DERMATOLOGICKÉ ONEMOCNĚNÍ ROSACEA

Transkript

1 Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice DERMATOLOGICKÉ ONEMOCNĚNÍ ROSACEA Diplomovaný farmaceutický asistent Vedoucí práce: PhDr. Martina Muknšnáblová Vypracovala: KarolínaStelzigová Čelákovice 2015

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. Čelákovice Podpis. 2

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat PhDr. Martině Muknšnáblové, vedoucí mé práce za dohled a odborné vedení mé absolventské práce. Dále bych chtěla poděkovat PhDr. Miroslavě Zachariášové za cenné rady a připomínky, které mi při vypracování absolventské práce poskytla. 3

4 Obsah Seznam použitých zkratek... 5 Úvod Cíl absolventské práce Hlavní cíl práce Teoretická část Kůže Anatomie kůže Barva kůže a fototyp Stanovení fototypu Kožní adnexa Fyziologie kůže Dermatologie Patologie kůže Kožní eflorescence Sluneční záření a jeho vliv na kůži Fotodermatózy Rosacea Příčiny onemocnění Možnosti léčby rosacey Režimová opatření Lokální léčba Systémová léčba Fyzikální léčba Praktická část Vyhodnocení dotazníku Magistraliter přípravky Porovnávací tabulky Diskuze Závěr Summary Bibliografie Přílohy

5 Seznam použitých zkratek CO₂ ATB HVLP IPL IPLP UVA UVB UVC UV oxid uhličitý antibiotika hromadně vyráběné léčivé přípravky intenzivní pulzní světlo individuálně připravované léčivé přípravky dlouhovlnné světlo středněvlnné světlo krátkovlnné světlo ultrafialové záření 5

6 Úvod Ve své práci chci široké veřejnosti přiblížit dermatologické onemocnění rosacea. Rosacea je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje obličej, a to zejména tyto partie: nos, bradu, tváře a čelo. Na vzniku této kožní nemoci se podílí řada faktorů, jako jsou mikrobiální vlivy, genetické dispozice, ale i hypertenze. Diagnózu tohoto onemocnění určuje dermatolog. Projevy onemocnění mohou být erytémy, zánětlivé změny, teleangiektázie až abscesy. Dermatolog poté musí posoudit a rozhodnout, zda je to jen kosmetická vada, anebo již vzniklé onemocnění, které by mohlo vést k vážnější poruše zdraví pacienta. Posuzuje zároveň, v jakém stadiu onemocnění je a jaká by byla nejlepší vhodná léčba. Rosacea je onemocnění, které svým projevem upoutá pozornost. Jedná se o přechodná, postupem času trvalá, červená místa způsobená rozšířenými žilkami, které mohou v pozdějším stádiu způsobit i vznik květákovitých útvarů. Pacient trpící tímto onemocněním začíná mít pocit méněcennosti a stydí se za vzhled kůže. Negativním vlivům podporujícím rosaceu, jako jsou alkohol, klimatické vlivy (horko, zima, mráz, UV záření), emoce nebo stres, by se pacienti měli vyvarovat. Tímto onemocněním trpí muži i ženy, přičemž ženy jsou postiženy častěji. Věkové rozmezí je kolem let, výjimečně před 20. rokem života. Ženy se snaží skrýt tuto nevzhlednou vadu make-upem, krémy užívají vitamíny nebo léčivé byliny, avšak v pozdějším stadiu je již nutná celková léčba nebo je nutné řešit problém chirurgicky pomocí laseru. Ve své absolventské práci shrnu, v jakém věkovém rozhraní u žen propuká onemocnění, uvedu prevenci onemocnění a rady jak by ženy měly pečovat o svoji pleť a které kosmetické přípravky pomáhají. Věnovat se budu volně prodejným a individuálně připravovaným přípravkům. 6

7 1 Cíl absolventské práce 1.1 Hlavní cíl práce Popsat onemocnění a možnosti léčby, porovnat výrobky volně prodejné léčebné kosmetiky s individuálně připravovanými léčivými přípravky. 7

8 2 Teoretická část 2.1 Kůže Kůže je orgán pokrývající povrch těla, který se v místech otvorů mění na sliznici. Tvoří přirozenou bariéru mezi vnitřním a vnějším prostředím. Kůže má rozměry okolo 1,5-2m² a váží jednu dvacetinu tělesné váhy, což je 4,5-5 kg. Tloušťka se vyskytuje v rozmezí 1 4 mm. Je považovaná za největší orgán lidského těla a chrání naše tělo 24 hodin denně od nepříznivých vlivů okolo nás. Každodenně vystavujeme naše tělo vnějším vlivům - slunci, vodě, bakteriím, větru. Další nepříznivé vlivy si děláme i my sami: používáme nejrůznější druhy kosmetiky, pracích prostředků, parfémů a saponátů. Kůže musí také odolávat mechanickými vlivům, jako je její škrábání, svědění, štípání a napínaní. Zarudlá nebo svědivá pokožka a další projevy kožních odchylek nás pak donutí k její péči a případnému líčení. [3] Anatomie kůže V místech, kde kůže přechází do tělních otvorů, se vyskytuje sliznice. Je to ochrana před nepříznivými vlivy okolního prostředí. U dospělého jedince může mít rozměr 1,5 2 m² povrchu a 1 4 mm tloušťky. Váží kolem 5 kg, v závislosti na tukové tkáni až 20 kg; je to nejtěžší orgán těla. Umožnuje se přizpůsobovat změnám tvaru nebo tahu. Kůže je na různých místech těla procentuálně rozložena: hlava 11 %, trup 30 %, horní končetiny 23 %, dolní končetiny 36 %. Obsahuje kolem 70 % vody. [1] Epidermis neboli pokožka je povrchová část kůže složená z vrstev buněk, které jsou vrstveny na sebe, dozrávání těchto buněk u zdravé kůže trvá 28 dní, kdy po dozrání rohovatí. Je nepropustná pro vodu, tvoří přirozenou obrannou bariéru proti mikrobům, vyschnutí a mechanickým vlivům, vytváří vitamín D₃ a svojí pigmentací chrání před UV zářením. Silná je do 1 mm. Je tvořena dlaždicovým epitelem, který neustále produkují buňky bazální vrstvy a který se posunuje k povrchu a buňky se stále se oplošťují a rohovatí. Neobsahuje žádné cévy a je vyživovaná z drobných kapilár ze škáry. Obsahuje receptory pro vnímání bolesti, termoregulace, tahu a dotyku. 8

9 Epidermis má pět základních buněčných podvrstev, které obsahují množství receptorů pro vnímání a regeneraci. Od koria směrem k povrchu je epidermis složená z těchto vrstev: Stratum basale (cylindricum) je složena z jedné vrstvy cylindrických buněk- -keratocytů, které umožňují trvalou sebeobnovu kůže. Jsou zde buňky (melanocyty) zajišťující kožní barvivo melanin. Melanocyty jsou citlivé na UV záření, stimulují chemické změny pigmentu, proto jsou určeny k ochraně před UV zářením. Stratum spinosum nazývaná ostnitá nasedá na bazální vrstvu, dohromady vytváří stratum germinativum (Malpighii). Mezibuněčný prostor obsahuje tkáňový mok, který dodává výživné látky a odvádí rozpadové produkty. Při poškození této vrstvy může kůže mokvat. Stratum granulosum směrem k povrchu epitelu se buňky spinosní vrstvy oplošťují a přecházejí do jedné až několika vrstev vytvářejících stratum granulosum. Stratum lucidum skládá se ze dvou až tří vrstev světlých plochých buněk, jejichž jádra již nemají jádro a svoji barvitelnost. Tato vrstva je nápadněji vyvinuta na ploskách nohou a dlaních. Strarum corneum vrstva rohová je složená z několika vrstev bezjaderných, zcela zploštělých keratinizovaných buněk, které se na povrchu stále odlučují ve vrstvičce zvané stratum disjunctum. Je nejsilnější na chodidlech a dlaních. Keratin je hydrofobní a velmi odolný proti mechanickým, fyzikálním, i chemickým vlivům. Další vrstva corium, jinak řečeno škára, je hlavní hmotou. Je to vazivová tkáň, kterou jsou prostoupeny sítě kapilár, jež vyživují pokožku. Ve škáře jsou uložena nervová zakončení, hmatová tělíska, termoreceptory a mazové žlázky. Vazivo tvoří tři druhy vláken. Elastická vlákna zajištují roztažitelnost a pružnost. Díky těmto vlastnostem mohou dopomáhat při chirurgických nebo plastických úpravách ran. Kolagenní vlákna zajištují pevnost kůže. Kolagenní a elastická vlákna tvoří neuspořádanou řídkou síť. Do vrchních vrstev zasahují fibrily bazální membrány, které tak pevně pojí epidermis s dermis. Retikulární vlákna tvoří jemnou sít, jejím významem je transport živin a rozpadavých látek. Korium je složena ze dvou vrstev stratum papillare, která je složena z povrchové části a části hluboké stratum reticulare. Tela subcutanea, česky podkoží, je nejhlubší vrstva kůže, která se skládá z řídkého vaziva. Vazivová část má tukovou tkáň, která plní funkci izolující, modelující 9

10 a depotní. Je mezenchymálního původu stejně jako dermis a její tloušťka se výrazně liší podle místa na lidském těle (nejtenčí víčka, nejtlustší hýždě, břicho, stehna). Hlavními součástmi podkoží jsou tukové buňky (adipocyty) a houbovitá pojivová tkáň. V této vrstvě jsou tukové buňky sdružené do tukových lalůčků, spojených kolagenními vlákny, tvořícími septa (přepážky) mezi jednotlivými lalůčky. Vrstva, kterou tvoří tukové lalůčky, funguje jako tlumič nárazů na fascii (vazivový obal svalů) a svalovou tkáň, která se nachází pod ní. Podkoží je propleteno mnoha cévami a nervovými vlákny, které jsou rozvětveny a zasahují do škáry. Tím je zaručeno zásobování kyslíkem a živinami, které je důležité pro zachování kůže i pro růst vlasů. [2,3] Obrázek č. 1 Složení kůže [4] Barva kůže a fototyp Je daná několika barvami, které jsou obsaženy v kůži. Výslednou barvu kůže ovlivňuje celkový zdravotní stav, dědičnost a roční období, momentální fyzický a psychický stav. Lidské tělo má čtyři druhy barev, které mají největší podíl na barevné typologii. Červená je způsobená krevní náplní v kapilárách. Bílá je ovlivněna množstvím vody v kůži. Žlutá je dána vrstvou rohové vrstvy. Hnědá je určená podle melaninu v melanocytech uložených v epidermis zde je dočasná pigmentace kůže. V melanoforech v subcutis je pigmentace trvalá. Charakteristické je zbarvení rasového původu (souvisí s obsahem melaninu). U bílé rasy souvisí množství melaninu 10

11 s fototypem. Barva kůže se mění působením UV světla (opalování) a zvýšení kožního barviva (melaninu) představuje ochranu kůže. Další typologickou barvou může byt karoten nebo prokrvení kůže. Množství prokrvení je ukazatelem bledosti nebo zčervenáním (erytémem) určitého okolí kůže. To může nastat při fyzické námaze nebo u citlivých lidí při nervozitě, psychickém rozladění. Důležité je množství hemoglobinu a míře jeho nasycení kyslíkem. Změny zbarvení na kůži mohou být společná s různými onemocněními (kožní i jiná) kůže může být postižena lokálně nebo z velké části na povrchu. Fotoreaktivita se určuje podle intenzity reakce daného typu pokožky na působení slunečního záření. Rozdělujeme populaci až na šest fototypů, definovaných dle typu pleti, barvy vlasů, sklonu ke vzniku pigmentových skvrn a pih. Čím světlejší kůže, vlasy a oči, tím nižší je číslo kožního fototypu. Se stoupajícím číslem fototypu odolnost kůže stoupá. [3,5] Obrázek č. 2 Barva kůže a fototyp [6] Stanovení fototypu Fototyp se určuje na základě dotazů na reakci kůže po pobytu na slunci za poledne v květnu či červnu po 45 až 60 minutách. Zaznamenáváme, jestli se objevilo zčervenání nebo pigmentace v dalších dnech. [7] 11

12 2.2 Kožní adnexa Souborný název pro kožní přídatné orgány (kožní adnexa) tvoří také důležitou část kůže. Patří mezi ně kožní žlázy (apokrinní, ekrinní, mazové žlázy a žláza mléčná) a rohovějící (jako jsou vlasy, chlupy a nehty). Umístění mazových žláz se nachází v horní polovině koria a ústí do kanálků (vlasových folikulů), kterým rostou z koria na povrch kůže s vlasy, ale i bez vlasu. Ve větší míře jsou v seboreické lokalizaci, to znamená na obličeji (čelo, nos, brada), na prsou, zádech, ale i kolem genitálií. Pouze nejsou na dlaních a ploskách nohou. Produkuje sekret - maz (sebum). Funkčnost těchto žláz začíná v období puberty, kdy se začíná zvyšovat produkce hormonů. Apokrinní žlázy neboli velké potní žlázy se vyskytují zejména v oblasti kolem konečníku, genitálu, v okolí prsních bradavek a hlavně v podpaží. Jejich vývod převážně ústí do vlasového folikulu, ojediněle ústí samostatně. Potní žlázy jsou uloženy na rozhraní škáry a podkoží. Vyvíjejí se v pubertě a mají vztah k druhotným pohlavním znakům. Ekrinní žlázy také zvané malé potní žlázy. Nejvíce jich je na dlaních a chodidlech. Uloženy jsou v koriu, mohou zasahovat až do podkoží, jsou stočeny do klubíček a ústí na povrch spirálovitě vinutým vývodem, potním pórem. [3] Vlas/chlup je složen z vlasového stvolu (scapus pili), ten vyčnívá nad pokožku, a kořenu vlasu (radix pili), který se nachází pod její úrovní. Na konci je vlasová cibulka (bulbus). Cibulka je obalena vlasovými pochvami (dvěma epitely a jednou vazivovou); tzv. vlasový folikul. Jeho součástí jsou i mazové a potní žlázy a cévní zásobení. Vlasový stvol se skládá ze tří vrstev: kutikuly, kortexu a meduly. Kutikula je vnější šupinatá vrstva, která chrání vlas před vnějším poškozením. Je podporována vlasovým mazem, chrání vlas před smáčením a vstupem nechtěných látek do nitra vlasu. Kutikula je složena z 5 10 vrstev buněk. Buňky jsou odumřelé, ploché, stříškovitě naskládané a jsou vzájemně spojeny speciálním tmelem, který obsahuje bílkoviny a tuky. Kortex je střední vláknitá vrstva skládající se z neživých protáhlých buněk, které jsou tvořeny vlákny keratinu. Základem keratinu jsou aminokyseliny a je tu uloženo vlasové barvivo. Různé zbarvení vlasů je dáno geneticky. Tvar a vnitřní skladba melaninových zrn rozhodují o tom, zda vlasy mají barvu tmavou nebo světlou. Medula je vnitřní dřeň vlasu. 12

13 Nehet se skládá z nehtové ploténky, která je tvořena zrohovatělými buňkami. Je průhledná, tenká a leží na nehtovém lůžku. Je složena ze tří vrstev: dorzální - tvrdý keratin, intermediální - měkký keratin, ventrální - hyponychiální keratin. Vyrůstá z kořene nehtu a posouvá se po nehtovém lůžku k volnému okraji nehtu. Nehet vyrůstá z matrixu. V dolní části nehtové ploténky je lunula. Tady je nehet nejvíc připevněn. Nehet ohraničují postranní valy (paronychium) přirůstá k nehtu nadnehtovou kůžičku (v oblasti lunuly se nazývá eponychium, pod volným okrajem nehtu zepředu hyponychium). [3] Fyziologie kůže Do fyziologických vlastností kůže patří funkce ochranná, která nás chrání před působením zevních vlivů např. fyzikálních, chemických a biologických. Mezi jednu z nejdůležitějších vlastností kůže patří tepelná (termoregulační), vodní a elektrolytová homeostáza. Další funkce je exkreční - detoxikační (léky, toxiny aj.). Kůže se významně uplatňuje funkcí metabolickou a imunologickou. Všechny tyto funkce jsou podrobně dále rozepsány. [8] Mechanická ochrana - Na kůži z vnějšího prostředí působí tlak, tah, údery a tření. Naše kůže je však velmi dobře před těmito vlivy chráněna svojí pevností a pružností. Proto je na chodidlech nebo dlaních větší rohová vrstva než na ostatních částech těla, které jsou vystavovány tlaku a tření, protože jsou více namáhána. Kolagenní a elastická vlákna zajištují pevnost a pružnost kůže. Ochrana chemická je ochrana před působením škodlivých vlivů zevního prostředí. Kožní povrch pokrývá ochranný, tzv. hydrolipidický film. Je to vrstva, obsahující maz, zrohovatělé keratinocyty a ostatní produkty epidermálního metabolizmu. Jeho hlavním úkolem je udržení kyselého ph, omezeně neutralizuje zásadité a kyselé látky. Funkci sekreční mají za úkol potní a mazové žlázy, které zajišťují zvýšenou činnost tvorby maz a potu. Dalšími produkty kůže jsou melanin a keratin. Melanin je hnědý pigment, který se tvoří v melanocytech, jež jsou uloženy v základní vrstvě 13

14 pokožky. Má fotochemické vlastnosti, zajišťuje ochranu před poškozením ultrafialovým zářením. Keratin je hlavní složkou nejen nehtů a vlasů, ale i kůže. Je tvořen aminokyselinami. Kožní maz je převážně tvořen lipidy a je vylučován mazovými žlázami. Pot je hypotonický roztok, který obsahuje vodu, soli, kyselinu mléčnou a ureu, spolu s mazem vytváří hydro-lipidový film. Funkce termoregulační je důležitá pro ochranu organismu. Díky změnám prokrvení se může tělo lépe vyrovnávat s teplotními změnami (teplo nebo chlad). Při zvýšené teplotě vnějšího nebo vnitřního prostředí (návaly horka, horečka) se cévní kapiláry rozšiřují a produkují více tepla do okolí a tím se organismus ochlazuje. Tento proces funguje i naopak, při snížené teplotě se kapiláry zúží a tím je výdej tepla snížen. Funkce smyslová tvoří receptory pro vnímání hmatu, chladu, tepla a bolesti. Ovládá je centrální nervový systém, zejména mozkovou kůrou. Funkce resorpční nám zajišťuje vstřebávání účinných látek do kůže. Látky však musí být rozpuštěny v hydrofobních rozpouštědlech, které naruší hydro-lipidový film a tak mohou prostoupit mazovými a potními žlázami hlouběji do kůže. Při porušení zrohovatělé vrstvy epidermis je zvýšená propustnost, a tak i nebezpečí průniku mikroorganizmu (narušení homeostázy). Funkce respirační vyměňuje kyslík a oxid uhličitý. Funkce depotní neboli zásobní činnost zajištuje zásobu tuku, cukru, vody a chloridu sodného. V neposlední řadě kůže plní funkci psychosociální. Vzhled kůže je vidět na první pohled. Jakákoliv anomálie pak může vyvolat depresi nebo snížit sebevědomí. [2,3] 2.3 Dermatologie Dermatologie je obor zabývající se patologickými (morfologickými) změnami na kůži nebo kožních adnex, dále pak kosmetickými vadami, diagnostikou těchto změn, výzkumem, její léčbou a prevencí. Dermatologie úzce spolupracuje s kosmetologií. Projevy na kůži mohou upozornit na skryté onemocnění orgánů nebo celých systémů. Proto je nezbytně nutné spolupracovat i s dalšími specializovanými obory, jako jsou 14

15 obor infekční, vnitřní lékařství, chirurgie, psychiatrie, alergologie, dermatovenerologie.[9] 2.4 Patologie kůže Kožní eflorescence Je to obecný název pro kožní projevy výkvětek, morfy. Dělí se na primární a sekundární. Místa, které mají morfy a které jsou z větší části na kůži, jsou exantémy, naopak, pokud je výskyt na sliznici, jsou to enantémy. Součástí je i popis jejich velikosti, barva, tvar, ohraničení, vzhled okolí. Patologické chorobné eflorescence doprovázejí kromě kožních chorob i nemoci infekční nebo vnitřní. Tvary eflorescencí při kožních onemocněních Morfy mají různé tvary (uspořádání) eflorescencí rozeznáváme tyto: lineární uspořádání je v pruhu moniliformní je růžencovité anulární - jako kruh circinární semicircinární je do polokruhu polycyklické jsou splývající kruhy serpiginózní jsou hadovité herpetiformní morfy jsou koncentricky uspořádané puchýřky zosteriformní pásovitý výsev puchýřků geografické jsou mapovité irisové jsou koncentrické kruhy [2] Primární eflorescence: 15

16 Macula - skvrna je plošná a svým vzhledem a barvou se zřetelně odlišuje od normálního okolí. Papula pupínek je vyvýšený drobný útvar, obvykle tuhý, různé barvy a různého tvaru. Vezikula - puchýřek je dutý útvar na kůži nebo na sliznici vyplněný obvykle tkáňovým mokem. Bula - puchýř vzniká opakovaným drážděním kůže na stejném místě, v důsledku popálení nebo při určitých kožních onemocněních. Uvnitř je tekutina, může být čirá, bílá nebo i zelenkavá, také ve formě hnisu. Urtica - pupen připomínající kopřivku. Pustula neštovička, malý kožní pupínek, vyplněný hnisem. Sekundární eflorescence: Krusta - strup, vzniká zaschnutím krve, hnisu nebo tkáňového moku. Skvama šupina, je odlupující se částečka rohové vrstvy. Eroze oděrka, je povrchový kožní defekt. Exkoriace oděrka, hlubší kožní defekt. Eschara příškvar, je strup vzniklý v důsledku působení vyšší teploty. Rhagas ragáda, trhlina v kožních rýhách, různě hluboké. Ulcus - vřed je ohraničená ztráta kůže zasahující do škáry i hlouběji, jizva.[3] Místa projevu: Intertrigirozní, místa zvýšené vlhké zapářky (podpaží, pod prsy a třísla) Seborroická místa zvýšeného mazotoku Solární fotodermatózy kůže je vystavena UV záření (obličej, krk, hřbety rukou) Psoriatická (vlasatá část hlavy, lokty, kolena, křížová oblast zad) Svrabová (meziprstí, předloktí, podbřišek, okolí prsních bradavek) Objektivní změny při kožních onemocněních. 16

17 atrofie je plošné ztenčení kůže při stárnutí, nemoci nebo po aplikaci kortikoidů, atrofická kůže je pergamenovitě suchá s prosvítajícími cévami jizva cicatrix je výsledný stav po hluboké zasahující ztráty tkáně, obnovená méněcennou pojivovou tkání lichenifikace neboli zhrubění, vzniká u chronických ekzémů a při kožních zánětech erytém je způsobený překrvením tkáně, vazodilatací nebo zmnožením cév edém je otok, pod kterým se nadměrně hromadí tekutiny v buňkách, tkáních a orgánech mokvání je způsobeno únikem tkáňového moku, většinou po prasknutí puchýřků [10] Subjektivní změny při kožních onemocněních. Častým příznakem kožních onemocnění je svědění (prutitus). Rozdělujeme ho na více druhů: trvalé, občasné, záchvatovité, celkové nebo se může objevit ohraničené místo. Projev může mít souvislost s určitou denní dobou. Dalšími probíhajícími změnami může být pálení spolu s pocitem napětí kůže nebo bolest, snížená citlivost, chlad, horko a mravenčení. [2] Sluneční záření a jeho vliv na kůži Sluneční záření je jedno z důležitých součástí zevního prostředí člověka a ovlivňuje většinu živých forem na naší planetě. V minulosti bylo prokázáno prospěšné sluneční záření, a to v prevenci nedostatku vitaminu D₃. Sluneční záření, UVA paprsky a UVB mohou zapříčinit spálení, rychlejší stárnutí kůže, poškození očí, fotoalergické a fototoxické reakce a rakovinu kůže. Ultrafialové záření je elektromagnetické záření, jehož vlnová délka je ( nm) kratší než viditelné světlo. Pro lidi je neviditelné. Viditelné světlo je elektromagnetické vlnění, které je pozorováno lidským okem. Jeho vlnové délky jsou 400 nm nm. Každá vlnová délka představuje určitou barvu světla. 17

18 Infračervené záření má vlnovou délku mezi 760 nm a 1 mm. Energie infračerveného záření je nižší než záření ve viditelné oblasti. IR záření má na lidský organismus mnoho kladných účinků způsobuje rychlejší lymfatické odvodňování, prokysličení a výživu tkáně, zlepšuje regeneraci, hojení a působí i proti stárnutí kůže, což má ve svých důsledcích i blahodárný vliv na psychiku. [11] Podle vlnové délky se UV záření rozděluje do tří skupin: 1. UVA záření má dlouhovlnné záření ( nm) a proniká hluboko do kůže. Přitom dochází k sekreci již vytvořeného melaninu do kůže, který způsobuje krátkodobé zhnědnutí. UVA záření ovlivňuje některé imunitní reakce a ve vyšších dávkách je karcinogenní, způsobuje melanom, jeden z nebezpečných nádorů. 2. UVB záření je středněvlnné záření ( nm), v průběhu dne se mění, největší je v poledne. UVB paprsky stimulují tvorbu melaninu, pak dochází k dlouhodobějšímu opálení. Pomocí UVB se v těle tvoří syntéza provitamínu D na vitamín D3. Ten je důležitý při vstřebávání vápníku, jeho uchování a využití. Při hypovitaminóze vitamínu D₃ nedochází ke správné tvorbě kostí a tím pádem dochází k rachitidě (křivici). 3. UVC je krátkovlnné záření (kratší než 280 nm). Je nejtvrdší ultrafialové záření. UVC je prokazatelně pro živé organizmy zhoubné. Na rozdíl od UVB, které proniká jen několika vrstvami buněk, je prostup UVC pletivy a tkáněmi živých organismů poměrně větší. [12] Fotodermatózy Je to druh onemocnění spojených s přecitlivělostí na UV záření. Sluneční záření má různé vlnové délky. Nejčastěji se vyskytují fotodermatózy způsobené ultrafialovým zářením. Každý člověk je na sluneční záření více nebo méně citlivý. U každého se při nadměrném vystavení slunečnímu záření objeví více či méně intenzivní projevy. 18

19 Existuje však skupina lidí, kteří mají projevy mnohem intenzívnější, tito jedinci mají zvýšenou citlivost a mají typické projevy fotodermatózy. [13] Ochrana před UV zářením Opalovací krémy mají ve svém obsahu ochranné filtry, které pohlcují, nebo odrážejí sluneční záření. Pod číslem ochranného faktoru se uvádí síla, tedy intenzita ochranného faktoru. Číslo na obalu opalovacího krému udává, o kolik minut nebo hodin může být člověk na slunci déle, než kdyby žádný ochranný krém neměl. Toto není jediné pravidlo; záleží také na typu kůže, intenzitě slunečního záření a ročním období. Lidé se světlejší pletí by se měli natírat opalovací krémy s ochranným faktorem vyšším jak 20. Dalším doporučením je omezit pobyt na slunci. Nejlepší prevencí, jak se chránit před slunečním zářením, je na slunce nevycházet. Není to však ideální řešení, protože sluneční paprsky člověk k životu potřebuje. V létě mezi jedenáctou a patnáctou hodinou by se lidé měli, pokud mohou, vyhnout slunci, v zimě pak mezi dvanáctou a čtrnáctou hodinou. Před sluncem je dobré se chránit, i když je pod mrakem. Textilní ochrana je další vhodná prevence při pobytu na slunci. Nejlepší jsou bavlněné nebo dobře prodyšné látky. Někteří výrobci oděvů se již zaobírají výrobou oděvů již s ochranným faktorem. Nepostradatelnou součástí ochrany je i pokrývka hlavy, jako je klobouk, čepice s kšiltem nebo šátek. Pro ochranu očí noste vhodné ochranné brýle. Správné brýle by měly obsahovat certifikovaný UV filtr. [14] 19

20 2.5 Rosacea Rosacea neboli růžovka je chronická zánětlivá dermatóza. Postihuje převážně centrální část obličeje (tváře, nos a bradu), může se ale projevit i na čele, po stranách krku, zad nebo za ušima. Klinické příznaky tohoto onemocnění jsou: erytém spojený s rozšířenými žilkami teleangiektáziemi, edém, zánětlivými pustulami, papulami nebo až nevzhlednými abscesy, postižení očí a rhinophyma. Tímto onemocněním jsou postiženi ženy i muži převážně středního věku, postiženo je až 10 % populace. Nejvíce žen okolo 40. roku věku touto chorobou trpí, muži méně, starší však mají těžší průběh. Postiženi jsou ve větší míře lidé keltského typu se světlou pletí, modrýma očima, fototypem I - II. Přesná příčina onemocnění dosud není známá. Pro pleť trpící rosaceou je typická vaskulární hyperreaktivita, náchylnost k zánětům a mikrobiální vlivy. Velký vliv na stav pleti mají i provokační faktory. Genetickou predispozicí trpí až 15 % pacientů s cévními abnormalitami. [15] Příčiny onemocnění Etiopatogeneze rosacey není dosud zcela známá, nejedná se o akné, i když vzhledem ji někdy může rosacea připomínat. Na vzniku rosacey se podílí řada faktorů, patří sem genetická dispozice, vaskulární hyperaktivita, zvýšená zánětlivost a mikrobiální vlivy vyvolané Helicobacterem pylori v gastrointestinálním traktu. Hypertenze je jedna z dalších nemocí, které provází záchvatovité rudnutí kůže obličeje nebo osídlení kůže roztočem Demodex folliculorum. U pacientů postižených rosaceou si lze všimnout zvýšené cévní odpovědi na vnější vlivy, např. venkovní teploty, neobvyklé reakce na teplé nápoje a alkohol. Také prudké změny chladu a tepla způsobuje u nemocných nadměrné prokrvení pokožky. [16] Obrázek č. 2 Dermodex folliculorum [17] 20

21 Projevy onemocnění Nejčastěji postižené plochy jsou na obličeji. Patří sem kůže nosu, tváře, čela a brady. V některých ojedinělých případech se onemocnění vyskytuje také na krku, dekoltu, kštici a zádech. Prvotním projevem je epizodický erytém v centrálních partiích obličeje s, kterým vznikají teleangiektázie. To způsobuje trvalé nevzhledné zarudnutí pleti, při kterém se může vyskytovat i otok v dané oblasti. S průběhem života onemocnění graduje a v hlavních částech obličeje se vytvářejí drobné zarudlé papuly nebo papulopustuly, nejčastěji v malých ložiskách. Dalším typickým příznakem je zhrubění kůže, zvětšení mazových žlázek, zbytnění kůže a vznik rhinophyma (zvětšení nosu). V současné době dělíme rosaceu na několik stadii. Erytematoangiektatická fáze má z prvu přechodné erytémy, mírný edém a teleangiektázie a iritabilita vznikající po nespecifických podnětech (slunění, horko, chemické dráždění, léky, horké nápoje, působení chladu aj.), trvají často řadu let, posléze trvale přetrvávají. U Papulopustulózního stádia se vyskytují navíc zánětlivé papuly a papulopustuly s výraznějším edémem. Některé případy mohou vyvolat infiltrované projevy, jako jsou noduly nebo hyperplazie folikulů a mazových žláz. Tuto formu rosacey může doprovázet zvýraznění pórů. Phymatózní stadia (glandulární hypertrofický) vznikají rozsáhlejším zánětlivým ložiskem, hrboly až abscesy, nejvíce na tvářích, nose, méně na bradě. Kůže má větší póry podobající se pomerančové kůře. Časté záněty vedou ke zbytnění vaziva a ke zvětšení mazových žláz. Phymatozní stádium se projevuje zvýšeným mazotokem, ztluštěním kůže, jejím zbrázděním až květákovitým zbytněním, které se nejvíce vyskytuje na nose. Jeho označení je rhinophyma. Okulární typ se může vyskytnout až z 60% případů. Projevuje se zánětem spojivek, pocitem cizího tělesa, iridocyklitidou, postižením rohovky, někdy dokonce až ulcerující keratitidou. Tento druh je výrazný bolestivostí. Výskyt očních komplikací může být chronický a progresivní. Nezávisí na tíži ani délce trvání kožního nálezu. Netypické druhy rosacey jsou např. jednostranné postižení obličeje, izolované postižení hrudi, výskyt na pleši a rosacea fulminans s výsevem abscesů na obličeji mladších žen, v důsledku působení stresu. [18] 21

22 2.5.2 Možnosti léčby rosacey Léčba by měla být komplexní, to znamená edukace pacienta od lékaře, prevence provokačních faktorů, správná hygienická a kosmetická péče a vlastní léčba. Pro závažnější dermatologické onemocnění je přínosná speciální dermokosmetika, obsahující diferentní léčebné složky jako dekongenscencia, adstringencia, antiflogistika. V ČR jsou dostupné např. Diroseal (Av`ene ), Sensibio A.R. (Bioderma ), AntiREDNES Eucerin, Rosaliac (La Roche-Possay ) a Vichy. Pro některé pacienty je prospěšná i psychoterapie. Léčba rosacey je symptomatická, nikoliv kauzální, proto vodítkem pro léčbu jsou symptomy. Rosaceu léčíme celkově a místně. U závažnějších případů je vyžadována kombinace celková i místní. Jedním z důležitých léčebných opatření je úprava životního stylu s cílem vyloučit spouštěcí faktory.[19] Režimová opatření Velký význam v léčbě mají provokační faktory, které lze označit hromadně za vasodilatační. Do provokačních faktorů spadají vnější a profesní vlivy jako UV záření, mráz, horko, vlhkost, větrnost a prašnost. Rosaceu dále ovlivňuje jídelníček, nejvíce pak koření a aromatické potraviny, alkohol, káva a horké nápoje. Psychické výkyvy stresu a emocí také přispívají k zhoršování dermatózy a patří sem návaly horka v menopauze ale i fyzické aktivity spojené s pocením, třením nebo tlakem. Sauna a horké koupele se nedoporučují z důvodu vyššího prokrvení. Nedílnou součástí režimového opatření je mytí pleti. Každodenní péčí o pleť předcházíme zhoršování stavu, ale příčiny rosacey neřeší. Důležité je tvář jemně oplachovat převařenou vodou, popřípadě micelární vodou. Vyhnout by se pacientky měly přípravkům s alkoholem, parfemací a peelingům. Do povrchového čištění patří pleťové mléko, které zbavuje tvář dekorativní kosmetiky a nečistot z vnějšího prostředí. Po dočištění by se měla pokožka namazat pleťovým krémem, aby se pomohl obnovit kožní film, popřípadě aby se pokožka léčila. [20] 22

23 Lokální léčba Je základním způsobem léčby, je obtížná a ne vždy zcela končí úspěšně. Je používaná pro zmírnění vnějších projevů. Pokud jsou vnější projevy ve větší míře nebo efekt lokální léčby není dostačující, je nutné doplnit perorální léčbu. Mezi nejčastěji předepisované a osvědčené topické přípravky patří: metronidazol, azelaová kyselina, retinoidy, antibiotika (erytromycin, clyndamycin, tetracyklin) a masti nebo krémy s obsahem síry kyseliny salicylové nebo ichtamolu. Metronidazol spadá pod širokospektrá chemoterapeutika s antimikrobiálním a antiparazitárním účinkem. Proto se doporučuje místní léčba spojená s celkovou ve formě antibiotik. Metronidazol je dostupný jen jako magistraliter. Terapeutické dávky metronidazolu inhibují ROS (reactive oxygen species) volné radikály. Nevýhodou je, že není aktivní proti Dermodex folliculorum, který se může vyskytovat v pilosebaceozních folikulech. Redukuje papuly a pustuly a má mírný vliv na teleangiektazie. Naopak výhodou je, že se nevstřebává z kůže do krevního oběhu. V ČR je v dostání jako Rozex krém, gel (Metronidazolum 7,5 mg (0,75%) v 1 g krému, gelu), Rosalox (Metronidazolum 10 mg (1%) v 1 g krému) v aplikaci 2x denně po dobu 12 týdnů. Přípravek by měli pacienti nanášet 5 minut po šetrném očištění pleti. Nežádoucími účinky jsou: slzení při nanesení přípravku v blízkosti oka, suchost kůže, zarudnutí, svědění, kožní diskomfort (pálení, bolest/píchání), podráždění kůže, zhoršení rosacey, méně často hypestezie, parestezie, poruchy vnímání chutí (kovová pachuť), nauzea. [21,22, 23,24,25] Azaleová kyselina je dikarboxylová kyselina s účinkem protizánětlivým, antimikrobiálním, antiseboroickým a antikeratinizujícím. Redukuje kyslíkové radikály stejně jako již zmiňovaný metronidazol. Zmírňuje zánětlivé projevy papulopustuly, erytém a snižuje hyperpigmentaci. Po lokální aplikaci proniká do všech vrstev kůže. Přípravky s obsahem kyseliny azaleové je možné podávat i při dlouhodobé léčbě, protože nevyvolává rezistenci mikroorganismů. Další kladnou vlastností přípravků s obsahem této kyseliny je že, nemají mutagení nebo teratogenní účinky. Nežádoucí účinky jsou: pálení, svědění, zarudnutí, suchá kůže, olupování kůže, změny pigmentace, není fotosenzitivní. Nanáší se na očištěnou plet 2x denně po dobu 4 týdnů. V ČR jako Skinoren krém (Acidum azelaicum 200 mg (20%) v 1 g krému). [22] 23

24 Retinoidy neboli deriváty vitaminu A. Existují 3 generace, do první generace patří tretinoin (Retin A krém, Airol roztok); tato generace byla ve většině případů limitována z důvodu vedlejších nežádoucích účinků léku. Typickým nežádoucím účinkem je podráždění pleti projevující se svěděním, pálením, zarudnutím a zvýšeným olupováním. Pro tyto nežádoucí účinky byly přípravky s obsahem retinoidů mnohdy předčasně vysazeny. Do druhé generace spadá isotretinoid. Jeho předními vlastnostmi jsou: omezování tvorby mazu, má vliv na mikrobiální floru kůže a je protizánětlivý. Mezi nejnovější představitele třetí generace patří relativně krátkou dobu používaný adapalen předepisovaný pod názvem Differine krém, gel (Adapalenum 1 mg (0,1%) v 1 g krému, gelu). Aplikuje se v tenké vrstvě na řádně osušené postižené plochy 1krát denně večer po umytí. Zlepšení klinického stavu lze očekávat po 4 až 8 týdnech, celková délka léčby je 3-5 měsíců. V ročním období se zvýšenou intenzitou slunečního záření je vhodnější léčbu přerušit. Retiniody se mohou kombinovat zejména s antibiotiky. Tretinoin a adapalen mohou u pacientů vyvolat snížení počtu papul a pustul. [22,23,24,26] Lokální antibiotika (erytromycin, klindamycin, tetracyklin). Léčba antibiotiky by měla být zvážena u pacientů, kteří nereagují na terapii první volby metronidazolem nebo kyselinou azaleovou. Klindamycin (Dalacin T) je semisyntetické antibiotikum ve formě roztoku, lotia nebo gelu. Po aplikaci na kůži působí bakteriostaticky. Nežádoucí učinky jsou: suchá pokožka, podráždění v místě aplikace, kopřivka, seborea. Tetracyklin je dostupný pouze jako magistraliter. Erytromycin patří do makrolidových antibiotik, působící zejména proti stafylokokům. Erytromycin inhibuje syntézu proteinů u mikroorganismů, takže působí bakteriostaticky až bakteriocidně. (Eryfluid drm. sol, Aknemycin drm. sol, Aknemycin Plus kombinace erythromycin+tretinoin) [24,27] HVLP a IPLP s obsahem síry nebo ichtamolu Méně oblíbenými jsou topické přípravky s obsahem 10% sulfaceramidem sodným a 5% sírou (lotio, krém, gel nebo pleťové tekuté mýdlo). Může se nanášet až 3x denně. Se zvýšenou opatrností se podávají pacientům alergickým na sulfonamidy nebo 24

25 s onemocněním ledvin. Sulfacetamid sodný bez síry se uplatní u pacientů s velmi citlivou pletí. Účinky síry jsou antibakteriální, keratolytické, antifungicidní a působí jako inhibitor Demodex folliculorum. Používá se v osmitýdenní terapii. Ichtamol se používá na léčbu hnisavých projevů (pyodermií) na těle. Patří do skupiny dehtů (pices) a jeho léčebné vlastnosti jsou: protisvědivý, protizánětlivý, antiseboroický, podporuje regeneraci kožních buněk a resorpci zánětlivých infiltrátů. Běžná koncentrace je 2 až 10%. Připravuje se ve formách mastí, past a roztoků. Nejčastější je Ichtoxyl (Ichthammolum 90 mg (9%) v 1 g masti). Možné nežádoucí účinky: místní podráždění kůže, které se může projevit zarudnutím. V ojedinělých případech může dojít k přecitlivělosti na některou složku přípravku s lokálními projevy v místě aplikace. [23] Systémová léčba Mezi nejčastěji předepisovaná léčiva se systémovým účinkem jsou antibiotika jako doxycyklin, minocyklin, tetracyklin, erytromycin (makrolidy), azitromycin, izotretinoidem. V této antibiotické terapii se uplatňuje spíše protizánětlivý (a ne protibakteriální) účinek. Antibiotika se podávají po dobu několika týdnů a účinek se dostavuje postupně. Tyto léky však předepisuje výhradně kožní lékař. Doxycykliny se obvykle podávají dva až čtyři týdny v počáteční dávce 200 mg 1x denně, postupem času se dávka snižuje na 100 mg 1x denně. Další vhodná antibiotika jsou tetracyklinová, zahajovací dávka je 250 až 1000 mg denně. V minulosti se používal Erytromycin. Nejčastěji vyskytující se nežádoucí účinky erytromycinu jsou gastrointestinální obtíže a vaginální kandidóza. Do vlastností Erytromycinu nespadá fotosenzibilizační účinek. V poslední době je používán azitromycin, který má vysoké hladiny v kůži a má imunomodulační vliv. Isotretinoidy (Roaccutane) jsou předepisovány ve velmi závažných stavech, mají teratogenní účinky, proto je nesmí užívat těhotné a kojící ženy. Při užívání isotretinoidů je důležité vyloučit graviditu a předepsat kombinovanou hormonální antikoncepci, ta také snižuje tvorbu mazu.[22,25] 25

26 Fyzikální léčba Fyzikální léčba je jedna z dalších metod na odstranění projevů rosacey. Využívají se účinky dermatologických cévních laserů nebo intenzivního pulzního světla (IPL). Intenzivní pulzní světlo je nejúspěšnější v léčbě prvního a druhého typu rosacey. Poskytuje dlouhodobé výsledky u pacientů s větším výskytem teleangiektázií a erytémem. Princip léčby laserem spočívá v tom, že světlo pronikne do kožní vrstvy epidermis, kde zahřeje teleangiektázie až na 70 C, tzn., že poškodí popraskané nebo více viditelné žilky. Proces se několikrát musí opakovat, aby zarudnutí bylo eliminováno co nejvíce. U třetího typu rosacey při výskytu rhinophymy se používá CO₂ laser. CO₂ lasery vyzařují vlnovou délku, která je absorbována přímo na kůži. Laserový paprsek může být zaměřen do tenkého paprsku a používá se jako skalpel k odstraňování zbytnělé tkáně. Další léčbou rhinophymy je dermabraze a kryochirurgie. [29,31] Cévní laser Účinek cevního laseru pracuje na principu fototermolýzy, kdy dochází k přeměně světelné energie na energii tepelnou. Tepelným působením dochází k destrukci hemoglobinu, uzavření a postupnému zániku cévky. Zákrok je mírně bolestivý a ošetřená místa jsou zarudlá. Hojení probíhá rychle, většinou bez stroupků, které se mohou vyskytnout u intenzivnějšího ošetření. Důležitá je následná fotoprotekce nejlépe 1 2 měsíce po zákroku. [28] Intenzivní pulzní světlo Intenzivní pulsní světlo je světelný zdroj určený k depilaci, vyhlazování vrásek, rozšířeným žilkám, zpevňování poprsí, fotorejuvenace (omlazení pleti), pigmentovým skvrnám a léčbě akné. IPL funguje na základě světelné energie. IPL je pohlcována v červeném barvivu krevních cév hemoglobinu. Po ozáření intenzivním pulsním světlem se hemoglobin srazí a vybledne nebo se odloupne při přirozeném rohovění 26

27 kůže. Po zákroku je pokožka lehce zčervenalá, to však brzy mizí. I u tohoto zákroku je důležitá fotoprotekce. Léčba je u každého pacienta individuální. [29] Dermabraze Dermabraze je chirurgický zákrok, kterým je možno kůži vyrovnat, zbavit ji nerovností a odstranit přebytečnou tkáň. Dermabraze má více využití jako například k redukci jizviček po akné, u poúrazových či pooperačních jizev, či k odstranění traumatické tetováže. V některých případech se používá k odstraňování kožních lézí (keratózy). Zákrok je prováděn při místním nebo celkovém znecitlivění. Principem ošetření je mechanické odstranění povrchních vrstev kůže jemným brusným kotoučem. Nástroji pro dermabrazi jsou elektrické ruční frézy, ty jsou jemné v závislosti na místě, které je ošetřováno. Ošetřovací doba je zhruba kolem minut a závisí na velikosti ošetřované plochy. Pokud se výkon koná na větší ploše, je nutné ošetření celé plochy rozdělit do více operačních výkonů. U hlubších postižení kůže je důležité provést výkon vícekrát. Dermabraze se dělá ambulantně nebo s krátkou hospitalizací. [30] Kryoterapie Název metody vychází z řečtiny a je složen ze dvou slov cryo chlad a therapie léčba, tedy zcela vystihuje princip metody léčba ochlazením. V současné době jsou jako účinné aktivní směsi používány: tekutý dusík teplota -195,8 C nebo oxid uhličitý (sníh oxidu uhličitého, acetonová kaše se sněhem oxidu uhličitého) teplota -78,5 C. Metodou je rychlé zmrazení tkáně, tak dochází k tvorbě ledu uvnitř i vně mražených buněk. Je nezbytné, aby došlo ke zmražení tkáně co možná nejrychleji (alespoň 200 C/min). Následující ohřev zpět na tělesnou teplotu by měl být naopak co nejpomalejší, aby způsob rekrystalizace zmrzlých buněk mohl (mechanicky) zničit patologickou tkáň. Velký význam má i čas, který je tak na žádoucí - destruktivní rekrystalizaci buněk poskytnut. Velké, dříve vzniklé krystaly vody rostou (na úkor malých) tak, že překročí velikost buňky a tu roztrhnou, dojde tedy k mechanické destrukci patologické tkáně a okolní zdravá tkáň zůstane téměř nepoškozena. 27

28 [Kykalová K., 2013, s. 130] říká: Z hlediska techniky ošetření rozdělujeme ošetření chladem do několika kategorií: Kryodestrukce místní cílené intenzivní podchlazení jasně definované kožní léze, zaměřené na její úplné zničení. Kryodesquamace je plošné ošetření kůže s následným intenzivním olupováním. Kryostimulace je chladová anemizace (vazokonstrikce) s následnou hyperemizací (vazodilatací) a nepatrným olupováním ošetřené plochy. [31] 28

29 3 Praktická část Cíle a zpracování praktické části práce. Cílem praktické části bylo získat informace o terapii rosacey volně prodejnou kosmetikou, která je běžně dostupná v lékárnách a individuálně připravovanými léčivými přípravky neboli IPLP. Dotazníkové šetření jsem cíleně distribuovala od února do konce dubna na internetových stránkách mezi osoby, které trpí rosaceou. Dotazník jsem vložila na tyto webové stránky: < Získala jsem tak odpovědi prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření, jak jsou ženy i muži spokojeni s kosmetikou z lékárny nebo hromadně vyráběnými lékovými přípravky. Kdo jim poskytl informace o onemocnění, kterým trpí, a jak pečují o svoji pleť. Získala jsem celkem 75 vyplněných dotazníků. Z anonymního dotazníkového šetření jsem získala informace o tom, jak lidé pečují a lečí svoji pleť. Pracovala jsem s jejich poznatky a zkušenostmi na provokační faktory a lokální, celkovou nebo fyziologickou terapii. Důležité bylo zjistit: - kde se dozvěděli, jakým onemocněním trpí - zda jim dermatolog nebo lékárník poradil nebo doporučil kosmetiku nebo IVLP - zda byla potřeba upravit jídelníček - jestli chrání svoji plet proti vnějšímu prostředí - jak a jestli dostatečně pečují o svojí pleť. 29

30 3.1 Vyhodnocení dotazníku Otázka č. 1: Rozdělení pacientů podle pohlaví. Na tento dotaz jsem získala celkem 75 odpovědí, z toho je 6 mužů a 69 žen. Je tedy patrné, že onemocnění více postihuje ženy. Otázka č. 2: Kolik je Vám let? Věkové rozdělení jsem uspořádala do čtyř kategorií. V první skupině ve věku let odpovědělo 20 respondentů. Do druhé skupiny ve věku se zařadilo 26 dotazovaných. Třetí skupina ve věku let má 25 respondentů, patří společně s druhou skupinou k nejčastěji postižené věkové kategorii. Čtvrtá věková kategorii v rozmezí let má 4 respondenty. Otázka č. 3: V jakém věku jste si všiml/a prvních projevů? Z první věkové skupiny ve věku 20 až 30 let si 20 pacientů všimlo prvních příznaků, dále pak 26 respondentů odpovědělo, že prvních náznaků rosacey si všimlo ve věkovém rozhraní 30 až 41. Z věkové kategorie 41 až 50 si všimlo příznaků 20 nemocných. Ve věkové skupině 51 až 60 let je 9 respondentů, kteří si zjistili příznaky rosacey. Otázka č. 4: Jak dlouho jste to léčil/a? Graf č. 4: Časové rozmezí léčby u pacientů. [zdroj: vlastní] Časové rozmezí léčby u pacientů. 27% 27% 17% 29% 0-1rok 2-5 let 6-10 let 11 a více 30

31 Všichni pacienti s diagnózou rosacey se snaží nebo snažili onemocnění léčit. V grafu je znázorněno, jak dlouho pacienti řešili svůj problém s pletí. Procentuálně vyplývá, že se 20 (27 %) postižených rosaceou snažilo onemocnění léčit do 1 roku. 22 (29 %) pacientů se snažilo léčit 2 až 5 let. 13 nemocných (17 %) respondentů odpovědělo, že nemoc léčili 5 až 10 let. A poslední skupina 20 dotazovaných s hodnotou (27 %) uvádí léčbu 11 let a více let. Otázka č. 5 : Navštívil/a jste dermatologa? Graf č. 5: Návštěvnost dermatologa. [zdroj: vlastní] Navštívil/a jste dermatologa 20% 80% ANO NE Z celkového počtu odpovědí jsem zjistila, že 60 (80 %) respondentů navštívili dermatologa a naopak 15 (20 %) respondentů dermatologa nevyhledali. 31

32 Otázka č. 6: Pokud ano co Vám doporučil? Tato otázka se vztahuje k otázce č. 5 Navštívil/a jste dermatologa? Graf č. 6: Doporučení dermatologa. [zdroj: vlastní] 5% 3% 11% 8% 29% 44% HVLP mast HVLP ATB Laser Provokační faktory IVLP roztok IVLP Z největší části dermatologové odkazovali 33 (44 %) pacientů do lékárny pro topické léčivé přípravky, tedy HVLP masti. Nejčastěji uváděným byl Rozex krém. Druhým největším zastoupením pacientů 22 (29 %) byly doporučeny HVLP přípravky z řad antibiotik (doxycyklin, tetracyklin). 8 (11 %) pacientům byla doporučena fyziologická léčba laserem. Dále pak 6 (8 %) pacientům lékaři doporučili vyvarovat se provokačním faktorům. Z předposledního údaje vyplývá, že jen 4 (5 %) respondentům byl předepsán IVLP roztok. Zbylí pacienti 2 (3 %) dostali magistraliter recepturu na IVLP. 32

33 Otázka č. 7: Byl/a jste pro odbornou radu v lékárně? Graf č. 7: Byl/a jste pro odbornou radu v lékárně? [zdroj: vlastní] Byl/a jste pro odbornou radu v lékárně? 33% 67% ANO NE Ze 75 dotázaných 25 (33 %) odpovědělo pozitivně, že jim byla v lékárně doporučená léčba, a 50 (67 %) respondentů odpovědělo negativně, odcházeli bez odborné rady. Otázka č. 8:Používal/a jste kosmetiku z lékárny? Pokud ano jakou? Graf č. 8: Použití kosmetiky. [zdroj: vlastní] Používal/a jste kosmetiku z lékárny? 51% 49% ANO NE Z odpovědí na tento dotaz jsem zjistila, že 38 (51 %) dotazovaných kosmetiku z lékárny nepoužila a zbylých 37 (49 %) kosmetiku použila. Pacienti jsou z kosmetiky zklamaní, protože se nedostavuje výrazné zlepšení a tato varianta je finančně náročná. 33

34 Mezi nejčastěji zmiňovanou kosmetiku prodejnou v lékárnách patří: Avene používá 7 (26 %) pacientů, Eucerin používají 3 (11 %) pacienti, značku Bioderma zkusilo 10 (37 %)respondentů, 5 (19 %) použilo La roche posay a 2 (7 %) pacienti vyzkoušeli Vichy dermokosmetiku. Otázka č. 9: Poznali jste účinek použité kosmetiky z lékárny? Pokud ano, jaký? Tento dotaz je spojený s předešlou otázkou č. 8, ze které vyplývá, že 37 pacientů používalo kosmetiku z lékárny. 20 (54 %) respondentů poznalo mírný účinek ale nestálý jako je zmírnění zčervenání a pálení. Zbylých 17 ( 46 %) pacientů odpovědělo, že účinek nepoznalo. Otázka č. 10: Čistíte svoji plet? Pokud ano, čím? Na tuto otázku kladně odpovědělo 73 (97 %) pacientů, čistí svoji pleť a pouze 2 (3 %) nemocní respondenti odpověděli záporně, že svoji pleť nečistí. Nejčastěji byly zmiňovány termální vody značky Bioderma a La rosche posay, Vichy nebo čistá převařená voda s jemným odličovacím mlékem od již zmiňovaných kosmetických značek. Otázka č. 11: Přizpůsobil/a jste jídelníček, pokud ano, jak? Z celkového počtu dotázaných odpovědělo 19 (25 %) pacientů, že svůj jídelníček nezměnilo. Zbylých 56 (75 %) respondentů se nejvíce snaží vyvarovat horkých nebo pálivých jídel. Dále pak nejčastěji uváděli alkohol (červené víno a tvrdý alkohol), kávu, čokoládu, lepek a mléko. Naopak spousta pacientů si uvědomuje, že musí pozměnit životosprávu, a proto se snaží více pít čistou vodu a jíst více zeleniny a ovoce. 34

35 Otázka č. 12: Jste kuřák? Graf č. 12: Jste kuřák? [zdroj: vlastní] Jste kuřák? 15% 85% ANO NE 64 (85 %) dotazovaných odpovědělo, že nejsou kuřáci a zbylých 11 (15 %) kuřáci jsou. Otázka č. 13 a 14: Chráníte svoji pleť proti mrazu a UV záření, pokud ano, jak? Před nepříznivými vlivy mrazu se chrání 54 (72 %) pacientů, kteří své tváře chrání šátky a šálami. 2 pacienti se zmínili o krému Cold cream od Avene určeným do mrazivého počasí. Zbylých 21 (28 %) respondentů se před vlivy mrazu nechrání. 11 (15 %) dotázaných se před UV zářením nechrání a 64 (85 %) respondentů ano. Lidé vycházejí do vnějšího prostředí s SPF krémy nejrůznějších hodnot (+15, ), nejvíce však + 50 nebo vyživujícími krémy. 35

36 Otázka č. 15: Kde jste získával/a informace o vašem onemocnění? Graf č. 15: Zdroje informací. [zdroj: vlastní] Kde jste získával/a informace o vašem onemocnění? 7% 27% 66% Internet Dermatolog Lékárník Vyhodnocením tohoto dotazu jsem zjistila, že nejvíce informovanosti k pacientům 50 (71 %) se dostává z internetu. Dále pak nemocní byli informováni od dermatologů 20 (28 %). Pouze 5 (7 %) respondentů uvedlo, že získalo informace od lékárníka. Pacienti převážně kombinují zdroje z internetu a od dermatologa. 36

37 Otázka č. 16 Zlepšil se Váš stav pleti po doporučených přípravcích? Pokud ano, jak? Graf č. 16 Zlepšil se Váš stav pleti po doporučených přípravcích? Pokud ano, jak? [zdroj: vlastní] Zlepšil se Váš stav pleti po doporučených přípravcích? 53% 47% ANO NE Tato otázka se vztahuje k otázkám č. 6 a 17, kde respondenti uvedli, co jim dermatologové předepsali na lékařský předpis nebo co jim poradili. Z odpovědí však plyne, že 40 (53 %) pacientů zlepšení jejich stavu nepoznalo. 35 (47 %) pacientů pocítilo zlepšení ve zmírnění zarudnutí pleti a sníženou svědivost. Tuto změnu pocítilo 20 pacientů, kteří se vyhýbali provokačním faktorům a změnili jídelníček. Zmírnění zarudnutí a dočasné zmizení papulopustul pocítilo 15 pacientů po použití topických antibiotických krémech a perorálních antibioticích. 37

38 3.2 Magistraliter přípravky Magistraliter přípravky na rosaceu nejvíce obsahují ichtamol, síru, metronidazol,kafr, oxid zinečnatý, uhličitan vápenatý 1. 3% Ichtamolová hydrokrémová pasta rozakrém Rp. Ichtamoli 3,0 Zinci oxidi Talci aa 10,0 Cremoris neoaquasorb 50,0 Aq. purif. ad 100,0 M.f.crm. D. S. 2x denně k masáži obličeje Cremor neoaquasorb Rp. Neoaquasorb 50,0 Glycerolum 85% 10,0 Aquae purif. 40,0 Složení: Ichtamol, oxid zinečnatý, talek, neoaquasorbový krém, čištěná voda Účinné látky: Ichtamol, oxid zinečnatý, talek Rozbor látek: Ichtamol je protizánětlivý, protisvědivý, keratoplastický, antimykotický a keratoplastický. Oxid zinečnatý je adstringentní (stahující), vysušující a antiseptický, talek je adstringentní, vysušující, čištěná voda je pomocná látka, cremor neoaquasorb je topický základ. Indikace: Rosacea, subakutní projevy dermatitid různého původu Kontraindikace: Přecitlivělost na použité substance. 38