Bakalářská práce GEOMETRICKÝ PLÁN

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Bakalářská práce GEOMETRICKÝ PLÁN Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma : Geometrický plán zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.. 3

2 Ráda bych tímto poděkovala doc. JUDr. Ivaně Průchové, CSc. za odborné vedení a pomoc v průběhu zpracování bakalářské práce a dále také Ing. Milanu Doležalovi ze ZKI v Pardubicích za ochotu a odborné rady, které mi poskytl. 4

3 Obsah: 1. Úvod Historie geometrického plánu Vymezení vybraných pojmů Prameny platné právní úpravy pro geometrické plány Obecně závazné právní přepisy pro zhotovování geometrických plánů Ostatní právní předpisy Vnitroresortní předpisy Obsah a náležitosti geometrického plánu Popisové pole Grafické znázornění Seznam souřadnic Výkaz dosavadního a nového stavu katastru nemovitostí Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) Druhy geometrických plánů a jejich využití v katastru nemovitostí Geometrický plán pro změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky příloha č Geometrický plán pro rozdělení pozemku příloha Geometrický plán pro změnu hranice pozemku příloha č Geometrický plán pro vyznačení budovy a vodního díla nebo změny jejich obvodu v katastru nebo jen v souboru geodetických informací Geometrický plán na určení hranic pozemků při pozemkových úpravách - příloha č Geometrický plán pro doplnění katastru o pozemek dosud vedený ve zjednodušení evidenci, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu příloha č Geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků Geometrický plán pro opravu geometrického a polohového určení nemovitosti Upřesnění údajů o parcele podle přídělového řízení Vybrané aspekty související s tvorbou geometrických plánů Vyhotovitel a ověřovatel Ověření a potvrzení Podklady pro vyhotovení geometrického plánu. Součinnost při vyhotovování geometrického plánu Kopie geometrického plánu příloha č Platnost geometrického plánu Zhodnocení platné právní úpravy z pohledu ověřovatele geometrických plánů48 9. Závěr Resume Summary Seznam příloh Seznam použité literatury

4 1. Úvod Katastr nemovitostí je velice složitý fenomén. Fyzické i právnické osoby se s ním setkávají zejména při řešení vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem při jejich prodeji, koupi, darování, zřizování věcných břemen, zástavních práv atd. Jedním z nejdůležitějších úkolů funkčního katastru je zajištění jeho spolehlivé aktualizace. Je pochopitelné, že zatímco v případě majetkoprávních úkonů s nemovitostmi v podobě celých parcel postačí výpisy nebo kopie ze souboru popisných či geodetických informací, jiná situace nastává pokud dochází k dělení parcel, ke vzniku nových parcel, vyznačení věcného břemene na části pozemku a v dalších situacích. Tehdy je potřeba geometrický plán. Důvodem jeho vzniku byla potřeba zajištění spolehlivého nástroje pro aktualizaci katastru. Díky geometrickému plánu se určitá změna v uspořádání pozemků v terénu vyznačí v katastru nemovitostí. Jeho úkolem je spolehlivě lokalizovat polohu jednotlivých nemovitostí na zemském povrchu, být jednoznačným technickým podkladem pro zobrazení hranic nově vytvářených pozemků a průmětu vnějšího obvodu budov na terén v katastrální mapě a stát se tak spolehlivým podkladem pro ochranu vlastnických práv k nemovitostem. Svou úpravou, obsahem a přesností odpovídá potřebám současné katastrální evidence. Geometrický plán využívá výsledků zeměměřických činností a je jejich integrální součástí. Je vždy výsledkem přímého měření v terénu a nemůže být vytvořen jiným způsobem, např. zkonstruováním v kanceláři na základě prvků (údajů), které nebyly skutečně změřeny. 1 Geometrické plány jako výsledky zeměměřických činností, které buď svými podklady a nebo svým využitím souvisejí s obsahem katastru nemovitostí, jsou řízeny skupinou právních předpisů řešících katastrální problematiku. Zároveň je při práci s nimi nutno dodržovat i soubor dalších právních předpisů, specializovaných na některé konkrétní činnosti či právních předpisů obecnějšího charakteru. Kromě právních kodexů je pak ještě nutno respektovat ustanovení závazných technických norem, předepisujících technická kritéria postupů a výsledků, která jsou odbornou veřejností uznávána a přijímána jako nezpochybnitelná. 2 Geometrický plán je tedy technickým podkladem pro vedení katastru nemovitostí. Je neoddělitelnou součástí listin, podle kterých má být proveden zápis do katastru nemovitostí v případech, kdy je předmět zápisu nutno zobrazit v katastrální mapě. Geometrický plán je přílohou listin, pokud se jimi zřizují věcná břemena k 1 dostupný z 2 Bumba J. - Geometrický plán, Linde Praha, a.s, 1999, s. 49 6

5 částem pozemků v katastrálních územích, kde není stanovena povinnost jejich zákresu do katastrální mapy jako dalšího prvku polohopisu. Pak se tato věcná práva zapisují pouze v souboru popisných informací katastrálního operátu na listech vlastnictví. Téma mé bakalářské práce jsem zvolila s ohledem na své praktické zkušenosti s danou problematikou. S geometrickým plánem jsem se poprvé blíže setkala již při studiu na stavební fakultě ČVUT, potřebné praktické zkušenosti však přinesla pochopitelně až praxe. Nejprve na oboru mapování tehdejší Krajské geodetické a kartografické správy (KGKS), kde jsem se zabývala problematikou obnovy katastrálního operátu novým mapováním, kde geometrické plány byly jeho neodmyslitelnou součástí. Po odchodu do soukromé geodetické firmy jsem začala poznávat další tvář geometrických plánů a to jejich tvorbu. S tím, jak se prohlubovaly mé technické znalosti a zkušenosti, začala jsem chápat a poznávat, jak důležitou součástí dobrého geodeta jsou i právní znalosti. Pro objednatele geometrických plánů jsme totiž obvykle prvním zdrojem informací o jeho možnostech při nakládání se svými nemovitostmi. Naším cílem je samozřejmě vytvoření kvalitního díla, které obstojí v účelu, pro který je zhotovováno. Je pochopitelné, že téma geometrický plán je velice široké a nebylo možné v rámci bakalářské práce ho pojmout celé. Zaměřila jsem se proto především na úlohu geometrického plánu, jeho druhy a využití při zápisu do katastru nemovitostí. Protože je mi z pochopitelných důvodů blízká tvorba geometrických plánů zaměřila jsem část své práce i na vybrané aspekty, které s ní souvisí. 7

6 2. Historie geometrického plánu Pro lepší pochopení důvodů, které vedly k vytvoření speciálního nástroje, umožňujícího komunikaci mezi právními a geodetickými specialisty, je třeba se vrátit do r. 1785, kdy vznikl Josefský katastr. Stalo se tak na základě patentu Josefa II, který jim položil základ pro první katastrální mapování v našich zemích. Dalším důležitým mezníkem bylo vydání nejvyššího patentu císaře Františka I. ze dne o dani pozemkové a vyměření půdy, kterým byl založen stabilní katastr. Jeho tvorbě předcházela pečlivá legislativní a koncepční příprava, díky které vzniklo na svou dobu velice kvalitní dílo. S ohledem na to, že filozofií stabilního katastru byl poklidný a téměř neměnný stav, zůstala opomenuta potřeba pravidelné aktualizace. Vzhledem k okolnostem (politickým i hospodářským), které následovaly v dalších letech, se právě předpoklad neměnnosti stal achillovou patou tohoto jinak dokonalého díla. Z politického hlediska se především jednalo o revoluční rok 1848, jehož důsledkem se stalo osvobození rolníků a tím padla překážka, která bránila rozmělňování rustikálního majetku. (Do té doby přecházela pozemková držba pouze na prvorozeného syna.) Výsledkem bylo rozdělování původních pozemků na řemenovité parcely a tím pochopitelně rostl i tlak na změny v obsahu stabilního katastru. Nedostatkem řemenovitých parcel se ukázala špatná komunikační přístupnost, zvýšení eroze aj., čímž došlo ke snížení produkční schopnosti půdy a tím naopak se vznikla nutnost scelení pozemků, což bylo završeno zákonem č.92/1883ř.z. o scelování pozemků. I tento opačný trend pochopitelně nesl nároky na změny v obsahu stabilního katastru. Dalším důležitým momentem, který měl vliv na změny v organizaci půdního fondu byla změna v hospodářské situaci. S objevem parního stroje dochází ke změnám ve struktuře průmyslové výroby a tím i k zakládání nových sídel, rozrůstání stávajících měst, vznik nových komunikací atd. Prudký rozvoj a změny, které probíhaly stabilní katastr nebyl schopen zachytit. Potřeba vzniku speciálního nástroje, který bude schopen zajistit aktuálnost stabilního katastru, se stávala stále potřebnější. 3 3 srov. Bumba J., Geometrický plán, Linde Praha a.s.,

7 Významným datem v historii evidování půdy je i 27. květen 1871, kdy byl vydán knihovní zákon, který upravoval zakládání nových pozemkových knih jako dokladů o vlastnictví půdy. Železniční knihy byly založeny zákonem v roce Rozhodujícím legislativním krokem bylo vydání zákona č.83/1883 ř.z., O evidenci katastru daně pozemkové. Ten stanovil povinnost udržovat katastrální operát v souladu se skutečným a právním stavem. Současně s tím zákon uložil vyznačování pozemkových a stavebních parcel v pozemkových knihách. Dále byla ze zákona zavedena povinnost držitelů oznamovat každou změnu skutečností vedených ve stabilním katastru. Zároveň s tímto byla zavedena ohlašovací povinnost, v rámci které si musely jakoukoli provedenou změnu vzájemně oznamovat pozemková kniha a stabilní katastr a dále také soudy a ostatní úřady. Technicko-právní instrument označovaný jako geometrický plán vznikl tedy z potřeby jednoznačného geometrického, polohového a rozměrového určení změny údajů ve stabilním katastru. Jedním z požadavků byla nutnost jeho srozumitelnosti nejen pro odborníky, ale i pro poučenou laickou veřejnost. Protože nebylo možné ponechat jeho tvorbu na omezených kapacitách státních orgánů, byla tvorba geometrických plánů svěřena odborně kvalifikované soukromé podnikatelské sféře. Novodobé dějiny geometrického plánu a činností souvisejících se začínají psát po vzniku samostatné Československé republiky, kdy bylo nutné sjednotit roztříštěné právní poměry v jednotlivých částech nového státu. Předpisem, který zrušil všechny dosavadní právní formy týkající se katastru a jeho vedení se stal zákon č. 177/1927Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení. Cílem se stalo zkvalitnění předchozího katastru. Nejen tedy získat podklad pro vyměřování daní, které byly spojeny s držbou pozemků, ale poskytovat i další údaje, které by blíže charakterizovaly jednotlivé nemovitosti. Do katastru byly současně zavedeny přesné geodetické základy. 4 Pozdější právní a technické předpisy upravující evidování nemovitostí, tj. zákon č. 22/1964 Sb., O evidenci nemovitostí a v současnosti platný zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky modifikovaly geometrický plán podle dobových okolností. Souběžně vznikaly a zanikaly i speciální předpisy definující přesnostní, obsahové a formální parametry geometrického plánu v souladu s moderními technickými možnostmi a technologickými postupy. 5 4 srov. Bumba J., Geometrický plán, Linde Praha a.s., Kuba B., Olivová K. Katastr nemovitostí České republiky, 9.aktualizované vydání podle stavu k , Linde Praha, a.s

8 V průběhu existence geometrického plánu se postupně vyvíjela a měnila technologie zpracování, terminologie i vlastní podoba. Používání označení geometrický plán se ustálilo se vznikem evidence nemovitostí v roce Vizuální podoba plánu doznala velkých změn. V dobách svého vzniku působil geometrický plán jako efektní grafické dílo. Stejnopisy byly vyhotovovány ručně jako originály. Médiem, na který bylo toto dílo zachycováno byl transparentní materiál v podobě voskovaných tkanin či různých oleát, ale i pauzovací papír. Původní stav katastru a konstrukční čáry se znázorňovaly černě, nový stav červeně, konstrukční, oměrné a kontrolní míry modře. Oddělované parcely byly zvýrazňovány podbarvením, případně barevným lemováním. Postupně jak docházelo k ekonomizaci tvorby geometrického plánu, barevná škála se omezila na červenou a černou. Jednotlivé stejnopisy vznikaly reprodukčním rozmnožením. Tato dvoubarevná praxe byla ukončena směrnicí č. 4000/ ze dne 31.října 1975, ve které bývalý ČÚGK stanovil zásadu jednobarevnosti, kterou převzala i stávající právní úprava. Navíc je možné vyhotovování geometrických plánů automatizovaným způsobem. Z tohoto letmého pohledu do historie je možné vyvodit, že ač se vzhled a náležitosti geometrického plánu mění a vyvíjí s potřebami a technickým pokrokem společnosti, významová stránka a využití se v průběhu uplynulých více než sta let významným způsobem nezměnily. 6 6 srov. Bumba J., Geometrický plán, Linde Praha a.s.,

9 3. Vymezení vybraných pojmů V následujícím textu uvádím některé pojmy, které s problematikou geometrických plánů souvisí a které v dalších částech své práce používám a považuji za vhodné je proto blíže vysvětlit. S ohledem na lepší orientaci je uvádím v abecedním pořadí Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) základní mapovací a oceňovací jednotka zemědělských půd, vyjádřená pětimístnými číselnými kódy, které vyjadřují rozdílné produkční a ekonomické efekty zemědělského území. 7 Budova nadzemní stavba, spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí - 27 písm. k) katastrálního zákona. 7 Budova rozestavěná budova alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží, pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční, a budova, které se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje, pokud nebylo dosud započato s jejím užíváním. 8 Dřívější pozemková evidence operát bývalého pozemkového katastru a navazujícího přídělového a scelovacího řízení; ve zvláštních případech také pozemková kniha a evidence nemovitostí. 8 Geometrický plán technický podklad a neoddělitelná součást listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru nemovitostí, je-li předmět zápisu třeba zobrazit do katastrální mapy. 9 Katastr nemovitostí soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru nemovitostí je i evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a dalších práv k nemovitostem a evidence vlastníků a jiných oprávněných. 10 Katastrální mapa polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru nemovitostí Kuba B., Olivová K. Katastr nemovitostí České republiky, 9.aktualizované vydání podle stavu k , Linde Praha, a.s. 2005, s.27 8 Kuba B., Olivová K. Katastr nemovitostí České republiky, 9.aktualizované vydání podle stavu k , Linde Praha, a.s. 2005, s.28 9 Kuba B., Olivová K. Katastr nemovitostí České republiky, 9.aktualizované vydání podle stavu k , Linde Praha, a.s. 2005, s Bumba J. - Geometrický plán, Linde Praha, a.s., Kuba B., Olivová K. Katastr nemovitostí České republiky, 9.aktualizované vydání podle stavu k , Linde Praha, a.s. 2005, s

10 Komplexní pozemková úprava činnost, při které se uspořádají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena.při pozemkových úpravách se pozemky prostorově a funkčně upravují, scelují nebo dělí, zabezpečuje se přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic a vytvářejí se podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a ke zvýšení její ekologické stability. 12 Parcela obraz pozemku, který je geometricky a polohově určen, zobrazen svislým průmětem hranic v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Stavební parcelou je pozemek evidovaný v druhu zastavěné plochy a nádvoří. Pozemkovou parcelou je pozemek, který není stavební parcelou. 13 Pozemek přirozená část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí držby, hranicí vlastnickou, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků. 14 Systém souřadnicový je dán zobrazovací soustavou, fyzickou trigonometrickou sítí, její konfigurací, určitým měřením a referenční zobrazovací plochou. 14 S-JTSK souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální používá se pro dekadické katastrální mapy; povinnost odevzdávat geometrické plány v této souřadnicové soustavě je dána i pro další katastrální území prostory, ve kterých je toto nařízeno jsou vyvěšeny na 14 Věcné břemeno věcné právo omezující vlastníka nemovité věci ve prospěch jiného tak, že je povinen něco trpět, něco konat nebo se něčeho zdržet; podstatným obsahem věcného břemena je zatížení vlastníka nemovitosti tak, že je omezen ve výkonu svého vlastnického práva. 15 Vklad druh zápisu práva k nemovitosti do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu práva, který má za následek vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitosti, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí Kuba B., Olivová K. Katastr nemovitostí České republiky, 9.aktualizované vydání podle stavu k , Linde Praha, a.s. 2005, s Kuba B., Olivová K. Katastr nemovitostí České republiky, 9.aktualizované vydání podle stavu k , Linde Praha, a.s. 2005, s Kuba B., Olivová K. Katastr nemovitostí České republiky, 9.aktualizované vydání podle stavu k , Linde Praha, a.s. 2005, s. 34, Bumba J., Geometrický plán, Linde Praha, a.s., 1999, s Kuba B., Olivová K. Katastr nemovitostí České republiky, 9.aktualizované vydání podle stavu k , Linde Praha, a.s. 2005, s.36, 37 12

11 Výměra parcely vyjadřuje plošný obsah průmětu hranic pozemku do zobrazovací roviny v plošných jednotkách; velikost výměry vyplývá z geometrického určení pozemku a zaokrouhluje se na celé metry čtvereční, je evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna, jejím zpřesněním nejsou dotčeny právní vztahy k pozemku. výměra parcely není závazným údajem katastru nemovitostí pro právní úkony týkající se katastru nemovitostí. 17 Záznam druh zápisu práva do katastru nemovitostí, který nemá vliv na vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitosti, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí. 17 Záznam podrobného měření změn (ZPMZ) výsledek zeměměřické činnosti, který obsahuje údaje zjištěné při měření v terénu a dále podklady způsobu zpracování těchto údajů, jakož i vyhodnocení dosažené přesnosti měření. Je povinnou přílohou geometrického plánu předkládanou jeho ověřovatelem při žádosti o potvrzení katastrálnímu úřadu. 17 Kuba B., Olivová K. Katastr nemovitostí České republiky, 9.aktualizované vydání podle stavu k , Linde Praha, a.s. 2005, s.36, 37 13

12 4. Prameny platné právní úpravy pro geometrické plány Na tvorbu a využití geometrických plánů působí řada právních hledisek. Naopak geometrický plán jako technický podklad pro zápis práv do katastru nemovitostí vyvolává právní následky, ať už zamýšlené či méně příjemné. Jejich vyhotovitelé, ověřovatelé, stejně tak jako pracovníci katastrálních úřadů podílející se na potvrzování geometrických plánů nebo na jejich realizaci v katastrálních operátech a samozřejmě v neposlední řadě i uživatelé geometrických plánů, proto musí znát a respektovat práva a povinnosti, které z nich vyplývají. Při vyhotovování a využívání geometrických plánů dochází k vzájemným střetům, vazbám a návaznostem jevů z několika oblastí lidské činnosti - zejména se jedná o oblast katastru nemovitostí, zeměměřictví a práva všeobecně, dále pak i o oblast stavebnictví, ochrany životního prostředí a zemědělství. Pochopitelně zde působí i právní předpisy obecného charakteru. 4.1 Obecně závazné právní přepisy pro zhotovování geometrických plánů Právním předpisem, který definuje geometrický plán je zákon ČNR č. 344/1992Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění zákonů č. 89/1996 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 120/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 53/2004 Sb., č. 186/2006 Sb. a č. 342/2006 Sb. (dále jen katastrální zákon), který vymezuje katastr jako soubor údajů o nemovitostech v ČR zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení 18. Součástí katastru je také evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Jedná se tedy o základní zákon, který stanovuje pravidla pro obsah, vyhotovení, správu a vedení katastru ČR (dále jen katastr nemovitostí). Spojuje v sobě úlohu technické evidence nemovitostí a částečně i úlohu dřívějších pozemkových knih. Obsah katastrálního zákona tedy s problematikou geometrických plánů široce souvisí 19. Od novely zákona, tj. od v 2 odst. 1 písm. b) se ze všech nemovitých staveb v katastru nemovitostí evidují pouze budovy. Budovou se dle ustanovení 27 rozumí nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, resp. rozestavěnou budovou se rozumí budova v alespoň takovém stupni rozestavěnosti, že je již patrné technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží. Důvod pro tuto redukci je zřejmý, především finanční a 18 ust. 1 odst. 2 katastrálního zákona 19 geometrický plán je podkladem pro udržování aktuálního stavu katastru nemovitostí, jeho souladu se skutečným stavem právních vztahů 14

13 kapacitní. Rozsah staveb spojených se zemí pevným základem je velice rozmanitý a široký (jako příklad možno uvést chladící věže elektráren, silážní žlaby, bazény, hrobky, atd.). Zákonodárce si však i zde ponechal jakási zadní vrátka, když uvádí, že obsahem evidence mohou být stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní přepis. Důležité je i ust. 2, odst. 2, které říká, že v katastru se neevidují drobné stavby 20, s nímž souvisí ust. 27 písm. m), které drobnou stavbu definuje. Výčtem práv, která se k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí zapisují, se věnuje katastrální zákon v ust. 2 odst. 4. Návod na možné zjednodušení označování částí parcel uvádí ust. 5 odst. 2, který za stanovených podmínek připouští možnost označování částí parcel písmeny malé abecedy. Povinnost předložit geometrický plán ve vyjmenovaných případech pak uvádí ust. 5 odst Jako důležité je nutné upozornit, že právní vztahy v katastru nemovitostí je možné vyznačit pouze na podkladě předložené právní listiny. Právní vztahy nemohou být dotčeny vlastní činností katastrálního úřadu, jako je např. oprava chyb v katastrálním operátu 22. Objednatel tedy může bez obav převzít geometrický plán, ve kterém je poznamenán návrh na její opravu. Vlastní opravě chyb se věnuje 8, který jednoznačně určuje podmínky, které musí být dodrženy. Právní rámec geometrického plánu stanovuje 19 odst. 1., odst. 2 téhož 19 pak ukládá povinnost ověření a potvrzení geometrického plánu 20. V odst je upravena možnost vyhotovení kopie geometrického plánu osobou s úředním oprávněním. Nově (od ) se geometrickému plánu věnuje i 19a v odst. 4, který počítá i s vyhotovením geometrického plánu na průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků, což by mělo významně přispět k využití vytyčení pro správu a vedení katastru. Prováděcím právním předpisem ke katastrálnímu zákonu je vyhláška ČÚZK č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen katastrální vyhláška). Jedná se o nový právní předpis, jehož tvorba probíhala několik let a jehož přijetí bylo také nezbytné s ohledem na novelu katastrálního zákona podle části třicáté prvé zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících 20 srov. Bumba J., Zeměměřické právo, Linde Praha, a.s. 2004, Bumba J., Geometrický plán, Linde Praha, a.s., Bumba J., Geometrický plán, Linde Praha, a.s., ust. 5, odst. 7 katastrálního zákona 15

14 s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. V této novele je uvedeno, kdo je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník nově evidované stavby a na základě čeho se zapíše způsob využití nově evidované stavby. Nově se počítá s výše již zmíněným druhem geometrického plánu na průběh vytyčené nebo upřesněné vlastnické hranice. Navrhovaná vyhláška odpovídá i novele zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), který v 20 přináší povinnost evidovat v katastru přehrady, hráze, jezy a stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem. Do vyhlášky jsou dále promítnuty i další změny, které vyplývají z novel zákonů s ní souvisejících. Geometrickému plánu se věnuje plně především oddíl 8, který oproti dřívější úpravě velice podrobně upravuje technické parametry, které je třeba při vyhotovování plánu dodržet 23, nově definuje druhy geometrických plánů a zavádí jejich některé nové druhy tak, jak to vyplývá z novel souvisejících zákonů. Geometrického plánu se dotýkají i další ustanovení vyhlášky. Např. ust. 4 podrobně a jednoznačně vymezuje podmínky pro evidenci pozemků jako parcel včetně jejich číslování, tedy i nových či zbytkových parcel vytvářených geometrickým plánem. Upozorňuje také na přípustnost slučování parcel nebo jejich částí s ohledem na evidování věcných práv, která se k parcelám zapisují do katastru nemovitostí. Další důležitá jsou ustanovení jednotlivých odstavců 28, která definují kdy dochází ke změnám údajů o parcelách a dle čeho se změněné geometrické a polohové určení nemovitosti do souboru geodetických informací zavádí 24 a označování parcel parcelními čísly. Navazujícím je ust. 29, písm. b), c), ze kterého je patrné, že geometrický plán plní i funkci při zkvalitňování a zpřesňování obsahu katastrálního operátu. Je tedy možné s odvoláním na tato ustanovení navrhnout v rámci geometrického plánu katastrálnímu úřadu změnu výměry, jejímž důvodem je nové, přesnější, geometrické určení celého obvodu parcely, přestože rozdíl mezi původní a přesněji určenou novou výměrou nepřekračuje mezní odchylky. Nejedná se však o návrh na opravu chyby v katastru nemovitostí, neboť mezní odchylky nebyly překročeny. Jde o zpřesnění obsahu katastrálního operátu 25. Návrh na opravu chybného 23 Tuto podrobnější úpravu si vyžádala praxe. Běžně docházelo k situacím, kdy různá KP si sama dotvářela výklad závazných právních předpisů dle vlastní logiky. V některých kuriózních případech to vedlo až ke zcela opačným názorům na stejná ustanovení, což vyhotovitele (a následně ověřovatele) vydávalo zcela napospas koloritu jednotlivých KP. 24 ust. 28 odst. 3 písm. c) katastrální vyhlášky 25 srov. Bumba J., Zeměměřické právo, Linde Praha, a.s. 2004, Bumba J., Geometrický plán, Linde Praha, a.s.,

15 zobrazení hranice parcely a chyb výpočtů výměr je možné v geometrickém plánu uskutečnit s odvoláním na písm. d) téhož. Změnou oproti stávající úpravě obsažené v 26 dosavadní vyhlášky č. 190/1996 Sb., je stanovení, že ke změně výměry nedochází při změně geometrického a polohového určení pozemku při nezměněných hranicích pozemku a při opravě chyb zobrazení hranice parcely v katastrální mapě a opravě chyb výpočtů výměr parcel, pokud není při shodném kódu způsobu určení výměry překročena stanovená mezní odchylka. Odpadají tím prakticky bezdůvodné změny výměry v uvedených případech se všemi důsledky těchto změn. Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákonů č. 210/1993 Sb., č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., č. 30/2000 Sb., č. 120/2001 Sb. č. 59/2005 Sb. a č. 186/2001 (dále jen zákon o zápisech) se dotýká problematiky geometrických plánů ve dvou případech. Prvním je ust. 1 odst.1 a odst.2, jenž definují druhy práv zapisovaných do katastru nemovitostí. Jednoznačně z nich vyplývá, že od okamžiku účinnosti novely zákona, tedy od. 1. července 1996, přestaly být předmětem zájmu katastru nemovitostí výpůjčky a nájmy a od stejného okamžiku tedy ztratily význam pro obsah katastru listiny týkající se nájmů a výpůjček, a tedy i geometrické plány tvořící jejich případnou součást. 26 Druhým případem jsou ust. 5. Konkrétně se jedná o odst. 1 písm. c), kdy katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zkoumá, zda právní úkon týkající se převodu vlastnického práva nebo zřízení nebo zániku jiného práva je srozumitelný a určitý. Nejčastějším důvodem pro konstatování neurčitosti právního úkonu je špatná specifikace jeho předmětu 27. Je-li předmětem převodu či zřízení práva část pozemku nestačí její slovní vymezení ve smlouvě. Je nezbytné tuto část zemského povrchu zaměřit, specifikovat geometrickým plánem a označit předepsaným způsobem. Označení předmětu smlouvy jako část parcely bez vyznačení části parcely v příslušném geometrickém plánu způsobuje neurčitost a nesrozumitelnost celé kupní smlouvy. 28 A dále v témže odst. v písm. f) se říká, katastrální úřad... zkoumá, zda... účastník řízení není omezen... rozhodnutím státního orgánu 29 ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu. 26 srov. Bumba J., Geometrický plán, Linde Praha a.s., ust. 5 katastrálního zákona stanovuje, jakým způsobem musejí být označeny nemovitost v listinách 28 Vrcha P., Katastrální (a související ) judikatura, Linde Praha, a.s., 2006, s. 421 rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne , sp. zn. 10 Ca 418/94 29 např. ust. 82 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) 17

16 Dalším právním předpisem je zákon ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, tzv. kompetenční zákon, který se geometrickými plány zabývá pouze z hlediska jejich ověřování. Stanovuje se zde dohled nad ověřováním výsledků zeměměřických činností a jeho závěry. Právní úprava porušení pořádku na úseku zeměměřictví byla novelou č. 186/2001 Sb. přesunuta do zákona č. 200/1994 Sb., kam systémově patří. 30 Posledním ze základních zákonů současné právní úpravy, který se dotýká geometrického plánu je zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zeměměřický zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 31/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon vymezuje zeměměřické činnosti, mezi které geometrický plán patří, upravuje práva a povinnosti při jeho vytváření. Dále určuje, kdo je oprávněn k výkonu zeměměřických činností, přičemž stanovuje podmínku odborné způsobilosti. Oddíl čtvrtý zákona je věnován ověřování výsledků zeměměřických činností. Podmínky pro udělení úředního oprávnění, jeho odejmutí a způsob zániku. Práva povinnosti fyzické osoby, které úřední oprávnění bylo uděleno. V oddíle šest je řešena otázka porušení pořádku na úseku zeměměřictví Ostatní právní předpisy V této kapitole bych ráda zmínila některé právní předpisy související s problematikou geometrických plánů jako technických podkladů, jejichž neznalost může být příčinou nemožnosti následného účelného využití. Základním kodexem je občanský zákoník, tedy zákon č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jako důležitá se jeví ustanovení týkající se vzniku smluvních vztahů, dispozic s nemovitostmi, vzniku, změn a zániku věcných práv. Další z právních předpisů ovlivňujících činnosti při tvorbě a využití geometrických plánů jsou stavební předpisy, a to především zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Dále nelze zapomenout na zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, na který navazuje vyhláška č. 23/2007Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky a zákon č. 30 srov. Bumba J., Zeměměřické právo, Linde Praha, a.s. 2004, Bumba J., Geometrický plán, Linde Praha, a.s., podrobněji je problematice ověřování věnována část kapitoly 6 a osobě ověřovatele část kapitoly 8 18

17 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pro účely vyhotovování geometrických plánů na vyznačení průběhu práva odpovídající věcnému břemeni je nutné znát i ustanovení některých specielních právních předpisů. Jedná se o zákon č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, který upravuje problematiku podnikání v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství. Jedná se o pasáže týkající se činností zatěžujících nemovitosti, jakož i ochranných a bezpečnostních pásem. Do této skupiny by bylo vhodné zařadit i vládní nařízení č. 29/1959 Sb., které upravuje oblast zařízení a podzemních potrubí vedení pro pohonné látky a ropu, které nejsou předmětem energetického zákona. Jako poslední skupinu právních předpisů bych chtěla uvést ty, které se vztahují k problematice pozemkových úprav, pokud jsou tyto řešeny geometrickým plánem. Jedná se o zákon č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 545/2002 Sb. o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav Vnitroresortní předpisy Představují skupinu technických předpisů, které nejsou obecně závaznými předpisy a jejich porušení nelze sankcionovat. Přesto jejich znalost vyhotovitelem, resp. ověřovatelem svědčí o jejich odborných znalostech a snaží se napomáhat překonání třecích ploch mezi zaměstnanci katastrálních úřadů a zeměměřickou podnikatelskou veřejností 31. Přesto by bylo vhodnější upravit stávající vnitroresortní předpisy v potřebném rozsahu jako obecně závazné. V souvislosti s tímto návrhem je nežádoucí vydávat pokyny ČÚZK požadující po soukromé sféře výkon určité činnosti nad rámec zákonné úpravy, neboť pracovníci katastrálních úřadů se ve snaze vyhovět pokynu dostávají do zbytečných střetů s vyhotoviteli. Této představě vychází vstříc dle mého názoru i částečně nová katastrální vyhláška, která se snaží o zlepšení součinnosti s podnikateli v oboru. Mimo jiné sem řadíme následující předpisy: 32 srov. Bumba J., Zeměměřické právo, Linde Praha, a.s., Bumba J., Geometrický plán, Linde Praha a.s.,

18 Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí, vydaný Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (dále jen ČÚZK) dne , č.j. 4571/ , Návod pro obnovu katastrálního operátu, vydaný ČÚZK dne , č.j. 21/ , ve znění dodatku č. 1 ze dne , č.j. 5239/ , Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a pro jeho vedení, vydaný ČÚZK dne , č.j. 5238/ , ve znění dodatku č. 1 ze dne , č.j. 2421/ , Návod pro převod map v systémech stabilního katastru do souvislého zobrazení v S-JTSK, vydaný ČÚZK dne , č.j. 1015/ , Jednací řád katastrálního úřadu, ze dne 19. prosince 2005, ČÚZK, č.j. 6900/ Pokyny č. 30 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 25. února 2004 k poskytování podkladů pro vyhotovení geometrických plánů a přebírání výsledků měření u geometrických plánů vyhotovených ve stanovených prostorech, ve kterých jsou podrobné body určovány v S-JTSK povinně, ČÚZK, č.j. 6114/ , ve znění dodatku č. 1, ze dne 4. října 2004, č.j. 5415/ a dodatku č. 2, ze dne 26. července 2005, č.j. 3333/

19 5. Obsah a náležitosti geometrického plánu Obsah a formální náležitosti geometrického plánu upravuje ust. 78 vyhlášky č.26/2007 Sb. a další podrobná úprava, se nalézá v bodě 17 přílohy výše uvedené vyhlášky. Tím je nejen zajištěna jednotnost jeho vyhotovování na území celé republiky, ale také, aby v něm byly uváděny pouze údaje, které jsou nezbytné pro vyhotovování příslušných listin na jejichž základě bude proveden zápis do katastru nemovitostí a jejichž je technickým podkladem. Formální struktura vychází z fikce, že plán musí obsahovat vyjádření stavu parcel před změnou a po změně, aby byla dostatečně vystižena její podstata. 33 Geometrický plán tvoří tyto základní části: - popisové pole - grafické znázornění dotčených nemovitostí - seznam souřadnic - výkaz dosavadního a nového stavu katastru nemovitostí - výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) V další části této kapitoly se zaměřím na jednotlivé základní části geometrického plánu a uvedu u nich jejich význam pro tvorbu listin, které jsou na jeho základě vytvářeny, pro zápis do katastru nemovitostí. 5.1 Popisové pole Popisové pole obsahuje základní identifikační údaje: jednoznačné označení geometrického plánu, kterému slouží jeho číslo 34, lokalizaci změny (okres, obec, katastrální území a mapový list), údaje o zhotoviteli, účelu, pro který je geometrický plán vyhotovován, způsobu určení výměr parcel, o předepsané stabilizaci nových hranic pozemků a s možností dosavadních vlastníků seznámit se v terénu s jejich průběhem. Ve střední části pod datem potvrzení a číslem ověřovací doložky úředně oprávněného zeměměřického inženýra poučení, že odpovídá za odbornou úroveň, za dosažení předepsané přesnosti, za správnost a úplnost náležitostí dle právních předpisů. 33 srov. Bumba J., Geometrický plán, Linde Praha a.s., To se skládá z tzv. čísla ZPMZ, pod kterým jsou založeny výsledky zeměměřických činností v dokumentaci příslušného katastrálního úřadu. Na žádost zhotovitele ho příslušný katastrální úřad přidělí dle své evidence (např viz příloha č.3) a čísla zakázky dle knihy zakázek, kterou vede zhotovitel. 21

20 Pravá část popisového pole je vyhrazena pro vyjádření souhlasu katastrálního úřadu s očíslováním parcel, vyznačení data a čísla potvrzovací doložky a informace o tom, že jeden prvopis a předepsané přílohy jsou uloženy u katastrálního úřadu. Nad popisovým polem se nalézá poučení o tom, že dělit nebo scelovat pozemky lze jen na základě územního rozhodnutí, pokud podmínky pro ně nejsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením. Jedná se o upozornění pro objednatele na ustanovení stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a nepřímo se tím poukazuje na skutečnost, že tento souhlas je nezbytným předpokladem pro zápis do katastru nemovitostí. Z popisového pole je velmi důležité správně přenést do příslušné listiny takové údaje, které v ní budou určitým a nezaměnitelným způsobem identifikovat konkrétní geometrický plán. 5.2 Grafické znázornění Je vyhotovováno jednobarevně, obvykle automatizovaně, ve vhodném měřítku jako kopie nebo zvětšenina katastrální mapy se zákresem dotčených nemovitostí před změnou a po ní 35 a lze z něho poznat k jakým změnám dochází. Pokud jsou právní vztahy k nemovitostem dotčených změnou vyjádřeny na jiných mapových podkladech, doplní se grafické znázornění kresbou z těchto podkladů Seznam souřadnic Nezbytnou součástí je i seznam souřadnic, kde jsou uvedena čísla podrobných bodů změny, která odpovídají číslům bodů v grafické části a jejich souřadnice (v pořadí X,Y) s uvedením systému, ve kterém byl geometrický plán vyhotoven 37. Při užití místního souřadného systému obsahuje seznam také souřadnice připojovacích a kontrolních bodů. V případě, kdy předepsaná stabilizace nových bodů není shodná, je nutné v poznámce uvést způsob jejich označení. Jedná se především o technickou součást plánu, pro sepisování smlouvy nemá využití. 35 Grafická úprava musí odpovídat požadavkům vyhlášky č.26/2007 Sb. Novinkou je vyznačení nových parcel viz příloha č mapy zjednodušené evidence 37 Na většině území ČR je dnes již povinnost určovat polohu podrobných bodů v systému S-JTSK, seznam těchto katastrálních území je umístěn na 22

21 5.4 Výkaz dosavadního a nového stavu katastru nemovitostí Pro vyhotovení listiny se jedná o důležitou součást geometrického plánu, z níž je možné vyčíst, z které parcely, popř. z kterých parcel, resp. dílů parcel, vzniká nová parcela, případně parcely. 38 Dosavadní stav musí vycházet z platných údajů katastru nemovitostí. Nový stav vyjadřuje situaci po změně. Součet výměr uvedený v novém i starém stavu musí být shodný. Rozdíl je možný pouze v případě změny výměry parcely dle ust. 29 písm. b), c) a d) katastrální vyhlášky. Proti předešlé úpravě je doplněno, že tato změna se v plánu poznamená. Jde opět jen o upřesnění, jakým způsobem změnu vyznačit, neboť v praxi se běžně tato upozornění v geometrickém plánu poznamenávala. V části pro porovnání se stavem evidence právních vztahů se ke všem nově oddělovaným parcelám přiřadí díly parcel podle evidence právních vztahů. Pokud je nutné pro vyjádření právních vztahů použít parcel zjednodušené evidence nesmí chybět označení, ze které dřívější pozemkové evidence parcely pocházejí 39. Údaje o nabyvateli se ukázaly jako zbytečné a byly vypuštěny. 5.5 Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) Informace o BPEJ se vztahují k parcelám zemědělských pozemků nového stavu katastru nemovitostí nebo zjednodušené evidence. Je pochopitelné, že dochází i k situacím, kdy jedné parcele odpovídá i několik BPEJ. V takovémto případě se ve výkaze uvede jaké výměře z parcely nového stavu je přiřazena konkrétní BPEJ. Výkaz údajů o BPEJ se nevyhotovuje pokud se geometrický plán týká pozemků, které nejsou v katastru nemovitostí evidovány jako zemědělské a dále také v případě, kdy je vyhotovován geometrický plán pro vyznačení věcného břemene k části pozemku. Pro tvůrce listiny na základě, které bude geometrický plán zapsán do katastru nemovitostí se jedná opět o nepříliš významnou součástí plánu. Pokud ovšem není specialistou v oblasti daňového práva a oceňování nemovitostí, neboť tato část poskytuje údaje o vyhláškové ceně příslušných zemědělských pozemků Kotrady P., Semela M., Geometrický plán postrachem právníků? z K03000_d-geometricky-plan-postrachem-pravniku 39 PK pozemkový katastr, P přídělový operát, GP grafický příděl, S scelovací operát, EN evidence nemovitostí 23

22 6. Druhy geometrických plánů a jejich využití v katastru nemovitostí Využití geometrického plánu v katastru nemovitostí zakotvuje ust. 5 odst. 5 katastrálního zákona, které říká, že pro zápis nových staveb, reálně oddělovaných částí nemovitostí, jakož i věcného břemene k části pozemku do katastru, musí být předložen též geometrický plán. Ust. 19 odst. 1 katastrálního zákona dále říká, že geometrický plán je neoddělitelnou součástí listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy. To znamená, že geometrický plán musí být součástí listiny již při předložení návrhu na vklad, 40 tak jak to vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne , sp. zn. 30 Co 162/99: Stanoví-li katastrální zákon, že je geometrický plán neoddělitelnou součástí smlouvy, musí se touto součástí stát ještě před jejím přijetím, tedy před podpisem, nejpozději pak při podpisu smlouvy, a musí být s listinou o právním úkonu pevně a nezaměnitelným způsobem spojen. V okamžiku návrhu na vklad musí listina o právním úkonu a geometrický plán tvořit jeden celek, jinak jde o neodstranitelný nedostatek, a katastrálnímu úřadu nezbývá než návrh na vklad podle 5 odst. 1 písm. c) zákona o zápisech zamítnout. 41 Ráda bych i poukázala na skutečnost, která řadě objednatelů není zřejmá a to, že geometrický plán sám o sobě nepředstavuje žádný právní úkon, tak jak to vyslovil ve svém rozsudku ze dne , sp. zn. Cdo 2632/2003 Nejvyšší soud. Geometrický plán, zobrazující kvalifikovaným způsobem určitou část zemského povrchu, sám o sobě žádným právním úkonem není a to ani tehdy, stal-li se neoddělitelnou součástí listin podle nichž má být proveden zápis do katastru. Právním úkonem není především proto, že sám o sobě nezaznamenává žádný projev vůle, je pouhým zobrazením či znázorněním určitého pozemkového uspořádání, ať již stávajícího, minulého nebo předpokládaného budoucího. 42 V katastrální vyhlášce jsou účely, pro které je geometrický plán vyhotovován vyjmenovány v oddíle 8, v ust. 73. V dalších ust téhož oddílu jsou upraveny další důležité postupy, které souvisí s tvorbou geometrických plánů. Některým vybraným bude věnována další část mé práce. 40 Bumba, J.: Geometrický plán. Praha: Linde Praha a. s., 1999, s Vrcha P., Katastrální (a související) judikatura, LINDE PRAHA, a.s., 2006, s Vrcha P., Katastrální (a související) judikatura, LINDE PRAHA, a.s., 2006, s

23 Geometrický plán se vyhotovuje pro: A. změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky, jde-li o případ podle 22 odst. 4 43, B. změnu hranice pozemku, C. vyznačení budovy a vodního díla nebo změny jejich obvodu v katastru s výjimkou případu podle 16 odst. 6 písm. h), D. určení hranic pozemků při pozemkových úpravách v případě, že jejich výsledky nejsou využity pro obnovu katastrálního operátu, E. doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu, F. vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, G. průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků, H. opravu geometrického a polohového určení nemovitosti, I. upřesnění údajů o parcele podle přídělového řízení. Z výše uvedeného výčtu je patrné, že proti stávající úpravě se rozšířil okruh důvodů pro, které se geometrický plán vyhotovuje (písm. H J), přičemž v návaznosti na novelu vodního zákona č. 254/2001 Sb. je nově zavedené vyznačení vodního díla (písm. D). V následujícím textu se zabývám podrobněji jednotlivými druhy geometrických plánů, jejich významem a možností využití v katastru nemovitostí, s případnou formulací některých problémů, které mohou nastat. Je pochopitelné, že v jednom geometrickém plánu může být obsaženo i více účelů, pro které se vyhotovuje (příloha č.12). 6.1 Geometrický plán pro změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky příloha č. 1 Katastrální vyhláška v 73 odst.1 písm. a) odkazuje na ust. 22 odst. 4. Domnívám se, že by mohlo jít chybu, neboť tento odkaz je dle mého názoru nelogický. Tuto svoji domněnku bych ráda podpořila upozorněním na původní právní úpravu, kdy předcházející vyhláška (č. 190/1996Sb.) také upravovala účel, pro který se geometrický plán vyhotovuje změnu hranice katastrálního území ( 62 odst. 1, písm.a) a odkazoval na ustanovení 19 odst. 3, který říkal: změna k.ú. se zaměří v případě, kdy její nový 43 komentář k odkazu na ust. 22 odst. 4 viz kap

24 průběh nelze ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě, a vyhotoví se geometrický plán. Stejný text obsahuje i ust. 22 odst. 3 katastrální vyhlášky, z čehož vyvozuji, že autoři měli v úmyslu poukázat na něj. Zřejmě z důvodů neustálého vylaďování a přepracovávání, jakožto i časové tísně 44 vznikl tento omyl 45. V případě, který tedy odpovídá 22 odst. 3 vyhlášky č. 26/2007 Sb., kdy nelze ztotožnit průběh hranice katastrálního území s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě, vyhotoví se geometrický plán. Změnou katastrální hranice, která není totožná s hranicí obce nebo městského obvodu, příp. městské části statutárního města, se myslí sloučení dvou nebo více katastrálních území v jedno nebo oddělení části jednoho katastrálního území a připojení této část k jinému katastrálnímu území. Nově je možno provést změnu katastrální hranice v případě odstranění pohyblivé hranice katastrálních území 46. Navrženou změnu schvaluje dle ust. 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 359/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, katastrální úřad. Řízení je zahajováno z podnětu katastrálního úřadu nebo na návrh. Pokud se jedná o druhý případ, je nutné, aby k návrhu byly přiloženy podklady pro rozhodnutí dle ust. 22, odst. 2 katastrální vyhlášky. Dále se upřesňuje seznam příloh návrhu na změnu v případě, že k ní dochází v důsledku provedené pozemkové úpravy. Tento typ geometrického plánu není v praxi příliš častý. Ke změně katastrální hranice dle ust. 22, písm. b) katastrální vyhlášky, může dojít pouze v případě, kdy dosavadní hranice katastrálního území dělí nemovitost, která je předmětem evidence v katastru nebo z důvodu nového uspořádání pozemků na základě provedené KPÚ. Přestože jsem nyní poukázala na minimální výskyt takovýchto geometrických plánů, (ve své praxi jsem vyhotovila pouze dva), paradoxně oba pocházejí ze shodné pozemkové úpravy. 6.2 Geometrický plán pro rozdělení pozemku příloha 3 Bývá vyhotovován jako technický podklad v případě, kdy jde o vklad práva k reálně oddělovaným částem nemovitostí a předmět zápisu je třeba zobrazit do 44 od vstoupily v platnost některé novely zákonů, které bylo nutné upřesnit v prováděcí vyhlášce 45 Tento svůj názor opírám dále o znalost návrhu vyhlášky před jeho schválením (zhruba stav v prosinci 2006), kdy odkaz u tohoto druhu geometrického plánu byl shodný se zněním ust. 22 odst. 3 katastrální vyhlášky. 46 např. pokud katastrální hranice prochází středem vodního toku 26

25 katastrální mapy. Je neoddělitelnou součástí právní listiny, na jejímž základě dochází k zápisu do katastru nemovitostí (většinou v rámci řízení o povolení vkladu práva). Katastrální úřad dle ust. 5 odst. 1 písm. f) zákona o zápisech zkoumá v rámci řízení o povolení vkladu, zda účastník řízení není omezen právními předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím státního orgánu ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu. Jedná se např. v souladu s ust. 82 odst. 1 stavebního zákona o rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, které stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků. Rozhodnutí se dle ust. 82 odst. 3 stavebního zákona nevydává, pokud jsou podmínky pro dělení nebo scelení dány regulačním plánem, jiným rozhodnutím stavebního úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu (např. rozhodnutí pozemkového úřadu při pozemkových úpravách podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů). Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se ale nevydává rovněž v případech, kdy není důvodné stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků. Takových případů bude zcela jistě převažující počet, když půjde zejména o územně a technicky jednodušší nebo jednoznačná řešení. Stavební úřad by v tomto případě měl potvrdit, že se nebude rozhodnutí o dělení nebo scelování vydávat, a to odkazem na ust. 82 odst. 3 stavebního zákona 47. V případě, kdy stavební úřad svůj souhlas neudělí jedná se o překážku spočívající v omezení smluvní volnosti z důvodu rozhodnutí státních orgánů. Pokud souhlas s dělením nebo scelováním pozemků není přílohou návrhu na vklad ani jej nepředloží účastníci dodatečně, musí se katastrální úřad sám dotázat příslušného stavebního úřadu, zda takové rozhodnutí či jiné opatření bylo vydáno. Teprve v případě, kdy katastrální úřad zjistí, že stavební úřad vyslovil nesouhlas, zamítne katastrální úřad navrhovaný vklad 48. Toto konstatoval ve svém rozsudku ze dne i Krajský soud v Českých Budějovicích, sp. zn. 10 Ca 75/98-9, když v odůvodnění konstatuje: Reálné rozdělení pozemkové parcely znamená změnu ve využití území. To lze dle stavebně právních předpisů učinit pouze na základě rozhodnutí nebo stanoviska stavebního úřadu. 47 Kotrady P., Semela M., Geometrický plán postrachem právníků? z K03000_d-geometricky-plan-postrachem-pravniku 48 srov. Trajer V. Katastr nemovitostí. Praha: ASPI, a.s.,