Provozní řešení knihovny Interiér a vnitřní vybavení knihovny Generální oprava budovy

Transkript

1 Obsah průvodní zprávy 1 - Úvodem 1.A - K záměru rekonstrukce a úprav 1.B - Vstupní podklady 1.C - Historie budovy 1.D - Širší kontext 1.E - Tepelně technické řešení 2 - Návrh Vestavba knihovny Provozní řešení knihovny Interiér a vnitřní vybavení knihovny Generální oprava budovy Stavebně technické řešení Vzduchotechnika a klimatizace Požárně technická část Využití zahrady 3 Propočet nákladů 1 - Úvodem

2 1.A - K záměru rekonstrukce a úprav Úvaha o rekonstrukci budovy kulturního domu Crystal v České Lípě a jeho úpravy pro potřeby Městské knihovny je vyvolána na jedné straně potřebami knihovny, na druhé straně dnes již zřetelnou zchátralostí některých částí kulturního domu. Na první pohled je logické, že je zapotřebí celou budovu renovovat, má-li být knihovna umístěna v objektu, který bude nabízet soudobý standard a životnost budovy na další desetiletí. Využití přibližně poloviny plošné výměry domu pro knihovnu je dle názoru autorů této studie plně v souladu s jeho původním posláním jako místa pro šíření kultury. Upravované části budovy, zejména její horní podlaží, jsou pro takové využití vhodné a míra nutných zásahů do původní podstaty domu nepřekračuje únosnou mez. Pro optimální využití celého potenciálu budovy, tvořící zároveň jižní část zahrady kláštera, bude žádoucí pokusit se i o lepší zpřístupnění zahrady a nalezení jejího vhodného provozního režimu. 1.B - Vstupní podklady Tato studie rekonstrukce a úprav kulturního domu byla zpracována na základě následujících vstupních podkladů: - Zaměření stávajícího stavu v digitální podobě, zpracované v roce 2004 ateliérem Rubicon - Studie úpravy KD na knihovnu z roku 2007, zpracovaná ing.arch.ing. Jiřím Janďourkem a ing.arch. Janou Medlíkovou - Požadavky Městské knihovny z roku 2011, zpracované její ředitelkou PhDr. Danou Kroulíkovou - Stavebně technický průzkum KD z roku 2011, zpracovaný firmou Diagnostika stavebních konstrukcí s.r.o. 1.C - Historie budovy Budova kulturního domu Crystal byla postavena v létech Pozemními stavbami Česká Lípa na základě projektové dokumentace, zpracované v létech Ateliérem 2 Stavoprojektu Liberec. Autorem architektonického řešení byl ing.akad.arch. Jiří Suchomel, autorem tepelně technického řešení byl ing. Jan Žemlička. Na stavebně technickém řešení se podíleli zejména ing. Karel Novotný a ing František Bielik. Statické řešení zpracoval ing. Jan Suchánek. Všichni autoři původního návrhu žijí a jsou schopni se k navrhovanému zásahu vyjádřit. 1.D - Širší kontext Základní architektonické a stavebně technické uspořádání budovy vychází z jejího začlenění do kontextu zahrady přilehlého augustiniánského kláštera (dnes Vlastivědné muzeum). Klášterní zahrada plynule přechází na střechu kulturního domu a vztah obou objektů starého a nového je založen na vzájemném doplňování. Budova je koncipována jako plochý kompaktní objekt, který kromě vlastních funkcí kulturního domu nabízí i propojení zahrady s městem a otvírá možnost vytvoření jeho kulturního centra, zahrnujícího jak kulturní dům, tak i klášter s loretou a zahradou. Zahrada, v centru města ojedinělá kultivovaná parková plocha, by přitom měla hrát zásadní roli.

3 Původní návrh komplexu kláštera a kulturního domu, rok 1977 Taková možnost je stále otevřená, byla by v souladu s novou provozní náplní kulturního domu a tato studie ji respektuje. Navrhujeme proto zahájit jednání s dotčenými subjekty (Krajský úřad Liberec, Vlastivědné muzeum v České Lípě) s cílem najít organizační a provozní řešení, které by možnost širšího využití zahrady v celém rozsahu (jak na střeše kulturního domu a za ním, tak na pozemku kláštera) umožnilo. 1.E - Tepelně technické řešení Tepelně technická koncepce budovy pocházela z druhé poloviny sedmdesátých let a byla ve světě tehdy zcela unikátní. Využívala tvar domu, jeho zasazení do terénu, na tehdejší dobu nadstandardně dobře izolované fasády i malé množství oken a prosklených ploch s trojitým zasklením. Realizované stavební provedení obsahovalo dále provětrávanou jižní fasádu s funkcí vzduchového kolektoru tepla, spojenou vzduchotechnickými systémy se stavebně provedeným zemním výměníkem tepla a chladu pod budovou. Provedena byla i rekuperace tepla z větracího vzduchu hlavních prostor domu. Schéma původně navrhované tepelné funkce budovy bylo následující:

4 Přímé využití slunečního tepla pro větrání: Akumulace slunečního tepla v zemním výměníku: Předehřívání nasávaného větracího vzduchu v zemním výměníku: Předchlazování zemního výměníku (např. nočním vzduchem): Předchlazování nasávaného větracího vzduchu v zemním výměníku: Tuto základní tepelně technickou koncepci navrhujeme zachovat s tím, že jednotlivé komponenty budou upraveny tak, aby zaručovaly optimální funkci a budou zprovozněny. Provedení jižní fasády bude

5 změněno na plochu s fotovoltaickými panely, zemní výměník tepla bude vyčištěn a vzduchotechnické systémy budou nově provedeny. 2 - Návrh

6 Celkový navrhovaný stavební zásah se sestává ze dvou hlavních částí z vestavby knihovny a z generální opravy budovy a jejího nejbližšího okolí. Obě tyto části spolu souvisí a musí být provedeny zároveň, má-li být knihovna umístěna v důstojném prostředí Vestavba knihovny Pro potřeby knihovny budou využity pouze neužívané a neplnohodnotně využité prostory kulturního domu. Jedná se o prostory restaurace, klubu, bývalého administrativního zázemí ve 2.n.p. a prostory bývalé kuchyně a jejího zázemí v přízemí. Vestavbou a rekonstrukcí kulturního domu získá město plně funkční a důstojné prostory pro kulturní činnost a vzdělávání v regionu. Vestavba knihovny do kulturního domu nenaruší oddělený provoz kina a víceúčelového sálu v přízemí. Pouze společné vstupní prostory- foyer budou dispozičně reorganizovány tak, aby umožnily fungování tří na sobě nezávislých provozů, a modernizovány, aby odpovídaly dnešním uživatelským požadavkům a novému architektonickému pojetí stavby provozní řešení knihovny Stávající hlavní vstup do kulturní domu je zároveň i veřejným vstupem do knihovny. Prostorné foyer za vstupem je společným vstupním prostorem pro všechny tři, jinak samostatně fungující, provozy kulturního domu sál, kino a knihovna. Foyer plní funkci předsálí víceúčelového sálu se šatnou a úpravou, předsálí kinosálu s prodejem vstupenek, šatnou a malým občerstvovacím bufetem, zároveň je místem, v jehož centru lze posedět a odpočinout si, a vchodem do knihovny. Hala knihovny za foyer patří již k provozu vlastní knihovny a je tedy od společného foyer jasně prostorově oddělena. Na halu navazují šatny s obsluhou a samoobslužná šatna s cca 200 skříňkami a vzdělávací blok s víceúčelovým sálem pro 60 osob, víceúčelovou (počítačovou) místností a veřejnými toaletami včetně toalet pro imobilní. V hale je umístěna vertikální komunikace (schodiště, osobní a nákladní výtah) vedoucí do hlavní veřejné části knihovny. V 1.n.p., v prostorách osvětlených denním světlem a oddělených od provozu pro veřejnost, je dále umístěno pracoviště katalogizace a zpracování knih, regionální oddělení a zázemí pro zaměstnance, v neosvětlených prostorách archivy, toalety, technologie, sklady knih pro aktuální fond tj. cca svazků a rezervní sklady. Samostatný vstup do této části pro zaměstnance a zásobování knih je bočním vstupem, kterým se zásobovala bývalá kuchyně restaurace. Po výstupu z veřejné haly do druhého patra knihovny lze vstoupit kontrolovaným vstupem do části knihovny s volnými výběry nebo bez kontroly do odpočinkové zóny, na kterou navazuje volně přístupná venkovní terasa a amfiteátr. Za kontrolou vstupu se ve středu dispozice nachází centrální pult pro příjem a výdej knih. Přehledný prostor u pultu umožňuje rychle se orientovat v prostorách knihovny a rozejít se odtud do oddělení pro dospělé, pro dospívající a pro děti nebo do oddělení regionální literatury a periodik. Oddělení pro dospělé představuje největší podíl volných výběrů knihovny. Součásti oddělení jsou čtenářské koutky u terasy, odkud prosvítá zeleň, na lávkách pod světlíkem, počítačová zákoutí. Na oddělení navazují veřejné toalety včetně toalet pro imobilní a přebalovacího pultu. Oddělení pro dospívající a pro děti jsou hlukově oddělena od ostatních prostor knihovny. Oddělení pro dospívají připomíná spíše nezávislou klubovnu s pohovkami. Jsou zde umístěna periodika, počítače a výběrová literatura, vše pod dohledem centrálního pultu. Oddělení pro děti je rozděleno podle věku na část pro nejmenší, předškolní a starší děti. Výpůjční pult je umístěn u vstupu, samostatné toalety u části pro nejmenší děti. Oddělitelná herna slouží kromě hraní pro besedy a společná čtení. Regionální oddělení s místem pro přednášky, studovnami, poradenskými službami a informačním servisem, čítárna periodik a veřejný internet jsou umístěny v centrální části, v místě dnešní restaurace a schodiště. Administrativní zázemí knihovny je umístěno ve 2.n.p., v prostoru bývalého tanečního sálu. Vstup do této poněkud stranou situované části je přes vlastní knihovnu nebo po schodišti vedlejším vstupem pro zaměstnance z 1.n.p. Administrativa zahrnuje vedení knihovny, ekonomický úsek, zasedací místnost a zázemí.

7 interiér a vnitřní vybavení knihovny Vnitřní uspořádání knihovny je řešeno tak, aby samotná knihovny působila jako jeden kompaktní prostorný celek, který je co nejvíce přehledný, odpovídá současným provozním požadavkům, nabízí pro čtenáře příjemné prostory s moderním zázemím, má současný vzhled a standard. Knihovna, rozčleněná do prostor s různým charakterem, podle věku čtenářů, vlastní funkce a náplně a rušnosti prostředí, proto zabírá téměř všechny volné prostory druhého patra domu, zatímco v přízemí jsou z veřejně přístupných částí umístěny jen nástupní prostory se šatnami a vzdělávací blok. Nejrušnějším a nejfrekventovanějším prostorem knihovny je centrální hala, místo nástupu do knihovny se schodištěm, výtahy a centrálním pultem, zároveň oddychová zóna s výstupem na terasu. Dominantním prvkem je točité schodiště a prosklené výtahy, symetricky umístěné v hale ve dvou stejných zrcadlových otvorech, po jejíchž stranách jsou z přízemí vyrovnány knihy. Vertikální prostor schodiště a výtahů je prosvětlen čtvercovými střešními světlíky, jimiž světlo dopadá až do přízemí. Čtenář z přízemí stoupá po schodišti k bádání kolem knih a za světlem. Volné výběry v odděleních jsou doplněny studijními místy, tam, kde je přirozené osvětlení, naopak v hloubce dispozice jsou regály s knihami. Studijní místa jsou rozmístěna v různých polohách s různým typem sezení, dle věku, rozpoložení a nátury čtenáře, a umožňují připojení PC nebo notebooku na internetovou síť. Vzhledem k tomu, že regály a stěny s vyrovnanými různobarevnými knihami sami o sobě vytvoří barevný dojem interiéru, jsou prostory vlastní knihovny a mobiliář řešeny v umírněných barvách a jemných tónech, tak aby výsledný efekt nebyl rušivý a čtenáři se v knihovně cítili příjemně. Knižní regály jsou navrženy v bílé barvě, stejně jako malba stěn a stropů. Mobiliář v kombinaci bílé, smetanové a dřevěné dýhy z jasanu. Rovnoměrné umělé osvětlení zajišťují podhledy z prosvětlovacích folií, které kontrastují s výraznou šedou litou podlahou. Společné foyer bude také upraveno, aby odpovídalo novému interiérovému pojetí stavby. Vestavba šaten a bufetu, pokladny a stěny budou nově obloženy dřevěným obkladem, který plynule naváže na obklad haly v knihovně. Obklad v knihovně projde do šaten a chodby toalet. Předělem mezi foyer a knihovnou budou prosklené dveře v prosklené bezrámové stěně. Hlavní WC návštěvníků ve foyer a bar v přísálí velkého sálu budou upraveny do podoby odpovídající celkovému architektonickému pojetí nově rekonstruované budovy Generální oprava budovy stavebně technické řešení Následující text zmiňuje pouze hlavní navrhované zásahy, změny a doplňky. Jejich upřesnění a konkretizace bude předmětem dalších stupňů projektové dokumentace. Nosné konstrukce budovy Významné navrhované zásahy do nosných konstrukcí se týkají prakticky pouze vybourání vnitřního ocelového schodiště do 2.NP, otvorů ve stropních deskách pro spojovací schodiště a výtahy knihovny a otvorů pro střešní světlíky nad vybranými místy knihovny. Těmito zásahy nebude nosná funkce ostatních částí konstrukce omezena. Příčky, podlahy a podhledy V upravovaných prostorách budou vybourány nepotřebné příčky, podlahy a podhledy a budou nahrazeny novými konstrukcemi v provedení, odpovídajícím účelu jednotlivých prostor. Umělé osvětlení a elektroinstalace, zdravotní technika, vytápění Úměrně novému způsobu využití budou v upravovaných prostorách nově provedeny rozvody veškerých médií. Ve všech těchto prostorách bude nově řešeno umělé osvětlení, zdravotní technika a vytápění. Zdrojem tepla zůstane stávající výměník v budově. Zachována bude i trafostanice a rozvodny elektrické energie.

8 Exteriér budovy Východní, severní a západní fasáda jsou obloženy travertinem do závěsného systému FEAL. Tento obklad bude demontován, zateplení fasády bude zesíleno a následně bude kamenný obklad opět osazen. Přitom budou vyměněny a doplněny porouchané nebo chybějící části obkladu. Budou odstraněny nevhodné doplňky ze všech fasád. Jižní šikmá fasáda bude zcela nově provedena. Budou odstraněny všechny její vrstvy včetně sendvičových panelů z asbestových desek a nahrazeny novou tepelně izolační skladbou pokrytou v exteriéru fotovoltaickými panely (blíže viz část vzduchotechnika a klimatizace této zprávy). Veškeré výplně otvorů v obvodovém plášti budovy včetně světlíku nad 2.NP budou nově provedeny ze soudobých kvalitních hliníkových okenních systémů. Bude zachováno jejich zasklení trojsklem. Obdobně kvalitně budou provedeny i nové světlíky ve střeše nad knihovnou. V souvislosti s novým provozním využitím dojde na některých místech ke zvětšení okenních otvorů. Obě ramena jižního venkovního schodiště budou povrchově upravena proti korozi a opatřena novým nátěrem. Novým způsobem bude řešeno uzavírání přístupu od tohoto schodiště na střešní terasu budovy. Střecha nad oběma sály včetně atik a žlabů pro odvod dešťové vody bude opravena. Pochozí terasy na střeše domu i nad větracím kanálem za budovou budou předlážděny. Jejich zábradlí a další zámečnické prvky v exteriéru budou nově provedeny. Bude provedena revize a opravy všech dešťových svodů a vpustí. Interiér budovy Bude celkově upraven foyer budovy. Ošetřeny budou jeho stěny a strop, nově řešeny budou vestavby šatních prvků a vstupní stěny knihovny, bufet, úprava pokladen a umělé osvětlení celého prostoru. Prostor původní kuřárny bude využit pro vestavbu pultové šatny pro návštěvníky sálů. Prostory v 1. a 2. NP, upravované pro knihovnu budou zcela přestavěny. Nové provozní využití a dispoziční řešení povede k novým konstrukcím příček, podlah stěny, strop, podlahy, umělé osvětlení Velký společenský sál a kino v 1.NP budovy nebudou zásadním způsobem dotčeny. Výjimkou bude náhrada těch dílů akustických obkladů, které obsahují asbestocementové desky, za prvky vyrobené z jiných materiálů se shodným akustickým účinkem a vzhledem. Hlavní WC návštěvníků ve foyer a bar v přísálí velkého sálu, nevhodně adaptované pozdějšími zásahy budou upraveny do podoby odpovídající celkovému architektonickému pojetí nově rekonstruované budovy. Ostatní pomocné a technické prostory budou dle potřeby rovněž upraveny doplněny vzduchotechnickým zařízením. Okolí budovy Budou předlážděny chodníky, opraveny betonové povrchy zásobovací rampy a nově provedeno její zábradlí. Opraveno bude i venkovní schodiště u západního průčelí, nově proveden spojovací můstek do budovy. Předlážděna bude i terasa nad větracím kanálem za budovou na úrovni 1.NP. Její vodorovné pochozí větrací mříže budou nově provedeny, stejně jako mříže v bočních zdech a nasávací věž VZT. Opěrná zeď za budovou bude opravena. Mostky vedoucí ze střechy kulturního domu do zahrady budou nově provedeny. Celkově opraven bude amfiteátr v zahradě. Oprava se bude týkat betonových konstrukcí, doplnění dřevěných sedáků, nového provedení osvětlovacího prstence včetně elektroinstalace a vybudování skladového zázemí amfiteátru v nových podzemních místnostech za opěrnou zdí.

9 Pro veřejné osvětlení před budovou budou v nové podobě obnoveny dva stožáry, osvětlující vstupní partii kulturního domu. Doplněno bude i veřejné osvětlení zahrady na střešních terasách budovy a v okolí amfiteátru v zahradě. Pro označení budovy a prezentaci programů budou vytvořeny nové volně stojící prvky v prostoru před východním průčelím vzduchotechnika a klimatizace Energetická koncepce budovy a řešení větrání a klimatizace Úvod Technickou koncepci KD Crystal v České Lípě, která začala vznikat již před třiceti lety kolem roku 1975, významně ovlivnila světová energetická krize sedmdesátých let. Pod jejím vlivem se do koncepce a následného realizačního projektu již tehdy dostala technická řešení, která v architektuře a řešení technických zařízení nacházejí širší uplatnění v České republice až v posledních letech. Architektonické řešení budovy z hlediska energetické náročnosti Budova je architektonicky řešena jako kompaktní celek s minimálním členěním. Tím je dosaženo velice dobrého poměru plochy obvodových konstrukcí ke kubatuře a k užitné ploše objektu. Zasklení zaujímá pouhých 10 % plochy. Energeticky úsporný koncept budovy se opírá o její částečné zapuštění do země, dobré tepelně izolační provedení, využití sluneční energie vzduchovým kolektorem pokrývajícím prakticky celou jižní fasádu (Obr.1) a využití zemní energie z podloží budovy prostřednictvím zemního vzduchového kolektoru (Obr.2). Při dispozičním řešení je respektována orientace budovy ke světovým stranám. Velkoprostorové místnosti, velký a malý sál jsou umístěny uprostřed dispozice, strojovny VZT jsou umístěny u jižní fasády,kancelářský trakt je umístěn u severní fasády. Tím se významně sníží tepelná zátěž z vnějšího prostředí (sluneční záření) a zároveň se dosáhne rovnoměrnějšího osvětlení kanceláří během dne a v průběhu roku. Obr.1 sluneční vzduchový kolektor Obr.2 zemní vzduchový kolektor Původní energetický koncept budovy Vzduchový sluneční kolektor na jižní fasádě o výšce okolo 10 metrů má celkovou plochou přes 800 m 2. Je rozdělen vstupem do KD a schodištěm vedoucím na střechu objektu, na kterou navazuje zahrada, na dvě části s využitím pro velký nebo malý sál.

10 Sluneční kolektor je propojen se vzduchotechnikou objektu, která je doplněna vytápěním, ale neobsahuje strojní chlazení. Z tohoto důvodu je vzduchotechnika řízena v několika provozních režimech. V chladném období je čerstvý vzduch přiváděn přes sluneční kolektor na jižní fasádě, kde se předehřívá. V případě větší potřeby ohřátí vzduch prochází nejdříve zemním kolektorem v podloží. Dohřátí vzduchu na potřebnou teplotu je zajištěno klasicky, zdrojem tepla je místní rozvod CZT. Zemní kolektor v podloží má důležitou funkci hlavně v letním období, kdy je čerstvý vzduch pro VZT zařízení předchlazován až o 8K. Zemní výměník je tvořen 78 potrubími spojených do tří různě velkých okruhů, která procházejí pod objektem ze severu k jihu. Na severní části jsou potrubí napojena na zemní kanál zahloubený za objektem a chráněný proti svitu slunce. V jižní části jsou potrubí napojena na vzduchotechniku, která umožňuje různé způsoby využití nasávaného vzduchu. Technický stav vzduchotechnických zařízení, slunečního kolektoru a zemního výměníku Stav VZT zařízení odpovídá stavu techniky před 25 lety. Podle informace pracovníka KD pana Němečka byla obnovena pouze vzduchotechnická jednotka pro kinosál, kde bylo doplněno i strojní chlazení. Vzduchový sluneční kolektor je v dezolátním stavu (Obr.3). Zemní vzduchový výměník nebyl pravděpodobně od zahájení stavby čištěn (Obr.4). Před cca. 5 lety byl obnoven systém měření a regulace. Do jaké míry byl zohledněn původní energetický koncept nelze zjistit, neboť dotyčný pracovník změnil zaměstnání. Obr.3 teplosměnná plocha slunečního kolektoru kolektor Obr.4 nasávání pro zemní vzduchotechnický Rekonstrukce a nová instalace vzduchotechnických zařízení při využití části prostor budovy pro účely městské knihovny Vhodným rozmístěním otevíracích otvorů v obvodovém plášti a střeše budovy lze využít v nově vzniklých prostorách knihovny v 2.NP a částečně i v 1.NP po většinu roku přirozeného větrání. Při současném využití akumulační schopnosti vnitřních konstrukcí (železobetonové konstrukce bez zavěšených podhledů) umožňuje dané dispoziční řešení noční předchlazování pomocí přirozeného větrání. Prostory volných výběrů v 2.NP a se tak obejdou jak bez vzduchotechnických zařízení, tak i bez strojního chlazení. Vzduchotechnika zajistí nucenou výměnu čerstvým vzduchem pouze v těch prostorách, kde toto nelze zajistit způsobem přirozeným a kde to požadují hygienické předpisy a vyhlášky. Nucené větrání je uvažováno v následujících prostorách (týká se pouze nově zřízených prostor knihovny): 1.NP víceúčelový sál, víceúčelová místnost, sklady knih, šatny a sociální zařízení, hala knihovny 2.NP - sociální zařízení Ve skladech knih v 1.NP je uvažováno s decentrálním odvlhčováním, v kancelářích knihovny u západní fasády je uvažováno s decentrálním chlazením. Vzduchotechnická zařízení budou instalována ve strojovně vzduchotechniky v 1.NP.

11 V rámci přestavby je uvažováno i s rekonstrukcí vzduchotechnických zařízení pro velký sál, s rekonstrukcí a vyčistěním zemního kolektoru a s rekonstrukcí jižní fasády. Původní záměr byl, aby vzduchový sluneční kolektor, který tvoří jižní fasádu, sloužil k předehřevu větracího vzduchu. Druhotně bylo uvažováno s akumulací získané energie ze slunečního záření do zemního kolektoru. Protože ale nikdy k užívání slunečního kolektoru výše popsaným způsobem nedošlo a vzhledem k tomu, že za 30 let pokročily technologie na výrobu elektrické energie ze slunečního záření, doporučujeme změnu využití jižní fasády. Pro zachování původní myšlenky energeticky úsporného domu navrhujeme využití jižní fasády pro instalaci fotovoltaických panelů pro výrobu elektrické energie. Toto opatření by mělo být provedeno bez ohledu na státní dotace. Nejenom, že by byl zachován původní vzhled fasády a původní myšlenka energetické řešení objektu, ale bylo by spolu s architektonickým návrhem dosaženo i energeticky a ekologicky vyváženého konceptu. Získaná elektrická energie by mohla být využita jednak pro vlastní spotřebu budovy během denní doby. V případě v kombinaci s reverzibilním tepelným čerpadlem i pro vytápění objektu v zimním a přechodném období a pro chlazení v letním období. Při ploše panelů cca. 700 m2 lze uvažovat se ziskem 60 kw což by stačilo na pohon tepelného čerpadla o výkonu 180 kw. Přebytek vyrobené elektrické energie by byl dodáván přes rozpadový bod do distribuční sítě. Odhad nákladů (uvedené ceny jsou bez DPH) Vzduchotechnická zařízení pro víceúčelový sál, víceúčelovou místnost, sklady knih, šatny a sociální zařízení a halu knihovny v 1.NP, včetně demontáže původních vzduchotechnických zařízení pro kuchyni Vzduchotechnické zařízení pro velký sál ( osob), včetně demontáže původních vzduchotechnických zařízení a čistění a opravy zemního kolektoru ,- Kč ,- Kč Doplnění strojního chlazení/odvlhčování Měření a regulace Fotovoltaické panely Tepelné čerpadlo včetně potrubní sítě ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč Požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) Návrh koncepce požární bezpečnosti z hlediska stavebního řešení a způsobu využití stavby Kulturní dům v České Lípě bude částečně rekonstruován. Rekonstrukce znamená změna provozu v části objektu, a to na místo restaurace a herny bude zřízena knihovna. Původní provozy víceúčelového sálu a kinosálu, které se nacházejí v přízemí objektu, budou zachovány. Pro provoz knihovny budou využity prostory v přízemí původního kuchyňského zázemí restaurace. Zde budou zřízeny sklady knih, archiv, místnosti katalogizace, zázemí personálu knihovny, víceúčelový sál pro 60 osob, víceúčelová místnost. Vstupní foyer je nadále hlavní vstup do budovy pro všechny provozy stávající i pro provoz knihovny. Řešena je šatna pro 500 osob, šatna s obsluhou pro knihovnickou část a skříňková šatna pro 220 osob. Výtahy a interiérovým schodištěm je umožněn přístup do 2.N.P. knihovnické části. Ve 2.N.P. v místě bývalé kavárny restaurace a herny je hlavní knihovní část volného výběru knih, čítárny periodik, přednáškových prostor, administrativního zázemí. Od stávajících provozů víceúčelového sálu a kinosálu je knihovna požárně oddělena konstrukcemi a požárními uzávěry.

12 Objekt je dvoupodlažní nepodsklepený, přízemí je přístupné po rovinném terénu. Je osazen do terénní vlny tak, že přízemí není přístupné ze zadní podélné strany. Požární výška objektu je výšková úroveň 2.N.P., tedy h = 3.63 m. Konstrukční systém budovy je železobetonový skelet. Sály jsou zastropeny, příp. zastřešeny velkorozponovými nosníky. Stropy jsou železobetonové. Stěny a příčky v objektu jsou zděné. Obvodový plášť je vyzdívaný a skleněný do nosných kovových rámů. Jedná se o konstrukční systém nehořlavý DP1, tento systém bude zachován i v rámci provedení rekonstrukce. Objekt je nevýrobního charakteru, posouzení podle ČSN , Nevýrobní objekty. Vytvořen bude shromažďovací prostor (SP), posouzení bude respektovat požadavky ČSN , Shromažďovací prostory. Jedná se o změnu staveb, dodržena bude ČSN 73034, Změny staveb. Nosné konstrukce uvnitř požárního úseku, které zajišťují stabilitu objektu a konstrukce nesoucí požárně dělící konstrukce požárních úseků se nesmí během požáru porušit a ztratit únosnost či stabilitu. Jejich požární odolnost se stanoví podle SPB požárního úseku ve kterém jsou umístěny, viz tab. 12 ČSN Požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí budou stanoveny podle ČSN Dodrženy budou požadavky Sb. z. č. 23/2008 o požární prevenci. Koncepce požární bezpečnosti Rekonstrukce je řešena jako přestavba vnitřních prostorů změnou dispozice. Nedochází k přistavění nebo k nástavbě objektu. Jedná se tedy o změnu staveb skupiny II, norma ČSN tedy platí pro objekt se SP pouze v rozsahu, v jakém se na ni příslušné technické normy odvolávají. Pro změnu staveb skupiny II shromažďovacích prostorů platí ČSN , viz příloha D této ČSN. Nevýrobní část objektu bude posouzena podle ČSN (Nevýrobní objekty). Počet evakuovaných osob bude stanoven dle požadavků ČSN Požární zatížení bude oproti původnímu stavu navýšen, rovněž se zvětšuje počet osob dle ČSN , viz čl. 3.2 ČSN Počet osob v knihovně v úrovni 2.N.P. je stanoven na E.s = 335. Knihovní prostor se nachází ve výškovém pásmu VP1, dle čl. 4.3 ČSN Je přesažen mezní počet evakuovaných osob, dle tab. A.1 : 300 osob pro pol. 3.3 čítárny, studovny. Velikost shromažďovacího prostoru SP je tedy : 2 SP ve VP1. Vytvořen bude dvoupodlažní požární úsek obsahující vstupní foyer v přízemí a veškerý provoz knihovny v úrovni 2.N.P.. Požární úsek je SP, bude vybaven předepsanými vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, kterým je EPS a SOZ. Požárně bude oddělen od stávajících požárních úseků víceúčelového sálu a kinosálu. Samostatný požární úsek bude vytvořen i z nových místností přízemí: víceúčelový sál pro 60 osob, víceúčelová místnost, archiv, sklad knih, katalogizace se zázemím, šatny věšákové a skříňkové. Samostatné požární úseky nadále zůstávají technické provozy dle čl ČSN : strojovny vzduchotechniky, trafostanice, elektro rozvodny, výměníková stanice, velíny. Požární úsek knihovny má v úrovni 2.N.P. možnost úniku více směry. Jedná se o vyústění únikové cesty do venkovního prostoru v obou štítových stěnách a v prostoru centrálního pultu směrem na čelní a zadní terasu. Podle tab. 1 ČSN je pro prostor velikosti 2SP nejmenší dovolený počet únikových východů: dva, započitatelná kapacita celkového počtu osob každého je alespoň 70 % evakuovaných osob. Mezní délka pro možnost úniku více směry je l max. = 70 m při použití EPS a SOZ. Mezní rozměr požárního úseku ve 2.N.P. při použití EPS a SOZ je 93 x 57 m, skutečnost je 92 x 33 m, vyhoví. Velikost součinitele c, vyjadřující vliv instalace SOZ, je c 4 = 0.7. Pro výsledný III SPB dvoupodlažního požárního úseku jsou požární odolnosti stavebních konstrukcí určeny podle tab. 12 ČSN : - požární stěny a stropy 45 DP1, REI, - požární uzávěry otvorů v požárních stěnách 30 DP3, EW, - obvodové stěny nosné 45 DP1, EI, EW, - nosné konstrukce uvnitř p.ú. 45 R. Pro konstrukci železobetonového skeletu s vyzdívkami bude tato odolnost dostatečně zajištěna dimenzí nosných prvků a zajištění krytí oceli.

13 Pro požární úseky s vysokým požárním zatížením, např. sklad knih s V SPB, bude odolnost vyšší, cca 90 REI. Odolnost v těchto p.ú. bude individuálně posouzena a navržena odpovídající odolnost požární konstrukce. Pro požární úsek víceúčelového sálu a víceúčelové místnosti, které jsou s jedním směrem úniku, bude rovněž navrženo SOZ pro možnost prodloužení délky nechráněné únikové cesty. Řešení příjezdových komunikací, nástupní plochy, požární voda Objekt je stávající, nachází se v centru města u hlavní komunikace vedené Českou Lípou. Rekonstrukcí nevznikají nové nároky na příjezdové komunikace, stávající jsou vyhovující. Protipožární zásah je možné vést na celý objekt ze všech čtyř stran. V těchto stranách jsou umístěny i vstupy pro provedení požárního zásahu a vyústění únikových cest. Nástupní plochy se zřídit nemusí. Rovněž zřízení vnitřních zásahových cest není nutné. Zdrojem vnější požární vody je vodovodní řad v areálu města. Jako vnější odběrní místa jsou osazeny stávající nadzemní a podzemní hydranty. Vnitřní hadicový systém je napojen na vnitřní vodovod. Hadicový systém je trvale pod tlakem s okamžitě dostupnou plynulou dodávkou vody. Rozsah vybavení objektu vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními Ve Sbírce zákonů č. 246, vyhláška MV ze dne (vyhláška o požární prevenci) jsou uvedeny v 4 odstavec (3) vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení. Z těchto požárně bezpečnostních zařízení budou v objektu instalovány : EPS elektrická požární signalizace. EPS bude instalována podle podmínek ČSN , čl Nutnost instalace je určena na základě čl a) ČSN Hlásiče budou napojeny na automatickou ústřednu EPS. Ústředna EPS je stávající a instalace hlásičů bude rozšířena do požárního úseku knihovny a navazujících požárních úseků. SOZ : v požárním úseku knihovny bude instalováno zařízení pro odvod kouře a tepla. Instalace SOZ je nutná na základě čl d) ČSN a čl a)1) ČSN V p.ú. se nachází více jak E.s = 150 osob, skutečnost E.s = 335. Instalováno bude SOZ s přirozeným přívodem vzduchu a s nuceným odvodem kouře, splodin hoření a tepla. SHZ : v požárním úseku knihovny nebude instalováno samočinné hasící zařízení. Instalace SHZ není nutná dle čl ČSN , posuzovaný p.ú. nemá plochu větší jak 4000 m 2. Nouzové osvětlení : V prostoru knihovny bude instalováno nouzové osvětlení splňující požadavky ČSN EN Bude provedeno tak, aby v případě požáru byla zajištěna jeho funkce alespoň po dobu 15 ti minut. Zařízení vyhlášení poplachu : Akustický signál vyhlášení poplachu od systému EPS. Evakuační rozhlas s nuceným poslechem není nutný, viz čl ČSN , prostor není větší než 2 SP ve VP1. Evakuační výtah : V prostoru knihovny pro její účel není nutné instalovat, viz Sb. zákonů č. 23/2008 z 29. ledna Uvedený SP se nachází pouze ve VP1, nikoliv ve VP2 nebo VP3. Vytápění objektu je stávající, napojeno na výměníkovou stanici, která je integrována do objektu. Z ní jsou vedeny teplovodní rozvody do vytápěných prostor. Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení zabezpečí osoba způsobilá pro tuto činnost, která získala oprávnění k projektové činnosti podle zvláštního předpisu, viz vyhláška o požární prevenci - uvedeno v 5 odstavec (5). Zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu

14 V objektu není nutné zřizovat vnitřní zásahovou cestu ani nástupní plochu před objektem. Objekt je přístupný je ze všech stran a je kolem něj vedena zpevněná areálová komunikace o šířce 5.5 a 6 m. Přístup na střechu objektu bude vnějšími zásahovými cestami (požárními žebříky). Systém EPS bude vybaven akustickým zařízením pro vyhlášení poplachu. Zřízen je domácí rozhlas, bude rozšířen do přístavby. Přístavba nevyvolává nutnost zřízení jednotky požární ochrany podniku. Závěr: Za podmínek dodržených v této dokumentaci navrhovaná rekonstrukce se zřízením knihovny vyhoví z hlediska požárně bezpečnostních norem a předpisů. Nutno však zpracovat PBŘ v úrovni DUR a projektu stavby v souladu s Vyhláškou MV č. 246/2001 z 29. června 2001, o požární prevenci a Sbírkou zákonů č. 23/2008 z 29. ledna 2008, o technických podmínkách požární ochrany staveb Využití zahrady Současný stav: Původní návrh zahrady:

15 Původní návrh zahrady byl realizován pouze v základních ohledech. Její zanedbaný stav volá po celkové kultivaci. V souvislosti s celkovým režimem využití zahrady by bylo žádoucí z ní vyloučit parkování vozidel. Je zapotřebí alespoň sjednotit povrch cest a zpevněných částí do antukového provedení, sestříhat zelené ploty do správných výšek a kultivovat zeleň v atriích za kulturním domem. V amfiteátru, který nikdy nebyl proveden v souladu s původním záměrem navrhujeme opravit rozpadající se betonové části, nově provést prstencovou konstrukci a rozvody pro osvětlení a doplnit dřevěné sedací plochy stupňů. Na střechu kulturního domu navrhujeme osadit historické sochy nebo jejich kopie ve smyslu původního nerealizovaného záměru. 3 Propočet nákladů

16 Tento propočet je sestaven na základě zpracované studie, která pracuje pouze s omezenou podrobností řešení. Té odpovídá i míra podrobnosti a úplnosti finančního ohodnocení navrhovaného zásahu. Jak technické řešení, tak jeho finanční ohodnocení budou v dalších fázích projektové přípravy upřesněny. SOUHRNNÁ REKAPITULACE NÁKLADŮ STAVBY PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH HLAV HLAVA I PROJEKTOVÉ A PRŮZKUMNÉ PRÁCE Kč HLAVA II PROVOZNÍ SOUBORY --- HLAVA III STAVEBNÍ OBJEKTY Kč HLAVA IV INVENTÁŘ INVESTIČNÍ POVAHY Kč HLAVA V UMĚLECKÁ DÍLA, NÁPISY Kč HLAVA VI OSTATNÍ NÁKLADY DODAVATELE Kč HLAVA VII OSTATNÍ INVESTIČNÍ NÁKLADY INVESTORA Kč HLAVA VIII ROZPOČTOVÁ REZERVA INVESTORA Kč HLAVA IX JINÉ INVESTICE --- HLAVA X INVESTICE NEZAHRNOVANÉ DO ZP --- HLAVA XI NÁKLADY HRAZENÉ Z PROVOZNÍCH PROSTŘEDKŮ Kč SOUČET HL. I - XI Kč DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY 20% Kč PŘEDPOKLÁDANÉ NÁKLADY VČ. DPH CELKEM Kč