Server pro virtuální zvukovou laboratoř

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Server pro virtuální zvukovou laboratoř Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Jakub Šrom Brno 2012

2

3 Tímto bych chtěl velice poděkovat Ing. Jiřímu Fejfarovi Ph.D. za velkou ochotu, vstřícný postoj a cenné doporučení v různých situacích, které vedly k vypracování této práce.

4

5 Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně, pouze za použití literatury, která je uvedena v kapitole Literatura. V Brně dne

6

7 Abstract Šrom, J. Server for virtual sound laboratory. Bachelor thesis. Brno: MENDELU PEF, Goal of this thesis is realization of server for virtual sound laboratory. Through the use of this laboratory will be possible to make acoustic experiments and analysis of audio recordings. On the server is presumed using OS Linux. Abstrakt Šrom, J. Server pro virtuální zvukovou laboratoř. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, Cílem práce je realizace serveru zajišťujícího funkci virtuální zvukové laboratoře. Pomocí této laboratoře bude možno provádět akustické experimenty a analýzu audio nahrávek. Na serveru se předpokládá využití OS Linux.

8

9 8 Obsah Obsah Obsah... 8 Seznam obrázků a tabulek Úvod a cíl práce Úvod práce Cíl práce Možnosti umístění serveru Operační systém Co je operační systém? Operační systém Linux Repozitáře Linux a jeho distribuce Distribuce Red Hat Enterprise Distribuce CentOS Distribuce Debian Distribuce Ubuntu Distribuce Slackware Distribuce Gentoo Hodnocení distribucí Virtuální privátní server Co je VPS? Virtualizace KVM OpenVZ Xen Možnosti přesunu serverů Představení VPS serverů Phoronix Test Suite Axfone.cz VPSfree.cz... 26

10 Obsah Hosting WebSupport.cz Vas-hosting.cz Hodnocení VPS serverů Základní instalace a konfigurace serveru Instalace aplikací Přístup uživatelů Ekonomické zhodnocení Operační systémy Fyzický server Virtuální a dedikované servery Zhodnocení serverů Závěr Literatura... 41

11 10

12 Seznam obrázků a tabulek 11 Seznam obrázků a tabulek Tab. 1 Hodnocení distribucí Obr. 1 Distribuce Linuxu Obr. 2 Instalace dodatečného softwaru Tab. 2 Test Axfone.cz Tab. 3 Test VPSfree.cz Obr. 3 Hosting Tab. 4 Test Hosting Obr. 4 WebSupport.cz Tab. 5 Test WebSupport.cz Obr. 5 Vas-hosting.cz Tab. 6 Test Vas-hosting.cz Tab. 7 Hodnocení VPS serverů Obr. 6 ERD databáze Tab. 8 Groups Obr. 7 Skript VyberSQL Obr. 8 Skript PH_users.sh Tab. 9 Ceny OS Tab. 10 Spotřeba serveru Tab. 11 Ceny virtuálních a dedikovaných serverů... 39

13 12 Úvod a cíl práce 1 Úvod a cíl práce 1.1. Úvod práce Žijeme v době, kdy je informatika snad v největším rozmachu za posledních 25 let. Spousta věcí se přesunula z kamenných obchodů na internet. Jsou to právě tyto internetové stránky a služby, které potřebují databáze a různé další možnosti pro uložení dat a práci s nimi. Server je koncové řešení, které poskytuje toto úložiště spolu s dalšími možnostmi. Obyčejní uživatelé toto řešení, až na hrstku vyvolených, vůbec nevnímají. Osobně mě tato problematika velmi zajímá a možnost prozkoumat ji hlouběji je pro mě velká zkušenost. Kamenem úrazu této práce byly prostředky, které byly značně omezeny. Problematika probíraná v této práci je většinou placená nemalými částkami. Musel jsem vybírat ty levnější řešení, přestože nebyly vždy vhodné. Práce je zajímavá především pro člověka, který se rozhodne vyvíjet nějakou méně náročnou aplikaci na vlastním serveru a chce se dozvědět více o tom, jaké jsou možnosti jeho umístění. Dále pak jaké operační systémy se na server hodí, něco více o serverovém řešení VPS. Poté krátkou instalací a konfigurací serveru a nakonec ekonomické zhodnocení všech těchto postupů Cíl práce Cílem práce je v prvé řadě navrhnutí ideálního řešení pro umístění serveru, prozkoumání současné situace v této oblasti a krátké představení vybraných umístění a jejich porovnání. Poté základní konfigurace serveru pro virtuální zvukovou laboratoř instalace vybraných aplikací, automatické vytváření účtu pro studenty počítačové hudby a přístup pro registrované uživatele. Nakonec zhodnotit všechny varianty umístění serveru z hlediska ekonomického.

14 Možnosti umístění serveru 13 2 Možnosti umístění serveru Možnosti umístění a testování serveru jsou: Virtuální privátní server (VPS) Dedikovaný (managed) server Fyzický počítač Jako nejvhodnější by se určitě nabízela varianta fyzický počítač nebo více počítačů, které jsou speciálním softwarem propojeny do tzv. počítačového clusteru 1. Tato varianta serveru se hodí pro zkušené uživatele nebo firmy, kteří vědí, co dělají a kteří přesně vědí, k čemu se bude server používat. Je potřeba zakoupit hardware, software, platit elektřinu a internet. Vzhledem k požadavkům této práce se tímto systémem budeme zabývat jen okrajově pouze v celkovém ekonomickém zhodnocení, kde tuto variantu krátce přiblížíme z hlediska finančního. Dedikovaný server je pronajímán podobně jako VPS, ale celý server má plně k dispozici uživatel. Je zde rychlejší servis, HW a možnosti, které se dají se serverem dělat. Od VPS serverů se liší hlavně cenově a hardwarově. Tyto servery jsou určeny pro náročnější uživatele, kteří provozují více webových aplikací současně. (Dedikované servery, 2012) Tato problematika bude probírána taktéž pouze v ekonomickém zhodnocení z hlediska finančního, protože v této práci nejsou prostředky na pronájem a testování této možnosti. Dále je podobná varianta dedikovaným serverům a to jsou managed servery. To jsou stejné servery jako dedikované, ale nestará se o ně uživatel, ale administrátor firmy, která se touto problematikou zabývá. Výhoda je v tom, že uživatel si server nakonfiguruje a poté ho nechá spravovat administrátorem, který se stará o bezproblémový chod. (Managed servery, 2012) Blíže se budeme zabývat pro tuto práci ideálním řešením, a tím je VPS. U těchto serverů odpadá potřeba koupi počítačů, placení elektřiny, internetu a dalších nákladných věcí. V dalších kapitolách se blíže seznámíme s virtuálními privátními servery. Nejdříve je však potřeba vybrat vhodný operační systém pro potřeby serveru a zvukové laboratoře. 1 Odborný termín v informatice pro více k sobě nějakým způsobem vázaných počítačů.

15 14 Operační systém 3 Operační systém V této kapitole se blíže seznámíme s tím, co je to operační systém (OS), dále si představíme jednotlivé operační systémy a v poslední řadě najdeme vhodný operační systém pro server a pro práci se zvukovou laboratoří dle zadaných kritérií. Tyto kritéria jsou: Cena Aktualizace Bezpečnost a stabilita Podpora Obtížnost Kritéria, která jsou zde seřazena podle důležitosti, budeme blíže zkoumat pro jednotlivé operační systémy. Následně budou kritéria oznámkována a v závěru vše vyhodnoceno a zaneseno do výsledné tabulky. Na základě této tabulky pak bude jasné, který operační systém je pro server ideální Co je operační systém? Operační systém je v informatice základní programové vybavení počítače (tj. software), které je zavedeno do paměti počítače při jeho startu a zůstává v činnosti až do jeho vypnutí. Skládá se z jádra (kernel) a pomocných systémových nástrojů. Hlavním úkolem operačního systému je zajistit uživateli možnost ovládat počítač, vytvořit pro procesy stabilní aplikační rozhraní (API) a přidělovat jim systémové zdroje. Operační systém je velmi komplexní software, jehož vývoj je mnohem složitější a náročnější, než vývoj obyčejných programů. (Operační systém, 2012) O operačním systému existuje spoustu informací, pro tuhle práci plně postačuje tato citovaná definice, která ve stručnosti nastínila, co to je OS a jaké jsou jeho hlavní úkoly. Nejznámější operační systémy jsou MS Windows, Mac OS a Linux. MS Windows a Mac OS jsou placené licence, tak nemá smysl je v této práci zmiňovat jinde, než v ekonomickém zhodnocení. Dále se tedy budeme zabývat převážně operačním systémem Linux.

16 Operační systém Operační systém Linux Linux je v informatice označení pro operační systém založený na Unixovém jádru. Tento OS není moc rozšířený mezi obyčejnými uživateli počítačů. Svoje místo si našel mezi komunitou programátorů. Velké zastoupení tohoto OS je v řadách serverů a největší zastoupení má na poli náročných výpočetních operací. Má bohatou historii, jeho hlavním znakem je příkazový řádek, tučňák a to, že byl ve většině případů tzv. open source 2. Instalace operačního systému Linux je o něco složitější než u ostatních operačních systémů, ale i průměrný uživatel zvládne OS Linux nainstalovat bez větších problému. Linux má grafické a textové rozhraní. Textové prostředí je klasický příkazový řádek. Grafické rozhraní může mít dvě různé plochy, nejznámější jsou KDE a GNOME. Tyto plochy se liší především vzhledem a přístupem k uživateli. Pro naše účely není potřeba tyto plochy blíže rozebírat, server je výhradně implementován přes textové rozhraní. Linux má také řadu distribucí, které se od sebe liší. Problém distribucí a jednotlivé distribuce budou probírány v samostatné podkapitole. Nevýhodou OS Linux by se mohlo zdát, že není v povědomí masových uživatelů počítačů. Pro účely serveru to ale není žádný problém. Obyčejný uživatel se se systémem serveru vůbec nesetká. Další nevýhodou je větší náročnost konfigurace serveru. Textové prostředí není tak interaktivní jako grafické u ostatních operačních systémů. Výhod je zde více. První výhodou je, že OS Linux je open source (vyjma některých, částečně placených distribucí), to je jedno z hlavních kritérií pro výběr operačního systému a celkově pro práci. Druhou výhodou je vysoká bezpečnost systému, ať se jedná o správu hesel nebo zabezpečení počítače jako takového. Další výhodou systému je jeho dostupnost. Je volně ke stažení. Velkou předností linuxu je, že se nemusí instalovat grafické prostředí. To je výhoda pro server, který pojede 24 hodin denně. Textové prostředí je mnohem méně náročné na systémové požadavky. Poslední výhodou Linuxu jsou repozitáře, které jsou probírány v následující podkapitole. (Linux, 2012) 2 Svobodný software zcela zdarma.

17 16 Operační systém Repozitáře Výhodou operačního systému Linux jsou repozitáře. Repozitář je server, na kterém jsou uloženy balíčky jednotlivých programů, utilit, aktualizací a jiných aplikací. Dělí se na stable a unstable (stabilní a nestabilní). Stabilní jsou starší verze aplikací, které jsou na 100 % vyzkoušeny a neobsahují žádné chyby. Na druhé straně jsou unstable, tyto repozitáře obsahují nejnovější verze aplikací, které nejsou vyzkoušeny a mohou způsobit občasné škody. Repozitář obsluhují tvůrci jednotlivých distribucí a pro každou distribuci se značně liší. K těmto repozitářům se uživatel dostane pomocí balíčkových systémů, které usnadňují práci. Díky těmto systémům uživatel může jednoduše vyhledávat, instalovat, odebírat a aktualizovat balíčky, ale i celý systém. Nejznámější a nejpoužívanější jsou balíčkové systémy APT a RPM. (Když se řekne repozitář, 2012) APT (Advanced Packaging Tool) je používán v Debian GNU/Linuxu a od něj odvozených distribucí. Tento systém má také spoustu nadstaveb, nejznámější z nich je SPM neboli Synaptic Package Manager. (Turnbull, Lieverdnik, & Matotek, 2009) RPM (RedHat Packing Manager), tento balíčkový systém je používán v RedHat Linuxu a od něj odvozených distribucí. Pro tento systém byly vytvořeny také nadstavby, nejznámější je určitě nadstavba YUM neboli Yellowdog Updated, Modified. (Turnbull, Lieverdnik, & Matotek, 2009) Linux a jeho distribuce Linuxová distribuce (viz Distribuce Linuxu) je v informatice označení pro snadno použitelný Linuxový systém, přičemž název je odvozen od jádra Linuxu, které je základní součástí každé distribuce. Distribuce jsou vytvářeny proto, aby uživatel nemusel jádro a doplňující software sám náročným způsobem skládat do funkčního celku. Pro odlišení jsou distribuce pojmenovány (např. Ubuntu, Fedora, Gentoo), přičemž každá je jinak zaměřena (pro nezkušeného uživatele, pro vývojáře, výuku atp.). (Linuxové distribuce, 2009) Z výše citovaného odstavce vyplívá, že linuxovou distribuci si může každý uživatel vytvořit sám a přizpůsobit si operační systém k obrazu svému. Stačí mu k tomu jádro a volně šiřitelné zdrojové kódy 3. Tento 3 Je zápis textu programu v nějakém programovacím jazyce.

18 Operační systém 17 postup ale vyžaduje značnou znalost systému linux. Distribuce vytváří skupinky nadšenců nebo firmy (u komerčních linuxových distribucí). Díky odlišnostem jednotlivých distribucí jsou v některých případech brány jako jednotlivé operační systémy. Obr. 1 Distribuce Linuxu Vetšina distribucí vychází i tzv. live. To znamená, že tato distribuce existuje na přenosném médiu a z tohoto média se spouští bez instalace a ukládání dat na disk počítače. Dále si představíme jednotlivé distribuce, které budou ohodnoceny na základě výše uvedených kritérií Distribuce Red Hat Enterprise Tato distribuce je vyvíjena americkou firmou Red Hat a je určena pro komerční využití. Placená je pouze podpora, servis a přístup do webové služby Red Hat Network. Nová verze vychází jednou za rok a půl až dva roky. Bezpečnostní aktualizace jsou vydávány dle potřeby. Aktualizace a vše ostatní je volně dostupné. To má za následek mnoho odvozených distribucí od této distribuce. Distribuce používá balíčkový systém RPM a je vhodná spíše pro mírně pokročilé uživatele. Aktuální verze distribuce je verze 6.3 vydána 20. června (Red Hat, 2012) Distribuce CentOS Distribuce CentOS kopíruje distribuci od společnosti Red Hat včetně všech aktualizací i balíčkového systému. Je podporována vlastní komunitou.

19 18 Operační systém Nevýhoda takového kopírování tkví ve zpoždění aktualizací. Klade důraz na stabilitu a proto je vhodný jako operační systém pro server. Také má nižší podporu oproti Red Hat distribuci. Aktuální verze je verze 6.3 vydána 10. července (CentOS, 2004) Distribuce Debian Tato distribuce je jedna z nejstarších dosud vyvíjených distribucí. Díky její stabilitě a jednoduchosti se hodí pro servery. Výhoda Debianu jsou jeho tři větve stable, unstable, testing. Jak již název vypovídá, pro server se hodí verze stable. Ta vychází v průměru každé dva roky. Tato distribuce pracuje se systémem balíčků APT a aktuální verze byla vydána 29. září (Debian, 1997) Distribuce Ubuntu Distribuce Ubuntu je kopií systému Debian. Používá stejný balíčkový systém a má stejné jádro, ale na rozdíl od Debianu pravidelně zveřejňuje nové verze každého půl roku s podporou na další rok a půl. Je velmi univerzální, spolehlivý a je oblíbený pro Desktopy. Také velká výhoda je, že nabízí i verzi Ubuntu Server. Aktuální verze je vydána 18. října (Ubuntu, 1997) Distribuce Slackware Tato distribuce je nejstarší ze všech dosud vydávaných distribucí. Je vyvíjena převážně jedním člověkem. To má za následek pomalé vydávání aktualizací a nepříliš časté nové verze. Klade důraz na stabilitu a jednoduchost. Distribuce používá vlastní balíčkový systém pkgtools a aktuální verze je verze 14.0 vydána 28. září (Slackware, 2012) Distribuce Gentoo Distribuce Gentoo je vyvíjena komunitou uživatelů a je založena na zdrojových kódech. Tím pádem je určena spíše pro zkušenější uživatele, kteří mají možnost si spoustu aplikací nastavit přesně dle jejich požadavků. Oficiální nová verze vychází jednou za půl roku. Je zde delší doba kompilace než u jiných systémů. Tato distribuce používá vlastní balíčkový systém Portage a aktuální verze je 12.1 vydána 1. dubna (Gentoo linux, 2001)

20 Operační systém Hodnocení distribucí Jednotlivé distribuce byly představeny a v této kapitole budou dle výše uvedených kritérií ohodnoceny známkami (1 nejlepší, 5 nejhorší). Aktualizace je známkována na základě času, za který je vydána nová verze. Kritérium/ OS Cena Akt. Bezp. a Stab. Podpora Obtížnost Známka Red hat CentOS Debian Ubuntu Slackware Gentoo Tab. 1 Hodnocení distribucí Jak vidíme ve výše uvedené tabulce Hodnocení distribucí, jednoznačně nejlepší po všech stránkách jsou distribuce Ubuntu. Tato distribuce je svižná, spolehlivá, jednoduchá a často aktualizovaná. Zkušenější uživatel si může zvolit Gentoo, který se Ubuntu vyrovná, ale celkově je složitější. O této problematice se vedou letité spory. Nikdo přesně neví, která distribuce je jednoznačně nejlepší. Některá má takové silné stránky a další zase jiné. Každý uživatel si potřebuje zkusit více distribucí, než si vybere tu, která mu vyhovuje více. U mě je to jednoznačně distribuce Ubuntu. Tímto je kapitola o operačních systémech uzavřena a pro další vývoj práce bude zvolen operační systém Linux a jeho distribuce s názvem Ubuntu.

21 20 Virtuální privátní server 4 Virtuální privátní server V této kapitole se blíže seznámíme s virtuálními privátními servery (VPS). Jednodušší a hlavně méně nákladnou variantou pro chod serveru. Odpadá zde potřeba mít dostupný hardware a u většiny také instalace operačního systému. Vše za vás udělají programátoři firmy, u které si VPS objednáte. Je zřejmé, že na těchto serverech nebude grafické prostředí, ale pouze textové. Pro některé uživatele je tato varianta velmi nepříjemná Co je VPS? VPS je zkratka pro Virtuální privátní server. Jedná se o server, který se tváří jako virtuální, ale má i svůj fyzický počítač. VPS vyplňuje mezeru mezi webhostingem a fyzickým serverem. Webhosting často neumožňuje provedení mnohých potřebných nastavení z bezpečnostních důvodů nebo díky svému charakteru sdílené služby neumožňuje dosahovat vysokých výkonů. VPS jsou tedy plnohodnotné servery s vlastními operačními systémy, provozované v rámci jednoho fyzického serveru. (Co je to VPS, 2011) Přístup je realizován pomocí SSH 4. Pomocí webové aplikace je možné spravovat server, např.: měnit hesla, restartovat systém, pozorovat přenosy dat a další Virtualizace Jako virtualizace se v prostředí počítačů označují postupy a techniky, které umožňují k dostupným zdrojům přistupovat jiným způsobem, než jakým fyzicky existují, jsou propojeny atd. Virtualizované prostředí může být mnohem snáze přizpůsobeno potřebám uživatelů, snáze se používat, případně před uživateli zakrývat pro ně nepodstatné detaily (jako např. rozmístění hardwarových prostředků). Virtualizovat lze na různých úrovních, od celého počítače (tzv. virtuální stroj), po jeho jednotlivé hardwarové komponenty (např. virtuální procesory, virtuální paměť atd.), případně pouze softwarové prostředí. (Virtualizace, 2012) 4 Secured shell Protokol pro vzdálený přístup. (Hontanón, 2003)

22 Virtuální privátní server 21 Jednoduše řečeno, pod pojmem virtualizace, si lze představit více počítačů na jednom fyzickém hardwaru. Tato služba se hojně využívá právě u serverů. Na trhu je mnoho nástrojů pro virtualizaci. Některé jsou placené, a jiné zdarma. V této práci budou představeny nástroje, které přímo využívají dále zvolené servery. Tyto nástroje se jmenují KVM, OpenVZ a Xen, jejich popis a vlastnosti budou popsány níže KVM KVM (celý název Kernel-based Virtual Machine) je virtualizační nástroj, který se používá v Debian/GNU linuxech. KVM je nadstavbou nástroje Qemu, který KVM proměňuje v rychlý virtualizační nástroj. Poté se virtualizovaný OS chová jako obyčejný proces. Ačkoliv je vyvíjen společností Red Hat, je kompletně zdarma. Nástroj KVM je implementován přímo do jádra a umožnuje plnou virtualizaci. Tato metoda snižuje výkon HW a kernel zde funguje jako hypervisor. Velkou výhodou je rychlost těchto virtuálních strojů, jelikož je KVM přímo v jádru, server se chová jako by byl na fyzickém počítači. (Halamíček, 2009) OpenVZ Tato technologie se používá pro virtualizaci na základě linuxového jádra a je také zcela zdarma. Základní princip je stejný jako KVM, ale OpenVZ pracuje s kontejnery, tedy s částečnou virtualizací, které se tváří jako jednotlivé operační systémy. Tyto kontejnery klonují hostitelský operační systém a pouze oddělují jednotlivé aplikace na úrovni operačního systému s vlastní správou systémových zdrojů. Nevýhodou je, že pro tento systém se musí speciálně upravovat jádro a nutnost fungování kontejnerů na stejném jádru jako je na systému hostitele. Výhody jsou především v nižších nárocích na paměť RAM. Také se zde využívá běžný souborový systém, to znamená, že každé virtuální prostředí je jen seznam souborů. (Halamíček, 2009) Xen Xen, stejně jako OpenVz i KVM, patří mezi virtualizační nástroje, které umožňují chod více virtuálních počítačů na jednom fyzickém HW a

23 22 Virtuální privátní server také je zdarma. První veřejná verze přišla na trh v roce 2003 a byla vyvinuta na univerzitě v Cambridge. Nad samotným hardwarem běží tzv. hypervisor, který se stará o přidělování prostředků. Nad tímto hypervisorem jsou domény. Jedna z domén má přímý přístup k HW počítače a ostatní domény jsou jednotlivé virtuální servery. Výhoda Xenu je, že je jako virtualizační nástroj velmi výkonný. Nevýhodou je, že nebyl začleněn přímo do jádra a je složité ho do nových verzí distribucí zařadit. (Halamíček, 2009) 4.3. Možnosti přesunu serverů Po nějaké době nám služby virtuálních serverů nebudou stačit a my budeme potřebovat server přemístit na jinou možnost umístění serveru. K tomu slouží tzv. migrace serveru. Možnosti migrace jsou dvě: Offline migrace se používá pro fyzické servery nebo desktopy (např.: když je potřeba přejít na nový hardware). Nejjednodušší řešení je nabootovat 5 z live CD kterékoliv distribuce, nalézt potřebný disk a pomocí příkazu dd ho zabalit přes nějaký balící program (např. gzip) a poté na novém hardwaru rozbalit. Live migrace se spouští přímo za běhu serveru. U VPS serverů je to jediná možnost. V případě přesunu serveru na jiný server je to podobné jak offline migrace. Pozastaví se některé důležité procesy, při kterých by mohlo dojít ke ztrátě dat a poté se vše zabalí a zkopíruje z jednoho počítače na druhý pomocí ssh tímto příkazem: tar cvf - /bin/ /boot/ /dev/ /etc/ /home/ /lib/ /opt/ /root/ /sbin/ /srv/ /usr/ /var/ ssh root@ip adresa cd /umisteni $$ tar xvf - Tento příkaz je napsán za předpokladu, že umístění bude prázdný disk, na který se vše hned rozbalí. Příkaz se dá modifikovat tak, že se vše zabalí do jednoho souboru a ten se pak zkopíruje, kam je potřeba. Poté dovytváříme ostatní adresářovou strukturu a změníme bootování pomocí změny grubu 6. Restartujeme systém a vše by mělo běžet jako na předchozím serveru. (Migrace systému: praxe, 2012) 5 Spustit systém z jakéhokoliv disku (CD, HDD aj.). 6 Grub je zaváděcí systém pro výběr operačního systému. (Turnbull, Lieverdnik, & Matotek, 2009)

24 Virtuální privátní server 23 Offline migrace je optimální řešení. Nedochází u ní k žádné ztrátě dat, protože server je vypnutý Představení VPS serverů V této podkapitole budeme vybírat z poskytovatelů, kteří se zabývají virtuálními privátními servery. Níže budou krátce představeny a následně porovnány na základě těchto kritérií: Cena HW prostředky (výkon) Šablony pro operační systém Virtualizace Možnosti přesunu na fyzický server Výpadky, chod serveru Kritéria jsou seřazena podle důležitosti. Pro testování výkonu byla nainstalována aplikace jménem Phoronix Test Suite. Princip a možnosti této aplikace budou popsány samostatně. U většiny VPS je možné vybrat z více nabídek, které se liší jak cenově, tak dostupným hardwarem. Vzhledem k prostředkům této práce, jak již bylo zmiňováno v úvodu, byly pro testování těchto serverů vybrány ty levnější varianty. Je zřejmé, že pokud bychom vybrali nejdražší variantu, bude vše rychlejší a server pojede svižněji. To také záleží na náročnosti aplikace. Později bude v této práci zkoumáno ekonomické zhodnocení, kde bude tato problematika probírána podrobněji Phoronix Test Suite Tato aplikace umožňuje testovat HW, komunikaci HW a jádra, apache, php a dalších spoustu programů a systémových aplikací. Má vlastní webové stránky a je hojně využívaná právě pro testování serveru a proto této aplikace využijeme i pro porovnávání v této práci. Budou vybrány čtyři důležité testy test kompilace jádra, test kompilace php, test kompilace apache a také test na rychlost disku. Phoronix si nejprve stáhne všechny potřebné soubory z internetu a poté testuje. U těchto testů aplikace Phoronix sama měří čas a po skončení testu ho vypíše na obrazovku v sekundách. (Phoronix-testsuite, 2008)

25 24 Virtuální privátní server Phoronix Test Suite je open source aplikace, tudíž ji jednoduše stáhneme pomocí příkazu wget 7 a nainstalujeme pomocí příkazu: dpkg i phoronix-test-suite_4.2.0_all.deb Problém příkazu dpkg je, že neumí instalovat balíčky potřebné k instalaci této aplikace. Při neúspěšné instalace díky tomuto problému, je potřeba spustit příkaz: apt-get -f install Tento příkaz nainstaluje balíčky potřebné k instalaci aplikace Phoronix. Po dokončení instalace je třeba znovu spustit příkaz dpkg, který již nainstaluje aplikaci Phoronix Axfone.cz Tato firma se zabývá telekomunikací a hostingem. Webové stránky jsou přívětivé a po kliknutí na virtuální servery VPS na úvodní stránce je uživatel hned přesměrován na stránku zaměřenou na VPS. Po krátkém úvodu do problematiky VPS, popsaní výhod a služeb, technických a jiných informací, si uživatel může objednat VPS na 8 dní zdarma a zcela bez závazků. Po kliknutí na objednání se objeví tabulka, kde se dají navolit parametry serveru dle požadavků na aplikaci. Na výběr je: OS Linux nebo OS Windows Velikost RAM od 512 MB do 8 GB Velikost HDD od 3 GB do 200 GB Počet IP adres od 1 do 4ks Délku fakturace od měsíce po rok Instalační CD CentOS, Debian, Fedora, Ubuntu Pod těmito výběry se automaticky aktualizuje cena. Cena je samozřejmě vyšší, čím vyšší jsou nároky na HW. Pohybuje se od 50 Kč do Kč 8 na měsíc dle výběru HW. Na zkušební dobu je možné si zvolit jakýkoliv hardware. Pro testování zvukové laboratoře byla zvolena konfigurace: Linux s distribucí Ubuntu, 1 GB RAM, 20 GB HDD, 1 IP adresa. 7 Argument tohoto příkazu je odkaz na stažení souboru. 8 Všechny ceny uvedené v této práci jsou s DPH 20%.

26 Virtuální privátní server 25 Tato konfigurace serveru se po přepočítání pohybuje kolem 90 Kč na měsíc. To je, jak uvidíme oproti ostatním poskytovatelům této služby, relativně malá částka. Axfone.cz používá pro virtualizaci nástroj KVM. Poté se pokračuje v objednávce dle kroků údaje, rekapitulace, aktivace. Během pěti minut je server aktivní a na ovou adresu zadanou při registraci přijde s údaji pro přihlášení do administrativy. Výhodou Axfone.cz je, že přes administraci je možné se dostat přímo do serveru, pomocí java 9 aplikace. Nevýhodou je, že je potřebná instalace javy do prohlížeče. (Virtuální servery VPS, 2012) Po spuštění serveru se nabootuje CD a manuálně nainstaluje linux, který byl zvolen při registraci serveru (je možnost i volby předinstalovaného operačního systému). Při instalaci systému se instalátor zeptá, zda uživatel chce nainstalovat dodatečný software. Obr. 2 Instalace dodatečného softwaru Jak je vidět na obrázku Instalace dodatečného softwaru, je možné rovnou zvolit LAMP Server a PostgreSQL databázi. Tímto odpadá instalace těchto komponent. 9 Programovací jazyk, ve kterém jsou napsány nejrůznější aplikace.

27 26 Virtuální privátní server Testy, které proběhly pomocí aplikace Phoronix, budou zavedeny do tabulky Test Axfone.cz a dle počtu celkových minut stanovena známka, která bude zapsána do tabulky celkového hodnocení. Jak je vidět v tabulce, testy proběhly docela rychle. Test Čas [min] Kompilace jádra Kompilace PHP5 Kompilace Apache Rychlost disku Známka 12,6 3,3 61,2 0,25 1 Tab. 2 Test Axfone.cz VPSfree.cz VPSfree není firma, nýbrž občanské sdružení. Znamená to, že každý může zasahovat do chodu, něco jako lidé v panelových domech. U VPSfree je jednotná cena 300 Kč za měsíc a hardware je také pro každého stejný. Tímto se liší od ostatních poskytovatelů. Po domluvě je možné hardware měnit za příplatek. Dále pak nabízí týdenní zkušební lhůtu. Výběr OS je malý, ale dostačující. Na výběr je CentOS, Scientific linux, Debian a Ubuntu. Přičemž Scientific Linux je jediný, který má podporu na fóru. Po vyplnění krátkého formuláře přijde do u potvrzení objednávky. Po cca třech hodinách přijde další s přihlašovacími údaji do administrace serveru. Chod serveru byl po celou dobu zkušební lhůty bez problémů. Jako virtualizační nástroj používá VPSfree OpenVZ. (Virtuální server od vpsfree.cz, 2012) Po přihlášení do serveru byly provedeny testy pomocí aplikace Phoronix. Níže vidíme tabulku Test VPSfree.cz s výsledky. U serveru od VPSfree jsou nejlepší výsledky. To je zapříčiněno vysokou hardwarovou vybaveností. Pokud by byl hardware podobný jako u předchozího poskytovatele, myslím, že časy by byly podobné. Test Čas [min] Kompilace jádra Kompilace PHP5 Kompilace Apache Rychlost disku Známka 2,3 0,72 19,8 0,26 1 Tab. 3 Test VPSfree.cz

28 Virtuální privátní server Hosting 51 Tento poskytovatel se zabývá hostingy a VPS servery. Úvodní stránka je přívětivá a po kliknutí na záložku virtuální servery se zobrazí nabídka virtuálních balíčků, které vidíme na obrázku Hosting 51. Obr. 3 Hosting 51 Po kliknutí na vybraný balíček se zobrazí klasický formulář na vyplnění údajů pro server i údajů osobních. Součásti formuláře je volba distribuce (zde CentOS, Fedora, Debian, Ubuntu, SUSE, Scientific Linux) a také volba rozšířeného zálohování. To je velmi užitečná volba pro uživatele, který potřebuje zálohovat server více než jednou denně (jednou denně je server zálohován bez příplatku). Ceny se pohybují od 341 Kč do Kč na měsíc podle náročnosti požadavků na HW. Jako server pro tuto práci plně stačí server s balíčkem Na rozjezd, jehož cena je 499 Kč za měsíc. Na zkušební dobu je opět možnost vybrat jakýkoliv server, ale pro testování virtuální laboratoře je třeba vybrat podobný hardware jak u ostatních serverů. Po vyplnění všech potřebných údajů a projití všech záležitostí, přijde uživateli asi po půl hodině s údaji o serveru. Jako obvykle jsou tam údaje jak pro přihlášení do administrace serveru, tak pro připojení přes protokol SSH. Administrace je velmi podobná té od Axfone.cz. Je zde také možnost přihlásit se k serveru přímo přes administraci, ale je tu také upozornění, že toto přihlášení je jen pro případ nouze. Rozdíl oproti Axfone je takový, že Hosting 51 používá k virtualizaci OpenVZ. (Virtuální servery, 2012)

29 28 Virtuální privátní server Tabulka Test Hosting 51 uvádí počet minut u testů jednotlivých komponent. Jak je z tabulky možné vyčíst, jsou to nejvyšší čísla a na základě toho dostává server od Hostingu 51 nejhorší známku. Test Čas [min] Kompilace jádra Kompilace PHP5 Kompilace Apache Rychlost disku Známka 40,2 15,8 126,5 1,6 3 Tab. 4 Test Hosting WebSupport.cz WebSupport.cz se zabývá hostingy, servery a dalšími podobnými službami. Po pár kliknutích se uživatel dostane na stránku s nabídkou virtuálních serverů. Není tu nic nového, je zde možnost výběru ze čtyř balíčků, jak je vidno na obrázku WebSupport.cz, nebo možnost navolení si vlastních parametrů serveru nad rámec balíčku. Dle těchto parametrů se také odvíjí cena. Servery od WebSupport.cz jsou o něco málo dražší než ostatní servery probírané v této práci. Výhodou je sedmi denní zkušební doba, kde je jako obvykle k dispozici jakýkoliv hardware. Obr. 4 WebSupport.cz Další menší nevýhodou je to, že není možné si vybrat operační systém. Na tyto servery je vždy nainstalován OS Debian. Na požádání je možné nainstalovat OS Ubuntu. Ceny se pohybují od 306 Kč do Kč na měsíc. Po vyplnění formulářů přijde do 30 minut s přístupovými údaji k serveru. Jako server pro tuto práci postačí balíček V1, kde byla navýšena paměť na MB, jelikož u ostatních serverů byla zvolena také paměť

30 Virtuální privátní server MB. Po navýšení paměti byla cena 599 Kč na měsíc dle navolených služeb. Jako virtualizační nástroj je zde používán Xen. (Virtual Server, 2012) Po přihlášení do administrace jsou nahoře záložky, přes které se uživatel lehce dostane k potřebným údajům a vlastnostem serveru. Celkově je administrace přehledná. Chod serveru byl i v tomto případě bezproblémový. Po přihlášení do serveru se přejde k fázi testování pomocí aplikace Phoronix. Výsledná tabulka Test WebSupport.cz nám ukazuje podobné údaje jako u serveru od Axfone.cz. Tím pádem výsledná známka musí být o trochu vyšší. Test Čas [min] Kompilace jádra Kompilace PHP5 Kompilace Apache Rychlost disku Známka 14,5 3,2 72,6 0,37 2 Tab. 5 Test WebSupport.cz Vas-hosting.cz Vas-hosting.cz, jak již název napovídá, se zabývá především hostingy. Ale má na výběr i širokou škálu virtuálních serverů. Jak vidíme na obrázku Vas-hosting.cz, nabízí čtyři základní nabídky virtuálních serverů. Navíc možnost vyzkoušet si jakoukoliv nabídku zdarma na 7 dní. Obr. 5 Vas-hosting.cz

31 30 Virtuální privátní server Dále nabízejí za příplatky denní zálohovaní nebo spravovaní serverů administrátorem. Ceny se pohybují od 239 Kč do Kč dle navolených služeb. Po kliknutí na vámi zvolenou nabídku se zobrazí jednoduchý formulář pro registraci uživatele. Níže potom možnost zvolit extra služby a textové pole pro případné dotazy a připomínky. Je zajímavé, že není možnost volby distribuce. Pokud ale napíšete upřednostňovanou distribuci do textového pole, administrátoři vám rádi vyhoví. Po instalaci serveru je také dopředu nainstalován LAMP server pro spravování a ovládání serveru. Zde byl zvolen balíček VPS Basic, který je hardwarově podobný ostatním virtuálním serverům. Jako virtualizační nástroj používá Vas-hosting.cz Xen. (Virtuální server - VPS, 2012) Po instalaci potřebných aplikací byl server testován pomocí aplikace Phoronix. Výsledná tabulka Test Vas-hosting.cz ukazuje výsledky časů, které nám ukázala aplikace Phoronix. Časy jsou o něco málo horší než u nejlepších serverů. Test Čas [min] Kompilace jádra Kompilace PHP5 Kompilace Apache Rychlost disku Známka 22,8 6,5 89,5 0,58 2 Tab. 6 Test Vas-hosting.cz

32 Virtuální privátní server Hodnocení VPS serverů Celkové hodnocení VPS serverů bude zaneseno do tabulky Hodnocení VPS serverů. Výkon je výsledná známka z tabulek u jednotlivých virtuálních serverů. Čím vyšší počet šablon OS, tím lepší známka. Chod serveru byl u všech serverů bezproblémový po celou dobu zkušební lhůty (cca sedm dní nepřetržitého provozu a testování). Jediné občasné výpadky ukázal server od poskytovatele Hosting 51. Kritérium/ Server Cena Výko n Šablony OS Virtual. nástroj Chod Známka Axfone KVM 1 1 VPSfree OpenVZ 1 1 Hosting OpenVZ 2 3 WebSupport Xen 1 3 Vas-hosting Xen 1 2 Tab. 7 Hodnocení VPS serverů Touto tabulkou je uzavřena kapitola o VPS serverech. Dle našich kritérií je nejvíce vhodný virtuální server od Axfone.cz. VPSfree je také vhodným kandidátem, protože v kapitole Operační systémy byly jako vhodné vybrány systémy Ubuntu a Gentoo. Oba jsou v nabídce operačních systémů VPSfree.cz.

33 32 Základní instalace a konfigurace serveru 5 Základní instalace a konfigurace serveru Zde se seznámíme s implementací serveru, instalací některých stěžejních programů, instalací obyčejných programů a nakonec jednoduchými skripty pro vytváření obyčejných uživatelů a také uživatelů, kteří jsou studenti počítačové hudby Instalace aplikací V této podkapitole se blíže seznámíme jak nainstalovat některé, ze začátku potřebné, aplikace pro chod serveru a zvukové laboratoře. Jako operační systém byl zvolen OS Linux s distribucí Ubuntu. Pro všechny příkazy se předpokládá, že uživatel je přihlášen pod účtem root 10. Aplikace budou instalovány pomocí balíčkového systému APT, který byl popsán v kapitole o repozitářích. Jako základ pro běh serveru je potřeba tzv. LAMP Server. Ten obsahuje programy jako: Apache http server, MySQL nebo PostgreSQL databáze a PHP. Tyto programy jsou základem každého serveru. (Dočekal, 2009) Některé tyto programy budou nainstalovány defaultně při instalování virtuálního serveru. Jinak je potřeba je instalovat pomocí příkazu: apt-get install apache2 postgresql php5 Tímto příkazem je nainstalováno prostředí serveru. Pro zvukovou laboratoř bude potřeba nainstalovat programy, jako jsou: Lilypond, Python3, Python3-Numpy, Python3-Scipy a GNU Octave. Tyto programy se dají instalovat opět pomocí jednoho příkazu: apt-get install lilypond python3-all python-numpy python-scipy octave Těmito příkazy se po určité době stáhnou a nainstalují potřebné aplikace pro chod virtuální laboratoře. Tyto programy jsou jen pro ilustraci. Je zřejmé, že postupem času a vyvíjení aplikace budou potřeba další programy, které se nainstalují podobně. 10 Root uživatel s právy administrátora.

34 Základní instalace a konfigurace serveru Přístup uživatelů (Ekart, 2011) zvolil celkem tři přístupy do databáze. Předpokládáme, že tato databáze (Obr. 6 ERD databáze) je uložena na serveru. První přístup je pro administrátory webové aplikace, druhý je pro studenty počítačové hudby a třetí je pro ostatní uživatele (tzv. návštěvníka) přes webové rozhraní. V této práci nás budou zajímat pouze studenti a návštěvníci (registrovaní uživatelé, ale ne studenti počítačové hudby). Obr. 6 ERD databáze Tabulka Users je tabulka se všemi registrovanými uživateli. Z ní později budeme vybírat Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.studenty a registrované uživatele. Tabulka Groups je pouze pro informaci kam který uživatel patří. Tab. 8 Groups group_id name 1 student 2 reg Jsou dvě skupiny uživatelů, jak můžeme vidět v tabulce Groups skupina student a skupina reg. Pro studenty bude později potřeba udělat samostatnou skupinu na serveru a přidělit domovské adresáře. Pro skupinu reg se pouze vytvoří uživatele s přístupem na server přes ssh.

35 34 Základní instalace a konfigurace serveru S těmito podklady si vytvoříme tři bash 11 skripty. První skript, který je zobrazen na obrázku Skript VyberSQL, bude třídit osoby z databáze na obyčejné uživatele a studenty počítačové hudby (PostgreSQL, 1996). Pro spuštění skriptu VyberSQL musí být uživatel přihlášen pod uživatelem Postgres (defaultní super uživatel databáze) a být v jeho kořenovém adresáři. Obr. 7 Skript VyberSQL Tento skript jednoduchými sql dotazy vybere z databáze users tabulky users a groups a ty uživatele, kteří mají shodné group_id a shodné jméno skupiny do souboru Reg_user.csv nebo Student_user.csv ve tvaru: ID, name, surname, username, heslo, user_id, user_id, name Tímto skriptem jsme si vytvořili dva jednoduché textové soubory Reg_users a Student_users, které se dají snadno použít. Jeden pro studenty počítačové hudby a druhý pro registrované uživatele. Tyto soubory se nám budou hodit v dalších dvou skriptech. Druhý skript vidíme na obrázku Skript PH_users.shObr. 8 Skript PH_users.sh. Je to jednoduchý skript, který vytváří uživatele na základě výše zmíněného souboru Student_users.csv. Jelikož jsme si soubor dopředu rozdělili, tak víme, že soubor, který skript v argumentu $1 dostaneme, bude obsahovat pouze studenty počítačové hudby. Tak můžeme jednoduše vytvořit skupinu Student. Jako první si zkopírujeme soubor Student_user.csv do domovského adresáře roota. Poté je podmínka, že soubor existuje, a že se skutečně jmenuje Student_users.csv jiný soubor nám je k ničemu a v předcházejícím skriptu jsme si soubor vytvořili s přesně daným názvem. 11 Bash je název unixového shellu, který vytváří interpret pro příkazový řádek. Funguje jako rozhraní mezi uživatelem a systémem UNIX.

36 Základní instalace a konfigurace serveru 35 Obr. 8 Skript PH_users.sh Poté pomocí dvou cyklů procházíme soubor, který je dán v argumentu skriptu a v tělech těchto cyklů příkazem useradd přidáme uživatele i s domovským adresářem. Poté příkazem usermod vložíme uživatele do skupiny Student. Domovský adresář se nachází ve složce /home a je ve tvaru /home/$user. Jelikož heslo se do databáze ukládá v zašifrované podobě, tak jako heslo se bude ukládat stejná hodnota jako username. Třetí skript je úplně stejný jako ten předcházející, jen se do argumentů skriptu vkládá soubor Reg_users.csv a uživatelé se vkládají do skupiny Users, která je v linuxu předdefinována. Tito uživatelé mají přístup přes ssh, ale jsou bez domovských adresářů a mají omezenější práva než uživatelé ve skupině student. (Seriál o bashi, 2012) (Linux v příkazech, 2004) Tyto skripty jsou pro jednoduché vytváření uživatelů. Je jasné, že server bude potřeba pořádně nakonfigurovat a skripty se budou měnit po úplném dokončení webové a celé aplikace jako takové.

37 36 Ekonomické zhodnocení 6 Ekonomické zhodnocení V kapitole ekonomické zhodnocení se budeme zabývat možnostmi umístění serveru z finančního hlediska, dále pak cenovou dostupností, jak hardwaru, tak softwaru. S možnostmi umístění serveru jsme se seznámili hned v první kapitole. To byl pouze úvod do problematiky a sloužil k vysvětlení volby virtuálních serverů. Nyní se s touto problematikou seznámíme blíže, hlavně z hlediska finanční situace. Jak již bylo zmíněno ze začátku práce, možnosti umístění serveru jsou celkem tři virtuální privátní server, dedikovaný (managed) server a fyzický server. Fyzický server se jako jediný nepronajímá, ale kupuje, tudíž bude představen a ekonomicky zhodnocen v samostatné kapitole. Velmi záleží na požadavcích jednotlivce a také na tom, na co je server primárně určen. Je potřeba si uvědomit, že zvuková laboratoř není rozsáhlá aplikace, a proto se v této práci zabýváme především virtuálními servery. Pro větší firmy a jejich náročné aplikace budou třeba fyzické nebo dedikované (managed) servery. Tím pádem velikost a náročnost aplikace je stěžejní pro výběr umístění serveru. V první řadě je potřeba si z finančního hlediska zhodnotit ceny operačních systémů Operační systémy Jak již víme z předchozího výkladu, operační systém Linux je ve většině případů zcela zdarma. Operační systém Windows server 2012 nabízí širší škálu produktů dle velikosti a potřeby zákazníka. Ten si může vybrat základní nabídku, která je zdarma k zakoupení serverového počítače u přidružených prodejců (tzv. OEM 12 prodejců). Další licence jsou k zakoupení za částky, které vidíte v tabulce a liší se velikostí licence pro určitý počet počítačů a také možnostmi virtualizace. (Windows Server 2012 How to Buy, 2012) Operační systém Mac X Server je dostupný za pouhých 19,99$ jako upgrade operačního systému Mountain lion, který je také za 19,99$. Má to 12 Způsob licencování softwaru, který je přidán ke koupi hardwaru. (OEM produkce, 2012)

38 Ekonomické zhodnocení 37 ale jeden háček. U všech těchto systémů je potřeba mít zakoupen počítač od firmy Apple (Apple Store, 2012). V této práci se zabýváme pouze serverem, ale je potřeba podotknout, že pokud se rozhodneme pro serverové řešení od Apple, tak musíme mít všechen hardware také od této firmy a to je velice nákladné. Přehled a ceny operačních systémů ukazuje tabulka Ceny OS. Operační systém Cena [cizí měna] 13 Cena [Kč] OS Linux - - OS Windows server 2012 Od 501 * Od Kč do 4809 do Kč Mac OS X server Od 1399 $** Od Kč do 2099 $ do Kč Tab. 9 Ceny OS * Kurz eura byl zvolen 1 /25,14 Kč. (Kurzovní lístek ČNB, 2012) ** Kurz dolaru byl zvolen 1$/19,07 Kč. (Kurzovní lístek ČNB, 2012) 6.2. Fyzický server Je jasné, že tato varianta bude nejdražší z důvodu zakoupení potřebného HW, SW, placení elektřiny a internetu. Také se odvíjí jak od operačního systému, tak od počtu počítačů, který má server tzv. utáhnout. Pro účel virtuální laboratoře by plně stačil jeden serverový počítač. Nemá smysl se zabývat cenovými relacemi těchto počítačů, ty se pohybují v řádech desetitisíců korun, ale cenou provozu serveru. Tyto ceny nám značí uvedená tabulka Tab. 10 Spotřeba serveru. Všechny ceny jsou uvedeny v rozmezí jednoho roku. Do spotřeby elektřiny spadá jen samotný serverový počítač. Modem, monitor a další komponenty jsou zde irelevantní. Jako sestava byl zvolen průměrný server za Kč (Dell PE T110 Alza.cz, 2012). Konfigurace serveru vypadá následovně: Intel Xeon E3-1220, 2x 4 GB DDR3, 2x SATA 1000 GB, 1x, CD/DVD mechanika, Grafická karta Matrox G220eW Tato sestava spotřebuje průměrně 252 W za hodinu (EXtreme Power Supply Calculator, 2012). To je 6048 W za den. Průměrná cena 13 Ceny čerpány z oficiálních stránek distributorů.

39 38 Ekonomické zhodnocení elektřiny v ČR je 455 Kč za 100 kwh (Kolik stojí kwh, elektřina, kilowathodina, 1 kwh., 2012). Výsledek je vidět v tabulce Spotřeba serveru. Internet byl oceněn dle poskytovatele UPC 699 Kč za měsíc. Tato cena je za internet s rychlostí přes 100 MB. (NETBOX Přehled tarifů, 2012) Položka Pořizovací cena Cena Kč OS Elektřina Internet Celkem Kč Kč Kč Kč Tab. 10 Spotřeba serveru Jak vidíme v tabulce, cena za provoz serveru není až tak vysoká, jak by se mohlo na první pohled zdát. Počáteční investice je sice vyšší, ale samotný provoz není drahý. Samozřejmě platí: čím větší výkon, tím větší spotřeba. Varianta fyzických serverů se hodí především pro střední a velké společnosti v řádech desítek až stovek počítačů, které jsou propojené do jednoho serveru. V případě provozování jedné webové aplikace je tato varianta poměrně zbytečně nákladná Virtuální a dedikované servery Tyto servery se hodí především pro menší společnosti nebo pro provozovatele webových aplikací a hostingů. Obě varianty serverů se pronajímají od různých poskytovatelů. Rozlišení těchto variant jsem představil na začátku práce a zde se budu zabývat jen porovnáním z hlediska finančního. Každý poskytovatel si určuje ceny sám. V případě VPS serveru byl zvolen server od Axfone.cz (Virtuální servery VPS, 2012). Konfigurace serveru: 4ks CPU, 8 GB RAM paměti, 200 GB HDD V případě dedikovaného serveru byl zvolen server od firmy WebSupport.cz (Pronájem serverů, 2012). Tento server vypadá následovně: Intel Xeon E Ghz, 8 GB RAM, 2 x 500 GB RAID1

40 Ekonomické zhodnocení 39 Z tabulky Ceny virtuálních a dedikovaných serverů můžeme vyčíst ceny serverů s výše uvedenými konfiguracemi. Položka/ Server Cena za měsíc Cena za rok VPS 792 Kč 8640 Kč Dedikovaný server 3700 Kč Kč Tab. 11 Ceny virtuálních a dedikovaných serverů 6.4. Zhodnocení serverů Na začátku práce byly krátce představeny varianty serveru a nyní shrnuty tyto varianty z hlediska cenové relace. Cenové variace varianty VPS jsme si představili přímo v přehledu VPS serverů. Jak je z tabulek v předchozích kapitolách možno vyčíst, nejlevnější variantou jsou určitě virtuální servery. V případě dedikovaných serverů je tato varianta levnější než fyzický server, ale jen v rámci jednoho roku. Jestliže bychom se dívali na rozmezí například deseti let, je s jistotou výhodnější fyzický server. Samozřejmě záleží na počáteční investici do fyzického serveru, ale i dražší server se v rozmezí desetiletí vyplatí.

41 40 Závěr 7 Závěr Cílem práce bylo vytvořit základní konfiguraci serveru pro virtuální zvukovou laboratoř. Zásadami pro vypracování práce bylo v prvé řadě prozkoumat možnosti pro umístění serveru a více se věnovat jedné z těchto variant. V kapitole věnované této variantě jsme si představili pět poskytovatelů virtuálních serverů a zhodnotili jsme je z hlediska zadaných kritérií. Výkon jsme testovali aplikací Phoronix, která byla také krátce představena. Nejlepší z těchto poskytovatelů byl vybrán a objednán zde server. Dále prozkoumat možnosti operačních systému. Bylo představeno šest operačních systémů a vybrán jeden na základě zadaných kritérií. Tento systém byl poté používán v celé práci. Po prozkoumání a zvolení operačního systému a poskytovatele serveru jsme mohli na tomto serveru provést konfiguraci a instalaci některých programů. Ty byly představeny v kapitole Základní instalace a konfigurace serveru. V poslední řadě pak provést ekonomické zhodnocení všech variant umístění serverů a operačních systémů. Pro vytvoření této práce byla potřeba podrobně nastudovat linuxové prostředí a programovací jazyk Bash. Dále pak okrajová znalost databáze PostgreSQL. Nejzajímavější část práce je určitě základní konfigurace a instalace serveru. V této části jsem řešil instalaci aplikací a vytváření uživatelů na serveru s domovskými adresáři. Toto řešení je realizováno pomocí skriptů v programovacím jazyce Bash. Zadané cíle byly splněny a do budoucna by se dala práce určitě rozšířit celkovou konfigurací serveru a provázání s webovou aplikací a rozjetí této aplikace jako jeden celek.

42 Literatura 41 8 Literatura Apple Store. Apple.com [online] [cit ]. Dostupné z: Co je to VPS. Savana webhosting [online] [cit ]. Dostupné z: CentOS [online] [cit ]. Dostupné z: Debian [online] [cit ]. Dostupné z: Dedikované servery. Master.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Dell PE T110 Alza.cz. Alza.cz [online] [cit ]. Dostupné z: DOČEKAL, M. Správa linuxového serveru [online] [cit ]. Dostupné z: EKART, Radim. Aplikační vrstva virtuální zvukové laboratoře. Brno, Bakalářská práce. Mendelova univerzita. EXtreme Power Supply Calculator. EXtreme Outer Vision - extreme tools for computer enthusiasts [online] [cit ]. Dostupné z: Gentoo linux [online] [cit ]. Dostupné z: HALAMÍČEK, Petr. Techniky a možnosti virtualizace výpočetního prostředí. Brno, Diplomová práce. Mendelu. HONTANÓN, R. Linux: praktická bezpečnost. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN Když se řekne repozitář. Root.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Kolik stojí kwh, elektřina, kilowathodina, 1 kwh. Kolik to stojí [online] [cit ]. Dostupné z: Kurzovní lístek ČNB. Akcie.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Linux. Wikipedia [online] [cit ]. Dostupné z: