Vrba laponská (Salix lapponum L.) v Krkonoších

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vrba laponská (Salix lapponum L.) v Krkonoších"

Transkript

1 Hroneš M., Hrachová S., Dančák M. & Vašut R.J. 2011: Vrba laponská (Salix lapponum L.) v Krkonoších. Opera Corcontica 48: Vrba laponská (Salix lapponum L.) v Krkonoších Downy willow (Salix lapponum L.) in the Krkonoše Mts Michal Hroneš, Soňa Hrachová, Martin Dančák & Radim J. Vašut Oddělení biosystematiky a ekologie rostlin, Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Šlechtitelů 11, Olomouc, Abstrakt Vrba laponská je kriticky ohroženým druhem české květeny. Její výskyt je v ČR omezen pouze na nejvyšší polohy Hrubého Jeseníku a Krkonoš. Revizí veřejných herbářových sbírek v ČR a literární rešerší bylo zjištěno celkem 30 lokalit historického výskytu tohoto druhu na české straně Krkonoš. Na 12 z těchto lokalit se vrba laponská původně nevyskytovala a byla zde v druhé polovině 20. století vysazena, u 3 lokalit považujeme výskyt za sporný a na zbývajících 15 je výskyt alespoň některých jedinců původní. Terénní revizí byl výskyt potvrzen na 11 z těchto původních lokalit. Lysý morfotyp (Salix lapponum var. daphneola (Tausch) Wimmer) uváděný dosud pouze z jedné mikrolokality, byl během terénního průzkumu objeven na třech nových mikrolokalitách. Klíčová slova: ohrožené taxony, Česká republika, Salix lapponum var. daphneola Abstract Downy willow is critically endangered species of the Czech flora. Its distribution in the Czech Republic is limited to subalpine zones of the Hrubý Jeseník Mts and the Krkonoše/Karkonosze Mts (the Giant Mts). Based on data from herbarium collections and literature records we found 30 localities described in total from the Czech side of the Krkonoše Mts. Twelve of them are of recent origin (willows were planted in the second half of the 20 th century). Three localities we consider as doubtful (i.e. the species was recorded erroneously). Fifteen localities we consider as indigenous, eleven of them were recently confirmed by field observation. Local glabrous morphotype of downy willow (Salix lapponum var. daphneola (Tausch) Wimmer) which was until recently reported from just one locality, we found at three new microlocalities. Keywords: threatened taxa, Czech Republic, Salix lapponum var. daphneola ÚVOD Krkonoše jako nejvyšší pohoří České republiky jsou charakteristické souvislými plochami primárního bezlesí v alpínském a subalpínském výškovém vegetačním stupni. Na tuto vysokohorskou vegetaci je vázána řada ve střední Evropě velmi vzácných druhů, nezřídka charakteru glaciálních reliktů (Chytrý 2007). Jedním z příkladů takových druhů je i vrba laponská (Salix lapponum). Vrba laponská je dvoudomý opadavý keř, který dorůstá přibližně 1,5 m výšky. Primárně se vyskytuje v boreálním a subarktickém pásu severní Evropy, jako glaciální relikt pak v některých pohořích střední, jižní a jihozápadní Evropy (Vysoké Sudety, Vitoša, Francouzské středohoří, Pyreneje; Chmelař & Meusel 1976). Chybí v Alpách a Karpatech, kde je nahrazena blízce příbuznými taxony (Skvortsov 1968). V České republice se vyskytuje pouze ve dvou geografických celcích, a to v Hrubém Jeseníku a Krkonoších (Chmelař & Koblížek 1990). V Hrubém Jeseníku roste pouze na jed- 69 OC48GENTIANA.indb :29

2 Hroneš et al.: Vrba laponská v Krkonoších né lokalitě (Praděd, u Tabulových skal; Chmelař 1972, Chmelař & Koblížek 1990), pravděpodobně v jediném samičím klonu (Chmelař 1972). Jediným místem bohatšího výskytu Salix lapponum v České republice jsou tak právě Krkonoše. Přestože zde druh evidentně roste či rostl na více místech (Šourek 1969, Vašina & Zahradníková 1998) v Květeně ČR (Chmelař & Koblížek 1990) je uváděn pouze ze tří lokalit. Rozšíření vrby laponské na polské straně Krkonoš shrnuje Kwiatkowski (2006), který uvádí 4 lokality. V krkonošských populacích vrby laponské se vedle typických rostlin vyskytuje rovněž výrazný lokální morfotyp popsaný jako samostatný v Krkonoších endemický druh Salix daphneola Tausch (Tausch 1837, cf. Krahulec 2006). Rostliny Tauschem popisované jako S. daphneola mají oboustranně zcela lysé listy a semeníky, zatímco typické rostliny S. lapponum mají listy i semeníky hustě chlupaté. Taxonomická hodnota vrby krkonošské jako druhu je sporná a tento taxon je většinou hodnocen jen na úrovni variety (Koblížek 2002). V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je Salix lapponum s. str. hodnocena jako silně ohrožená a Salix lapponum var. daphneola jako kriticky ohrožená (Procházka 2001). Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. je vrba laponská chráněna jako kriticky ohrožený druh. Naproti tomu nedávno vydaný Červený seznam krkonošské flóry hodnotí vrbu laponskou pouze jako druh ohrožený (Štursa et al. 2009). Vrba laponská byla v rámci hospodářského plánu vysokohorského zalesňování v Krkonoších v druhé polovině 20. století poměrně hojně vysazována. Výsadby shrnuje Lokvenc (1979) a Vašina & Zahradníková (1998). Z hlediska ochrany druhu je však zajímavé zejména původní rozšíření vrby laponské před zahájením výsadeb. Cílem následujícího příspěvku je shrnout informace o původním rozšíření vrby laponské na české straně Krkonoš a informovat o současném stavu většiny populací včetně výskytu lysých morfotypů či možného ovlivnění populací výsadbami materiálu pocházejícího z jiných lokalit. METODIKA Seznam lokalit výskytu vrby laponské byl získán excerpcí dat z herbářových sbírek. Excerpovány byly následující veřejné herbářové sbírky: BRNM, BRNU, CB, GM, HR, LIT, MP, NJM, OL, OSM, PL, PR, PRC, ROZ (akronymy herbárií jsou uvedeny dle práce Hradílek et al. 1992). Další lokality byly vyexcerpovány z Květeny Krkonoš (Šourek 1969) a publikovaných zpráv o výsadbách (Lokvenc 1979, Vašina & Zahradníková 1998). Herbářové doklady jsou v následujícím textu citovány ve formátu: jméno sběratele, rok sběru, akronym herbária. V případě, že na herbářové schedě chybělo datum, je tento údaj nahrazen zkratkou s.d. Všechny zjištěné lokality byly v průběhu let 2009 a 2010 navštíveny. V případě výskytu druhu na dané lokalitě byla poloha populace zaznamenána pomocí GPS. Na většině lokalit byl zjištěn počet samčích, samičích a sterilních rostlin. Jejich umístění na lokalitě bylo podrobně rozkresleno do satelitních snímků (k nahlédnutí u autorů). Pohlaví bylo určováno jen vizuálně u kvetoucích rostlin. Jedinci byli odlišováni na základě směru růstu větví, barvy a stupně odění listů či vzrůstu celé rostliny. Vzhledem ke klonální povaze studovaného druhu je však tento údaj bez použití molekulárních metod pouze přibližný a informativní. Výsadby byly primárně odlišovány na základě informací z literatury. Přímo na lokalitě byly většinou za výsadbu považovány nápadně nízké sterilní, vzhledově často uniformní porosty. Zvláštní pozornost byla věnována vyhledávání rostlin lysého morfotypu. VýSLEDKy Obr. 1 ukazuje geografické vymezení výskytu vrby laponské v Krkonoších. Na základě revize herbářového materiálu a excerpce literatury bylo na české straně Krkonoš zjištěno 30 lokalit výskytu vrby laponské. Na 12 z těchto lokalit se nepochybně jedná výhradně o novodobé dokumentované výsadby. Na 3 lokalitách považujeme výskyt studovaného druhu za sporný a na zbývajících 15 lokalitách by 70 OC48GENTIANA.indb :29

3 Opera Corcontica 48/2011 Obr. 1. Geografické vymezení výskytu vrby laponské v Krkonoších. Měřítko 1:50 000, mapový podklad Český úřad zeměměřický a katastrální. Fig. 1 Geographical delimitation of downy willow occurrence in the Krkonoše Mts. Map scale 1:50 000, maps Czech office for surveying, mapping and cadastre. se dal výskyt alespoň některých jedinců považovat za původní. Terénním průzkumem se podařilo recentní výskyt ověřit celkem na jedenácti pravděpodobně původních lokalitách. Pět z nich se nachází v západní (viz Obr. 2) a šest ve východní (viz Obr. 3) části pohoří. V následujícím přehledu jsou komentovány všechny krkonošské lokality (seřazené od západu k východu), které považujeme za původní popřípadě sporné. NAVORSKá LOuka Lokalita Navorská louka leží nad zelenou turistickou stezkou směrující z Labské louky k Vosecké boudě v západních Krkonoších, přibližně ve výšce 1350 m n. m (Obr. 2a, N, E). K lokalitě nebyl nalezen žádný herbářový doklad. Šourek (1969) pouze cituje starší literární údaj o výskytu studovaného druhu na této lokalitě. Na lokalitě nebyly s nejvyšší pravděpodobností provedeny výsadby, jak vyplývá ze starších literárních údajů (Lokvenc 1979, Vašina & Zahradníková 1998) i osobních poznatků T. Lokvence (Lokvenc in verb. 2010). Vrba laponská zde tvoří nízký, téměř souvislý porost, ve kterém prakticky nebylo možné stanovit skutečný počet jedinců. LABSKá LOuka Lokalita Labská louka se nachází pod pramenem Labe v západních Krkonoších ve výškovém rozpětí 1350 až 1380 m n. m. Jde o jednu z nejvíce historicky dokladovaných lokalit výskytu druhu (Tausch s.d., PRC; Kabát 1890, BRNU; Horák 1933, MP; Křístek 1947, GM). Vrba laponská se zde vyskytuje v několika menších populacích (u křižovatky stezek u pramene Labe, Obr. 2b, N, E; podél toku Labe pod pramenem a u prvního pravostranného přítoku Labe, Obr. 2c, N, E). V blízkosti pramene Labe se u červené turistické stezky nachází několik středně velkých a pravděpodobně původních keřů. V úseku několika set metrů podél toku Labe pod pramenem je rozmístěno velké množství velmi drobných keříků. Všechny rostliny jsou sterilní, na mnoha místech jsou přerůstány okolní bylinnou vegetací. Proto soudíme, že se jedná o výsadbu (Vašina & Zahradní- 71 OC48GENTIANA.indb :29

4 Hroneš et al.: Vrba laponská v Krkonoších Obr. 2. Pravděpodobně původní lokality vrby laponské v západních Krkonoších: a Navorská louka b, c Labská louka (b u pramene Labe; c keř u pravostranného přítoku Labe), d, e, f Pančavská louka (d u pramene Pančavy; e nad Pančavským vodopádem; f u Hančova pomníku), g Labská bouda, h, i, j Labský důl (h okolí Labského vodopádu; i Navorská jáma, severní část; j Navorská jáma, jižní část). Měřítko 1:10 000, mapový podklad Cenia. Fig. 2 Putatively indigenous localities of downy willow in the western Krkonoše Mts: a Navorská louka, b, c Labská louka (b near Labe spring; c one shrub near right branch of river Labe), d, e, f Pančavská louka (d near Pančava spring; e above the site Pančavský vodopád ; f near the site Hančův pomník ), g Labská bouda, h, i, j Labský důl (h surroundings of Labe waterfall; i Navorská jáma, northern part; j Navorská jáma, southern part). Map scale 1:10 000, maps Cenia. ková 1998). Další výsadba se nachází u pravostranného přítoku Labe dále po toku. Podél přítoku v oblasti nad červenou turistickou stezkou bylo nalezeno přibližně 30 sterilních rostlin a jeden samčí jedinec. Všechny keře byly drobného vzrůstu. Na téže lokalitě byl zaznamenán rozlehlý samičí keř. Dle tloušťky větví a mohutného vzrůstu lze soudit na značné stáří tohoto jedince. V okolí přítoku pod červenou turistickou stezkou se nachází okolo 50 velmi drobných jedinců, z nichž pouze jeden byl samičího pohlaví. S nejvyšší pravděpodobností se jedná opět o výsadbu (cf. Vašina & Zahradníková 1998). KOTELNí jámy Kotelní jámy leží na jihovýchodní straně hory Kotel. Výškové rozpětí v jámách je přibližně 1120 až 1370 m n. m. Šourek (1969) uvádí výskyt studovaného druhu z Velké Kotelní jámy. Při zběžném terénním průzkumu v roce 2010 se zde výskyt studovaného druhu nepodařilo potvrdit. Vzhledem k členitosti a rozlehlosti lokality však není recentní výskyt vrby laponské v Kotelních jamách vyloučen. PANČAVSKá LOuka Pančavská louka se nachází na vrcholovém plató západně od Labského dolu v západních Krkonoších ve výškovém rozpětí přibližně 1330 až 1350 m n. m. Z hlediska výzkumu vrb v Krkonoších je pravděpodobně historicky nejprozkoumanější a herbářovými sběry nejčastěji dokladovanou lokalitou (Baenitz 1882, PRC; Domin 1907, PRC; Thenius 1925, BRNU; Horák 1933, MP; Kurka 1950, CB; Hra- 72 OC48GENTIANA.indb :29

5 Opera Corcontica 48/2011 Obr. 3. Pravděpodobně původní lokality vrby laponské ve východních Krkonoších: k Výrovka, l Důl Bílého Labe, m Modrý důl, n Bílá louka, o, p Úpská jáma (o Sněhový žlab; p Úpská jáma u vodopádu Úpičky). Měřítko 1:10 000, mapový podklad Cenia. Fig. 3 Putatively indigenous localities of downy willow in the eastern Krkonoše Mts: k Výrovka, l Důl Bílého Labe, m Modrý důl, n Bílá louka, o, p Úpská jáma cirque (o Sněhový žlab; p Úpská jáma near the Úpička waterfall). Map scale 1:10 000, maps Cenia. bětová 1952, BRNU). Vrba laponská se zde vyskytuje na pěti mikrolokalitách. První populace se nachází nad vodopádem Pančavy (Obr. 2e, N, E). Jedná se o poměrně bohatou populaci s výskytem kříženců s vrbou slezskou. Charakter vzrůstu přechází od nízkých souvislých porostů až k vyšším keřům soupeřícím o světlo s klečí. Přítomny jsou i drobnější zřetelně izolované keře. Počet sterilních rostlin na lokalitě je nízký, tvoří maximálně 10 % populace. Poměr pohlaví je nápadně vychýlený ve prospěch samičích rostlin. Nalezeno zde bylo i několik drobných jedinců lysého morfotypu. Dále proti proudu, kde Pančavu protíná stará turistická stezka, se nachází několik desítek drobnějších keříků. Jedná se o výsadbu lokalizovanou jako asi 50 metrů nad můstkem na cestě Pančavský vodopád Harrachov (Lokvenc 1979). Výsadba je z velké části tvořena hybridními jedinci. V nejsevernější části Pančavské louky u pramene Pančavy roste pět statných, zřetelně oddělených keřů a nízký řídký sterilní porost (Obr. 2d, N, E). Jeden samičí keř dosahuje mohutných rozměrů. Průměr některých jeho větví je u země přibližně 7 cm. Zbývající dva samičí, jeden samčí a jeden sterilní keř jsou výrazně menší. Je velmi pravděpodobné, že jde o přirozenou populaci. Několik dalších jedinců vrby laponské a jejích kříženců s vrbou slezskou se vyskytuje podél červené turistické stezky od Pančavského vodopádu na Zlaté návrší. Poblíž Hančova pomníku se východně od cesty nachází morfologicky značně proměnlivá populace tvořená několika desítkami jedinců (Obr. 2f, N, E). Poměr pohlaví je zřetelně vychýlen ve prospěch samičích jedinců. Přibližně třetinu populace však tvoří sterilní rostliny. Nalezeno bylo také několik jedinců lysého morfotypu. Lokvenc (in verb. 2010) předpokládá, že je tato lokalita locus classicus Salix lapponum var. daphneola. V roce 2010 bylo zjištěno značné mechanické poškození několika statnějších rostlin zvěří. 73 OC48GENTIANA.indb :29

6 Hroneš et al.: Vrba laponská v Krkonoších LABSKá BOuDA Lokalita se nachází na severní hraně Labského dolu nad Labským vodopádem v západních Krkonoších přibližně ve výšce 1300 m n. m (Obr. 2g, N, E). Vrba laponská je od Labské boudy dokladována Dominem (Domin 1907, PRC). Při terénní revizi bylo v blízkém okolí boudy nalezeno několik jedinců a větší množství kříženců s vrbou slezskou (Salix silesiaca). Pohlaví jedinců nebylo stanoveno. LABSKý důl Lokalita Labský důl se nachází v severní části Labského dolu ve výškovém rozpětí přibližně 1270 až 1300 m n. m. Vrba laponská se zde vyskytuje na více mikrolokalitách (okolí Labského vodopádu, severní část Navorské jámy, jižní okraj Navorské jámy). Překvapivě je však tato lokalita v herbářích poměrně málo dokladována (Tausch s.d., PRC). Podle dostupných údajů nebyly na této lokalitě žádné výsadby realizovány (Lokvenc 1979, Vašina & Zahradníková 1998). V okolí Labského vodopádu byl nalezen smíšený porost keřů vrby slezské a jejich kříženců s vrbou laponskou. Většina jedinců byla samičího pohlaví. Asi 100 m pod Labskou boudou u modré turistické stezky roste samčí keř vykazující přechodné znaky mezi typickým a lysým morfotypem (Obr. 2h, N, E). V severní části Navorské jámy (Obr. 2i, N, E) se nachází velmi početná vitální populace tvořená pravděpodobně stovkami jedinců. Část populace je tvořena téměř souvislým porostem značné výšky, přítomny jsou i zřetelně oddělené keře. Pohlavně se projevující jedinci jednoznačně převažovali nad sterilními. Samičí rostliny čítaly více než dvojnásobek rostlin samčích. Uvnitř porostu byl nalezen jeden drobnější keř lysého morfotypu. Bylo zaznamenáno větší množství kříženců s vrbou slezskou. Na jižním okraji Navorské jámy (Obr. 2j, N, E) byla nalezena populace formovaná v úzkém pruhu podél pravostranného přítoku Labe vytékajícího z Pančavské louky, čítající několik desítek vitálních jedinců vysokého vzrůstu. Sterilní rostliny tvoří zhruba třetinu populace, poměr pohlaví u zbývajících jedinců je vyrovnaný. V horní části porostu byl nalezen poměrně statný keř lysého morfotypu. V roce 2010 bylo zjištěno značné mechanické poškození několika statnějších rostlin zvěří. MARTINOVA BOuDA Bouda se nachází na jihovýchodním svahu Vysokého Kola v západních Krkonoších ve výšce 1250 m n. m. K této lokalitě, která je uvedena v Květeně Krkonoš (Šourek 1969), se nepodařilo nalézt žádný herbářový doklad. Recentně nebyl v okolí boudy studovaný druh objeven. Poblíž chaty se však vyskytuje vrba slezská (Salix silesiaca) a vrba jíva (Salix caprea). Není proto vyloučeno, že tento údaj může být založen na záměně vrby laponské s některým z těchto druhů či jejich křížencem. Případně by se mohlo jednat o zplanělou rostlinu z dřívější botanické zahrádky, kterou v roce 1906 pod chatou založil Jan Buchar. Ve svahu nad Martinovou boudou byla podle dostupných údajů také provedena neúspěšná výsadba Salix lapponum (Vašina & Zahradníková 1998). PETROVA BOuDA Bouda se nachází asi 4,2 km severně od Špindlerova Mlýna ve výšce 1280 m n. m. Literární údaj (Šourek 1969) o výskytu vrby laponské v okolí Petrovy boudy není podložen žádným herbářovým dokladem. Druh v jejím okolí nebyl recentně nalezen. ŠPINDLEROVA BOuDA Bouda se nachází asi 3,5 km severně od Špindlerova Mlýna ve výšce 1200 m n. m. Lokalita je doložena herbářovou položkou z první poloviny 20. století (Dostál 1929, PRC). Při revizi zde druh nebyl nalezen. 74 OC48GENTIANA.indb :29

7 Opera Corcontica 48/2011 PRAMENIŠTě StříBRNé bystřiny Lokalita se nachází na Stříbrném návrší, ve výškové rozpětí 1400 až 1410 m n. m. Je dokladována jediným sběrem ze 70. let (Belicová 1975, HR). Lokalitu jako první uvádí Lokvenc (1959), který odkazuje na svou předchozí rukopisnou zprávu z roku Šourek (1969) k této lokalitě pouze cituje Lokvencův údaj. Na lokalitě byla údajně také provedena výsadba (Kříž in Vašina & Zahradníková 1998). Při terénní revizi výsadeb v roce 1998 byl ověřen výskyt drobných jedinců na ploše asi 6 3 m (Vašina & Zahradníková 1998). Během našeho terénního průzkumu jsme na lokalitě žádné jedince vrby laponské nezaznamenali. VýROVKA Lokalita se nachází u vyhlídky na Špindlerův Mlýn při cestě z Výrovky na sedlo mezi Luční a Studniční horou, přibližně ve výšce 1380 m n. m (Obr. 3k, N, E). Lokalita je doložena pouze recentně (Kubát 1989, LIT) a není zmíněna v Květeně Krkonoš (Šourek 1969). Populaci tvoří čtyři statné keře s poměrně silnými větvemi. Dva jedinci jsou samičího a jeden samčího pohlaví. U posledního jedince nebylo pohlaví zjištěno. Důl Bílého LABE Lokalita se nachází v horní části Dolu Bílého Labe ve východních Krkonoších (Obr. 3l, N, E). Je doložena herbářovým sběrem z konce 19. století (Purkyně 1881, PL). V současnosti je populace zastoupena čtyřmi vitálními jedinci. První, sterilní keř se nachází u staré kůlny přibližně ve výšce 1330 m n. m. Dále po proudu Bílého Labe byly nalezeny tři keře samčího pohlaví. Asi 150 m od prvního keře ve směru toku se na kamenité lavici nachází nízký sterilní porost. Mohlo by se jednat o výsadbu, kterou Lokvenc (1979) označuje jako Bílé Labe pod býv. Rennerovkou. MODRý důl Lokalita se nachází na jižním až jihozápadním úpatí Studniční hory ve východních Krkonoších ve výšce 1330 m n. m (Obr. 3m, N, E). Je doložena z konce 40. let minulého století (Horák 1946, MP). Šourek (1969) uvádí u bývalé turistické stezky z Výrovky dva keře samčího pohlaví. Námi byly při revizi nalezeny pouze tři keře samičího pohlaví. Keře jsou značně vzrostlé, jeden dokonce přesahuje okolní kosodřevinu. V blízkosti těchto keřů roste také několik kříženců s vrbou slezskou. Bílá LOuka Lokalita Bílá louka se nachází v nivě Bílého Labe pod Luční boudou v subalpínském stupni východních Krkonoš přibližně ve výšce 1420 m n. m (Obr. 3n). Je dokladována jak z konce 19. století (Krátký 1887, ROZ), tak i ze začátku 20. století (Krajina 1922, PRC). V okolí Luční boudy bylo v roce 2009 nalezeno 6 kvetoucích rostlin. Jeden drobný samčí keř se nacházel v těsné blízkosti západního křídla boudy. V následujícím roce tento jedinec nalezen nebyl a je velmi pravděpodobné, že zanikl v důsledku probíhajících stavebních úprav na budově. Ve vzdálenosti 30 m severním směrem od západního křídla boudy se v terénní depresi nachází 3 keře, z nichž jsou dva samčího a jeden samičího pohlaví. Tloušťka větví nasvědčuje značnému stáří jedinců. O něco severněji roste další jedinec samčího pohlaví. Při západním okraji boudy se nachází samičí keř střední velikosti a na jižním okraji nad západním křídlem u modré turistické cesty se nachází taktéž keř samičího pohlaví. Dále se na lokalitě vyskytuje několik desítek keřů rozmístěných podél toku Bílého Labe a jeho přítoků v úseku mezi Luční boudou a vodárnou. Vzhledem k malým rozměrům, velmi nízkému vzrůstu a sterilitě jedinců usuzujeme, že se jedná o výsadbu (cf. Lokvenc 1979), přičemž stáří několika jedinců v horní části toku je diskutabilní. Pod vodárnou se na levém břehu nachází dva rozlehlé keře nízkého vzrůstu. Podle tloušťky větví předpokládáme značné stáří těchto jedinců i přesto, že se nám však ani v jednom roce nepodařilo zaznamenat jejich pohlaví. V roce 2010 bylo zjištěno rozsáhlé poškození většího počtu rostlin okusem zvěří. 75 OC48GENTIANA.indb :29

8 Hroneš et al.: Vrba laponská v Krkonoších ÚPSKé RAŠELINIŠTě Rašeliniště se nachází na vrcholovém plató severně od Studniční hory ve výšce 1410 m n. m. K lokalitě udávané Šourkem (1969) jako Obří pláň, u cesty blíže Úpského rašeliniště nebyl nalezen žádný herbářový doklad. Při revizi byly objeveny dva nízké rozprostřené sterilní keře v korytě Úpy. Vzhledem k charakteru růstu keřů a k tomu, že se jejich poloha neshoduje se zákresem v Květeně Krkonoš, je možné, že se jedná o pozůstatek výsadby na Úpském rašeliništi (cf. Vašina & Zahradníková 1998). ÚPSKá jáma a Obří důl Lokalita se nachází ve východních Krkonoších. Vrba laponská zde roste přibližně ve výškách od 1320 do 1370 m n. m. Jedná se o poměrně významnou lokalitu studovaného druhu. Překvapivě je však v herbářích velmi málo dokladovaná (Tausch s.d., BRNU; Traxler s.d., HR). Šourek (1969) udává z Úpské jámy a Obřího dolu následující mikrolokality: Sněhový žlab (Obr. 3o, N, E), prostor mezi vodopády Úpy a Úpičky (Obr. 3p, N, E), dno dolu při Lavinovém potoku, louka na Dolech. Při terénní revizi se podařilo vrbu laponskou nalézt pouze na dvou místech v Úpské jámě. Ve Sněhovém žlabu se nachází jeden samčí keř společně s jedinci vrby dvoubarvé (Salix bicolor). Jedná se o nepříliš vitálního jedince, který je značně poškozen vysokou zvěří. Druhým místem je okolí horního toku Úpičky, kde bylo nalezeno přibližně 40 keřů středního vzrůstu, jejichž pohlaví nebylo zaznamenáno. Dále se na lokalitě vyskytují také kříženci s vrbou slezskou. Údaje z Obřího dolu se nepodařilo i přes intenzivní průzkum potvrdit. Obří hřeben Lokalita se pravděpodobně nachází na severovýchodním svahu Sněžky. Vrba laponská se zde vyskytovala ve dvou sterilních exemplářích na východním svahu ve výšce asi 1500 m n. m. (Šourek 1969). K této populaci se zřejmě vztahuje také Adámkův doklad s lokalizací: Cestou od Sněžky na sever (Adámek 1912, GM). Při terénní revizi nebyl na Šourkem udávaném místě nalezen žádný keř. S přihlédnutím na extrémní mikroklimatické podmínky na dané lokalitě je velice pravděpodobné, že lokalita zanikla. Rýchory Rozsocha Rýchor leží přibližně 12 km jihovýchodně od hlavního masivu Krkonoš. Výškové maximum hřebene je 1033 m n. m. Lokalita je uvedena v Květeně Krkonoš (Šourek 1969) a existuje k ní jediný herbářový doklad (Šourek 1959, PR). Podle Šourkových údajů na schedě rostla vrba laponská u cesty při vstupu do bukového pralesa. Výskyt jednoho keře vrby laponské na slatiništi před Dvorským lesem uvádí také J. Štursa (písemné sdělení). Během našeho průzkumu ve vrcholových partiích Rýchor jsme však výskyt vrby laponské nepotvrdili. Vzhledem ke klimatickým podmínkám a velké odlehlosti této lokality od centrálního hřebene Krkonoš považujeme výskyt vrby laponské na Rýchorách za výjimečný. Šourkův herbářový doklad však případné pochybnosti o výskytu vrby laponské na této lokalitě vyvrací. DISKuZE V Květeně ČR (Chmelař & Koblížek 1990) se uvádí z Krkonoš tři lokality výskytu vrby laponské: Úpská jáma, Pančavská a Labská louka. Kromě toho se však tento druh prokazatelně vyskytuje či vyskytoval na řadě dalších lokalit. Vzhledem k tomu, že ve druhé polovině 20. století byl v rámci Generelu vysokohorského zalesňování Krkonoš realizován poměrně rozsáhlý projekt výsadeb vrby laponské v subalpínském stupni Krkonoš, jsou některé současné lokality tvořeny směsí původních a vysazených rostlin popř. jsou tvořeny výhradně výsadbami. Na základě stáří herbářových dokladů a stáří rostlin přímo na lokalitách považujeme za původní kromě tří výše uvedených lokalit také alespoň některé jedince na těchto dnes existujících lokalitách: Bílá louka, Důl Bílého Labe, Modrý důl, Labská 76 OC48GENTIANA.indb :29

9 Opera Corcontica 48/2011 bouda a Labský důl, Úpské rašeliniště. Jako původní hodnotíme také populaci nad Výrovkou, která sice byla poprvé herbářově doložena poměrně nedávno (Kubát 1989, LIT), ale podle velikosti polykormonů a tloušťky jejich kmínků usuzujeme na značné stáří těchto rostlin. Původní výskyt nelze vyloučit ani na lokalitách Navorská louka a prameniště Stříbrné bystřiny, ke kterým se vztahují literární doklady (cf. Lokvenc 1959, Šourek 1969). Dalším původním místem výskytu je dnes pravděpodobně zaniklá lokalita Obří hřeben, doložená starším herbářovým dokladem (Adámek 1912, GM). Ověřit se nám nepodařilo také další, s nejvyšší pravděpodobností původní výskyty v Kotelních jamách (odkud je ovšem druh uváděn pouze v literárních pramenech; Šourek 1969) a také na Rýchorách. Za sporný považujeme výskyt na lokalitě Špindlerova bouda doložený jedinou herbářovou položkou (Dostál 1929, PRC) a zmiňovaný také v Květeně Krkonoš (Šourek 1969). Sám autor květeny zde výskyt druhu nezaznamenal a pouze cituje starší literární údaje (Schube 1903). Rovněž během našeho terénního průzkumu zde nebyl druh nalezen a ani stanovištní podmínky na lokalitě neodpovídají ekologickým nárokům druhu. V tomto případě nelze vyloučit například záměnu sched či chybnou lokalizaci. Na dalších dvou lokalitách (Petrovka a Martinovka) je druh uváděn pouze v literárních pramenech a nebyl nikdy doložen v herbářích. Výskyt na těchto lokalitách považujeme za málo pravděpodobný, především pro nevhodné stanovištní podmínky, zcela odlišné od ostatních lokalit výskytu vrby laponské na české straně Krkonoš. V případě těchto lokalit je možným vysvětlením záměna s jinými taxony (např. hybridy). V západních Krkonoších byla vrba laponská vysazena na devíti lokalitách, kde se přirozeně nevyskytovala. Jedná se o lokality: Kamenné návrší, Mrtvý vrch, Kyselý kout, pod Kyselým koutem, prameniště Malé Mumlavy, prameniště Velké Mumlavy, rašeliniště Harrachova louka, prameniště Pudlavy a prameniště Medvědího potoka. Do výčtu lokalit nezahrnujeme lokalitu Navorská louka (cf. Vašina & Zahradníková 1998), kterou kvůli nepřesné lokalizaci slučujeme s lokalitou rašeliniště Harrachova louka. Ve východních Krkonoších byl druh zcela nově vysazen na rašeliniště nad Richtrovými boudami, na prameniště Zeleného potoka a na tzv. Koňské louky pod chatou Výrovka (Lokvenc 1979, Vašina & Zahradníková 1998). Jak vyplývá z dokumentace výsadeb, veškerý použitý rostlinný materiál je autochtonního původu. Při odběru materiálu však nebyli rozlišováni jedinci vrby laponské a hybridi s vrbou slezskou (Lokvenc in verb. 2010). Díky tomu se mohly rostliny hybridního původu dostat i na lokality, kde se přirozeně nevyskytovaly a ovlivnit tak introgresí původní genofond vrby laponské. Míra ohrožení vrby laponské hybridizací s vrbou slezskou v Krkonoších však prozatím není známa a bude předmětem dalšího studia. Lysý morfotyp vrby laponské (Salix lapponum var. daphneola) je uváděn v literatuře a doložen herbářovými doklady pouze z jediné lokality Pančavské louky (Tausch 1837, Šourek 1969, Chmelař & Koblížek 1990). Jeho nález i mimo Pančavskou louku je proto poměrně překvapivý. Jedinci odpovídající popisu S. lapponum var. daphneola byli nalezeni vtroušeni v populacích typicky oděných rostlin na čtyřech poměrně blízkých mikrolokalitách v západní části Krkonoš: na dvou na Pančavské louce a na dvou v Labském dole. Většina populací vrby laponské v Krkonoších se jeví jako poměrně stabilní s dostatkem kvetoucích jedinců. Snad jediným vážným problémem do budoucna druhu může být nadměrný stav vysoké zvěře. Zvýšený pastevní tlak ze strany vysoké zvěře vedl ve Skotsku k vyhubení vrby laponské na většině území (Milne et al. 2006). Na mnoha lokalitách v Krkonoších bylo zjištěno značné poškození keřů okusem a také rozlámání starých větví. Stav vysoké zvěře a její vliv na populace vrby laponské by proto měl být do budoucna monitorován. Poděkování Děkujeme Správě KRNAP za umožnění výzkumu v první zóně národního parku. Dále děkujeme RNDr. Vilému Pechancovi, Ph.D. za pomoc s mapovými podklady. RNDr. Janu Štursovi a Ing. Jitce Zahradníkové děkujeme za cenné informace a připomínky k rukopisu. Vznik článku byl podpořen grantem IGA Prf Biodiverzita rostlin a jejich interakce s prostředím. 77 OC48GENTIANA.indb :29

10 Hroneš et al.: Vrba laponská v Krkonoších LITERATuRA Hradílek Z., Lizoň P. & Tlusták V. 1992: Soupis botanických sbírek v Československu. Vlastivědné muzeum Olomouc. 73 str. Chmelař J. & Koblížek J. 1990: Salicaceae Mirbel vrbovité. In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 2, Academia Praha: Chmelař J. & Meusel W. 1976: Die Weiden Europas. A. Ziemsen-Verlag Wittenberg-Lutherstadt. 143 str. Chmelař J. 1972: Poznámky k československým druhům rodu Salix. Část II. Druhy vrb vyšších poloh. Čas. Slez. Muz., Opava, Ser. C 11: Chytrý M. (ed) 2007: Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia Praha. 525 str. Koblížek J. 2002: Salicaceae Mirbel vrbovité. In: Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds), Klíč ke květeně České republiky, Academia Praha: Krahulec F. 2006: Species of vascular plants endemic to the Krkonoše Mts (Western Sudetes). Preslia 78: Kwiatkowski P. 2006: Rośliny naczyniowe kotłów polodowcowych Karkonoszy. Przyroda Sudetów 9: Lokvenc T. 1959: Rozšíření dřevin nad horní hranicí lesa v Krkonoších. Acta Musei Reginaehradecensis ser. A: Scientiae Naturales 2: Lokvenc T. 1979: Umělé rozšíření některých vzácnějších dřevin v alpínské oblasti Krkonoš v létech Opera Corcontica 16: Milne J. M., Ennos R. A. & Hollingsworth P. M. 2006: Vegetation influence on ectomycorrhizal inoculum available to sub-arctic willow (Salix lapponum L.) planted in an upland site. Bot. J. Scot. 58(1): Procházka F. (ed) 2001: Černý a Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda 18: Schube T. 1903: Die Verbreitung der Gefässpflanzen in Schlesien, Schlesien preußischen und österreichischen Antheils. Druck von R. Nischkowski Breslau. 362 str. Skvortsov A. K. 1968: Willows of the USSR. Taxonomic and geographic revision. Nauka Moskva. Šourek J. 1969: Květena Krkonoš. Academia Praha. 452 str. Štursa J., Kwiatkowski P., Harčarik J., Zahradníková J. & Krahulec F. 2009: Černý a červený seznam cévnatých rostlin Krkonoš. Opera Corcontica 46: Tausch I. F. 1837: Beobachtungen über einige Salices. Flora 20(22): Vašina V. & Zahradníková J. 1998: Výsadby vrby laponské v Krkonoších. In: Štursa J. & Marková J. (eds), Ročenka Správy KRNAP: OC48GENTIANA.indb :29

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY THAYENSIA (ZNOJMO) 2014, 11: 135 138. ISSN 1212-3560 CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY ERIOCHLOA VILLOSA NEW SPECIES OF FLORA OF THE CZECH REPUBLIC Radim P a u l i

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

Dokumentace k veřejným zakázkám malého rozsahu projekt MGSII

Dokumentace k veřejným zakázkám malého rozsahu projekt MGSII Dokumentace k veřejným zakázkám malého rozsahu projekt MGSII 25 Příprava záchranného programu hořečky hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella

Více

BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (HERACLEUM MAN- TEGAZZIANUM SOMM. ET LEV.) V CHKO ŽE- LEZNÉ HORY A REDUKCE JEHO POČETNOSTI

BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (HERACLEUM MAN- TEGAZZIANUM SOMM. ET LEV.) V CHKO ŽE- LEZNÉ HORY A REDUKCE JEHO POČETNOSTI Vč. sb. přír. - Práce a studie, 6 (1998): 93-98 ISBN: 80-86046-33-4 BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (HERACLEUM MAN- TEGAZZIANUM SOMM. ET LEV.) V CHKO ŽE- LEZNÉ HORY A REDUKCE JEHO POČETNOSTI Heracleum mantegazianum

Více

Opatření obecné povahy č. 8/2010 Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí

Opatření obecné povahy č. 8/2010 Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí Správa Krkonošského národního parku Vrchlabí 1.12.2010 č.j. KRNAP 10051/2010 Opatření obecné povahy č. 8/2010 Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí o omezení vstupu z důvodu ochrany přírody Správa

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné

Více

v jihozápadních Čechách

v jihozápadních Čechách Sborník muzea Karlovarského kraje 19 () 425 Hnízdění hohola severního (Bucephala clangula) v jihozápadních Čechách Pavel Růžek a Libor Schröpfer ÚVOD Hohol severní (Bucephala clangula) patří k ptačím druhům,

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe)

Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) rozšíření a management v Bílých Karpatech Zpracovali Eva Hettenbergerová & Karel Fajmon 2014 Obsah Úvod... 3 Metodika průzkumu... 3 Výsledky... 5 Závěr a poznámky

Více

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních

Více

Báňská díla pod Krudumem

Báňská díla pod Krudumem Báňská díla pod Krudumem Nálezová zpráva z archeologického a terénního výzkumu Karlovy Vary Krajské muzeum Karlovy Vary 14. listopadu 2004 Mgr. Jiří Klsák Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov Vladislav

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Blaník Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Přechod hřebene Krkonoš 2. 7. 6. 7. 2015

Přechod hřebene Krkonoš 2. 7. 6. 7. 2015 Přechod hřebene Krkonoš 2. 7. 6. 7. 2015 2. 7. čtvrtek Odjezd ze Vsetína 9.03 Vsacanem do Pardubic Pardubic 10.00 autobusem do Pece pod Sněžkou - ubytování v chatě KČT Pod Studničnou (cca 750 m od autobusu)

Více

Salicaceae: Salix -vrba. Kurs ekologické floristiky 12.1. 2010

Salicaceae: Salix -vrba. Kurs ekologické floristiky 12.1. 2010 Salicaceae: Salix -vrba Kurs ekologické floristiky 12.1. 2010 Komplikace při určování větší počet taxonů, některé jsou pěstované druhy se navzájem často kříží jiné znaky v době květu ( a zvlášť) a v době

Více

Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází lesa pro TP1 cílový v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází

Více

ZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc

ZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc ZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc ZPRÁVA O VÝZKUMU EXOKRASOVÝCH FOREM JIŽNÍ A JIHOZÁPADNÍ ČÁSTI VRCHU ŠPRANĚK Lokalita výzkumu: Jižní a jihozápadní

Více

stupeň ohrožení Silně ohrožený

stupeň ohrožení Silně ohrožený Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Blatná Datum

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek

Více

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku

Více

Zpráva o aktuálním a historickém rybářském hospodaření v EVL Krkonoše

Zpráva o aktuálním a historickém rybářském hospodaření v EVL Krkonoše LIFE11 NAT/CZ/490 Zpráva o aktuálním a historickém rybářském hospodaření v EVL Krkonoše Aktivita A.6 2013 Verze 2013.07.14 Obsah Úvod... 3 Hospodaření a působnost jednotlivých místních organizací Českého

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Distribution of Elatine orthosperma in the Czech Republic

Distribution of Elatine orthosperma in the Czech Republic Distribution of Elatine orthosperma in the Czech Republic Author of the map: Zdenek Kaplan, Jan Prančl, Kateřina Šumberová Map produced on: 18-11-2015 Database records used for producing the distribution

Více

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

- taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů)

- taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů) - produkují taxonomickou diverzitu hybridizací uvnitř skupiny - taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů) - hlavní příčina taxonomické obtížnosti: relativně běžná hybridizace

Více

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní

Více

VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC

VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC Obr. 1. Pravý břeh Ohře s rybím přechodem. Zde má být umístěna MVE. ZHOTOVITEL: RNDr. Luboš Beran, PhD. Křivenice 58 277 03 Horní Počaply e-mail: lubos.beran.krivenice@seznam.cz

Více

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného

Více

Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém

Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém Velmi cennou součástí sbírky rostlin pěstovaných v Květné zahradě v Kroměříži je také kolekce kamélií čítající 40 vzrostlých stromů a stejný počet menších rostlin

Více

FIRMA: Ing. Jan N Ě M E Č E K - projekční kancelář

FIRMA: Ing. Jan N Ě M E Č E K - projekční kancelář FIRMA: Ing. Jan N Ě M E Č E K - projekční kancelář Sídlo: Zemědělská 897, 500 03 Hradec Králové, tel. 604783561 Název akce: T U R I S T I C K Ý C H O D N Í K V O S E C K Á T V A R O Ž N Í K Okres: Semily

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

Monitoring evropsky významného druhu

Monitoring evropsky významného druhu Monitoring evropsky významného druhu Notothylas orbicularis (Schwein.) A. Gray na lokalitách Lipová-lázně a Lázně Jeseník v roce 2010 2010 Magda Zmrhalová Magda Zmrhalová, Revoluční 192, 788 15 Velké Losiny,

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Vrby Severní Moravy a Slezska

Vrby Severní Moravy a Slezska Vrby Severní Moravy a Slezska Radim J. Vašut (UP OL) B. Brandová (UP OL), L. Klečková (AOPaK), J. Ševčík UP OL / AOPaK) Olomouc / Valašské Meziříčí 2013 Salicaceae Mirbel 2(-4) rody: - Salix - Populus

Více

Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha

Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha Soubor map: Hodnoty biodiverzity jednotlivých SLT podle výskytu prioritních přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 ve vybraných VZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek,

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Velká Javořina Monika Reňáková, 7. A Velká Javořina ( slovensky Veľká Javorina) je hora v Bílých Karpatech na moravskoslovenském pomezí.

Více

Závěrečná zpráva o projektu Projekt byl realizován za laskavé finanční i morální podpory Karlovarského kraje.

Závěrečná zpráva o projektu Projekt byl realizován za laskavé finanční i morální podpory Karlovarského kraje. KVK08_prstnatec_D660_ZZ_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Projekt byl realizován za laskavé finanční i morální podpory Karlovarského kraje. Název projektu: Mapování prstnatce májového Evidenční

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí

Více

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy Vegetační stupně, trofické a hydrické řady na příkladu střední Evropy Sled orobiomů (veget. stupňů) dán: FG pásmem, (geobiomem) Teplotní a Srážkovou kontinentalitou / oceanitou Poloze pohoří v rámci FG

Více

První nález raka říčního (Astacus astacus) v kvadrátu 5562. Jiří Patoka & Lukáš Kalous. Abstrakt

První nález raka říčního (Astacus astacus) v kvadrátu 5562. Jiří Patoka & Lukáš Kalous. Abstrakt První nález raka říčního (Astacus astacus) v kvadrátu 5562 Jiří Patoka & Lukáš Kalous Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra zoologie a rybářství,

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE

OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE Zdeněk Vícha Abstrakt Pěstování topolů má u LZ Židlochovice dlouhodobou tradici. První zmínky o pěstování topolů na Židlochovicku pocházejí z r. 1818.

Více

05. Park u kina Petra Bezruče

05. Park u kina Petra Bezruče 05. Park u kina Petra Bezruče Přestavba Frýdku-Místku probíhala od roku 1963. Prvními obytnými soubory byla sídliště Riviera I a II a Bezručovo. Nárůst počtu obyvatel v této lokalitě vyžadoval i nové objekty

Více

Plán péče o přírodní památku Smrčina

Plán péče o přírodní památku Smrčina Plán péče o přírodní památku Smrčina (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 946 kategorie ochrany: přírodní

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách

Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách Představuji Vám domácího zástupce krásné a bohaté čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) prstnatec

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Vítězslav Plášek, 2013 Lokality a termíny návštěv na jednotlivých lokalitách Černá Ostravice 1 střední Staré Hamry 14.9.2013 Černá Ostravice 2 horní Staré Hamry

Více

Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013

Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013 Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013 2013 Štěpán Koval & Magda Zmrhalová Monitoring a zpracování výsledků Štěpán Koval, Magda Zmrhalová Fotodokumentace Štěpán Koval (ŠK), Magda Zmrhalová (MZ) Grafické

Více

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO Ing. Monika HAMANOVÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická universita,

Více

Čl. 1 Úvodní ustanovení. 3) Zákaz vstupu je platný v období od 1.12.2014 do 15.5.2015, od 1.12.2015 do 15.5.2016 a od 1.12.2016 do 15.5.2017.

Čl. 1 Úvodní ustanovení. 3) Zákaz vstupu je platný v období od 1.12.2014 do 15.5.2015, od 1.12.2015 do 15.5.2016 a od 1.12.2016 do 15.5.2017. Správa Krkonošského národního parku - Veřejná vyhláška - Vrchlabí 21. října 2014 čj. KRNAP 07352/2014 Správa Krkonošského národního parku ve Vrchlabí jako orgán státní správy ochrany přírody a krajiny

Více

Odjezd: Karviná 15:00, Petřvald 15:20, Havířov 15:30, Ostrava 15:40

Odjezd: Karviná 15:00, Petřvald 15:20, Havířov 15:30, Ostrava 15:40 24. 28. října 2014 1. den (24. října 2014) Odjezd: Karviná 15:00, Petřvald 15:20, Havířov 15:30, Ostrava 15:40 Trasa autobusu: Ostrava Mohelnice Hradec Králové Úlibice Nová Paka Horka u Staré Paky Studenec

Více

Národní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005

Národní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005 EVROPA Národní parky I K. Kovářová a K. Čapková, 2005 Národní parky Velkoplošné chráněné území, jehož značnou část zaujímají přirozené, nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v němž rostliny,

Více

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství širšího Ostravska základ pro ekologickou výchovu

Více

EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O)

EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O) EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O) Autoři:.... Výsledná známka: Základní pravidla: Každý pracuje na svém pracovním úkolu a je odpovědný za jeho vyplnění. Je možné spolupracovat ve skupině max. 4 členné. Spolupráce

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

Silicified stems of upper Paleozoic plants from the Intra Sudetic and Krkonoše Piedmont basins

Silicified stems of upper Paleozoic plants from the Intra Sudetic and Krkonoše Piedmont basins Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Geologie Studijní obor: Paleobotanika Mgr. Václav Mencl Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea

Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea v květeně severovýchodní Moravy Petr Koutecký Přírodovědecká fakulta JU České Budějovice Knautia arvensis agg. Tradiční pojetí tetraploidi (2n = 40) Knautia arvensis

Více

REVITALIZACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA SLANÝ

REVITALIZACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA SLANÝ REVITALIZACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA SLANÝ 8 NÁVRH ÚPRAV ULIC LÁZEŇSKÉ, PALACKÉHO,NA HRADBÁCH, VELVARSKÉ, HAVÍŘSKÉ, U BRODU (ARCHITEKTONICKÁ STUDIE) Sýkora a kolektiv únor 2008 REVITALIZACE HISTORICKÉHO

Více

ENTENTE FLORALE EUROPE 2009

ENTENTE FLORALE EUROPE 2009 ENTENTE FLORALE EUROPE 2009 Belgie Chorvatsko Irsko Itálie Nizozemí Spojené království Petr Šiřina; člen mezinárodní hodnotitelské komise Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie Populační ekologie, stanovištní nároky a generativní reprodukce kriticky ohrožených druhů cévnatých rostlin ČR (Adenophora liliifolia,

Více

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem .jen strašák??? aneb zkušenosti z Labských pískovců Invaze a expanze rostlinných druhů Invaze

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více

Jeziora Międzybrodzkiego Hrobacza Ląka Krzyż Trzeciego Tysiąclecia,

Jeziora Międzybrodzkiego Hrobacza Ląka Krzyż Trzeciego Tysiąclecia, Dnešní výlet nás zavede do hor od našich domovů nepříliš vzdálených, ale prakticky neznámých, do geomorfologického celku nazývaného Beskid Mały. Tento nepříliš rozsáhlý horský celek o délce asi 35 km a

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Luční potok v

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek

Více

Okoun říční - Perca fluviatilis

Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční je značně rozšířenou rybou celého severního mírného pásu. Obývá Evropu, značnou část Asie a také Severní Ameriku. kde žije poddruh P. fluviatilis flavescens

Více

ZAOKROUHLOVÁNÍ ČÍSEL cesty po vrcholech hor

ZAOKROUHLOVÁNÍ ČÍSEL cesty po vrcholech hor ZAOKROUHLOVÁNÍ ČÍSEL cesty po vrcholech hor zaokrouhlování na desítky zaokrouhlování na stovky zaokrouhlování na tisíce zaokrouhlování na desetitisíce zaokrouhlování na statisíce 235 431 235 430 532 465

Více

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije)

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) 1 Biodiverzita Biodiverzita rozmanitost života. 2 Druhové bohatství 3/19/2015 Biodiverzita Lze studovat mnoho úrovní biologických prvků (alely, komplexy genů, druhy,

Více

VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace

VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace Prosinec 2011. ÚDAJE O ZADAVATELI A ZPRACOVATELI: Zadavatel: Město Velké Meziříčí Radnická

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606

Více

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ část B Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO Jan Losík červenec 2012 2 Zpracovatel: Mgr.

Více

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce Průvodce Česká republika Jilemnice - zámek, Krkonošské muzeum Zámek 50 36'37.30"N 15 30'16.06"E Historie Jilemnického zámku spadá do 16. století, kdy byl založen pány z Újezdce. První velká přestavba se uskutečnila v roce 1716.

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Distribution of Tragus racemosus in the Czech Republic

Distribution of Tragus racemosus in the Czech Republic Distribution of Tragus racemosus in the Czech Republic Author of the map: Jiří Zázvorka Map produced on: 18-11-2015 Database records used for producing the distribution map of Tragus racemosus published

Více

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy I. Identifikace žadatele Vlastník pozemku: Petr Šust Datum narození: 2.8.1963 Adresa: Na Horánku 275, 384 11 Netolice Kontakt: 605 356 147 II. Identifikace zpracovatele

Více