Bosna a Hercegovina dosahovala v předkrizovém období stabilního ekonomického

Transkript

1 Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina dosahovala v předkrizovém období stabilního ekonomického růstu nad 5,5 % HDP. Globální finanční krize ale ekonomiku země poměrně výrazně zasáhla. Od roku 2015 se však hodnoty růstu HDP pohybují okolo 3 % a i v následujících letech je očekáván poměrně stabilní ekonomický růst. Bosna a Hercegovina se v posledních letech potýkala s deflací a v roce 2016 se jednalo o hodnotu 0,7 %. Od letošního roku jsou však předpokládány kladné hodnoty. Populaci Bosny a Hercegoviny tvoří 3,9 mil. obyvatel. HDP na obyvatele v roce 2016 činil podle MMF USD a dle odhadů se v tomto ukazateli očekává další růst. Země se potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti, která v roce 2016 dosáhla hodnoty 25,4 %. Země dlouhodobě vykazuje deficit běžného účtu. Ukazatel Růst HDP (%) 1,1 3,2 3 3,2 3,7 3,9 HDP/obyv. (USD) Míra inflace (%) 0,9 1 0,7 0,5 1,2 1,6 Nezaměstnanost (%) 27,5 27,7 25,4 25,2 25,1 25 Bilance běžného účtu (mld. USD) 1,4 0,9 0,8 1,0 1,0 1,0 Populace (mil.) 3,9 3,9 3,9 3,8 3,8 3,8 Konkurenceschopnost 88/ / /138 Exportní riziko OECD 7/7 7/7 7/7 7/7 Odhad Mezinárodního měnového fondu Zdroj: MMF, OECD, WEF, SB EU má s Bosnou a Hercegovinou uzavřenou Dohodu o stabilizaci a přidružení (platnost od ). V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), se Bosna a Hercegovina umístila na 107. pozici ze 138 srovnávaných ekonomik. Stupeň exportního rizika dle OECD je aktuálně 7/ MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

2 ª Vývoz Kód zboží ª ČR do Bosny a Hercegoviny 2016 (2015), hlavní sektory Název zboží 2016 CZK (tis.) Podíl z celku (%) 2015 CZK (tis.) Meziroční nárust (%) 8703 Osobní auta aj. motorová vozidla pro přepravu osob , , Přístroje elektrické pro řízení dopravy , Stroje pro automat. zprac. dat, jednotky, snímače ap , , Desky, plechy, pásy měděné o síle nad 0,15 mm , , Přípravky potravinové, jinde neuvedené ani nezahrnuté , , Uhlí černé, brikety, bulety ap. z uhlí černého , , Textilie impregnované, povrstvené ap. plasty , , Konstrukce, části, desky, tyče aj. ze železa n. oceli , , Smola, koks smolný z dehtu černouhelného aj Trouby, trubky, hadice, příslušenství, z plastů , ,1 Celkem TOP , ,1 Celkem vývoz ,4 «Kód zboží «Dovoz ČR z Bosny a Hercegoviny 2016 (2015), hlavní sektory Název zboží 2016 CZK (tis.) Podíl z celku (%) 2015 CZK (tis.) zdroj: ČSÚ Meziroční nárust (%) 2836 Uhličitany, peroxouhličitany apod , , Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až , , Části elektrických strojů. přístrojů, jinde. neuv , , Koncentráty železné rudy, výpražky kyzové , , Dehet černouhelný, hnědouhelný, rašelinový aj Energie elektrická , , Soli kyselin, peroxokyselin, anorganické ostat , , Obuv se svrškem z usně , , Hliník surový (neopracovaný) , , Odstředivky, přístroje k filtrování, čištění , ,2 Celkem TOP , ,9 Celkem dovoz ,1 zdroj: ČSÚ MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ 477

3 Příležitosti pro český export Automobilový průmysl Podle expertů se rok 2016 stal přelomovým rokem, kdy se zastavil pokles prodejů osobních automobilů, který trval od roku 2008, a začala expanze. V letech se očekává růst prodejů nových vozů o % ročně. V uplynulých třech letech se vývoz osobních automobilů z České republiky do Bosny a Hercegoviny zvyšoval. Vývoz v roce 2013 činil 15 mil. EUR, v roce 2014 byl 17 mil. EUR a v roce 2015 se zvýšil na 26 mil. EUR. Tento trend, navzdory celkovému útlumu prodejů v daném období, by se proto měl v následujících letech ještě zvýraznit. Zatímco v roce 2014 tvořil export automobilů 16 % z celkového českého vývozu do Bosny a Hercegoviny, v roce 2015 to již bylo více než 23 %. České automobily mají v posledních několika letech největší podíl z prodejů nových vozů (cca 20 %). Důlní, těžební a ropný průmysl Těžební společnosti jsou většinou ve státním vlastnictví a kvůli nedostatečným investicím v minulých 20 letech je jejich technologické i strojové vybavení zastaralé a nevyhovující. Doly potřebují nutně nové těžební stroje, dopravní zařízení a moderní systémy řízení, které sníží náklady a zvýší bezpečnost práce. Na území Bosny a Hercegoviny se nachází hospodářsky významná ložiska železa, manganu, niklu, kobaltu, chromu, olova, zinku, antimonu a bauxitu. Z hlediska objemu těžby je ale nejdůležitější hnědé uhlí (geologické rezervy se odhadují na 684 mil. tun). Dále se těží kamenná sůl, lignit a vysokoprocentní vápenec pro výrobu stavebních hmot. Probíhá také průzkum ložisek zemního plynu a ropy. Existuje reálná poptávka těžebních společností po důlních strojích a zařízeních, tažných lokomotivách, průmyslových výbušninách apod. Energetický průmysl Energetická infrastruktura ve všech oblastech (s výjimkou obnovitelných zdrojů energie a nedávno modernizovaných rafinérií ropy) je zastaralá a nevyhovující po stránce technické, bezpečnostní i po stránce energetické účinnosti. Uhelné elektrárny jsou na samé hranici životnosti a je nutná výstavba nových moderních bloků. Státní energetické firmy (Elektroprivreda BiH, Elektroprivreda Republike Srpske a Elektroprivreda HZ HB) mají v plánu investovat 2 3 mld. EUR do sanace zastaralých tepelných a vodních elektráren a do výstavby nových. Největší prioritou je výstavba bloku 7 elektrárny Tuzla, který bude největší poválečnou investicí v Bosně a Hercegovině v hodnotě 722 mil. EUR. Přípravné práce začnou na jaře Dále se jedná o blok 8 v elektrárně Kakanj a blok 1 v Banovići. Investice do každé z těchto elektráren se pohybují okolo cca 600 mil. EUR. Elektroprivreda BiH plánuje dále výstavbu 8 nových vodních elektráren a kaskády malých elektráren na Neretvě. Republika srbská v Bosně a Hercegovině začala pracovat na svém záměru vybudovat kaskádu vodních elektráren na řece Drině. Vše směřuje ke splnění cíle vlády Bosny a Hercegoviny, kterým je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě na 40 % do roku Teplárny ze 70. a 80. let 20. století jsou většinou neefektivní a jejich provoz je drahý. V plánu je vybudovat 40 nových energeticky účinnějších tepláren s kogeneračními jednotkami na dřevní biomasu v hodnotě 150 mil. EUR. Plány na výstavbu obnovitelných zdrojů energie v letech počítají 478 MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

4 s 15 malými vodními elektrárnami s výkonem 24 MW a v hodnotě 104 mil. EUR. V uplynulých dvou letech bylo postaveno 12 těchto elektráren o instalovaném výkonu 16 MW. V roce 2015 byl schválen Dlouholetý plán rozvoje infrastruktury přenosové sítě ( ), který předpokládá posílení existujících a stavbu nových objektů přenosové sítě (transformační stanice, vedení vysokého napětí, interkonektory, rekonstrukce vysokonapěťových a středněnapěťových zařízení) v hodnotě přesahující 420 mil. EUR. Tyto plány jsou v souladu s budoucí spotřebou, rozvojem výroby i s rozvojem těchto systémů v sousedních zemích. Stavební průmysl Dopravní strategie pro roky , schválená v červenci 2016, odstranila poslední překážku, která dosud bránila Bosně a Hercegovině čerpat finanční prostředky z fondů EU. Podle Ministerstva dopravy a komunikací jsou aktuálně k dispozici finanční prostředky ve výši 130 mil. EUR k okamžitému použití na výstavbu silniční infrastruktury. Dalších 71 mil. EUR poskytne Evropská banka pro obnovu a rozvoj (úvěrová dohoda byla podepsaná v červenci 2016) na opravu silnic poškozených povodněmi z roku Zmíněná strategie stanovuje základní priority rozvoje v oblasti dopravní infrastruktury v Bosně a Hercegovině, přičemž nejdůležitější infrastrukturní stavbou je dálniční koridor spojující sever a jih země (celkem 340 km) tvořící součást panevropské dálnice spojující Budapešť s chorvatským přístavem Ploče. Zatím bylo zprovozněno cca 90 km této dálnice za 1,8 mld. EUR. Aktuálně má Bosna a Hercegovina k dispozici 934 mil. EUR od mezinárodních finančních institucí. Do roku 2020 má za cíl postavit dalších 84 km dálnice. Vodohospodářský a odpadní průmysl V posledních několika letech začaly vznikat plány na výstavbu čističek odpadních vod (ČOV) a kanalizací jak pro větší města, tak i pro menší obce a vesnice. Některé z těchto projektů se úspěšně realizovaly, např. ČOV Sarajevo, ČOV Konjic, ČOV Ljubuški a další. Mnoho projektů je v realizaci např. Mostar, Bijeljina, Bosanski Petrovac, Bihać, Široki Brijeg, Čitluk atd. Obvykle se jedná o tendry v hodnotě 1 15 mil. EUR, podle velikosti ČOV a navazující kanalizace. Financování obvykle zajišťuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Světová banka, EU nebo zahraniční donoři včetně České rozvojové agentury. S postupnou integrací Bosny a Hercegoviny do EU se očekává, že porostou nároky na výstavbu ČOV i v dalších městech a vesnicích. Vzhledem k malému počtu dobře fungujících ČOV spatřujeme do budoucna pro jejich výstavbu velký potenciál. Železniční a kolejová doprava Bosna a Hercegovina má zastaralou železniční infrastrukturu a zastaralý vozový park, které je třeba modernizovat. Modernizace se týká celé páteřní železniční trati vedoucí podél budovaného panevropského dálničního koridoru. Celostátní Rámcová dopravní strategie pro období , schválená v červenci 2016, umožní mj. čerpat finanční prostředky z fondů EU a dalších finančních institucí. EU přislíbila v rámci rozvoje interkonektivity v regionu západního Balkánu 1 mld. EUR do roku MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ 479

5 Perspektivní sektor Konkrétní příležitosti HS 3602 Výbušniny připravené, ne práškové výmětné HS 3603 Zápalnice, bleskovice, roznětky, rozbušky ap. Důlní, těžební a ropný průmysl HS 8428 Zařízení ost. zdvihací, nakládací, manipulační HS 8429 Buldozery, srovnávače, rypadla ap. s pohonem HS 8602 Lokomotivy, lokotraktory ostatní, tendry HS 8402 Generátory na výrobu vodní nebo jiné páry HS 8406 Turbiny na páru vodní nebo jinou HS 8410 Turbiny, kola vodní, regulátory HS 8413 Čerpadla i s měř. zařízením, zdviže na kapaliny Energetický průmysl HS 8415 Stroje, přístroje klimatizační HS 8429 Buldozery, srovnávače, rypadla ap. s pohonem HS 8501 Elektrické motory a generátory HS 8504 Transformátory, el. měniče, statické induktory HS 8507 Akumulátory elektrické, vč separátorů HS 3917 Trouby, trubky, hadice, příslušenství, z plastů HS 8413 Čerpadla i s měř. zařízením, zdviže na kapaliny Vodohospodářský a odpadní průmysl HS 8414 Čerpadla, vývěvy, vzduchové kompresory aj. HS 8421 Stroje na čistění a filtraci vody a plynů, odstředivky HS 8481 Kohouty, ventily aj. pro potrubí, kotle, vany aj. HS 9031 Stroje, přístroje, nástroje měřící, kontrolní, j. n. Automobilový průmysl HS 8701 Traktory a tahače HS Auta os. aj. motorová vozidla pro přepravu osob HS 8606 Žel. nebo tram. nákl. vozy a vagony, bez vlastního pohonu Železniční a kolejová doprava HS 8607 Části a součásti žel. nebo tram. kolejových vozidel HS 8608 Materiál kolejový svrškový, bezp. a sign. dopravní zařízení HS 5407 Tkaniny z příze, z hedvábí syntetického HS 6908 Dlaždice, obkladačky ap., keramické, glazované HS 7213 Tyče, pruty ze železa n. oceli neleg., válc. za tepla HS 7214 Tyče, pruty jiné ze železa, oceli nelegované HS 7216 Úhelníky, tvarovky ap., ze železa n. oceli neleg. Stavební průmysl HS 7217 Dráty ze železa n. oceli, nelegované HS 7308 Konstrukce, části, desky, tyče aj., ze železa n. oceli HS 7318 Šrouby, vruty, matice, podložky aj. ze železa n. oceli HS 7409 Desky, plechy, pásy měděné o síle nad 0,15 mm HS 8429 Buldozery, srovnávače, rypadla ap. s pohonem HS 8547 Části izolační pro stroje, el. trubky izolační 480 MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

6 ] Příležitosti ] pro rozvojovou spolupráci Kategorie vyspělosti země: HDC Ačkoli patří Bosna a Hercegovina do zemí s vysokým stupněm lidského rozvoje, zůstává stále jedním z nejméně rozvinutých států Evropy. Obecnými cíli země, které jsou zmiňovány v pracovních dokumentech a návrzích jsou vytváření makroekonomické stability, konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, udržitelného rozvoje a podpora evropské integrace. Sektor zemědělství Zemědělství tvoří cca 8 % HDP Bosny a Hercegoviny. Vládní politika se v tomto sektoru soustřeďuje především na zajištění standardizace a certifikace zemědělských produktů, což umožní jejich export na evropský trh. Mezi nejsilnější sektory v rámci zemědělské produkce patří produkce mléka a mléčných výrobků, produkce zeleniny, masa a kukuřice. Rozvoj rurálních oblastí Bosny a Hercegoviny je jedním z cílů obou entit v rámci naplňování strategických plánů rozvoje zemědělství, vodohospodářství a lesnictví. Sektor vody a sanitace V sektoru vody a sanitace trpí Bosna a Hercegovina nedostatkem čistíren odpadních vod (ČOV), které před rokem 1992 nebyly vůbec vystavěny, anebo byly poničeny v důsledku válečného konfliktu. V řadě měst rovněž chybí kanalizační systémy a systémy zásobování kvalitní pitnou vodou. V rámci postupné integrace Bosny a Hercegoviny do EU lze očekávat stoupající poptávku po výstavbě komplexních systému kanalizací a ČOV. Přenos českého know-how a technologií je již realizován v rámci bilaterální rozvojové pomoci. Sektor energetiky V rámci udržitelných zdrojů energie existuje v Bosně a Hercegovině značný potenciál pro výrobu energie z biomasy a to zvláště v rurálních oblastech, ve kterých je koncentrován dřevozpracovatelský průmysl. Jižní Hercegovina rovněž disponuje vhodnými podmínkami pro výrobu energie na solární bázi. V současnosti rovněž existují plány na výstavbu či rozšíření následujících tepelných elektráren: Tuzla 7, Kakanj 8, Banovići 1, Stanari, Gacko 2, Uglijevik 3, Banja Luka. Sektor státní správy a občanské společnosti Sektor státní správy a občanské společnosti je dlouhodobě orientován na evropskou integraci. Ze strany vládních institucí na všech úrovních tak existuje poptávka po přenosu evropských standardů a norem. Struktury místních samospráv mají zájem o přenos know-how v oblasti čerpání prostředků z fondů předvstupní pomoci. Nevládní organizace se zabývají především dodržováním lidských práv, integrací marginalizovaných skupin do společnosti a činností spojenou s překonáváním následků válečného konfliktu. Zdroj dat: MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ 481