PŘÍNOS LÉČBY INZULÍNOVOU POMPOU U OSOB S DIABETEM 2. TYPU. Autor: Monika Slezáková 4. ročník LF UP. Výskyt cukrovky

Transkript

1 PŘÍNOS LÉČBY INZULÍNOVOU POMPOU U OSOB S DIABETEM 2. TYPU Autor: Monika Slezáková 4. ročník LF UP Výskyt cukrovky V roce 2010 se léčilo v ČR s tímto onemocněním více než 800 tisíc osob. To představovalo nárůst počtu diabetiků o zhruba 20 tisíc osob v porovnaní s rokem předchozím. Pokud by počet diabetiků přibýval podobným tempem jako nyní (cca. 10 tisíc/rok), bude v roce 2035 postižen tímto onemocněním každý desátý občan ČR bez ohledu na věk. Co je to cukrovka Cukrovka (diabetes mellitus, DM) je syndrom porušené látkové přeměny cukrů, tuků a bílkovin. Může se vyskytovat v každém věku a postihuje obě pohlaví. Normální hodnoty cukru v krvi na lačno jsou v rozmezí 3,4-5,6 mmol/l. Známe dva typy cukrovky: cukrovka 1. typu (diabetes mellitus 1.typu, DM1) a cukrovku 2.typu (diabetes mellitus 2.typu, DM2). Diabetes mellitus 1. typu Propuká v každém věku. Buňky slinivky břišní, které produkují inzulin jsou obvykle ničeny vlastními protilátkami lidského těla. Odhaduje se, že v současné populaci se diabetes mellitus 1. typu vyskytuje u 0,4% všech obyvatel. Diabetes mellitus 2. typu Vyskytuje se v každém věku, hlavně u obézních jedinců. Propuká pozvolna, většinou po 30. roce života, avšak v poslední době se často vyskytuje i u obézních dětí s nedostatkem pohybu. Vlohy k tomuto onemocnění jsou často přenášeny dědičně z generace na generaci. V současnosti se vyskytuje asi u 7% populace. Příznaky cukrovky Nejčastějšími příznaky, které vedou k podezření na diabetes 1. typu, je podrážděnost, časté močení spojené s abnormální žízní, dále zvracení, tělesná slabost, hubnutí a neobvykle silný pocit hladu. Diabetes 2. typu má příznaků podstatně více, avšak o to méně jsou jeho projevy specifické. Časté bývá zamlžené vidění, snížení vnímání sladké chuti, svědění, neobvyklá žízeň, ospalost, únava, kožní infekce, pomalé hojení ran, bolesti nohou a 1

2 mravenčení chodidel. Někdy nejsou příznaky žádné a diagnóza je stanovena pouze podle nálezu zvýšené glykemie. Vyšetření Při pravidelné preventivní prohlídce u praktického lékaře je odebírána krev na lačno, ze které se vyšetří i koncentrace krevního cukru. Pokud lékař shledá vyšší koncentraci cukru v krvi nad určenou mez alespoň při dvou kontrolách, sdělí pacientovi, že má cukrovku. Další vyšetření krevních hodnot mohou doplnit rozpoznání typu cukrovky, i když to je často patrné již při vyšetření pacienta lékařem. Po určení onemocnění je pacient odeslán k lékaři specializovanému na cukrovku nebo k internistovi. Ti provedou další vyšetření. Jedno ze základních je odběr krve a z ní vyšetření tzv. glykovaného hemoglobinu. Jedná se o bílkovinu nacházející se v červených krvinkách, která na sebe váže krevní cukr, pokud se vyskytuje v krvi ve vyšších koncentracích po dlouho dobu. Pacient, který se s cukrovkou léčí, dochází na pravidelné kontroly k lékaři a vždy jsou mu tyto hodnoty vyšetřeny z krve. Podle hodnoty glykovaného hemoglobinu může lékař určit, jestli je léčba dostačující nebo je potřeba zvýšit dávku léků či jinak upravit léčebný režim přesně na míru pacientovi. Léčba Hlavním cílem léčby diabetu je, aby se člověk s diabetem dožil stejného věku jako člověk bez diabetu při zachování plné kvality života, či už po psychické nebo fyzické stránce. Dále snížit koncentraci glukózy v krvi k doporučeným hodnotám glykémie. Pokud se u člověka s diabetem nedaří koncentraci glukózy v krvi účinně kontrolovat, ocitá se ve zvýšeném riziku vzniku a rozvoje závažných dlouhodobých komplikací. Typy léčby o Dieta: Vyvážená strava je základem léčby každého typu cukrovky. Zde si můžete přečíst o základních principech dietní léčby u pacientů s diabetem 2. typu. o Perorální antidiabetika: jsou léky snižující hladinu krevního cukru (glykemie), které se požívají ústy na rozdíl od inzulinu, který je potřeba do těla dodávat podkožní aplikací. 2

3 o Inzulin: je nedílnou a přirozenou součástí našeho těla. Jeho klíčovou úlohou je, aby se po jídle snížila hladina cukru v krvi. Inzulin snižuje hodnotu krevního cukru tím, že napomáhá jeho odvádění z krevního oběhu k buňkám, v nichž se využívá jako zdroj energie. U lidí trpících diabetem 2. typu má nedostatek inzulinu za následek, že se k buňkám nepřesouvá dostatek cukru, aby pokryl energetické potřeby organizmu. o Tkáňové hormony: Inkretiny (tkáňové hormony), které mohou být použity jako jedna část léčby u cukrovky druhého typu, jsou u zdravého člověka vyplavovány z buněk ve stěně střeva do krve. Krví jsou přenášeny do všech částí těla. A podporují zpracování cukrů, tuků i bílkovin, A to tak, že podporují vyplavení inzulinu ze slinivky, potlačují pocit hladu, zpomalují vyprazdňování žaludku a mimo jiné působí příznivě na srdce a stěnu cév. Mohou být použity v léčbě cukrovky druhého typu u pacientů, u nichž byla předcházející léčba málo úspěšná nebo nevedla k zásadnímu zlepšení koncentrace cukru v krvi. Bylo zjištěno, že při cukrovce druhého typu jsou tkáňové hormony méně vyplavovány ze střevní stěny a nedostatečně tak podporují vyplavení inzulinu, na který je již snížená citlivost. Dodání těchto hormonů do těla tedy může podpořit vyplavení inzulinu a umožní buňkám tkání, aby na něj lépe reagovali. o Dapagliflozin: Působí tak, že odstraňuje nadbytek cukru z těla močí. Používají se, když nelze cukrovku kontrolovat jinými léčivými přípravky k léčbě cukrovky, dietou a pohybovou aktivitou. o Inzulínová pumpa: je přístroj pro aplikaci inzulínu. Léčba kontinuální podkožní infúzí inzulinu inzulinovou pumpou nejvíce napodobuje přirozenou sekreci inzulinu, a proto je dosud nejlepší variantou diabetické léčby. Inzulin je aplikován kanylou zavedenou nejčastěji do podkoží břicha. o Graf číslo 1 představuje vývoj tzv. dlouhého cukru (HbA1c), hmotnosti, a denních dávek inzulínu. Graf ukazuje snížení všech hodnot po zavedení pumpy. I když se po zavedení pumpy denní dávka inzulínu snížila na polovinu ostatní hodnoty postupně klesaly. 3

4 Komplikace Komplikace cukrovky se dělí na chronické a akutní. Akutní komplikací je myšleno kóma, které může být způsobeno dvěma různými stavy v organismu. Jedná se o akutní nedostatek cukru v krvi, nebo o velmi vysokou koncentraci cukru v krvi. Člověku, který má nízkou koncentraci cukru v krvi, zachrání podání cukru život. Při vysoké koncentraci cukru podáváme tekutiny a inzulin. Pokud nemáme možnost rozhodnout, jedná-li se o vysokou nebo nízkou koncentraci cukru, měli bychom podat hroznový cukr, který by měl každý člověk s cukrovkou nosit neustále při sobě. Mezi chronické komplikace cukrovky patří postižení sítnice v oku poškození ledvin, nervů, cév, zvýšené riziko infekcí (zánět močového ústrojí). Tyto problémy vznikají kvůli navazování cukrů na bílkoviny v cévách těchto orgánů. Může být postižena i dolní končetiny (tzv. diabetická noha), která vyžaduje bezodkladné vyšetření a léčbu, aby se omezilo riziko amputace. Praktické rady pro pacienta Při cukrovce může příznivě působit úprava stravovacích návyků a dostatek pohybu, které vedou ke snížení tělesné hmotnosti ( váhy ). Základem léčby je výchova, která se orientuje na vědomosti, dovednosti a postoje člověka k cukrovce. Seznam použité literatury DIABETICKÁ ASOCIACE ČR,: Data o diabetu v ČR. [ [online] Dostupné z: SOUČEK, Miroslav. Vnitřní lékařství 2. díl Seznam fotografií, obrázků graf číslo 1: vlastní práce: PŘÍNOS LÉČBY INZULÍNOVOU PUMPOU U OSOB S DIABETEM 2. TYPU 4

5 5