1. Nová právní úprava obchodních korporací

Transkript

1 PŘÍSPĚVEK 1 1. Nová právní úprava obchodních korporací Nový zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) komplexně upravuje postavení a fungování obchodních společností a družstev (souhrnně nazývaných obchodní korporace ). Nemění dosavadní typy obchodních společností ani jejich podstatu, avšak přináší řadu inovací a změn převážně ve směru větší liberalizace úpravy, zrušení některých dosavadních omezení a zavedení nových institutů a možností (jako je např. možnost vydání podílu ve formě kmenového listu u společnosti s ručením omezeným či možnost volby monistického systému struktury orgánů u akciové společnosti). Úprava ZOK však není vyčerpávající a při jeho čtení je třeba zohlednit také úpravu nového občanského zákoníku, zejména obecná ustanovení o právnických osobách a o podnikatelích, která jsou na obchodní korporace plně aplikovatelná (s případnými odchylkami a doplněními obsaženými v ZOK). Nová právní úprava dopadá v řadě ohledů i na subjekty vzniklé před účinností ZOK ( ), které musí respektovat nová donucující ustanovení zákona a přizpůsobit zákonu své korporátní dokumenty (o tom blíže pojednáme v dalších příspěvcích). Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: HLAVA II, Díl 3 (Oddíl 1,2 - Právnické osoby, Korporace), Díl 5 (Podnikatel) Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích

2 PŘÍSPĚVEK 2 2. Přizpůsobení zakladatelských dokumentů nové právní úpravě Zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) stanoví, že ujednání společenských smluv (tzn. i zakladatelských listin či stanov), která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona, se zrušují dnem nabytí jeho účinnosti. Která ustanovení jsou donucující (tzn. taková, od kterých se nelze odchýlit), ZOK nespecifikuje. Lze dovozovat, že mezi ně patří například základní organizační struktura společností (včetně primárního rozdělení kompetencí orgánů) či minimální náležitosti zakladatelských dokumentů. Korporace je povinna do přizpůsobit nové právní úpravě své zakladatelské dokumenty a dále též smlouvy o výkonu funkce členů jejích orgánů. Pokud korporace své zakladatelské dokumenty nepřizpůsobí ani v soudem určené dodatečné lhůtě, může soud nařídit její zrušení. V případě smluv o výkonu funkce při jejich nepřizpůsobení nové úpravě ze zákona platí, že je výkon funkce bezplatný. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: 777

3 PŘÍSPĚVEK 3 3. Podřízení obchodní korporace nové právní úpravě Zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) stanoví lhůtu 2 let, do kdy se mohou korporace vzniklé před jeho účinností zcela podřídit úpravě ZOK (namísto již zrušeného obchodního zákoníku). Je tak třeba učinit změnou společenské smlouvy ve formě notářského zápisu. Údaj o tom, že se společnost podřídila úpravě zákona, se zapisuje do obchodního rejstříku. Změna společenské smlouvy nabývá v takovém případě účinnosti až dnem zveřejnění zápisu o podřízení se ZOK do obchodního rejstříku. Pokud se společnost právní úpravě ZOK nepodřídí, bude se v otázkách práv a povinností společníků řídit ustanoveními dosavadního obchodního zákoníku (tato ustanovení se budou považovat za součást společenské smlouvy), která neodporují donucujícím ustanovením ZOK, a v ostatních věcech novou právní úpravou (tedy ZOK). Takový dvojí právní režim může být pro subjekty vzniklé před velmi nepřehledný (může být sporné, která ustanovení ZOK jsou donucující a jak je ohraničená množina ustanovení, která upravují práva a povinnosti společníků), proto lze ve většině případů doporučit úplné podřízení úpravě ZOK. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: 777 odst. 4, odst. 5

4 PŘÍSPĚVEK 4 4. Založení obchodní korporace Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou (v případě jediného zakladatele zakladatelskou listinou), která musí mít u kapitálových společností (akciová společnost, společnost s ručením omezeným) formu veřejné listiny (tj. notářského zápisu). Akciová společnost se nově zakládá pouze přijetím stanov. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku je třeba podat do 6 měsíců ode dne jejího založení, ledaže zakladatelské jednání stanoví jinou lhůtu. Vítanou novinkou v nové právní úpravě je fakt, že při založení kapitálové společnosti nepeněžitým vkladem již nemusí znalce pro ocenění tohoto vkladu jmenovat soud (vybere jej zakladatel). Praxi naopak silně zkomplikovalo nešťastné ustanovení nového občanského zákoníku o formě plné moci, ze kterého vyplývá, že plná moc pro založení kapitálové společnosti musí být (stejně jako samotná zakladatelská smlouva či stanovy) ve formě notářského zápisu. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 441 odst. 2 Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: 8 a násl., 143, 251

5 PŘÍSPĚVEK 5 5. Jednočlenná společnost Stejně jako doposud může mít kapitálová společnost (tedy společnost s ručením omezeným či akciová společnost) jediného zakladatele/společníka. Identifikace jediného společníka se (i u akciové společnosti) nadále zapisuje do obchodního rejstříku. Oproti dosavadní úpravě však zákon o obchodních korporacích uvolňuje režim jednočlenných společností s ručením omezeným, a to zejména tím, že (i) opouští tzv. zákaz řetězení (společnost s ručením omezeným, která má jediného společníka, tak nově může být jediným zakladatelem/společníkem jiné společnosti s ručením omezeným), (ii) ruší dřívější omezení, že jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným, a dále že společnost může mít nejvýše padesát společníků. Působnost valné hromady jednočlenné společnosti vykonává její společník. Smlouva mezi jednočlennou společností a jejím společníkem musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, pokud jediný společník při uzavření smlouvy zároveň jedná za společnost. To neplatí pro smlouvu uzavřenou v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých. Pokud se společnost stane jednočlennou společností, nepřihlíží se k ustanovením společenské smlouvy, která omezují převod nebo přechod podílu, popřípadě jeho zastavení. V jednočlenné společnosti tedy nelze platně omezit dispozice s podílem, a to ani v zakladatelské listině. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 125 odst. 2 Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: 11-14

6 PŘÍSPĚVEK 6 6. Vklad Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. Vkladovou povinnost je možné splnit splacením v penězích (peněžitý vklad) nebo vnesením penězi ocenitelné věci (nepeněžitý vklad). Okruh majetkových hodnot, které mohou být nepeněžitým vkladem, se oproti dřívější úpravě rozšiřuje - vkladem může být věc movitá či nemovitá, závod, pohledávka, ale i práva, která jsou dle nového občanského zákoníku pokládána za věc. Zákon o obchodních korporacích navíc vypouští podmínku, že nepeněžitý vklad musí být hospodářsky využitelný ve vztahu k předmětu podnikání korporace. Při založení kapitálové společnosti vybere znalce k ocenění nepeněžitého vkladu přímo zakladatel, nejmenuje jej soud, jako tomu bylo dle dřívější úpravy obchodního zákoníku. Nepeněžitým vkladem do obchodní společnosti nadále nesmí být práce nebo služby (u družstev mohou naopak takový vklad připustit stanovy). Splacené nebo vnesené předměty vkladů spravuje zakladatelem určený správce vkladů. Vlastnické právo k předmětu vkladu vnesenému před vznikem korporace nabývá korporace okamžikem svého vzniku. Vlastnické právo k nemovité věci nabývá zápisem vlastnického práva do veřejného seznamu (tj. katastru nemovitostí). Pokud vlastnické právo na korporaci nepřejde, uhradí vkladatel cenu vkladu v penězích dle ocenění uvedeného ve společenské smlouvě. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 489 Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: 15-29

7 PŘÍSPĚVEK 7 7. Podíl Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Kromě akciové společnosti, kde se účast společníka na společnosti rozpadá do jednotlivých akcií, může mít nově společník více podílů i ve společnosti s ručením omezeným, pokud to dovoluje společenská smlouva. Další novinku představuje možnost vtělit podíl společníka i ve společnosti s ručením omezeným do cenného papíru, tzv. kmenového listu, opět pokud tak společenská smlouva určí. Podmínky pro převod podílu v korporaci platí i pro jeho zastavení (například předchozí souhlas nejvyššího orgánu, pokud ho vyžaduje zákon či společenská smlouva). Smrtí nebo zánikem společníka přechází podíl na dědice nebo právního nástupce. Společenská smlouva může takový přechod zakázat nebo omezit, s výjimkou akciové společnosti, kde takové omezení či zákaz nejsou přípustné. Při zániku účasti společníka v korporaci za jejího trvání má společník právo na vypořádací podíl. Výši vypořádacího podílu lze určit (i) z vlastního kapitálu korporace ke dni zániku účasti společníka (neurčí-li společenská smlouva jinak) a dále nově (ii) z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů, pokud se hodnota majetku podstatně liší od jeho ocenění v účetnictví, popřípadě (iii) jiným vhodným způsobem určeným společenskou smlouvou. Při zrušení korporace s likvidací má společník právo na podíl na likvidačním zůstatku. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: 31 a násl.

8 PŘÍSPĚVEK 8 8. Podíl na zisku Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky, kterou musí schválit nejvyšší orgán korporace. O vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán. Na výplatu podílu na zisku lze nově poskytnout zálohu, avšak pouze na základě mezitímní účetní závěrky, ze které plyne, že korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Společenská smlouva nově musí výslovně stanovit, že podíl na zisku je možné rozdělit i mezi jiné osoby, než jsou společníci (např. mezi členy volených orgánů). Jinak ze zákona platí, že podíl na zisku lze dělit pouze mezi společníky. Jako doposud platí, že podíl na zisku se nevrací, ledaže příjemce věděl, či měl vědět, že při vyplacení zisku byly porušeny podmínky stanovené zákonem o obchodních korporacích (v pochybnostech se dobrá víra předpokládá). To se však nevztahuje na případné zálohy. Pokud by se tedy z jakéhokoli důvodu ukázalo, že skutečný podíl na zisku nedosahuje výše vyplacené zálohy, bude společník povinen přeplatek vrátit. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: a 40

9 PŘÍSPĚVEK 9 9. Odpovědnost člena orgánu Odpovědnost člena voleného orgánu obchodní korporace (tj. statutárního orgánu či kontrolního orgánu, jako je např. dozorčí rada) je vymezena jak v novém občanském zákoníku ( NOZ ), tak v zákoně o obchodních korporacích ( ZOK ). Člen orgánu je obecně dle NOZ povinen vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře (tedy s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí). Co se týče podnikatelského rozhodování, zavádí nově ZOK tzv. pravidlo podnikatelského úsudku. Podle tohoto pravidla člen orgánu při podnikatelském rozhodování jedná pečlivě a s potřebnými znalostmi tehdy, pokud může v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu korporace. Zároveň musí jednat s nezbytnou loajalitou. Při podnikatelském rozhodování tak člen orgánu není primárně odpovědný za výsledek svého rozhodnutí, ale pouze za řádné jednání při svém rozhodování. Důkazní břemeno v případném sporu nese nadále žalovaný člen orgánu korporace, nově jej však může soud ve výjimečných případech důkazního břemene zprostit. Se souhlasem nejvyššího orgánu korporace (valné hromady/jediného společníka) lze vzniklou újmu vypořádat na základě smlouvy uzavřené se členem orgánu. Zůstává však sporné, zda může společnost členu orgánu takovou dohodou náhradu vzniklé újmy i zcela prominout. ZOK dále významně zpřísňuje odpovědnost statutárního orgánu při insolvenci korporace. Členové (a to i bývalí členové) orgánu korporace tak např. mohou být za určitých podmínek povinni vydat prospěch, který v posledních dvou letech před právní mocí rozhodnutí o úpadku korporace získali z titulu výkonu funkce. Soud může také rozhodnout, že členové orgánu, kteří neučinili vše potřebné k odvrácení úpadku, ručí za splnění jakýchkoli povinností obchodní korporace. Konečně soud může člena orgánu korporace vyloučit z výkonu funkce po dobu tří let od právní moci takového rozhodnutí. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 159 Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: a 62 70

10 PŘÍSPĚVEK Střet zájmů člena orgánu se zájmy korporace Zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) nově upravuje pravidla při střetu zájmů člena voleného orgánu (statutárního orgánu či kontrolního orgánu, jako je např. dozorčí rada) a korporace. Pokud se člen orgánu o možném střetu zájmu dozví, je povinen o něm informovat ostatní členy orgánu, kontrolní orgán (dozorčí radu), a pokud není zřízen, tak nejvyšší orgán korporace (valnou hromadu/jediného společníka). Co by mělo být obsahem dané informace však již ZOK blíže nestanoví. Člen orgánu i nadále musí jednat v zájmu korporace; je mu též možné na dobu trvání střetu zájmů pozastavit výkon funkce rozhodnutím kontrolního nebo nejvyššího orgánu korporace. V případě, že člen orgánu hodlá s korporací uzavřít smlouvu (neuplatní se pro smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku), informuje o tom orgán, jehož je členem, a současně kontrolní orgán (není-li zřízen, pak nejvyšší orgán). Je přitom povinen uvést, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. Kontrolní orgán posléze o obdržených informacích podává zprávu nejvyššímu orgánu. Výše uvedené se aplikuje, i pokud společnost např. zřídí zástavní právo ke svému majetku, které bude sloužit k zajištění dluhů člena jejího orgánu (obecně tedy při zajištění a utvrzení dluhů). V obou případech může nejvyšší nebo kontrolní orgán korporace uzavření smlouvy zakázat. Pravidla o střetu zájmů se uplatní i na vztah mezi společností a osobou členovi orgánu blízkou či jím ovládanou/ovlivněnou, což působnost úpravy významně rozšiřuje. Pravidlům o střetu zájmů tak bude podléhat například i smlouva mezi společností s ručením omezeným a manželkou jednatele. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: 54 58

11 PŘÍSPĚVEK Smlouva o výkonu funkce a odměňování člena orgánu korporace Zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) podrobně upravuje schválení a obsah smlouvy o výkonu funkce, kterou uzavírá korporace se členem svého voleného orgánu. Smlouva o výkonu funkce musí být písemná a musí ji schválit nejvyšší orgán korporace (tj. valná hromada/jediný společník). ZOK klade zvláštní důraz na stanovení principů odměňování člena orgánu. Ve smlouvě je třeba důsledně specifikovat všechny složky odměny a pravidla jejich výplaty, včetně jakýchkoli dalších plnění, bonusů, podílů na zisku či jiných výhod poskytovaných členu orgánu, a to i těch nefinančních (např. služební vůz, právo na získání cenných papírů atd.). Pokud odměňování není stanoveno v souladu se ZOK, platí, že výkon funkce je bezplatný. Jiné plnění, než to specifikované ve smlouvě, lze členovi orgánu poskytnout jedině se souhlasem nejvyššího orgánu korporace a s vyjádřením kontrolního orgánu korporace (dozorčí rady), byl-li zřízen. To platí i pro případ určení mzdy či jiného plnění zaměstnanci, který je členem statutárního orgánu korporace, nebo osobě jemu blízké. I mzda zaměstnance na jakkoli nevýznamné pozici tak musí být schválena valnou hromadou, pokud je tímto zaměstnancem např. manželka člena představenstva. Závěrem připomínáme, že ujednání smluv o výkonu funkce bylo třeba do uzpůsobit ZOK. V opačném případě (nevyhovuje-li smlouva podmínkám ZOK) platí, že výkon funkce je bezplatný. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: a 777 odst. 3

12 PŘÍSPĚVEK Změny v koncernovém právu Zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) zcela opouští dosavadní koncept smluvního koncernového práva. Účinnost všech dosavadních ovládacích smluv a smluv o převodu zisku automaticky zanikne ke dni specifikovanému v přechodných ustanoveních ZOK. Výhod, které tyto koncernové smlouvy přinášely, bude nově možno dosáhnout i bez nich, tzv. přiznáním koncernu. ZOK vychází ze třech úrovní podnikatelských seskupení, a to: (i) ovlivnění, (ii) ovládání a (iii) koncern. Vlivná osoba je kdokoli, kdo rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování korporace (tedy potenciálně i společník, spřízněná osoba, věřitel či jakákoli jiná osoba, která je schopna fakticky chování korporace ovlivnit). V případě, že taková vlivná osoba způsobí společnosti újmu, je povinna k její náhradě. Jde o zásadní novinku, která mimo jiné významně rozšiřuje odpovědnost společníků korporace. Ovládající osoba je osoba, která může přímo či nepřímo uplatňovat v korporaci rozhodující vliv. V případě koncernu jsou jedna nebo více osob podrobeny jednotnému řízení jinou řídící osobou. Koncern lze rozdělit na přiznaný a nepřiznaný. Existenci (přiznání) koncernu je třeba uveřejnit na internetových stránkách společnosti. U přiznaného koncernu se neaplikuje povinnost řídící osoby nahradit újmu vzniklou řízené osobě, pokud bude újma v přiměřené době vyrovnána v rámci koncernu přiměřeným protiplněním či jinou výhodou plynoucí z členství v koncernu. Orgán řídící osoby může udělovat orgánu řízené osoby pokyny. Člen orgánu řízené osoby (nebo prokurista) není zbaven při výkonu funkce povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Člen orgánu však není odpovědný za újmu způsobenou společnosti realizací pokynu řídící osoby, pokud prokáže, že mohl rozumně předpokládat, že byly splněny podmínky stanovené ZOK pro zproštění povinnosti hradit v koncernu vzniklou újmu. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: a 780

13 PŘÍSPĚVEK Společnost s ručením omezeným obecně ke změnám v nové právní úpravě Zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) přináší do úpravy společnosti s ručením omezeným některé vítané změny směřující k větší flexibilitě a volnosti. Předně ruší zákaz řetězení a i společnost s ručením omezeným, která má jediného společníka, může být sama jediným zakladatelem/společníkem další společnosti s ručením omezeným. Ruší se též omezení, kdy jedna fyzická osoba může být společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným a jedna společnost může mít nejvíce padesát společníků. Není potřeba, aby znalce pro ocenění nepeněžitého vkladu jmenoval soud - postačí, že jej vybere jednatel (při založení společnosti zakladatelé). Výhodou též je, že minimální výše základního kapitálu nově činí pouze 1 Kč. Plná moc pro založení společnosti s ručením omezeným musí mít formu notářského zápisu (stejně jako samotná společenská smlouva/zakladatelská listina). Zákon přináší větší volnost při nastavení práv a povinností společníků (možné je např. uložit společníkovi povinnost pracovat pro společnost). Jednatelé mohou nově tvořit kolektivní orgán (určí-li tak společenská smlouva), v tom případě rozhodují ve sboru většinou hlasů podobně jako představenstvo a.s. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 441 Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: 15 29, 143, 194

14 PŘÍSPĚVEK Vkladová povinnost společníků ve společnosti s ručením omezeným Zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) vyžaduje, aby před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku bylo splaceno celé vkladové ážio a nejméně 30 % peněžitého vkladu. Zbytek vkladové povinnosti musí společník splnit ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak do 5 let ode dne vzniku společnosti (či případně ode dne převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti). Ruší se dosavadní úprava, podle které musel být u společnosti s jediným zakladatelem předem splacen celý peněžitý vklad (100 %) nově i v tomto případě platí výše uvedené minimum 30 %. V případě, že je společník v prodlení se splácením vkladu, je povinen uhradit společnosti úrok z prodlení, který je nově ZOK stanoven jako dvojnásobek zákonného úroku z prodlení. Společenská smlouva může určit jinou úrokovou sazbu. Společník nemůže být zproštěn vkladové povinnosti, leda v souvislosti se snížením základního kapitálu. Nepeněžitý vklad musí být do společnosti vnesen v celém rozsahu před jejím vznikem, přičemž se nově nemusí nutně jednat o věc využitelnou pro společnost. Způsoby vnesení nepeněžitého vkladu stanoví zákon pro různé druhy nepeněžitých vkladů odlišně. Například nemovitá věc se vnáší jejím předáním a úředně ověřeným písemným prohlášením o vnesení nemovité věci. Společník, který je v prodlení se splněním (peněžité) vkladové povinnosti, může být rozhodnutím valné hromady ze společnosti vyloučen. Pokud má společník více podílů, týká se vyloučení jen toho podílu, u jehož splácení je společník v prodlení, neurčí-li společenská smlouva jinak. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: 15 29, a

15 PŘÍSPĚVEK Podíl ve společnosti s ručením omezeným Zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) opouští pojem obchodní podíl a nově označuje účast společníka na společnosti s ručením omezeným (a z ní plynoucí práva a povinnosti) pouze jako podíl. Stejně jako doposud se výše podílu společníka určuje podle poměru vkladu připadajícího na jeho podíl k základnímu kapitálu společnosti. ZOK umožňuje, aby společenská smlouva určila podíl odlišně. Společníci společnosti se evidují v seznamu společníků, který vede společnost. Významnou změnou oproti dosavadní úpravě je fakt, že lze zřídit různé druhy podílů, s nimiž jsou spojena různá práva a povinnosti (volnost omezují pouze obecné limity dobrých mravů a veřejného pořádku), například lze zřídit podíly s přednostním právem na výplatu zisku oproti ostatním (základním) podílům, eventuálně i podíly, s nimiž je spojena povinnost poskytovat společnosti určitou práci či služby atd. V případě, že s podílem nejsou spojená žádná zvláštní práva a povinnosti, jde o podíl základní. Společník může též nově vlastnit více podílů (i různých druhů), pokud to dovoluje společenská smlouva. Nově ZOK dále umožňuje (určí-li tak společenská smlouva), aby byl podíl společníka vyjádřen tzv. kmenovým listem, což je cenný papír na řad. Lze jej tak převádět rubopisem a smlouvou (i ústní) k okamžiku předání kmenového listu (podobně jako tomu je u akcií na jméno). Kmenový list je možné vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna. Více podílů společníka může být nahrazeno hromadným kmenovým listem. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1103 Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.:

16 PŘÍSPĚVEK Valná hromada společnosti s ručením omezeným, její svolávání a průběh Zákon o obchodních korporacích (dále jen ZOK ) částečně mění kompetence valné hromady, do nichž např. již automaticky nepatří změna společenské smlouvy a tato je ze zákona možná jen dohodou všech společníků (ledaže společenská smlouva změnu společenské smlouvy do působnosti valné hromady výslovně svěřuje). Společenská smlouva může nově určit i jiný způsob svolání valné hromady, než zaslání písemné pozvánky na adresu společníků v úvahu tak přichází např. i pouhé oznámení em. Nově je výslovně upravena povinnost jednatele účastnit se valné hromady. Valná hromada je nadále usnášeníschopná při přítomnosti společníků majících alespoň polovinu hlasů, kvórum lze však nově úpravou ve společenské smlouvě nejen zvýšit, ale i snížit. Rozhodování mimo valnou hromadu (per rollam) je nadále možné, pokud jej společenská smlouva nevyloučí. Společník (nikoli jednatel či likvidátor) se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady nově jen tehdy, pokud byl proti takovému usnesení podán protest (ledaže žalující společník nebyl na valné hromadě přítomen nebo důvod neplatnosti nebylo možné na valné hromadě zjistit), což zvyšuje nároky na bdělost společníků. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.:

17 PŘÍSPĚVEK Společnická žaloba ve společnosti s ručením omezeným Zákon o obchodních korporacích (dále jen ZOK ) stanoví, že se každý společník může domáhat za společnost náhrady újmy proti jednateli a v těchto řízeních může společnost zastupovat. Žaloba může být podána i proti jednateli, který již není ve funkci, ale byl v ní v době vzniku újmy. Společnickou žalobu lze podat také např. proti členovi dozorčí rady (byla-li zřízena), vlivné osobě (ZOK ji charakterizuje jako každou osobu, která může rozhodujícím způsobem ovlivnit chování korporace) či proti společníkovi, který je v prodlení se splácením vkladů. Společník je povinen o svém záměru podat žalobu nejprve informovat dozorčí radu, pokud je zřízena. Pokud ta neuplatní právo společnosti u soudu bez zbytečného odkladu po doručení informace společníka, může tak za společnost učinit společník sám. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.:

18 PŘÍSPĚVEK Akciová společnost obecně ke změnám v nové právní úpravě Podobně jako u společnosti s ručením omezeným přináší zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) větší liberalizaci úpravy akciových společností. Nově tak byla zrušena například povinnost udržovat rezervní fond, již není stanovena maximální délka funkčního období členů volených orgánů, či povinnost volit část dozorčí rady zaměstnanci. ZOK dále podstatně rozšířil možnosti nastavení fungování akciové společnosti a vymezení práv akcionářů. Větší volnost panuje ve variabilitě akcií, které mohou být vydány např. jako akcie kusové (nemají jmenovitou hodnotu a představují stejné podíly na základním kapitálu), či jako akcie se zvláštními právy (např. na pevný podíl na zisku). Naopak přísnější je nová úprava ve směru omezení anonymity akcionářů, když akcie ve formě na majitele mohou být vydány pouze jako akcie zaknihované, nikoli jako akcie listinné. Co se týče orgánů společnosti, je možné nově volit mezi tradičním systémem dualistickým (představenstvo a dozorčí rada) a systémem monistickým (správní rada a statutární ředitel). V dualistickém systému mohou být představenstvo a dozorčí rada nově pouze jednočlenné, určí-li tak stanovy. V monistickém systému je dokonce možné koncentrovat veškeré funkce v rukou jediné fyzické osoby, která může být statutárním ředitelem a současně jediným členem správní rady. Zajímavou novinkou je též možnost vyjádřit základní kapitál společnosti v eurech, a to za předpokladu, že v eurech je vedeno i účetnictví společnosti. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: 246, a

19 PŘÍSPĚVEK Založení akciové společnosti a vklady do základního kapitálu Zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) přináší některá dílčí zjednodušení při založení akciové společnosti. Nově je společnost založena přímo rozhodnutím zakladatelů o přijetí stanov ve formě notářského zápisu (není již nutné pořizovat zakladatelskou listinu či smlouvu a separátně stanovy). Náležitosti, které se dříve uváděly v zakladatelské listině/smlouvě, jsou nyní součástí stanov (např. určení správce vkladů či specifikace nepeněžitých vkladů). Po splnění vkladové povinnosti lze tyto náležitosti ze stanov vypustit. Stanovy dále musí obsahovat údaj o celkovém počtu hlasů ve společnosti, určení systému vnitřní struktury společnosti či pravidla pro určení počtu členů představenstva/dozorčí rady. Plná moc pro založení akciové společnosti musí mít formu notářského zápisu (stejně jako samotné zakladatelské právní jednání, tj. přijetí stanov). Nově není třeba, aby znalce pro ocenění nepeněžitého vkladu jmenoval soud, vybírají jej zakladatelé. Nově je také stanoveno, že do splacení emisního kurzu akcie představují akcionářská práva a povinnosti tzv. nesplacenou akcii, kterou lze převádět postoupením smlouvy. Účast akcionáře na společnosti tak lze před splacením emisního kurzu převádět i bez vydání zatímního listu (ten zůstává pouze volitelnou alternativou, kterou mohou upravit stanovy). Dle ZOK již není možné založit akciovou společnost veřejnou nabídkou akcií, když tuto (v minulosti zřídka užívanou) úpravu zákonodárce zcela opustil. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 441 Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: , 256

20 PŘÍSPĚVEK Akcie v akciové společnosti Zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) poskytuje akciové společnosti širokou míru svobody ohledně volby různých druhů akcií. Je tak možné, aby společnost vydala akcie se zvláštními právy, přičemž ZOK stanoví pouze demonstrativní výčet zvláštních práv (např. akcie s pevným podílem na zisku či akcie s rozdílnou váhou hlasů). Akcie o stejné jmenovité hodnotě mohou obsahovat různá zvláštní práva, přičemž popis druhů akcií a zvláštních práv s nimi spojených musí být uveden ve stanovách společnosti. Výslovně jsou zakázány pouze akcie, s nimiž je spojeno právo na určitý úrok bez ohledu na hospodářské výsledky společnosti. Nadále je možné vydat prioritní akcie, s nimiž mohou být spojena přednostní práva týkající se podílu na zisku nebo likvidačním zůstatku. Prioritní akcie jsou ale vydávány bez hlasovacího práva, neurčí-li stanovy jinak. Novinku představují kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu a představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti. Kusové akcie lze vydat pouze tehdy, určí-li tak stanovy, přičemž ve společnosti nelze kombinovat kusové akcie a standardní akcie se jmenovitou hodnotou. Výhodou kusových akcií je zejména možnost zvyšovat či snižovat základní kapitál společnosti bez nutnosti změn v počtu a parametrech akcií. Akciová společnost je nadále povinna vést seznam akcionářů, ve kterém určí mj. druh akcie, její jmenovitou hodnotu a nově též číslo bankovního účtu každého akcionáře, na který mu bude vyplácena dividenda. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.:

21 PŘÍSPĚVEK Práva a povinnosti akcionářů akciové společnosti Zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) rozšiřuje okruh samostatně převoditelných práv spojených s akcií. Nepůjde tak pouze o práva stanovená ZOK (např. právo na výplatu podílu na zisku), ale i o další majetková práva uvedená ve stanovách společnosti. Samostatně převoditelné právo lze též vtělit do samostatného cenného papíru odlišného od akcie. Při koupi akcií je tak třeba dbát zvýšené opatrnosti a pečlivě studovat stanovy cílové společnosti. Co se týče práv akcionáře v souvislosti s účastí na valné hromadě, stanovy mohou nově určit maximální počet hlasů jednoho akcionáře (příp. i jím ovládané osoby). Pouze stanovy mohou omezit časový rozsah žádosti akcionáře o vysvětlení (i rozsah takové písemné žádosti). Návrhy a protinávrhy akcionáře doručené více než dva dny před konáním valné hromady musí představenstvo zveřejnit stejným způsobem jako pozvánku na valnou hromadu, ledaže by náklady spojené se zveřejněním byly v hrubém nepoměru k významu a obsahu návrhu. ZOK dále zavádí novou skupinu tzv. kvalifikovaných akcionářů (jimž zákon přiznává zvláštní práva, včetně práva požadovat svolání valné hromady), a to u společností, které mají základní kapitál Kč nebo vyšší. Kvalifikovaný akcionář (akcionáři) musí mít akcie v souhrnné jmenovité hodnotě (nebo počtu kusů u kusových akcií) představující alespoň 1 % základního kapitálu. U společností se základním kapitálem nižším než Kč, ale přesahujícím Kč, je hranice (ve shodě s dosavadní úpravou) 3 % základního kapitálu, u společností se základním kapitálem do Kč pak 5 % základního kapitálu. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: a

22 PŘÍSPĚVEK Svolání a průběh valné hromady akciové společnosti Zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) přináší zásadní novinky v oblasti úpravy svolání a průběhu valné hromady akciové společnosti ( VH ). Pozvánku na VH je třeba uveřejnit na internetových stránkách společnosti a současně (má-li společnost akcie na jméno) ji zaslat akcionářům. Stanovy mohou určit i další požadavky či stanovit způsob, jak bude nahrazeno zaslání pozvánky akcionáři (např. pouhým em). Potud přináší nová úprava vítané zjednodušení; naopak značnou administrativní zátěž pro společnosti představují nové požadavky na obsah pozvánky na VH, když ta nově musí obsahovat nejen návrh každého usnesení VH, ale i jeho zdůvodnění. V souladu s dosavadní judikaturou ZOK výslovně stanoví, že doba a místo konání VH nesmí akcionáře nepřiměřeně obtěžovat. Připouští-li to stanovy a souhlasí-li s tím všichni akcionáři, lze VH konat i bez splnění požadavků ZOK na její svolání. Neohrozí-li to řádný průběh VH, je možné kumulovat funkce předsedy VH, ověřovatele zápisu a sčitatele hlasů v jedné osobě (zapisovatelem však musí být osoba odlišná). Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: , 422

23 PŘÍSPĚVEK Rozhodování valné hromady akciové společnosti Dle zákona o obchodních korporacích ( ZOK ) je valná hromada ( VH ) usnášeníschopná, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu společnosti. Stanovy však mohou požadované kvorum jak zvýšit, tak nově i snížit, a to až na nulu. VH též může rozhodnout, že některé záležitosti zařazené na pořad VH budou přeloženy na příští VH, nebo že nebudou projednány. Nově ZOK umožňuje, aby stanovy určily, že orgány společnosti budou voleny tzv. kumulativním hlasováním, které umožňuje menšinovým akcionářům snáze prosadit svého kandidáta. Počet hlasů akcionáře se znásobí počtem volených členů orgánu společnosti (pro představenstvo a dozorčí radu zvlášť), přičemž akcionář je oprávněn použít své hlasy jak pro jedinou osobu, tak je rozdělit mezi více kandidátů. Takto zvoleného člena orgánu lze odvolat pouze se souhlasem většiny těch, kteří jej do funkce zvolili. Další novinkou je možnost rozhodování per rollam, tedy bez nutnosti svolat VH. Rozhodování per rollam je třeba výslovně připustit ve stanovách společnosti. Osoba oprávněná ke svolání VH zašle všem akcionářům návrh rozhodnutí se lhůtou k vyjádření. Pokud souhlas akcionáře nebude v uvedené lhůtě doručen odesílateli, platí, že akcionář s návrhem nesouhlasí. Rozhodná většina je počítána z celkového počtu všech akcionářů společnosti. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: , 409,

24 PŘÍSPĚVEK Volené orgány akciové společnosti monistický systém Kromě tradičního dualistického systému orgánů akciové společnosti (představenstvo a dozorčí rada) připouští zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) uspořádání orgánů společnosti do monistického systému, který však (přes svůj název) předpokládá zřízení dvou orgánů - statutárního ředitele a správní rady jako kontrolního orgánu. Pokud však stanovy určí, že správní rada je jednočlenná, lze oba orgány obsadit jedinou (stejnou) fyzickou osobou (předsedou správní rady a statutárním ředitelem může být pouze fyzická osoba). Oproti dualistickému systému určuje správní rada (tedy kontrolní orgán) základní zaměření obchodního vedení společnosti. Statutární ředitel pak řeší každodenní vedení společnosti. Ve zbytku odkazuje stručná úprava monistického systému přiměřeně na ustanovení ZOK o představenstvu (pokud jde o statutárního ředitele) a o dozorčí radě (pokud jde o správní radu). Současně však ZOK svěřuje správní radě generální působností ve věcech, které zákon či stanovy nesvěřují do působnosti valné hromady akciové společnosti, což se s výše uvedeným principem jeví být částečně v rozporu. Zákonnou úpravu monistického systému nepovažujeme za šťastnou (mj. právě s ohledem na nejasně vymezené kompetence orgánů) a její případné zvolení je proto namístě důsledně zvážit s ohledem na možné výkladové problémy. Systém struktury orgánů lze změnit změnou stanov, přičemž v pochybnostech se má za to, že je zvolen systém dualistický. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.:

25 PŘÍSPĚVEK Squeeze-out v akciové společnosti Právní úprava tzv. squeeze-outu, tedy postupu umožňujícího vytěsnění minoritních akcionářů ze společnosti hlavním akcionářem držícím alespoň 90 % akcií, doznala v zákoně o obchodních korporacích ( ZOK ) významného zpřísnění v neprospěch hlavního akcionáře. Stejně jako doposud mají minoritní akcionáři právo na přiměřené protiplnění za své akcie, které v důsledku vytěsnění přejdou na hlavního akcionáře. Minoritní akcionáři se mohou po hlavním akcionáři soudně domáhat práva na dorovnání v případě, že je poskytnuté protiplnění za akcie nepřiměřené jejich hodnotě (stanovené ke dni přechodu vlastnického práva na hlavního akcionáře). Pokud soud rozhodne o právu na dorovnání, musí nově hlavní akcionář ve lhůtě určené soudem složit do soudní úschovy částku dorovnání pro všechny minoritní akcionáře bez ohledu na to, zda podali žalobu o určení výše protiplnění. Rozhodnutí soudu a výzvu akcionářům k vyzvednutí dorovnání (a úroků) je třeba zveřejnit způsobem pro svolání valné hromady. Pokud by se hlavní akcionář mimo soudní řízení dohodl s jakýmkoli minoritním akcionářem na dorovnání, je dohoda závazná i vůči ostatním akcionářům a její uzavření je jim třeba opět oznámit a složit příslušné prostředky do soudní úschovy. Tyto novinky zcela vylučují dosavadní častou praxi, kdy se hlavní akcionář mimosoudně vyrovnal pouze s několika problémovými akcionáři, zatímco ostatní, nečinní akcionáři uplynutím zákonných lhůt o své právo na dorovnání přišli. Nově ZOK také umožňuje akcionářům v situaci, kdy jsou splněny podmínky pro squeeze-out (tedy hlavní akcionář vlastní alespoň 90 % akcií), požadovat po hlavním akcionáři, aby jejich akcie odkoupil postupem podle ustanovení o povinném veřejném návrhu smlouvy. Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.:

26 PŘÍSPĚVEK Omezení vnitroskupinových transakcí Zákon o obchodních korporacích ( ZOK ) přináší značné uvolnění v oblasti regulace vnitroskupinových transakcí. Nově tato regulace dopadá jen na akciové společnosti a nikoli i na společnosti s ručením omezeným, jako tomu bylo dříve. Vztahuje se pouze na případy úplatného nabytí majetku akciovou společností od akcionáře a/nebo zakladatele, ke kterému došlo v průběhu dvou let od vzniku společnosti, jestliže úplata za takový majetek převyšuje 10 % upsaného základního kapitálu společnosti. V takovém případě musí být úplata stanovena tak, aby nepřesahovala hodnotu nabývaného majetku stanovenou dle posudku znalce. Znalce pro ocenění nově nemusí jmenovat soud, ale postačí rozhodnutí představenstva. Nabytí majetku a výši úplaty též musí schválit valná hromada akciové společnosti. Následkem porušení výše uvedených pravidel nově není neplatnost smlouvy. Pro členy představenstva, kteří hlasovali pro nabytí majetku, ZOK stanoví, že nejednali s péčí řádného hospodáře. Zakladatel nebo akcionář je dále povinen vrátit společnosti část ceny převyšující cenu stanovenou posudkem znalce. Omezení vnitroskupinových transakcí se nevztahuje na nabytí majetku (i) v rámci běžného obchodního styku, (ii) z podnětu nebo pod dozorem nebo dohledem státního orgánu a (iii) na evropském regulovaném trhu. Zvláštní zřetel je však třeba věnovat situacím, kdy má být uzavřena smlouva mezi obchodní korporací (netýká se pouze akciových společností) a členem jejího orgánu či osobou jemu blízkou, jím ovlivněnou či ovládanou (přičemž takovou osobou může být v řadě případů právě také jiná společnost v rámci skupiny). V takových případech je třeba dodržet postup dle ustanovení ZOK o střetu zájmů (viz příspěvek č. 10). Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: a 255