Každodenní mobilita v Praze: jak muži a ženy dojíždějí do zaměstnání?
|
|
- Jindřiška Novotná
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 téma čísla Každodenní mobilita v Praze: jak a dojíždějí do zaměstnání? Každodenní pohyby lidí v prostoru města si můžeme představit jako krevní oběh v lidském organismu. Díky nim město a jednotlivé městské čtvrti v různých časech a s rozdílnou intenzitou pulzují. Dojížďka do zaměstnání je jedním z hlavních pohybů, které městští obyvatelé vykonávají. Různé skupiny obyvatel se však po městě pohybují jinak, na odlišná místa a v rozdílných časech. My se zde podrobněji zabýváme rozdíly v dojížďce za prací mužů a žen. V příspěvku si klademe otázku, jak se liší dojížďka do práce mezi a ženami, a to konkrétně ve volbě dopravního prostředku a času stráveném na cestě do zaměstnání. Cílem článku je pak ukázat genderové rozdíly v dojížďce, tedy jak se rozdílné role a postavení mužů a žen v české společnosti promítají do vzorců dojížďky do práce. V mnoha oblastech společenského života dochází postupně ke snižování genderových rozdílů. Příkladem může být vzdělávání, ať již přístup ke vzdělání či dosažený stupeň vzdělání. Na druhé straně evidujeme oblasti, kde jsou genderové rozdíly stále výrazné; například rozdělení placené a neplacené práce. Ženy vykonávají více neplacené práce a jsou ve větší míře zodpovědné za péči o děti a domácnost (Kůsová a kol. 2016). Tato dělba práce se odráží v jejich každodenním životě, v mobilitě i aktivitách, které vykonávají. Na dojížďku do práce se zaměřujeme proto, že představuje důležitý typ každodenního pohybu pro velkou část obyvatel (ekonomicky aktivní osoby tvořily v Praze v roce 2011 téměř 60 % obyvatel ve věku 15 let a více), který ve velké míře určuje i možnosti další mobility. Dojížďka do práce zároveň představuje druh mobility, o kterém máme kvalitní a relativně podrobná data na úrovni celé české populace z cenzu. Pravidelná statistická šetření mobility obyvatel však bohužel na rozdíl od jiných států v Česku neprobíhají. Analýza dat o dojížďce do zaměstnání má v českém kontextu dlouhou tradici (Hampl, Kühnl 1967), bývá však často využívána pro zodpovězení poněkud odlišných výzkumných otázek. Příkladem mohou být studie zabývající se sociálně-geografickou regionalizací, diferenciací dopravních příležitostí, dopravní obslužností nebo dopravním chováním různých skupin obyvatelstva (např. Novák, Sýkora 2007; Marada, Květoň 2010; Kraft, Prener 2014). Na dojížďku je přitom obvykle pohlíženo jako na genderově neutrální (neovlivňovanou genderem). Metodika Pro studium dojížďkových vzorců používáme data ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku Využíváme zejména data o čase dojížďky (jedním směrem) Petra Špačková Lucie Pospíšilová Pavlína Netrdová Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta; petra.spackova@natur.cuni.cz, lucie.pospisilova@natur.cuni.cz, pavlina.netrdova@natur.cuni.cz Obr. 1 Úzké uličky historických částí Prahy čelí v dopravních špičkách náporu čím dál většího počtu vozidel. Foto Grisha Bruev / Shutterstock.com. 4 Geografické rozhledy 27/2 ( )
2 celkem centrum a vnitřní město vnější město vnitřní suburbia základní bez maturity s maturitou vysokoškolské pěšky 7 20 % 2% kolo 3 21 % 8% auto spolujezdec 38 % 2 12 % auto řidič % auto + veřejná doprava 10 % 3 3 veřejná doprava 31 % 21 % (%) 100 méně než 15 minut minut minut minut 60 minut a více Obr. 2 Čas dojížďky podle pohlaví, místa bydliště, složení domácnosti, vzdělání a dopravního prostředku. Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů % % % % % 2 12 % 12 % a způsobu dopravy, který zjednodušeně rozdělujeme do kategorií: veřejná doprava (zejména městská hromadná doprava), automobil (jako řidič/ka, spolujezdec/spolujezdkyně, v kombinaci s veřejnou dopravou), kolo a pěší doprava. Pro vysvětlení rozdílných vzorců u různých sociodemografických skupin obyvatelstva pak užíváme další charakteristiky (pohlaví, věk, složení domácnosti, nejvyšší dosažené vzdělání, klasifikace zaměstnání dle CZ-ISCO). Zkoumaným územím je pro nás hlavní město Praha, které dělíme na tři zóny: centrum a vnitřní město, vnější město a vnitřní suburbia (Ouředníček a kol. 2012). Vnitřní město tvoří historické centrum města a čtvrti postavené do druhé světové války a vnější město pak především sídlištní zástavba. Vnitřní suburbia představují periferní oblasti Prahy a jsou tvořena původně venkovskými obcemi přičleněnými k Praze ve druhé polovině 20. století. Tyto oblasti procházejí v posledních 25 letech bouřlivým rozvojem (nejen) z hlediska jejich rezidenční funkce. Do analýzy zahrnujeme ekonomicky aktivní osoby, které dojížděly na jedno místo pracoviště. Mimo uvažování tedy ponecháváme ty, které pracují doma (12 % pracujících; mírně převažují ) nebo bez stálého místa zaměstnání (; častěji se jedná 2 % 8 % o muže). V databázi je dále poměrně vysoký po díl ekonomicky aktivních osob s nezjištěnými údaji o dojížďce (celkem 3). Do analýzy tedy vstu pují informace za téměř 270 tisíc dojíždějících osob, tj. polo vinu všech ekonomicky aktivních. Pro po třeby hledání základních vztahů mezi časem do jížďky, způsobem dopravy a charakteristikami do jíždějících osob jsou využity jednoduché metody deskriptivní statistiky. Jak se liší čas a způsob dojížďky do práce u mužů a u žen? Čas dojížďky. Z analýzy rozdílů v čase dojížďky do zaměstnání je patrné, že v průměru dojíždějí o něco delší dobu než. Tento vzorec ostatně není ničím výjimečný a mnohé zahraniční studie poukázaly na to, že častěji dojíždějí na kratší vzdálenosti a/nebo tráví dopravou do práce méně času. Důvodem je zejména to, že tak mohou lépe zkombinovat pracovní povinnosti s péčí o rodinu a domácnost (Hjorthol, Vågane 2014). Zajímavější rozdíly nalezneme při podrobnějším sledování času dojížďky (obr. 2). Ženy, častěji než, tráví na cestě do zaměstnání buď méně než 15 minut anebo mezi 30 a 60 minutami. Na druhé straně v kategoriích minut a více než 60 minut je zastoupeno více mužů. Je tedy zřejmé, že výše uvedené vysvětlení má pouze omezenou platnost. Místo bydliště. Není překvapivé, že čas dojížďky se liší v závislosti na místě bydliště pracujících osob. Lidé bydlící v centrálních částech města dojíždějí výrazně kratší dobu, například více než 5 obyvatel pražského centra je v práci za méně než 30 minut (obr. 2). Naopak lidé bydlící na okraji města (v tzv. vnitřních suburbiích) tráví časem dojížďky výrazně více času; do půl hodiny je v místě pracoviště pouze něco málo přes 40 % z nich. Místo bydliště ale ovlivňuje i genderové rozdíly v časech dojížďky. Ty jsou nejnižší v centrálních částech města (historickém centru a čtvrtích vnitřního města) a naopak vyšší v suburbánních oblastech. Volba dopravního prostředku. Na čas dojížďky má kromě samotné vzdálenosti místa bydliště a pracoviště výrazný vliv také volba dopravního prostředku. Obecně lze říci, že veřejná doprava (metro, tramvaje a autobusy) je v Praze nejvyužívanějším způsobem dopravy (60 % obyvatel dojíždí do zaměstnání s využitím MHD). Třetina pracujících jezdí výlučně nebo alespoň část cesty automobilem a zbývající lidé využívají ostatní způsoby dopravy (chodí pěšky anebo jezdí na kole). Oproti jiným evropským metropolím můžeme pozorovat relativně nižší závislost obyvatel na automobilové dopravě díky kvalitní síti veřejné dopravy. Závislost na automobilu je ale výrazně vyšší v suburbánní periferii Prahy, kde téměř polovina dojíždějících využívá alespoň částečně automobil. Geografické rozhledy 27/2 ( ) 5
3 Jak je zřejmé z obrázku 3, existují poměrně výrazné rozdíly v čase dojížďky mezi těmi, kteří využívají automobil, a těmi, kteří jsou odkázáni na veřejnou dopravu. Zatímco řidičky a řidiči automobilů jsou ve více než 70 % případů na místě pracoviště do 30 minut, za stejnou dobu je v práci pouze necelých 40 % obyvatel využívajících MHD. Lidé dopravující se do práce pěšky chodí logicky nejčastěji kratší dobu (a vzdálenost). Muži a se přitom ve volbě způsobu dopravy odlišují. Muži dvakrát častěji využívají pro cestu do práce automobil (alespoň částečně 4 mužů vs. pouze 22 % žen; obr. 3) a jezdí častěji veřejnou dopravou (69 % žen vs. 49 % mužů), anebo chodí do práce pěšky. Tyto odlišné vzorce volby dopravního prostředku jsou vázány na odlišnou pozici mužů a žen na trhu práce a také v domácnostech. Je zřejmé, že mají větší přístup k automobilu. Jak ukazují data o socioprofesní struktuře obyvatel, jsou zaměstnáni častěji ve vyšších pozicích, a můžeme tak předpokládat, že mají častěji k dispozici firemní automobil. V podstatě nutným vybavením je automobil také pro řemeslníky, opraváře a další tradičně mužské profese, které jsou spojené s dojížděním za zákazníky. Zároveň je patrné, že častěji využívají rodinný automobil, a to mj. proto, že mužů-řidičů je stále vyšší podíl než žen-řidiček. V neposlední řadě mají častěji zaměstnání, které vyžaduje dojíždění na větší vzdálenosti, a automobil je pro ně tudíž často nezbytný. Při pohledu na jednotlivé zóny města nacházíme poměrně očekávatelné rozdíly ve volbě dopravního prostředku na cestu do zaměstnání (obr. 3). Pěší docházka je častější v historickém centru města a naopak automobil využívají ve větší míře obyvatelé suburbií. Rozdíly mezi a ženami ve využívání dopravního prostředku jsou ve všech zónách města velmi podobné. Demografický status. Na dojížďku do práce má vliv také věk a složení domácnosti, ve které pracující osoby žijí. Nejméně využívají při cestě do práce veřejnou dopravu ti, kteří žijí v domácnostech a jsou ve věku mezi lety (tj. když mají mladší děti; obr. 2). V tomto životním období se rodiče snaží zvládnout povinnosti spojené se zaměstnáním a péčí o děti a domácnost. Jednou ze strategií je častější využívání osobního automobilu, díky němuž může cesta do práce trvat kratší dobu, a/nebo jim umožní se snáze přepravit mezi více místy, která během dne musejí navštívit (bydliště, pracoviště, mateřská/základní škola a zájmové kroužky dětí, nákup). Zároveň víme, že čím mají více dětí (a tlak na zvládnutí povinností s chodem domácnosti je vyšší), tím častěji využívají automobil. Nicméně přestože jsou činnosti spojené s péčí o děti a domácnost ve větší míře zajišťovány ženami celkem centrum a vnitřní město vnější město vnitřní suburbia základní bez maturity s maturitou vysokoškolské (Kůsová a kol. 2016), jsou to, kteří automobil využívají častěji (5 mužů vs. 2 žen). Druhou strategií pro skloubení osobního a pracovního života je volba místa pracoviště v blízkosti bydliště, ideálně v pěší vzdálenosti (10 % pracujících žen). Právě tato strategie může být důvodem vysokého podílu žen dojíždějících do práce méně než 15 minut (více než pětina pracujících žen). Obecně pak lze říci, že dojíždějí do práce kratší dobu v případech, kdy žijí v domácnostech a jsou ve věku mezi 36 a 55 lety. Na druhé straně, podíváme-li se na domácnosti s osobami do 35 let a bez dětí (jednočlenné domácnosti nebo dvoučlenné domácnosti tvořené pouze dospělými jedinci), pozorujeme výrazně kratší cestovní časy u mužů % 49 % 49 % 46% 52 % % (%) 100 veřejná doprava automobil (řidič/ka) automobil (pasažér/ka) automobil + veřejná doprava kolo pěšky 71 % 67% 72 % 70 % 70 % 68 % 7 Socioekonomický status. Významný vliv na způsob a čas dojížďky do zaměstnání mají také charakteristiky socioekonomického statusu. Potvrzena byla skutečnost zaznamenaná i v jiných zemích ( Cristaldi 2005), a sice že čas dojížďky se zvyšuje s rostoucí vzdělaností pracujících osob (obr. 2). Důvodem je pravděpodobně prostorové rozložení pracovních příležitostí pro vzdělanější obyvatele, které jsou častěji koncentrovány v centrálních 51% 51 % 5 69 % 71 % 72 % % % % 11 % 2 % 2 % 7% 2 % 8 % 2 % 2 % 2 % 5% 8 % 1 % 11 % 2 % 9 % 2 % 2 % 8 % 8 % 1 % 10 % 1 % 2 % 8 % Obr. 3 Způsob dopravy podle pohlaví, místa bydliště, složení domácnosti a vzdělání. Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů Poděkování Příspěvek vznikl s podporou Grantové agentury České republiky v rámci projektu č S Prostorová mobilita, každodenní život a sociální vazby: případová studie žen Pražského metropolitního regionu. 6 Geografické rozhledy 27/2 ( )
4 Obr. 4 Zaplněné záchytné parkoviště na pražském Černém Mostě. Lidé přijíždějící za prací z vnitřních suburbií severovýchodní části Prahy a okolí, ale i ze vzdálených míst (např. ze směrů Liberec, Hradec Králové), zde zaparkují a do centra města pokračují MHD (především metrem). Foto Jana Spilková. Abstract Everyday mobility in Prague: How men and women commute to work? The paper aims to show how are the different roles and status of men and women in the Czech society reflected in the patterns of everyday commuting to work. We use Census data from 2011 on the city Prague. The results show that men use car transportation more frequently whereas women rely on public transit or walking. Also, the commuting times are different: women most often commute less than 15 minutes and then between minutes; men spend most often minutes or over an hour on their way to work. částech města nebo v nově se rozvíjejících administrativních centrech ve vnějším městě. Do těchto oblastí je možné se relativně snadno dopravit pomocí MHD, což vysvětluje také skutečnost, že pokud hodnotíme dojížďku celé populace (tj. mužů i žen), můžeme říci, že intenzita využívání veřejné dopravy je v případě obyvatel s vyšším dosaženým vzděláním vyšší. Na druhé straně je nutné uvést, že veřejnou dopravu rovněž využívají velmi často i obyvatelé s pouze základním vzděláním (obr. 3). Při analýze rozdílů mezi a ženami ve využívání veřejné dopravy se ukazuje jistá pravidelnost. Zatímco podíl žen využívajících veřejnou dopravu se podle vzdělání téměř nemění (pohybuje se okolo 70 %), u mužů jsou rozdíly patrné. Nejméně veřejnou dopravu využívají středoškolsky vzdělaní (bez i s maturitou), kteří se do práce dopravují častěji automobilem. Částečné vysvětlení nám poskytuje charakter práce mužů, kteří automobil ke svým cestám využívají nejčastěji: pracují často jako řemeslníci a opraváři, obsluha strojů nebo jako montéři (v průměru téměř polovina z nich). Jde tedy o profese, u nichž je místo pracoviště častěji mimo centrální části města, nejčastěji na jeho okraji. Automobil pak také využívají velmi často řídící pracovníci (70 % mužů vs. 42 % žen). V případě žen pozorujeme výraznější rozdíly ve využití automobilu, když se zvyšující se úrovní vzdělanosti jejich podíl roste. Přitom se základním vzděláním nevyužívají automobil k cestě do zaměstnání téměř nikdy (pouze 1 vs. mužů), ale ani v případě vysokoškolsky vzdělaných žen není míra využívání auta srovnatelná s (2 vs. 42 % mužů). Ženy s nižším vzděláním (bez maturity) pak častěji než docházejí do zaměstnání pěšky ( žen vs. mužů). Tyto skutečnosti mohou souviset s lepším postavením vzdělané v domácnosti i ve společnosti. Závěr Analýza dat o dojížďce do zaměstnání nám ukázala, že a volí odlišné strategie výběru místa pracoviště i způsobu dopravy, což má vliv také na dobu jejich cestování. Zdaleka ne všechny strategie jsou však výsledkem zcela svobodné volby, mnoho z nich vychází z nerovného postavení mužů a žen v naší společnosti, a tudíž i v jednotlivých domácnostech. Zde jsme poukázaly především na přetrvávající dělbu povinností v rámci domácnosti, kdy jsou zodpovědné za domácnost a péči o děti a naopak za zajištění větší části finančního výdělku. Toto společně se zvyšující se snahou žen o lepší uplatnění na trhu práce vede k nutnosti volit takové strategie, které jim umožní sladit rodinný a pracovní život. Tyto volby pak mohou významně (a někdy bohužel negativně) ovlivňovat i další aspekty každodenního života žen. Na druhou stranu je třeba říci, že samotná analýza rozdílů v dojížďce do zaměstnání mezi a ženami není pro kvalitní interpretaci dat dostačující. My jsme zde například ukázaly, jak tyto rozdíly souvisí s demografickými a socioekonomickými charakteristikami osob v obou skupinách. Ani naše analýza však nemohla postihnout všechny faktory, které k odlišnému chování mužů a žen vedou. Je ale ukázkou toho, že genderové rozdíly v dojížďce do zaměstnání jsou komplexně podmíněné a že jakákoliv interpretace statistických dat musí být velice citlivá. Literatura a zdroje dat CRISTALDI, F. (2005): Commuting and gender in Italy: A methodological issue. Professional Geographer, 57(2), HAMPL, M., KÜHNL, K. (1967): Dojížďka obyvatelstva za prací jako regionální proces. AUC Geographica, 2, HJORTHOL, R., VÅGANE, L. (2014). Allocation of tasks, arrangement of working hours and commuting in different Norwegian households. Journal of Transport Geography, 35, KRAFT, S., PRENER, J. (2014): Spatial aspects of transport behaviour in the Czech Republic after Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Rerum Naturalium, Geographica, 45(2), KŮSOVÁ, T., POSPÍŠILOVÁ, L., ŠPAČKOVÁ, P. (2016): Jak a v Česku tráví svůj čas a co nám to říká o české společnosti? Geografické rozhledy, 26(2), MARADA, M., KVĚTOŇ, V. (2010): Diferenciace nabídky dopravních příležitostí v českých obcích a sociogeografických mikroregionech. Geografie, 110(1), NOVÁK, J., SÝKORA, L. (2007): A City in Motion: Time-Space Activity and Mobility Paterns of Suburban Inhabitants and Structuration of Spatial Organization in Prague Metropolitan Area. Geografiska Annaler: Series B, Human Geography, 89(2), OUŘEDNÍČEK, M., POSPÍŠILOVÁ, L., ŠPAČKOVÁ, P., TEMELOVÁ, J., NOVÁK, J. (2012): Prostorová typologie a zonace Prahy. In: Ouředníček, M., Temelová, J. (eds.): Sociální proměny pražských čtvrtí. Academia, Praha, Geografické rozhledy 27/2 ( ) 7
5 Tento soubor (článek) je vlastnictvím časopisu Geografické rozhledy a podléhá právní ochraně. G Vydavatel i nakladatel časopisu si vyhrazují právo článek zveřejňovat na webových stránkách a sociálních sítích časopisu za účelem propagace časopisu. G Dílo není určeno ke komerčnímu využití. Smí se šířit, pokud jsou korektně uvedeny údaje o autorovi, článku a jako zdroj citován časopis Geografické rozhledy. Geografické rozhledy 27/2 ( )
2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě
2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného Na rozdíl od předchozích kapitol, kdy součástí vyjížďky byla i vyjížďka do zahraničí, jsou údaje o frekvenci vyjížďky a použitém dopravním prostředku
Více0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno
4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň
Více4.2 VZDĚLANOST V PRAZE
4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň
Více2.4. VYJÍŽĎKA MIMO OBEC BYDLIŠTĚ Vyjíždění do zaměstnání, škol a do zahraničí mimo obec bydliště
2.4. VYJÍŽĎKA MIMO OBEC BYDLIŠTĚ 2.4.1 Vyjíždění do zaměstnání, škol a do zahraničí mimo obec bydliště Podle výsledků sčítání v roce 21 vyjíždí 1 mimo obec do práce nebo do školy 2 347 725 osob, z toho
Více2.3 Proměna věkové struktury
2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především
VíceZÓNY REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE 2013 Petra Špačková, Martin Ouředníček, Jakub Novák
ZÓNY REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE 2013 Petra Špačková, Martin Ouředníček, Jakub Novák Proces suburbanizace je jedním z nejvýraznějších prostorových procesů, které se v České republice odehrávají po pádu komunismu.
Více2.4 Nová bytová výstavba
2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji
VíceDemografické procesy a struktura obyvatel v obcích metropolitních oblastí České republiky
Demografické procesy a struktura obyvatel v obcích metropolitních oblastí České republiky Jan Sýkora Metropolitní oblasti Česka tvoří jádrová města s více než 10.000 obyvateli spolu s těsným zázemím napojeným
Více2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011
2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Nina Dvořáková, Petra Špačková Na základě vzdělanostních poměrů je možné charakterizovat sociální, kulturní
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně
Více5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol
5. Vyjížďka a jížďka a škol 5.1. Vyjížďka a jížďka 5 % zaměstnaných nemělo stálé pracoviště Pracoviště ve stejné obci mělo 40 % vyjíždějících, Osoby vyjíždějící či jíždějící nebo škol jsou osoby, které
VíceJak se cestuje po Brně? Studie dělby přepravní práce ve městě Brně Jana Válková Evaluační manažerka projektu CIVITAS ELAN
Jak se cestuje po Brně? Studie dělby přepravní práce ve městě Brně Jana Válková Evaluační manažerka projektu CIVITAS ELAN Závěrečná konference CIVITAS ELAN, Brno, 20. září 2012 Studie dělby přepravní práce
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru
Více-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí
Více1. Vývoj věkové struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany
1. Vývoj věkové struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Lucie Pospíšilová Věková struktura obyvatel patří mezi základní charakteristiky, které vypovídají o demografické,
Více1.6 Přirozená měna obyvatelstva ve středních Čechách Nina Dvořáková
1.6 Přirozená měna obyvatelstva ve středních Čechách 2 217 Nina Dvořáková Přirozená měna je jedním ze základních procesů ovlivňující vývoj počtu obyvatel v území. Přestože v rámci vývoje počtu obyvatel
Více8.2 DOJÍŽĎKA VE VYBRANÝCH CENTRECH ČESKA Martin Ouředníček
8.2 DOJÍŽĎKA VE VYBRANÝCH CENTRECH ČESKA Martin Ouředníček Dojížďka do zaměstnání je jednou z forem prostorové mobility, která má podstatný význam pro posouzení vtahů mezi místem bydliště a pracoviště.
VíceCelopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika
VícePřehled o skutečném podílu cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce
Přehled o skutečném podílu cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce Publikováno: 7. 3. 2007 Zpráva: 12/2004 Přehled o skutečném podílu cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce vychází
Více5. DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE
5. DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE 5.1 Údaje z mimořádného zpracování vyjížďky a dojížďky města Brna Ve standardních publikovaných údajích o vyjížďce a dojížďce jsou data za krajské město Brno publikována jako souhrnné
Více4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR
4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4.1. Úroveň vzdělání podle krajů a SO ORP Rozdílná úroveň vzdělání v regionech zůstala přibližně ve stejných proporcích jako při sčítání 2001. Velmi
Více2. Kvalita pracovní síly
2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem
Více5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol
5. Vyjížďka a jížďka a škol 5.1. Vyjížďka a jížďka Mezi vyjíždějící nejsou zahrnuti ti, kteří blíže nespecifikovali místo pracoviště, popř. osoby bez stálého pracoviště 9,7% Pardubický kraj 1,2% 12,8%
Více5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol
5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol 5.1. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání Dojížďka se sleduje od roku 1961. Již od roku 1961 je zjišťování údajů o dojížďce do zaměstnání a do škol součástí
Více9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová
9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz
Více1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková
1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka 17 Nina Dvořáková Dlouhodobý vývoj přirozené měny je podmíněn ekonomickým a společenským rozvojem, úrovní zdravotní péče a kvalitou životních podmínek obyvatel.
VíceKonzumace piva v České republice v roce 2007
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.
Více10 Místní části města Kopřivnice
10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá
Více3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová
3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje
VíceTab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy
2. Vyjížďka za prací 2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity K datu sčítání žilo v Jihomoravském kraji 1 127 718 obyvatel (546 818 mužů a 580 900 žen). Z tohoto počtu obyvatel bylo 568 315 osob ekonomicky
VíceZnalost log politických stran
Sociologie politiky Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Aleš Kudrnáč E-mail: ales.kudrnac@soc.cas.cz Znalost log politických stran Technické parametry Výzkum: Naše společnost, v14-11 Realizátor:
VícePříloha č. 17. Výsledky socio-dopravního průzkumu. Integrovaný plán mobility Ostrava analytická část - přílohy 1
Příloha č. 17 Výsledky socio-dopravního průzkumu Integrovaný plán mobility Ostrava analytická část - přílohy 1 OBSAH 1 ÚVOD 4 2 VYHODNOCENÍ DOMÁCNOSTÍ 5 2.1 KOLIK OSOB ŽIJE VE VAŠÍ DOMÁCNOSTI?... 5 2.2
VícePOTENCIÁLY BROWNFIELDŮ. Stavební fórum, 19. října 2017, Tomáš Lapáček
POTENCIÁLY BROWNFIELDŮ Stavební fórum, 19. října 2017, Tomáš Lapáček Demografická a ekonomická predikce Prahy [ ] miliony obyvatel [ ] miliony Kč na obyvatele 1,45 1,40 PŘÍRŮSTEK VYSOKÉ VARIANTY: 160 000
VíceEu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Občané a zaměstnání Technické parametry Výzkum:
Více1.5 Migrace obyvatelstva ve středních Čechách Adam Klsák, Ivana Přidalová
1.5 Migrace obyvatelstva ve středních Čechách 00-17 Adam Klsák, Ivana Přidalová Migrace, tedy rezidenční relokace jednotlivců, rodin nebo celých skupin, je klíčovým aspektem vývoje míst i vztahů mezi nimi.
Více5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol
5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol 5.1. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání Vyjížďka obecně. za prací vyjížděly více než dvě pětiny zaměstnaných mimo obec pak jedna čtvrtina... Otázky týkající
VíceHodnocení stavu životního prostředí - květen 2016
oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry
VíceANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB
ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2013
oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické
VíceSociálně prostorová diferenciace v České republice:
SAS Roadshow 2015 Veřejná správa, 14. října 2015 Hotel Holiday Inn, Praha Sociálně prostorová diferenciace v České republice: možnosti analýz a kartografická vizualizace Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D.
VíceHISTORICKÝ ATLAS OBYVATELSTVA ČESKÝCH ZEMÍ
HISTORICKÝ ATLAS OBYVATELSTVA ČESKÝCH ZEMÍ Martin Ouředníček, Jana Jíchová & kolektiv projektu NAKI Diskusní večer České demografické společnosti 18. února 2015, Praha,, 01. Představení projektu NAKI Cílem
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.
ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
Více6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA
6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných
Více4. Osoby bydlící v zařízeních
4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194
Více2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace
2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace Počet obyvatel ovlivňují dva základní procesy, přirozená měna a migrace, jejichž intenzita a vliv na populační vývoj se výrazněji změnily i v rámci relativně
VíceZávěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN
Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN NÁZORY POPULACE NA ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN
VíceROZVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V SUBURBÁNNÍCH OBLASTECH: JE MOŽNÉ PŘEDVÍDAT DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A NÁROKY (NEJEN) NOVÝCH OBYVATEL NA SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU?
ROZVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V SUBURBÁNNÍCH OBLASTECH: JE MOŽNÉ PŘEDVÍDAT DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A NÁROKY (NEJEN) NOVÝCH OBYVATEL NA SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU? Petra Špačková, Boris Burcin Přírodovědecká fakulta Univerzita
VíceŽivotní cyklus a životní styl
Životní cyklus a životní styl Martin Ouředníček Komunitní studia lokalit Zimní semestr 2009 Osnova přednášky Životní cyklus člověka a lokality Sociálně prostorová diferenciace města Životní styl Lifestylové
Více8. Věda a technologie, informační společnost
8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí
Více4. Ekonomická aktivita obyvatelstva
4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Ekonomicky aktivní v kraji činili 139 871 osob. Počet ekonomicky aktivních obyvatel v Karlovarském kraji činil při
VíceTÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM
1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření
VíceRomové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014
ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
Více6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová
6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová Výzkumem druhů kriminality či přímo vybraných trestných činů se na úrovni větších územních celků zabývali již tzv. evropští kartografičtí kriminalisté v 19.
VíceGraf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem
Vzdělání Sčítání lidu, domů a bytů je pro zjištění úrovně vzdělání obyvatelstva klíčové. Je totiž jediným zdrojem, kde lze tento údaj reprezentativně zjistit. Protože SLDB bývá vždy jednou za deset let,
Více5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol
5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol 5.1. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání Údaje za vyjížďku a dojížďku dokreslují sociálně-ekonomický obraz regionu Vyjížďka do zaměstnání a škol představuje
Více2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel
2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel 1921 2011 Jako první podklad pro vytvoření prognózy využíváme dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obcí suburbánní zóny Prahy. Vymezení suburbánní zóny bylo provedeno s ohledem
VíceJednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie
Mobilní telefon Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon v roce 2012 nepoužívaly pouze 4 % osob starších šestnácti V roce 2007, to bylo 14 procent české populace.
Více5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení)
5. bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) Skupina osob bydlících mimo byty a zařízení byla složena z typově různých skupin osob, které měly odlišné charakteristiky. Byly to: osoby bydlící v rekreační
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7.8.2003 49 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) V předchozí aktuální
VíceMEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI
49. konference České demografické společnosti, Lednice, Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, 23. května 2019 MEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI MARTIN OUŘEDNÍČEK
VíceViktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující
Více6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení
6. Domácnosti Důležitými údaji, které se při cenzech zjišťují, jsou údaje o domácnostech. V domácnostech a rodinách jako základních kolektivitách se odráží složení celé populace podle věku, pohlaví, rodinného
VíceFyzické tresty Výzkum PR
Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní
VíceSOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN OCIÁLNĚ PROSTOROVÁ DIFERENCIACE ČESKÝCH ZEMÍ V HISTORICKÉ PERSPEKTIVĚ
SOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN PROGRAM SEKCE Významné změny sociálně prostorové struktury obyvatelstva Prahy ve 20. století RNDr. Petra Špačková, Ph.D., RNDr. Lucie Pospíšilová
VíceInternetové dovednosti v EU 28 a v České republice
1 3 1 2 2 1 1 4 3 4 8 8 81% 8 9 Internetové dovednosti v EU 28 a v České republice Analýza Češi ovládají většinu zjišťovaných internetových dovedností častěji než Češky. Jedinou sledovanou dovedností,
VíceSTRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců
Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou
VícePříloha PS2 Průzkum veřejnosti v oblasti dopravy a městské mobility ve městě Přerov
Příloha PS2 Průzkum veřejnosti v oblasti dopravy a městské mobility ve městě Přerov Projekt Zvýšení informovanosti o ekologicky šetrné dopravě a přípravě plánu mobility města Přerov včetně zapojení veřejnosti
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Josef Novák http://www.timur.cz
Více10. KRIMINALITA. O čem je mapový oddíl KRIMINALITA? Co znázorňují mapy?
10. KRIMINALITA O čem je mapový oddíl KRIMINALITA? Kriminalita sice patří k závažným společenským jevům, ale v Česku existuje jen málo děl, které by se jí věnovaly a zaměřily se na vývoj kriminality v
Více4. Ekonomická aktivita obyvatelstva
4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Z celkového počtu obyvatel kraje bylo 48,6 % ekonomicky aktivních. Z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje bylo
Více9. Životní styl obyvatel v suburbánní zóně Prahy
9. Životní styl obyvatel v suburbánní zóně Prahy GABRIELA DOLEŽALOVÁ, MARTIN OUŘEDNÍČEK 9.1 Úvod Suburbanizační proces v 90. letech přinesl změny ve fyzickém i sociálním prostředí v zázemí velkých českých
VíceSpokojenost se životem březen 2018
Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2018 Dvě třetiny (66 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od května 2013 spokojenost se životem měla většinou vzestupnou tendenci, v průběhu minulého
VíceBRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA Diplomová práce Jan Kučera Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Brno 2013 Bibliografický záznam Autor:
VíceMETODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř URRlab METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE
Více9. SOCIÁLNÍ STATUS. Co znázorňují mapy?
9. SOCIÁLNÍ STATUS O čem je mapový oddíl SOCIÁLNÍ STATUS? Mapový oddíl zachycuje vývoj sociálního statusu obyvatel v okresech Česka mezi lety 1921 a 2011. Sociální status je vyjádřením postavení jedince
VíceProměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka
DISKUSNÍ VEČER ČESKÉ DEMOGRAFICKÉ SPOLEČNOSTI 7. 12. 2016 Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka Mgr. Marie Kusovská, Ph.D. mariekusovska@gmail.com Osnova
VíceCESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY
VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ CESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY V CHRUDIMI Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Únor 2010 1. Úvod Indikátor ECI B.6 Cesty dětí do školy a zpět hodnotí způsob dopravy
Více3. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA
3. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA O čem je mapový oddíl ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA? Mapový oddíl obsahuje tři mapové listy, které se věnují základním charakteristikám vývoje počtu a rozmístění obyvatelstva v českých
VíceGenderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ
Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky Od roku 2003, spolupráce s Úřadem vlády ČR/MPSV Průřezové statistiky - shromažďuji již existující data,
Více3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev
3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,
Více2. VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ. 2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity
2. VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ 2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity Dojížďka za prací je pojímána ze dvou aspektů: cesta do zaměstnání z hlediska obce pracoviště je dojížďkou, cesta do zaměstnání z hlediska
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI: A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících v Chrudimi
Výsledky sledování indikátoru ECI: A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících v Chrudimi Chrudim 2.1.2008 Statistická data zpracovala Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. ve spolupráci
VíceHodnocení kvality vzdělávání září 2018
Tisková zpráva Hodnocení kvality vzdělávání září 01 Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje
VícePÁTEK LN, TOP KOMBI MAGAZÍN, TOP KOMBI MAGAZÍN + ONA DNES
PÁTEK LN, TOP KOMBI MAGAZÍN, TOP KOMBI MAGAZÍN + ONA DNES i n z e r t n í p r e z e n t a c e VÝZKUM SLEDOVANOSTI MÉDIÍ jediný respektovaný zdroj schopný přinést informace o čtenářích odráží úspěch titulu
VícePLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY města Ústí nad Labem
PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY města Ústí nad Labem B1 - Sociodopravní průzkumy Závěrečná zpráva Pro Royal HaskoningDHV a Statutární město Ústí nad Labem zpracovala agentura NMS Market Research v Praze
VíceFAKTORY PŮSOBÍCÍ NA CESTUJÍCÍ V DOPRAVNÍM SYSTÉMU FACTORS WHICH HAVE EFFECT ON PASSENGERS IN TRANSPORT SYSTEM
FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA CESTUJÍCÍ V DOPRAVNÍM SYSTÉMU FACTORS WHICH HAVE EFFECT ON PASSENGERS IN TRANSPORT SYSTEM Kateřina Pojkarová 1 Anotace:Pro uskutečňování svých cest si lidé vybírají různé způsoby, a
Více5. Vývoj nezaměstnanosti v obcích v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany
5. Vývoj nezaměstnanosti v obcích v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 2000-2011 Martin Ouředníček, Jiří Nemeškal Míra nezaměstnanosti představuje významný ukazatel ekonomické vyspělosti regionu
Víceor11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka
or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European
VíceSídelní nebo městská mobilita? Co se ČR může naučit v Praze Suchdol. Konference projektu SMACKER,
Sídelní nebo městská mobilita? Co se ČR může naučit v Praze Suchdol Konference projektu SMACKER, 24. 9. 2019 Pražská aglomerace má v dopravě sací efekt Zdroj: projekt RODOS v rámci center kompetence TAČR
VíceSpokojenost s životem červen 2015
ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické
VíceVzdělanost v Pardubickém kraji
Vzdělanost v Pardubickém kraji Předkládaný analytický materiál navazuje na publikaci Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Pardubický kraj analýza výsledků vydanou v září roku 2013. Vzhledem k tomu, že díky sčítání
VíceTechnické parametry výzkumu
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty
VícePÁTEK LN, TOP KOMBI MAGAZÍN, TOP KOMBI + ONA DNES
PÁTEK LN, TOP KOMBI MAGAZÍN, TOP KOMBI + ONA DNES i n z e r t n í p r e z e n t a c e VÝZKUM SLEDOVANOSTI MÉDIÍ jediný respektovaný zdroj schopný přinést informace o čtenářích odráží úspěch titulu mezi
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická
VíceAbsolventi středních, vyšších a vysokých škol podle pohlaví. (Graf 15) Zdroj: MŠMT ČR
V tis. osob Absolventi středních, vyšších a vysokých škol podle pohlaví (Graf 15) U studentů středních škol bez maturity, odborných škol s maturitou a vyšších odborných škol se jedná o počty nových přijetí
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato
VíceVztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen
Více