Vrba laponská (Salix lapponum L.) v Krkonoších

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vrba laponská (Salix lapponum L.) v Krkonoších"

Transkript

1 Hroneš M., Hrachová S., Dančák M. & Vašut R.J. 2011: Vrba laponská (Salix lapponum L.) v Krkonoších. Opera Corcontica 48: Vrba laponská (Salix lapponum L.) v Krkonoších Downy willow (Salix lapponum L.) in the Krkonoše Mts Michal Hroneš, Soňa Hrachová, Martin Dančák & Radim J. Vašut Oddělení biosystematiky a ekologie rostlin, Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Šlechtitelů 11, Olomouc, Abstrakt Vrba laponská je kriticky ohroženým druhem české květeny. Její výskyt je v ČR omezen pouze na nejvyšší polohy Hrubého Jeseníku a Krkonoš. Revizí veřejných herbářových sbírek v ČR a literární rešerší bylo zjištěno celkem 30 lokalit historického výskytu tohoto druhu na české straně Krkonoš. Na 12 z těchto lokalit se vrba laponská původně nevyskytovala a byla zde v druhé polovině 20. století vysazena, u 3 lokalit považujeme výskyt za sporný a na zbývajících 15 je výskyt alespoň některých jedinců původní. Terénní revizí byl výskyt potvrzen na 11 z těchto původních lokalit. Lysý morfotyp (Salix lapponum var. daphneola (Tausch) Wimmer) uváděný dosud pouze z jedné mikrolokality, byl během terénního průzkumu objeven na třech nových mikrolokalitách. Klíčová slova: ohrožené taxony, Česká republika, Salix lapponum var. daphneola Abstract Downy willow is critically endangered species of the Czech flora. Its distribution in the Czech Republic is limited to subalpine zones of the Hrubý Jeseník Mts and the Krkonoše/Karkonosze Mts (the Giant Mts). Based on data from herbarium collections and literature records we found 30 localities described in total from the Czech side of the Krkonoše Mts. Twelve of them are of recent origin (willows were planted in the second half of the 20 th century). Three localities we consider as doubtful (i.e. the species was recorded erroneously). Fifteen localities we consider as indigenous, eleven of them were recently confirmed by field observation. Local glabrous morphotype of downy willow (Salix lapponum var. daphneola (Tausch) Wimmer) which was until recently reported from just one locality, we found at three new microlocalities. Keywords: threatened taxa, Czech Republic, Salix lapponum var. daphneola ÚVOD Krkonoše jako nejvyšší pohoří České republiky jsou charakteristické souvislými plochami primárního bezlesí v alpínském a subalpínském výškovém vegetačním stupni. Na tuto vysokohorskou vegetaci je vázána řada ve střední Evropě velmi vzácných druhů, nezřídka charakteru glaciálních reliktů (Chytrý 2007). Jedním z příkladů takových druhů je i vrba laponská (Salix lapponum). Vrba laponská je dvoudomý opadavý keř, který dorůstá přibližně 1,5 m výšky. Primárně se vyskytuje v boreálním a subarktickém pásu severní Evropy, jako glaciální relikt pak v některých pohořích střední, jižní a jihozápadní Evropy (Vysoké Sudety, Vitoša, Francouzské středohoří, Pyreneje; Chmelař & Meusel 1976). Chybí v Alpách a Karpatech, kde je nahrazena blízce příbuznými taxony (Skvortsov 1968). V České republice se vyskytuje pouze ve dvou geografických celcích, a to v Hrubém Jeseníku a Krkonoších (Chmelař & Koblížek 1990). V Hrubém Jeseníku roste pouze na jed- 69 OC48GENTIANA.indb :29

2 Hroneš et al.: Vrba laponská v Krkonoších né lokalitě (Praděd, u Tabulových skal; Chmelař 1972, Chmelař & Koblížek 1990), pravděpodobně v jediném samičím klonu (Chmelař 1972). Jediným místem bohatšího výskytu Salix lapponum v České republice jsou tak právě Krkonoše. Přestože zde druh evidentně roste či rostl na více místech (Šourek 1969, Vašina & Zahradníková 1998) v Květeně ČR (Chmelař & Koblížek 1990) je uváděn pouze ze tří lokalit. Rozšíření vrby laponské na polské straně Krkonoš shrnuje Kwiatkowski (2006), který uvádí 4 lokality. V krkonošských populacích vrby laponské se vedle typických rostlin vyskytuje rovněž výrazný lokální morfotyp popsaný jako samostatný v Krkonoších endemický druh Salix daphneola Tausch (Tausch 1837, cf. Krahulec 2006). Rostliny Tauschem popisované jako S. daphneola mají oboustranně zcela lysé listy a semeníky, zatímco typické rostliny S. lapponum mají listy i semeníky hustě chlupaté. Taxonomická hodnota vrby krkonošské jako druhu je sporná a tento taxon je většinou hodnocen jen na úrovni variety (Koblížek 2002). V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je Salix lapponum s. str. hodnocena jako silně ohrožená a Salix lapponum var. daphneola jako kriticky ohrožená (Procházka 2001). Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. je vrba laponská chráněna jako kriticky ohrožený druh. Naproti tomu nedávno vydaný Červený seznam krkonošské flóry hodnotí vrbu laponskou pouze jako druh ohrožený (Štursa et al. 2009). Vrba laponská byla v rámci hospodářského plánu vysokohorského zalesňování v Krkonoších v druhé polovině 20. století poměrně hojně vysazována. Výsadby shrnuje Lokvenc (1979) a Vašina & Zahradníková (1998). Z hlediska ochrany druhu je však zajímavé zejména původní rozšíření vrby laponské před zahájením výsadeb. Cílem následujícího příspěvku je shrnout informace o původním rozšíření vrby laponské na české straně Krkonoš a informovat o současném stavu většiny populací včetně výskytu lysých morfotypů či možného ovlivnění populací výsadbami materiálu pocházejícího z jiných lokalit. METODIKA Seznam lokalit výskytu vrby laponské byl získán excerpcí dat z herbářových sbírek. Excerpovány byly následující veřejné herbářové sbírky: BRNM, BRNU, CB, GM, HR, LIT, MP, NJM, OL, OSM, PL, PR, PRC, ROZ (akronymy herbárií jsou uvedeny dle práce Hradílek et al. 1992). Další lokality byly vyexcerpovány z Květeny Krkonoš (Šourek 1969) a publikovaných zpráv o výsadbách (Lokvenc 1979, Vašina & Zahradníková 1998). Herbářové doklady jsou v následujícím textu citovány ve formátu: jméno sběratele, rok sběru, akronym herbária. V případě, že na herbářové schedě chybělo datum, je tento údaj nahrazen zkratkou s.d. Všechny zjištěné lokality byly v průběhu let 2009 a 2010 navštíveny. V případě výskytu druhu na dané lokalitě byla poloha populace zaznamenána pomocí GPS. Na většině lokalit byl zjištěn počet samčích, samičích a sterilních rostlin. Jejich umístění na lokalitě bylo podrobně rozkresleno do satelitních snímků (k nahlédnutí u autorů). Pohlaví bylo určováno jen vizuálně u kvetoucích rostlin. Jedinci byli odlišováni na základě směru růstu větví, barvy a stupně odění listů či vzrůstu celé rostliny. Vzhledem ke klonální povaze studovaného druhu je však tento údaj bez použití molekulárních metod pouze přibližný a informativní. Výsadby byly primárně odlišovány na základě informací z literatury. Přímo na lokalitě byly většinou za výsadbu považovány nápadně nízké sterilní, vzhledově často uniformní porosty. Zvláštní pozornost byla věnována vyhledávání rostlin lysého morfotypu. VýSLEDKy Obr. 1 ukazuje geografické vymezení výskytu vrby laponské v Krkonoších. Na základě revize herbářového materiálu a excerpce literatury bylo na české straně Krkonoš zjištěno 30 lokalit výskytu vrby laponské. Na 12 z těchto lokalit se nepochybně jedná výhradně o novodobé dokumentované výsadby. Na 3 lokalitách považujeme výskyt studovaného druhu za sporný a na zbývajících 15 lokalitách by 70 OC48GENTIANA.indb :29

3 Opera Corcontica 48/2011 Obr. 1. Geografické vymezení výskytu vrby laponské v Krkonoších. Měřítko 1:50 000, mapový podklad Český úřad zeměměřický a katastrální. Fig. 1 Geographical delimitation of downy willow occurrence in the Krkonoše Mts. Map scale 1:50 000, maps Czech office for surveying, mapping and cadastre. se dal výskyt alespoň některých jedinců považovat za původní. Terénním průzkumem se podařilo recentní výskyt ověřit celkem na jedenácti pravděpodobně původních lokalitách. Pět z nich se nachází v západní (viz Obr. 2) a šest ve východní (viz Obr. 3) části pohoří. V následujícím přehledu jsou komentovány všechny krkonošské lokality (seřazené od západu k východu), které považujeme za původní popřípadě sporné. NAVORSKá LOuka Lokalita Navorská louka leží nad zelenou turistickou stezkou směrující z Labské louky k Vosecké boudě v západních Krkonoších, přibližně ve výšce 1350 m n. m (Obr. 2a, N, E). K lokalitě nebyl nalezen žádný herbářový doklad. Šourek (1969) pouze cituje starší literární údaj o výskytu studovaného druhu na této lokalitě. Na lokalitě nebyly s nejvyšší pravděpodobností provedeny výsadby, jak vyplývá ze starších literárních údajů (Lokvenc 1979, Vašina & Zahradníková 1998) i osobních poznatků T. Lokvence (Lokvenc in verb. 2010). Vrba laponská zde tvoří nízký, téměř souvislý porost, ve kterém prakticky nebylo možné stanovit skutečný počet jedinců. LABSKá LOuka Lokalita Labská louka se nachází pod pramenem Labe v západních Krkonoších ve výškovém rozpětí 1350 až 1380 m n. m. Jde o jednu z nejvíce historicky dokladovaných lokalit výskytu druhu (Tausch s.d., PRC; Kabát 1890, BRNU; Horák 1933, MP; Křístek 1947, GM). Vrba laponská se zde vyskytuje v několika menších populacích (u křižovatky stezek u pramene Labe, Obr. 2b, N, E; podél toku Labe pod pramenem a u prvního pravostranného přítoku Labe, Obr. 2c, N, E). V blízkosti pramene Labe se u červené turistické stezky nachází několik středně velkých a pravděpodobně původních keřů. V úseku několika set metrů podél toku Labe pod pramenem je rozmístěno velké množství velmi drobných keříků. Všechny rostliny jsou sterilní, na mnoha místech jsou přerůstány okolní bylinnou vegetací. Proto soudíme, že se jedná o výsadbu (Vašina & Zahradní- 71 OC48GENTIANA.indb :29

4 Hroneš et al.: Vrba laponská v Krkonoších Obr. 2. Pravděpodobně původní lokality vrby laponské v západních Krkonoších: a Navorská louka b, c Labská louka (b u pramene Labe; c keř u pravostranného přítoku Labe), d, e, f Pančavská louka (d u pramene Pančavy; e nad Pančavským vodopádem; f u Hančova pomníku), g Labská bouda, h, i, j Labský důl (h okolí Labského vodopádu; i Navorská jáma, severní část; j Navorská jáma, jižní část). Měřítko 1:10 000, mapový podklad Cenia. Fig. 2 Putatively indigenous localities of downy willow in the western Krkonoše Mts: a Navorská louka, b, c Labská louka (b near Labe spring; c one shrub near right branch of river Labe), d, e, f Pančavská louka (d near Pančava spring; e above the site Pančavský vodopád ; f near the site Hančův pomník ), g Labská bouda, h, i, j Labský důl (h surroundings of Labe waterfall; i Navorská jáma, northern part; j Navorská jáma, southern part). Map scale 1:10 000, maps Cenia. ková 1998). Další výsadba se nachází u pravostranného přítoku Labe dále po toku. Podél přítoku v oblasti nad červenou turistickou stezkou bylo nalezeno přibližně 30 sterilních rostlin a jeden samčí jedinec. Všechny keře byly drobného vzrůstu. Na téže lokalitě byl zaznamenán rozlehlý samičí keř. Dle tloušťky větví a mohutného vzrůstu lze soudit na značné stáří tohoto jedince. V okolí přítoku pod červenou turistickou stezkou se nachází okolo 50 velmi drobných jedinců, z nichž pouze jeden byl samičího pohlaví. S nejvyšší pravděpodobností se jedná opět o výsadbu (cf. Vašina & Zahradníková 1998). KOTELNí jámy Kotelní jámy leží na jihovýchodní straně hory Kotel. Výškové rozpětí v jámách je přibližně 1120 až 1370 m n. m. Šourek (1969) uvádí výskyt studovaného druhu z Velké Kotelní jámy. Při zběžném terénním průzkumu v roce 2010 se zde výskyt studovaného druhu nepodařilo potvrdit. Vzhledem k členitosti a rozlehlosti lokality však není recentní výskyt vrby laponské v Kotelních jamách vyloučen. PANČAVSKá LOuka Pančavská louka se nachází na vrcholovém plató západně od Labského dolu v západních Krkonoších ve výškovém rozpětí přibližně 1330 až 1350 m n. m. Z hlediska výzkumu vrb v Krkonoších je pravděpodobně historicky nejprozkoumanější a herbářovými sběry nejčastěji dokladovanou lokalitou (Baenitz 1882, PRC; Domin 1907, PRC; Thenius 1925, BRNU; Horák 1933, MP; Kurka 1950, CB; Hra- 72 OC48GENTIANA.indb :29

5 Opera Corcontica 48/2011 Obr. 3. Pravděpodobně původní lokality vrby laponské ve východních Krkonoších: k Výrovka, l Důl Bílého Labe, m Modrý důl, n Bílá louka, o, p Úpská jáma (o Sněhový žlab; p Úpská jáma u vodopádu Úpičky). Měřítko 1:10 000, mapový podklad Cenia. Fig. 3 Putatively indigenous localities of downy willow in the eastern Krkonoše Mts: k Výrovka, l Důl Bílého Labe, m Modrý důl, n Bílá louka, o, p Úpská jáma cirque (o Sněhový žlab; p Úpská jáma near the Úpička waterfall). Map scale 1:10 000, maps Cenia. bětová 1952, BRNU). Vrba laponská se zde vyskytuje na pěti mikrolokalitách. První populace se nachází nad vodopádem Pančavy (Obr. 2e, N, E). Jedná se o poměrně bohatou populaci s výskytem kříženců s vrbou slezskou. Charakter vzrůstu přechází od nízkých souvislých porostů až k vyšším keřům soupeřícím o světlo s klečí. Přítomny jsou i drobnější zřetelně izolované keře. Počet sterilních rostlin na lokalitě je nízký, tvoří maximálně 10 % populace. Poměr pohlaví je nápadně vychýlený ve prospěch samičích rostlin. Nalezeno zde bylo i několik drobných jedinců lysého morfotypu. Dále proti proudu, kde Pančavu protíná stará turistická stezka, se nachází několik desítek drobnějších keříků. Jedná se o výsadbu lokalizovanou jako asi 50 metrů nad můstkem na cestě Pančavský vodopád Harrachov (Lokvenc 1979). Výsadba je z velké části tvořena hybridními jedinci. V nejsevernější části Pančavské louky u pramene Pančavy roste pět statných, zřetelně oddělených keřů a nízký řídký sterilní porost (Obr. 2d, N, E). Jeden samičí keř dosahuje mohutných rozměrů. Průměr některých jeho větví je u země přibližně 7 cm. Zbývající dva samičí, jeden samčí a jeden sterilní keř jsou výrazně menší. Je velmi pravděpodobné, že jde o přirozenou populaci. Několik dalších jedinců vrby laponské a jejích kříženců s vrbou slezskou se vyskytuje podél červené turistické stezky od Pančavského vodopádu na Zlaté návrší. Poblíž Hančova pomníku se východně od cesty nachází morfologicky značně proměnlivá populace tvořená několika desítkami jedinců (Obr. 2f, N, E). Poměr pohlaví je zřetelně vychýlen ve prospěch samičích jedinců. Přibližně třetinu populace však tvoří sterilní rostliny. Nalezeno bylo také několik jedinců lysého morfotypu. Lokvenc (in verb. 2010) předpokládá, že je tato lokalita locus classicus Salix lapponum var. daphneola. V roce 2010 bylo zjištěno značné mechanické poškození několika statnějších rostlin zvěří. 73 OC48GENTIANA.indb :29

6 Hroneš et al.: Vrba laponská v Krkonoších LABSKá BOuDA Lokalita se nachází na severní hraně Labského dolu nad Labským vodopádem v západních Krkonoších přibližně ve výšce 1300 m n. m (Obr. 2g, N, E). Vrba laponská je od Labské boudy dokladována Dominem (Domin 1907, PRC). Při terénní revizi bylo v blízkém okolí boudy nalezeno několik jedinců a větší množství kříženců s vrbou slezskou (Salix silesiaca). Pohlaví jedinců nebylo stanoveno. LABSKý důl Lokalita Labský důl se nachází v severní části Labského dolu ve výškovém rozpětí přibližně 1270 až 1300 m n. m. Vrba laponská se zde vyskytuje na více mikrolokalitách (okolí Labského vodopádu, severní část Navorské jámy, jižní okraj Navorské jámy). Překvapivě je však tato lokalita v herbářích poměrně málo dokladována (Tausch s.d., PRC). Podle dostupných údajů nebyly na této lokalitě žádné výsadby realizovány (Lokvenc 1979, Vašina & Zahradníková 1998). V okolí Labského vodopádu byl nalezen smíšený porost keřů vrby slezské a jejich kříženců s vrbou laponskou. Většina jedinců byla samičího pohlaví. Asi 100 m pod Labskou boudou u modré turistické stezky roste samčí keř vykazující přechodné znaky mezi typickým a lysým morfotypem (Obr. 2h, N, E). V severní části Navorské jámy (Obr. 2i, N, E) se nachází velmi početná vitální populace tvořená pravděpodobně stovkami jedinců. Část populace je tvořena téměř souvislým porostem značné výšky, přítomny jsou i zřetelně oddělené keře. Pohlavně se projevující jedinci jednoznačně převažovali nad sterilními. Samičí rostliny čítaly více než dvojnásobek rostlin samčích. Uvnitř porostu byl nalezen jeden drobnější keř lysého morfotypu. Bylo zaznamenáno větší množství kříženců s vrbou slezskou. Na jižním okraji Navorské jámy (Obr. 2j, N, E) byla nalezena populace formovaná v úzkém pruhu podél pravostranného přítoku Labe vytékajícího z Pančavské louky, čítající několik desítek vitálních jedinců vysokého vzrůstu. Sterilní rostliny tvoří zhruba třetinu populace, poměr pohlaví u zbývajících jedinců je vyrovnaný. V horní části porostu byl nalezen poměrně statný keř lysého morfotypu. V roce 2010 bylo zjištěno značné mechanické poškození několika statnějších rostlin zvěří. MARTINOVA BOuDA Bouda se nachází na jihovýchodním svahu Vysokého Kola v západních Krkonoších ve výšce 1250 m n. m. K této lokalitě, která je uvedena v Květeně Krkonoš (Šourek 1969), se nepodařilo nalézt žádný herbářový doklad. Recentně nebyl v okolí boudy studovaný druh objeven. Poblíž chaty se však vyskytuje vrba slezská (Salix silesiaca) a vrba jíva (Salix caprea). Není proto vyloučeno, že tento údaj může být založen na záměně vrby laponské s některým z těchto druhů či jejich křížencem. Případně by se mohlo jednat o zplanělou rostlinu z dřívější botanické zahrádky, kterou v roce 1906 pod chatou založil Jan Buchar. Ve svahu nad Martinovou boudou byla podle dostupných údajů také provedena neúspěšná výsadba Salix lapponum (Vašina & Zahradníková 1998). PETROVA BOuDA Bouda se nachází asi 4,2 km severně od Špindlerova Mlýna ve výšce 1280 m n. m. Literární údaj (Šourek 1969) o výskytu vrby laponské v okolí Petrovy boudy není podložen žádným herbářovým dokladem. Druh v jejím okolí nebyl recentně nalezen. ŠPINDLEROVA BOuDA Bouda se nachází asi 3,5 km severně od Špindlerova Mlýna ve výšce 1200 m n. m. Lokalita je doložena herbářovou položkou z první poloviny 20. století (Dostál 1929, PRC). Při revizi zde druh nebyl nalezen. 74 OC48GENTIANA.indb :29

7 Opera Corcontica 48/2011 PRAMENIŠTě StříBRNé bystřiny Lokalita se nachází na Stříbrném návrší, ve výškové rozpětí 1400 až 1410 m n. m. Je dokladována jediným sběrem ze 70. let (Belicová 1975, HR). Lokalitu jako první uvádí Lokvenc (1959), který odkazuje na svou předchozí rukopisnou zprávu z roku Šourek (1969) k této lokalitě pouze cituje Lokvencův údaj. Na lokalitě byla údajně také provedena výsadba (Kříž in Vašina & Zahradníková 1998). Při terénní revizi výsadeb v roce 1998 byl ověřen výskyt drobných jedinců na ploše asi 6 3 m (Vašina & Zahradníková 1998). Během našeho terénního průzkumu jsme na lokalitě žádné jedince vrby laponské nezaznamenali. VýROVKA Lokalita se nachází u vyhlídky na Špindlerův Mlýn při cestě z Výrovky na sedlo mezi Luční a Studniční horou, přibližně ve výšce 1380 m n. m (Obr. 3k, N, E). Lokalita je doložena pouze recentně (Kubát 1989, LIT) a není zmíněna v Květeně Krkonoš (Šourek 1969). Populaci tvoří čtyři statné keře s poměrně silnými větvemi. Dva jedinci jsou samičího a jeden samčího pohlaví. U posledního jedince nebylo pohlaví zjištěno. Důl Bílého LABE Lokalita se nachází v horní části Dolu Bílého Labe ve východních Krkonoších (Obr. 3l, N, E). Je doložena herbářovým sběrem z konce 19. století (Purkyně 1881, PL). V současnosti je populace zastoupena čtyřmi vitálními jedinci. První, sterilní keř se nachází u staré kůlny přibližně ve výšce 1330 m n. m. Dále po proudu Bílého Labe byly nalezeny tři keře samčího pohlaví. Asi 150 m od prvního keře ve směru toku se na kamenité lavici nachází nízký sterilní porost. Mohlo by se jednat o výsadbu, kterou Lokvenc (1979) označuje jako Bílé Labe pod býv. Rennerovkou. MODRý důl Lokalita se nachází na jižním až jihozápadním úpatí Studniční hory ve východních Krkonoších ve výšce 1330 m n. m (Obr. 3m, N, E). Je doložena z konce 40. let minulého století (Horák 1946, MP). Šourek (1969) uvádí u bývalé turistické stezky z Výrovky dva keře samčího pohlaví. Námi byly při revizi nalezeny pouze tři keře samičího pohlaví. Keře jsou značně vzrostlé, jeden dokonce přesahuje okolní kosodřevinu. V blízkosti těchto keřů roste také několik kříženců s vrbou slezskou. Bílá LOuka Lokalita Bílá louka se nachází v nivě Bílého Labe pod Luční boudou v subalpínském stupni východních Krkonoš přibližně ve výšce 1420 m n. m (Obr. 3n). Je dokladována jak z konce 19. století (Krátký 1887, ROZ), tak i ze začátku 20. století (Krajina 1922, PRC). V okolí Luční boudy bylo v roce 2009 nalezeno 6 kvetoucích rostlin. Jeden drobný samčí keř se nacházel v těsné blízkosti západního křídla boudy. V následujícím roce tento jedinec nalezen nebyl a je velmi pravděpodobné, že zanikl v důsledku probíhajících stavebních úprav na budově. Ve vzdálenosti 30 m severním směrem od západního křídla boudy se v terénní depresi nachází 3 keře, z nichž jsou dva samčího a jeden samičího pohlaví. Tloušťka větví nasvědčuje značnému stáří jedinců. O něco severněji roste další jedinec samčího pohlaví. Při západním okraji boudy se nachází samičí keř střední velikosti a na jižním okraji nad západním křídlem u modré turistické cesty se nachází taktéž keř samičího pohlaví. Dále se na lokalitě vyskytuje několik desítek keřů rozmístěných podél toku Bílého Labe a jeho přítoků v úseku mezi Luční boudou a vodárnou. Vzhledem k malým rozměrům, velmi nízkému vzrůstu a sterilitě jedinců usuzujeme, že se jedná o výsadbu (cf. Lokvenc 1979), přičemž stáří několika jedinců v horní části toku je diskutabilní. Pod vodárnou se na levém břehu nachází dva rozlehlé keře nízkého vzrůstu. Podle tloušťky větví předpokládáme značné stáří těchto jedinců i přesto, že se nám však ani v jednom roce nepodařilo zaznamenat jejich pohlaví. V roce 2010 bylo zjištěno rozsáhlé poškození většího počtu rostlin okusem zvěří. 75 OC48GENTIANA.indb :29

8 Hroneš et al.: Vrba laponská v Krkonoších ÚPSKé RAŠELINIŠTě Rašeliniště se nachází na vrcholovém plató severně od Studniční hory ve výšce 1410 m n. m. K lokalitě udávané Šourkem (1969) jako Obří pláň, u cesty blíže Úpského rašeliniště nebyl nalezen žádný herbářový doklad. Při revizi byly objeveny dva nízké rozprostřené sterilní keře v korytě Úpy. Vzhledem k charakteru růstu keřů a k tomu, že se jejich poloha neshoduje se zákresem v Květeně Krkonoš, je možné, že se jedná o pozůstatek výsadby na Úpském rašeliništi (cf. Vašina & Zahradníková 1998). ÚPSKá jáma a Obří důl Lokalita se nachází ve východních Krkonoších. Vrba laponská zde roste přibližně ve výškách od 1320 do 1370 m n. m. Jedná se o poměrně významnou lokalitu studovaného druhu. Překvapivě je však v herbářích velmi málo dokladovaná (Tausch s.d., BRNU; Traxler s.d., HR). Šourek (1969) udává z Úpské jámy a Obřího dolu následující mikrolokality: Sněhový žlab (Obr. 3o, N, E), prostor mezi vodopády Úpy a Úpičky (Obr. 3p, N, E), dno dolu při Lavinovém potoku, louka na Dolech. Při terénní revizi se podařilo vrbu laponskou nalézt pouze na dvou místech v Úpské jámě. Ve Sněhovém žlabu se nachází jeden samčí keř společně s jedinci vrby dvoubarvé (Salix bicolor). Jedná se o nepříliš vitálního jedince, který je značně poškozen vysokou zvěří. Druhým místem je okolí horního toku Úpičky, kde bylo nalezeno přibližně 40 keřů středního vzrůstu, jejichž pohlaví nebylo zaznamenáno. Dále se na lokalitě vyskytují také kříženci s vrbou slezskou. Údaje z Obřího dolu se nepodařilo i přes intenzivní průzkum potvrdit. Obří hřeben Lokalita se pravděpodobně nachází na severovýchodním svahu Sněžky. Vrba laponská se zde vyskytovala ve dvou sterilních exemplářích na východním svahu ve výšce asi 1500 m n. m. (Šourek 1969). K této populaci se zřejmě vztahuje také Adámkův doklad s lokalizací: Cestou od Sněžky na sever (Adámek 1912, GM). Při terénní revizi nebyl na Šourkem udávaném místě nalezen žádný keř. S přihlédnutím na extrémní mikroklimatické podmínky na dané lokalitě je velice pravděpodobné, že lokalita zanikla. Rýchory Rozsocha Rýchor leží přibližně 12 km jihovýchodně od hlavního masivu Krkonoš. Výškové maximum hřebene je 1033 m n. m. Lokalita je uvedena v Květeně Krkonoš (Šourek 1969) a existuje k ní jediný herbářový doklad (Šourek 1959, PR). Podle Šourkových údajů na schedě rostla vrba laponská u cesty při vstupu do bukového pralesa. Výskyt jednoho keře vrby laponské na slatiništi před Dvorským lesem uvádí také J. Štursa (písemné sdělení). Během našeho průzkumu ve vrcholových partiích Rýchor jsme však výskyt vrby laponské nepotvrdili. Vzhledem ke klimatickým podmínkám a velké odlehlosti této lokality od centrálního hřebene Krkonoš považujeme výskyt vrby laponské na Rýchorách za výjimečný. Šourkův herbářový doklad však případné pochybnosti o výskytu vrby laponské na této lokalitě vyvrací. DISKuZE V Květeně ČR (Chmelař & Koblížek 1990) se uvádí z Krkonoš tři lokality výskytu vrby laponské: Úpská jáma, Pančavská a Labská louka. Kromě toho se však tento druh prokazatelně vyskytuje či vyskytoval na řadě dalších lokalit. Vzhledem k tomu, že ve druhé polovině 20. století byl v rámci Generelu vysokohorského zalesňování Krkonoš realizován poměrně rozsáhlý projekt výsadeb vrby laponské v subalpínském stupni Krkonoš, jsou některé současné lokality tvořeny směsí původních a vysazených rostlin popř. jsou tvořeny výhradně výsadbami. Na základě stáří herbářových dokladů a stáří rostlin přímo na lokalitách považujeme za původní kromě tří výše uvedených lokalit také alespoň některé jedince na těchto dnes existujících lokalitách: Bílá louka, Důl Bílého Labe, Modrý důl, Labská 76 OC48GENTIANA.indb :29

9 Opera Corcontica 48/2011 bouda a Labský důl, Úpské rašeliniště. Jako původní hodnotíme také populaci nad Výrovkou, která sice byla poprvé herbářově doložena poměrně nedávno (Kubát 1989, LIT), ale podle velikosti polykormonů a tloušťky jejich kmínků usuzujeme na značné stáří těchto rostlin. Původní výskyt nelze vyloučit ani na lokalitách Navorská louka a prameniště Stříbrné bystřiny, ke kterým se vztahují literární doklady (cf. Lokvenc 1959, Šourek 1969). Dalším původním místem výskytu je dnes pravděpodobně zaniklá lokalita Obří hřeben, doložená starším herbářovým dokladem (Adámek 1912, GM). Ověřit se nám nepodařilo také další, s nejvyšší pravděpodobností původní výskyty v Kotelních jamách (odkud je ovšem druh uváděn pouze v literárních pramenech; Šourek 1969) a také na Rýchorách. Za sporný považujeme výskyt na lokalitě Špindlerova bouda doložený jedinou herbářovou položkou (Dostál 1929, PRC) a zmiňovaný také v Květeně Krkonoš (Šourek 1969). Sám autor květeny zde výskyt druhu nezaznamenal a pouze cituje starší literární údaje (Schube 1903). Rovněž během našeho terénního průzkumu zde nebyl druh nalezen a ani stanovištní podmínky na lokalitě neodpovídají ekologickým nárokům druhu. V tomto případě nelze vyloučit například záměnu sched či chybnou lokalizaci. Na dalších dvou lokalitách (Petrovka a Martinovka) je druh uváděn pouze v literárních pramenech a nebyl nikdy doložen v herbářích. Výskyt na těchto lokalitách považujeme za málo pravděpodobný, především pro nevhodné stanovištní podmínky, zcela odlišné od ostatních lokalit výskytu vrby laponské na české straně Krkonoš. V případě těchto lokalit je možným vysvětlením záměna s jinými taxony (např. hybridy). V západních Krkonoších byla vrba laponská vysazena na devíti lokalitách, kde se přirozeně nevyskytovala. Jedná se o lokality: Kamenné návrší, Mrtvý vrch, Kyselý kout, pod Kyselým koutem, prameniště Malé Mumlavy, prameniště Velké Mumlavy, rašeliniště Harrachova louka, prameniště Pudlavy a prameniště Medvědího potoka. Do výčtu lokalit nezahrnujeme lokalitu Navorská louka (cf. Vašina & Zahradníková 1998), kterou kvůli nepřesné lokalizaci slučujeme s lokalitou rašeliniště Harrachova louka. Ve východních Krkonoších byl druh zcela nově vysazen na rašeliniště nad Richtrovými boudami, na prameniště Zeleného potoka a na tzv. Koňské louky pod chatou Výrovka (Lokvenc 1979, Vašina & Zahradníková 1998). Jak vyplývá z dokumentace výsadeb, veškerý použitý rostlinný materiál je autochtonního původu. Při odběru materiálu však nebyli rozlišováni jedinci vrby laponské a hybridi s vrbou slezskou (Lokvenc in verb. 2010). Díky tomu se mohly rostliny hybridního původu dostat i na lokality, kde se přirozeně nevyskytovaly a ovlivnit tak introgresí původní genofond vrby laponské. Míra ohrožení vrby laponské hybridizací s vrbou slezskou v Krkonoších však prozatím není známa a bude předmětem dalšího studia. Lysý morfotyp vrby laponské (Salix lapponum var. daphneola) je uváděn v literatuře a doložen herbářovými doklady pouze z jediné lokality Pančavské louky (Tausch 1837, Šourek 1969, Chmelař & Koblížek 1990). Jeho nález i mimo Pančavskou louku je proto poměrně překvapivý. Jedinci odpovídající popisu S. lapponum var. daphneola byli nalezeni vtroušeni v populacích typicky oděných rostlin na čtyřech poměrně blízkých mikrolokalitách v západní části Krkonoš: na dvou na Pančavské louce a na dvou v Labském dole. Většina populací vrby laponské v Krkonoších se jeví jako poměrně stabilní s dostatkem kvetoucích jedinců. Snad jediným vážným problémem do budoucna druhu může být nadměrný stav vysoké zvěře. Zvýšený pastevní tlak ze strany vysoké zvěře vedl ve Skotsku k vyhubení vrby laponské na většině území (Milne et al. 2006). Na mnoha lokalitách v Krkonoších bylo zjištěno značné poškození keřů okusem a také rozlámání starých větví. Stav vysoké zvěře a její vliv na populace vrby laponské by proto měl být do budoucna monitorován. Poděkování Děkujeme Správě KRNAP za umožnění výzkumu v první zóně národního parku. Dále děkujeme RNDr. Vilému Pechancovi, Ph.D. za pomoc s mapovými podklady. RNDr. Janu Štursovi a Ing. Jitce Zahradníkové děkujeme za cenné informace a připomínky k rukopisu. Vznik článku byl podpořen grantem IGA Prf Biodiverzita rostlin a jejich interakce s prostředím. 77 OC48GENTIANA.indb :29

10 Hroneš et al.: Vrba laponská v Krkonoších LITERATuRA Hradílek Z., Lizoň P. & Tlusták V. 1992: Soupis botanických sbírek v Československu. Vlastivědné muzeum Olomouc. 73 str. Chmelař J. & Koblížek J. 1990: Salicaceae Mirbel vrbovité. In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 2, Academia Praha: Chmelař J. & Meusel W. 1976: Die Weiden Europas. A. Ziemsen-Verlag Wittenberg-Lutherstadt. 143 str. Chmelař J. 1972: Poznámky k československým druhům rodu Salix. Část II. Druhy vrb vyšších poloh. Čas. Slez. Muz., Opava, Ser. C 11: Chytrý M. (ed) 2007: Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia Praha. 525 str. Koblížek J. 2002: Salicaceae Mirbel vrbovité. In: Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds), Klíč ke květeně České republiky, Academia Praha: Krahulec F. 2006: Species of vascular plants endemic to the Krkonoše Mts (Western Sudetes). Preslia 78: Kwiatkowski P. 2006: Rośliny naczyniowe kotłów polodowcowych Karkonoszy. Przyroda Sudetów 9: Lokvenc T. 1959: Rozšíření dřevin nad horní hranicí lesa v Krkonoších. Acta Musei Reginaehradecensis ser. A: Scientiae Naturales 2: Lokvenc T. 1979: Umělé rozšíření některých vzácnějších dřevin v alpínské oblasti Krkonoš v létech Opera Corcontica 16: Milne J. M., Ennos R. A. & Hollingsworth P. M. 2006: Vegetation influence on ectomycorrhizal inoculum available to sub-arctic willow (Salix lapponum L.) planted in an upland site. Bot. J. Scot. 58(1): Procházka F. (ed) 2001: Černý a Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda 18: Schube T. 1903: Die Verbreitung der Gefässpflanzen in Schlesien, Schlesien preußischen und österreichischen Antheils. Druck von R. Nischkowski Breslau. 362 str. Skvortsov A. K. 1968: Willows of the USSR. Taxonomic and geographic revision. Nauka Moskva. Šourek J. 1969: Květena Krkonoš. Academia Praha. 452 str. Štursa J., Kwiatkowski P., Harčarik J., Zahradníková J. & Krahulec F. 2009: Černý a červený seznam cévnatých rostlin Krkonoš. Opera Corcontica 46: Tausch I. F. 1837: Beobachtungen über einige Salices. Flora 20(22): Vašina V. & Zahradníková J. 1998: Výsadby vrby laponské v Krkonoších. In: Štursa J. & Marková J. (eds), Ročenka Správy KRNAP: OC48GENTIANA.indb :29

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY THAYENSIA (ZNOJMO) 2014, 11: 135 138. ISSN 1212-3560 CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY ERIOCHLOA VILLOSA NEW SPECIES OF FLORA OF THE CZECH REPUBLIC Radim P a u l i

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Dokumentace k veřejným zakázkám malého rozsahu projekt MGSII

Dokumentace k veřejným zakázkám malého rozsahu projekt MGSII Dokumentace k veřejným zakázkám malého rozsahu projekt MGSII 25 Příprava záchranného programu hořečky hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella

Více

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné

Více

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

Národní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005

Národní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005 EVROPA Národní parky I K. Kovářová a K. Čapková, 2005 Národní parky Velkoplošné chráněné území, jehož značnou část zaujímají přirozené, nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v němž rostliny,

Více

EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O)

EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O) EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O) Autoři:.... Výsledná známka: Základní pravidla: Každý pracuje na svém pracovním úkolu a je odpovědný za jeho vyplnění. Je možné spolupracovat ve skupině max. 4 členné. Spolupráce

Více

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku

Více

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného

Více

Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách

Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách Představuji Vám domácího zástupce krásné a bohaté čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) prstnatec

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Bezděčka P. & Bezděčková K. 2007: Formica picea Nylander, 1846 (Hymenoptera: Formicidae) na Kraslicku. Příroda Kraslicka 1: 67 76.

Bezděčka P. & Bezděčková K. 2007: Formica picea Nylander, 1846 (Hymenoptera: Formicidae) na Kraslicku. Příroda Kraslicka 1: 67 76. mravenci (Formicidae ) Bezděčka P. 2006: Formicoidea (mravenci) In Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds]: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

AGERIS s. r. o., Jeřábkova 5, 602 00 Brno boleslav.jelinek@ageris.cz

AGERIS s. r. o., Jeřábkova 5, 602 00 Brno boleslav.jelinek@ageris.cz REALIZACE PRVKŮ ÚSES A CO DÁL Ing. Boleslav JELÍNEK AGERIS s. r. o., Jeřábkova 5, 602 00 Brno boleslav.jelinek@ageris.cz Územní systém ekologické stability byl do praxe uveden zákonem č. 114/1992 Sb. o

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 A.) Granty a projekty v demonstračních územích (DS15) NP České Švýcarsko VaV/610/7/01 (2001 2004) Zmapování a zhodnocení

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Technická specifikace č.1 zařízení pro monitoring návštěvnosti- VZ 05/2011

Technická specifikace č.1 zařízení pro monitoring návštěvnosti- VZ 05/2011 Technická specifikace č.1 zařízení pro monitoring návštěvnosti- VZ 05/2011 Sčítací zařízení 1. Senzory jsou řešeny moderní technologii záznamu jako např. infračervený, laserový paprsek, teplotní čidlo,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Velká Javořina Monika Reňáková, 7. A Velká Javořina ( slovensky Veľká Javorina) je hora v Bílých Karpatech na moravskoslovenském pomezí.

Více

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství širšího Ostravska základ pro ekologickou výchovu

Více

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační

Více

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem .jen strašák??? aneb zkušenosti z Labských pískovců Invaze a expanze rostlinných druhů Invaze

Více

Určení potenciálu výskytu vranky obecné v rámci říční sítě z pohledu hydromorfologie toků a mapování příčných objektů

Určení potenciálu výskytu vranky obecné v rámci říční sítě z pohledu hydromorfologie toků a mapování příčných objektů LIFE11 NAT/CZ/490 Určení potenciálu výskytu vranky obecné v rámci říční sítě z pohledu hydromorfologie toků a mapování příčných objektů Dokumentace k aktivitě: A.6 - Mapa (GIS) hydromorfologie toků v EVL

Více

Biologický průzkum: červenec září 2014

Biologický průzkum: červenec září 2014 Průzkum lokalit s výskytem křečka polního (Cricetus cricetus) v lokalitě Třebětice a Alexovice Biologický průzkum červenec září 2014 Zhotovitel: Ekoteam Hradec Králové září 2014 Průzkum lokalit s výskytem

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí

Více

Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea

Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea v květeně severovýchodní Moravy Petr Koutecký Přírodovědecká fakulta JU České Budějovice Knautia arvensis agg. Tradiční pojetí tetraploidi (2n = 40) Knautia arvensis

Více

Mgr. Martin Šťastný, E K O S L U Ž B Y: průzkumy-managementdidaktika, Antala Staška 187, 512 51 Lomnice nad Popelkou IČ 87050170

Mgr. Martin Šťastný, E K O S L U Ž B Y: průzkumy-managementdidaktika, Antala Staška 187, 512 51 Lomnice nad Popelkou IČ 87050170 Mgr. Martin Šťastný, E K O S L U Ž B Y: průzkumy-managementdidaktika, Antala Staška 187, 512 51 Lomnice nad Popelkou IČ 87050170 Dosavadní reference: Projekty, průzkumy: r. 2013: Stav k 20.12.2013 Plán

Více

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ

ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ I. DIGITÁLNÍ POVODŇOVÉ PLÁNY...1 II. MAPA EDPP...4 III. REGISTRACE A PŘIHLÁŠENÍ...5 IV. MAPOVÁ APLIKACE DPP...6 I. DIGITÁLNÍ POVODŇOVÉ PLÁNY Ve spodní části úvodní stránky se nachází

Více

Aktuální poznatky o výskytu karpatského druhuvalerianasimplicifolia na Moravě

Aktuální poznatky o výskytu karpatského druhuvalerianasimplicifolia na Moravě Aktuální poznatky o výskytu karpatského druhuvalerianasimplicifolia na Moravě RNDr. Alena Hájková Frýdek - Místek Ing. Zdenka Prymusová Ostravské muzeum Karpatské druhy na SV Moravě překračující orografické

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

KLÍČIVOST VYBRANÝCH TRAVNÍCH DOMINANT KRKONOŠ. Selected Grass Dominant Germination in the Giant Mountains

KLÍČIVOST VYBRANÝCH TRAVNÍCH DOMINANT KRKONOŠ. Selected Grass Dominant Germination in the Giant Mountains MÁLKOVÁ J. & MATĚJKA K. 2004: Klíčivost vybraných travních dominant Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad

Více

Zápis z jednání komise životního prostředí ze dne 26.2.2012

Zápis z jednání komise životního prostředí ze dne 26.2.2012 Zápis z jednání komise životního prostředí ze dne 26.2.2012 Přítomni: Ota Dračka, Ing. Josef Kruml, Kateřina Štěpánková, Mgr. Jiří Špička, Mgr. Martina Rejmanová Projednáno bylo: Zdravotní stav aleje pod

Více

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd Miroslav Kravka a kol. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských

Více

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Zájmové území zabírá oddělení 44 a 45 v lesním hospodářském celku Modrava v centru

Více

L01KA Fytocenologický výzkum

L01KA Fytocenologický výzkum L01KA Fytocenologický výzkum Cíle: - posílit zájem o své okolí - získat vztah k přírodě, uvědomit si smysl ochrany přírody - inovovat výuku formou aktivit v terénu, poukázat na klady a těžkosti této formy

Více

Foto 1: Photo1: Foto 2: Photo 2:

Foto 1: Photo1: Foto 2: Photo 2: Foto 1: Vrch Litice se stejnojmenným hradem v jádru meandru Divoké Orlice; pohled od SSV (k článku na str. 3). Photo1: Litice hill with Litice castle in the meander core of the Divoká Orlice River; view

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém

Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém Velmi cennou součástí sbírky rostlin pěstovaných v Květné zahradě v Kroměříži je také kolekce kamélií čítající 40 vzrostlých stromů a stejný počet menších rostlin

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy I. Identifikace žadatele Vlastník pozemku: Petr Šust Datum narození: 2.8.1963 Adresa: Na Horánku 275, 384 11 Netolice Kontakt: 605 356 147 II. Identifikace zpracovatele

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

1. Koncepce dalšího směřování programu Záchrana krajových odrůd ovocných dřevin (viz přiložený materiál předložený ke schválení ÚVR ČSOP)

1. Koncepce dalšího směřování programu Záchrana krajových odrůd ovocných dřevin (viz přiložený materiál předložený ke schválení ÚVR ČSOP) BIOD_sem_1107_ZZ.doc_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva projektu Celostátní seminář programu Záchrana krajových odrůd ovocných dřevin koncepce dalšího směřování programu. Projekt číslo 171118 Zpracoval: Ing.

Více

ČESKÁ REPUBLIKA Labe

ČESKÁ REPUBLIKA Labe Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm ČESKÁ REPUBLIKA Labe Autor: Mgr. Pavel Sedlák Vytvořeno: září 2013 Název: VY_32_INOVACE_VL_04_ČESKÁ REPUBLIKA 4. 5. ročník

Více

Kvalita srážkové vody v oblasti Luční hora Strážné

Kvalita srážkové vody v oblasti Luční hora Strážné Kvalita srážkové vody v oblasti Luční hora Strážné Nina Strnadová, Martina Říhová, Jana Říhová Ambrožová Ústav technologie vody a prostředí VŠCHT Praha Jaroslav Andrle KRNAP 1985 2009 až dosud 1 1 Rozloha

Více

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití

Více

Tab. 6. Veduta města Kroměříž se zámkem a Podzámeckou zahradou, detail. Detail Tab. 5., výřez; stavba v místě zahradníkova domu.

Tab. 6. Veduta města Kroměříž se zámkem a Podzámeckou zahradou, detail. Detail Tab. 5., výřez; stavba v místě zahradníkova domu. Seznam příloh Tab. 1. Celkový pohled na Libosad Justus van den Nypoort podle předlohy G. M. Vischera, Celkový pohled na Libosad, výřez s pohledem na město, zámek a Podzámeckou zahradu, 1691. In: Zatloukal,

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Arial. vycentrovat. již vyhlásilo UNESCO. Hlavním sídlem Správy parku národního Krkonošského je malebné a příjemné horské městečko Vrchlabí.

Arial. vycentrovat. již vyhlásilo UNESCO. Hlavním sídlem Správy parku národního Krkonošského je malebné a příjemné horské městečko Vrchlabí. Český Krkonošský národní park patří určitě k nejvyšším horám střední Evropy severně od alpských velikánů a v rámci České republiky se může pochlubit mnoha prvenstvími jedná se o zázračně českou přírodní

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE POVRCH, VODSTVO Mgr. Iva Svobodová Austrálie geografické vymezení pevnina na jižní polokouli obklopena vodami Indického a Tichého oceánu

Více

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008)

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Příloha k diplomové práci Tomáš Jurčí, UP Olomouc 2008 Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Benátky Foto 1 Stará cesta vedoucí z Benátek do

Více

RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY

RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY Anna Švejdarová Veronika Špačková ALPY nejvyšší pásmové pohoří v Evropě táhnou se přes Slovinsko, Rakousko, Německo, Francii, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Itálii (Monaco) Rozloha

Více

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II Nejvyšší koncepční materiál lesního hospodářství Pro období do roku 2013 Schválen vládou ČR 1. 10. 2008

Více

Identifikátor materiálu: EU - 3-31 Člověk a příroda. Povrch ČR - prezentace. Anotace. Mgr. Iveta Havlová. Autor. Čeština. Jazyk

Identifikátor materiálu: EU - 3-31 Člověk a příroda. Povrch ČR - prezentace. Anotace. Mgr. Iveta Havlová. Autor. Čeština. Jazyk Identifikátor materiálu: EU - 3-31 Člověk a příroda Anotace Povrch ČR - prezentace Autor Mgr. Iveta Havlová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák přiřadí správně názvy pohoří na slepou mapu, přiřadí k sobě

Více

PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10

PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10 PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10 Tab. 8: ZM 10 - legenda - obsah mapy ATRIBUT polohopis výškopis popis PŘÍSLUŠNÉ OBJEKTY budova, blok budov, budova s popisem, zničená

Více

KRKONOŠE. HORSKÁ UBYTOVÁNÍ\l

KRKONOŠE. HORSKÁ UBYTOVÁNÍ\l KRKONOŠE Rozkládají se v severovýchodních Čechách na hranici mezi Českou republikou a Polskem. Česká část Krkonoš je rozlehlejší a členitější oproti polské.krkonoše jsou nejznámějším pohořím v České republice

Více

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Zelená síť Krušné hory- Udržitelné využívání a péče o kulturní krajinu v Krušných horách Boží dar 2.- 3.5.2011 Realizace v rámci programu Operační

Více

Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011

Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Vojtěch Kodet,

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ

Více

GEOINFORMATICKÁ PODPORA CHARAKTERISTIKY OBYVATELSTVA ČESKÉHO SLEZSKA

GEOINFORMATICKÁ PODPORA CHARAKTERISTIKY OBYVATELSTVA ČESKÉHO SLEZSKA GEOINFORMATICKÁ PODPORA CHARAKTERISTIKY OBYVATELSTVA ČESKÉHO SLEZSKA Bakalářská práce SIRNÝ Lukáš Institut geoinformatiky VŠB - Technická univerzita Ostrava 17. Listopadu 15 708 33 Ostrava Poruba E mail:

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

VODSTVO ČR pracovní list

VODSTVO ČR pracovní list VODSTVO ČR pracovní list VY_52_INOVACE_CVSD2_11_4B Ročník: 4. Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Autor: Vzdělávací cíl: Kompetenční cíl: Pracovní list se zabývá vodstvem ČR. V

Více

Základní návrh pro jednání o provozu paraglidingu na Pálavě lokalita Stolová Hora

Základní návrh pro jednání o provozu paraglidingu na Pálavě lokalita Stolová Hora Základní návrh pro jednání o provozu paraglidingu na Pálavě lokalita Stolová Hora 1. Vize provozu paraglidingu na Pálavě jsme občanské sdružení s názvem PG Pálava, které by rádo vstoupilo do jednání o

Více

Expanze žlu'áska Colias erate (ESPER, 1805) (Lepidoptera, Pieridae) ve východním Polabí v roce 2000

Expanze žlu'áska Colias erate (ESPER, 1805) (Lepidoptera, Pieridae) ve východním Polabí v roce 2000 ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 28 (2001): 207-213 ISBN: 80-85031- 39-6 Expanze žlu'áska Colias erate (ESPER, 1805) (Lepidoptera, Pieridae) ve východním Polabí v roce 2000 Expansion of Cloudet Yellow

Více

Staré mapy v prostředí Internetu

Staré mapy v prostředí Internetu Staré mapy v prostředí Internetu Vladimír Brůna, Kateřina Křováková Laboratoř geoinformatiky UJEP, Dělnická 21, 434 01 Most tel./fax: 476 137 448, e-mail: bruna@geolab.cz, cariad@geolab.cz http://www.geolab.cz

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

VÁŠ DOPIS ZNAČKY/ZE DNE NAŠE ZNAČKA VYŘIZUJE/LINKA LIBEREC MěÚT/20044/2014 / 19. 11. 2014

VÁŠ DOPIS ZNAČKY/ZE DNE NAŠE ZNAČKA VYŘIZUJE/LINKA LIBEREC MěÚT/20044/2014 / 19. 11. 2014 Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství Rozdělovník VÁŠ DOPIS ZNAČKY/ZE DNE NAŠE ZNAČKA VYŘIZUJE/LINKA LIBEREC MěÚT/20044/2014 / 19. 11. 2014 KULK 77815/2014 Ing. Kozlovská/498

Více

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně

Více

Odhad tržní hodnoty nemovitosti (obvyklé ceny) č. 1280 / 9 / 2011

Odhad tržní hodnoty nemovitosti (obvyklé ceny) č. 1280 / 9 / 2011 Odhad tržní hodnoty nemovitosti (obvyklé ceny) č. 1280 / 9 / 2011 Typ nemovitosti Účel ocenění Předmět ocenění pozemek parc.č. 827, LV č. 271 Pozemek pro výstavbu stavby pro rodinnou rekreaci v současném

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Česká

Více

Vymřelé a ohrožené druhy rostlin v České republice

Vymřelé a ohrožené druhy rostlin v České republice VÍT GRULICH Vymřelé a ohrožené druhy rostlin v České republice Grulich, V.: Extinct and Threatened Taxa of Vascular Plants in the Czech Republic. Životné prostredie, 2011, 45, 5, p. 244 248. The first

Více

0 extrémně špatný vyhynul druh, který je hlavním předmětem ochrany

0 extrémně špatný vyhynul druh, který je hlavním předmětem ochrany Příloha č. 5: Tabulky kritérií pro hodnocení stavu a péče dle Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005) Kritéria hodnocení současného stavu území ZACHOVALOST

Více

Naleziště po činnosti mlýna na kobaltovou rudu a přilehlé sklárny u Horní Blatné

Naleziště po činnosti mlýna na kobaltovou rudu a přilehlé sklárny u Horní Blatné Naleziště po činnosti mlýna na kobaltovou rudu a přilehlé sklárny u Horní Blatné Michal Gelnar V muzeu v Nejdku byly v roce 2005 v regionální expozici vystaveny reprodukce dvou map. První je nedatovaná

Více

Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin. Ing. Krnáčová Lada

Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin. Ing. Krnáčová Lada Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin Ing. Krnáčová Lada Vstup ČR do Evropské unie 1. května 2004. Vstupem ČR do Evropského společenství jsme byli povinni přijmout

Více

ELEKTRONICKÉ PLATBY V PROSTŘEDÍ ČÚZK. Petr SOUČEK 1

ELEKTRONICKÉ PLATBY V PROSTŘEDÍ ČÚZK. Petr SOUČEK 1 ELEKTRONICKÉ PLATBY V PROSTŘEDÍ ČÚZK Petr SOUČEK 1 1 Oddělení provozních analýz a programování, Český úřad zeměměřický a katastrální, Pod sídlištěm 9/1800, 182 11 Praha 8 Kobylisy, Česká republika petr.soucek@cuzk.cz

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 8.4.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Anatomie a morfologie rostlin Téma klíčová slova Květ a květenství

Více

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Vratislava Janovská, Petra Šímová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta

Více

Podpora populace užovky stromové

Podpora populace užovky stromové KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné

Více

Název: Vodstvo Evropy

Název: Vodstvo Evropy Název: Vodstvo Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)

Více

Zobrazení informací o stavu spojení

Zobrazení informací o stavu spojení Zobrazení informací o stavu spojení Můžete si prohlédnout informace o stavu spojení mezi tímto přijímačem a vozidlem. Mezi tato spojení patří informace GPS a signály parkování. Zobrazení informací o stavu

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje

Více

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

Viadua sdružení pro ochranu a obnovu přírody a krajiny. Závěrečná zpráva

Viadua sdružení pro ochranu a obnovu přírody a krajiny. Závěrečná zpráva Viadua sdružení pro ochranu a obnovu přírody a krajiny Závěrečná zpráva Název projektu: Realizace informačního panelu v Botanické zahradě PřF UP v Olomouci a vydání informačního letáku Národní program

Více

17. Park Jižní svahy

17. Park Jižní svahy 17. Park Jižní svahy Park Jižní svahy vznikl na místě opuštěných zahrad a pozemků na svazích pod ulicí Hasičskou, které se prudce uklánějí k jihu, směrem k železniční trati a fotbalovému stadiónu. Stará

Více

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ

Více

PROGRAMY PRO ŠKOLY A ŠKOLKY

PROGRAMY PRO ŠKOLY A ŠKOLKY PROGRAMY PRO ŠKOLY A ŠKOLKY Školní rok 2014/2015 Programy pro ZŠ a SŠ Krkonošského centra environmentálního vzdělávání Krtek ve Vrchlabí Programy jsou cca 2 3 hodiny dlouhé, probíhají částečně v novém

Více