ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2012

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2012"

Transkript

1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2012 Název projektu: Kultura aktivního stáří v programech měst a obcí MSK s využitím ICT Číslo projektu: Hlavní řešitel projektu: Spoluřešitelé projektu: 01548/2012/RRC doc. PhDr. Helena Kolibová, CSc. Ing. Magdalena Chmelařová, Ph.D., doc. PhDr. Anna Václavíková, CSc., PhDr. Věra Juříčková, Ph.D. V Opavě 30. září 2013

2 Obsah ÚVOD CÍLE VÝZKUMU A ZPŮSOB PREZENTACE JEHO VÝSLEDKŮ METODOLOGIE VÝZKUMNÝ VZOREK ANALÝZA VÝSLEDKŮ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA SWOT ANALÝZA KULTURA PODPORY AKTIVNÍHO STÁŘÍ V PROGRAMECH MĚST A OBCÍ MSK SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY PŘÍLEŽITOSTI HROZBY FUNKČNÍ POTENCIÁL SENIORA MSK Klíčové momenty SENIOR A JEHO EKONOMICKÝ POTENCIÁL V MSK Volnočasové aktivity seniorů Vzdělávání Dobrovolnictví Vliv ICT na životní styl osob Přátelsky podnětné prostředí Strategie kultury aktivního stáří ze strany měst a obcí MSK Analýzy společenské podpory aktivního stáří optikou legislativních předpisů Bariéry aktivnějšího trávení volného času NÁMĚTY NA ROZVOJ DISKUSE A KONKRÉTNÍ OPATŘENÍ K OPTIMALIZACI KULTURY STÁŘÍ V REGIONÁLNÍM KONTEXTU Výstupy projektu... 51

3 ÚVOD Generace 55+ je ekonomicky, vzdělanostně a sociálně silně diverzifikovaná skupina osob s nerovnoměrně rozloženými příjmy, dovednostmi, schopnostmi (např. jazyková a počítačová gramotnost, pracovní mobilita či spotřební chování) a možnostmi. Moravskoslezský kraj má v rámci české společnosti druhé nejvyšší zastoupení věkové skupiny osob 65+ v ČR v populaci, ale v žádném případě není regionem osídleným pouze penzisty. V programech měst a obcí kraje se objevují diferencované přístupy, s menším nebo větším využitím např. sponzorských, lobbistických či jiných vazeb. Na jedné straně se střetává nabídka péče a možností k aktivnímu stárnutí, které respektují ekonomickou základnu státní i regionální provenience a na druhé straně se objevuje sociálně-psychologické zázemí, jež lze vymezit jako míru očekávání ze strany obyvatel vůči zabezpečovací funkci státu a spíše menší míru vlastní zodpovědnosti a iniciativ. Problematika stárnutí má transdisciplinární charakter, přesahuje hranice administrativních kompetencí či úrovní veřejné správy a propojuje společenské vstupy, jež naplňují řadu rovin a sektorů. Náš projekt se snažil zachytit problém v komplexní šíři: - Humanitární rovina kultura aktivního stáří funguje jako součást ochrany seniorů před případnou stigmatizací a stereotypizací cílové skupiny. - Sociologická rovina úroveň převládající kultury aktivního stáří zrcadlí obraz občanského zapojení v kontextu společenského přijetí stáří jako důležitého zdroje inspirace, životní zkušenosti a mezigenerační participace při rozvíjení kvality života. - Finanční rovina kultura aktivního stárnutí se zaměřuje na posílení prvků soběstačnosti jedinců a je schopna omezovat nutné ekonomické vstupy společnosti pro péči o pasivně staré osoby. - Organizační rovina - kultura aktivního stáří posiluje schopnost rodiny pečovat o své blízké (princip subsidiarity v praxi), příznivě ovlivňuje vytíženost sociálních institucí, zapojení NNO a veřejného sektoru v péči o cílovou skupinu. Hlavní dilemata společenské podpory cílové skupiny se odvíjejí od problematizace stáří jako životní etapy s vysokou ekonomickou zátěží společnosti, zejména v rostoucích nákladech na zdravotně sociální systémy. Stáří je nadále mediálně komentováno jako životní etapa, přirozeně provázená nižším společenským statusem. Tlak moderních společností na výkon jednotlivce a možnosti jeho seberealizace ovlivňují tradičně vštěpované rodinné hodnoty (úcta k prarodičům a starším lidem) a jsou tak osobám ve vyšším věku téměř nepřátelské ne-li přímo ageistické. Problém stárnutí je dokumentován v různých oblastech sociálních a ekonomických problémů společnosti: - bydlení a prostorová segregace bariéry volného pohybu nebo umístění např. sociálních ústavů mimo či na okraji běžné zástavby, - důchodový systém, jeho náklady a disproporce výběrů a výdajů, - mediální kultura a atributy image stáří, - volnočasové aktivity a podpora vzdělávání seniorů, - sociální péče charakteristika nabídky služeb, čekací doby na přechod klienta do alternativ ústavní péče, role klíčových poskytovatelů služeb z NNO, 3

4 - účast a diskriminační praktiky na regionálním trhu práce, - zdravotní péče - omezování výdajů, etická dilemata efektivnosti péče o seniory, zacházení s klienty seniory. Aktivní stárnutí by nemělo být jen cílem jednotlivce, ale hlavně cílem veřejné politiky. Ta může přispívat k utváření prostředí, ve kterém senioři žijí, aby umožňovalo aktivní a zdravý způsob jejich života. Představa aktivního a soběstačného stáří spočívá na možnosti seberealizace jednotlivce i ve vyšším věku s využitím aktivní spoluúčasti známého prostředí a komunitních vazeb v přirozených podmínkách. Přínos je možné spatřit v rovině ekonomické, ale i psychologické a sociální. Podpora aktivního stáří se nemůže odehrávat mimo kontext mezigenerační solidarity. Vzájemná solidarita je podmínkou existence civilizace. Solidaritu měst a obcí s jejich obyvateli lze považovat za neoddiskutovatelnou. Kontexty a motivy společenských programů zejména na úrovni měst a obcí by měly být senzitivnější vůči rozdílným potřebám osob 55+. Výsledky šetření jsme se snažili pojmout jako zdroje inspirace veřejné správě a s cílem iniciovat návrh společenské, ekonomické, sociální podpory pro zvýšení kvality života cílové skupiny seniorů v kontextu mezigenerační solidarity v demografické realitě regionálního prostoru. 4

5 1 CÍLE VÝZKUMU A ZPŮSOB PREZENTACE JEHO VÝSLEDKŮ Cílem výzkumu bylo formulovat východiska a nastínit určité praktické možnosti, jak informovat o sociální realitě lokální politické reprezentace a posílit podporu měst a obcí v prožívání aktivního stáří populace na základě mezigenerační solidarity ve prospěch kontinuálního vývoje lokální komunity Moravskoslezského kraje. Typickým znakem naší současné reality jsou změny vnitřního a vnějšího prostředí, ekonomická krize a od ní se odvíjející nestabilita a nejistota, které ovlivňuje životní podmínky v prostoru regionu a kvalitu života jejich obyvatel. Současná společnost pod tlakem demografického alarmismu nastolila problém řešení stárnutí populace a péče o seniory, což se promítlo do řady strategií institucí i výzkumných počinů na různé úrovni. Společenská podpora cílové skupiny seniorů má symbolické konsekvence. Jde o naplnění humánních a kulturních aspektů vyjádřením postoje společnosti vůči stárnoucím lidem, že nezůstali na své stáří sami, že se společnost zajímá o spokojené stáří svých seniorů. Volba adekvátní společenské podpory seniorů, jež po dlouhou dobu nebyla vnímána jako aktuální problém, je možná se znalostí analýz aktuálního stavu nabízených aktivit, služeb, možností sociální politiky a jejich nástrojů a zároveň intepretace představ seniorů samotných o formách a prioritách společenského zájmu. Zcela jistě je třeba zdůraznit, že podpora se musí týkat velké škály potřeb seniorů: - instrumentální úroveň potřeb (kompenzace úbytku fyzických sil v sebeobsluze, donáška nákupů, obědů, nabídka fyzické pomoci s hygienou, oblékáním, praktická pomoc apod.), - sociální potřeby bezpečí a jistoty (existence funkční podpory včetně finančních garancí, aby municipalita nekladla zvýšené ekonomické požadavky a nepřenášela náklady péče na seniory a jejich rodiny), - emocionální potřeby (setkávání, společenství, mezigenerační i vrstevnické vazby), - potřeby uznání a prestiže (zájem o člověka, inspirace a informování o vnějším světě, úcta ke zkušenostem a dílu starších občanů), - seberealizace (smysluplné aktivizační programy). Rámec výkladu byl dán snahou interpretovat data z realizovaných empirických výzkumů a uvést je do aktuálních souvislostí. V neposlední řadě šlo o to, prezentovat východiska v důsledku jejich společenských vazeb. Hodnota dat a závěrů pramení z autentičnosti zdrojů. Segmentační proměnné zachytily geografické skutečnosti neboť byly získané ze spontánního vyjádření osob 55+ s bydlištěm v Moravskoslezském kraji v regionálním prostoru Bruntálska, Frýdecko-Místecka, Novojičínska, Ostravska, Opavska a Karvinska. Výzkum zapracoval: Identifikační proměnné segmentace o Demografické faktory počet obyvatel, věkové kohorty, strom života, gender o Sociálně ekonomické faktory (příjem, zaměstnání, vzdělání) o Psychologické faktory (názory, aktivity, zájmy) Reakční proměnné segmentace 5

6 o Životní strategie o Životní styl Informační výpověď je využitelná pro opatření v mikro, mezo a makro rovině společnosti a charakterizuje ekonomický, kulturní, sociální, symbolický a zvláště lidský kapitál (teorie P. Bourdieu) osob 55+ v regionálním kontextu. Naším záměrem bylo zachytit vnímání generace 55+ v několika ohledech, jednak jejich postojů, potřeb a pocitů, jednak jejich hodnocení konkrétní nabídky a podpory aktivního stárnutí na úrovni měst a obcí Moravskoslezského kraje včetně jejich bariér. 1.1 METODOLOGIE Průzkum cílové skupiny osob 55+ probíhal v několika etapách. První fáze byla naplněna teoretickou analýzou současného stavu poznání k tematickému okruhu stáří a potřeb seniorů. Byla zpracována demografická analýza a SWOT analýza podpory aktivního stáří v regionálních podmínkách, byly realizovány rozhovory s odborníky a praktiky, pracujícími ve službách pro seniory apod. Po důkladné analýze bylo konstruováno dotazníkové šetření. Výzkum respektoval aktuální požadavky na sběr a zpracování dat, kdy se kombinoval kvantitativní a kvalitativní přístup. Kvantitativní výzkum vycházel z dat získaných ze standardizovaného dotazníku (příloha č. 1). Dotazování bylo realizováno v přímé interakci mezi tazateli a respondenty. Sběr dat probíhal v průběhu dubna až srpna Tazateli byli studenti Slezské univerzity, oboru Veřejná správa a regionální politika. Dalšími metodami, které jsme využili při komplexním pohledu, byly obsahová analýza dokumentů, webových stránek měst a obcí, demografická analýza a SWOT analýza. 1.2 VÝZKUMNÝ VZOREK Referenčním rámcem provedených analýz bylo uplatnění kritéria věku. Pojali jsme osoby 55+ jako homogenní skupinu a vycházeli jsme z toho, že koncept stáří je sociálním konstruktem se specificky definovanými znaky, kterému jsou často připisovány stereotypní atributy. Přestože jsme určili jako limit dosažení konkrétní úrovně chronologického věku (vzhledem k různým podmínkám stanovení důchodového věku v ČR byla určena hranice 55+), předpokládali jsme a naše výzkumy potvrdily, že ve věkové skupině dochází k odlišnostem dynamiky biologického věku (stupeň opotřebení fyzického těla a zdraví) respondenta, psychického věku (intelektuální kapacita a duševní výkonnost) se sociálním věkem. Projekt měl vytýčené tři cílové skupiny skupinu osob 55+, skupinu zaměstnavatelů firem malého, středního a velkého podnikání a skupinu poskytovatelů sociálních služeb v prostoru Moravskoslezského kraje. Primární cílovou skupinou výzkumného šetření společenské podpory aktivního stáří bylo 660 respondentů, jejichž výběr vycházel z metody kvótního výběru na základě dat z ČSÚ. Tento záměrný výběr vytvořil soubor respondentů, kteří jsou z hlediska vybraných sociálně demografických znaků - podle pohlaví, vzdělání, věku a ekonomické aktivity zastoupeni stejným způsobem, jako jsou tyto kategorie zastoupeny v celkové populaci Moravskoslezského kraje. Výběrový soubor tedy splňuje podobné parametry rozložení vybraných sociálně demografických znaků jako základní soubor. Způsob výběru respondentů a jejich počet odpovídá nárokům, jeví se jako dostačující pro zaručení vysoké míry reprezentativity a možného zobecnění na základní soubor obyvatele Moravskoslezského kraje. 6

7 Informace o struktuře vzorku podle stěžejních sociálně-demografických charakteristik jsou uvedeny v přiložených tabulkách. Pohlaví Celkem Celkem v % muž ,5 žena ,5 Celkem ,0 Okres Celkem Celkem v % Karviná ,7 Ostrava ,3 Nový Jičín 79 12,0 Frýdek Místek ,2 Opava 89 13,5 Bruntál 55 8,3 Celkem ,0 Věk Celkem Celkem v % let , let , let , let 65 9,8 80+ let 76 11,5 Celkem ,0 Vzdělání Celkem Celkem v % základní ,3 střední bez maturity ,6 středoškolské s maturitou ,1 vysokoškolské 79 12,0 Celkem ,0 Jak v současné době žijete Celkem Celkem v % Ve vlastní domácnosti s partnerem ,1 Ve vlastní domácnosti s dětmi ,6 Ve vlastní domácnosti sám/a ,1 V zařízení sociální péče - domov pro seniory 36 5,5 jinak 2 0,3 nájemní byt 1 0,2 v domácnosti s partnerem - jeho vlastnictví 1 0,2 LDN 1 0,2 7

8 s manželkou i dcerou 1 0,2 s dětmi v jejich domě 1 0,2 Celkem ,3 žádné údaje 11 1,7 Celkem ,0 Kde bydlíte Celkem Celkem v % ve vlastním domě (nebo v domě své rodiny) ,8 ve vlastním bytě ,7 v družstevním bytě ,2 v pronájmu 51 7,7 v domově s pečovatelskou službou 15 2,3 v domově pro seniory 27 4,1 jiný typ, kde... 3,5 nájemní byt 1,2 v domě partnera 1,2 Celkem ,5 žádné údaje 10 1,5 Celkem ,0 Jste obyvatel Celkem Celkem v % sídlo do obyvatel ,6 sídlo obyvatel ,9 sídlo až obyvatel ,5 sídlo nad obyvatel ,3 Celkem ,3 žádné údaje 11 1,7 Celkem ,0 Co nejlépe vystihuje vaše postavení Celkem Celkem v % pracující ,0 nezaměstnaný 16 2,4 pracující důchodce 68 10,3 důchodce ,9 důchodce vykonávající brigády 47 7,1 Celkem ,8 žádné údaje 8 1,2 Celkem ,0 Druhá cílová skupina byla tvořena firmami. Výzkum vycházel z údajů polostrukturovaných rozhovorů se zaměstnavateli, byl dán výběrem 37 firem, které byly rozděleny v souladu s obecně známými kritérii na podíl v malých, středních a velkých firem napříč celým 8

9 Moravskoslezským krajem. (8 firem okres Ostrava, 9 firem okres Bruntál, 4 firmy okres Frýdek-Místek, 8 firem okres Opava, 1 firma okres Nový Jičín, 7 firem okres Karviná). Třetí cílovou skupinou, byla skupina poskytovatelů sociálních služeb, u realizovaného výzkumného polostrukturovaného rozhovoru byla tvořena 27 poskytovateli (Ostrava 6 poskytovatelů; Karviná, Opava, Nový Jičín a Bruntál byly zastoupeny 5 poskytovateli, Frýdek Místek 1 poskytovatel). 9

10 2 ANALÝZA VÝSLEDKŮ 2.1 DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA Věková a pohlavní struktura Index stáří v roce 2011 dosahoval hodnoty 110,4 pro celou Českou republiku. Na každých 100 dětí tedy připadalo 110 osob starších 65 let. V Moravskoslezském kraji se tento index příliš neliší od celorepublikového průměru (v roce 2011 byl index stáří v Moravskoslezském kraji 109). Jednotlivé okresy v Moravskoslezském kraji se však věkovou strukturou od sebe odlišují. V okresech Karviná a Ostrava-město poměr starších osob výrazně převyšuje krajský průměr, naopak index stáří v okrese Nový Jičín svědčí o převaze dětí nad osobami staršími 65 let. Zaměříme-li se na skupinu obyvatel starších 55 let, získáme regionálně podobné výsledky jako u indexu stáří pro věkovou skupinu 65+. V roce 2011 v Moravskoslezském kraji na 100 dětí připadalo 206 osob starších 55 let. V okresech Karviná a Ostrava-město byl poměr opět vyšší, připadalo zde 216, resp. 214 osob starších 55 let na 100 dětí. Nejnižší poměr byl opět u okresu Nový Jičín (191 osob starších 55 let na 100 dětí). Podíl osob starších 55 let na celé populaci je ve všech sledovaných územních jednotkách poměrně homogenní a v současnosti osciluje mezi %. Tabulka 1: Počet obyvatel starších 55 let a věkové indexy v okresech Moravskoslezského kraje Věk Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostravaměsto Indexy 65+/(0-14) 108,6 100,6 104,8 115,8 98,7 103,1 115,9 55+/(0-14) 205,8 208,2 198,8 215,7 190,5 198,6 213,8 55+/celkem 29,9 30,5 29,5 30,1 29,0 29,6 30,5 55+/18+ 36,3 37,2 36,0 36,3 35,6 36,1 36,7 Zdroj: Věkové složení obyvatelstva v roce , Český statistický úřad, vlastní výpočet Stárnutí populace je ovlivněno úmrtnostními poměry a úrovní porodnosti. Obě tyto složky se vyvíjejí ve prospěch stárnutí populace České republiky. Porodnost je dlouhodobě na nízké úrovni a úmrtnostní poměry se zlepšují (viz dále část o vývoji naděje dožití). Na vývoji indexu stáří (Graf 1) je patrné kontinuální stárnutí obyvatelstva České republiky i Moravskoslezského kraje. 10

11 Graf 1: Vývoj indexu stáří v ČR a v Moravskoslezském kraji, ,0 110,0 100,0 90,0 80,0 70,0 ČR Moravskoslezský kraj 60,0 50, Zdroj: Věkové složení obyvatelstva v roce , Český statistický úřad, vlastní výpočet Graf 2: Věková a pohlavní struktura obyvatel starších 55 let v Moravskoslezském kraji v roce MUŽI ŽENY Zdroj: Věkové složení obyvatelstva v roce 2011, Český statistický úřad, vlastní výpočet Zajímavý je poměr věkové kategorie 55+ na obyvatelstvu starším 18 let, v roce 2000 byl poměr osob starších 55 let 29 % ze všech dospělých. V současnosti osoby starší 55 let tvoří více než třetinu. Poměr starších osob v dospělé populaci dlouhodobě roste stejně jako ostatní parametry sledující stárnutí populace. S rostoucím počtem starších osob v populaci lze proto do budoucnosti předpokládat větší tlak na samosprávy obcí, vedení krajů i politickou reprezentaci republiky na uspokojení požadavků této skupiny obyvatelstva. 11

12 Skupina obyvatel starších 55 let je velmi heterogenní z hlediska svých potřeb, zájmů, pracovní aktivity, fyzické a duševní síly. Je proto dobré podívat se na věkovou strukturu této skupiny obyvatelstva podrobněji. Téměř čtvrtinu z této skupiny tvoří osoby do 60 let. Další čtvrtina spadá do skupiny let. V těchto dvou skupinách převažují lidé ekonomicky aktivní. Druhá polovina osob spadá do skupiny starších 65 let, kde převažují lidé ve starobním důchodu. Skupina osob starších 80 let, u kterých lze předpokládat zdravotní omezení a snížení soběstačnosti a tedy i zvýšené nároky na zdravotní či sociální péči, tvoří 12 % ze studované skupiny 55 a více letých. V absolutních číslech to bylo více než 42 tisíc osob ve věku 80+ (rok 2011) v celém Moravskoslezském kraji, z toho 13 tisíc v Ostravě. Vyšší úmrtnost mužů v každém věku způsobuje, že podíl žen ve vyšších věkových skupinách narůstá. Z hlediska pohlaví mezi staršími obyvateli převažují ženy. V celé skupině obyvatel starších 55 let je 57 % žen. V nejnižší věkové kategorii let je to jen 51 %, ale v kategorii 80+ je zastoupení žen již 70%. Naděje dožití Ukazatel naděje dožití vynesený v grafu (Graf 3) vypovídá o pozitivní změně úmrtnostních podmínek v posledních desetiletích. Jak u mužů, tak u žen v osmdesátých letech úmrtnost stagnovala. Po roce 1990 se změnou společenské situace a s tím souvisejícím zlepšením životních podmínek dochází v ČR k růstu naděje dožití při narození. V Moravskoslezském kraji lze tento trend také pozorovat. Naděje dožití u mužů stoupla z hodnot okolo 66 let na 72 let. U žen je střední délka života vyšší než u mužů, ale vzrůstající trend se projevuje obdobně u obou pohlaví. U žen vzrostla naděje dožití téměř o 6 let a v některých okresech Moravskoslezského kraje atakuje hranici 80 let. V okresech Bruntál, Karviná a Ostrava-město napovídají dlouhodobě nižší hodnoty naděje dožití na horší úmrtnostní poměry než v ostatních okresech Moravskoslezského kraje (viz Graf 3). V Moravskoslezském kraji naděje dožití u mužů plynule stoupala stejně jako naděje dožití u žen, ale úrovně se vzájemně nepřiblížily. Je patrné, že zejména horší úmrtnostní poměry mužů jsou pro region typické a naděje dožití u mužů v Moravskoslezském kraji patří k nejnižším v celé ČR. Tyto tendence jsou pravděpodobně důsledkem nižší sociální úrovně a specifického životního stylu obyvatel Moravskoslezska. Dosavadní vývoj naznačuje, že rozdíly mezi regiony, jako je Moravskoslezský kraj a např. Praha, budou v následujících letech spíše narůstat. Nicméně i v Moravskoslezském kraji bude pravděpodobně narůstat hodnota naděje dožití a stárnutí populace se bude nadále prohlubovat. 12

13 Graf 3: Vývoj naděje dožití mužů a žen v okresech Moravskoslezského kraje, ,0 Bruntál 80,0 ženy Frýdek-Místek 75,0 Karviná 70,0 65,0 60,0 muži Nový Jičín Opava Ostrava-město Hlavní město Praha (R) Zdroj: Demografická příručka 2011, Český statistický úřad Vzdělanostní struktura starších osob v Moravskoslezském kraji V roce 2011 žila na území kraje pětina obyvatel, jež ukončila školní docházku základním vzděláním, 35 % osob mělo střední školu bez maturity. Přibližně čtvrtina obyvatel ukončila své vzdělávání maturitou a 11 % úspěšně absolvovalo vysokou školu. V porovnání se vzdělanostní strukturou České republiky je patrné, že obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji má v průměru nižší vzdělání (viz Graf 4). V kraji je vyšší zastoupení osob bez vzdělání, se základní školou a s výučním listem. Naopak je zde nižší podíl osob s maturitou a s vysokoškolským diplomem. Vzdělanostní struktura je závislá na věku. V Moravskoslezském kraji je to patrné zejména na podílu osob se základním vzděláním, kdy téměř třetina osob starších 60 let má jen základní vzdělání. Osob se střední školou bez maturity a osob vyučených je mezi staršími generacemi relativně více než v celé populaci, rozdíl již není tak markantní jako u osob se základním vzděláním. V Moravskoslezském kraji vyučení spolu s lidmi se základní školou tvoří více než dvě třetiny všech osob starších 60 let. Jsou to lidé, kteří pravděpodobně celý život manuálně pracovali, jejich příjem byl nízký a jejich životní způsob tomu přizpůsobený. Lze předpokládat, že jejich potřeby ve stáří budou specifické a budou předchozímu životnímu způsobu odpovídat. Mezi osobami staršími 60 let je naopak nižší zastoupení osob s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Zastoupení vysokoškoláků mezi staršími osobami však není zanedbatelné. V Moravskoslezském kraji podíl činil 8 %, tj. téměř 21 tisíc osob s vysokoškolským vzděláním. Částečně se zde projevuje diferenční úmrtnost, kdy vzdělanější lidé mají vyšší naději dožití, dožívají se vyššího věku a jejich podíl mezi staršími lidmi významně neklesá. Druhým aspektem je nárůst počtu osob s diplomem ve vyšším věku vlivem zvyšování kvalifikace během života. To ilustruje podíl osob s doktorským a vyšším vzděláním, který je mezi staršími osobami dokonce vyšší než podíl v celé populaci. 13

14 Graf 4: Vzdělanostní struktura obyvatelstva 15+ a 60+, Moravskoslezský kraj, v % bez vzdělání základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední všeobecné (s maturitou) úplné střední odborné (s maturitou) nástavbové studium vyšší odborné vzdělání bakalářské magisterské doktorské ,0 10,0 20,0 30,0 40,0 Zdroj: SLBD 2011, Český statistický úřad, Veřejná databáze, vlastní výpočet Lidé starší 60 let v Moravskoslezském kraji mají v průměru nižší vzdělání než stejně staří lidé v celé populaci ČR. Zejména zastoupení osob se základním vzděláním je významně vyšší. Také v rámci věkové skupiny platí tvrzení, že s věkem klesá zastoupení osob s vyšším vzděláním a že stoupá podíl osob se základním vzděláním. Ve skupině 60-69letých je 21 % osob se základní školou, mezi staršími 80 let je osob se základním vzděláním již polovina. Nejvyšší ukončení vzdělání je v České republice i v Moravskoslezském kraji závislé na pohlaví. (viz Graf 5). U starších žen je typickým vzděláním ukončená základní škola (40 % žen). Mezi muži je nejčastější forma vzdělání střední škola bez maturity, resp. vyučení (48 % mužů). Mezi vysokoškoláky převažují muži absolutně i relativně. Zatímco 11 % starších mužů má vysokoškolský titul, u starších žen je to jen 5 %. Mezi 80 a více letými ženami je 58 % těch se základním vzděláním (u mužů 24 % 80letých má ZŠ). Podíl vysokoškoláků mužů se i ve vysokém věku pohybuje okolo 10 %, mezi ženami 80+ je to méně než 2 %. 14

15 Graf 5: Vzdělanostní struktura obyvatelstva 60+ podle pohlaví, Moravskoslezský kraj, v % bez vzdělání neukončené základní vzdělání základní vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední všeobecné (s maturitou) úplné střední odborné (s maturitou) nástavbové studium vyšší odborné vzdělání bakalářské magisterské doktorské ženy muži 0,0 20,0 40,0 60,0 Zdroj: SLBD 2011, Český statistický úřad, Veřejná databáze, vlastní výpočet Za deset let mezi dvěma posledními sčítáními došlo ve vzdělanostní struktuře obyvatel Moravskoslezského kraje k výrazným proměnám. V roce 2001 mělo 45 % starších 60 let vychozenou jen základní školu, zatímco v roce 2011 klesl podíl osob se základním vzděláním na 30 %. Diferenciace mezi okresy není výrazná, ve vzdělanostní úrovni starších osob vyčnívá jen Ostrava-město, což je přirozený důsledek toho, že ve městech se osoby s vyšším vzděláním koncentrují kvůli pracovním příležitostem. V okrese Bruntál byl zaznamenán nejvyšší podíl osob se základním vzděláním (51 %). Naopak v Ostravě lidí se základním vzděláním bylo relativně nejméně (39 %). Vysokoškolské vzdělání bylo nejčetnější v Ostravě (8 %), v ostatních okresech oscilovalo mezi hodnotami 3-4 %. Budeme-li předpokládat, že vývoj v posledním desetiletí byl v jednotlivých okresech rovnoměrný, lze konstatovat, že všechny okresy Moravskoslezského kraje mají nižší vzdělanostní úroveň než okres Ostrava-město. 15

16 Graf 6: Vzdělanostní struktura obyvatelstva 60+ podle okresů, Moravskoslezský kraj, v % základní a bez vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) vysokoškolské Bruntál Opava Karviná Frýdek-Místek Nový Jičín Ostrava-město 0,0 20,0 40,0 60,0 Zdroj: SLBD 2001, Český statistický úřad, Veřejná databáze Pracující důchodci V roce 2011 bylo v celé České republice 182 tisíc pracujících důchodců starších 60 let (vzhledem k tomu, že v současnosti je vstup do starobního důchodu okolo 60 let, vztáhli jsme pracující důchodce na populaci 60 a víceletých osob). Tento počet představoval 8 % ze všech osob v této věkové skupině. V Moravskoslezském kraji bylo pracujících důchodců starších 60 let přibližně 15 tisíc, což činilo 5,4 %. Tabulka 2: Pracující důchodci podle věku v Moravskoslezském kraji a v ČR Věk Obyvatelstvo celkem Moravskoslezský kraj pracující důchodci pracující důchodci % Obyvatelstvo celkem Česká republika pracující důchodci pracující důchodci % , , , , , , , , , , , , , ,5 90 a více , , , ,6 Zdroj: SLBD 2011, Český statistický úřad, Veřejná databáze Nejvyšší zastoupení pracujících důchodců bylo zaznamenáno ve věkové skupině 60-64letých osob (13 % v České republice, respektive 10 % v Moravskoslezském kraji). S věkem poměr pracujících důchodců klesá. V Moravskoslezském kraji u osob nad 75 let už pracuje méně než procento důchodců. 16

17 Mezi okresy Moravskoslezského kraje je nejvyšší poměr pracujících důchodců v okrese Ostrava-město. Pobytové sociální služby pro seniory Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) bylo ke konci roku 2011 v Moravskoslezském kraji 64 domovů pro seniory a 160 domů s pečovatelskou službou. Nejvíce míst v domovech pro seniory nabízí okres Ostrava-město (téměř 1600 míst), nejméně bylo zaznamenáno v okrese Bruntál (436 míst). Počet míst v domech s pečovatelskou službou je nejvyšší v okrese Karviná (téměř 1400 míst), nejmenší v okrese Opava (cca 300 míst). Celkový počet míst v obou typech zařízení mezi lety 2008 a 2011 kontinuálně rostl (viz Graf 7). V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji neuspokojeno 8746 žádostí o domov pro seniory. V České republice počet neuspokojených žádostí klesal v menší míře, přesto poměr neuspokojených žádostí na počet starších obyvatel je v Moravskoslezském kraji vyšší než v republikovém průměru. Na 100 osob starších 75 let připadá v Moravskoslezském kraji 12 neuspokojených žádostí o domov pro seniory (v ČR 8 neuspokojených žádostí na 100 osob starších 75 let). Graf 7: Vývoj počtu míst v domovech pro seniory v okresech Moravskoslezského kraje ( ) Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí , MPSV 17

18 3 SWOT ANALÝZA KULTURA PODPORY AKTIVNÍHO STÁŘÍ V PROGRAMECH MĚST A OBCÍ MSK Záměrem této části bylo sestavit přehled sledující prostorovou připravenost společnosti v komunitním rámci. Data byla posouzena a zpracována SWOT analýzou, jejímž hlavním cílem bylo vyhodnotit a utřídit klíčové informace získané z primárních i sekundárních zdrojů a představit úhel pohledu k přehlednější orientaci identifikovaných problémů. Metodologický postup se odvíjel od využití primárních i sekundárních postupů V rámci sekundárních informačních zdrojů k charakteristice prostředí byla využita: - data Českého statistického úřadu publikace o sčítání lidu, domů a bytů, projekce obyvatelstva v krajích, věkové složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje apod. - vybraná data Úřadu práce, - realizované studie např. Projekt WD Regionální disparity v územním rozvoji. Projekty MPSV Projekt SU Společenská podpora aktivního stáří v kontextu mezigenerační solidarity apod. - domácí a zahraniční odborné články, - polostrukturované rozhovory s volenými zástupci měst a obcí orgánů samosprávy. Bylo realizováno samostatné výzkumné šetření potřeb cílové skupiny, jež vytvořilo základ informací primárního výzkumu a jejich interpretace. Základem SWOT analýzy je utřídění silných a slabých stránek, s cílem zachytit a představit stávající podmínky rozvoje sociální reality Moravskoslezského kraje, jež ovlivňuje prostor a péči o cílovou skupinu osob 55+. Indikátory SWOT analýzy byly zvoleny v souladu s cíli projektu a zvolené cílové skupině osob 55+. Šlo o: - obecné podmínky sociální podnětnosti prostředí, které byly označeny jako přátelskost prostředí, byť pojem naznačuje vstřícnost a empatii, indikátor se snaží objektivně popsat realitu a socioekonomické charakteristiky prostoru, - aktivity, volný čas zachycuje faktory, jež jsou klíčovou strukturou podpory aktivního stáří v programech měst a obcí, ale i potřeb seniorů, - využití technologií usiluje vzhledem k zaměření projektu a mapování dominantních trendů v jejich implementaci ke kvalitě života či inspiraci životního stylu. 3.1 SILNÉ STRÁNKY Přátelskost prostředí - Tlak na zvyšování bezbariérovosti veřejného prostranství a budov na základě dopadů demografického alarmismu. - Změny dopravní obslužnosti v souladu s individuálními preferencemi cílové skupiny a narůstající podíl nízkopodlažních vozidel hromadné dopravy. - Optimalizace struktury sociálních a zdravotnických zařízení a služeb pro specifické potřeby početné skupiny ekonomicky závislé populace seniorů. 18

19 - Výzkumy participujících aktérů (Veřejná správa, NNO a VŠ) o charakteristikách osob 55+ jako skupiny se specifickou mentalitou, životním stylem a potřebami, včetně přizpůsobení nabídky služeb pro cílovou skupinu osob 55+ (výrazná převaha osaměle žijících žen v důsledku jejich vyšší naděje dožití). - Heterogenita existujících sociálních služeb, zejména aktivit NNO pro potřeby cílové skupiny, síť zařízení klíčových organizací Slezské diakonie a Charity. - Komunitní plány prezentují nabídku pro spektrum široké populace včetně seniorů. - Výše průměrné mzdy na místě mezi kraji a její příznivý růst. - Výše průměrného důchodu na 2. místě v krajském srovnání a jeho příznivý růst (průměrný starobní důchod bez souběhu jiných důchodů činil Kč. v ČR a v MSK Kč.). Aktivity, volný čas - Systém univerzitního technického a humanitního vzdělání (existence 3 veřejných vysokých škol a 2 soukromých VŠ) a jejich nabídka vzdělávacích programů pro seniory (škála univerzit třetího věku) včetně úzkých pracovních i smluvních kontaktů s vysokými školami v pohraničních oblastech Polska a Slovenska. - Dostatečná kapacitně dimenzovaná síť veřejných knihoven. - Značný potenciál technické odbornosti a jejich uplatnění v průmyslových zónách na úrovni okresů. - Profesní specializovaná letitá nabídka studijních a učebních oborů středních odborných škol pro potřeby regionu. - Prostorový pohyb a rostoucí připravenost obyvatelstva k mobilitě za prací. - Senioři začínají představovat segment, který pravidelně sportuje, vyhledává kulturní a společenské akce, služby v cestovním ruchu. Utrácí za koníčky v aktivitách pro volný čas chovatelství, ruční práce, zahradničení apod. Využití ICT - Využívání technologií k poradenským a informačním počinům, webovým stránkám měst a obcí zejména ke zdravotním programům (Mapa stárnutí, slevové nabídky apod.). - Zvyšování počítačové a internetové gramotnosti seniorů nabízením bezplatných nebo částečně hrazených kurzů, postupné zvyšování stupně užívání prostředků ICT obyvatelstvem kraje. - Zavádění a rozmach informačních technologií v pracovním prostředí zvyšuje jak počítačovou gramotnost, tak zájem o ICT zejména ve věkové skupině let, kteří se dostatečně pružně adaptují na podporu technologií v aktivním stárnutí. - Senioři začínají představovat segment, který začíná do technologií investovat, kupují high-tech výrobky. - Odstranění nedostatků v pokrytí území signálem mobilních telefonů. 3.2 SLABÉ STRÁNKY Přátelskost prostředí - Obtížně řešitelné ekologické problémy. Znečištěné životní prostředí a obtížně odhadnutelné akcelerační a retardační důsledky na život a rozvoj regionu. 19

20 - Přesun věkového těžiště ze středního věku ke stáří, prohlubující se demografické stárnutí populace kraje, diferencovaný výskyt lokalit s odloženým, postupujícím i zrychleným stárnutím na základě procesů přirozené reprodukce a migrační dynamiky, klesající daňová výtěžnost zvyšující se skupiny populace. Celkový populační úbytek se zvýšil a odsunul MSK z pozice nejlidnatějšího kraje na 3. místo krajského srovnání, Přirozený přírůstek vykázaly okresy Frýdek-Místek, Nový Jičín, přírůstek stěhováním okresy Opava a opět Frýdek-Místek. V okresech Karviná a Ostravě město ubývá obyvatel oběma způsoby. Migrací i přirozenou měnou ubývá obyvatel v okrese Bruntál. Migrační saldo dosáhlo záporné hodnoty, počet přistěhovalých do kraje nepřevýšil počet vystěhovalých. - Míra nezaměstnanosti dlouhodobě převyšuje celorepublikový průměr, jeden z nejvyšších vzestupu míry nezaměstnanosti se značným podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob. Dlouhodobý strukturální nesoulad mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce. - Největší počet příjemců důchodů v celé ČR (2010 z celkového počtu bylo v kraji příjemců důchodů, z toho u starobních důchodů z celkem bylo důchodců v MSK, což sumarizuje 2. místo kraje v ČR za hlavní městem). - V současnosti dochází k omezování veřejných sociálních programů v oblasti péče o seniory, přičemž náklady spojené se stárnutím jsou stále více přenášeny na jedince a jeho rodinu. Systémová podpora společnosti k cílové skupině seniorů je dílčí, řešení sociálních a ekonomických problémů je pomalé s rostoucí zátěží pro sociální, důchodové a zdravotní systémy (nedostatek peněz na samostatný uspokojivý život v důchodu). - Oddělené financování i kompetence zdravotní péče, sociálních služeb a sociálního zabezpečení, což v rámci přehazování nákladů i odpovědnosti dopadá tíživě především na staré lidi, jejichž problémy mají zdravotně sociální charakter (nemocnice v rámci úsporných programů propouští z ošetřování seniory, aby péči o ně převzaly sociální služby, přičemž obecní úřady mají limitované prostředky pro péči v jejich domově a využívají soustředění seniorů do kolektivních zařízení, kde náklady péče jsou hrazeny sociálním zabezpečením). - Nerovnoměrná sít sociálních služeb koncentrace zejména ve městech. Rozdíly v občanské vybavenosti obchody, službami a občanskou infrastrukturou. - Systém pomoci nerespektuje propojení rodinných vazeb a současného využívání možností formálních a neformálních pečovatelů, což zesiluje riziko sociálně konstruované závislosti osob 55+, přičemž poskytování pomoci starým lidem prostřednictvím formální péče je označováno jako selhání jejich vlastní rodiny (nezájem, neochota, parazitování). - Rozsáhlá území s nedostatkem kvalitní infrastruktury pro cestovní ruch, zejména v periferních oblastech. - Morální i fyzická zastaralost značné části dopravní infrastruktury. Soustavný růst jízdného a přepravného, snižující se hustota hromadné dopravy, jež omezuje seniory v dopravě k lékaři, za kulturou či za rodinnými příslušníky. - Hodnoty indexu demografického stáří jsou v genderovém rozlišení zásadní. V MSK je největší počet vyplácených vdovských důchodů, z celkového počtu osob má kraj žen, přičemž tyto osoby v dosaženém průměrném vdovském důchodu bez souběhu jiných důchodů jsou na posledním místě mezi kraji a současně pobírají nejmenší částku v krajském srovnání. - Růst počtu sociálně nepřizpůsobivých obyvatel (marginalizace populace a výskyt nových sociálních rizik). 20

21 - Pozvolna se rozvíjející intelektuální základna regionu a limitovaná podpora univerzit ze strany regionálních institucí a hospodářské sféry. - Problematika zajištění a uplatnění pracovních sil, nízká kvalifikační úroveň lidských zdrojů, vysoký počet lidí bez kvalifikace nebo s jednostranně zaměřenou kvalifikací. - Neustále klesající počet pracovních příležitostí, přesahující poptávka po práci nad její nabídkou, přetrvávající rigidita pracovních úvazků, neochota zaměstnávat na částečné úvazky. - Větší počet obyvatel se zdravotním postižením jako následkem práce v těžkém průmyslu. Největší počet osob v plném invalidním důchodu (z celkového počtu bylo v MSK ). - Ztráta ekonomické síly osob 55+, která jim zajišťuje určitou nezávislost a stimuluje aktivní stáří. - Chybějící identifikace potřeb sociálních služeb na mikroregionální úrovni. Nedostačující nabídka kapacit domovů pro seniory a nedostatečný počet lůžek následné péče. - Chybějící depistáž, tj. cílené vyhledávání seniorů, kterým hrozí sociální vyloučení. - Absence terénních služeb zaměřených na problematiku týrání, zanedbávání se špatného zacházení se seniory. - Nedostatek pomoci ze strany neziskové sféry, slabé využití potenciálu dobrovolnictví pro seniory i seniory vykonávanými. Aktivity, volný čas - Vysoká kriminalita, vyšší pocit ohrožení seniorů v důsledku neetického jednání, trestné činnosti a úbytku mezigenerační solidarity včetně lhostejnosti. - Málo kapacit pro seniorské trávení volného času parky a hřiště pro seniory. - Málo kapacit bytů a chráněného bydlení v seniorských střediscích. - Tlumený spolkový život tj. málo středisek, kde se na základě klubových a terénních programů mohou senioři potkávat, komunikovat a realizovat osobní či týmové projekty a vyjadřovat se k lokálním otázkám. Využití ICT - Dílčí zapracování technologií na webových portálech měst a obcí (zejména jednoduchost přístupu k informacím, velikost a rozlišení písma). - Nižší počítačová gramotnost seniorů a limitovaná kapacita přístupu k internetu zdarma pro seniory. - Dílčí zapracování a využívání technologií v pobytové péči seniorů. 3.3 PŘÍLEŽITOSTI Přátelskost prostředí - Naděje dožití mužů a žen poroste, úmrtnostní poměry se zlepší. - Nastartování mezigenerační komunikace je schopno obohatit regionální rozvoj komunity a pomoci zvyšovat sounáležitost s širším společenstvím. 21

22 - Výrazně přibude osob s nárokem na starobní důchod, posun věkové hranice pro odchod do důchodu vzestup jen dočasně ztlumí. Bude docházet k vyššímu zapojení žen a seniorů do tvorby ekonomických hodnot, což se odrazí na rozvoji komunitního života. - Funkční institucionální zázemí pro řešení problémů trhu práce. Připravenost regionu k realizaci specifických programů (zaměřených na vybrané skupiny obyvatelstva tj. nejen osoby 55+, ale i bývalé zaměstnance v těžkém průmyslu v předdůchodech). - Podpora tvorby nových pracovních míst pro osoby 55+ pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, zaměření na rekvalifikace a celoživotní vzdělávání. - Podpora developerských aktivit a intenzivnější rozvoj seniorského bydlení a programů na podporované sociální bydlení. - Využití technické odbornosti, kreativity a dovednosti pracovní síly v regionu. - Flexibilnost pracovní síly, připravenost k rekvalifikaci. Tradiční zaměstnanost žen. - Vysoká spjatost obyvatelstva s regionálním prostorem. - Využití velkého vzdělanostního a školícího potenciálu vysokých škol ke zvýšení úrovně i kvality života oblasti s možností vzdělávat se v programech celoživotního vzdělávání cílové skupiny. - Růst významu technologií na ochranu životního prostředí a větší zájem o jejich praktickou aplikaci. - Růst významu technologií ve zdravotnictví, větší zájem o jejich praktickou aplikaci k posilování soběstačnosti seniorů. - Zhodnocení škály sportovního vyžití a velkého potenciálu stadionů, hřišť, tělocvičen a bazénů pro seniorské programy a léčebné účinky lázeňských středisek. - Provázání formální a neformální péče, participace neformálních pečovatelů na zjištění pomoci osobám Nastartovat změnu v pobytové péči o seniory, dát prostor individuální práci s klientem a zajímat se o osud každého jedince ve stáří, jeho rodinu, aby byla garantována důstojnost dožití. Aktivity, volný čas - Senioři představují zvyšující se kupní sílu a zákaznický potenciál. - Využití příkladů dobré praxe a úzkých pracovních i smluvních kontaktů veřejné správy MSK v pohraničních oblastech Polska a Slovenska. - Aplikace příkladů dobré praxe podpory aktivního stáří z příhraničí pro seniorské začleňování a omezování důsledků chudoby. - Zkvalitnění života seniorů na základě zvýšení obecného povědomí a informovanosti o proseniorských akcích. - Lepší propagace možností a organizace klubového života (kluby seniorů, ženské, zájmové kluby). - Lepší propagace možností kurzů počítačové gramotnosti, volných přístupů k internetu pro cílovou skupinu, ekonomické zvýhodnění cílové skupiny ve vzdělávání. 22

23 Využití ICT - Připojení všech škol a obcí (obecních úřadů) na internet, jež odpovídá nárokům na digitální životní styl (počítač, internet, mobilní telefon, digitální hudební přehrávač aj.). - Zkvalitňování výkonu veřejné správy (implementace informačního systému státní správy, ISSS), přiblížení veřejné správy občanovi a cílovým skupinám. - Využívání ICT v domácnostech pro práci, zábavu i pro organizaci života elektronické nákupy, komunikace s bankou, s úřady, se školou a zdravotnickým zařízením atd. - Pokles cen technologií v posledních letech stimuluje dostupnost ICT i v nižších příjmových kategoriích (využívání mobilních telefonů v cílové skupině a dostupnost internetu na veřejných místech zdarma nebo za velmi nízký poplatek. Přístup k využití ICT tak přestává být otázkou dostupnosti jako dříve a stává se otázkou volby jednotlivce. 3.4 HROZBY Přátelskost prostředí - Deficit komunikace mezi všemi věkovými skupinami negativně ovlivňují zachovávání kontinuálního vývoje lokálních komunit. - Absence a přehlížení národních strategií zejména Národního programu přípravy na stáří. - Přetrvání nemotivujícího sociálního systému a neflexibilního trhu práce. - Rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost postihující osoby 55+, pokles možnosti najít zaměstnání. Nízký podíl výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti oproti nákladům na pasivní politiku. - Zhoršující se situace veřejných rozpočtů v důsledku nižších příjmů a tlaku na vyšší výdaje. - Odchod odborníků z regionu v důsledku klesající konkurenceschopné nabídky na seberealizaci, absence rodinné podpory rodičů, omezení osobního styku na telefonický příležitostný kontakt. - Ageismus a infantilizace stáří, považující proces stárnutí za negativní důsledek kvalitativní diferenciace životního cyklu v generalizační zkratce: chudoba=pasivita=závislost na druhých. - Generační propast, rostoucí sociální rozdíly (podle věku, příjmu, lokality apod.). - Zhoršování mezigeneračních vztahů, pokles solidarity, odmítání kulturního poselství a uznání seniorů za životní dílo a projevování úcty k jejich životním zkušenostem. - Krize rodiny a osamocenost seniorů v důsledku odchodu absolventů a mladých lidí z regionu, omezování osobních kontaktů, nedostatečně blízké vztahy, vyšší tlak na společenskou podporu. - Zhoršená kvalita života související s absencí pomoci a podpory z důvodu nedostupnosti pečovatelské služby v oblasti či nemožnosti poskytování péče ze strany rodiny. - Izolovanost seniorů od společnosti, pokles jejich zájmu o veřejné dění. Vyšší úroveň existenční úzkosti a deprese. 23

24 - Ekonomizace a byrokratizace poskytování zdravotní péče pro cílovou skupinu. - Sociální polarizace. Rostoucí zranitelnost některých kategorií obyvatelstva. - Rostoucí životní náklady, ekonomická nejistota. - Zvyšování finanční spoluúčasti pacientů na standardní zdravotní péči. - Vznik třídy deklasovaných, nárůst kriminality. - Všeobecný pokles zájmu o seniory, přezírání jejich názorů, myšlenek a potřeb. - Další tlak na vyloučení seniorů z trhu práce. - Narůstání pohraničního syndromu. Aktivity, volný čas - Absence systémové podpory rodinné péče o seniory. - Oddělování formální a neformální péče. - Absence prostředků ozvláštnění života a zajištění jeho kvality. Udržování mýtu, že senioři jsou velká skupina neaktivních lidí, přestali být spotřebiteli a jsou zákaznickými outsidery jak v oblasti nákupu a zajištění péči tak u volnočasových aktivit. Využití ICT - Rezignace na užívání ICT a informační exkluze seniorů, vyloučení na základě počítačové a internetové negramotnosti. - Zpomalování či odklady v postupu připojování škol a obcí (obecních úřadů) na internet. - Nedostatečný přístup k rychlému internetu, pomalé odstraňování nedostatků v pokrytí území signálem mobilních telefonů. - Pomalá implementace informačního systému státní správy ISSS. - Neschopnost cílové skupiny seniorů využít ICT efektivním způsobem. - Neschopnost cílové skupiny pečovatelů využít ICT efektivním způsobem, dílčí využitelnost asistivních technologií v péči o osoby Poruchové informační systémy elektronické veřejné správy (e-government). - Digital Divide rozdělení společnosti podle možnosti a schopnosti přístupu k ICT, především k internetu, narušování bezpečnosti a ochrany soukromí při užívání ICT. 3.5 FUNKČNÍ POTENCIÁL SENIORA MSK Popisovaná cílová skupina osob 55+ je početnou skupinou blízkých populačních ročníků žijících v regionálním prostředí Moravskoslezského kraje. Jejich společné charakteristiky jsou dány konkrétními společenskými proměnami, sociálními a politickými souvislostmi, Generační podoba jejich stárnutí se ve srovnání s podobou stáří např. jejich rodičů značně liší např. délkou dožití, kvalitou života, společenskými vstupy v oblasti technologií ve zdravotnictví či sociálními normami důchodového systému. 24

25 Generace osob 55+ je strukturována řadou indikátorů 1, jde o rozdíly politického, náboženského, vzdělanostního, profesního zázemí, dále se liší sociální příslušností, etnickou příslušností, národnostním zařazením, rodinným zázemím apod. V rámci projektu Společenská podpora aktivního stáří v kontextu mezigenerační solidarity byl prostřednictvím dotazníkového šetření zkoumán názor na možnosti aktivního stáří. Objektem zkoumání byly jejich potřeby, spokojenost s finanční situací, způsob trávení volného času, participace ve veřejném a rodinném životě, dosažená informační gramotnost a strategie plánů do budoucna. Prostřednictvím nejčastějších charakteristik ze zpracovaných výsledků byl sestaven profil alternativních sociálních znaků osoby 55+ žijící v MSK podle vybraných indikátorů genderového postavení a věku. Následující údaje vznikly spojením největších četností dat z výzkumu a se stručností a intuitivní srozumitelností sumarizují klíčová stanoviska respondentů. Cílem šetření bylo získat informační základnu jako východisko hledání a navrhování možných způsobů řešení Klíčové momenty Hlavním mementem vyjádření respondentů, soustředěných největších četností postojů, je otevření se možnostem dalšího rozvoje a využívání předností stárnutí v životní etapě. S menší četností se objevuje soustředění na stáří jako zavírající se dveře života. Konkrétně lze z výsledků zachytit: - Objektivní percepce dynamiky vlastního života, vnímání života jako kontinuálního procesu. Postoje a mínění většiny lidé jsou formovány vnějšími skutečnostmi. Starší osoby jednají ve zpětné vazbě vůči působení jejich bližšího sociálního, věcného a organizačního prostředí. Pod tlakem se snadno dostanou do stresu a negativního pociťování. Proto je důležité, aby společnost a nejbližší okolí pomáhaly starším osobám nalézat a udržovat smysluplnost života a potřebnost jejich životních rolí, dávaly jim prostor pro samostatná rozhodnutí, sdílelo informace, aby cílová skupina získávala povědomí o širším kontextu (péče o zdraví, existenci apod.). Je třeba jednat s úctou a minimalizovat dehonestující, hrubé či lhostejné či jednání vůči osobě starších osob. - Klíčový pocit, že se ženy a muži necítí být staří, což lze interpretovat nejenom jako projev genderové shody udávající pozitivní životní spokojenost plynoucí z poměru chronologického věku respondentů v kontrastu s fyzickým sociálním a psychickým věkem, ale i s kvalitou života včetně spolunažívání s ostatními. Dále lze z hodnocení vyvozovat i přijetí proměny svého stáří vůči předchozí generaci a přenosu rodinné zkušenosti, jak stárli a dožívali rodiče a prarodiče dnešních seniorů. Respondenti tak prezentují konzervativním způsobem aktuální společenský obraz ve svých postojích, názorech, hodnotách a sociálních kompetencích včetně využívání ICT. - Životní dráha a životní způsob jsou ovlivňovány velkou společenskou zkušeností a ekonomickým postavením jedince, dosahovanými sociálními jistotami, přičemž struktuře sociálních sítí seniora je přisuzována stejná, ne-li nejvyšší důležitost. Životní spokojenost 1 Starší lidi nelze považovat za minoritu a stáří není okrajovým minoritním problémem většinové společnosti, ale přirozeným vyústěním koloběhu života, který dopadá na veškerou populaci a společnost 25

26 je odvozována spíše od nemateriálních stránek života než z ekonomického zajištění (viz zdroje úsporných programů). - Mezigenerační solidarita a pomoc stárnoucím rodičům je ovlivněna rodinnými normami, geografickou vzdáleností (blízkost bydliště do 5 km.), počtem dětí v rodině, jejich pohlavím a dosaženou vzdělaností potomků, protože přítomnost dětí v rodině, jež dosáhly vysokoškolského vzdělání, zvyšuje pravděpodobnost jejich odchodu za prací z regionu s limitovanou strukturou příležitostí ke kontaktům a upřednostněním různých druhů podpory na dálku. - Zjištěné hlavní životní hodnoty, zejména úroveň sebeúcty a důstojnosti jsou provázeny potřebou maximalizovat pozitivní a minimalizovat negativní pocity k životu i sobě (zejména při zvládání náročných životních událostí, upřednostnění hodnoty klidnějšího života, větší prožitek z přítomného okamžiku, životní nadhled a zkušenost). - Vazba na rodinu je dominantní orientací seniorů a nejdůležitější sociální jistotou v procesu jejich stárnutí. Role původní rodiny je obvyklým zdrojem sociální opory. Dospělé děti jsou často jediným zdrojem pomoci z okolí v praktické rovině (pomoc s úklidem, nákupem, v sebeobsluze, v jednání s úřady apod.). Rodinná síť je někdy rozšířená o vnoučata a jejich rodinné příslušníky, tzn. i vícero prarodičovských párů, které rozšiřují zdroje podpůrné sítě jedince. Graf 1. Životní hodnoty schopnost si vydělat prostředky na vzdělání udržet partnerský vztah žít slušný život na výchově dětí na rodině žena muž Zdroj: Výzkum a vlastní propočty - Důraz na vlastní autonomii, osvobození od povinností, schopnost ovlivňovat vývoj vlastního života jak v ekonomickém zajištění tak trávení volného času. Získaná svoboda seniorů je v realitě všedního dne limitována zejména mediálním tlakem, ale i příjmovou chudobou skupiny, byť ekonomická situace většiny seniorů je lepší než situace předchozí generace a zřejmě než situace následující generace. - Kvalita života je spojována s vnějším prostředím bydliště, jež je vnímáno jako spíše přátelské! (Jen 0,5% respondentů považuje své prostředí za vyloženě nepřátelské.) Naopak absolutní spokojenost s místem bydliště vyjadřují spíše ženy (62 os.). - Smysl života je nalézán podle životních hodnot v přirozeném sociálním prostředí (rodina je významný stabilizující moment uspokojení ze zdařilé výchovy dětí, kvality partnerství), čímž respondenti naplnili úroveň sebeúcty a důstojnosti vlastní osoby včetně schopnosti 26

27 dostát morální závazky ve vztahu k sobě a druhým (naplnění rodičovských a prarodičovských rolí). Proměna životních rolí vykazuje nejzásadnější dynamiku. Tabulka 1 muži dědeček otec malých dětí otec dospělých dětí partner tchán být sám vdovec Výběr sociálních rolí mužů a žen (preference v sestupném pořadí) Zdroj: výzkum a vlastní propočty ženy babička matka malých dětí matka dospělých dětí partnerka být sama tchyně vdova - Poměr jednotlivých činností v životě žen a mužů je podmíněn rodinným zázemím, výchovou a individuální zkušeností (život v seniorském věku v páru či singl po ztrátě partnera) stejně jako hedonistickými trendy. - Pocit osamělosti sílí vzhledem k ubývajícím vazbám na sociální síť především vrstevnických skupin a poklesu míry udržovaných zejména partnerských a rodinných vztahů. - Odlišná dovednost obou pohlaví pracovat s počítačem a využívat ICT nevypovídá o schopnosti vyrovnat se s inovacemi, jako spíše o individuálních preferencích a využité podpoře včetně síly osobní motivace zvyšovat počítačovou gramotnost (např. možnost komunikovat přes Skype s vnoučaty, rodinnými příslušníky má větší hodnotu než obecné požadavky na celoživotní vzdělávání). - Důležitost zdraví ve stáří má prioritu v hodnotovém žebříčku respondentů, avšak zdraví není vnímáno jen jako nepřítomnost nemoci, je strukturováno v souladu základních neoddělitelných komponent, konkrétně odolnosti, zdatnosti a schopnosti adaptace na měnící se podmínky. - Dilema volby historicky starších tradičních forem péče o seniory či závislé osoby v koncepci rodinných sil a sítí včetně využívání terénních služeb poskytovaných v přirozeném prostředí nebo využívání pobytových služeb podle Zákona o sociálních službách č.108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů od Tyto služby však poskytují diametrálně odlišné podmínky od běžného života moderní společnosti s omezením soukromí, zpřetrhání sociálních vazeb a organizace života podle stanoveného harmonogramu s omezeným kontaktem s vnějším světem. - Volnočasové aktivity osob 55+ jsou poznamenány jednak kvantitativním navýšením množství volného času a novými možnostmi jeho svobodné organizace. Klíčovými činnostmi seniora jsou poslech rozhlasu a sledování televize. Odpočinkové a relaxační aktivity jsou frekventovanější u seniorů nad sedmdesát let, kde dochází k omezování aktivit mimo domov. 27

28 4 SENIOR A JEHO EKONOMICKÝ POTENCIÁL V MSK Zpravidla přežívá představa, že osoba, která se přibližuje k hranici důchodového věku, není již tak výkonná a v konkurenci s mladými zaostává. Jako příklad poslouží výsledek výzkumu u vybraných firem v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje. Z celkového počtu 40 zaměstnavatelů, kteří byli osloveni v průběhu dotazníkového šetření vybraných firem a zaměstnavatelů v Moravskoslezském kraji na dotaz, zda souhlasí s prodlužováním věku odchodu do důchodu, uvedlo 23 nesouhlas, přičemž zároveň 18 z nich potvrdilo, že budou seniory nadále zaměstnávat, naopak 11 z nich uvedlo, že nebudou, protože již nestačí potřebám firmy, 3 firmy uvedly také negativní odpověď, ale bez jakéhokoli zdůvodnění. Objevily se také odpovědi vyjadřující souhlas s prodlužováním věku odchodu do důchodu, v jednom případě bez dalšího zdůvodnění, ve 3 případech firmy uvedly výhrady, jedna firma se k dané otázce nevyjádřila vůbec. V odpovědích jsou tedy uvedena vyjádření kladná, záporná, zdůvodňující negativní odpověď i žádná. Míra zaměstnanosti osob ve věku let činila podle výsledků sčítání obyvatelstva v roce 2011 v Moravskoslezském kraji, kde se naopak soustředily profese převážně výrobního nebo dělnického zaměření, jen 37, 8 %. Potvrzuje se, že v některých zaměstnáních je možné pokračovat i ve vyšším věku, v jiných, zejména fyzicky nejvíce náročných profesích, to lze již jen obtížně. Proto jen velmi malý díl starobních důchodců proto pracuje v průmyslu a stavebnictví, dominantním sektorem pro jejich pracovní uplatnění je oblast služeb, ve které pracují tři čtvrtiny všech aktivních důchodců. Data z následující tabulky vycházejí z výběrového šetření pracovních sil v České republice za 1. čtvrtletí roku Tabulka č. 2 Vybrané ukazatele míra nezaměstnanosti, míra ekonomické aktivity, míra zaměstnanosti (%) let let 65 a více let Míra nezaměstnanosti 6,8 3,3 2,8 Míra ekonom. aktivity 74,8 26,2 4,5 Míra zaměstnanosti 69,8 25,4 4,4 Zdroj: ČSÚ, dostupné z: Řada z nich, jak vyplynulo z dotazníkového šetření v Moravskoslezském kraji, by raději uvítala možnost trávit svůj volný čas podle svých představ, věnovala se koníčkům, zájmovým aktivitám, ale finanční propad je žene zpět na trh práce. Mnozí se uplatňují ve zdravotnictví, školství, jako specialisté v určitém oboru i jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Ekonomická aktivita seniorů tedy není jen projevem schopnosti seniorů aktivně a efektivně trávit svůj volný čas, je také nutností a snahou, jak si udržet přiměřenou životní úroveň. Dvě třetiny domácnosti důchodců bez zaměstnání uvádějí, že s měsíčním příjmem vycházejí s obtížemi. Bývají to nejčastěji případy tzv. předčasných odchodů do starobních důchodů, z důvodu zdravotních, celkové únavy organismu z každodenní práce (hlavně dělnické profese), Největší problémy s příjmy mají starobní důchodci či důchodkyně, kteří žijí sami. 28

29 Ze zhodnocení ekonomické aktivity seniorů v Moravskoslezském kraji v roce posledního sčítání obyvatelstva, tedy v roce 2011, pak z uvedených údajů vycházejí následující čísla - z celkového počtu starobních důchodců v celé ČR bydlelo v Moravskoslezském kraji , tj. 8,5% a to je zároveň největší počet seniorů ze všech krajů ČR. Z celkového počtu starobních důchodců v MSK pracovalo seniorů, tj. 22,8%, tedy necelá čtvrtina. V poměru ke všem ekonomicky aktivním seniorům v celé republice to bylo 12,45. V Moravskoslezském kraji, jak potvrzují čísla, žije největší počet seniorů z celé republiky a také jejich ekonomická aktivita patří k největším. V neposlední řadě, a zde je i možné vysvětlení pro již dříve uvedenou ekonomickou aktivitu osob v předdůchodovém věku v Moravskoslezském kraji, jednotlivé regiony zažívají již několik let citelný odliv mladých a produktivních pracovních sil, z důvodu nedostatku pracovních míst, kvalifikovaných a perspektivních zaměstnání. Pak se více otevírá prostor pro skupinu seniorů či pro osoby takřka před důchodem. Data pro následující tabulky byla získána z výběrového šetření pracovních sil v České republice za 1. čtvrtletí Tabulka č. 3 Zaměstnanost v národním hospodářství (tis.) ZAMĚSTNANOST V NH Území a více Celkem Muži Ženy Celke Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celá ČR 518,8 290,4 228,4 mmm 188,4 127,3 61,1 75,2 44,0 31,2 Hlavní město Praha 70,8 34,3 36,5 39,7 24,8 15,0 18,7 10,4 8,3 Středočeský kraj 67,2 36,9 30,3 26,5 18,2 8,3 10,3 6,8 3,5 Jihočeský kraj 32,2 19,6 12,6 10,1 7,0 3,1 3,1 1,5 1,7 Plzeňský kraj 29,2 17,2 12,0 13,5 9,1 4,4 4,6 2,9 1,7 Karlovarský kraj 12,9 7,7 5,1 5,1 3,6 1,5 1,9 1,1 - Ústecký kraj 39,3 23,5 15,8 11,1 7,9 3,2 3,7 2,1 1,5 Liberecký kraj 31,5 12,9 8,6 6,3 4,8 1,6 3,3 2,5 0,9 Královéhradecký 28,0 16,3 11,7 10,6 7,0 3,6 4,5 2,6 1,9 kraj Pardubický kraj 25,6 14,1 11,4 7,2 5,4 1,8 2,2 1,2 1,0 Kraj Vysočina 24,8 14,2 10,6 5,8 4,2 1,6 1,9 1,3 - Jihomoravský kraj 56,8 32,8 24,0 20,7 13,3 7,3 9,9 5,7 4,2 Olomoucký kraj 29,4 16,9 12,5 8,2 6,2 2,0 2,6 1,4 1,2 Zlínský kraj 29,8 16,4 13,4 8,4 5,9 2,5 3,7 2,1 1,6 Moravskoslezský 51,3 27,5 23,8 15,0 10,0 5,0 4,6 2,4 2,3 Zdroj: ČSÚ, kraj zdroj: Jak vyplývá z předchozí tabulky, Moravskoslezský kraj se nachází na 4. místě v pořadí krajů s uvedenou mírou zaměstnanosti 70,9 tisíc pracovních sil (podle VŠPS), a to i za podmínek ne příliš příznivých, kdy nadále dochází k útlumu průmyslu a těžby uhlí. Díky tomu Moravskoslezský kraj zaujal opět 4. pozici v objemu zaměstnaných žen do 59 let věku, ale i v kategorii seniorek let a 65 a více let. Ačkoli ženy odcházejí do důchodu dříve než muži, v mnoha případech pokračují ve svém zaměstnání na zkrácený úvazek a dochází u nich k souběhu důchodu i přivýdělku. Mnohé ženy však volí odchod do důchodu, aby svou aktivitu zaměřily na rodinu (hlídání vnuků, starost o domácnost aj.) a především na péči o své rodiče či prarodiče. Tyto ženy se tak ocitají mezi dvěma plochami aktivit svými vlastními povinnostmi a starostmi zaměřenými na ošetřování blízkých osob (tzv. sendvičová generace). 29

30 Tabulka č. 4 Nezaměstnanost a dlouhodobá nezaměstnanost (tis.) Území NEZAMĚSTNANOST DLOUHODOBÁ NEZAM. 55 a více Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celá ČR 46,7 28,9 17,8 36,4 18,9 17,5 Hlavní město Praha 3,1 2,2 0,9 1,7 1,1 - Středočeský kraj 3,3 1,6 1,7 2,5 1,3 1,2 Jihočeský kraj 1,7 0,8 0,9 1,6-1,2 Plzeňský kraj 2,4 1,9-1,6 0,8 0,8 Karlovarský kraj 2,6 1,8 0,8 2,2 0,9 1,3 Ústecký kraj 3,3 2,0 1,3 3,2 1,8 1,5 Liberecký kraj 2,0 1,3-1,2 - - Královéhradecký kraj 2,6 1,5 1,1 1,9-1,3 Pardubický kraj 2,6 2,2-1,1 - - Kraj Vysočina 2,0 1,2 0,8 1,9 1,1 - Jihomoravský kraj 7,5 4,1 3,3 5,1 2,7 2,4 Olomoucký kraj 2,6 1,8 0,8 1,5 1,1 - Zlínský kraj 2,7 1,9 0,8 2,4 1,6 0,8 Moravskoslezský kraj 8,3 4,6 3,7 8,5 4,8 3,8 Zdroj: ČSÚ, dostupné z: Zajímavé jsou také údaje obecně o nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti. S největším počtem nezaměstnaných se potýkaly opět kraje Moravskoslezský a Jihomoravský. Dlouhodobá nezaměstnanost zahrnuje všechny nezaměstnané, kteří jsou bez práce déle než jeden rok. Za 1. čtvrtletí roku 2012 dlouhodobě nezaměstnaných bylo celkem 36,4 tisíc, z nichž bylo právě z Moravskoslezského kraje. V Moravskoslezském kraji, stejně jako v dalších krajích České republiky, jsou v současné době také realizovány prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost z Evropského sociálního fondu projekty zaměřené na zvýšení zaměstnanosti a posílení pracovní integrace osob starších 50 let. Za některé lze uvést např. program Čas na změnu, Aktivní 50+, Aktivně za jistou šancí, Cesta k úspěchu, Komplexní vzdělávání měkkých dovedností zaměstnanců a zaměstnavatelů v oblasti průmyslu informačních a komunikačních technologií atd. Od roku 2013 sice již nebudou podmínky pro pracující důchodce tak výhodné jako v letech předešlých, protože vláda prosadila zrušení slevy na poplatníka ve výši Kč za měsíc a od roku 2014 počítá se zvýšením zdravotního pojištění. Postavení seniorů se tak znevýhodní. Je otázkou, nakolik se podaří Národní program přípravy na stárnutí na období do roku 2017 naplnit. Bude jistě záležet především na důchodcích a na jejich postoji k těmto novým skutečnostem, ale i na sociálním cítění zainteresovaných stran. 4.1 Volnočasové aktivity seniorů Při zjišťování aktivit, kterými nejčastěji moravskoslezští senioři vyplňují volný čas, lze porovnat tyto činnosti z genderového hlediska (graf č. 1). 30

31 Graf 1 Aktivity vyplňující volný čas osob ŽENY MUŽI Zdroj: výzkum a vlastní propočty Nejvýraznější rozdíly mezi muži a ženami v trávení volného času byly zaznamenány u věkové kategorie let a u osob se středním vzděláním bez maturity. Nejvýraznější rozdíl v trávení volného času mezi muži a ženami lze specifikovat ve využití časového prostoru k vlastním aktivitám. Sedmdesát procent žen uvedlo, že svůj volný čas tráví vařením a úklidem, tj. činnosti na udržování chodu domácnosti, kdežto mužů, kteří se zabývají péčí o základní životní potřeby a aktivity, je jen necelá čtvrtina, tj. třikrát více žen se ve volném čase zabývá domácími pracemi. Diference se týkají: - tradiční péči o domácnost, - kutilství a ručních práce 50 % mužů a 36 % žen, - v práci na PC a s internetem 34 % mužů a 28 % žen, - vzdělávání 18 % mužů a 13 % žen, - sport 14 % mužů a 10 % žen. Potvrzuje se i zde genderový stereotyp, kde se největší rozdíl klasicky objevuje v péči o domácnost tato doména žen (vaření, úklid) se objevuje třikrát více u žen než u mužů (ale asi i jedna čtvrtina dotazovaných mužů vaří a uklízí). Muži jsou naopak aktivnější v kutilství a ručních pracích, více pracují na PC a s internetem, vzdělávají se a sportují. Dá se říci, že dokáží více využít volný čas pro své zájmové aktivity. Převážná část respondentů 77 % se přiklání k tomu, že volný čas ve věku 55+ pociťují ve větší míře než dříve. Všeobecně se mladší generace domnívá, že vyšší věk přináší více času. Neplatí to však pro celé věkové rozpětí skupiny seniorů od 55+ až 80+. Může se zdát překvapivé hodnocení žen, které dominovaly v kladných oceněních změn k lepšímu ve vyšším věku v množství volného času, přestože na nich zůstává péče o domácnost a případná péče o člena rodiny, ať už jsou to vnoučata nebo péče o stárnoucí rodiče. Na základě těchto výsledků lze vyvodit, že nejvíce volného času pociťují osoby v kategorii 80+ let, poté pak osoby v letech. Převážná většina osob v 55 až 59 letech také vnímá pozitivní posun; 31

32 avšak 43 % respondentů v této věkové kategorii však více volného času nepociťuje. V této věkové skupině je ještě značná většina z nich v pracovním poměru. Graf 3 Aktivity vyplňující volný čas mužů 55+ podle věku Zdroj: výzkum a vlastní propočty Graf 4 Aktivity vyplňující volný čas žen 55+ podle věku Zdroj: výzkum a vlastní propočty Nejvýraznější rozdíly v trávení volného času mezi muži a ženami se objevují: let ženy v této věkové kategorii tráví svůj volný čas výrazně jinak než muži; věnují se více sledování TV, četbě, luštění křížovek i kultuře; let v této kategorii byl mimo jiné zaznamenán větší rozdíl ve vzdělávání ve volném čase se vzdělává o 23 % více mužů než žen. 32

33 Graf 5 Aktivity vyplňující volný čas mužů 55+ podle vzdělanostní struktury Zdroj: výzkum a vlastní propočty Graf 6 Aktivity vyplňující volný čas žen 55+ podle vzdělanostní struktury Zdroj: výzkum a vlastní propočty Nejvýraznější rozdíly v trávení volného času mezi muži a ženami se objevují: - Organizace práce ve smyslu aktivit soběstačného jedince se týká kromě péče o domácnost a kutilství, také obecné pohyblivosti, udržování kontaktů v blízké zájmové komunitě, - výrazný rozdíl je mezi muži a ženami u návštěv kostela o 16 % více žen než mužů se středním vzděláním bez maturity chodí ve volném čase do kostela; více žen (84 %) než mužů (71 %) se věnuje četbě, - aktivita a soběstačnost v běžném životě rozvíjí osobnost jedince, jeho kompetence, dovednosti - o 14 % více mužů než žen tráví svůj volný čas prací na PC, ženy více než muži luští ve volném čase křížovky a pracují na zahradě. 33

34 Po vyvrcholení kariéry v pracovním procesu je změna životního rytmu či změna identity jedince významnou okolností života. Přijetí změn a způsob adaptace na nové podmínky vykazují genderovou odlišnost. Ženy jsou při naplňování svých životních rolí do jisté míry zvýhodněny. Profil jejich celoživotních aktivit v souběhu práce v zaměstnání a zajištění chodu domácnosti je mírně odlišen o pozitivně hodnocený čas mimo povinnost práce mimo bydliště. Navíc ženy této věkové kohorty často pečují uvnitř rodiny o její členy (vnoučata, dožívající generace rodičů), a nadále udržují provoz domácnosti apod. Tato základna zřejmě evokuje rozdíly ve vnímání užitečnosti podle pohlaví i orientace seniora na péči o blaho ostatních. Muži (zejména obyvatelé paneláků bez povinností v péči o nějaké reality chatu, dům, zahradu či bezprostřední podporu stárnoucích rodičů) zažívají tvrdší pád z aktivity práce do pasivity důchodu, což se zřejmě projevuje v genderovém rozlišení, kde převládá hodnocení aktivity žen nad mužskými protějšky s jedinou výjimkou dovedností ve využívání technologií. Závislost vlastností mezi věkem a genderovými stereotypy se projevuje v tradičních polohách názorů, souhrnně lze říci, že s nižším věkem lze očekávat vyšší míru autonomie a samostatnosti. Osoby 55+ před dosažením důchodového věku jsou považovány a označovány za mentálně mladší s potřebným nadhledem a zdravější. Ve vyšším věku inklinuje profilování ve spíše pasivnější poloze. Tabulka 1 Nejčastější a nejméně časté aktivity v životě seniorů (podle pohlaví) Jaká aktivita nejvíce vyplňuje Váš volný čas Označte náplň svého volného času Muž Označte náplň svého volného času Žena 5 největších četností 5 největších četností Poslouchám rozhlas, sleduji 80 % Poslouchám rozhlas, sleduji 81 % televizi Čtu knihy a tiskoviny 72 % televizi Čtu knihy a tiskoviny 78 % Spím a odpočívám 63 % Vařím, uklízím, peru 70 % Chodím do přírody 56 % Spím a odpočívám 60 % Kutím, dělám ruční práce 50 % Luštím křížovky, sudoku 56 % 5 nejmenších četností 5 nejmenších četností Nudím se 12 % Sportuji 10 % Pečuji o jinou osobu 12 % Vzdělávám se 13 % Sportuji 14 % Nudím se 13 % Chodím do kostela 18 % Pečuji o jinou osobu 18 % Vzdělávám se 18 % Chodím do kostela 25 % Zdroj: výzkum a vlastní propočty V tabulce můžeme sledovat převahu pasivních četností nad aktivními. Nejčastější aktivitou, kterou ženy i muži starší 55 let vyplňují svůj volný čas, je poslech rozhlasu a televize (81 %). Druhou nejčastější aktivitou je četba. Bude zajímavé sledovat, jak se bude proměňovat tato četnost s nástupem další generace. Dá se předpokládat, že se mezi nejčetnější aktivity posune 34

35 užívání počítače a internetu včetně sociálních sítí. Již nyní uvádí práci na PC a s internetem 34 % mužů a 28 % žen. Je zřejmé, že ženy jsou více vytíženy péčí o domácnost. S přibývajícím věkem také potřebují na stejnou činnost více času. Poměrně velká část seniorů ve volném čase pasivně odpočívá, což samozřejmě odpovídá i změnám, které je během stárnutí provázejí. Nelze očekávat, že senior bude stejně aktivní jako mladý člověk a na obnovu sil potřebuje více času. Poměrně překvapivé je zjištění, že pouze 18 % z nich pečuje o jinou osobu nebylo zde specifikováno, jaký je důvod péče, resp. o jakého rodinného příslušníka se jedná. Nepotvrdil se v našem výzkumu fenomén současnosti, o kterém hovoří sociologové, že stárne první generace masové rozvodovosti a přibývá osamělých žen na prahu stáří, které pečují o své rodiče a rozvedení muži mají menší podporu svých dospělých dětí. Za pozitivní lze považovat fakt, že pouze přibližně desetina respondentů uvádí, že se v seniorském věku nudí. Mezi nejméně uváděné aktivní činnosti patří vzdělávání a sport, a to jak u mužů, tak u žen. Zde lze spatřovat prostor pro navýšení nabídky města obcí, ať už v nabízených akcích, motivace pro ně, lepší informovaností o nich či jejich zpřístupněním (dopravou, finanční dotací apod.) Důležité je i nepřehlédnout fakt, že většina mužů i žen hodnotí své stáří pozitivně jsou spokojení a případně se těší, co další den přinese. Zástupci obou pohlaví rozdílně vnímají pocit stáří. Pokud se tyto pocity objeví, jsou spojeny zejména se zdravotními problémy, tak to vnímají především ženy. Výraznější rozdíly lze nalézt mezi jednotlivými věkovými i vzdělanostními kategoriemi. Rozlišení nejčastějších a nejméně častých aktivit podle věkových kategorií nám ukazuje tabulka č. 2. Tabulka 2 Nejčastější a nejméně časté aktivity v životě seniorů podle věku Jaká aktivita nejvíce vyplňuje Váš volný čas Největší četnosti let let let let 80 a více Čtu knihy a tiskoviny 75 % 73 % 72 % 82 % let 82 % Poslouchám rozhlas, sleduji TV 76 % 81 % 80 % 86 % 89 % Luštím křížovky, sudoku 41 % 59 % 53 % 52 % 53 % Spím a odpočívám 56 % 63 % 59 % 46 % 89 % Využívám počítač, internet 48 % 40 % 26 % 15 % 8 % Chodím do přírody 53 % 54 % 53 % 60 % 36 % Nejmenší četnosti Nudím se 7 % 9 % 11 % 12 % 33 % Chodím do kostela 14 % 17 % 26 % 28 % 30 % Vzdělávám se 19 % 20 % 15 % 14 % 5 % Pečuji o jinou osobu 16 % 16 % 16 % 17 % 7 % Sportuji 23 % 13 % 9 % 6 % 0 % Cestuji 39 % 32 % 21 % 20 % 4 % Chodím na kulturní akce 36 % 40 % 30 % 34 % 16 % Zdroj: výzkum a vlastní propočty 35

36 Údaje ukazují na proměnu aktivit v různých věkových skupinách. Věk hraje podstatnou roli v individuálních preferencích respondentů. Celkově změnu v podobě více volného času pociťují osoby vyššího věku, oproti tomu například osoby ve věkové hranici let tolik volného času nepociťují, což může být způsobeno zejména pracovními povinnostmi, vazbou na rodinu a péčí o vnuky a opatrování žijících vlastních rodičů. Výrazně se prosazují pasivnější trávení volného času s přibývajícím věkem. V nejvyšší věkové kategorii obsadily první tři místa čtení, poslouchání rozhlasu a sledování televize, včetně odpočinku a spánku. Ve volném čase osoby 80+ spíše relaxují a tráví čas s rodinou. Tato věková kategorie také uvádí nejvyšší četnost v kolonce nudím se omezení činností se zde negativně projevuje. Je však pozitivní zjištění, že možnosti aktivního způsobu života se skutečně výrazně zmenšují až s věkem 80+. Přesto lze konstatovat, že zejména u sportovních aktivit je velmi nízký počet již v nejmladší sledované věkové kategorii 55-59let (pouze 23 %) a nadále výrazně klesá až k nulové hodnotě v kategorii 80+. Podobnou klesající tendenci lze pozorovat u cestování a návštěvy kulturních akcí a vzdělávání zde se bariéry trávení volného času aktivnějším způsobem s věkem kumulují. 4.2 Vzdělávání Za velmi důležitou lze považovat oblast vzdělávání. Proto je kladen důraz na neustálou interakci mezi vzděláváním, učením, prací a osobním životem jedince. Z celoživotního učení a vzdělávání dospělých a seniorů se tak postupně stávají běžné prvky moderního života. Zjednodušeně je možné říct, že v 21. století uspěje pouze ten, kdo bude držet krok s vývojem poznání. Koncept společnosti je prezentován jako společnost vědění, v jehož struktuře je v popředí koncept celoživotního učení charakterizující jakoukoli moderní společnost. 2 Zájem o poznávání patří k psychickým potřebám, ale mnohdy s věkem klesá. Senioři vzdělávání odmítají jako pro ně nepotřebné. Jako jeden z velmi důležitých motivačních činitelů lze pokládat motivaci k porozuměním a komunikací s vnoučaty, např. v rozvíjení práce s PC se umožní nové cesty komunikace. Vzdělávání není pouze o nových informacích. Samozřejmě vzdělávání posiluje i sociální vazby a umožňuje se zařadit do nových sociálních skupin. Na základě vyhodnocených materiálů je možno konstatovat, že z hlediska věku jsou v rámci vzdělávání zastoupeny všechny věkové skupiny. Respondenti ve věku let se zapojili do vzdělávání v 29 % případů. Toto třetinové zastoupení se udržuje až do věku 75 let. Následně již dochází k poklesu: ve věku let uvádí účast ve vzdělávání pouze 9 % respondentů. Nejvíce se dále vzdělávají lidé, kteří mají vysokoškolské vzdělání - celkem 41 % ze všech dotázaných vysokoškolsky vzdělaných respondentů pokračuje ve vzdělávání. Výsledek lze pravděpodobně přisoudit jejich pozitivnímu vztahu ke studiu a návykům učit se a poznávat, které většinou patří do jejich životního stylu. Již dost výrazný pokles lze vidět u lidí se vzděláním středním bez maturity a středoškolským vzděláním (12-15 %). Nejméně se vzdělávají ve skupině se základním vzděláním, ti se zapojují v rámci volného času do vzdělávacích aktivit jen v 10 procentech. Nabídka vzdělávacích aktivit je pestřejší ve větších městech, kde jsou v nabídce i univerzity třetího věku. Podle výsledků je ale překvapivě např. v Opavě účast ve vzdělávacích aktivitách 2 RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L. Teoretický kontext a metodologická východiska. In Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno, 2008, s

37 nižší než v Bruntále. Graf č. 2 ukazuje účast ve vzdělávání v jednotlivých okresech, graf, č. 3 potom nabízí srovnání se spokojeností, resp. nespokojeností Graf 2 Aktivita vzdělávání ve vztahu k okresům Zdroj: výzkum a vlastní propočty Graf 3 Spokojenost s nabídkou vzdělávání v jednotlivých okresech Zdroj: výzkum a vlastní propočty. Nejširší spektrum nabídky jednoznačně kladně hodnotí senioři ve větších městech či obcích, a to městech v rozmezí počtu obyvatel až nad (67 % seniorů), v sídlech nad obyvatel je spokojeno 63 % osob. Zde je větší nabídka institucionalizovaného vzdělávání, ale i klubů, přednáškových aktivit, vzdělávacích kurzů. Co se týče respondentů žijících v sídle s až obyvateli, tak zde je spokojenost (51 %) s nespokojeností (49 %) prakticky vyrovnaná. Největší nespokojenost (76 %) byla zjištěna v sídlech do obyvatel, kde považují nabídku za minimální. Při porovnání spokojenosti respondentů vzhledem k věkové skladbě lze vidět, že s nabídkou vzdělávání v místech bydliště je spokojeno asi 55 % seniorů ve všech věkových kategoriích. Výjimkou je věková skupina let, kde spokojenost klesá na 47 % a převažuje nespokojenost. Co se týče stupně dosaženého vzdělání seniorů, nejvíce spokojení s nabídkou jsou respondenti s vysokoškolským vzděláním (66 %), po nich následují osoby se středoškolským vzděláním ukončeným maturitní zkouškou (57 %). U lidí 37

38 se základním vzděláním a středním bez maturity převařuje mírně nespokojenost nad spokojeností. Je pravděpodobné, že nabídka vzdělávacích aktivit pro tuto skupinu by měla být rozšířena. Vhodná by byla analýza zájmu seniorů o tematické zaměření a formy vzdělávání. 4.3 Dobrovolnictví V české populaci je dobrovolnictví poměrně novým fenoménem. Senioři mohou v oblasti dobrovolnictví působit hned ve dvou rolích jako příjemci i poskytovatelé dobrovolnických služeb. Dobrovolnictví je přímou ukázkou mezigenerační solidarity v praxi, kdy děti, studenti či lidé v produktivním věku mohou pomáhat seniorům a také samozřejmě i naopak senioři dokážou svými zkušenostmi, moudrostí a životním nadhledem obohatit životy mladších generací. Senior naplňuje potřeby seberealizace, senioři dobrovolníci se cítí být užitečnými a někomu prospěšnými, mohou nově naplnit smysl života. V našem výzkumu jsme sledovali, jak vidí svou prospěšnost městu nebo obci samotní senioři. Zaměřili jsme se v rámci dobrovolnictví vzhledem k podpoře aktivního stáří spíše na roli seniora poskytovatele než příjemce (graf č. 7). Graf 4 Prospěšnost seniorů ve městě či obci podle věku 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% let let let let 80 a více let Zdroj: výzkum a vlastní propočty Ano jsem Ano, chci Nechci Nevím, nepřemýšlím o tom Na základě provedeného dotazníkového šetření bylo zjištěno, že více než polovina respondentů ve věkové skupině respondentů let reagovala kladně na alternativu pomáhání ve prospěch obce či města, ve kterém žijí. S přibývajícím věkem (nad 75 let) dochází k zájmu o tyto aktivity. Nejméně zastoupenou věkovou kategorií byla kategorie od let, z čehož můžeme usuzovat, že tito lidé stále patří mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo, proto na ostatní aktivity ještě nemají tolik času jako jejich starší respondenti. Celkově se dá shrnout, že cílová věková skupina 55+ se nechává oslovit příležitostmi k výkonu dobrovolnictví až po ukončení profesní dráhy, ale ještě v době, kdy se cítí být vitálními. Z hlediska místa bydliště nejvíce zájmu projevili obyvatelé na Novojičínsku, nejméně obyvatelé Frýdecko-Místecka. Z genderového hlediska se potvrdil logický předpoklad, že větší zájem seniorů o pomoc potřebným projeví ženy (45%) než muži (33%). 38

39 Graf 5 Zájem seniorů o pomoc potřebným podle pohlaví rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne ženy muži Zdroj: výzkum a vlastní propočty V celostátním měřítku se nabízí více inspirujících projektů např. Senioři seniorům, nebo projekt Náhradní babička. Prospěšný by mohl být soupis příkladů dobré praxe, kde by se mohli senioři inspirovat. 4.4 Vliv ICT na životní styl osob 55+ Význam využívání moderních technologií nelze spatřovat pouze v ekonomické dimenzi a nevznikají pouze vlivem věku, ale také mohou vznikat díky příjmu, vzdělání nebo pohlaví. Výzkum prokázal, že respondenti kladli největší důraz na vyhledávání informací o zdraví, toto pro ně je důležité, protože zdraví znamená plnohodnotný a soběstačný život. Díky otevřenému světu, kdy mladí lidé častěji vyjíždějí studovat nebo pracovat do zahraničí, tak druhou volbou se staly komunikační prostředky, které zajistí spojení s blízkými, i když jsou daleko. Největší zájem o nové moderní technologie projevily osoby mezi 65 až 75 věkem. Výzkum se také zaměřil na instituce, které pečují o seniory a zda tyto moderní asistivní technologie jsou nedílnou součástí jejich vybavení. Formou polostrukturovaného pohovoru bylo osloveno celkem 27 institucí v Moravskoslezském kraji. Z toho čtyři instituce (Domov sv. Anny, Studénka, Domov Paprsek, p. o., Nový Jičín, Domov pro seniory Kamenec, Slezská Ostrava, p. o., Domov U jezera, p. o., Hlučín) využívají všechny varianty typické pro tyto technologie, jak transportní a pohybové pomůcky, tak tísňové a alarmovací systémy, monitorovací systémy a také technologie pro osoby se zrakovým a sluchovým postižením. 3 Dalších osm zařízení byly domovy, které využívaly pouze tři ze čtyř typů technologií, ve většině případů jim chyběly monitorovací systémy nebo technologie pro osoby zrakově a sluchově postižené. Další oslovené instituce uvedly, že využívají pouze transportní a pohybové pomůcky nebo alarmující systémy. Bohužel pět organizací uvedlo, že nevyužívá žádnou z těchto technologií. Dále bylo zjištěno, že nejvíce se využívají různé tísňové a alarmovací systémy (22 oslovených zařízení v Moravskoslezském kraji), pak transportní a pohybové pomůcky (21 zařízení) a bohužel nejméně se využívají monitorovací technologie (7 z oslovených), které upozorní na negativní jevy a rychleji zajistí bezpečné prostředí pro jedince. Při výzkumu kvantitativního typu v standardizovaném dotazníku byly 660 respondentům položeny tyto otázky: 3 KOLIBOVÁ a kol. Společenská podpora aktivního stáří v kontextu mezigenerační solidarity. 1 vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, ISBN

40 muž žena Závěrečná zpráva projektu Kultura aktivního stáří v programech měst a obcí v MSK s využitím ICT - Používáte ve svém životě počítač a internet a kde máte k němu přístup? - Používáte někdy internet? - Ve kterých oblastech byste uvítal/a přístup k novým technologiím pro zlepšení kvality života? Zjišťovali jsme také, zda využívání počítače a internetu patří mezi oblíbené volnočasové aktivity u osob 55+. Z celkového počtu respondentů přibližně 16,7 % mužů a 14,4 % žen uvedlo, že patří, ale když se měli rozhodnout, zda tyto aktivity patří mezi pět oblíbených, tak jenom 11,8 % mužů a 6,7 % žen je takto označili. Z výsledků také vyplynulo, že obyvatelé bydlící v sídle, kde je více obyvatel, mají větší možnosti zařadit tyto nové technologie mezi své aktivity. Z dat také vyplynulo, že hlavními kritériem není jenom pohlaví (u mužů patří mezi pět důležitých aktivit více než u žen), ale také využívání nových technologií souvisí se vzdělanostní strukturou respondentů. Data a graf nám ukázaly, že v Moravskoslezském kraji je stále mnoho obyvatel 55+, kteří nemají zájem využívat procesy či služby, které poskytuje počítač. Graf 4 Využívání počítače podle kritérií sídlo a pohlaví do obyvatel od až obyvatel od obyvatel nad obyvatel ano 10,53% 9,09% 23,81% 8,77% ne 35,09% 45,45% 38,10% 43,86% ano 7,02% 12,12% 11,90% 22,81% ne 47,37% 33,33% 26,19% 24,56% Zdroj: výzkum a vlastní propočty 0% 20% 40% 60% 80% 100% Internetové prostředí dnes představuje nejenom prostředí, kde najdu libovolnou informací, ale také prostředí televize, rozhlasu či zábavy. Nabízí v jednom více procesů či služeb a umožní také přiblížit svět a jeho krásy z prostředí domova, cestování napříč a poznávání nového se stává blízké i těm, kteří už z důvodu zdraví či finančních možností nemohou aktivně poznávat cizí země. Proto bylo zajímavé také zkoumat odpovědi, zda vůbec vedle počítače využívají senioři také služby, které nabízí globální síť internet. Mezi základní služby internetu patří vyhledávání 40

41 muž žena Závěrečná zpráva projektu Kultura aktivního stáří v programech měst a obcí v MSK s využitím ICT informací (odborné nebo praktické, čtení novin, jenom tak necílené hledání jakékoliv informace, ), komunikační on-line a off-line prostředky ( , chatování, telefonování, jakákoliv elektronická komunikace například zasílání sms zpráv, ), vzdělávání či internetová zábava (televize, hry, rozhlas, ). Graf 5 Využívání služeb internetu podle kritérií sídlo a pohlaví do obyvatel od až obyvatel od obyvatel nad obyvatel ne, nemám zájem 25,69% 24,84% 24,07% 21,12% ne, ale chtěl bych 6,25% 5,10% 4,63% 5,60% ano, několikrát týdně 4,17% 8,92% 13,89% 8,19% ano, několikrát do roka 1,39% 3,82% 0,00% 4,31% ano, několikrát do měsíce 4,86% 0,64% 6,48% 6,47% ano, každý den 6,25% 5,10% 6,48% 8,19% ne, nemám zájem 28,47% 20,38% 12,04% 12,93% ne, ale chtěl bych 6,94% 2,55% 4,63% 4,74% ano, několikrát týdně 5,56% 7,64% 8,33% 8,62% ano, několikrát do roka 0,69% 1,91% 1,85% 3,02% ano, několikrát do měsíce 3,47% 8,28% 5,56% 3,45% ano, každý den 6,25% 10,83% 12,04% 13,36% Zdroj: výzkum a vlastní propočty Z analýzy statistických dat, které byly zpracovány v rámci výzkumu lze konstatovat, že osoby 55+ umí využívat služby internetu, že se zvýšila nejenom jejich počítačová gramotnost, ale také internetová. Využívání internetu také souvisí s pohlavím, muži se těmto procesům věnují více než ženy, záleží také na vzdělání a mezníkem je také stáří, protože senioři 75+ využívají tyto služby zřídka. Pro seniory jsou důležité jednak aplikace typu vyhledávacích služeb, vyhledávají zejména informace o zdraví nebo potřebné informace ze společnosti a světa, podle odpovědi lze konstatovat, že jim také učarovaly aplikace komunikačních prostředků, ty jim pak přiblíží členy rodiny nebo přátelé i přes vzdálenost bydliště a tím jim umožňují překonat pocit osamocení a také jim dávají pocit kontaktu s lidmi. 4.5 Přátelsky podnětné prostředí 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Základní strategie podpory aktivního stáří spočívá ve využití nástrojů, které jsou schopny udržet cílovou skupinu seniorů co nejdéle v běžném prostředí s ohledem na míru soběstačnosti jedince a možností podpory a péče vybraných druhů služeb ideálně přímo v domácnostech uživatelů. 41

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Nová příležitost Ing. Pavel Široký, Republikové centrum vzdělávání, s.r.o. POSKYTOVATEL DOTACE Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky REALIZÁTOR

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Představení projektu. Magdalena Chmelařová, Helena Kolibová. Opava, 11. 9. 2015

Představení projektu. Magdalena Chmelařová, Helena Kolibová. Opava, 11. 9. 2015 Projekt Specializované mapy a systémy na podporu seniorů a spolupráce participujících aktérů pro rozvoj dobrovolnictví, registrační číslo TD020048 je řešen s finanční podporou TA ČR Představení projektu

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání

Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání 2. odborná konference projektu KRUH Jihlava 15. 11. 2012 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

SWOT analýza. konaná dne 16.ledna 2007 na téma sociální služby

SWOT analýza. konaná dne 16.ledna 2007 na téma sociální služby úvod SWOT analýza konaná dne 16.ledna 2007 na téma sociální služby Jedná se o komplexní metodu vyhodnocení. Jádro metody spočívá v klasifikaci, ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do

Více

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026 STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026 Ing. Radek Fujak expert v oblasti strategického plánování a prostorových analýz PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů,

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vnímání potravin spotřebitelem Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vliv kultury a socioekonomického prostředí na vnímání potravin spotřebitelem Analýza marketingového prostředí (makroprostředí) Ekonomické vlivy Demografické

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje návrh Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Důvody 1. Snaha čelit problémům - nedostatečná výkonost ekonomiky kraje, nedostatek

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová. www.kredo.reformy-msmt.cz

Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová. www.kredo.reformy-msmt.cz Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová www.kredo.reformy-msmt.cz Zdroj dat Životní podmínky česká verze celoevropského zjišťování EU-SILC (European Union- Statistics on Income and Living

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Projekt: Analýza dalšího profesního vzdělávání v Pardubickém kraji. Institut rozvoje evropských regionů,o.p.s. Univerzita Pardubice

Projekt: Analýza dalšího profesního vzdělávání v Pardubickém kraji. Institut rozvoje evropských regionů,o.p.s. Univerzita Pardubice Projekt: Analýza dalšího profesního vzdělávání v Pardubickém kraji Institut rozvoje evropských regionů,o.p.s. Univerzita Pardubice Zaměření projektu Podpora rozvoje dalšího profesního vzdělávání Analýza

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE 4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

WORKSHOP - POSTAVENÍ NEVIDOMÝCH A PŘÍSTUPNOST PROSTŘEDÍ PRO TUTO SKUPINU OBYVATELSTVA

WORKSHOP - POSTAVENÍ NEVIDOMÝCH A PŘÍSTUPNOST PROSTŘEDÍ PRO TUTO SKUPINU OBYVATELSTVA WORKSHOP - POSTAVENÍ NEVIDOMÝCH A PŘÍSTUPNOST PROSTŘEDÍ PRO TUTO SKUPINU OBYVATELSTVA Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant pro zpřístupňování prostředí osobám se zrakovým

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13.

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13. Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum Ladislav P r ů š a Praha, 13. ledna 2015 představení VÚPSV, v.v.i. první výzkumné pracoviště v resortu

Více

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 www.kredo.reformy-msmt.cz Úvodní SWOT analýza IPN KREDO Byla provedena analýza 33 domén v 7 strategických

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století

Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik Ing. Ivana Foldynová - expert v oblasti regionálního rozvoje a prostorového

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi

Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi Vypracoval Pavel Zdražila Nezaměstnanost v MSK k 28. 2. 2015 okres ke konci měsíce rozdíl proti min. měsíci počet uchazečů absolventi

Více

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Z genderové analýzy vyplynulo hodnocení souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin se stanovenými cíly jednotlivých

Více

Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání. Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s.

Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání. Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s. Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s. nové základní dovednosti, jinak nazývané též gramotnosti: počítačová gramotnost mediální gramotnost

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více