Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Ústav geologických věd

Transkript

1 Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně Ústav geologických věd ZDROJE HORNIN POUŽÍVANÝCH NA NÁHROBNÍ A JINÉ DEKORAČNÍ KAMENY NA MORAVĚ A VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH REŠERŠE K BAKALÁŘSKÉ PRÁCI SIMONA ŠICHNÁRKOVÁ Vedoucí práce: prof. RNDr. Antonín Přichystal, CSc. Brno 2010

2 OBSAH: 1. Úvod 3 2. Rozdělení hornin Magmatické horniny Granitoidy Sedimentární horniny Vápence (včetně travertinů) Pískovce Opuky Metamorfované horniny Mramory (krystalické vápence) Literatura 14 2

3 1. Úvod V rešeršní části bakalářské práce jsem se zaměřila na shromáţdění literatury o horninách, které se nejvíce pouţívají na výrobu náhrobků, soch, boţích muk a jiných památných kamenů. Protoţe toto téma zahrnuje obrovské mnoţství typů dekoračních kamenů a má bakalářská práce se zabývá souborem kamenných památek na zámku v Lysicích, soustředila jsem se pouze na oblast Moravy a východních Čech. Rybařík (1994) tvrdil, ţe termín dekorační kámen není výstiţný, protoţe vyjadřuje pouze estetické vlastnosti kamene, které jsou poţadovány v architektuře, zatímco označení ušlechtilé kameny zahrnuje určité fyzikální vlastnosti, které podmiňují pouţitelnost kamene, např. obrusnost, pevnost, odolnost proti mrazu, leštitelnost, štípatelnost a další. Podle Rybaříka (1994) se s literaturou, která se zabývá stavebními či sochařskými kameny setkáváme aţ do 19. století jen zřídka. V polovině 19. století však dochází ke zvyšování zájmu o toto téma. Druhá světová válka znamenala útlum kamenoprůmyslu. Zájem začal opět vzrůstat aţ v 60. letech 20. století. Tato rešerše je průřez literatury od 20. let minulého století, z těch hlavních uvádím Kubíček (1929), Kukal et al. (1989), Mrázek (1993), Rybařík (1994) aţ po počátek 21. století, např. Hanzl et al.(2003), Slouka et al. (2007). 3

4 3. Rozdělení hornin používaných na dekorační kameny Podle geologického původu můţeme tyto horniny rozdělit na: - magmatické horniny (vyvřelé) - sedimentární horniny (usazené) - metamorfované horniny (přeměněné) 3.1. Magmatické horniny Granitoidy Jedná se o skupinu hlubinných a kyselých magmatických hornin, navzájem velmi podobných, mezi sebou rozlišitelných většinou pomocí mikroskopu. Liší se od sebe hlavně obsahem křemene, charakterem ţivců a obsahem tmavých minerálů. Z hlediska petrologie lze mezi ně zahrnout granity, alkalické granity, granodiority, křemenné diority; makroskopicky obvykle nelze odlišit ani diority a syenity. Společnými vlastnostmi granitoidů je zřetelná krystalická struktura, leštitelnost, zrnitost (od drobnozrnné po hrubozrnnou) a moţnost těţby i ve velkých blocích díky pravidelnému rozpukání. Granitoidy se u nás pouţívaly od středověku, vzhledem k jejich obtíţné opracovatelnosti, hlavně ke stavebním účelům a tam, kde byla ţádaná odolnost a trvanlivost- schody, patníky, obrubníky a jiné. S postupným rozvojem zpracovatelských technologií získávaly stále větší oblibu jako dekorativní a umělecké materiály v architektuře, v interiérech i exteriérech- sloupy, obklady, náhrobky atd. (Hanzl et al. 2003) Charakteristickým představitelem této skupiny jsou především granity, které patří k nejrozšířenějším magmatickým horninám v České republice. Nejčastěji tvoří samostatná tělesa (plutony, masivy) nebo vystupují společně s dalšími granitoidy (středočeský pluton). V následujícím přehledu uvádím nejznámější druhy granitoidů z oblasti Moravy a východních Čech. Následující přehled dekoračních kamenů byl sestaven s pouţitím monografických prací Rybaříka (1994), Mrázka (1993) a Kubíčka (1929). Moldanubický pluton: Kamenářský název: dolnobřezinecká (světelská) ţula Petrografická klasifikace: granit typu Eisgarn Regionálně-geologické zařazení: moldanubikum - melechovský masiv Stáří: variské, podle radiometrického datování 315 My Makropopis: středně aţ hrubě zrnitý, muskovit-biotitický granit, dva typy: ţlutý navětralý granit a modrošedá nezvětralý Lokalita: Horka u Dolní Březínky, Havlíčkův Brod, kraj: Vysočina Využití: V Praze podstavce pomníků B. Němcové a A. Jiráska, fontána v Rajském dvoře Jiřského kláštera, zábradlí schodiště k pomníku J. V. Stalina, atd. (Rybařík 1994) 4

5 Kamenářský název: lipnická ţula Petrografická klasifikace: granit typu Eisgarn Regionálně-geologické zařazení: moldanubikum - melechovský masiv Stáří: variské stáří vyvřelin, podle radiometrického datování 315 My Makropopis: drobně aţ středně zrnitý muskovit-biotitický granit světle šedé barvy, s typickými shluky biotitu a rulovými xenolity Lokalita: lom Trojka u Lipnice n. Sázavou, Kopaniny u Dolního Města, okres: Havlíčkův Brod kraj: Vysočina Využití: fontánka na Náměstí republiky (Rybařík 1994) Kamenářský název: pavlovská ţula Petrografická klasifikace: granit typu Eisgarn Regionálně-geologické zařazení: moldanubikum - melechovský masiv Stáří: variské stáří vyvřelin, podle radiometrického datování 315 My Makropopis: dvojslídný, drobně aţ středně zrnitý, namodrale světle šedý. Těţko odlišitelný od lipnické ţuly. Lokalita: Pavlov, okres: Havlíčkův Brod, kraj: Vysočina Využití: schody v Černínském paláci nebo v budově České národní banky, dlaţba na hlavním nádraţí ČD v Praze (Rybařík 1994) Kamenářský název: mrákotínská ţula Petrografická klasifikace: granit typu Eisgarn varieta Mrákotín Regionálně-geologické zařazení: moldanubický pluton Stáří: variské stáří vyvřelin, podle radiometrického datování 315 My Makropopis: středně aţ drobně zrnitý dvojslídný granit, namodrale bělošedý nebo naţloutlý po navětrání, místy drobně porfyrický se všesměrně zrnitou texturou a ojedinělými vyrostlicemi ţivce, moţnost těţby ve velkých blocích Lokalita: Mrákotín, okres: Jihlava, kraj: Vysočina Využití: obklady Národního památníku, obelisk na III. Nádvoří Praţského hradu, mísa v Rajské zahradě, sloup na Právnické fakultě v Praze nebo pomník v Brně (Rybařík 1994, Mrázek 1993) Kamenářský název: řásenská ţula Petrografická klasifikace: granit typu Eisgarn varieta Číměř Regionálně-geologické zařazení: moldanubický pluton Stáří: variské stáří vyvřelin, podle radiometrického datování 320 My Makropopis: středně zrnitý, porfyrický granit šedé barvy Lokalita: Řásná (činný lom), okres: Jihlava, kraj: Vysočina Využití: pamětní deska na budově Poslanecké sněmovny na Malé Straně, obklad Národního památníku nebo dlaţba v metru v Praze (Rybařík 1994) Kamenářský název: ţula z Panských Dubenek Petrografická klasifikace: granit typu Eisgarn varieta Mrákotín Regionálně-geologické zařazení: moldanubikum - moldanubický pluton centrální masiv Stáří: paleozoikum aţ proterozoikum Makropopis: drobnozrnný granit bělošedé nebo ţlutošedé barvy, s občasnými vyrostlicemi ţivců do 4 cm Lokalita: Panské Dubenky, okres: Jihlava, kraj: Vysočina 5

6 Využití: fontána v Kinského zahradě v Praze, sloup v divadle ve Znojmě, portál radnice v Třebíči, sochařské dílo Národního památníku na Vítkově Třebíčský masiv Kamenářský název: ţula z Kamenné Petrografická klasifikace: amfibol-biotitický melanosyenit melagranit (durbachit) Regionálně-geologické zařazení: moldanubikum - třebíčský masiv Stáří: variské stáří vyvřelin, podle radiometrického datování 335 My Makropopis: namodralý tmavošedý durbachit, nejčastěji drobnozrnný, porfyrický Lokalita: Kamenná nad Oslavou, okres: Třebíč, kraj: Vysočina Využití: granit byl vyuţit i při výstavbě Baziliky sv. Prokopa v Třebíči, dále dlaţba v některých stanicích metra v Praze (Rybařík 1994) Železnohorský pluton Kamenářský název: hlinecká ţula Petrografická klasifikace: granodiorit Regionálně-geologické zařazení: bohemikum, ţeleznohorský puton (nasavrcký pluton) Stáří: variské Makropopis: biotitický granodiorit modrošedé barvy, velmi pevný a dobyvatelný ve velkých blocích, je drobnozrnný s ojedinělým výskytem bazických pecek nebo aplitových ţilek Lokalita: lom Matula Hlinsko, okres: Chrudim, kraj: Pardubický Využití: lavičky na Vinohradech v Praze, sloupy u Skalního kamene v Karlových Varech, taburety kolem kašny na Náměstí Jiřího z Poděbrad (Rybařík 1994) Žulovský masiv Kamenářský název: slezská ţula Petrografická klasifikace: granit - granodiorit Regionálně-geologické zařazení: moravskoslezská oblast - silezikum - ţulovský masiv Stáří: variské stáří vyvřelin Makropopis: Slezskou ţulou jsou souhrnně označovány granitoidy z různých častí ţulovského masivu. Převládají granity světle šedé- světlá slezská ţula, méně hojné jsou tmavě šedé granodiority a modrošedé křemenné diority- tmavá slezská ţula. Kromě středně aţ hrubě zrnitých biotitických granitů a středně zrnitých amfibol-biotitických granodioritů se zde vyskytují kyselejší nebo i bazičtější amfibol-biotitické křemenné diority. V ţule se vyskytují rulové xenolity nebo slabé ţilky aplitů a pegmatitů. Lokalita: Ţulová, Dolní Skorošice, Černá voda, Nová Červená voda, okres: Jeseník kraj: Olomoucký Využití: sloupy ve Sloupové síni v Praze, kašna v pracovně prezidenta, sarkofág Jana Zhořeleckého, Památník osvobození v Ostravě nebo podstavec pomníku N. V. Gogola v Jeseníku (Rybařík 1994), náhrobky na hřbitovech na Jesenicku (Gába 1972) 6

7 3.2. Sedimentární horniny Vápence Podle Rybaříka (1994) jsou tyto horniny sedimentárního původu tvořené převáţně nebo výhradně karbonáty, které jsou v podobě biogenních zbytků ţivočišného či rostlinného původu, a méně často dolomitem. Mohou obsahovat i nekarbonátové příměsi. Mají vrstevnatou strukturu, typické jsou sekundární ţilky a nepravidelné skvrny různé velikosti, tvořené bílým aţ šedobílým kalcitem, tzv. obláčky. Tyto sedimentární mramory jsou barevně pestřejší neţ metamorfované, coţ je způsobeno obsahem různých minerálů v mikritové hmotě, např. odstíny červené způsobené hematitem, hnědá barva díky limonitu nebo černá od bitumenů. Mezi hlavní výskyty sedimentárních mramorů ve východních Čechách a na Moravě patří: okolí Brna (Hostěnice), Kroměříţsko (Cetechovice), Šumpersko, Jesenicko, Trutnovsko a Třebíčsko. Zpočátku se mramory vyuţívaly zejména pro výrobu vápna. Nyní jsou oblíbené pro svou opracovatelnost a leštitelnost a jejich doménou je městská i sakrální architektura- kříţe, náhrobky, architektonické detaily, portály, obklady atd. Moravský kras Kamenářský název: laţánecký vápenec Petrografická klasifikace: dolomitický vápenec Regionálně-geologické zařazení: macošské souvrství Stáří: devon, frasn Makropopis: Světle aţ tmavě šedý tmavě skvrnitý vápenec, charakteristická je přítomnost fosílií Amphipora ramosa, vzácně ţilkovaný, místy nezřetelně tmavě i hnědě skvrnitý aţ obláčkovaný Lokalita: Hostěnice, Brno-venkov Kamenářský název: vilémovický (hostěnický) vápenec Petrografická klasifikace: vápenec Regionálně-geologické zařazení: moravskoslezské paleozoikum - Moravský kras Lit. členění: macošské souvrství - vilémovické vápence Stáří: devon,frasn Makropopis: dva druhy: jednak šedý i modrošedý aţ hnědý celistvý vápenec, s bílými, ţlutými či červenými ţilkami, občas nezřetelně skvrnitý. Druhý typ je tmavě šedý aţ černý brekciový vápenec s černými nebo bílými úlomky, hrubě ţilkovaný. Lokalita: Hostěnice, okres: Brno-venkov kraj: jihomoravský Využití: kropenka v klášteře Alţbětinek v Brně, obloţení a hrobky v Národním památníku na Vítkově, kropenka a schody před oltářem v kostele sv. Jiljí (Mrázek1993) Kamenářský název: křtinský vápenec Petrografická klasifikace: vápenec Regionálně-geologické zařazení: moravskoslezské paleozoikum - Moravský kras Lit. členění: líšeňské souvrství - křtinské vápence Stáří: famen Makropopis: jsou rozlišovány tři typy: 1- stejnorodý nebo ţilkovaný, šedý, narůţovělý 7

8 nebo i naţloutlý vápenec, 2- načervenalý aţ hnědočervený vápenec, bíle a červeně ţilkovaný nebo hlíznatý vápenec s červenou mezerní hmotou a se skvrnitými hlízami zelené, červené nebo ţluté barvy, 3- brekciovitý vápenec, bíle ţilkovaný, tvořený ţlutými nebo červenými úlomky. Lokalita: Křtiny, okres: Blansko, kraj: Jihomoravský Využití: výzdoba kláštera Cisterciaček v Brně- oltářní deska, vloţky v zábradlí (Mrázek 1993), výzdoba kostela ve Křtinách (Kubíček 1929) Kamenářský název: hádský vápenec Petrografická klasifikace: mikritový vápenec Regionálně-geologické zařazení: moravskoslezské paleozoikum - Moravský kras Lit. členění: líšeňské souvrství, hádsko-říčské vápence Stáří: famen aţ tournai Makropopis: Tmavý aţ černý vápenec, občas s bílými ţilkami, nebo bíle skvrnitý aţ obháčkovaný, láme se ve velkých blocích Lokalita:,,Lámal se na blíţe neznámém místě, snad u Klajdůvky v Brně (Rybařík 1994) Využití: kropenka v Dominikánském klášteře v Brně, výzdoba kostelů v Brně, Vranově nebo Křtinách (Mrázek 1993) Silezikum: Kamenářský název: goldensteinský (koldštýnský) vápenec Petrografická klasifikace: mramor Regionálně-geologické zařazení: moravskoslezská oblast silezikum Lit. členění: skupina Branné (svrchní oddíl) Stáří: devon Makropopis: jemnozrnný, bílý nebo světle modrošedý,šedý, modročerně pruhovaný Lokalita: Branná (opuštěný), okres: Šumperk, kraj: Olomoucký Využití: byl vyuţit v brněnských chrámech, později však jen na výrobu vápna, jsou z něj kropenky v loretánském kostele v Brně (Mrázek 1993) Jura karpatské soustavy: Kamenářský název: cetechovický vápenec Petrografická klasifikace: vápenec Regionálně-geologické zařazení: karpatské flyšové pásmo, magurská skupina, čelo račanské jednotky Stáří: svrchní jura malm Makropopis: celistvý i brekciovitý vápenec, tři hlavní druhy jsou: světle ţlutý, světle šedý a červenohnědý Lokalita: Cetechovice, okres: Kroměřiţ, kraj: Zlínský Využití: výzdoba kostelů mj. v Brně, Uherském Hradišti, Olomouci, Křtinách ale i ve Vídni, výzdoba kroměříţské biskupské rezidence (Kubíček 1929) Bohemikum: Kamenářský název: podolský vápenec Petrografická klasifikace: vápenec Regionálně-geologické zařazení: bohemikum - chrudimské paleozoikum - vápenopodolská synklinála Stáří: spodní devon Makropopis: šedobílý, narůţovělý nebo namodralý vápenec s obláčkovým vzhledem, slabě metamorfovaný, ale nelze jej označit za krystalický vápenec Lokalita: Vápenný Podol, okres: Chrudim, kraj: Pardubický Využití: náhrobek v Chrámu sv. Víta, oltář v kostele v Chrudimi a oltář a kazatelna 8

9 v kostele v Poličce, pouţíval se také na výrobu stolních desek, těţítek atd. (Rybařík 1994) Kamenářský název: litavský (litothamniový, řasový) vápenec Petrografická klasifikace: vápenec Regionálně-geologické zařazení: karpatská předhlubeň, vídeňská pánve Lit. členění: spodnobadenská souvrství v předhlubni, hrušecké souvrství ve vídeňské pánvi Stáří: spodní baden Makropopis: bílý,šedobílý,ţlutavý, biodetritický vápenec ( kalkarenit), detrit tvoří bioklasty, přítomnost izolovaných nahromaděnin řas, hojný detrit Využití: sochy markraběte Jošta a Prokopa v Augustiniánském klášteře v Brně a jejich podstavce, socha Jana Nepomuckého v kostele sv. Michala v Brně (Mrázek 1993) Pískovce Kamenářský název: pískovec a slepenec ze Ţlutého a Červeného kopce Petrografická klasifikace: arkózové pískovce, křemenné slepence Regionálně-geologické zařazení: devon ve vývoji Moravského krasu, bazální devonská klastika Stáří: střední devon- givet Makropopis: středně nebo drobně zrnité slepence a pískovce červené nebo nafialovělé barvy v podloţí vápenců Lokalita: Červený a Ţlutý kopec, okres: Brno-město, kraj: Jihomoravský Využití: architektonické články románské krypty v Brně, dlaţba a hradby na Špilberku v Brně Kamenářský název: úpický pískovec Petrografická klasifikace: arkózový pískovec Regionálně-geologické zařazení: podkrkonošská pánev, limnický permokarbon Lit. Členění: trutnovské souvrství Stáří: saxon Makropopis: středně zrnitý, rudohnědý arkózový pískovec, místy s křemennými valounky Lokalita: Úpice, okres: Trutnov, kraj: Královéhradecký Využití: socha Nejsvětější trojice v Úpici, městské hradby v Trutnově, dlaţba v Národním divadle v Praze Kamenářský název: bělohradský pískovec Petrografická klasifikace: pískovec Regionálně-geologické zařazení: česká křídová pánev Stáří: cenoman Makropopis: jemnozrnný ţlutobílý pískovec s mramorovou kresbou načervenalé barvy Lokalita: Javorka, okres: Hradec Králové, kraj: Královéhradecký Využití: sloup v Lázních Bělohrad Kamenářský název: mladějovský pískovec Petrografická klasifikace: pískovec Regionálně-geologické zařazení: česká křídová pánev, orlicko-ţďárský vývoj Stáří: cenoman 9

10 Makropopis: ţlutavý, našedlý, podobný maletínskému pískovci Lokalita: Mladějov, okres: Svitavy, kraj: Pardubický Využití: sousoší sv. Trojice na Morovém sloupu v Olomouci, Mariánský sloup v Poličce či radnice v Moravské Třebové (Rybařík 1994) Kamenářský název: královédvorský pískovec Petrografická klasifikace: křemenný pískovec Regionálně-geologické zařazení: česká křídová pánev - labský vývoj Lit. členění: korycanské vrstvy Stáří: cenoman Makropopis: Jemnozrnný nebo středně zrnitý, bělavý nebo šedobílý pískovec se všesměrně zrnitou texturou. Lokalita: Bílá Třemešná, okres: Trutnov, kraj: Královéhradecký Využití: fontána před Národním muzeem, sochařská výzdoba na Praţském hradě, amfora u vstupu do Rajské zahrady v Praze, sloupy v Národním muzeu, hradby, kostel sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové (Rybařík 1994) Kamenářský název: hořický pískovec Petrografická klasifikace: křemenný pískovec Regionálně geologické zařazení: česká křídová pánev - labský vývoj Lit. členění: korycanské vrstvy Stáří: cenoman Makropopis: Podle Rybaříka (1994) se jako hořický pískovec se označuje hornina těţená v okolí Hořic, i kdyţ dříve se pískovec pojmenovával podle jednotlivých lokalit kde se těţil- např. boháčský, podhornoújezdský, doubravský atd. Hořické pískovce jsou kvalitní, dobře dobyvatelné. Většinou jsou šedoţluté, narezavělé, jemnozrnné. Mají 90% obsah křemene a mezerní hmotu tvořenou kaolinitem, illitem a křemenným prachem. Lokalita: lom u sv. Josefa, okres: Jičín, kraj: Královéhradecký Využití: Značný rozsah vyuţití vypovídá o oblibě tohoto pískovce. Mimo jiné byl vyuţit na náhrobky na Ústředním hřbitově v Brně, sochy andělů v kostele sv. Vavřince v Brně, byl pouţit při obnově Karlova mostu, jsou z něj sochy, dlaţba a sloupy v Národním muzeu v Praze atd. (Mrázek 1993, Rybařík 1994) Kamenářský název: škrovádský pískovec Petrografická klasifikace: glaukonitický křemenný pískovec Regionálně-geologické zařazení: česká křídová pánev - kolínský vývoj Stáří: cenoman Makropopis: Jemně aţ středně zrnitý,okrový nebo nazelenalý kaolinitický nebo glaukonitický pískovec Lokalita: Škrovád, okres: Chrudim, kraj: Pardubický Využití: věţ kostela v Nasavrcích, morový sloup v Chrudimi atd. (Rybařík 1994) Kamenářský název: maletínský pískovec Petrografická klasifikace: křemenný pískovec Regionálně-geologické zařazení: česká křídová pánev - orlicko-ţďárský vývoj Stáří: cenoman Makropopis: Bílý, našedlý nebo naţloutlý jemnozrnný pískovec, tmel je jílovitý a křemitý, součástí pískovce jsou nepravidelné ţlutohnědé šmouhy a 1-5 cm velké ţelezité konkrece. Snadná opracovatelnost byla důvodem jeho velké oblíbenosti. Lokalita: Maletín, okres: Svitavy, kraj: Pardubický 10

11 Využití: např. sousoší Olivetská hora v kostele sv. Mořice v Olomouci, kamenické články zámku ve Velkých Losinách atd. (Gába 1973) Kamenářský název: boţanovský pískovec Petrografická klasifikace: křemenný aţ arkózovitý pískovec Regionálně-geologické zařazení: česká křídová pánev - hejšovinský vývoj Lit. Členění: jizerské souvrství Stáří: střední turon Makropopis: tvrdý a odolný bělošedý pískovec s rezavými šmouhami, je hrubě zrnitý Lokalita: Boţanov, okres: Náchod, kraj: Královéhradecký Využití: váza v Národním divadle, kašna ve staré radnici v Brně, socha sv. Vojtěcha na Karlově mostě, kopie sochy sv. Anny na Karlově mostě, zábradlí v Národním muzeu atd. (Rybařík 1994, Mrázek 1993) Kamenářský název: magurský (cetechovický) pískovec Petrografická klasifikace: pískovec Regionálně-geologické zařazení: magurská skupina příkrovů - račanská jednotka Stáří: terciér Makropopis: Magurský pískovec je světlý, nahnědlý, bělavý i tmavošedý, také rezavý, někdy páskovaný, místy glaukonitický - zelený, místy pevný, tvrdý, jinde pórovitý, měkký, drobivý, tvoří mohutné lavice Lokalita: Halenkovice, okres: Uherské Hradiště, kraj: Zlínský Využití: socha sv. Jana Nepomuckého na hradě Špilberk v Brně, sloupy v Dominikánském klášteře a klášteře Cisterciaček, portály v kostele sv. Václava, Reduty nebo zámku v Brně- Líšni (Mrázek 1993) Opuka Opuky jsou písčité slínovce, skládající se ze čtyř základních sloţek: písčité, jílovité, vápenaté a křemičité. Opuka bývá také označována jako spongilit, díky obsahu jehlic mořských ţivočišných hub, které jsou součástí křemičité sloţky (Kukal et al. 1989). Jsou to horniny deskovitě odlučné a tudíţ snadno dobyvatelné. Mají malou měrnou hmotnost, jsou pórovité a dobře opracovatelné. Bývají nejčastěji bělavé, ţlutavé aţ okrové, někdy ţlutohnědé aţ načervenalé. Jsou málo odolné vůči chemickému zvětrávání. Vyskytují se především v okolí Vysokého Mýta, Svitav, Moravské Třebové, České Třebové, u Litomyšle a na Chrudimsku. Hlavní vyuţití mají ve stavebnictví a na kamenické práce- obloţení, stupně, náhrobky a skulptury. Kamenářský název: březovský (chrastovský) kámen: Petrografická klasifikace: opuka Regionálně-geologické zařazení: česká křídová pánev - orlicko-ţďárský vývoj Stáří: křída Makropopis: Opuka tvoří mohutné lavice, vodorovně uloţené Lokalita: Březová nad Svitavou, okres: Svitavy, kraj: Pardubický Využití: sloup v Mahenově divadle v Brně Kamenářský název: přibylovská opuka Petrografická klasifikace: opuka Regionálně-geologické zařazení: česká křídová pánev - kolínský vývoj 11

12 Lit. členění: bělohorské souvrství Stáří: spodní turon Makropopis: Je to jemnozrnný, šedoţlutý, písčito-prachovitý slínovec aţ vápnito-jilovité prachovec, občas s obsahem světle šedé aţ šedé drobné polohy s vyšší koncentrací jehlic hub. Lokalita: Modráčkův lom u Přibylova (opuštěný), okres: Chrudim, kraj: Pardubický Využití: dlaţba kostelů ve východních Čechách (Rybařík 1994) Dţbánská opuka, ţernosecká opuka, opuky orlicko-ţďárské oblasti nebo zvonivé inoceramové opuky z Pardubicka se pouţívaly zejména jako stavební materiál, zatímco břvanská, kopaninská, petřínská a zeměchská opuka mají široké vyuţití, ale nejsou předmětem zadání rešerše, jelikoţ se vyskytují mimo Moravu a východní Čechy, proto je zde pouze jmenuji. 3.3 Metamorfované horniny Mramory (krystalické vápence) Tyto horniny vznikly z původně sedimentárních vápenců nebo dolomitů regionální nebo i kontaktní metamorfózou, která potlačila jejich původní znaky. S tím se změnily petrografické a technické vlastnosti, které jsou ovlivňovány i obsahem dalších minerálů. Ty často určují barevnost neboť samotné karbonáty jsou bílé a bezbarvé. (Kukal et al. 1989) Od původních vápenců se liší výrazněji uspořádanou strukturou, často i zrnitostí a barvou. Jsou odolnější a pevnější neţ mramory sedimentární. Mezi nejvýznamnější loţiska patří lomy Horní Lípová a Supíkovice v moravskoslezském kraji. Dále výskyty u Králického Sněţníku, Dolní Moravy, na Třebíčku, Znojemsku a u Nedvědic. Kamenářský název: nedvědický mramor Petrologická klasifikace: krystalický vápenec Regionálně-geologické zařazení: kutnohorsko-svratecká oblast, svratecké krystalinikum Stáří: paleozoikum aţ proterozoikum Makropopis: Polohy zářivě bílého, jemnozrnného aţ hrubozrnného mramoru, místy přechází do šedých aţ šedohnědých poloh. Je modře šedě, nebo rezavě pruhovaný. Vylamoval se ve velkých blocích. Je dobře leštitelný. Lokalita: Nedvědice, okres: Ţďár nad Sázavou kraj: Vysočina Využití: vyuţíval se k výzdobě kostelů v Brně, výrobě náhrobků, sloupů atd. Z tohoto mramoru je kazatelna, portál, sloup, zábradlí či křtitelnice v kostele v Doubravníku, obloţení a ostění na hradě Pernštejn a podstavec pomníku Hany Kvapilové na Petříně (Rybařík 1994, Mrázek 1993) Kamenářský název: ujčovský mramor Petrografická klasifikace: krystalický vápenec Regionálně-geologické zařazení: svratecké krystalinikum oblast Stáří: paleozoikum aţ proterozoikum Makropopis: hrubozrnný, místy jemnozrnný nebo celistvý, bílý nebo šedý, s rezavými šmouhami, s nádechem do ţluta a s narůţovělými obláčky. Ojediněle i světle zelený. Lokalita: Ujčov, okres: Ţďár nad Sázavou, kraj: Vysočina Využití: podobně jako nedvědický mramor, k výzdobě kostelů, části dlaţeb v budově ministerstva zemědělství (Rybařík 1994) 12

13 Kamenářský název: tišnovské ( mramory ) Petrografická klasifikace: vápenec Regionálně-geologické zařazení: moravskoslezská oblast - moravikum - svratecká klenba Lit. členění: skupina Bílého potoka Stáří: devon Makropopis: Mramor z Květnice je tmavý aţ šedočerný, barevně páskovaný. Dřínovský mramor růţový s tmavými červenými nebo světlými růţovými ţilkami. Lokalita: Dřínová a Květnice u Tišnova, okres: Blansko, kraj: Jihomoravský Využití: sloupy v Zábrdovicích, oltář v klášteře Cisterciaček (Mrázek 1993) Kamenářský název: supíkovický mramor Petrografická klasifikace: krystalický vápenec Regionálně-geologické zařazení: moravskoslezská oblast - silezikum - velkovrbenská jednotka Lit. členění: skupina vranská Stáří: paleozoikum aţ proterozoikum Makropopis: středně aţ hrubě zrnitý krystalický vápenec, šedé aţ bílé barvy s hnědými šmouhami. Občas se vyskytnou uzavřeniny pegmatitu. Dobývá se ve velkých blocích. Lokalita: Supíkovice, okres: Jeseník, kraj: Olomoucký Využití: oltář kostela v Mikulovicích, obklady v Národním památníku, náhrobní kámen na Vyšehradě v Praze, architektura pomníku W. Prieznitze ve Smetanových sadech v Jeseníku (Rybařík 1994) Kamenářský název: sněţníkovský mramor: Petrografická klasifikace: krystalický vápenec Regionálně-geologické zařazení: luţická oblast - orlicko-kladské krystalinikum Lit. členění: skupina stroňská Stáří: proterozoikum - neoproterozoikum Makropopis: středně aţ jemně zrnitý, barva od bílé přes ţlutobílou aţ po šedočernou. Můţe být hnědavě, zelenavě či růţově pruhovaný s tmavými šmouhami. Lokalita: Dolní Morava, okres: Ústí nad Orlicí, kraj: Pardubický Využití: obloţení budov, např. Ministerstvo zemědělství v Praze nebo bazilika sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci (Rybařík 1994) Kamenářský název: kaltensteinský mramor Petrografická klasifikace: krystalický vápenec Regionálně-geologické zařazení: moravskoslezská oblast silezikum Lit. členění: skupina Branné (svrchní oddíl) Stáří: devon Makropopis: hrubozrnný, bílý i tmavě modrý, dobře leštitelný Lokalita: Staré Podhradí (opuštěný lom), okres: Jeseník, kraj: Olomoucký Využití: kříţ před kostelem Sv. Martina ve Skorošicích 13

14 Kamenářský název: lysický mramor Petrografická klasifikace: krystalický vápenec Regionálně-geologické zařazení: moravikum-svratecká klenba Lit. členění: olešnická skupina Stáří: devon Lokalita: Lysice (opuštěný lom), kraj: Jihomoravký Makropopis: drobnozrnný mramor s výraznou foliací, modrošedé barvy, světle nebo tmavě páskovaný (Mrázek 1993) Literatura: Gába Z. (1972): Slezská ţula. Vlastivědné zajímavosti, 70, Šumperk Gába Z. (1973): Maletínský pískovec. Vlastivědné zajímavosti, 78, Šumperk 1973 Hanzl Z. et al. (2003): Kámen v rukodělné výrobě českého výrobě českého venkova, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003 Kubíček A. (1929): Naše mramory, travertiny a leštitelné stavební kameny. Praha. Kukal Z. et al. (1989): Člověk a kámen. Nakladatelství Československé akademie věd. Praha. Mrázek I. (1993): Kamenná tvář Brna. -Moravské zemské muzeum, Brno Slouka J. et al. (2007): Kámen od horniny k soše. - Grada Publishing, Praha Rybařík V. (1994): Ušlechtilé stavební a sochařské kameny České Republiky, Nadace střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích v Podkrkonoší 14