnědého uhlí v rámci SHP je to, že podmiňuje zvýšení počtu pra covních míst a snížení nezaměstnanosti v regionu. Tento argument je však diskutabilní: v reálu nedo jde k navýšení těžby, pouze dojde k jejímu pře místění, tzn. nelze očekávat výrazný nárůst pracov ních míst, a bylo by korektní hovořit spíše o udržení zaměstnanosti. Případně vytvořené nové pracovní příležitosti budou převážně dělnického charakteru, na které je dnes (při stávajícím systému sociálního zajištění) obtížné získávat domácí pracovní sílu a v mnoha případech jiná než zahraniční pracovní síla není k dispozici. Pokud by pak dlouhodobě těžba hnědého uhlí v ČR v souladu s před poklady Státní energetické koncepce stagnovala, lze zejména po r očekávat pokles zaměstnanosti. Tuto tendenci by mohla sice kompenzovat možná vyšší pracnost těžby z titulu vstupu do obtížnějších těžebních podmínek, to by se zřejmě odrazilo na ceně těženého uhlí, a diskutabilní může být vliv na poptávku. Otázkou, jejíž zodpovězení by si vyžádalo sa mostatného průzkumu, dále je, zda by nebylo možné vytvořit více pracovních příležitostí v sou vislosti s přípravou a realizací rekultivačního procesu. Neoficiální hodno cení 2 dosavadních přínosů rekultivačních prací fi nancovaných z Fondu národního majetku však nasvědčuje tomu, že obvykle není dosaženo zvý šení místní zaměstnanosti slibované v projektu. Střízlivě hodnotíme další budoucí využití rekul tivovaných ploch pro ekonomickou aktivitu typu průmyslové výroby, stavebnictví, dopravy atp. Existují informace podporující tvrzení, že v re gionu pro rozvoj této aktivity jsou dostatečné a nevyužívané 2 K tomu viz např.: Profit, 2004, č , s , č. 26, s

10 plochy v rámci stávajících měst ských průmyslových zón, jakož i zóny Triangl (bý valé vojenské letiště na Žatecku), kde investuje Ústecký kraj. Politicky a sociologicky představuje velmi citlivé téma v tomto kontextu, jakým způsobem zajistit nové byty pro obyvatele obcí, které budou muset ustoupit porubní frontě, jakým postupem bude provedeno finanční vypořádání soukromého majetku, který bude v souvislosti s postupem porubní fronty likvidován. Přitom je zřejmé, že nepřichází v úvahu postup praktikovaný v období tzv. reálného socialismu nadekretované přestěhování do sídlištních paneláků. Dle našeho názoru by bylo pro nás inspirativní seznámiti se nezaujatě s postupem, kterým se řeší problematika spojená s postupem hnědouhelných lomů na území Německa. 3 Je sice pravdou, že na území v současných hranicích SRN za posledních necelých 20 let výrazně klesla těžba hnědého uhlí z 411 Mt dosažených v r na cca 180 Mt 4 na druhé straně je skutečností, že na území starých spolkových zemí jsou nyní v provozu hnědouhelné lomy, kde těžba je, nebo bude srovnatelná s těžbou v ČR. (Těžba hnědého uhlí v celé ČR činila r celkem 48,5 Mt.) Přitom problematika přesidlování (vysídlování) inkriminovaných obcí není ve starých spolkových zemích ve středu pozornosti medií i zelených, kteří se soustřeďují na jiné problémy (např. toxické odpady, hluk, jadernou energetike, genetickou manipulaci s rostlinami a zvířaty). Mluvíme o starých spolkových zemích. Naše tvrzení se netýká území bývalé NDR, kde lze zaznamenat medializované spory související s rozvojem těžby hnědého uhlí ve velkolomu Cottbus-Nord a v oblasti Halle Lipsko, kde přesídlování obyvatelstva bylo v časech NDR řešeno obecně jako u nás přestěhování do sídlištních paneláků. Jak se uvádí 5, v okolí Kolína nad Rýnem se obce kvůli postupu těžby uhlí přesídlují již od třicátých let 20. století. Jen v rýnském hnědouhelném revíru, kde těží i v ČR známá společnost RWE Power, bylo od druhé poloviny minulého století přesídleno téměř 50 obcí včetně několika malých osad a samot. Své bydliště tu změnilo obyvatel. Budování nových sídel za zlikvidovaná přímo na vnitřních výsypkách je obecně označováno za promyšlené. RWE Power hodlá v nejbližších letech přestěhovat přes obyvatel v okolí svých uhelných lomů. Přesídlení mají naplánované až do roku V Porýní společnost RWE pro přesídlené obyvatele staví nové a poměrně luxusní domy. Cena těchto domů je však mnohem vyšší, než je cena původních nemovitostí přesídlenců. Aby se lidé mohli do nové vesnice přestěhovat, musí proto těžební společnosti připlatit. Pokud na to nemají, dostanou peníze v hotovosti, které stačí na zakoupení bytu, ale nikoliv nového domu. 6 V tomto momentu vidíme možný zárodek sociálních sporů (konfliktů), které však nebudou mít plošný (resp. skupinový) charakter. Jejich dimenze a průběh bude individuální, ad hoc, stejně jako jsou individuální sociální statuty jejich protagonistů. Závěr V předloženém příspěvku charakterizujeme genezi a současný stav nejdůležitějších demografických disparit severočeských hnědouhelných pánevních okresů: počet obyvatel a jejich migraci, urbanizaci, nezaměstnanost, sociálně patologické jevy. Tyto disparity jako vstupní faktory bude muset uvažovat a řešit zpracovávané modelové řešení tohoto regionu. 3 Pro Německo je výhodnější uhlí dovážet. Přesto však zůstává spolu s USA na prvním místě ve světě v těžbě hnědého uhlí i v jeho spotřebě. Čtyři ložiska mezi Kolínem nad Rýnem, v Helsmestedu, v oblasti Halle-Lipsko a Dolní Lužici jsou dostatečně bohatá. 4 K tomu viz např. Der Fischer Weltalmanach 2005, s. 646 a další

11 LITERATURA Český statistický ústav Ústí nad Labem < KOTĚŠOVEC, Fr. a kol.: Zdraví v Ústeckém kraji. Ústí nad Labem: Krajský úřad, Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje Praha, Ústav pro ekopolitiku, Vliv antropogenní činnosti na životní prostředí. In Acta Universitatis Purkynyanae 16, Studia Oecologica III. Ústí nad Labem: UJEP,

12 PŘÍSPĚVEK K PROBLEMATICE DISPARIT V PODKRUŠNOHOŘÍ ACCOUNT ON QUESTIONS OF DISPARITIES IN THE PODKRUŠNOHOŘÍ REGION Jaroslava VRÁBLÍKOVÁ 1), Petr VRABLÍK 2) 1) Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, Králova výšina 7, Ústí nad Labem, Česká republika, Jaroslava.Vrablikova@ujep.cz, 2) Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, Mírové náměstí 37, Ústí nad Labem, Česká republika, petr.vrablik@nuts2severozapad.cz Abstrakt Severní Čechy byly více jak 100 let ovlivněny intenzivní důlní a průmyslovou činností, která se postupně zvyšovala. Region byl energetickou a průmyslovou základnou státu se všemi negativními důsledky v oblasti životního prostředí i v oblasti sociálně ekonomické. V současnosti je oblast problémovým regionem s potřebou analyzovat klíčové faktory podílející se na příčinách socioekonomických a environmentálních disparit a prostřednictvím finančních podpor přispět k jejich řešení. Abstract: The northern Bohemia landscape (the Podkušnohoří region) was more than 100 years affected by an intensive, gradually expanding mining and industrial activity. This region was power and industrial base together with all negative consequences in the field of the environment and in the socio-economic respects. At the present the Podkrušnohoří is a trouble region with a need of the interpretation of crucial factors having participation in causes of socioeconomic and environmental disparities and by means of the financial supports help to solve them. Klíčová slova: disparity, Podkrušnohoří, těžba, rekultivace, struktura území. Keywords: disparities, Podkrušnohoří, mining, reclamation, region structure. Úvod Podkrušnohorská pánevní oblast byla v 2. polovině 20. století využita pro potřeby stoupající těžby hnědého uhlí, jehož spalování se stalo základním energetickým zdrojem materiálově a energeticky náročné české ekonomiky. Výsledkem byla devastovaná krajina, ale i negativní vliv na zdraví obyvatel. V důsledku transformace české ekonomiky po roce 1990 dochází k výrazným změnám i v oblasti severních Čech. Dochází k útlumu těžby, průmyslové činnosti, v zemědělství se snížila intenzita hospodaření, využití půd a v důsledku snižování stavu hospodářských zvířat se výrazně snížil rozměr živočišné výroby. Z důvodu nižší průmyslové i zemědělské činnosti se zvyšuje podíl opuštěných devastovaných ploch (brownfields), nevyužívaných agrárních ploch, v oblasti je zároveň nejvyšší nezaměstnanost v rámci ČR. Probíhá obnova území po těžbě a průmyslových činnostech a poškozené krajiny postupně obnovují podmínky pro fungování ekosystémů. Ve vazbě na prováděné sanace a rekultivace je nutno zabezpečit podmínky pro využití území a vhodnou revitalizací vytvářet možnost pro návrat člověka do obnovované krajiny, což přispěje k celkové resocializaci území. 11

13 Příspěvkem Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí n. L. na řešení problematiky silně antropogenně postižené oblasti bylo zahájení prací na projektu výzkumu regionálních disparit. Účelem projektu je přispět k nápravě devastované oblasti severních Čech, podílet se na návrzích metodických postupů pro řešení účinné revitalizace území pánevních okresů a k návratu člověka do obnovené krajiny. Získanými poznatky lze tak přispět k řešení regionální politiky a ke snížení environmentálních i sociálně ekonomických disparit. Cíl Dílčí části výzkumu regionálních disparit v projektu WD Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří jsou směrovány na analýzy zaměřené na geografické, environmentální, sociální a ekonomické ukazatele charakterizující modelové území s ohledem na vzniklé disparity. Příspěvek je zaměřen na charakteristiku pojmu disparity i na jejich obecnou problematiku ve vazbě na sledovaný region. Zabývá se významnou disparitou Podkrušnohoří problematikou těžby hnědého uhlí a odstraňováním jejích následků. Metodika a materiál Při zahájení prací na projektu byla provedena analýza obecné problematiky disparit v problémových regionech. Dle literárních pramenů byly aplikovány obecné zásady na podmínky okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Z modelového území jsou k dispozici podklady zaměřené na geografické, environmentální a socioekonomické ukazatele umožňující identifikaci klíčových faktorů podílejících se na příčinách regionálních disparit. V příspěvku jsou podrobněji analyzovány příčiny disparit, zejména ve vazbě na těžbu a rekultivaci. Výsledky a diskuse Obecná problematika disparit a regionální rozvoj Řešení regionálních disparit a s tím související harmonický rozvoj regionů spolu představují dlouhodobý proces pro udržení základních civilizačních hodnot a kvality života společnosti směřující k omezení nerovnováhy ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti a hospodářského růstu. K zabezpečení harmonického rozvoje regionů je třeba vytvářet podmínky pro zmírnění negativních disparit a využít vnitřního potenciálu jednotlivých regionů při respektování principů udržitelného rozvoje. Vliv regionálních disparit a jejich řešení má zásadní dopad pro strategickou orientaci regionálního rozvoje ČR v letech (Wokoun a kol. 2007). Disparity na příkladu Podkrušnohoří Ekonomická výkonnost a vývoj Podkrušnohoří byly v minulém století ovlivňovány celou řadou činitelů. Až do 90. let, v důsledku plánovaného hospodářství, byly v České republice z hlediska hospodářských, tak i sociálních ukazatelů minimální regionální rozdíly. Výjimku tvořily 2 regiony Podkrušnohoří a Ostravsko, kde v důsledku produkce energie byla relativně i vyšší životní úroveň (výstavba bytů, relativně i vyšší příjmy obyvatel). Negativní realitou bylo, že intenzivní důlní a průmyslovou činností docházelo k výrazné devastaci přírodního a životního prostředí a s tím spojeným environmentálním problémům (zhoršený zdravotní stav obyvatel, vyšší mortalita, migrace obyvatel, dopady emisí na krajinu a lesní ekosystémy, snížení zemědělské produkce vlivem emisí, docházelo k relativně vysoké likvidaci sídel). 12

14 V průběhu transformačního procesu od 90. let minulého století v ČR však došlo z hlediska ekonomických opatření ke změnám úrovně charakterizované hospodářskými, i sociálními ukazateli a ke vzniku výrazných regionálních disparit, projevujících se rozdíly v zaměstnanosti, v hrubém domácím produktu, v podílu investic, zejména zahraničních, v rozvoji infrastruktury, v reálných mzdách apod. Lze také konstatovat, že pokud nedojde k přijetí opatření poskytujících pomoc méně úspěšným regionům, tak se budou disparity i nadále prohlubovat, což by pro další rozvoj ČR nebylo příznivé. Každý region má svoje specifika, dosahuje různé míry rozvoje. Navzájem se regiony od sebe liší. Regionální disparity (nerovnosti, rozdílnosti, nepoměr různých jevů) je možné hledat v celé řadě příčin. Problém jejich vzniku pro vývoj společnosti je zásadní otázkou. V sociálně ekonomické rovině je možno definovat příčiny regionálních disparit na podkladě řady faktorů, jako jsou na příklad přírodní podmínky, demografická situace, ekonomická struktura, institucionální faktory, nízká mobilita kapitálu, nízká mobilita pracovních sil, rigidita nákladů a cen apod. Příkladem ne zcela úspěšné transformace a vzniku disparit jsou opět regiony Podkrušnohoří a Ostravsko. Problémové regiony a jejich typy V zásadě se dělí problémové regiony na 3 různé typy (Blažek, Uhlíř 2002): - regiony zaostávající (chudé na přírodní zdroje, s nepříznivými přírodními podmínkami jak pro rozvoj průmyslu, tak i zemědělství), - regiony se stagnujícími či upadajícími základními odvětvími (vyspělé průmyslové regiony, ale změnou struktury poptávky dochází ke stagnaci, případně i úpadku některých průmyslových odvětví např. region Podkrušnohoří), - regiony s nedostatečným využitím vlastních zdrojů (nedostatečné využití vlastních zdrojů způsobuje nedostatek kapitálu, nepříznivá politickoekonomická situace, vývoj v ostatních regionech apod.). Ve většině evropských zemí jsou vymezovány problémové regiony, do kterých je soustřeďována pomoc státu. Představují území s nepříznivým populačním vývojem a stupněm migrace. Regionální disparity se mohou bez zásahu státu, případně veřejného sektoru, výrazně prohlubovat. Při vymezování problémových regionů se využívají zejména tyto ukazatelé: míra nezaměstnanosti, úroveň příjmů, ekonomická úroveň oblasti, úroveň infrastruktury a demografický vývoj (Říha, Červený 1998). Cílem evropské regionální politiky je podpora rozvoje problémových regionů, spojená se snahou redukovat meziregionální diferenciace. Usiluje o eliminaci rozdílů na hospodářské úrovni. Zabývá se i problematikou analýzy úrovně jednotlivých regionů a usměrňováním jejich dalšího rozvoje, prostorovými aspekty hospodářské politiky státu. Regionální politika především redukuje prostorové nevyváženosti v důsledku nerovnoměrného ekonomického vývoje, prosperity a konkurenceschopnosti jednotlivých regionů, zejména u tzv. problémových regionů. Je to výběrem a podporou toho výběrového potenciálu, který má v daném regionu růstové předpoklady (Blažek, Uhlíř 2002). Argumenty pro provádění regionální politiky lze spatřovat zejména v oblasti ekonomické se zaměřením na využití všech výrobních faktorů, zejména pracovní síly, na zvyšování ekonomického růstu, optimálním rozmístěním firem. Kromě ekonomické oblasti je nutno brát v úvahu i oblast sociální (plná zaměstnanost), ekologické (trvale udržitelný rozvoj) a environmentální (zátěž prostředí). 13

15 Pro řešení situace v problémových regionech jsou užívány (Maier, Čtyroký 2000) různé nástroje, z nichž jako nejvýznamnější je doporučována přímá stimulace privátních investorů v regionu (zvýhodněné pozemky, úvěry, dotace na investice), rozvojové investice do infrastruktur (občanské vybavení, dopravní, technické infrastruktury) a investice do lidských zdrojů (rekvalifikace, pracovní síly, vzdělávání a výzkum). Zařazení Podkrušnohoří dle typologie regionů v ČR Dle publikace Úvod do regionálních věd a veřejné správy (kolektiv autorů, 2008) je region, kam spadá Podkrušnohorská pánevní oblast dle územně správní struktury ČR, zařazen následovně: a) Dle rozdělení regionálních center v ČR (makroregionální a mezoregionální centra) zájmová oblast je zařazena jako Severozápadní Čechy, mezoregionální centrum II. řádu. Za mezoregiony jsou považovány územní jednotky, jejichž integrita je již jen částečně vázána na prostorové vztahy obyvatelstva. Vnitřní integrace je u mezoregionů nízká. Významnými mezoregionálními procesy jsou např. dojížďka za prací, migrace obyvatelstva, dojížďka do hierarchisticky vyšších zařízení služeb apod. b) V rámci systému Eurostat se využívá jednotka NUTS 2. Modelová oblast je zatříděna jako Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj). Z 5 typů třídění regionů (rychle se rozvíjející, rozvíjející se, s nízkou dynamikou růstu, zaostávající a upadající) je Severozápad jako celek (společně s Moravskoslezským) zařazen jako region upadající s následujícím zdůvodněním: zatřídění vychází především z jejich nepříznivých ekonomických výsledků, které se navíc nezlepšují. Konkrétně to charakterizují na tempu růstu HDP na obyvatele, kdy se v těchto 2 regionech pohybovala výše na 80 % tohoto ukazatele v rámci ČR (mimo Prahu). c) Jednotka NUTS 3 kraj je v souladu se zákonem č. 347/1997 Sb., VÚSC (vyšší územní samosprávný celek) oblast je zatříděna jako Ústecký kraj vymezený okresy modelového území Chomutov, Most, Teplice, Ústí n. L. a ostatním územím okresy Děčín, Louny a Litoměřice. NUTS 3 Ústecký kraj je zařazen rovněž jako region upadající (společně s Moravskoslezským a Olomouckým krajem). Zdůvodněním jsou zásadní problémy v socioekonomickém rozvoji. V případě Ústeckého kraje se jedná o problémy spojené s útlumem dříve dominantních odvětví a v důsledku toho vzniklých problémů jako jsou např. vysoká míra nezaměstnanosti, existence sociálně patologických jevů či odchod mladé kvalifikované pracovní síly. Region zařazený jako upadající je obecně charakterizován jako oblast dříve vyspělá, ale v důsledku změny struktury poptávky došlo ke stagnaci či úpadku tradičních průmyslových odvětví (těžba uhlí, energetika, hutnictví, textilní výroba, těžké strojírenství) profilujících ekonomickou strukturu regionů. Vyznačují se rostoucí mírou nezaměstnanosti, klesající ekonomickou úrovní ve srovnání s ostatními regiony, nízkou mírou ekonomické aktivity zejména v případě žen, vysokou mírou migrace a neadekvátní infrastrukturou. V případě modelového území, chomutovsko ústecké oblasti, se jedná o oblast, která byla řazena mezi vyspělé průmyslové regiony do začátku 90. let 20. století. Zajišťovala přes 76 % veškeré těžby uhlí a produkovala více než 35 % elektrické energie v ČR. V důsledku útlumu těžby a omezení průmyslových výrob, likvidace podniků, výrazného snížení zemědělské produkce, a tím spojeného poklesu pracovních míst v zemědělství, došlo k určité stagnaci 14

16 spojené s výrazným nárůstem nezaměstnanosti. V důsledku těžby uhlí velkolomovým způsobem a průmyslových aktivit je zde výrazné poškození životního prostředí, krajiny i sídel, což vyžaduje pro zajištění nápravy státní i regionální podporu. Těžba uhlí Těžba hnědého uhlí v ČR je koncentrována do severočeské hnědouhelné pánve (SHP) a sokolovské pánve (SP). Dominuje těžba v SHP v Podkrušnohoří. Je realizována prostřednictvím 2 akciových společností Mostecké uhelné a Severočeských dolů. Na celkové produkci hnědého uhlí v ČR za r ve výši 48,5 mil. t se podílí MUS 32,4 % a SD 45,9 %. Důl Nástup Tušimice vykazuje roční těžbu cca 13,5 mil. t a lom Bílina 9 mil. t. Graf č. 1 Těžba hnědého uhlí v ČR v roce ,273 mil. t 21 % 38,858 mil. t 79 % sokolovská pánev severočeská hnědouhelná pánev Dosud se v SHP vytěžilo více jak 3,5 mld. tun uhlí, z toho 2,58 mld. tun lomově. Technologie lomové těžby je závislá na nutnosti přemístit z dobývacího prostoru nadložní horniny zprvu na vnější výsypku a později na výsypku vnitřní lokalizovanou ve vyuhleném prostoru. Vzhledem ke skrývkovému poměru 1:3 až 1:4 to znamená na 1 t uhlí odklidit 3 4 m 3 (tj. 6 8 t) nadložních hornin (převážně jíly, jílovce, písky). Tabulka č. 1 Vývoj těžby hnědého uhlí v SHP po roce 1945 v průřezu po 5 letech Vývoj těžeb v SHP v letech Rok těžba mil. tun 13,4 19,8 27,9 39,6 48,9 55,0 60,7 67,5 72,8 62,1 47,1 40,3 38,3 (Kašpar J., 2008) V současné době je SHP nosným revírem a jeho význam v rámci podílu těžby a zajišťování palivoenergetických potřeb je v celé ČR nezastupitelný. Podíl hnědého uhlí ze SHP na celkových těžbách v ČR je vyjádřen následným grafem (graf č. 2). 15

17 Graf č. 2 podíl SHP na celkové těžbě hnědého uhlí a lignitu v Českých zemích od roku 1945 mil. t , , ,4 76, ,5 72,8 79, ,6 19,8 39,2 27,9 54,4 39,6 48, ,7 62,1 47, ,3 51,1 49,1 38, , těžba HU a lignitu v ČR [mil. t] těžba HU v SHP [mil. t] rok Vliv těžby na krajinu a stav rekultivací Severočeská hnědouhelná pánev je největší a těžebně nejvýznamnější hnědouhelnou pánví v České republice. Podkrušnohorská pánev zaujímá plochu cca ha (obr. 1). Na těžbu navazují sanace a rekultivace území, jejichž orientační rozsah je uveden v tab. č. 2 a 3. Obr. 1 Zájmová oblast Přehled o provádění rekultivací v severočeské hnědouhelné pánvi (tab. č. 2 a 3). Tabulka č. 2 Ukončené rekultivace v SHP do r v ha orientační údaje V ha Zemědělské Lesnické Hydrické Ostatní Celkem Ústecko 1 197,1 613,2 20,3 43, ,9 Teplicko Bílinsko 571, ,0 89,6 141, ,0 Mostecko 1 268, ,9 121, , ,9 Chomutovsko 7 97,1 105,0 21,4 58,0 981,5 SHP celkem 3 834, ,1 252, , ,3 (Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje, vydal Krajský úřad Ústeckého kraje 2005). 16

18 Do konce sledovaného období bylo v SHP ukončeno 9 496,3 ha rekultivací. Dominují rekultivace lesnické 43 % a zemědělské celkem 40,4 %. Tabulka č. 3 Rekultivace v SHP předpoklad ukončení v období v ha V ha Zemědělské Lesnické Hydrické Ostatní Celkem Ústecko 59,8 674,4 257,3 146, ,3 Teplicko Bílinsko 339,6 779,8 28,5 436, ,2 Mostecko 568,1 1468,1 411, , ,4 Chomutovsko 801,2 799,9 0,1 256, ,6 SHP celkem 1 768, ,2 696, , ,5 (Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje vydal Krajský úřad Ústeckého kraje, 2005) Ze zahajovaných rekultivací budou dominovat lesnické a ostatní rekultivace. Významně se zvýší podíl hydrických rekultivací. Území modelové oblasti Sledované okresy představují území o rozloze 227,6 tis. ha půdy. Největší podíl 62 % zde má nezemědělská půda, která v průměru ČR zaujímá výrazně menší rozsah 46 %. Přehled dle zájmových okresů je uveden v tab. č. 4. Okres Tabulka č. 4 Půda v zájmovém území k Celková výměra v ha Zemědělská půda v ha Nezemědělská půda v ha % území nezasažené důlní činností (x) Chomutov Most Teplice Ústí n. Labem zájmové území (ZÚ) % v ZÚ ,21 61,79 54 Ústecký kraj (ÚK) % v ÚK ,95 48,05 Česká republika (ČR) % v ČR ,94 46,06 (Statistická ročenka půdního fondu 2007, (x) Blažková 2007) Z uvedeného přehledu vyplývá, že již 46 % území je, anebo může být zasaženo faktory narušení horninového prostředí (tj. patří mezi území dotčené těžbou, je chráněným ložiskovým územím nebo dobývacím prostorem). Závěr Disparity v Podkrušnohoří jsou důsledkem industrializace území zejména v posledních 50 letech 20. století, kdy se zátěž krajiny významně zvyšovala. Podkrušnohorská krajina, ale i sídla byla obětována zájmům stoupající těžby hnědého uhlí, jehož spalování se stalo základním energetickým zdrojem české ekonomiky. Za dobu plánovaného hospodářství byl region i ze 17

19 socioekonomických hledisek regionem relativně úspěšným. Po strukturálních změnách v 90. letech došlo z hlediska restrukturalizace, útlumu výrob a ekonomických opatření ke změnám úrovně charakterizované nepříznivým vývojem hospodářských, ekonomických i sociálních ukazatelů a ke vzniku dalších regionálních disparit, projevujících se nejvyšší nezaměstnaností ve státě, výrazným snížením hrubého domácího produktu, snížením investic, nedostatečným rozvojem infrastruktury a nejnižšími reálnými mzdami. Disparity v socioekonomické oblasti jsou ale i důsledkem zásahů a nerovností, s kterými se setkáváme v oblasti přírodních složek životního prostředí, horninového prostředí, půdního fondu, vodních režimů, ekosystémů a životního prostředí v oblasti modelového území. Odstranění velkých rozdílů (disparit) v sociálně ekonomické úrovni mezi jednotlivými regiony je nutností z pohledu dalšího ekonomického rozvoje v rámci celého státu. V případě pomalého řešení to může vyvolat sociální a politické konflikty. Proto by měla být formulována a prakticky realizována taková politika, jejímž cílem je vytvořit podmínky pro odstranění nebo alespoň zmírnění disparit v Podkrušnohoří. Dosažení vyvážené regionální struktury v ČR může přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Příspěvek byl podpořen projektem MMR WD Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí v Podkrušnohoří. Literatura Blažek J., Uhlíř D.: Teorie regionálního rozvoje. Karolinum: Praha, Blažková M.: Studie narušení horninového prostředí v Podkrušnohoří. Ústí nad Labem: FŽP UJEP, Říha M., Červený M.: Regionální a odvětvová analýza (zpráva). Praha: Teplán a.s., kol. autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň, Kašpar J.: Vliv zahlazování následků báňské činnosti na cenu uhlí. Ostrava: VŠB TU, Maier, K., Čtyroký J.: Ekonomika územního rozvoje. Praha: Grada Publishing, Vráblíková J., Šoch M.: Analýza půdního fondu v modelové oblasti. Ústí nad Labem: FŽP UJEP, Vráblíková a kolektiv: Revitalizace antropogenně postižené krajiny v Podkrušnohoří I.část. Přírodní a sociálně ekonomické charakteristiky disparit průmyslové krajiny v Podkrušnohoří. Ústí nad Labem: FŽP UJEP,

20 Teoretické přístupy k řešení regionálních disparit Theoretical approaches to dealing with regional disparities Jaroslav ZAHÁLKA, Miroslav FARSKÝ Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, Králova výšina 7, Ústí nad Labem, Česká republika, jaroslav.zahalka@ujep.cz, miroslav.farsky@ujep.cz Abstrakt Výzkum regionálních disparit (jejich příčin a trendů) je třeba založit na teoreticko-metodických základech. Autoři vycházejí z analýzy zahraničních i domácích pramenů. Základem je zkoumání příčin rozdílů v sociálně ekonomickém rozvoji regionů, zejména přírodních demografických a ekonomických faktorů. Nástrojem řešení disparit je aktivní regionální politika. Abstract The research of regional disparities, their causes and trends, based on theoretical and methodical grounds. The authors focus on the analyses of foreign and Czech data. The main goal is to explore the causes of the diffrences in the social and economic development of regions (especially natural, demographic and economic factors). The authors also study executive regional politics as a tool for dealing with the disparities. Klíčová slova: regionální disparita, příčiny regionálních rozdílů, regionální politika. Keywords: regional disparities, the causes of regional differences, regional politics. Úvod Problematika vzniku regionálních disparit jejich tlumení až odstraňování, s tím spojených finančních toků v příjmech a vydáních systému veřejných rozpočtů to vše bezesporu resonuje s politickým, kulturním a morálním životem české společnosti, s ambicemi některých jejích vrstev v celku i v její regionální diverzifikaci. 7 Problematika jejich řešení je ve větší či menší míře sledována v hospodářské politice státu, resp. v segmentu její regionální politiky. Analýza trendů regionálních disparit, posouzení jejich politické a sociální únosnosti, vyžaduje posouzení z hlediska deklarovaných cílů dané společnosti, jejich výchozích ideologických a politických postojů a premis. A to tím spíše, že řešení převážné části regionálních disparit je věcí politického rozhodnutí a kritéria ekonomické efektivnosti se při něm uplatňují jen k volbě mezi variantami řešení. Po rozpadu Československa byla na úrovni české administrativy věnována pozornost disparitám mezi kraji. To souviselo jednak s konstituováním nového krajského systému (VÚSC vyšší územní samosprávné celky), tak i s Evropskou unií (euroregiony, evropské strukturální fondy, NUTS) a s čerpáním prostředků z jejich strukturálních fondů. Tyto analytické práce byly 7 Připomeňme v této souvislosti jen v současnosti (2008) široce medializované spory o kategorizaci obcí při stanovení proporcí jejich dotování ze strany státního rozpočtu, spory o to, zda se má Praha ucházet o OH a z jakých zdrojů financovat nezbytné vyvolané investice, o snaze Prahy čerpat prostředky z rozvojových fondů EU. 19

21 prezentovány v dokumentaci Strategie regionálního rozvoje České republiky 8 z r. 2000, jejíž zpracování navázalo na usnesení vlády ČR č. 235/98. Mezikrajové disparity jsou na úrovni ČSÚ průběžně sledovány a s výsledky je seznamována vládní administrativa a veřejnost, naposledy materiálem Analýzy regionálních rozdílů v publikacích ČSÚ 9. Vývoj teoreticko-metodologických východisek po r V období po druhé světové válce dochází ke skutečnému rozkvětu teorií oblastního (prostorového) rozvoje a konstituuje se samostatná vědecká disciplína prostorová ekonomika (space economy). Tento zájem nemá kořeny jen gnoseologické, ale je vyvolán hlavně tím, že vyspělé země jsou hospodářskými, sociálními a politickými tlaky nuceny prakticky se zabývat otázkami územního uspořádání ekonomiky a jejích důsledků. Vznikají nejrůznější myšlenkové proudy, z nichž považujeme za vůdčí níže uvedené: Walter Isard (1919) je hlavní představitel tak zvané americké školy, zabývající se prostorovými, regionálními otázkami z hlediska abstraktních ekonomických modelů. Jako profesor Massachusetts Institute of Technology a zakladatel Regional Science Association se vyznačuje velkou šíří svých zájmů o územní problematiku. Vydal značné množství prací. Jeho největší přínos spočívá v propracování metod regionálních analýz. Byl jedním ze spolupracovníků zakladatele metody Input-Output bilancí W. Leontieffa. Tuto metodu aplikoval v regionálních analýzách. Po celé řadě dílčích prací vydává své stěžejní dílo Ethos of Regional Analysis (1950). Souběžně s tzv. americkou školou rozvíjí se v Evropě tzv. francouzská škola prostorové teorie. Je představována především Francois Perrouxem ( ), ale také L. Davinem a dalšími. F. Perroux vychází z makroekonomické teorie dominující ekonomiky. Odráží nerovnoměrnost a rozpornost vývoje tržního hospodářství. Je založena na tezi, že hospodářský život není souhrnem vztahů mezi sobě rovnými subjekty, ale mezi jednotkami ovládajícími a ovládaným. Tento fakt ukazuje na charakteristiku tržní výroby a její důsledky pro prostorovou stránku ekonomického vývoje. Na této skutečnosti vytváří Perroux tzv. teorii pólů rozvoje, kterou formuloval obšírně v práci Economie du XX e siécle (1954). Ekonomický růst se z hlediska prostoru neobjevuje všude rovnoměrně. Naopak projevuje se v bodech, pólech růstu. Pólem je ekonomická hnací jednotka, někdy jedna firma, někdy firem několik. Je ale tehdy hnací silou, když vyvolává impulsy k rozvoji jiných. Takže jde o firmy či odvětví, které zvyšováním svých výstupů vyvolávají zvyšování výstupů jiných firem či odvětví. Badatelská obec v ČSR se po r dostala do situace, kdy se v teorii územního plánování a oblastního plánu (což byly tehdejší terminologické ekvivalenty prostorové ekonomiky) orientovala až výlučně na pojetí frekventované v Sovětském svazu. Sovětští autoři navazovali převážně na práce a pojetí A. Webera a jeho školy. Akceptace trhu jako jednoho ze systémotvorných a vývojových faktorů jim byla cizí. Teoretickým výcho diskem byla sovětským autorům: a) marxistická schémata roz šířené reprodukce, b) teorie optimálního plánování. Toto pojetí pak logicky vyúsťuje v to, že model dostane podobu leontijevské Input-Output bilance. Závěrečné desetiletí 20. století je poznamenáno v oblasti rozvoje teorie prostorové ekonomiky několika výraznými tendencemi: 8 viz 9 viz 20

22 Sílící tendence globalizace světové ekonomiky problematizuje, až znehodnocuje úvahy a modely, které se prozatím omezovaly na území států (resp. národních regionů) 10. Teorie prostorové ekonomika se počíná včleňovat do nové ustavující se vědecké discipliny Regional Science (Regionální věda). Regional Science je chápána jako společenská věda pojednávající v interdisciplinárním záběru o vývoji výrobně-sídelních seskupení, venkova a regionů. Do modelů, které v zásadě pokračují v tradici leontijevské bilance Input-Output, jsou implantovány environmentální parametry a kritéria. Regionální disparity a jejich příčiny Pozornost společnosti, zejména ekonomů, se k problematice rozdílů v sociálně ekonomickém rozvoji jednotlivých regionů ve větší míře začala obracet již v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí ve 30. letech 20. století. Zvýšený zájem o příčiny vzniku meziregionálních rozdílů se ale projevuje až v souvislosti s ukončením 2. světové války, kdy začíná být zjevné, že předpoklad klasické ekonomické teorie o automatickém obnovování ekonomické rovnováhy (tedy i rovnováhy v rozvoji regionů) není v praxi úspěšně naplňován. Toto vedlo ekonomy ke zkoumání příčin těchto rozdílů, k hledání způsobů, jak tyto rozdíly zmenšit, a k postupnému formování prostorové ekonomie a regionální politiky. Současná prostorová ekonomie vymezuje zejména tyto příčiny meziregionálních rozdílů: přírodní podmínky, demografická situace, ekonomická struktura, mobilita pracovních sil, mobilita kapitálu, institucionální faktory, politická rozhodnutí, psychologické faktory. Přírodní podmínky Obvykle se člení na osm dílčích skupin: 1) půdní podmínky, 2) nerostné zdroje, 3) vodohospodářské podmínky, 4) klimatické podmínky, 5) reliéf, 6) geografická poloha, 7) flora, 8) fauna. Pro každý stát i každou oblast je charakteristické určité spojení a kvalita těchto dílčích podmínek, které tvoří tzv. přírodní komplex. Ten určitou měrou ovlivňuje ekonomickou strukturu, ale zpětně sama ekonomická struktura tyto přírodní podmínky mění. Přírodní komplex je tedy komplexem dynamickým, který se neustále vyvíjí jednak v důsledku působení přírodních zákonů a jednak vlivem ekonomických zásahů společnosti. 10 Současná etapa vývoje Evropy je spojována s masovou integrací národních ekonomik do Evropské unie. To s sebou ale zároveň přináší nejen posilování, ale i zcela nové pojetí regionalismu. Zodpovědět je třeba otázku, jakou tržní strukturu nově vznikající ekonomické regiony představují, přičemž nejčastěji se vyskytující variantu představuje oligopol s dominantní firmou. V rámci něho regionální firmy představují tzv. konkurenční lem. Jde zpravidla o malé a střední podniky. Malé a střední podniky mají nezanedbatelný vliv na makroekonomické ukazatele vůbec a na vývoj regionu zvlášť. O tom, že malé a střední podniky nejsou ekonomické subjekty uzavřené ekonomiky, svědčí i jejich podíl na dovozu a vývozu. Důležitým momentem společenského hodnocení vlivu malých a středních podniků na region je fakt kladných společenských externalit s nimi spojených. Společenský mezní užitek vyplývající z činnosti těchto ekonomických subjektů je totiž zřetelně větší než soukromý mezní užitek vyjádřený křivkou poptávky. Tyto firmy totiž produkují i tzv. externí mezní užitek i celé řadě zúčastněných ekonomických subjektů, kterými jsou regionální dodavatelé surovin, regionální dopravci atd. (Kraft 2007). 21