PROMĚNY AMERICKÉ RELIGIOZITY VE 20. STOLETÍ

Transkript

1 PROMĚNY AMERICKÉ RELIGIOZITY VE 20. STOLETÍ RLB 270 Náboženství v USA, PS 2011

2 Struktura přednášky Přistěhovalecká legislativa a nárůst plurality Proměny současného křesťanství Nová náboženská hnutí Občanské náboženství v USA Fenomén kulturní války

3 Přistěhovalecká legislativa a nárůst plurality Transformace, trendy, dopady

4 Přistěhovalecká legislativa a nárůst plurality Migrace do USA vrcholí na přelomu 19. a 20. století Zároveň s tím ale výrazně roste odpor vůči imigraci Důvody odporu jsou především kulturní a sociální, protože většina přistěhovalců je z chudých ne-protestantských oblastí Evropy (stř. a vých. Evropa, jižní Evropa)

5 Přistěhovalecká legislativa a nárůst plurality Výsledkem tlaku byla přípravy legislativy vedoucí k omezení imigrace Nejprve byly přijímány zákony omezující jen některé etnické a kulturní skupiny (např. Chinese Exclusion Act z roku 1882) V tomto duchu pokračovaly i další zákony (např. Immigration Act z roku 1917, který výrazně omezoval imigraci z asijských regionů)

6 Přistěhovalecká legislativa a nárůst plurality Další omezující opatření byla přijata po 1. světové válce Výsledkem bylo přijetí tzv. Johnson-Reedova zákona v roce 1924 V důsledku tohoto zákona došlo k výraznému omezení migrace Povolena byla 3 % nových migrantů ročně k celkovému počtu obyvatel podle počtu z censu v roce 1890

7 Přistěhovalecká legislativa a nárůst plurality Dalším důsledkem nového zákona bylo další omezování migrace z neevropských částí světa a naopak posílení migrace z Evropy, zejména pak z oblastí západní a severní Evropy Proměny proporcí migrace z Evropy v důsledku přijímání imigrační legislativy

8 Přistěhovalecká legislativa a nárůst plurality Přijetí nové imigrační legislativy v podstatě petrifikovalo náboženskou mapu USA v podobě z počátku 20. století Díky tomu byly zpomaleny trendy vedoucí k nárůstu náboženské plurality Ty byly ještě více zpomaleny dalšími legislativními úpravami, např. tzv. McCarren- Walterův dodatek, který dále protěžoval imigranty ze záp. a sev. Evropy

9 Přistěhovalecká legislativa a nárůst plurality Socio-ekonomické a zejména politické změny v na konci 50. a v 60. letech vedly tlaku na změnu imigračních zákonů Důvodem bylo jak jejich diskriminační nastavení (souvisí s rozvojem hnutí za lidská práva), tak i ekonomické důvody Snahou kritiků bylo posílení migrace ze zemí tzv. Třetího světa

10 Přistěhovalecká legislativa a nárůst plurality Výsledkem tlaku bylo přijetí nového imigračního zákona, tzv. Hart-Cellarova zákona v roce 1965 Tento zákon zásadním způsobem změnil imigrační kvóty ve prospěch zemí tzv. Třetího světa "Původ" legálních imigrantů v roce 2000 (v %) Evropané Afričané Asiaté/ob. Pacifických ostrovů "Hispánci"

11 Přistěhovalecká legislativa a nárůst plurality Jednoznačným důsledkem změny imigračních zákonů byl nárůst náboženské plurality Tato pluralita narůstala ve prospěch nekřesťanských náboženství V mnoha ohledech zůstala náboženská pluralita úzce svázaná s etnicko-kulturním backgroundem Zajímavým fenoménem je koincidence těchto změn s nástupem alternativní religiozity

12 Přistěhovalecká legislativa a nárůst plurality Dostupné sociologické výzkumy (např. U.S. Religious Landscape Survey - ukazují sice nárůst náboženské plurality, ale zároveň potvrzují jednoznačnou dominanci křesťanských denominací Zároveň tyto výzkumy potvrzují další diferenciaci uvnitř křesťanství a posilování evangelikálních skupin

13 Přistěhovalecká legislativa a nárůst plurality Poměr jednotlivých náboženství v americké populaci (v %) Evangelikálové Katolíci Tradiční protestantské skupiny Historické "černé" církve Mormoni Židé Svědkové Jehovovi Buddhisté Muslimové Ortodoxní Hinduisté Nezařazení

14 Proměny současného křesťanství

15 Proměny současného křesťanství Díky vlivu 2NP se zásadním způsobem proměňuje podoba amerického křesťanství : Komunikace (misie, pastorace) Pojetí angažovanosti jedince v procesu spásy a jeho role v církvi a společnosti

16 Proměny současného křesťanství Nová podoba amerického křesťanství je nesena jednoznačně v duchu evangelikalismu Jeho vliv v 2. polovině 20. století narostl natolik, že mnozí badatelé (např. C. Albanese) mluví o krizi tradičního křesťanství a zlatém věku evangelikalismu Svoji roli zde hraje zejména inovativní potenciál evangelikalismu, který se projevuje zejména v nových formách komunikace

17 Proměny současného křesťanství Mapa podílu evangelikálního křesťanství v USA. Státy s největším podílem evangelikálů se kryjí s územím tradičně označovaným jako Bible belt (Biblický pás) Oblast tzv. Bible belt % % % % %

18 Proměny současného křesťanství Mapa vyznačující počet evangelikálních křesťanů v populaci (viz předchozí slide). Porovnání s vedlejší mapou účastni na bohoslužbách ukazuje, že participace a aktivita evangelikálů je vysoká Mapa vyznačující počet pravidelných účastníků bohoslužeb (alespoň 1x týdně). Nejtmavší oblasti označují státy, kde počet dosahuje více než 80% populace. S výjimkou státu Utah jde o státy v tzv. Biblickém pásu.

19 Proměny současného křesťanství Nový způsob komunikace souvisí s tzv. městským revivalismem Toto hnutí, které se ve Spojených státech objevilo v první polovině 19. století, bylo jednou ze součástí 2NP a jeho hlavním rysem byla snaha oslovit pomocí výrazových prostředků vznikající industriální společnosti široké masy městského obyvatelstva Jeho hlavní aktéři Charles Grandison Finney, Dwight Moody a Billy Sunday požadovali, aby byla biblická zvěst lidem předávána ve srozumitelné formě a k jejímu šíření sloužily všechny dostupné prostředky

20 Proměny současného křesťanství Základy celého systému položil Charles Finney, který ve své knize Přednášky: O obrozeních náboženství z roku 1860 vyložil zásady úspěšné misie vedoucí ke skutečnému obrácení se k Bohu Klíčem podle něj byl především způsob kázání, který se měl co nejvíce podobat technice prodeje zboží měl být jasný, srozumitelný a přesvědčivý Finney proto jednoznačně odmítal teologicky sofistikované doktríny a svá kázání založil na doslovném výkladu Bible FUNDAMENTALISMUS

21 Proměny současného křesťanství Dwight L. Moody ( ) Dwight Moody, provedl jeho racionalizaci a rutinizaci, jejímž základem bylo přijetí obchodního ducha a firemní struktury Založil mimo jiné síť biblických škol, mezi nimiž vyniká Moodyho biblický institut v Chicagu, nabízející profesionální trénink náboženského marketingu a efektivního použití masových komunikačních prostředků, jakými v Moodyho době byl zejména tisk

22 Proměny současného křesťanství Billy Sunday celý tento systém dotvořil jednak další komercionalizací a jednak doplněním jakéhosi zábavného prvku Náboženská vysílání, nejprve rozhlasová, se tak stala skutečnými show, během kterých lidé prostřednictvím zábavy dosahovali spásy To umožnilo využít komunikační potenciál, který v sobě masová média mají oslovit v jediný okamžik velké množství lidí Billy Sunday ( )

23 Proměny současného křesťanství Na tzv. městský revivalismus a inovace s ním spojené úzce navazuje jeden z nejvýraznějších a zároveň nejproblematičtějších proudů soudobého evangelikalismu tzv. televangelikalismus Tento fenomén využívá elektronická média jako rozhlas a televizi pro šíření vlastní nauky a také kvůli získávání finančních prostředků pro vlastní činnost Pro většinu takovýchto náboženských skupin bylo typické přesvědčení o neomylnosti biblické zvěsti, důraz na působení a dary Ducha svatého a vyzdvihování spásné úlohy osobního znovuzrození v Kristu

24 Proměny současného křesťanství K první generaci televangelistů patřil také jedena z nejznámějších postav elektronické církevní scény, Oral Roberts Zastával relativně umírněnější postoje ve vztahu k ekumenismu a pluralitě teologického tázání Jeho pojetí revivalistického evangelismu bylo spíše individualistické a zdůrazňovalo zdraví, štěstí a prosperitu konkrétních věřících Oral Roberts ( )

25 Proměny současného křesťanství Největší rozkvět televangelismu, ale také jeho stinné stránky jsou spojovány zejména s dvěma kontroverzními postavami, Jerry Falwellem a Patem Robertsonem První z nich založil v roce 1956 Baptistickou církev Thomase Roada, jejíž rozhlasové a později televizní vysílání postupně přetvořil na velmi vlivný mediální nástroj V roce 1979 své značně konzervativní politické názory ztělesnil ve dvou významných nábožensko-politických hnutích Morální většině a Křesťanském hlasu Jerry Falwell ( )

26 Proměny současného křesťanství Tato hnutí se záhy stala nejvýznamnější součástí tzv. nové (křesťanské) pravice, amerického politického proudu, který se velmi kriticky vymezoval vůči liberalismu a úpadku americké společnosti v šedesátých a zejména sedmdesátých letech minulého století Falwell kritizoval zejména odklon o základních principů křesťanské morálky, projevující se hlubokým morálním marasmem a nárůstem takových patologických jevů jsou pornografie, potraty a homosexualita Vrcholem Falwellových aktivit pak bylo přímé zapojení do prezidentské kampaně, v níž podpořil republikánského kandidáta Ronalda Reagana

27 Proměny současného křesťanství Rovněž Pat Robertson spojil svoji představu fundamentalistického evangelikálního křesťanství s politickým konservatismem Založil jednu z nejúspěšnějších náboženských mediálních společností, Christian Broadcasting Network, která je považována za typického reprezentanta dravého a úspěšného náboženského businessu V roce 1993 měl holding obrat 208 milionů amerických dolarů Pat Robertson (*1930)

28 Proměny současného křesťanství Právě úzké propojení náboženství a businessu jsou spolu s komercionalizací a dysneizací náboženství hlavními důvody kritiky televangelismu, a to jak ze strany liberálních sekularistů, tak ze strany představitelů tradičních náboženských skupin Ti také dále kritizují zploštění náboženského života omezeného na pravidelné sledování kázání a společných modliteb izolovanými jedinci a tím i marginalizaci jedné z klíčových úrovní křesťanství života v komunitě církve

29 Proměny současného křesťanství Debatu o vlivu televangelismu výrazně poznamenaly a v jistém případě i ukončily události z jara 1987, kdy byl obviněn jeden z nejznámějších televangelistů tehdejší doby Jim Bakker z toho, že měl nemanželský poměr se svojí sekretářkou Podobná obvinění z nevěry a sexuální obtěžování se záhy objevila i v souvislosti s dalšími televangelisty, například Marvinem Gormanem

30 Proměny současného křesťanství Přes deklarace jednotlivých televangelizátorů (ale i jejich kritiků) je v porovnání s celkovou populací počet pravidelných diváků náboženského vysílání relativně nízký I v době největšího rozkvětu televangelismu, za který je považováno rozmezí let 1980 až 1987, se pohyboval někde mezi 5 10 % Mimoto se naprostá většina těchto potenciálních členů elektronických církví rekrutuje převážně z jižních částí Spojených států, kde náboženství stále hraje výraznou roli. Působení televangelistů tak spíše jen posiluje náboženské přesvědčení již beztak aktivně věřících, než aby získávali nové věřící

31 Nová náboženská hnutí Alternativní a nová religiozita v 2. polovině 20. století

32 Nová náboženská hnutí Jedním z nejvýraznějších náboženských fenoménů v americké religiozitě ve 2. pol. 2O. století jsou tzv. nová náboženská hnutí Americký sociolog William G. McLoughlin jejich vznik dává do souvislosti s obdobími velkých náboženských probuzení, která v průběhu 18. až 20. století výrazně formovala náboženský, ale také politický a kulturní život Spojených států Vznik a nástup fenoménu nových náboženských hnutí je v kontextu McLoughlinova výkladu traktován jako projev čtvrtého velkého probuzení, podníceného neregulovaným vykořisťováním lidí i přírody

33 Nová náboženská hnutí Jiné vysvětlení spojené se vznikem NNH v USA dává Gordon Melton, podle něhož je vznik a následný boom NNH přímým důsledkem změny imigračních zákonů v 60. letech Díky ní se do USA dostává celá řada náboženských tradic a náboženských myslitelů, kteří ovlivnili alternativní náboženskou scénu Toto přesvědčení koresponduje s Meltonovou typologií americké religiozity

34 Nová náboženská hnutí Minoritní skupiny, které spojují náboženskou a etnickou identitu. Tyto skupiny jsou většinou v jiných částech světa majoritou ETNICKÁ NÁBOŽENSTVÍ DOMINANTNÍ NÁBOŽENSTVÍ SEKTY Náboženství, které má přístup ke všem zdrojům moci (viz např kategorie univerzální církev). Jde o inklusivistické skupiny Exkluvistická a striktní skupina. Je kulturně spojená s dominantním náboženstvím NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ Většinou úplně odříznutá od zdrojů moci. V americkém kontextu jsou často označovány jako kulty.

35 Nová náboženská hnutí Od 90. let 20. století se postupně mění původně negativní pohled na NNH, která přestávají být vnímána jako nebezpečné kulty Poměrně pozitivně jsou vnímány o náb. skupiny východního původu, jejichž členská základna nebyla etnická. Týkalo se to zejména buddhistů a některých hinduistických skupin, které se v americké společnosti již etablovaly

36 Nová náboženská hnutí Největší je ale rozkvět těch NNH, která navazují na tzv. metafyzickou tradici Nejvýraznějším reprezentantem toho typu NNH je fenomén New Age, k němuž se vědomě hlásí cca 0,4 % americké populace Rezonance tohoto hnutí je ale mnohem větší a podle některých odhadů může dosáhnout počet sympatizantů New Age až 12 %

37 Nová náboženská hnutí Jiný, dnes už klasický, výklad vzniku a rozvoje NNH v USA podal významný sociolog Robert N. Bellah Bellah je přesvědčen, že nová náboženská hnutí jsou vlastně jakýmisi následovnickými hnutími hnutí spojených s politickým protestem a kulturním experimentem, která se v západní kultuře objevila na začátku šedesátých let.

38 Nová náboženská hnutí Tato protestní hnutí byla podle Bellaha výrazem rozpadu novověkého obrazu světa a novověké společnosti založených na biblických náboženstvích a utilitárním individualismu. Mezi těmito dvěma způsoby interpretace světa již dlouhou dobu existovala značná tenze daná tím, že biblická tradice byla úzce spjatá s kategorií svědomí, zatímco utilitární individualismus se zájmem Toto napětí se dařilo jistou dobu klidnit pouze za cenou korupce biblické tradice. V důsledku toho se ale biblické náboženství stalo součástí utilitárního a neosobního systému, vůči němuž se právě počátkem šedesátých let 20. století zvedla vlna odporu a protestu, který se odehrával ve dvou základních rovinách, politické a kulturně-experimentální

39 Občanské náboženství v USA

40 Občanské náboženství v USA Velmi výrazným projevem náboženského života v USA je tzv. občanské nábožentví Autorem pojmu občanské náboženství je Robert N. Bellah, který tímto pojmem označoval jakousi alternativu vůči církevnímu náboženství, která je charakteristická především pro americkou společnost Jde vlastně o určitou náboženskou dimenzi společnosti, založenou nikoli na židokřesťanských základech, nýbrž vyrůstající z historické zkušenosti obyvatel Spojených států, která byla silně ovlivněna protestantskou mentalitou. Tento fenomén se projevuje pomocí specifických rituálů (prezidentská inaugurace), textů (Deklarace nezávisloti), míst (Gettysburg) a pocitem vzájemné sounáležitosti

41 Občanské náboženství v USA Tyto základní myšlenky Bellah později rozvinul v komplexní teorii založenou na myšlence vývoje náboženství v souvislosti s vývojem konkrétního sociopolitického systému Tvrdil, že každá předmoderní společnost, která musí řešit nějaký nábožensko-politický problém, ho řeší buď pomocí spojení obou oblastí, což bylo typické především pro archaické společnosti, nebo naopak jejich diferenciací, s čímž se můžeme setkat zejména v raně moderních společnostech Proto je občanské náboženství typické pouze pro moderní společnosti, v nichž jsou náboženské instituce striktně odděleny od institucí politických

42 Občanské náboženství v USA V tomto kontextu je pak třeba chápat sebepojetí amerického národa, symbolicky vyjádřené právě v takových dokumentech jako je Deklarace nezávislosti či prezidentská inaugurační přísaha To vše v sobě obsahuje myšlenku, že existuje vyšší, transcendentní bytost (Bůh), která si vybrala americký národ, aby žil podle jejich zákonů Bellah zajímavě dokazuje, jak v tomto kontextu mají na první pohled sekulární hodnoty jako svoboda, spravedlnost, dobročinnost či osobní ctnost výrazně náboženský podtext, konkretizovaný například v heslu Věříme v Boha (In God We Trust), které doprovází Američany na všech státních symbolech a dokonce i na bankovkách

43 Občanské náboženství v USA Hrob JFK s věčným ohněm je v jedné přímce s památníkem A. Lincolna, Washingtonským monumentem a budovou Kapitolu Jedním z nejvýraznějších projevů občanského náboženství v USA je kult neznámého vojína. Památník neznámého vojína na vojenském hřbitovu v Arlingtonu

44 Občanské náboženství v USA Památník Abrahama Lincolna tvoří protipól budově Kongresu USA a uzavírá tak symbolický střed amerického občanského náboženství National Mall ve Washingtonu Jeden z lidových projevů občanského náboženství v USA plakát znázorňující Ježíše, jak drží vlajku USA

45 Fenomén kulturní války

46 Fenomén kulturní války Jedním z velkých témat spojených s americkou religiozitou je vztah mezi náboženstvím a politikou, resp. sekulární sférou (viz také koncept občanského náboženství) To se odráží především v otázce oddělení státu/společnosti a náboženství I přes tvrzení, že princip oddělení státu a náboženství je nedílnou součástí americké náboženské mentality, neexistuje v této otázce ani dnes konsensus

47 Fenomén kulturní války Jedním z důvodů je mimo jiné i to, že existují přinejmenším dvě dosti odlišná zdůvodnění tohoto principu: Nábožensko-teologické (např. Roger Williams) Sekulární (např. Thomas Jefferson) Spor je pak veden mimo jiné i to, které zdůvodnění je to legitimní a více americké

48 Fenomén kulturní války To se pak odráží také v otázce: Do jaké míry má být náboženství společensky angažované? resp. Co je ještě akceptovatelná angažovanost náboženství, aniž by byl porušen princip oddělení státu a náboženství? Jednou z oblastí, která se stává v této otázce bitevním polem je americké veřejné školství, které by mělo být podle 1. dodatku Ústavy prosté všech náboženských prvků

49 Fenomén kulturní války S posilováním evangelikálních tendencí v americkém křesťanství narůstá i snaha prosazovat křesťanský pohled na svět jako součást vzdělávacího systému Prvním velkým střetem byl tzv. Opičí proces (Scopes vs. Tennessee, 1925), který skončil formálním ukončením procesu s učitelem biologie Johna Scopese vyučujícím evoluční teorii, aniž by bylo ovšem zrušeno jeho obvinění a rozsudky soudů nižší instance, které Scopese shledaly vinným z porušení tzv. Butlerova zákona

50 Fenomén kulturní války Střety mezi evangelikálními zastánci křesťanské výchovy a sekularisty nabraly na intezitě po 2. světové válce: Engel vs. Vital, 1962 Nejvyšší soud zakázal jakékoli modlitby na veřejných školách Epperson vs. Arkansas, 1968 NS prohlásil Butlerův zákon zakazující výuku, která je v rozporu s Biblí za porušení 1. dodatku

51 Fenomén kulturní války Později, v 70. letech se objevují další otázky, jakými jsou především potraty či legalizace vztahů lidí stejného pohlaví To jednoznačně souvisí s liberalizací americké společnosti v 60. letech a uvolněním legislativy v těchto otázkách Všechny tyto problémy byly interpretovány ze strany evangelikálních křesťanů jako doklad úpadku americké společnosti a porušení smlouvy s Bohem, díky které jsou USA vyvolenou zemí

52 Fenomén kulturní války Uvedené konfrontace postupně přerůstaly v ideologický střet často označovaný jako kulturní válka Jeho prvním vrcholem byly události spojené s aktivitami skupiny nazývané Moralní většina (viz slidy č. 24 a 25)

53 Fenomén kulturní války Jedním z velkých témat Morální většiny je podpora tradiční rodiny Jedinou možnou nápravou je tak návrat k Boží smlouvě a obnovení křesťanského charakteru USA Toto nábožensko-politické hnutí interpretovalo politické, sociální a ekonomické obtíže, do nichž se dostala americká společnost v 70. letech 20. století jako důsledek morálního úpadku a odklonu od původního, křesťanského charakteru americké společnosti Hnutí získalo velký vliv v americké pravici a to díky spojení s tzv. neokonzervatismem

54 Fenomén kulturní války V souvislosti s narůstajícím napětím zaujímají evangelikální skupiny stále častěji strategii tzv. legislativní mobilizace Tato strategie se opírá o tvrzení, že evangelikálové jsou menšinou, která jako ostatní mešiny potřebuje ochranu Model pronásledované menšiny je ale typický pro obě strany konfliktu

55 Fenomén kulturní války Mnozí autoři (např. Clark W. Roof) se nicméně k fenoménu tzv. kulturní války staví spíše zdrženlivě Podle nich jde o model, který je často zneužíván médii, která ráda zdůrazňují rozdělení společnosti Jde spíše o střet mezi tzv. progresivisty a tzv. tradicionalisty, který je zřetelný ve všech vyznáních a denominacích. Otázkou je, jakou roli v něm skutečně hraje náboženství Dalším problémem je vymezení jednotlivých postojů, co se za nimi vlastně skrývá Kromě toho jde o postoje, které jsou kulturně a historicky podmíněné Zároveň upozorňují na to, že většina Američanů dnes zaujímá spíše kompromisní postoj

56 Vybraná bibliografie Albanese, C. L., America Religions and Religion, Belmont: Thomson 2007, s Fishwick, M. W., Great Awakenings. Popular Religion and Popular Culture, New York: Harrington Park Press 1995, s Irons, P., God on Trial, New York: Penguins Book 2007 Thomson, I. T., Culture Wars and Enduring American Dilemmas, Ann Arbor: University of Michigan Press 2010