Zápis z 52. schůze zahraničního výboru, která se konala ve dnech 18. a 19. ledna 2006

Transkript

1 Zápis z 52. schůze zahraničního výboru, která se konala ve dnech 18. a 19. ledna 2006 Přítomni: Omluveni: 18. ledna 2006 posl. T. Dub, V. Laštůvka, V. Exner, S. Fischer, V. Holáň, J. Karas, J. Kavan, K. Konečná, P. Lachnit, H. Mallotová, B. Petr, V. Nájemník, V. Reiber, J. Schwippel, D Šeich, K. Šplíchal P. Svoboda, P. Šulák Přítomni: Omluveni: 19. ledna 2006 posl. T. Dub, V. Laštůvka, V. Exner, Z. Jičínský, S. Fischer, V. Holáň, J. Kavan, P.Lachnit,B.Petr,V.Nájemník,V.Reiber,J.Schwippel, posl. J. Karas, K. Konečná, H. Mallotová, P. Svoboda, K. Šplíchal, P. Šulák, D. Šeich POŘAD: středa 18. ledna Zahájení schůze 2. Aktuální zahraničněpolitická informace - Budoucí status Kosova 3. Dokumenty společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie - Strategie Evropské unie pro Afriku - Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací - Vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou 4. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o sociálním zabezpečení, podepsaná ve Skopji dne 7. října 2005 /sněmovní tisk 1180/ 5. Zahraniční rozvojová pomoc 6. Prezentace České republiky v zahraničí 7. Vládní návrh na vyslání kontingentu speciálních sil rezortu Ministerstva obrany do protiteroristické operace Trvalá svoboda v Afghánistánu /sněmovní tisk 1234/ 8. Vystoupení nových designovaných velvyslanců ČR 9. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků /sněmovní tisk 923/

2 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Úmluvě o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků /sněmovní tisk 1096/ 11. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na ratifikaci Protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) /sněmovní tisk 1123/ 12. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Sedmý dodatkový protokol k Ústavě Světové poštovní unie /sněmovní tisk 1133/ 13. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o překračování státních hranic na turistických stezkách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech, podepsaná v Raabs an der Thaya dne 17. září 2005 /sněmovní tisk 1164/ 14. Sdělení předsedy 15. Připomínky a podněty poslanců 16. Návrh termínu a pořadu příští schůze středa 18. ledna Zahájení schůze Předseda výboru posl. V. Laštůvka zahájil schůzi v 9.40 hodin. Seznámil poslance návrhem pořadu schůze, poslanci s návrhem souhlasili. 2. Aktuální zahraničněpolitická informace Budoucí status Kosova K tomuto jednání poslanci obdrželi vládní materiál a materiál Parlamentního institutu týkající se budoucího statusu Kosova. V úvodu předseda výboru posl. V. Laštůvka konstatoval, že téma budoucího statusu Kosova bylo již opakovaně diskutováno na schůzi zahraničního výboru. Nyní již probíhá diskuse o pozici ČR k budoucímu statusu Kosova v rámci pracovní skupiny, která byla vytvořena na základě rozhodnutí vlády, jejíž členem je též předseda zahraničního výboru. Skupina již jednala, výsledkem je návrh pozice ČR. Dále uvedl, že v rámci jednání pracovní komise prezentoval následující názory členů zahraničního výboru: - musí být zachována multietnicita v Kosovu;

3 evropské standardy musí být součástí jednání o budoucím statusu Kosova; - nelze vnutit žádné řešení oběma stranám; - nelze tuto diskusi uspěchat; - nelze nyní hovořit o samostatnosti Kosova či podmíněné samostatnosti Kosova. Náměstek ministra zahraničních věcí Tomáš Pojar předal poslancům neveřejný pracovní materiál týkající se návrhu pozice ČR k budoucímu statusu Kosova, kterým se má zabývat vláda. Požádal poslance, aby tento materiál považovali za materiál interní, určený pouze pro členy zahraničního výboru. Dále uvedl, že pracovní skupina již zasedá, jsou zde zástupci MZV, MPO, MO, MV, velvyslanci ČR při NATO a EU, v Bosně a Hercegovině, v Srbsku a Černé Hoře, v Rakousku, zástupci zpravodajských služeb a předseda zahraničního výboru. Jednání probíhají na úrovni důvěrné. Dále mimo jiné uvedl, že ČR by vtéto otázce neměla jít za rámec toho, co bylo navrhováno na úrovni EU, co bylo v mandátu vyjednavače Ahtisaariho. ČR by neměla předjímat výsledek vyjednávání vyjednávání by měla probíhat mezi srbskou a kosovskou stranou. Ve Vídni se koncem ledna t.r. sejde skupina pro vyjednávání. O jednání byla informována též Rada bezpečnosti OSN. Jak budou dlouhá tato jednání, nelze předvídat, ale měla by probíhat tak, aby se dospělo k nějakému výsledku. ČR vychází ze všech schválených materiálů, priorit zahraniční politiky, proexportní politiky, bezpečnostní politiky ČR. Západní Balkán je klíčové území z pohledu ČR. Je zde jednotka AČR, máme zde obchodní a ekonomické zájmy. ČR podporuje jednání vyjednavače OSN Ahtisaariho. ČR chce zřídit v Kosovu společně se SR Styčnou kancelář při UNMIK. V rozpravě vystoupili poslanci: - posl. S. Fischer se zajímal o obsah tzv. 3 NE ; - posl. V. Exner uvítal určitý posun při jednání o pozici ČR k budoucímu statusu Kosova již neobsahuje termín podmíněná nezávislost a není zde stanovený časový limit pro ukončení jednání. Je nutno ale konstatovat, že vývoj v Kosovu po r je možno považovat za neúspěšný, ani v jedné oblasti nebylo dosaženo uspokojivého pokroku (bezpečnost, politická situace, ekonomická situace, sociální situace, ochrana menšin). Z předložených materiálů vyplývá, že se ani další lepší pokrok v řešení situace v Kosovu neočekává. EU nezaznamenala žádnou změnu v oblasti, kterou řeší tj. hospodářská rekonstrukce a obnova Kosova. Aby došlo ke změně situace v Kosovu, mělo by dojít k celkové změně politiky mezinárodního společenství a jeho pojetí řešení situace v Kosovu; - posl. J. Kavan mimo jiné uvítal, že ČR hodlá zřídit Styčnou kancelář při UNMIK v Kosovu místo původně zamýšleného zastupitelského úřadu ČR v Kosovu. Dále se zajímal o to, zda se ČR zúčastní vypracování aktuálnější rezoluce RB OSN ke Kosovu a s kým chce při tom spolupracovat. V návrhu pozice není termín multietnické a multikulturní Kosovo vzdává se ČR této vize? Zajímal se, zda ČR má svůj postoj k návratu uprchlíků, což je nutno vnímat v souvislosti s ochranou menšin. Návrh statusu Kosova není nutné v této chvíli definovat, ale postupně diskusí o jednotlivých okruzích problémů a souběžně s postupující integrací tohoto regionu do EU se může dojít k nějakému návrhu. Náměstek T. Pojar reagoval na vystoupení poslanců a mimo jiné uvedl, že - 3 NE znamená, že nedojde též k návratu ke stavu před r. 1999, kdy Kosovo ztratilo autonomii je to dáno rezolucí RB OSN;

4 termín podmíněná nezávislost vypadl z toho důvodu, že vlastně nikdo tento termín nedefinoval; - ČR podporuje to, aby se o řešení jednotlivých problémů vedla jednání obou zúčastněných stran a souběžně budou probíhat konzultace v rámci kontaktní skupiny a OSN; - dokud nebude stanoveno, jaké vlastnické vztahy v Kosovu budou, nedojde k výraznému zlepšení hospodářské, sociální a politické situace. Dokud nejsou vyjasněny vlastnické vztahy, nebude zde nikdo investovat; - důležité je, že od r ustalo na Balkáně masové vraždění, situace v Kosovu nyní není dobrá, ale je výrazně lepší než v 90. letech minulého století; - ČR zatím neuvažuje k aktivnímu působení v rámci RB OSN ČR není členem. Aktivně se bude podílet v rámci EU; - návrat uprchlíků souvisí s ochranou menšin. V návrhu pozice není termín multietnické, neboť s tímto termínem se různě žongluje, v minulosti v r v Kosovu bylo 10 % menšin z celkového počtu obyvatelstva, nyní je to podstatně méně. ČR je pro návrat uprchlíků, pro vyřešení všech majetkoprávních záležitostí, které z toho vyplývají; - definice statusu Kosova je spíše otázkou nějaké road map tj. postupnými kroky bude postupně status definován; - ČR podporuje další integraci regionu do EU; - Výbor pro zahraniční věcí obranu a bezpečnost Senátu přijal usnesení, ve kterém podporuje pozici České republiky, která při jednání o budoucím statutu Kosova bude v souladu s postojem EU a v rámci principů stanovených mezinárodním společenstvím. Dále v rozpravě vystoupili poslanci: - posl. D. Šeich se zajímal, jak je návrh pozice flexibilní, jaký je názor předsedy vlády? Dále uvedl, že rozhodnutí o finálním stavu až do doby, kdy bude řešena integrace regionu do EU, asi není vhodné; - posl. J. Schwippel uvedl, že existence road map není zárukou, že dojde k vyřešení situace. Odkládat řešení některých problémů až do doby, kdy se bude mluvit o integraci regionu do EU, není též řešením. Dále připomněl zkušenost z řešení situace na Kypru, která vlastně stále není vyřešena. Neuspěchat jednání, nepředjímat konečné znění statusu považuje za velmi důležité; Náměstek T. Pojar reagoval na vystoupení poslanců, mimo jiné uvedl, že - úvahy pana předsedy vlády nejsou oficiální pozicí ČR; - princip road map znamená, že nebude předjímán finální status během jednání; - integrace regionu do EU nevyřeší všechny problémy, ale může vyřešit řadů problémů evropská perspektiva pro region je velmi důležitá; - v RB OSN budou mít hlavní slovo stálí členové, kteří mají právo veta, kontaktní skupina a OSN budou klíčoví účastníci jednání o budoucím statusu Kosova; - vyjednavač Ahtisaari je vyslancem generálního tajemníka OSN, má podporu kontaktní skupiny, jedná s ní. Předseda výboru posl. V. Laštůvka uvedl, že jednání o statusu Kosova nelze odkládat až na okamžik vstupu západního Balkánu do EU, ale musí zde být zřetelná evropská perspektiva pro tento region. V závěru jednání předseda výboru posl. V. Laštůvka shrnul proběhlou diskusi členů zahraničního výboru k budoucímu statusu Kosova a konstatoval, že - zahraniční výbor vítá a podporuje návrh pozice ČR k budoucímu statusu Kosova; - sociálně-ekonomické řešení problémů Kosova musí být nedílnou součástí řešení problému Kosova; - důležité je vyřešit problém návratu uprchlíků v návrhu pozice je toto dostatečně zdůrazněno;

5 upuštění od multietnicity Kosova v návrhu pozice je spíše upuštění od použití tohoto slovního vyjádření než od zajištění koexestince národnostních menšin včetně návratu uprchlíků; - časový tlak na jednání není na místě; - posl. V. Exner doplnil, že za důležité považuje též změnu politiky mezinárodního společenství k řešení problémů Kosova. Poslanci se shodli, že tématem jednání o budoucím statusu Kosova se nadále budou zabývat. 3. Dokumenty společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie Strategie Evropské unie pro Afriku V úvodu vystoupil politický ředitel MZV Martin Povejšil, který mimo jiné uvedl, že - ambicí britského předsednictví EU bylo uchopit komplexně a celistvě otázku vztahů EU vůči africkému kontinentu je to určité novum, neboť dosud EU vztahy vůči africkému kontinentu a jednotlivým subregionům Afriky rozvíjela pomocí jiných mechanismů (Barcelonský proces, Evropská sousedská politika, Smlouva z Cotonu); - EU je spojena s Afrikou celou řadou vazeb (např. koloniální vazby); - v EU roste vědomí, že Afrika je pro EU klíčovou oblastí (z hlediska ekonomického, politického, bezpečnostního, z hlediska migrační bezpečnosti, hlediska zdravotního atd.); - EU chce být důležitým hráčem vedle USA a nyní též ČLR; - důležitá je vazba EU a Afriky z hlediska ropy, plynu, uhlí a dalších důležitých surovin. Dále uvedl, že Strategie EU vůči Africe si klade poměrně významné cíle, jejichž většina by měla být splněna do r Vychází z premise, že pro navázání strategických vztahů s Afrikou je třeba zejména Africe účinně pomoci. K tomu je potřeba podniknout takové kroky, které by urychlily dostatečný a trvale udržitelný rozvoj Afriky a vymýcení chudoby. Aby toto bylo možné splnit, je nutné zajistit nastolení míru a bezpečnosti, které jsou nezbytné pro tento rozvoj. EU zde má své bezpečnostní zájmy, v současné době EU rozvíjí v Africe 3 operace (2 v Kongu a 1 v Súdánu). Důležitým komponentem je dobré vládnutí bez tohoto si nelze představit stabilitu. K tomu EU vyvinula určité instrumenty (African pre-review mechanism, Governance facility). Součástí dobrého vládnutí je dodržování lidských práv. Aby rozvoj Afriky byl udržitelný je nutno zajistit: - rozvoj infrastruktury (z hlediska ekonomického, zvýšení mobility, snížení rizik růstu terorismu); - obchod a postupnou liberalizaci za rámec dohod z Cotonu. Zde se bude vytvářet soubor partnerských dohod, které postupnou liberalizaci obchodu s Afrikou pomohou navodit a liberalizace obchodu by se měl dotknout i obchodu se zemědělskými produkty; - podpora zlepšení zdraví v Africe (AIDS, malárie, tuberkulóza); - zastavit degradaci životního prostředí. Pokud se týče zajištění plnění této strategie, je zde přímá souvislost s tzv. rozvojovými cíli tisíciletí, které byly přijaty na summitu OSN v r Zde se EU zavázala poskytnout ročně na rozvojovou pomoc 0,15% HDP a z toho cca 20 mld. EUR by mělo směřovat na financování rozvojové pomoci do Afriky. Tyto cíle jsou odlišné pro tzv. staré země EU (0,7% HDP) a nové země EU (0,33% HDP). Při vyjednávání o této strategii se podařilo ČR

6 - 6- udržet ambice bývalých koloniálních zemí na přijatelné úrovni a výsledný text strategie nebude znamenat žádné významné zatížení ekonomiky ČR. Dále vystoupil zástupce Parlamentního institutu Václav Štěrba. Mimo jiné uvedl, že Strategie pro Afriku je obecný, politický dokument, nyní bude velmi záležet na tom, jaké budou implementační plány, což je úkol pro rakouské předsednictví. V rozpravě vystoupili - posl. P. Lachnit v této souvislosti upozornil na rozpor mezi pomoci Africe a společnou zemědělskou politikou EU; - posl. D. Šeich upozornil, že je důležité, aby se EU podařilo tuto strategii naplnit, aby to nedopadlo obdobně jako s Lisabonskou strategií; - posl. V. Holáň zajímal se o to, jak se v oblasti zdravotnictví angažuje WHO, je zde koordinace s aktivitami EU; - posl. V. Exner zajímal se o to, jak se ČR podílí na celkové částce EU; - posl. V. Laštůvka - jak se má EU aktivně vojensky angažovat v Africe, neměly by se zde více angažovat země Africké unie? Na vystoupení poslanců reagoval politický ředitel M. Povejšil, mimo jiné uvedl, že - souvislost této strategie se společnou zemědělskou politikou EU je zde jasná. Zavedení liberalizace obchodu s Afrikou je komplementární s tím, co dalo zcela najevo britské předsednictví tj. nutno reformovat společnou zemědělskou politiku. Zemědělství je pro řadu afrických zemí klíčovým odvětvím a přístup na evropský trh by byl pro africké země nejefektivnější formou pomoci. Ale zatím neexistuje koncensus v EU, jak rychle přistoupit k reformě společné zemědělské politiky; - strategie je rámcový dokument, bude muset dojít k rozpracování dílčích strategií vůči jednotlivým regionům či zemím. EU chce rozvíjet vztahy safrickou unií ale též s řadou dalších regionálních organizací; - EU si neklade za cíl na základě svých vlastních rozhodnutí vojensky intervenovat a nastolovat mír v jednotlivých konfliktních oblastech za předpokladu, že k tomu nebude vyzvána a nebo k tomu nebude mít příslušný mandát. Je rozvíjen koncept tzv. Battle groups, který ve své podstatě je navržen právě proto, aby EU byla schopna rychle zasahovat v rodících se konfliktech a to zejména na africkém kontinentu. Tento čistě vojenský koncept bojových uskupení si neklade za cíl, aby se stal základem dlouhodobé nebo trvalé masivní přítomnosti EU např. na africkém kontinentu. EU se vojensky angažuje za podmínky tzv. místního vlastnictví ; - koordinace aktivit AU s OSN je axiomem pro všechny oblasti působení; - ČR se účastní na pomoci Africe vlastními projekty a účastí v projektech mezinárodních organizací. Mileniové rozvojové cíle a tato strategie zavázaly ČR k tomu, aby ČR poskytla 0,33 % HDP do r. 2015, do r zatím 0,15% HDP. Tato částka odpovídá potřebám a realitě. Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací Politický ředitel M. Povejšil uvedl, že se v Londýně konal Summit EU Rusko, jako hlavní cíle si vytyčil postoupit při implementaci 4 společných prostorů. Zde dosáhl Summit skromných výsledků. Při jednání o společném hospodářském prostoru dominovalo téma WTO. V prostoru bezpečnosti a spravedlnosti bylo dosaženo nejhmatatelnějšího výsledku, neboť byla úspěšně uzavřena jednání o readmisní dohodě mezi EU a Ruskem a o určitém zjednodušení vízového režimu mezi EU a Ruskem. Došlo ke shodě na tom, že je nutné vést boj proti terorismu a rozvíjet dialog mezi EU a Ruskem v oblasti dodržování lidských práv. V prostoru vnější bezpečnosti EU zevrubně informovala Rusko o plánech týkajících se hraniční asistenční mise v Moldavsku, též se hovořilo naléhavě

7 - 7- ze strany EU o aktuální situaci v Bělorusku a Uzbekistánu. Zde proběhla též debata o jaderném programu Íránu, situaci na Balkánu a Blízkém východu. V prostoru vědy, kultury a vzdělání bylo konstatováno, že zde existuje určitý pokrok. Dále byl podpořen program sociální a ekonomické obnovy severního Kavkazu a nastolen nový smluvní rámec mezi EU a Ruskem po vypršení současné partnerské a kooperační smlouvy v r Z hlediska hodnocení ČR se jeví to, že obecnou tendencí ve vývoji vztahů EU a Ruska je, že se EU ne zcela dobře daří efektivně držet kontrolu nad prioritami agendy jednání mezi EU a Ruskem. Jednání dominují konkrétní otázky spadající do společného hospodářského prostoru a nedaří se zcela zřetelně EU prosadit v prostoru vnější bezpečnosti (Bělorusko, Ukrajina, Moldávie atd.). ČR vždy bránila rozpojení jednání o readmisní dohodě a zjednodušení vízového režimu mezi EU a Ruskem, neboť tyto dvě oblasti spolu souvisí, jednání by měla probíhat paralelně a dohody by měly být podepsány současně. Dohody budou parafovány v únoru 2006, poté může být zahájeno vnitrostátní projednání v řadě zemích EU. Snahou je, aby toto proběhlo co nejdříve. Pokud jde o zjednodušení vízového režimu, dojde zde ke zjednodušení vízového režimu pro občany RF, kteří mají v ČR rodinné příslušníky a dojde ke zrušení vízového režimu pro držitele diplomatických pasů. Bude ale zachována pro držitele služebních pasů. Pokud jde o společný hospodářský prostor, zde dosud nedošlo ke shodě o poplatcích za přelet Sibiře. Zásadní otázkou je nyní uspořádání smluvních vztahů mezi EU a Ruskem od r Rusko usiluje o povýšení těchto vztahů na úroveň obdobnou již existujícím vztahům NATO-RF. EU zatím na toto není ochotna přistoupit, je pro určité zmodernizování současné smlouvy, ale není pro povýšení vztahů. Zástupce Parlamentního institutu V. Štěrba ve světle nedávného sporu o dodávkách plynu mezi Ukrajinou a Ruskem zmínil, že ani témata Rusko, nebo společná energetická politika EU nebyla stanovena jako hlavní priority rakouského předsednictví, ale je zde důvod se domnívat, že toto téma může být aktuální. Již delší dobu dochází k integraci a liberalizaci vnitřního energetického trhu v EU (tato oblast již není výsadní oblastí jednotlivých států) a bezpečnost energetických dovozů se stává stále více tématem zahraniční politiky většiny světových aktérů (ČLR, Indie a též USA jako dovozců a RF jako vývozce). Rusko formulovalo novou doktrínu své zahraniční politiky, která se opírá o to, že RF je velmocí v oblasti surovin. V oblasti zemního plynu Rusko má 1/3 světových zásob. Toto jsou důvody, které vedou některé členy EU k tomu, že navrhují, aby byla zahájena jednání o společné energetické politice. Současné partnerství EU-RF vychází z toho, že EU je velmi závislá na dovozech energií z Ruska a Rusko je závislé na vývozech energií do EU. Toto partnerství nyní funguje. Otázkou je, jaké toto partnerství bude v budoucnu. EU bude zvyšovat v budoucnu své dovozy - v r bude dovoz ropy činit 70%, zemního plynu 80 %). Ze strany EU závislost na dovozech z RF bude trvat. Ze strany Ruska to tak úplně neplatí. Sice Rusko ve své strategii, která platí do r. 2020, počítá se zvyšováním vývozu do EU, ale již nyní si hledá další odběratele. Do r EU zůstává hlavním odběratelem Ruska, ale z dlouhodobější perspektivy toto již nemusí platit. Záleží zde na tom, jaký vývoj nastane v ČLR, jak vzroste její spotřeba zemního plynu. Zatím vedení ČLR o tomto nerozhodlo, nadále využívá vlastní černé uhlí. Odhaduje se, že v r bude ČLR dovážet 50% plynu. Lze předpokládat, že tento plyn bude dovážen z Ruska, neboť již nyní je ČLR závislá na dovozu ropy zoblasti Perského zálivu. Z těchto důvodů je možno odhadovat, že společná energetická politika EU se může stát tématem rakouského předsednictví, následně německého předsednictví a že může být tématem i českého předsednictvím v 1. pol

8 - 8- Závěrem předseda výboru posl. V. Laštůvka uvedl, že toto téma vztahů EU-Rusko je aktuální. Delegace zahraničního výboru navštíví Rusko na pozvání partnerského výboru Státní dumy v polovině února t.r. Vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou Politický ředitel MZV M. Povejšil uvedl, že - v posledním období nebyl přijat žádný významný dokument SZBP ve vztahu k Ukrajině; - v únoru 2005 byl přijat Akční plán EU-Ukrajina, který nastavuje parametry vztahů mezi EU a Ukrajinou v kontextu evropské sousedské politiky, má napomoci přiblížení Ukrajiny k EU, aniž by vylučoval budoucí členství Ukrajiny v EU; - Ukrajina má za sebou složitý vývoj v minulém roce, za 2 měsíce budou volby; - pro EU je nyní prioritní udržet Ukrajinu na cestě k demokracii a snažit se jí pomoci, aby nedošlo k odklonu od demokracie a od EU; - ČR v kontextu Akčního plánu po jeho negociaci a při znalosti Ukrajiny kriticky začala uvažovat o tom, co dělat a definovala 4 oblasti spolupráce mezi ČR a Ukrajinou tak, aby angažmá ČR pomáhalo implementaci Akčního plánu a aby si též ČR posílila svoji roli a svůj vliv na Ukrajině; - výše zmíněný dokument nazvaný Sféry zájmu ČR s ohledem na spolupráci Ukrajiny a ČR při implementaci Akčního plánu Ukrajina zná. K určitým nejasnostem při jeho naplňování dochází, neboť ukrajinská strana má v mnohých ohledem nenaplněná očekávání, ale je to velmi dobrý základ pro zvýšení českého angažmá na Ukrajině v kontextu vztahů EU-Ukrajina; - plynová krize RF-Ukrajina má dopad na situaci na Ukrajině dle analýz MZV lze usuzovat, že ruská motivace nebyla jenom ekonomická, ale sleduje i cíle politické a to ve dvou rovinách: - ruská strana se snaží přitáhnout Ukrajinu zpět blíže k RF; - šlo též o test použití strategické surovinové zbraně jako nástroje prosazování zahraničněpolitických popř. zahraničněbezpečnostních cílů; - výsledek krize je pro ruskou stranu částečně neuspokojivý ve vztahu k EU, protože se nenaplnilo ruské očekávání, že EU podpoří RF ve vztahu k Ukrajině, ale byl úspěšný ve vztahu ke střední Asii - k zemím SNS, protože smlouva, která se stala základem dočasného řešení dodávek plynu na Ukrajinu a dále do Evropy posílila kontrolu RF nad zdroji a tranzitem plynu ze středoasijské oblasti, na němž je domácí ruská spotřeba absolutně závislá (RF spotřebovává levnější středoasijský plyn a svůj dražší plyn exportuje); - neblahým důsledkem polovičatého a krátkodobého řešení této krize je to, že se vlastně vytváří prostor pro postupné další zvyšování ceny ruského plynu, který se bude prodávat dále v Evropě. Zástupce Parlamentního institutu V. Štěrba uvedl, že nedávná energetická krize ukázala, že ukrajinská vnitropolitická scéna nefunguje úplně nezávisle a je zranitelná zvenčí. Má-li EU skutečně zájem na stabilní a demokratické Ukrajině, musí se s tlakem RF vyrovnat. Jedním z nástrojů, která EU k tomu má, je např. Memorandum o spolupráci v oblasti energií přijaté na posledním summitu EU-Ukrajina a v rámci tohoto Memoranda byly přijaty 4 plány. Jeden z nich se věnuje integraci ukrajinského energetického trhu s evropským trhem (plyn, elektřina). EU a Ukrajina stojí před stejnými výzvami potřebují diverzifikovat své zdroje, reformovat svůj elektrický trh. Ukrajina potřebuje reformovat svůj průmysl, aby si mohla dovolit snížit svoji spotřebu zemního plynu a tudíž i závislost na RF, zvýšit efektivitu využívání energetických zdrojů apod. Záleží zde nyní na tom, jak EU tento nástroj využije a zda jej bude používat.

9 - 9- V rozpravě vystoupili posl. P. Lachnit, K. Konečná, V. Exner a politický ředitel M. Povejšil, který mimo jiné přislíbil následně dodat poslancům informaci o implementaci Akčního plánu s ohledem na zájem ČR. 4. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o sociálním zabezpečení, podepsaná ve Skopji dne 7. října 2005 /sněmovní tisk 1180/ Vládní návrh odůvodnil náměstek ministra práce a sociálních věcí Čestmír Sajda ve smyslu předkládací zprávy. Zpravodajskou zprávu přednesla posl. K. Konečná. V rozpravě vystoupil posl. V. Exner a náměstek Č. Sajda. Zpravodajkyně posl. K. Konečná navrhla, aby zahraniční výbor přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně dát souhlas k ratifikaci této Smlouvy. Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 251 (7:0:0). 5. Zahraniční rozvojová pomoc Poslanci obdrželi k tomuto bodu podkladový materiál MZV. Náměstek ministra zahraničních věcí Tomáš Pojar v úvodu mimo jiné uvedl, že - česká zahraniční rozvojová pomoc zahrnuje humanitární pomoc, dlouhodobé projekty zahraniční rozvojové spolupráce, poskytování stipendií, podporu transformačních projektů týkající se transformace nedemokratických zemí v země demokratické atd. v r bude do této oblasti poskytnuta částka ve výši 3.3 mld. Kč (0,11 % HNP); - ČR je z hlediska programů zahraniční rozvojové spolupráce hodnocena velmi dobře; - systém zahraniční rozvojové spolupráce je ale velmi decentralizovaný (9 ministerstev), je zde celá řada zákonů a vyhlášek a proto mnoho projektů nedokáže ČR realizovat v takovém čase a v takové kvalitě, jak by bylo potřeba; - zahraniční rozvojová spolupráce se musí prioritně řídit zahraničněpolitickými prioritami ČR a potřebami na místě nejde o další dotační program pro české subjekty a to jak komerční či nekomerční; - české subjekty by se měly zúčastňovat projektů v rámci agentur OSN, EU; - MZV předkládá vládě materiál, který obsahuje hodnocení zahraniční rozvojové spolupráce v roce minulém a plán na léta následující, který vláda projedná a schválí. Další materiál bude předložen vládě v květnu t.r.; - MZV předložilo poslancům materiál, který obsahuje informace o dosavadní zahraniční rozvojové spolupráci, plány na léta další, přehled poskytnuté humanitární pomoci; - MZV předkládá do vlády materiál týkající se zvýšení pomoci Afghánistánu. Zástupkyně ředitelky odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV Zuzana Hlavičková seznámila poslance formou prezentace se zahraniční rozvojovou spoluprácí ČR. V této souvislosti se předseda výboru posl. V. Laštůvka zajímal o to, jak bylo naplněno usnesení zahraničního výboru č. 247 z Náměstek T. Pojar k tomu uvedl, že vláda schválila pomoc Kubě ve výši 5 mil. Kč a Mexiku ve výši 5 mil. Kč. Pomoc Mexiku byla realizována, Kuba pomoc odmítla, ale finance byly převedeny do rezervního

10 fondu na r Pomoc Rumunsku nebyla realizována zahraniční výbor bude informován o důvodech. V rozpravě vystoupil posl. V. Exner mimo jiné uvedl, že - do r ČR poskytne pomoc ve výši 0,11 HDP a potom by měla být navýšena skokem na 0,17 % HDP v r je reálné toto zajistit?; - jak se pomoc projevuje u tzv. prioritních zemí? - je zde velká byrokracie, ale celková rozvojová pomoc ČR je nižší, než byla před r. 1990; - prostřednictvím našich finančních prostředků plynoucí do EU na rozvojovou pomoc pomáháme zahraničním subjektům, neboť účast českých subjektů na projektech EU je velmi nízká mělo by se přijmout nějaké opatření ke zlepšení tohoto stavu. Posl. D. Šeich uvedl, že je otázkou, co se do rozvojové pomoci před rokem 1990 započítávalo, svým charakterem to vlastně rozvojová pomoc nebyla. Zdůraznil, že by se ČR měla pokusit razantnější diplomacií na vyšší úrovni zvýšit účast českých subjektů na projektech EU. Posl. V. Nájemník konstatoval, že úroveň realizace zahraniční rozvojové pomoci neziskovými organizacemi se výrazně zlepšila. Nejefektivnější pomocí je hospodářská iniciativa, např. projekt zalesňování v Kolumbii. Náměstek T. Pojar reagoval na vystoupení poslanců a mimo jiné uvedl, že - MZV navrhovalo postupné navyšování finanční částky na zahraniční rozvojovou pomoc ale MF toto zamítlo. Výhledově by ČR měla tyto prostředky navýšit ve vztahu k HDP po r a v této době by měl být systém realizace české zahraniční rozvojové pomoci na takové úrovni, že zvýšení finanční prostředky budou účelně realizovány. Debata o tomto bude složitá; - průběžně je možné se vracet k seznamu tzv. prioritních zemí. Prioritní země by měly být a musí zde být. Kde jsou české subjekty přímo na místě, je zde větší šance, že české subjekty získají i účast na zdejších projektech financovaných EU; - je nutné se více zajímat o to, jak jsou utráceny finanční prostředky plynoucí z ČR do fondů EU, ze kterých je zahraniční rozvojová pomoc dále financována. Tendry jsou zadávány na místě, tj. je-li český subjekt již v daném teritoriu, má větší šanci účast v dalším projektu EU získat. Zástupkyně ředitelky Z. Hlavičková dále uvedla, že tzv. prioritní země mají specifický režim. Pro každou prioritní zemi byl vypracován program rozvojové spolupráce. Těchto 8 programů bylo schváleno vládou a poté následně mohla ministerstva věnovat větší důraz na rozvojovou spolupráci s těmito zeměmi. Přehled projektů v prioritních zemích obdrželi poslanci písemně. Náměstek T. Pojar informoval poslance o návrhu nového zákona o zahraniční rozvojové spolupráci. Nyní se rozhoduje o tom, zda má být vytvořen systém např. sekce na MZV a samostatná prováděcí rozvojová agentura atd. Příští vláda musí o tomto systému rozhodnout, zákon by měl být jednoduchý, průhledný. Návrh zákona by měl být projednáván v r. 2007, kdy má být projednávána i novela zákona o krizovém řízení. Předseda výboru posl. V. Laštůvka závěrem vyjádřil přesvědčení, že budoucí zahraniční výbor se problematice zahraniční rozvojové spolupráce bude věnovat a bude spolupracovat při projednávání nových návrhů zákonů týkajících se této problematiky.

11 Prezentace České republiky v zahraničí Poslanci obdrželi k tomuto bodu podkladový materiál MZV. Náměstek ministra zahraničních věcí Pavel Svoboda v úvodu uvedl, že vítá, že zahraniční výbor zařadil na svoji schůzi projednávání jednotné prezentace České republiky v zahraničí. Podrobněji seznámí poslance s touto problematikou ředitelka odboru zahraniční prezentace MZV Jana Adamcová. Současně budou poslanci seznámeni s grafickým kontextem zahraniční prezentace ČR, který vpřípadě vhodného používání bude schopen asociovat jev, který bude spojen s Českou republikou v zahraničí. Účelem je vytvoření určité grafické image, se kterou člověk v zahraničí bude schopen po vhodném intenzivním používání spojovat určitou myšlenku s Českou republikou. Jde o věcnou záležitost, o proces, který byl v rukou největších grafických kapacit, není výsledkem politického rozhodování, jde o záležitost odbornou. Ředitelka odboru zahraniční prezentace Jana Adamcová seznámila poslance s jednotnou prezentací České republiky v zahraničí a též s vítězným návrhem vizuálního stylu České republiky. Poslanci obdrželi též Zprávu MZV o jednotné prezentaci ČR a informační materiál o vítězném návrhu vizuálního stylu ČR pro prezentaci v zahraničí. V rozpravě vystoupila posl. K. Konečná, K. Šplíchal, B. Petr, D. Šeich, ředitelka J. Adamcová a náměstek P. Svoboda. Poslanci se shodli na tom, že podvýbor zahraničního výboru pro prezentaci České republiky v zahraničí se může touto problematikou podrobněji zabývat. 7. Vládní návrh na vyslání kontingentu speciálních sil rezortu Ministerstva obrany do protiteroristické operace Trvalá svoboda v Afghánistánu /sněmovní tisk 1234/ Neveřejné jednání. Vládní návrh odůvodnil ministr obrany Karel Kühnl ve smyslu předkládací zprávy. Předseda výbor posl. V. Laštůvka navrhl, aby další jednání bylo neveřejné. Poslanci s návrhem souhlasili. Ředitel Vojenského zpravodajství plk. Miroslav Krejčík přítomné účastníky jednání poučil ve smyslu 42 zákona 148/1998 Sb. o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů. V závěru jednání zpravodaj posl. V. Holáň navrhl, aby zahraniční výbor přijal usnesení následujícího znění: Zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující uneseni: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem na vyslání kontingentu speciálních sil rezortu Ministerstva obrany do protiteroristické operace Trvalá svoboda v Afghánistánu v průběhu roku 2006 v počtu do 120 osob na dobu do šesti měsíců ode dne vyslání. Poslanci s návrhem nesouhlasili (6:4:2). Byl vypracován následující záznam z jednání č. 252: Po odůvodnění ministra obrany Karla Kühnla, politického ředitele Ministerstva zahraničních věcí Martina Povejšila, zpravodajské zprávě posl. Viléma Holáně a po rozpravě

12 I. při hlasování o návrhu usnesení, kterým zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem na vyslání kontingentu speciálních sil rezortu Ministerstva obrany do protiteroristické operace Trvalá svoboda v Afghánistánu v průběhu roku 2006 v počtu do 120 osob na dobu do šesti měsíců ode dne vyslání - z 12 přítomných poslanců 6 poslanců hlasovalo pro, 4 poslanci hlasovali proti, 2 poslanci nehlasovali - usnesení nebylo přijato; II. p o v ě ř u j e předsedu výboru, aby tento záznam z jednání předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky; III. z m o c ň u j e zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru. 8. Vystoupení nových designovaných velvyslanců ČR Tento bod z časových důvodů nebyl projednán. Jednání schůze bylo přerušeno v hodin. středa 18. ledna 2006 Předseda výboru posl. V. Laštůvka zahájil pokračování schůze v 9.30 hodin. 9. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků /sněmovní tisk 923/ Vládní návrh odůvodnil náměstek životního prostředí František Pojer ve smyslu předkládací zprávy. Zpravodajskou zprávu přednesl posl. V. Nájemník. Mimo jiné uvedl, že dle aktuální britské studie riziko přenosu viru ptačí chřipky stěhovavými ptáky není vysoké, neboť u nemocných ptáků dochází ke ztrátě migračního pudu a fyzického předpokladu k migraci. Daleko větším rizikem jsou pašeráci exotického ptactva. V rozpravě vystoupil dále posl. V. Exner, B. Petr. Na jejich otázky reagoval náměstek F. Pojer. Mimo jiné uvedl, že - je zde celkem 117 smluvních států, z nichž již 53 ratifikovalo svůj přístup k této dohodě; - škody způsobené chráněnými ptáky např. kormorány jsou státem hrazeny, zatím je na tyto účely dostatek prostředků, budou-li v dalších letech škody vyšší, bude MŽP žádat o zvýšení. Zatím tento problém není aktuální. Zpravodaj posl. V. Nájemník navrhl, aby zahraniční výbor přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně dát souhlas k ratifikaci této Dohody. Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 253 (9:0:2).

13 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Úmluvě o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků /sněmovní tisk 1096/ Vládní návrh odůvodnil náměstek ministra financí Jan Málek ve smyslu předkládací zprávy. Zpravodajskou zprávu přednesl posl. P. Lachnit. V rozpravě nevystoupil žádný poslanec. Zpravodaj posl. P. Lachnit navrhl, aby zahraniční výbor přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně dát souhlas k ratifikaci této Úmluvy. Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 254 (9:0:0). 11. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na ratifikaci Protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) /sněmovní tisk 1123/ Vládní návrh odůvodnil vrchní ředitel úseku silniční a veřejné dopravy Ministerstva dopravy Miroslav Zelený ve smyslu předkládací zprávy. Zpravodajskou zprávu přednesl posl. P. Lachnit. V rozpravě nevystoupil žádný poslanec. Zpravodaj posl. P. Lachnit navrhl, aby zahraniční výbor přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně dát souhlas k ratifikaci této Úmluvy. Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 255 (9:0:0). 12. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Sedmý dodatkový protokol k Ústavě Světové poštovní unie /sněmovní tisk 1133 Vládní návrh odůvodnil náměstek ministryně informatiky Pavel Kolář ve smyslu předkládací zprávy. Zpravodajskou zprávu přednesl posl. B. Petr. V rozpravě vystoupil posl. B. Petr, J. Schwippel a náměstek P. Kolář. Zpravodaj posl. B. Petr navrhl, aby zahraniční výbor přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně dát souhlas k ratifikaci tohoto Protokolu. Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 256 (11:0:0). 13. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o překračování státních hranic na turistických stezkách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech, podepsaná v Raabs an der Thaya dne 17. září 2005 /sněmovní tisk 1164/ Vládní návrh odůvodnil náměstek ministra vnitra Vladimír Zeman ve smyslu předkládací zprávy. Zpravodajskou zprávu přednesl posl. J. Schwippel. V rozpravě nevystoupil žádný poslanec.

14 Zpravodaj posl. J. Schwippel navrhl, aby zahraniční výbor přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně dát souhlas k ratifikaci této Smlouvy. Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 257 (11:0:0). 14. Sdělení předsedy Předseda výboru posl. V. Laštůvka informoval poslance o tom, že - ve dnech se v účelovém zařízení KPS v Lipnici nad Sázavou pravděpodobně uskuteční výjezdní zasedání zahraničního výboru za účasti delegace zahraničního výboru Národní rady Slovenské republiky. Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 258 (11:0:0) následujícího znění: Zahraniční výbor schvaluje konání výjezdního zasedání zahraničního výboru ve dnech února 2006 v Lipnici na Sázavou. - v současné době se připravuje vyslání delegace zahraničního výboru do Ruské federace (Petrohrad, Moskva), předběžný termín únor 2006; - připravují se další zahraniční aktivity v souladu se schváleným plánem zahraničních aktivit zahraničního výboru na 1. pololetí Předseda výboru posl. V. Laštůvka informoval poslance o tom, že seznam informací je pravidelně zasílán na ové adresy poslanců. Jednotlivé dokumenty jsou k dispozici poslancům v databázi Informací ze ZÚ ČR, kterou mají na pracovní ploše Lotus Notes. 15. Připomínky a podněty poslanců Posl. V. Exner informoval poslance, že generální tajemník Rady Evropy zaslal vládě dopis týkající se existence nezákonných detenčních center nebo zadržování osob na území České republiky a požaduje odpověď do Navrhl, aby zahraniční výbor byl o odpovědi vlády informován. Poslanci se shodli na návrhu usnesení následujícího znění: Zahraniční výbor I. p o v ě ř u j e předsedu výboru k jednání s předsedou vlády a ministrem zahraničních věcí ve věci odpovědi vlády na dopis generálního tajemníka Rady Evropy týkající se existence nezákonných detenčních center nebo zadržování osob na území České republiky, která má být generálnímu tajemníkovi Rady Evropy zaslána do ; II. ž á d á předsedu výboru, aby zahraniční výbor informoval o výsledcích jednání. Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 259 (11:0:0).

15 Návrh termínu a pořadu příští schůze Poslanci se shodli na tom, že termín příští schůze bude upřesněn předsedou výboru v souladu s ostatními akcemi zahraničního výboru. Na pořadu této schůze by měly být zejména tyto body: - Aktuální zahraničněpolitická informace - Dokumenty Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU - Vízová politika České republiky - Varianty řešení problematiky ratifikace Římského statutu Mezinárodního trestního soudu Českou republikou (jednání bylo přerušeno ) - Sněmovní tisky, které budou Poslaneckou sněmovnou přikázány zahraničnímu výboru k projednání - Sdělení předsedy - Připomínky a podněty poslanců - Návrh termínu a pořadu příští schůze - Vystoupení nových designovaných velvyslanců ČR - popř. další body Schůze skončila v hodin. Zapsala: Stanislava Mikšová Vladimír R e i b e r, v. r. Vladimír L a š t ů v k a, v. r. ověřovatel výboru předseda výboru