č íslo 2 roč ník 5 kvě ten 2007

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "č íslo 2 roč ník 5 kvě ten 2007"

Transkript

1 č íslo 2 roč ník 5 kvě ten 2007 h l a v n í t é m a : P S Y C H O L O G I E Učebnice ekologické výchovy pro 1. stupeň ZŠ Vzniknou lesní školky pro děti? Ten klasický přístup je podle mne fakt přežitá věc... Dívat se z okna je zdravé Stromy proti kriminalitě Ekologie rozšiřuje psychologické obzory Deborah Du Nann Winterová o léčení trhliny mezi planetou a naším já Jak na průřezové téma Environmentální výchova Návody na aktivity: Den poté a Projekt peníze Den otevřených dveří ve větrných elektrárnách Biorockfest Ropákovi je 15 Příloha: Odpovědná spotřeba

2 EDITORIAL Vážení čtenáři, TRADIČNÍ PSYCHOLOGIE ZAOSTŘUJE POZORNOST NA ZLEPŠOVÁNÍ INFORMAČNÍ VYBAVENOSTI, posilování norem a uvědomování si souvislostí našich činů, ekologický přístup by navíc také zdůrazňoval širší a hlubší úrovně zkušenosti... píše Deborah Du Nann Winterová, autorka jedné z nejuznávanějších ekopsychologických knih s názvem Ekologická psychologie: léčení trhliny mezi planetou a naším já. Vybrané myšlenky z této publikace otiskujeme v Bedrníku v českém jazyce díky původnímu překladu Jany Ottové. A překlad do redakce doputoval zase díky Janu Krajhanzlovi, který se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy systematicky snaží uvádět ekopsychologický obor do života. Jan Krajhanzl také věnoval kus svého volného času na pomoc s přípravou tohoto čísla a patří mu za to dík. Poděkování rovněž patří docentu Marku Fraňkovi z Univerzity Hradec Králové, který laskavě poskytl k otištění v Bedrníku souhrnný článek o environmentální psychologii. Dovíte se z něj například, že dívat se z okna zvlášť do zeleně je zdravé. Podle odborníků z Michiganské univerzity přepracovaný a duševně vyčerpaný člověk nejlépe obnoví síly v přírodním prostředí. I pouhý pohled z okna, zejména do prostředí s rostlinstvem, má vliv na náš duševní stav zlepší pozornost, schopnost řešit problémy, emocionální stav a do jisté míry i fyzické zdraví! Vizuální stránka přírodního prostředí má z hlediska lidského vnímání pro tento účel určité ideální vlastnosti je dostatečně komplexní a přitom koherentní, shrnuje v článku Marek Franěk. Inu, zůstáváme dětmi přírody, i když to tak v dnešním dramaticky se měnícím světě někdy ani nevypadá. Čím starší děti, tím víc je patrný návyk na interiérové činnosti, píše Emilie Strejčková v článku O přírodě v dítěti a kolem něj. U mladých lidí se podle ní projevil prudký nárůst času tráveného u televize a především počítačů. Venkovní prostor pro ně získává do značné míry charakter čehosi, co je nezbytné překonávat při přemisťování mezi životně důležitými interiéry bytů, škol, hal či nákupních center. Ba prý je vytěsňování přírody z životního pole mladého člověka už často patrné na poklesu tělesné a duševní vitality... Něco na tom asi bude, našeptává selský rozum. Vždyť stres a jeho chemismus je také prastarý mechanismus, který nás přímo pojí s dávnými předky, lovci mamutů a jiných vymřelých druhů. Určitě není od věci začít to zkoumat i sofistikovanějšími racionálními prostředky, než je prostá životní moudrost, jakkoli jejím cenným aspektem je celostní přístup, kterého nám třeba jako soli. Jít na procházku do přírody nebo nechat to koňovi je přece osvědčený přístup na problémy, který michiganští vědci exaktně potvrzují a činí ho důležitějším. A tak vás v příštím čísle Bedrníku pozveme na venkov... Příjemný pohled z okna a mnoho inspirativních procházek přeje Hana Kolářová O B S A H Učebnice o tom, co máme rádi...2 INSPIRACE O přírodě v dítěti a kolem něj...4 Ten klasický přístup je podle mne fakt přežitá věc Cesta do LESa...7 Brďo...9 Zámecká zastavení PROMĚNY Co je a kde se vzala Environmentální psychologie...11 Zelené psychologie Psychologie ve službách Země NÁZORY Ekologie rozšiřuje psychologické obzory Léčení trhliny mezi planetou a naším já DIDAKTIKA Průřezové téma environmentální výchovy (2) Hry a techniky o životním prostředí KALENDÁŘ NABÍDKA Desatero domácí ekologie Titulní strana: Brontosauří dětské oddíly Prožitkový kurz Cestičky, aktivita Living colors. Foto Dalimil Toman, Brďo Vlkani Mikulčice, brdo.brontosaurus.cz. Digitálně upraveno. Příloha: ODPOVĚDNÁ SPOTŘEBA «Kresba Valentin Družinin, Rusko. Připraveno ve spolupráci s Českou unií karikaturistů. 3

3 INSPIRACE O PŘÍRODĚ V DÍTĚTI A KOLEM NĚJ V areálu Toulcova dvora, středisku ekologické výchovy hlavního města Prahy, se po dva roky realizoval výzkum Odcizování člověka přírodě. Provádělo ho několik místních pracovníků i pozvaní odborníci různých profesí, kteří ještě nad rámec své odbornosti měli většinou bohaté praktické zkušenosti jak s dětmi, tak s přírodním prostředím. Zájem byl soustředěn na děti od batolecího věku až po patnáctileté. Hlavním smyslem se stalo zmapování skutečné situace dnešních městských dětí v kontaktu s běžně dostupným přírodním prostředím. S podrobnými výsledky se můžete seznámit v průběhu r na internetových stránkách cz. Na Ministerstvu životního prostředí a střediscích ekologické výchovy je k dispozici publikace Děti, aby byly a žily. Více o širších souvislostech celého průběhu se lze dočíst na internetových stránkách v článku Odcizování člověka přírodě v teorii a praxi. Ubývá praktických zkušeností Jaké nejzajímavější poznatky z výzkumu vyplynuly? Většinu informací o živé přírodě získávají děti především zprostředkovaně (pomocí slov, obrázků, filmů), a to jak v rodině, tak ve škole. Jejich vlastní zkušenosti z kontaktů s venkovním terénem jsou na poměrně nízké úrovni. U dětí z mateřských škol překvapovalo, jak rozeznávají různé živočichy na obrázcích. Znalosti rostlin byly podstatně horší. Představy o tom, kde a jak mohou jimi pojmenované organismy žít, byly stejně špatné u mladších jako u starších dětí. Podstatné také bylo, že žáci základních škol už méně přemýšleli o zadaném úkolu a více o variantách výmluv: To jsme se ještě neučily, to ještě nemohu umět, o to se nezajímám, to v životě potřebovat nebudu, zajímám se o počítače, na blbnutí venku nemám čas Dalším překvapením byly poměrně malé rozdíly při plnění úkolů ve venkovním terénu u dětí v předškolním věku a u školáků. Na žácích ze čtvrtých a pátých tříd bylo zřejmé, že už byli naučeni cenit si více toho, co vytvořil člověk, než toho, na čem jsme existenčně tj. biologicky zcela závislí. Čím starší děti, tím víc je patrný návyk na interiérové činnosti. Venkovní terén je pro starší prostor, který je nezbytné překonávat při přemisťování z životně důležitých interiérů bytů, škol, hal kulturních i sportovních a nákupních center. U všech věkových skupin dětí a mladých lidí se projevil prudký nárůst času tráveného v posledních letech s různými technickými novinkami současné doby, u televize a především u počítačů. Postupné vytěsňování biologické složky z životního pole mladého člověka je už často patrné na poklesu jejich tělesné i duševní vitality (tím není míněn pokles IQ, ale ubývání dovedností a zájmu o získávání zkušeností v praktickém životě). Vzniknou lesní školky pro děti? V průběhu roku 2006 jsem se zabývala náměty na možná zlepšení popsaných negativních procesů ve vývoji současných dětí a pokusy o jejich uvádění do života. Rozsáhlý materiál se soustřeďuje na určité okruhy problémů s ekologickou výchovou. Zde popisuji jenom několik zásadnějších myšlenek, které se týkají dětí, rodin, škol, pedagogů. Základní kostra způsobu života se tvoří hlavně u dětí ve věku do tří let. V ČR by proto bylo důležité rozhodnout, který resort a jak bude podporovat výchovu k udržitelnému životnímu stylu u dětí v tomto věku a bude mít zodpovědnost za tuto důležitou vývojovou etapu. Je nezbytná také lepší meziresortní spolupráce. Rozdělovat vzdělávání po vzoru přicházejícím z EU na formální (povinné), neformální (nepovinné za účasti nějakého lektora) a informální (jedinec se učí sám) je pro resort životního prostředí zatím záležitostí málo frekventovanou a prakticky zatím zcela nevyužívanou. Odcizování dětí přírodnímu prostředí z pohledu uvedeného třídění lze označit jako ubývání příležitostí k informálnímu učení se přímo z přírodních dějů. Jedná se o učení vývojově nejstarší a se vší pravděpodobností i v současnosti v raném dětství nejdůležitější. Kompetentní odbory MŽP mají možnost zadat studii, která by se zabývala všemi souvislostmi mezi informálním učením a životním prostředím: důsledky života ve výhradně urbanizovaném prostředí, nápravnými opatřeními, indikátory Při vyhlašování podmínek grantů pro nevládní neziskové organizace na MŽP, MŠMT a MMR lze upřednostňovat podporu těch zařízení, jejichž součástí budou přírodní plochy a aktivity odehrávající se v zeleni. V ČR už jsou nebo se připravují zásadní materiály, které mohou na uvedený problém pamatovat a vhodnou dotační politikou ho řešit: Akční plány environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, Národní strategie pro vzdělávání pro udržitelný rozvoj, operační programy vzdělávání pro konkurenceschopnost, marrákešský task force k udržitelnému životnímu stylu, krajské koncepce ochrany přírody Pozornost i prostředky získávané z EU se věnují ekologickému vzdělávání hlavně od druhého stupně základních škol (posuzováno podle situace v Praze). Tedy v době, kdy nejpodstatnější návyky způsobu vlastního života (socializace) jsou již pevně ukotveny. Jak dosáhnout potřebných změn? Prosadit vznik vyhlášky s pravidly včasné ekologické výchovy, limitující např. v době školní docházky poměr interiérového a exteriérového pobytu dětí, s přihlédnutím k jejich věku a indikátory hodnotící děti také podle schopností učit se prakticky vhodně reagovat na přírodní děje. Navrhovaný požadavek je ve veřejném zájmu i z hlediska narůstajících změn klimatu. Ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj by významně přispělo ekologicky pozitivní zacházení se školními pozemky: ukázky rehabilitace přírodních společenstev, kvalitní péče o trvalé travní porosty, venkovní učebny apod. K tomu jsou potřebné takové změny v legislativě, aby se financování škol nedělo výhradně podle počtu žáků, což často vede ke snahám zbavovat se školních pozemků. Účinným nástrojem proti stále intenzivnějšímu pokrývání školních venkovních ploch umělými povrchy, nafukovacími halami, živicí, dlažbou apod. by mohl být zájem poslanců strany zelených o prosazení plateb za úbytek ekologických služeb, které 4

4 I N S P I R A C E poskytují výhradně plochy nezpevňované. Toto opatření by mělo výchovné účinky vůči celé veřejnosti, nejen ve školství. V současné době začíná být nedostatek míst v mateřských školách. Ve vyspělých státech se osvědčily tzv. přírodní či lesní školy, kde děti jsou hlavně venku. Pro případ silného deště využívají jen dřevěný přístřešek. I v ČR by takové školky byly přínosem a byl by zájem je zřizovat. Zatím chybí nezbytné legislativní úpravy příslušných vyhlášek. Co brání efektivnějšímu rozvíjení ekologické výchovy Mezi vypozorované nedostatky patří například povrchní meziresortní spolupráce, neochota k vytvoření lepší legislativní opory, rozdělování prostředků podle tlaků zvenčí, a ne podle potřebnosti řešit oslabená místa vývoje. Vadí také roztříštěnost sil ekologicky zaměřených nevládních neziskových organizací. Přehlížíme naši biologickou závislost a přeceňujeme možnosti kulturních vlivů na vývoj. Nejsme ochotni vyvážit demografický vývoj, růst urbanizace a uchování obnovitelných zdrojů. Děti informálním učením vnímají život kolem sebe a přizpůsobují se: něco jiného se jim říká, a něco jiného vidí. Přetrvává myšlenka ochrany přírody před člověkem, místo ochrany přírody s občany a pro ně. Emilie Strejčková Foto archív autorky TEN KLASICKÝ PŘÍSTUP JE PODLE MNE FAKT PŘEŽITÁ VĚC... Občanské sdružení Ametyst Plzeň pořádá jeden z pěti kurzů specializačního studia pro školní koordinátory environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). Kurzy probíhají v rámci projektu Vzdělávání školních koordinátorů EVVO, který realizuje Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina. Specializační studium pro školní koordinátory je financováno z prostředků Evropského sociálního fondu. V naší anketě vypovídají účastníci, co si z kurzu odnášejí. Petra Šimková, koordinátorka EVVO s přibližně dvouletou praxí, Základní škola Suchdol nad Lužnicí, přibižně 280 žáků, asi 20 členů pedagogického sboru, hodně vesnických dětí dojíždějících z okolí, se kterými se celkem dobře spolupracuje (faktor ovlivňující realizaci ekologické výchovy). Jaké důvody vás vedly k tomu, že jste se přihlásila na specializační studium? Pamatuju si, že přišla nabídka, a já jsem ji nechtěla vzít, protože jsem chtěla odcestovat na prázdniny. Nakonec mě vedení přesvědčilo, že bych na kurz jet měla. Takže jsem musela posunout osobní věci a jela jsem přes prázdniny (pozn. úvodní týdenní setkání kurzu) na specializační studium. Dnes už jsem ráda, že jsem tady. Vlastně jsem si jen posunula o týden osobní věci. Věděla jsem, že ekologie je momentálně dost aktuální a že o ní budu muset do budoucna něco vědět. Jsem ráda, že jsem mezi tou menšinou, která měla šanci se sem dostat. S jakými očekáváními jste do studia vstupovala? Jsem začínající učitelka, takže jsem očekávala, že se dozvím víc informací, i když jsme ekologii i biologii měli na vysoké škole jako předmět v pátém ročníku. Spíš jsem očekávala, že si rozšířím obzory, co se týče ekologie. Pro mne je to pohodlnější, než kdybych si informace sama vyhledala. Nenapadly mě nějaké jiné metody práce, nebo že bych mohla načerpat dovednosti či motivaci od kolegů. Našla jste v kurzu něco, co vás mile překvapilo, významně přispělo k vaší práci, zaujalo vás? Překvapilo mne v úvodním týdnu, že se o nás organizátoři hezky starali. Překvapila mne vegetariánská strava netušila jsem, že to bude až takhle do detailů ekologické! Překvapilo mne, kolik je účastníků, pak někteří lidi, a nakonec, co všechno se dá v rámci ekologické výchovy vytvořit, co by mne samotnou vůbec nenapadlo. A naopak, mohla byste uvést něco, co byste zejména v obsahu kurzu změnila, vylepšila? Některé přednášky mi nepřijdou vhodné k tématu environmentální výchovy, někdy mi nevyhovují samotní přednášející, pokud nedokážou zaujmout. Využila jste ve své školní praxi něco, co jste se naučila v rámci kurzu? Ve školní praxi jsem opravdu využila kontaktní hry, zejména když jsem suplovala ve spojené třídě, kde se nedalo běžně učit. Řekla jsem si, že to tedy spojím, a dělala 5

5 I N S P I R A C E jsem se žáky kontaktní hry, které jste nás naučili. Dál zkouším debaty v hodině, když je nějaké volnější téma, kdy žáci můžou vyjádřit vlastní názor. Snažím se environmentální výchovu zařazovat právě do biologie. Snažím se i s dětmi chodit do přírody víc než předtím. Na Den dětí jsme také dělali soutěže pro děti. Obvykle na hry není čas, nedá se to stihnout, ale zkouším. Co mi hodně pomohlo, jsou informace od kolegů zkušenosti ze školy obecně, ale i motivace k tvorbě projektů. Taková ta praktická pomoc, jak se co dělá, kde získám grant, protože to se obvykle nikde neřekne. Vím, že když budu něco potřebovat, mám kontakty na lidi z kurzu, kteří mi poradí a poskytnou informace. A začneme třídit odpad pan ředitel nakoupí koše, už je to domluvené! To je další poznatek z praxe. Pavel Glózik, koordinátor EVVO, zástupce ředitele, délka praxe 16 let, Základní škola bratří Čapků, Příbram, zhruba 600 žáků, 45 učitelů, dvě oddělená pracoviště (faktor, který ovlivňuje realizaci ekologické výchovy na škole). Jaké důvody vás vedly k tomu, že jste se přihlásil na specializační studium? Nezanedbatelný důvod byl, že studium je hrazené z fondů Evropské unie, takže to neznamenalo žádnou finanční zátěž pro školu. Dalším důvodem bylo, že jsem ukončil předchozí studium a byl jsem nějakou dobu bez studia, což je pro mě věc málo přijatelná já se rád vzdělávám. Protože mám postgraduál z agroekologie a ochrany životního prostředí, po těch letech jsem chtěl trochu oprášit vědomosti a podívat se dál. Dalším důvodem je, že se člověk setkává s lidmi, kteří jsou stejně naladění, což je perfektní vzpruha do práce, získává metody, nápady náměty, zkušenosti, postřehy a všechno to, co ho posouvá dopředu. S jakými očekáváními jste do studia vstupoval? Já rád chodím bez očekávání, protože když člověk něco očekává a to se nenaplní, tak potom bývá zklamaný a frustrovaný. Ale takové to vnitřní, hluboké očekávání určitě bylo někam patřit, najednou být ve skupině lidí, kteří jsou na stejné vlně, mají cíl, který když není stejný, tak je hodně blízký, lidí, kteří přemýšlí obdobným způsobem o tom samém problému. Jinak se nechám spíš tak lehce unášet na vlnách toho, co kurz přináší, a i když někdy frflám, tak si snažím vzít to, co se mi hodí. I když některé věci znám a dělal jsem je mnohokrát, vím, že každá situace je jiná na prožitek a to je obohacující. Našel jste v kurzu něco, co vás mile překvapilo, významně přispělo k vaší práci, zaujalo vás? Co mě vždy znovu překvapuje, je, že když se chce, tak to jde. Tady se nemluví na teoretické úrovni, ale zabýváme se konkrétními příklady z praxe. Vidíme, že na školách ty nápady jdou prosadit, i když je to někdy těžké, a že třeba i s malými náklady se dá udělat opravdu hodně práce. To jsou věci, které nabíjí. Když vidíte zahradu, která vzešla loni se začalo plánovat a letos už tam kvetou rostliny tak je to úžasný. Opravdu tudy ta cesta vede. A naopak, mohl byste uvést něco, co byste zejména v obsahu kurzu změnil, vylepšil? V každém případě ubytování. Domnívám se, že když jsou možnosti pořádat takovéto kurzy z prostředků Evropské unie, bylo by dobré zvážit, na jaké úrovni bude ubytování účastníků. Co se týče obsahu, mně osobně hodně sedí to, co dneska dopoledne probíhalo (pozn. metody dramatické výchovy). Obecně si ale myslím, že bylo vhodné takovým metodám vyhradit větší prostor, aby i prožitek z metody byl pro účastníky větší. Někteří neumí z prožitku vytěžit, když chybí širší souvislosti. Chtělo by to vysvětlení, proč ta metoda tu je, motivaci, naladění na metodu, pak vyhradit čas na reflexi. K metodě je třeba se dopracovat, dorůst do ní, užít si techniky. Tam je vidět, že pořád nerozumíme nové koncepci vzdělávání. Učitelé pořád lpí na učivu. My to nestihneme, na to není čas, mám jenom pětačtyřicet minut. Ale přece rámcový vzdělávací program není o učivu, ale o žákovi. Až nám tohle dojde, potom z těchto metod vytěžíme sto procent. Využil jste ve své školní praxi něco, co jste se naučil v rámci kurzu? Jsem orientovaný na osobnostní rozvoj, takže pro mne je zážitkem každá hodina, kde se dítě otevírá. Zážitek souvisí s konkrétní metodou. Když s nimi sypu semínka do skleniček, povídáme si u toho a odkryjeme různé věci, je to hluboký zážitek nejen pro mne... Hlavně pro ty děti. To je konkrétní metoda, kterou jsem viděl tady. Řekl bych, že využiji spíš kratší metody, abychom se v hodině uvolnili, abychom si užili odpoledne. Nějaké informace je potřeba, ale nemyslím, že přírodovědná praktika musí být nutně o informacích. Blanka Kouřilová, koordinátorka EVVO, délka praxe 20 let, Střední odborná škola elektrotechnická, Hluboká nad Vltavou; zhruba 500 žáků, asi 20 stálých členů pedagogického sboru. Jaké důvody vás vedly k tomu, že jste se přihlásila na specializační studium? Na škole vyučuji fyziku a chemii, takže ekologie je v podstatě vyučována v rámci chemie. Protože nejsem biolog, chtěla jsem si tady rozšířit specializaci a naučit se nějaké nové metody. Zdá se mi, že ty klasické způ- 6

6 I N S P I R A C E soby výuky, které jsem se třeba já učila na škole učitel vykládá, student poslouchá jsou v dnešní době už přežitou záležitostí. S jakými očekáváními jste do studia vstupovala? Na to jsem už vlastně odpověděla z toho důvodu, že jsem si chtěla rozšířit specializaci, dozvědět se i nějaké novinky z oboru. To povědomí se pořád mění. Zajímaly mě třeba změny klimatu z fyzikálního hlediska. Očekávala jsem jiný pohled. A především mě zajímaly nové způsoby výuky. To si myslím, že nás fakulta nenaučila a na ledacos jsem musela přijít až praxí... A docela ráda si to zkouším. Našla jste v kurzu něco, co vás mile překvapilo, významně přispělo k vaší práci, zaujalo vás? Mile mě překvapilo, že se tu vystřídala spousta zajímavých lidí z různých oborů, se kterými bych neměla šanci se v běžné školní praxi setkat třeba pan doktor Šuta, od kterého jsem už něco četla. I ty materiály, které dostáváme, jsou pro mne výhodné, protože něco z toho jsem mohla použít v hodině bez větších zásahů. Je fajn, když takovou tu klasickou přípravu, kterou jako učitelé umíme dělat, dostaneme najednou od někoho, kdo učitelem není. V materiálu jsou pak někdy vypíchlé věci, které by mne vůbec nenapadly, a ušetří to práci. Navíc těm materiálům důvěřuji jako zdroji informací, zvlášť těm, co jsou rozesílány v rámci sítě M.R.K.E.V., což je v dnešní době vzácné. Děti nosí různé články z populárně-naučných časopisů, o kterých si někdy myslím, že to je tak zpopularizované, až je to na hranici pravdivosti. A naopak, mohla byste uvést něco, co byste na kurzu změnila, vylepšila? Lektoři často vysvětlují, jak některé postupy použili na školách, ale já si myslím, že tyhle programy (pozn. ekologické výukové programy) jsou hodně odlišné od běžné, kažodenní školní výuky. Ocenila bych, kdyby se tohle k sobě trošičku přiblížilo. Možná víc zdůraznit tu provázanost se školní praxí. Ale vzhledem k věku některých lektorů je to určitě náročné, někteří tu zkušenost mít nemůžou, a já si myslím, že některé věci není možné ověřit jinak než zkušeností. Možná kdyby nám to lektoři ještě víc usnadnili, víc naznačili témata... Kantor je zavalený prací, proto kdyby nám dali kuchařku nebo více konkrétních nápadů do předmětů, to by vůbec nebylo špatné. Využila jste ve své školní praxi něco, co jste se naučila v rámci kurzu? Nedávno jsem zrovna ve fyzice využila metodu, kterou jsme se učili naposledy na semináři v Plzni, kdy při práci s textem student vyznačí informace, které už zná a podobně Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina vylosovalo tři školy, jejichž koordinátoři ekologické výchovy obdrží výukové materiály jako odměnu za vyplnění a odeslání dotazníků k projektu M.R.K.E.V. distribuovaných v Bedrníku. Jsou to: Základní škola podporující zdraví, Klatovy, Plzeňský kraj, školní koordinátorka EVVO Marie Johánková Základní škola Hrušovany nad Jevišovkou, Jihomoravský kraj, školní koordinátorka EVVO Zdeňka Rusová Základní škola Jiřího Šíra, Horní Branná, Liberecký kraj, školní koordinátor EVVO Jan Martin (pozn. jedna z metod kritického myšlení). To se mi osvědčilo ve třídě, kde mají studenti výrazné poruchy učení. Bavilo je to a měla jsem pocit, že účinnost byla možná jednou taková než v klasické hodině. Na semináři nám ukazovali takovou pyramidu, jak je která vyučovací metoda účinná, tak jsem si to schválně chtěla vyzkoušet... Myslím, že to docela sedí. Ten klasický přístup je podle mne fakt přežitá věc. Připravila Mgr. Júlia Sokolovičová, koordinátorka projektu Vzdělávání školních koordinátorů EVVO (SSEV Pavučina) Foto Tomáš Pruner CESTA DO LESA Poprvé jsme na LES vyrazili před dvěma lety. Studenti různých oborů, kteří navštěvovali výběrový seminář Osobní vztah člověka k přírodě, který probíhá již třetím rokem v letním semestru na katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, přišli s návrhem: kromě teoretických poznatků by chtěli zakusit taky nějakou praxi. A tak se začaly konat přípravy na první LES, tenkrát Lesní Ekopsychologickou Sebezkušenost. Později následovaly další Ekopsychologické Sebezkušenosti, Listopadová, Ledová... Z čeho čerpá sílu LES LES je něco živého, pokaždé se trochu přeměňuje, a taky se trochu hledá. I v partě lidí, která na LES vyráží, občas uvažujeme, co dělá LES LESem... co ještě LES je, a co už není. Můžeme snad říci, že sílu čerpá především z následujících principů: Vnímavost přírody. Zkoušíme a učíme se přírodu co nejcitlivěji a nejpozorněji vnímat. Nechceme, aby nám byla kulisou pro naše aktivity. Obracíme se na ni, setkáváme se s ní. Sdílení. Setkáváme se s přírodou, se sebou samými a s druhými. To, co zažíváme, společně sdílíme. Zakoušíme pocit pospolitosti, k našim prožitkům se přidávají zážitky ostatních, vzájemně se inspirujeme. Prostota. Některých věcí se vzdáváme, aby jiné mohly přijít. Vytvořili jsme si pravidla pro pobývání v lese. Svoboda není mít všechno, co se nám zamane. Svoboda je být tím, čím chceme být, a umět se ve prospěch toho i něčeho vzdát. Míru prostoty jsme hledali mezi udržením zdraví a zbavením 7

7 I N S P I R A C E se všeho ostatního, a skrz tuhle míru se bez různých vynálezů, kterým třebas jindy holdujeme (fotoaparáty), dotýkali prvotního, v něčem snad i archetypálního zakoušení přírody. Inspirací k prostotě nám byly Karpatské hry Miloslava Nevrlého, třeba ty na hlad, poutníka s lehkým srdcem a hvězdný širák. Hodně smyslovek, špetka experimentů... Snad právě z těchto principů vychází mnohé, co v přírodě děláme. Podobně jako při různých spirituálních cvičeních nebo výcvikových aktivitách, den tvoří různé aktivity. Tak jsme třeba pozorovali půl hodiny (bez hodinek) každý jeden hmyz, zkoušeli téct z kopce jako voda, hledali na louce, co nejvíc voní, tvořili land-artovou plastiku já a příroda, chodili bosí, pohybovali se slepí, skládali škály žlutí podzimních listů, ukazovali si drobné krásy, hledali příznaky podzimu a jara, ztvárňovali zimu v nás... Hodně smyslovek, pomálu her sugestivních (představte si, že jste strom), sem tam land-art a všelijaká tvořivost, špetka experimentů, i samovolných, změněných stavů vědomí. Nápady přicházely samy, sbírali jsme je také z Cílkových popisů aktivit Bohemia Rosa (a hodně nám daly jeho Včely neviditelného), z ekologicko-výchovných smyslovek nebo z různých indiánských knížek. Dvakrát jsme také prožívali, asi trošku po svém, Vision Quest (Hledání vize), obohacením nám byly základní relaxační a meditační techniky. Pravidla LESa: Všechno, co má růst, potřebuje prostor. Vytvořili jsme je společně tenkrát, když jsme poprvé vyráželi na LES. Při dalších akcích jsme se k těmhle pravidlům vraceli, že je můžeme změnit, a nikdy k žádné větší změně vlastně nedošlo. V poslední době však naplňování některých pravidel trošku povoluje. Dříve nebo později se k nim znovu budeme vracet, a bavit se, proč tu jsou, kam nás vedou a zdali tím směrem chceme putovat. Zatím naše pravidla zní: Každý, kdo ctí ostatní pravidla, má právo neúčastnit se bez jakéhokoliv vysvětlování jakékoliv aktivity. Pokud je to možné, po celou dobu LESa se vyhýbáme lidským sídlům a zpevněným cestám. Jídlo si proto celou dobu neseme s sebou nebo ho sbíráme v přírodě, vodu hledáme v krajině. Přírodu přijímáme nejen očima a ušima a nosem a hmatem, ale i tím, co jíme. Proto si s sebou bereme jen věci, které by mohly pocházet z krajiny, kterou budeme procházet, aby mezi námi a krajinou mohlo i v tomto dojít k souladu. Toto hledisko vylučuje z jídla na naši cestu takové ovoce a zeleninu, které je tropické a jehož čas sklizně zrovna v naší oblasti neprobíhá (tedy jen ovoce a zeleninu z našich končin, které se v tom období sklízí nebo které je přirozeně uchované, třeba sušené). Čím méně je jídlo, které si s sebou bereme, balené, tím lépe. Ze stejného důvodu, pro soulad mezi tím, co jím, a tím, jak vůči přírodě vystupuji, jsme se dohodli, že masné výrobky ať si s sebou vezme jen ten z nás, kdo přijme, že se tím zavazuje během LESa něco živého ulovit a k jídlu připravit. Nepoužíváme žádnou techniku. Žádné fotoaparáty, discmany, žádné baterky na svícení. Zapečetěný mobilní telefon bude připraven k použití jen pro případy mezních životních situací. Nepoužíváme hodinky, necháváme čas plynout. Mapu používáme jen při skupinové dohodě, jinak se necháváme vést krajinou. Hodinky a mapu je možné mít schované v baťohu, s mobilem pro všechny případy. Chceme putovat jako poutníci s lehkým srdcem. Balíme si s sebou jen to nejnutnější, aby cesta nebyla fyzickou dřinou, ale mohla být svobodným a vnímavým putováním. Jde o to být co nejvíc nejen tělem, ale i duší v přírodě, teď a tady. Proto si s sebou nebereme žádné knížky, kromě těch, které pro nás jako pro skupinu mohou být radami od moudrých lidí, kteří cestu k přírodě hledali před námi (environmentalismus, ekologie a hlubinná ekologie, ekopsychologie, woodcraft, knihy o přežití v přírodě). Bereme s sebou sirky, ne zapalovače. Svíčky nepoužíváme. Vyrážíme bez stanů a celt, s pláštěnkami, se skupinovou citlivostí k zdravotním dispozicím těch, kteří se s námi rozhodnou vyrazit. 8

8 I N S P I R A C E Společnou cestou Po každé takové aktivitě se o ní spolu bavíme. Co kdo zažil, prožil, co se mu podařilo a jak to udělal, co přišlo samo. Bývá to pro mě stejně cenné a krásné jako setkání s přírodou. A podobně sdílíme všechen ten čas, vyprávíme si po ránu sny, radíme se o programu, domlouváme se, kudy jít. LES totiž není žádným kurzem, spravován je vlastně skupinově, možná až komunitně. Taková skupinová rozhodnutí někdy trvají dost dlouho a sem tam k nim bývá potřeba i značná trpělivost. Odměnou za to bývají rozhodnutí, která skutečně zosobňují přesvědčení skupiny, jsou výrazem práva každého se vyjádřit a na skupinovém rozhodnutí se podílet. Každý tam máme právo veta, a tak v osobně důležitých věcech nemůže být nikdo přehlasován. Pohledy zpátky, návraty A co nám LES dává? Když pročítám e- maily, co si posíláváme po návratu domů, píšeme o radosti z hlubšího spolubytí, s přírodou, se sebou společně a se sebou samými. Píšeme o nových zážitcích přírody, nových sebezkušenostech. Píšeme Návrat z LESa Podobně vypadal můj příjezd do civilizace. Koukám na lidi, ba i civím, spousty tváří a výrazů, módních stylů a sub světů. Město mě pohlcuje. Kupuji si slané korbáčiky a hltám, celý večer jím a požívám všech vymožeností a slastí, orgie. Druhý den jsem v bytě sama. Schovaná před městem. Vybaluji batoh, najdu pírko a hned si ho vplétám do vlasů, přichází silný návrat tam. Myslím na svůj obraz postavený z kamenů nehybný v lese, na smrk, mého ochránce. Možná pod ním zbyla energie ze mě. Zapisuji myšlenky. Štve mě hluk z venku. Auta, naše spása i zhouba, ty mi tady pijou krev. Vařím si jáhly, tento pokrm mě nezvykle uspokojuje a cítím pokoru při každém soustu. Dobrý pokrm bez masa. Říkám si, že bych potřebovala delší pobyt v lese, větší vytržení z každodennosti, aby byl návrat více dramatický. Hltám vůni kouře ze svetru a je mi v něm dobře. Večer jdu ven, zase ty různé tváře a déšť, všichni se schovávají. O. D., úryvek z u, 9. srpen 2005 taky o jistém (třebaže chvilkovém) odcizení se velkoměstskému životu, možná LES funguje jako civilizační detox. A pak si zas píšeme o spokojenosti z natočené vany a vlastní postele. Určitě se tím vším také učíme už jen tím, že zkoušíme něco nového, posouváme hranice svojí zkušenosti, a snad i rozvíjíme svoji vnímavost k přírodě a někteří i svoji odvahu a odolnost pro pobývání v ní. LES pro nás není jedinou cestou do přírody. Kromě LESa jezdíme také na obyčejné výlety, z LESa vyrostla také spíše ekosocio-historicko-poeticky pojatá putování krajinou Genius loci, několik víkendovek soustředěných na ducha času (Velikonoce, Čarodějnice Beltine) a nebo hard-core akce Přežití testující naše schopnosti a možnosti pro pobyt v přírodě s naprostým minimem vybavení. Každý ten druh je jiný a každý má něco do sebe. Stejně tak LES. A soudě podle našich opakujících se cest, dává nám něco, co nám turistické vyšlapování si přírodou může dát jen stěží. Jan Krajhanzl Foto autor BRĎO Již po jedenácté se v Mikulčicích na Hodonínsku sjely Brontosauří dětské oddíly na svém celostátním setkání. Akce, která proběhla od 27. do 29. dubna, byla oslavou a oceněním celoroční práce dětských kolektivů zaměřených na poznávání a ochranu přírody. Sobotní program pořádaný zároveň jako regionální oslava Dne Země oslovil i místní veřejnost. Cílem akce je především podpořit náročnou celoroční práci a pozitivně motivovat děti i vedoucí dětských oddílů v Hnutí Brontosaurus. Zapojují se však i další samostatné přírodovědné oddíly či kroužky, pro které je setkání s podobně zaměřenými skupinami také velkým povzbuzením. Dětské oddíly v současné době tvoří asi třetinu členské základny Hnutí Brontosaurus a sdružují se do sekce Brontosauřích dětských oddílů. Vedle několika společných celostátních programů realizují především množství akcí a aktivit v rámci činnosti jednotlivých oddílů ve svých regionech. Činnost se zaměřuje především na volnočasovou ekologickou výchovu, zahrnuje však i množství prožitkových a herních prvků, aby oslovila širší spektrum dětí. Letos se celostátního setkání Brontosauřích dětských oddílů zúčastnilo rekordních 120 členů dětských oddílů. V rámci sobotního programu se v areálu Národního kulturního památníku Velkomoravské Mikulčice sešlo na 160 dětí, rodičů a příznivců z řad mládeže. Kromě oddílů z nejbližšího okolí se zúčastnili např. mladí brontosauři z Brna, Tišnova, Jeseníku a dalších míst. Program akce zahrnoval nejrůznější soutěže a hry, odborné exkurze, ocenění nejlepších členů oddílů apod. V sobotu se mohly děti zapojit do sedmi různě inspirovaných stezek. Vedle historické, sportovní, módní, debrujářské, turistické či filmové to byla především nejprestižnější přírodovědná. V ní se nejlepšími znalci přírody ukázaly být děti z oddílu Skarabeus ze Strážnice v kategorii starších a děti z brontosauřího oddílu Sněženky v kategorii mladších. Na exkurzích se účastníci mohli dovědět více například o archeologickém výzkumu v Mikulčicích, využití biomasy v Hodonínské teplárně či o přírodě zdejších lužních lesů. Pro děti z oddílů je setkání v Mikulčicích jednou z nejdůležitějších akcí za rok, říká 9

9 I N S P I R A C E Umožní přenést teoretickou výuku do terénu. Učni sami posoudí dopady realizace na tento kousek přírody, sami si vytvoří plánek rozdělení úseků mezi jednotlivé třídy všech zúčastněných škol. Projekt seznamuje s ekologickou problematikou širokou veřejnost obce Chroustovice a přilehlých obcí mikroregionu Košumberk. Krásné okolí zámku nás přivedlo na myšlenku vytvoření odpočinkového prostoru pro obyvatele obce i naše učně. Úpravami tedy vznikne vycházková trasa kolem řeky s vyhlídkami na zámek. Bude sloužit i jako přírodní učební pomůcka pro poznávání stromů a rostlin. Díky informačním tabulím mohou s úspěchem určovat rostlinstvo i náhodní návštěvníci. V rámci projektu bude břeh citlivě vyčištěn od nežádoucích náletových dřevin a nově osahlavní organizátor Ctibor Brančík. Nejenom, že se tady setkají se spoustou kamarádů a dobře se zabaví, ale dočkají se i ocenění své celoroční snahy v několika programech, dodává. V rámci setkání je například vyhodnocen celoroční ekovýchovný program Hnutí Brontosaurus Duhové střípky. Jsou vyhlášeni tzv. Brďáci roku a také uděleny odznaky Duhový přírodovědec nejaktivnějším členům oddílů. Více lze o všech programech Brontosauřích dětských oddílů najít na brdo.brontosaurus.cz. Mgr. Dalimil Toman, vedoucí kanceláře Hnutí Brontosaurus, tel , Foto Dalimil Toman, Brďo Vlkani Mikulčice ODBORNÉ UČILIŠTĚ A PRAKTICKÁ ŠKOLA V CHROUSTOVICÍCH ZÁMECKÁ ZASTAVENÍ Odborné učiliště a Praktická škola v Chroustovicích je komplexní speciálně pedagogické zařízení, které sídlí v areálu místního zámku. Téměř čtyři sta žáků ve čtrnácti oborech se podílí na údržbě budovy i rozlehlého zámeckého parku. Pod dozorem svých pedagogů učni zvládají řadu řemeslných prací pro areál i okolí. V současné době je v popředí ekologická výchova. Naše škola se snaží podchytit zájem svých žáků o vztahy v přírodě a vyhledává podporu v ekologických grantových programech. V letošním roce jsme se obrátili se žádostí o grant na Ekocentrum Paleta, které je regionálním koordinátorem Společného grantového a asistenčního programu Nadace Partnerství a Střediska ekologické výchovy Sever. Ve velké konkurenci se nám podařilo uspět a získat smlouvu na grant ve výši korun na náš projekt s názvem Zámecká zastavení u řeky. Řeší narušenou ekologickou stabilitu břehu řeky Novohradky. Musel zde být vykácen přestárlý topolový porost, který způsoboval problémy škole i obci. Odpadávající velké větve ničily majetek v pásu podél řeky a ohrožovaly bezpečnost učňů ve školním sadu, proto byly nebezpečné stromy v roce 2004 poraženy na základě povolení Obecního úřadu v Chroustovicích. Součástí povolení byl náš závazek na nové ozelenění břehu řeky. Projekt vznikl v průběhu jednání v rámci našeho učiliště, jednání na Obecním úřadě v Chroustovicích, na místní Základní škole a Speciální škole ve Vysokém Mýtě. Řeší nejen rekonstrukci výsadby břehu řeky, ale zapojuje mládež do akce také prostřednictvím hodin ekologické výchovy, odborného výcviku a konkrétních činností spojených s výsadbou a údržbou. zen dubem, olší a pylodárnými keři. Druhové složení vysazovaných dřevin je voleno s ohledem na vytvoření plynulé pylové snůšky v jarním období pro včelstva v obci. Břeh se zpevní kořenovým systémem rostlin a pravidelná péče o čistotu koryta umožní dobrý odvod přívalových vod, tím se zmírní škody v obci při pravidelných jarních záplavách. Přispějeme k obnovení původního biokoridoru spojujícího okolní plochy listnatých lesů. U pěšiny kolem řeky budou zřízena tři odpočinková místa formou jednoduchých dřevěných sedaček. Na dvou místech zřídíme informační tabule s popisy přítomné zeleně a na jednom odpočívadle plánujeme vytvořit jednoduché a bezpečné ohniště. Vznikne tak příjemná relaxační zóna pro obyvatele i náhodné návštěvníky. Projekty sponzorují firmy Toyota a Pojišťovna České spořitelny, především jim touto cestou děkujeme. Miloslava Šilarová 10

10 P R O M Ě N Y CO JE A KDE SE VZALA ENVIRONMENTÁLNÍ PSYCHOLOGIE Podle tradiční představy spadá zájem o životní prostředí a jeho ochranu především do oblasti přírodních věd. Jak vědecký zájem, tak i praktická politika byly po delší dobu zaměřeny především na ochranu přírodního prostředí, případně na sledování zdravotních dopadů života ve znečištěném životním prostředí. Zájem o samotného člověka, jeho chování a jeho psychologické reakce na život v poškozeném a nepřírodním prostředí, byl po delší dobu velmi malý. Sociální vědci proto začali upozorňovat na lidský faktor změn životního prostředí. Člověk svým chováním mění životní prostředí a zároveň změněné, člověkem přetvořené životní prostředí zpětně ovlivňuje jeho chování. Je zjevné, že klíčem ke změně situace je porozumět chování člověka v širším slova smyslu. Nové psychologické disciplíny Někteří lidé mohou být například rozčarováni tím, že přírodovědci přináší řadu poznatků a důkazů o klimatických změnách způsobených činností člověka, k potřebným změnám v lidském chování však nedochází. Pochopit, proč lidé reagují určitým způsobem, odmítají důležité informace, nebo je i přijímají, ale nejednají podle nich, spadá do oblasti sociálních, respektive behaviorálních věd. Sociologie přináší na základě empirických výzkumů prováděných na širších vzorcích populace informace o názorech, postojích a chování lidí ve vztahu k životnímu prostředí. Pochopit podstatu chování a jeho motivy umožňují přístupy odvozené z různých disciplín psychologie. V souvislosti se zájmem o ochranu životního prostředí a koncepcí udržitelného rozvoje se v posledních desetiletích objevilo několik psychologických disciplín environmentální psychologie, ekopsychologie, v anglosaském prostředí pak ještě obor conservation psychology (ochranářská psychologie), v posledních letech se rovněž začíná prosazovat termín psychologie udržitelného rozvoje (angl. psychology of sustainability). Není nezbytné jednotlivé proudy psychologie přesně definovat a oddělit zájem jednotlivých disciplín se do jisté míry překrývá. Environmentální psychologie Environmentální psychologie je poměrně nový psychologický obor, který se ve 40. a 50. letech minulého století vydělil ze sociální psychologie. Ve středu zájmu této disciplíny je vztah mezi prostředím a chováním člověka. Nutné je však dodat, že environmentální psychologie se nezabývá pouze vztahem přírody a člověka, ale vztahem člověka a prostředí obecně. Po určitou dobu se environmentální psychologie dokonce nezabývala přírodním prostředím vůbec, byla zaměřena především na otázku, jak soudobý design, architektura a urbanismus ovlivňují chování člověka. Moderní, poválečná architektura přinesla různé zásadní a revoluční změny například rozlehlá sídliště vybudovaná na okraji tradičních měst, budovy bez oken apod. Po určité době se zjistilo, že něco není v pořádku lidé žijící v nové architektuře se chovají jinak než obyvatelé tradičních sídel a trpí nejrůznějšími problémy. Architekti proto žádali po psychologii vysvětlení, chtěli vědět, jaké prvky moderního designu, architektury či urbanistických řešení vedly k negativním změnám v chování a prožívání. Tato praktická objednávka značně podnítila rozvoj environmentální psychologie. Dalším podnětem pro výzkumy environmentální psychologie, zejména pak v USA, byla snaha zastavit děsivý vzrůst kriminality. Předmětem výzkumu se proto stalo hledání, jaké charakteristiky městského prostředí podporují pouliční kriminalitu. Změnu v orientaci environmentální psychologie vyvolala ekologická krize a na ni navazující ekologické hnutí. Přibližně od 70. let 20. století se environmentální psychologie začíná také intenzivněji zabývat vztahem přírodního prostředí a chování člověka. Environmentální psychologie byla až do začátku 90. let dvacátého století pěstována převážně na amerických univerzitách. V Evropě se tato vědecká disciplína začala rozvíjet až později. Dívat se z okna je zdravé Předmětem zájmu byl především vliv přírodního prostředí, resp. přírodních prvků v městském prostředí, na duševní procesy a chování člověka. S. Kaplan a R. Kaplanová z Michiganské univerzity formulovali teorii regenerace pozornosti, podle které přepracovaný, duševně vyčerpaný jedinec nejlépe zregeneruje své duševní síly v přírodním prostředí. Vizuální stránka přírodního prostředí má z hlediska lidského vnímání pro tento účel určité ideální vlastnosti je dostatečně komplexní a přitom koherentní. Američtí psychologové nashromáždili řadu poznatků dokazujících, že pouhý pohled z okna v místnosti, v které pravidelně pobýváme, má vliv na náš duševní stav. Pozitivněji působí výhled z okna do prostředí s vegetací. Psychologickým ziskem je regenerovaná pozornostní kapacita, která ovlivňuje rovněž náš emocionální stav, chování, schopnost řešit problémy a do jisté míry i fyzické zdraví (jak bylo prokázáno v nemocnici u pacientů, kteří měli výhled z okna do parku). Předmětem zájmu bylo rovněž srovnávání pocitů a emocionálních reakcí na různé typy prostředí. Výzkumy proběhly rovněž především v USA a prokázaly, že obyvatelé amerických měst, kteří se do přírody příliš nedostanou, preferují přírodní prostředí před městským a městské prostředí s přírodními prvky před městským bez přírodních prvků. Pozdější výzkumy provedené v Evropě však ukázaly, že preference přírodního prostředí je do jisté míry nesena určitým typem romantických tužeb. Městští lidé obecně preferují divokou přírodu, avšak když jsou dotázáni, kde by chtěli bydlet, preferují kulturní předměstskou krajinu. Pobyt v divoké přírodě však má velký psychologický přínos, jak ukázaly americké studie sledující dobrovolníky, kteří se vydali na několik týdnů pěšky putovat do amerických národních parků. Ve většině studií byla ale pozorována silně negativní reakce po návratu do každodenního městského života. Tyto reakce do určité míry souvisejí s obecně známým stresem pociťovaným po návratu z dovolené do každodenního stereotypního 11

11 P R O M Ě N Y života v zaměstnání, avšak v případu návratu z divoké přírody byly pozorovány daleko silnější negativní reakce. Stromy proti kriminalitě Dalším významným výzkumným projektem byla řada studií psychologů Kuo, Sullivana a jejich kolegů z university v Illinois, ve kterých sledovali rozdíly v chování, jednání a prožívání lidí bydlících v domech s přírodním prostředím a těmi, kteří žijí v domech, v jejichž okolí žádné přírodní prvky nejsou. Unikátní příležitost k přirozeným experimentům nabídlo sídliště Robert-Taylor Homes v Chicagu, skládající se z řady zcela identických věžáků. V polovině sídliště byla z úsporných důvodů veškerá vegetace odstraněna, avšak po určité době byl projekt odstraňování vegetace z určitých důvodů zastaven, takže v druhé části sídliště zůstaly původní okrasné stromy, keře a další vegetace. Srovnávací výzkumy ukázaly mnoho zajímavých rozdílů. V zelené části sídliště byl především nižší stupeň vandalismu a běžné kriminality, existoval zde rovněž bohatší společenský život (zelené prostředí před domy usnadňovalo kontakt mezi sousedy), bylo zde rovněž méně rodinných konfliktů. Děti bydlící v zelené části sídliště si hrály kreativnější hry, zatímco jejich vrstevníci žijící v nezelené části preferovali hry s pevně danými pravidly (karty, některé sportovní hry). Ekopsychologie Na přelomu 80. a 90. let let dvacátého století se objevuje další humanitní obor, který se zabývá chováním člověka a životním prostředím ekopsychologie. Jejím zakladatelem je sociální vědec T. Rozsak, který ekopsychologii definuje jako psychologii ve službách Země. Snahou této disciplíny je psychologicky zacelit trhlinu ve vztahu lidí k přírodě. Ekopsychologie navazuje na hlubinné ekologické přístupy a hledá psychologické techniky, kterými by mohla pomáhat lidem najít ztracený vztah k přírodnímu prostředí, případně způsoby, jak využít působení přírody k terapeutickým účelům. Ekopsychologie rovněž řeší základní otázku odcizení člověka přírodě a způsob, jak člověka přírodě navrátit zpět. V teoretické rovině spolupracuje s filosofií, ekologickou etikou, etologií, sociobiologií a dalšími obory. Ekopsychologie by neměla být zaměňována s ekologickou psychologií, což je empirický směr psychologie, vzniklý po druhé světové válce, který zdůrazňuje, že psychologické experimenty by se měly namísto psychologických laboratoří konat v reálných podmínkách, v prostředí každodenního života. Psychologie udržitelného rozvoje V úvodu jsme se zmínili, že v současné době se rovněž užívá pojem psychologie udržitelného rozvoje. Zatímco environmentální psychologie v užším slova smyslu se orientuje především na výzkum vztahu fyzického prostředí a chování člověka, existuje řada výzkumů, které se zabývaly psychologickou stránkou snižování nadměrné spotřeby, změnami způsobu života směrem k větší udržitelnosti či způsoby vedení proenvironmentálních přesvědčovacích kampaní. Tento směr environmentální psychologie vznikl rovněž v USA, v současné době se velmi intenzivně rozvíjí také v Evropě. Tato oblast výzkumů se někdy řadí do environmentální psychologie, jindy do environmentální sociologie, někteří sociální vědci razí nové zastřešující názvy. Tím je také název psychologie udržitelného rozvoje. Tyto směry výzkumu například řeší v teoretické i praktické rovině otázky změny postojů, používají poznatky a modely sociální psychologie i sociologie a snaží se je aplikovat na změnu postojů směrem k udržitelnému způsobu života. Řada výzkumů byla věnována například ochotě třídit odpad, šetřit energii a vodu či omezit individuální automobilovou dopravu. Zkoumají se nejrůznější faktory, které toto chování ovlivňují, hledají se souvislosti s individuálním hodnotovým systémem, obecnými postoji či s osobnostními rysy. Praktickým cílem tohoto psychologického směru je získat poznatky, které by mohly být použity při vytváření efektivních přesvědčovacích kampaní, případně poskytnout informace státní a veřejné správě pro kompetentní rozhodování. Doc. PhDr. Marek Franěk, CSc., Ph.D., Univerzita Hradec Králové ZELENÉ PSYCHOLOGIE V roce 2004 představil Jan Krajhanzl z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v úvodu své diplomové práce Osobní vztah člověka k přírodě přehled ekologicky zaměřených psychologických disciplín. Otiskujeme výtah z této kapitoly. Psychologie a příroda Psychologie je věda o člověku, jeho duševních jevech, stavech, pnutích, dějích a potřebách. Příroda říkáme často všemu živému kromě člověka. Ač mnoho lidí říká, že i my jsme příroda, tak nakonec (my) chodíme do přírody, (my) máme rádi přírodu, (my) šetříme či škodíme přírodě... Tedy my na jedné straně a příroda na té druhé... Chvíle, kdy se psychologie začíná zabývat vztahem člověka k přírodě, je vlastně i setkáním psychologie s přírodou. Ekologická psychologie, environmentální psychologie, ekopsychologie, green psychology (zelená psychologie), sozopsychologie. Pět disciplín hlásících se nějakým způsobem psychologicky k tématu přírody a přírodního prostředí vytváří dohromady a nechtěně neuvěřitelný spletenec. I proto se mi zdá v některých souvislostech vhodnější mluvit prostě o zelených psychologiích. Za průkopníka tématu přírodního prostředí v psychologii můžeme považovat Němce W. Hellpacha, roku 1924 píše o Psychologie der Umwelt (Psychologii prostředí). V této knize se zabývá naší závislostí na faktickém (a tedy i přírodním) prostředí, které dělí do tří skupin na geofyziologické jevy (lesy, louky, jezera, světlo, vzduch, počasí, čas), sociálně-psychologické faktory (vlivy druhých lidí, skupin, společnosti) a kulturní a historické vlivy (literatura, zákony, instituce). S tématem vlivu prostředí na člověka se v průběhu dalších let setkáváme v pracích gestaltistů, stejně jako u M. A. Murrayho a E. C. Tolmana. Významným příspěvkem bylo definování ekologické validity a reliability E. Brunswikem. V roce 1944 přichází autor teorie polí Kurt Lewin s návrhem na vytvoření psychologické ekologie. Sám však více inklinuje 12

12 P R O M Ě N Y k psychologii osobnosti a motivace, a tak tento podnět zůstává nerozvinut, ačkoliv jeho klasický vzorec Chování je funkcí osobnosti a prostředí můžeme chápat jako vyjádření podstaty ekologicko-psychologického výzkumného přístupu. Ekologická psychologie Roku 1947 zakládají R. G. Barker a H. P. Wright v Oskoloose v USA Středozápadní psychologickou terénní stanici, kde bezprostředním pozorováním zkoumají životy dětí z městečka. Jsou to právě oni, kteří roku 1949 předkládají návrh na uznání ekologické psychologie za psychologickou disciplínu. Zdůrazňují přitom nutnost vědeckého studia lidského chování v každodenním životě, v běžných situací. Poprvé je však tento termín oficiálně použit až na konferenci American Association of Hospital Planning roku 1964 a v roce 1968 dochází k uznání disciplíny. Mezitím, během padesátých a šedesátých let, se konají první výzkumy, které dnes můžeme označit jako ekologicko-psychologické nebo také environmentálně-psychologické. Počátkem 70. let vycházejí první systematické příručky ekologické psychologie. Většina z nich se zaměřuje na analýzu chování v závislosti na určitém typu prostředí. Základním paradigmatem těchto behavioristicky orientovaných studií je schéma E- O-E (environment organismus environment). Paradoxně je to v době, kdy zlatá léta ekologické psychologie končí a čím dál více se prosazuje environmentální psychologie. I dnes vychází časopis Ecological Psychology Journal, který otiskuje články přispívající k pochopení psychologických a konativních procesů, jež se vyskytují v ekologických podmínkách systémů živočichů a životního prostředí. Za svou působnost pak označují taková témata jako komunikaci, učení, činnost, vnímání a kognici. Environmentální psychologie Přelom 60. a 70. let společně s mnohými společenskými změnami přináší také pohyb v oblasti materiální kultury: někteří environmentální designéři začínají věnovat systematičtější pozornost psychologickým, kulturním a sociálním potřebám uživatelů různých způsobů bydlení a stále méně zdůrazňují vlastní sebevyjádření, intuici a umělecké potřeby. Stoupá poptávka po odborné reflexi interakce člověk prostředí, což přispívá ke krystalizaci environmentálních výzkumů v novou disciplínu environmentální psychologii. U jejího zrodu stojí spolupráce H. M. Proshanského, W. H. Ittelsona, L. G. Rivlina, K. H. Craika a J. F. Wohlwilla, důležitou roli při jejím etablování sehrála guilfordská skupina v čele s D. Canterem, který založil a vede (ve spolupráci s K. Craikem) také Journal of Environmental Psychology. Environmentální psychologie postupně vytlačuje psychologii architektury a ekologickou psychologii. Dnes je environmentální psychologie jistě odborně nejrozvinutější, nejrozšířenější, nejetablovanější a nejvlivnější zelenou psychologií. Tradičně se environmentální psychologie zabývá vlivem prostředí (nejen přírodního, ale i člověkem vytvořeného) na lidskou psychiku. Klasickými tématy tak jsou například vliv environmentálních faktorů (hluk, teplota, počasí) a stresorů (znečištění, přelidnění) na lidské duševní stavy (agresivita, stres, duševní pohoda) a kognici (soustředění, paměť), kognitivní mapy, vnímání architektury a environmentální preference. Zhruba od poloviny devadesátých let v environmentálně-psychologických učebnicích přibývá témat zabývajících se našimi postoji k prostředí, ochranou přírody. Častěji tak bývá environmentální psychologie vymezována jako studium interakce mezi člověkem a prostředím. Ekopsychologie Roku 1992 v americké Kalifornii svou knihou Hlas Země: Hledání ekopsychologie zakládá sociální historik Theodore Rozsak ekopsychologii. Je psychologií ve službách Země. Podle svých autorů je reakcí na ekologickou krizi současnosti, pokusem psychologicky zacelit trhlinu ve vztahu lidí k přírodě. Podle Ecopsychology on-line lze ekopsychologii definovat jako 1. nově vznikající syntézu ekologie a psychologie, 2. příhodnou aplikaci ekologického vhledu do psychoterapeutické praxe, 3. zkoumání našeho emočního pouta se Zemí, 4. hledání environmentálně zakotveného standardu duševního zdraví, 5. změnu pojetí duševního zdraví tak, aby bralo v úvahu celý svět. Ve své teorii se ekopsychologie zabývá vztahem člověka k přírodě, podobami tohoto vztahu a souvislostmi. V oblasti aplikace si ekopsychologové vytyčují cíl léčit (prohloubit, napravit, rozvinout) náš vztah v přírodě, případně zahrnout přírodu do psychoterapeutického procesu. Vzácná ekopsychologická empirie zkoumá vztah člověka k přírodě a možnosti změny tohoto vztahu. 13

13 P R O M Ě N Y Ekopsychologie je výrazně jiná než předchozí směry. V mnohém více než akademickou disciplínu připomíná psychologickou odnož ekologického hnutí: spíše než z klasiků psychologie vychází z buddhistické filosofie, teorie systémů, mystické tradice většiny náboženství, evropského romantismu, amerického transcendentalistického hnutí a především hlubinné ekologie. Ekopsychologie upozorňuje na psychologické a spirituální kořeny současné ekologické krize a ostře se vyhraňuje vůči mainstreamové psychologii, a tedy také environmentální psychologii. Ty podle ní jenom nečinně přihlížejí, či dokonce přispívají k současné katastrofální ekologické situaci: Jednou z ironií je, říká Theodore Rozsak, že obrovské množství psychologů je najímáno, aby pomáhali lidem k větší spotřebě. Proč nemůžeme získat některé z nich na svou stranu, aby vystupovali na obranu přírody? I ekopsychologicky aktivní jungián James Hillman dává k dobru metaforu o roli psychologie v dnešním světě: v lodní kabině hluboko v podpalubí lodi probíhá terapie, klient i terapeut na výsledku pracující poctivě, usilovně a se vším nasazením. Ta loď se ale potápí hlouběji a hlouběji... V současné době vycházejí další a další ekopsychologické publikace. Pozornost je věnována zejména koncepci biofilie Edwarda O. Wilsona a širším sociálním souvislostem, například ekonomickým, politickým, našeho vztahu k přírodě. Malé zelené psychologie Při toulkách zelenými psychologiemi se můžeme setkat ještě se dvěma málo rozšířenými disciplínami. Green psychology (zelená psychologie) Ralpha Metznera nemá podle všeho vlastní obsah, je jen termínem užívaným autorem synonymně k ekopsychologii. S disciplínou nazvanou sozopsychologie se můžeme setkat zejména v Polsku, Německu a na Slovensku; v odborné literatuře i na internetu je zmiňována jen zřídka. Vymezována je jako ta část psychologie, která hledá psychologické možnosti existence člověka, minimalizující destrukci prostředí a přímo aktivizující ochranu prostředí. Začátky zelených psychologií u nás Zmiňme zde aspoň počátky zelených psychologií v Československu. Nejstarší českou psychologickou statí publikovanou na zelené téma je Problematika životního prostředí v psychologii autorů Sedlákové a Galociho z roku Autoři v ní shrnují východiska a formulují dokonce cíle případné vědecké snahy. Roku 1988 vychází kniha Michala Černouška Psychologie životního prostředí, čerpající především z environmentální psychologie a psychologie architektury. Počátkem devadesátých let Libor Míček, tehdejší prorektor Masarykovy univerzity, sezval několik psychologů, aby zahájili přípravy oboru ekologická psychologie. Jeho realizaci však zmařily personální změny. Ve srovnání s Českou republikou je situace na Slovensku výrazně jiná. Nejde ani tak o to, že první příspěvek k této problematice zde byl přednesen již koncem 70. let mnohem podstatnější roli zřejmě sehrálo grantové řízení vědeckých projektů v roce Zde byly k finanční podpoře vybrány 4(!) zeleně-psychologické projekty: behaviorálně-toxikologický výzkum Potašové, srovnávací studie Slovensko-Rakousko- Maďarsko-Morava v problematice ekologického vědomí týmu T. Kováče, výzkum Naništové motivačních aspektů osobnosti ve vztahu k ochraně prostředí a rekonstrukce socializačních vlivů vedoucích k enviromentálně pozitivnímu chování. Autoři těchto projektů publikovali řadu svých zjištění, a ve výzkumech pokračovali. Během let se k nim přidali další kolegové i někteří jejich studenti. Zelená psychologická témata se tak během devadesátých let na Slovensku dobře etablovala. V České republice jsme oproti Slovákům stále ještě trochu v začátcích. Některými z témat zelených psychologií, pokud je nám známo, se u nás dnes odborně zabývá Marek Franěk, Pavla Koucká, Pavel Skála, Josef Straka, Jan Nevřala a autor této práce. Jan Krajhanzl, diplomová práce Osobní vztah člověka k přírodě, 2004, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, plné znění na Výtah a redakční úprava Hana Kolářová PSYCHOLOGIE VE SLUŽBÁCH ZEMĚ V rámci doktorského studia na katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy napsal Mgr. Jan Krajhanzl, který zde vede třetím rokem výběrový seminář Osobní vztah člověka k přírodě, návrh pojetí ekopsychologie nazvaný Psychologie ve službách Země. Autor se obrací ke všem čtenářům zajímajícím se o zelenání v psychologii či dušezpytné snahy ve službách udržitelnosti života, a zasazuje ekologicky orientovanou psychologii do širokých souvislostí. Otiskujeme výtah z tohoto textu. Rozmanité druhy úsilí ve službách Země Roli psychologie při ochraně přírody snad nejlépe pochopíme, podíváme-li se na ni v širokém kontextu rozmanitých snah zasazujících se o environmentální udržitelnost. Hledání, rozvíjení a prosazování řešení, která činí život lidstva na této planetě udržitelným, přitom můžeme rozlišit na čtyři různá úsilí každé soustředěné na jinou sféru našeho světa: Úsilí zaměřené na přírodu směřuje k vyvážení nebo zmírnění negativních dopadů lidské činnosti na přírodu vlastními zásahy do přírody: ekologické inženýrství, rekultivace, územní systémy ekologické stability, odchov a vysazování ohrožených živočišných druhů, genetické banky, klimatické inženýrství ad. Úsilí zaměřené na techniku směřuje k ekologizaci postupů a nástrojů, které používáme při naplňování svých potřeb: ekologicky šetrné výrobní technologie, obnovitelné zdroje energie, úspora energie, recyklace, kompostování, biozemědělství, samozásobitelství, ekologicky šetrná doprava, ekologická architektura, ekologizace domácnosti ad. Úsilí zaměřené na společnost směřuje k vytvoření takových podmínek ve společenském, ekonomickém a právním prostředí jedince, které podpoří jeho ekologické chování: ekonomické nástroje ochrany životního prostředí, zákony na ochranu přírody, integrace environmentální výchovy do vzdělávacího systému, environmentální témata v masové komunikaci, regulace reklamy, 14

14 P R O M Ě N Y nástroje regulace ekonomické globalizace, mezinárodní smlouvy o ochraně životního prostředí, fair trade, environmentální odpovědnost firem, podpora produkce a spotřeby z lokálních zdrojů, systémy místního výměnného obchodu (LETS), podpora výzkumu směřování k trvale udržitelnému rozvoji, rozvoj občanské společnosti, mechanismy kontroly výkonu moci, občanská participace na výkonu moci, ekokomunity ad. Úsilí zaměřené na jedince směřuje ke změně individuálního chování, tedy postojů, motivací, potřeb, hodnot, přesvědčení, schopností, citů; úcty a respektu k přírodě, lásky k přírodě, partnerského postoje k přírodě, rozšířeného vědomí ekologického self, přijetí odpovědnosti za následky svých činů pro přírodu, vědomí souvislostí, percepce ekologických rizik, ekologického vědomí, ekospotřebitelství, ekogramotnosti, orientace na postmateriální hodnoty, reflexe obranných mechanismů ve vztahu k ekologické krizi... Psychologie a úsilí zaměřené na jedince Psychologie je věda o prožívání a chování člověka, jedince. Hledá a nachází odpovědi na otázky, jak vnímáme svět, druhé i sama sebe, jak cítíme, přemýšlíme, rozhodujeme se, jak reagujeme na různé situace, zvládáme nároky a jak nakonec jednáme. Zkoumá, jací jsme a proč jsme takoví. Vytváří tak soustavu poznání o lidském prožívání a chování, které je klíčové pro úsilí zaměřené na jedince. Ptáme-li se v rámci úsilí o změnu jedince, jak porozumět lidskému chování, postojům, potřebám a hodnotám, klademe otázky, na které dlouhodobě, systematicky a s použitím empirického ověřování hledá odpověď psychologie. Role psychologie je tak v kontextu rozmanitých snah o environmentální udržitelnost úzce spojena s úsilím zaměřeným na jedince. Náš člověk se přestěhoval na vesnici... Význam psychologie při směřování k udržitelnosti není jen akademický, ale může být i praktický, a ve své podstatě každodenní. Se čtyřmi druhy úsilí o směřování k udržitelnosti se totiž můžeme setkat nejen ve velkém světě, tedy v oblasti vědy, občanských iniciativ nebo státních institucí, ale i kolem nás, v našich osobních životech. Dejme tomu, že se někdo z nás náš člověk čerstvě přestěhoval na vesnici. Práci sehnal v asi 10 kilometrů vzdáleném městě, kam však z jeho vsi nejezdí autobusy. Nechce se smířit s tím, že by se měl den co den do práce dopravovat autem, jak píše Erazim Kohák, připadal by si vulgární, kdyby se měl řítit po betonové jizvě na krajině, vypouštět svým bližním do plic toxické exhaláty, přejíždět ježky a přehlížet přírodu. Je si vědomý ekologické zátěže, kterou takový způsob dopravy představuje. Co může udělat pro to, aby jeho každodenní cesta do zaměstnání byla k přírodě co nejšetrnější, a tedy environmentálně co nejudržitelnější? Vše v tomto případě začíná u (našeho) jedince. Všechny uvedené pokusy náš člověk vyvine díky tomu, že má rád přírodu a příroda ani lidé mu nejsou lhostejní, díky tomu, že ví, jaké důsledky má každodenní dvacetikilometrová jízda autem krajinou, a přijímá odpovědnost za důsledky, které jím zvolený způsob dopravy bude mít. Neutěšuje se tím, že jeden člověk stejně nic neovlivní. V úsilí zaměřeném na jedince jde o to, aby takových lidí bylo co nejvíc. Za úsilí zaměřené na jedince můžeme v tomto případě považovat všechnu práci našeho člověka se sebou samým, např. rozvoj vlastního citu pro vnímání přírody, sebepovzbuzování při zvládání překážek ušetří jim cestu do města a navíc posílí místní komunitu. Co se dá dělat v rámci úsilí zaměřeného na techniku? Možná nemá náš člověk náturu na to se s někým domlouvat ani s obcí, ani s autodopravcem, ani se sousedy pořídí si raději bicykl a naučí se zdolávat těch dvacet kilometrů denně. Možná má ženu, která na rodinném automobilu trvá koupí si tedy alespoň automobil na bioplyn, nebo si do svého stávajícího auta pořídí nejúčinnější katalyzátor. Ať už uvedené pokusy našeho člověka dopadnou jakkoliv, a zvláště, dopadnou-li špatně, a jemu tedy nezbude nic jiného než každý den vyrážet autem do práce, může vyvinout nějaké úsilí zaměřené na přírodu například vysadit kolem silnice alej. Sníží tím šíření hluku z dopravy do okolí, přispěje k produkci kyslíku a udělá-li to citlivě, podaří se mu rozvinout zdejší krajinný ráz. Rozepsáním možností našeho člověka chceme ukázat, že cesta k udržitelnosti není otázkou jednoho, jakkoliv erudovaného, houževnatého a upřímného úsilí. Způsobů, které činí naše pobývání na světě udržitelnějším, je bezpočet. Udržitelnosti lze dosáhnout jen synergií úsilí zaměřených na přírodu, na techniku, na společnost a na jedince. Při- Udržitelnosti lze dosáhnout jen synergií úsilí zaměřených na přírodu, na techniku, na společnost a na jedince spojených s jeho snahami. A psychologické poznatky pro něj budou užitečné i tehdy, bude-li se pokoušet vysvětlit smysl svého snažení ostatním, např. sousedům, na úřadě nebo třeba i své manželce. Jak je to s úsilím zaměřeným na společnost? Je-li ve vesnici našeho člověka více lidí, kteří by rádi cestovali autobusem v ranních a odpoledních hodinách do blízkého města, může náš člověk začít jednat s obecním zastupitelstvem (platba obce místnímu autodopravci za zajištění spojů) případně přímo s autodopravcem. Může také obejít sousedy a zkusit se s nimi domluvit na spolujízdě: Jednou vezmeš auto ty, podruhý já. Umožňuje-li to povaha jeho práce, může se pokusit domluvit se svým zaměstnavatelem, že bude částečně pracovat z domova. Pokud má náš člověk podnikavého ducha, dobrý nápad a dostatečné finanční prostředky, může si dokonce zřídit živnost a popustíme-li uzdu naší idealistické fantazii, vytvoří časem pracovní příležitosti pro další obyvatele vesnice, tom poznání, zejména to, jehož platnost již byla někým ověřena, je užitečným vodítkem k efektivitě činů. Od zelených psychologií k ekopsychologii Každé úsilí o směřování k udržitelnosti je úspěšnější, pokud vychází ze soustavy ověřených poznatků. Vztahy mezi člověkem a prostředím se v současné době zabývá několik psychologických disciplín, především environmentální psychologie, ekopsychologie, ekologická psychologie a sozopsychologie. Každá ke zkoumání interakce člověk a prostředí přistupuje jinak, a přesto mezi nimi dochází k průnikům. Ne vše, čím se tyto zelené psychologie zabývají, souvisí se směřováním k udržitelnosti, avšak svým vymezením, poznatky a metodami jsou zdrojem a inspirací při hledání způsobů, jakým může psychologie přispět k ochraně přírody. 15

15 P R O M Ě N Y Pro potřeby studia této problematiky v České republice považuji osobně za užitečné přispět k realizaci koncepce jedné psychologické disciplíny, jejímž základem je syntéza poznatků zmíněných disciplín jakési psychologie ve službách Země. Cílem takové psychologické disciplíny je prostřednictvím poznávání prožívání a chování jedince z hlediska jeho působení na přírodu a také prostřednictvím navazujících intervencí přispět k udržitelnosti lidského pobývání na Zemi, a to při vědomí významu dalších druhů úsilí o udržitelnost. Disciplína (na rozdíl například od rozsakovské ekopsychologie) vychází z psychologické metodologie, přičemž prožívání a chování jedince zkoumá se zřetelem k jeho environmentálnímu, sociálnímu, kulturnímu a dalším kontextům. Výsledkem je psychologická disciplína zapojená do mezioborové spolupráce, vědecky zkoumající jedincovo prožívání a chování, které působí na přírodu. Jak takovou disciplínu ve službách Země pojmenovat? Ekopsychologie je původní označení pro koncepci Theodora Rozsaka, avšak v současné době reprezentuje rozmanité psychologické a psychologizující výzkumné a intervenční snahy v oblasti vztahu člověka k přírodě. Vzhledem k pluralitě ekopsychologie a relativně malé známosti rozsakovského pojetí v České republice považujeme termín ekopsychologie za nejvíce funkční, a proto se kloníme k jeho používání. Předmětem ekopsychologie je působení jedince na přírodu, které může být zkoumáno ve třech úrovních: vztah k přírodě, osobnost jedince z chování k přírodě a situační podmíněnost jedincova chování k přírodě. Všechny tyto úrovně můžou být zdrojem pro-environmentálního chování, mohou se vzájemně posilovat i oslabovat. Vztah k přírodě Vztah k přírodě je dnes mezi lidmi, v médiích, odborné literatuře i beletrii běžně zmiňovaný jev. Z hlediska psychologie je možné ho považovat za konstrukt odkazující k souboru vzájemně propojených psychických jevů, dějů, stavů a vlastností vztahujících se k mimolidskému světu. Zkoumání vztahu k přírodě se může zaměřit na psychické jevy vztahu k přírodě (například přesvědčení o omezených surovinových zdrojích planety, emoční ztotožnění s některými formami života, existenční úzkost z dalšího ekologického vývoje), a na uspořádání těchto jevů (rozpor mezi potřebou žít mimo město a znalostmi o environmentálních důsledcích tohoto rozhodnutí, nadřazenost zájmu chránit rostliny, které jsem zasadil, nad motivem nechat žít rostliny, které v naší kultuře považujeme za plevel). Sledovatelné jsou také psychické děje vztahu k přírodě, např. adaptace na náročné přírodní prostředí, spotřebitelská dilemata vyvěrající z ideálů ekospotřebitelství, duševní děje spojené s osamoceným pobýváním v noční přírodě, a psychické stavy vztahu k přírodě, například pocit viny za poškozování přírody, vztek na strůjce lesní holoseče, rozšířené stavy vědomí. V rámci zkoumání vztahu k přírodě se můžeme zabývat také vývojovými zákonitosti vztahu k přírodě, například výskytem a posléze vymizením týrání zvířátek dětmi v jistém věku či u některých typů osobností radikálními ekologickými postoji v dospívání. Velký význam má v době, kdy se mluví o potřebě změny chování a postojů k přírodě, výzkum tzv. vlastností (charakteristiky) osobnosti ve vztahu k přírodě, např. potřeba kontaktu s přírodou, ekologické vědomí, environmentální senzitivita nebo schopnost pro pobývání v přírodě. Poznatky získané psychologickým studiem vztahu k přírodě je možné přímo použít při vzdělávání a výchově (včetně té ekologické), při koučování, v poradenství, psychoterapii a komunitní práci, ale také pro osobní rozvoj. Environmentálně příznivé osobnosti Zkoumat vztah k přírodě izolovaně od zbytku psychiky je možné jen částečně. Jen málokdy o našem chování k přírodě rozhoduje jen náš vztah k ní, a velmi často je naše chování k přírodě spojeno s jinými částmi naší osobnosti. Např. lidé ve stresu, třeba i s mírně pro-environmentálními postoji, se často uklidňují způsoby, které mají environmentální nepříznivé důsledky (kouření, čokoláda, rychlá jízda autem, cestování do dalekého zahraničí, nakupování). Naopak pestří, které popsala Hana Librová, sice nemají zvláště rozvinuté ekologické postoje, avšak jejich šetrnost k přírodě je přirozeným důsledkem jejich celkového hodnotového zaměření. Svou roli tak v našem chování k přírodě (mimo rámec vztahu k přírodě) může sehrát například špatná paměť (těžko si zapamatovat názvy všech firemních škůdců přírodě), záliba v terénních automobilech ( přírodu mám rád, ale auta radši ) zvýšená agresivita (obracející se stejně k lidskému i mimolidskému světu) či postoje k ochráncům přírody ( ekologové jsou zoufalci a podivíni ). Vliv situace na ekologické chování Studium situační podmíněnosti se zaměřuje na ty okolnosti, které významně ovlivňují chování člověka k přírodě v konkrétní situaci. Jakkoliv můžeme být motivováni pro třídění odpadů, naše motivace bude podrobena výrazné zkoušce, přestěhujeme-li se do městečka, kde jsou nejbližší kontejnery 20 minut od našeho domova. I mnohý fanda biopotravin zřejmě s jejich dalším nakupováním zaváhá, přijde-li o práci, a tak o finanční příjem. Situace, ve které se rozhodujeme, nás může v environmentálním chování jak podpořit, tak nás od něj odvrátit. Tímto způsobem naše environmentálně relevantní chování ovlivňují jak zákony naší země (např. zákony proti týrání zvířat a divokým skládkám) a ekonomický systém (cena a dostupnost výrobků), tak přístupnost informací (proces výroby a složení výrobku) a vliv druhých lidí (vyjít si do masny s vegetariánem). Výzkumem působení (nastavení) situace na naše environmentálně relevantní chování získáváme poznatky, které mají velký význam pro zhodnocení společenského efektu kroků směřujících k environmentální udržitelnosti. Týká se to jak nástrojů z oblasti ekonomie a legislativy, tak ze sféry vzdělávání, masové komunikace, urbanismu a krajinotvorby. Psychologie ve službách Země Pokusil jsem se načrtnout koncepci psychologie ve službách Země. Psychologie má významný potenciál pro účast v úsilí o ochranu přírody. V rámci našeho kulturního okruhu představuje nejrozsáhlejší ověřené poznání o prožívání a chování člověka, tedy poznání, které je zcela klíčové a zásadní pro úsilí o udržitelnost zaměřené na jedince. Psychologické zkoumání a intervence na tomto poli by pak mělo provázet vědomí, že úsilí o udržitelnost našeho pobývání na Zemi je rozmanité, a psychologie je jeho součástí. Jan Krajhanzl Psychologie ve službách Země, 2006, plné znění textu Výtah a redakční úprava Hana Kolářová 16

16 příloha časopisu Bedrník ODPOVĚDNÁ SPOTŘEBA KAŽDÁ KORUNA JE HLAS Spotřeba přírodních zdrojů a produkce odpadů v západní společnosti každým rokem roste. Takový vývoj je dlouhodobě nemožný. Převládající konzumní způsob života s orientací na kvantitu ničí životní prostředí a zpětně i lidské zdraví. Asociace ekologických organizací Zelený kruh vydala pracovní list pro učitele Odpovědná spotřeba, kterým se snaží přispět ke změnám vzorců výroby a spotřeby ve světě. Chtěli bychom, aby se lidé zamysleli nad tím, jak mohou jako spotřebitelé zlepšit stav přírody nebo jak mohou ovlivnit pracovní podmínky lidí ve vzdálených zemích. Prosím, upozorněte své žáky na souvislosti jejich každodenních malých nákupních rozhodnutí. Pro bližší informace kontaktujte Zelený kruh Tam také zasílejte své názory a připomínky k práci s listem. - I -

17 příloha časopisu Bedrník ODPOVĚDNÁ SPOTŘEBA - II -

18 příloha časopisu Bedrník ODPOVĚDNÁ SPOTŘEBA - III -

19 příloha časopisu Bedrník ODPOVĚDNÁ SPOTŘEBA - IV -

20 N Á Z O R Y ANKETA EKOLOGIE ROZŠIŘUJE PSYCHOLOGICKÉ OBZORY Mgr. Jan Krajhanzl, psycholog a pedagog, interní doktorand sociální psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Skála, antropolog a postgraduální student na katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Co si představíte pod pojmem ekopsychologie? Jan Krajhanzl: Nejdřív myšlenkový proud, původem z Kalifornie, vycházející z Hlasu Země Theodora Rozsaka. Za psychologii se hlásí k tématu vztahu člověka k přírodě, jinak cosi mezi zdivočelou psychologií, hlubinnou ekologií a filozofickým pábením. Pak autory, kteří se k tomuto tématu přihlásili v dalších letech, po svém, méně velkých slov, více ověřitelných a ověřovaných tvrzení. Konečně je pro mě ekopsychologie značka pro psychologii vztahu k přírodě, kterou se snažím v České republice rozvíjet. Pavel Skála: Asi hlavně tu původní, roszakovskou ekopsychologii, a pak tu fisherovskou oběma jim je společné, zdá se mi, především rozšíření nejen oblasti psychologické významnosti, ale vůbec psychičnosti na mimolidské prostředí; myslím, že asi ten nejdůležitější náhled, ke kterému ekopsychologie vybízí, je náhled toho, že stromy, zvířata, kameny a další bytosti světa jsou součástí nás samých, a to způsobem, který má zásadní psychologický i psychopatologický význam; ničíme-li je, ničíme tím nějak i sebe. Kam směřuje současná ekologicky orientovaná psychologie? Jan Krajhanzl: Témata zelených psychologií se v psychologickém světě postupně etablují, z marginální pozice na okraji akademického dění se přesouvají směrem do vědeckého mainstreamu. Přibývá badatelů-psychologů, kteří se ekologickými tématy dlouhodobě zabývají, a roste také počet psychologů s určitým ekologickým povědomím. Čím dál více se zkoumá nejen to, jak jsme ovlivňováni životním prostředím, ale také, jak ho ovlivňujeme my, svým chováním. Pavel Skála: Zdá se mi, že těch směrů je více; opomineme-li směr přímo nazvaný ekologická psychologie, environmentalistickými problémy příliš se nezabývající, dalo by se snad říci, že těm ostatním je opět něco společné: úsilí vidět stále širší kontext toho, čemu se říká lidská psychika, resp. stále širší hranice lidské psychiky samotné jinak řečeno, uvědomování si, že fungování lidské psychiky je zcela zásadně závislé na faktorech, které byly doposud chápány jako mimolidské a (proto) nepodstatné. Jaké téma ekologicky orientované psychologie je vám osobně blízké? Jan Krajhanzl: Výzkumně se zabývám hlavně tím, jak se my lidé v našich vztazích k přírodě lišíme, jak ten rozdíl co nejlépe vystihnout, popsat. A čím to je, že se lišíme? Jaké vlivy působí na náš vztah k přírodě nejsilněji? A jak lze účinně vztahy lidí k přírodě rozvíjet, ať již environmentální výchovou nebo třeba urbanismem? Zároveň mě hodně zajímá vymezení role psychologie ve směřování k environmentální udržitelnosti a metodologické otázky mezioborové spolupráce. Pavel Skála: Právě ono ekopsychologické téma hranic lidské psychiky, či přesněji, hranic lidského já v environmentálním kontextu; tento problém mne však zajímá především z hlediska dynamiky: nejvíce bych se chtěl věnovat environmentalisticky relevantnímu zkoumání toho, jak v naší civilizaci lidské já v individuálním vývoji typicky vzniká, jak se ustavují jeho hranice vůči okolí, jak jsou vnímány různé, zejména mimolidské prvky tohoto okolí, a hlavně, jak se vyvíjí motivace ve vztahu k nim. Připravila Hana Kolářová LÉČENÍ TRHLINY MEZI PLANETOU A NAŠÍM JÁ Jedna z nejuznávanějších knih ekopsychologie se jmenuje Ekologická psychologie: léčení trhliny mezi planetou a naším já. Autorkou je Deborah Du Nann Winterová, kniha vyšla v USA v roce Předkládáme čtenářům v českém překladu vybrané pasáže z jedné kapitoly této knihy. a ekonomickým dimenzím našeho chování a hlubší kvůli důrazu na duchovní souvislosti... Globální kontext Vstříc ekologické psychologii Definuji ekologickou psychologii jako studium lidské zkušenosti a chování v jeho tělesných, politických a duchovních souvislostech za účelem vybudování trvale udržitelného světa... Věřím, že psychologie může těžit z mnohého, co již bylo zjištěno, když jen rozšíří svůj zájem na klíčovou otázku: jak přežít ve stále méně stabilním, křehkém ekosystému... Zdá se, že nastává čas pro psychologii, aby se nějak postavila k naší ekologické existenci a aby zaměřila své snahy k zabezpečení našeho přežití... Tradiční psychologie zaostřuje pozornost na zlepšování informační vybavenosti, posilování norem a uvědomování si souvislostí našich činů, ekologický přístup by navíc také zdůrazňoval širší a hlubší úrovně zkušenosti: širší kvůli pozornosti věnované globálním, politickým Mohu si dovolit nákup a provozování auta, a to z důvodu velkých vládních dotací výrobcům aut a také díky mezinárodnímu obchodnímu systému, který auta i pohonné hmoty činí pro mne lacinými; silnice jsou vybudovány a udržovány z poplatků, jejichž využití nemohu ovlivnit. Žiji s dílčím vědomím, že vykonávám environmentálně bezohledné činy, jelikož politické a ekonomické instituce je mnohými způsoby podporují. 17

21 N Á Z O R Y Změnit naše chování, abychom mohli vzdorovat těmto systémovým vlivům, není nikterak lehké. Obtíže, se kterými se setkáváme, často vedou k obranným reakcím, protože jsme snadno zahlceni rozsahem a hloubkou našeho problému. Pro příklad připomeňme, jak jsem v Thajsku kupovala ručně vyrobenou kabelku. Byla jsem osobně zklamána, když jsem poté zjistila, že jsem přímo podpořila sexuální průmysl a chudobu venkova. A uvědomila jsem si důsledky svého činění až pozdě... Má první reakce byl pocit viny a zmatenost. Kdybych si nemohla dovolit masáž anebo koupit ručně dělanou kabelku (oboje se zdálo jako koupě z hlediska životního prostředí nevýznamná), co jiného bych dělala? Vzpomínám si, jak mi proběhlo hlavou, že bych stejně tak mohla zůstat doma a nedělat nic. Vše ostatní, co udělám, se zdá být špatně. Věřím, že jste si všimli obranné povahy mé reakce. Protože jsem byla zklamaná a zarmoucená, bylo jednoduché si říci, že když už jsem udělala takové chyby, měla bych své snažení úplně vzdát. Podobně znám několik lidí, kteří věří, že když nemohou zachránit svět, neměli by zkoušet nic. Taková argumentace je dobrým příkladem racionalizace. Dáme sami sobě rozumně znějící, ale ve skutečnosti zcela falešné vysvětlení, proč s tím nic neděláme. Naše lhostejnost ale pochází spíše z nedostatečné angažovanosti než z nedostatku schopností s tím něco udělat. Ve skutečnosti to bylo pouze skrze můj čin, že jsem byla schopna si uvědomit širší souvislosti svého chování. Být otevřeni zpětné vazbě svých činů je klíčový psychologický požadavek na ekologicky zodpovědné chování. Při existenci globálních systémů, které utváří naše chování a určují jeho následky, se o těchto globálních systémech musíme více poučit. Potřebujeme se pídit po informacích, abychom mohli lépe porozumět dopadu našich rozhodnutí. To je začátek... Moje vlastní nedávné zkušenosti z návštěvy zemí třetího světa mě naplnily nelehkým zjištěním na vlastní kůži, jak naše kultura plýtvá prostředky, zatímco většině světové populace se nedostává ani životního minima. Ale pocit viny nepomůže o nic víc než chamtivost... Postmoderní psychologie: costructed self Postmoderní psychologie zdůrazňuje způsob, jakým získáváme zkušenost, zejména pak vědomí vlastního Já, ze signálů od naší rychle se měnící kultury... Náhlé změny na základě toho, jak si myslíme, že nás druzí vidí, mohou způsobit nepříjemné rozpory identity... Když náš výkon ve srovnání s ostatními poklesne nebo když se začneme porovnávat s někým jiným, naše vnímání sebe sama je ohroženo. Ale zrovna tak je ohroženo jakoukoliv náhlou změnou v našich kulturních souvislostech nebo i příchozí informací. Můj osmiměsíční výlet po světě mi poskytl dobrý příklad. Jak jsem cestovala mnoha zeměmi a kulturami, zakoušela jsem postupně se hromadící pocit zmatku a nesmyslnosti. Nesmírně jsem vítala možnost vidět tolik odlišného od mé vlastní kultury, ale také si pamatuji ten pocit zmatku a prázdnoty, stejně jako nadšení z návratu domů: domů, kde vím kým jsem. Prostřednictvím stabilních vztahů a vzájemné komunikace s ostatními jsem uzemněná a soudržná způsobem, jakým na cestách nikdy nemohu být. Abychom pomohli našemu zkoumání toho, jak postmoderní psychologie chápe naše Já, udělejte si chvíli a napište pár odpovědí na otázku: Kdo jsi? Pokud jste jako já, nejspíše jste odpověděli v nějakých sociologických, demografických pojmech o pohlaví, věku, třídě a rasové příslušnosti. Já jsem sedmačtyřicetiletá bělošská žena... Z postmoderní perspektivy nás náš moderní světonázor vede k pohledu na jednotlivce jako na samostatnou, oddělenou, předvídatelnou, rozumnou bytost, která soupeří s ostatními o maximální ekonomický zisk. Koncept stabilního Já nemůže být udržitelný, protože informace, které dostáváme, jsou příliš proměnlivé... Nikdo nemůže vytvořit stabilní vědomí Já, zatímco je vystavený obrovské komplexnosti moderního světa. Neschopnost odpovědi na otázku Kdo jsem? způsobuje pocit nevýznamnosti. Již nejsme schopni držet se bezpečného a souvislého sebeobrazu, trpíme rozkládáním nejen našeho Já a naší zkušenosti, ale i našeho světa... V těchto chvílích zoufalství mnoho lidí nachází sílu ve víře. Neznevažuji sílu, kterou může víra poskytnout, ale domnívám se, že existuje další intelektuálně citlivá cesta z rozpadajícího se pekla... Zcela odlišný obrázek lidství ve vztahu k fyzickému světu je navrhován ekologickými psychology... Schopnost postavit se naší environmentální krizi vychází z předpokladu, že fyzický svět je skutečný, že bude mít dopad na lidskou existenci, ať jsme či nejsme schopni chápat ho jako pojem či kontrolovat tyto jeho dopady. Uvědomila jsem si tento metafyzický problém vytvářené reality při návštěvě Grand Canyonu. Jak jsme se dívali nahoru, mohli jsme vidět 2 miliardy let ze 4,6 miliardové historie Země. Kaňon se nad námi vypínal míli vysoko. Předpokládáme-li, že lidé by zde byli půl milionu let, jejich existence by se odehrávala v průběhu usazování posledních sedmi palců toho míli hlubokého kaňonu. A v méně než ve čtvrtině jednoho procenta historie planety hrajeme svou roli my, lidé. Sociální vědci mají krátkozrakou perspektivu, řekněme palec či dva v celém geologickém vývoji, a je jim poskytnut luxus vidět lidskou zkušenost jako pupek světa. Ale v kontrastu s věkem Země je lidská existence krátká. Přetrvává jen díky velmi jemným, vzácným a krátce trvajícím fyzickým předpokladům, které umožňují život člověka. Z geologické perspektivy fyzický svět je přední a naše schopnost existovat, porozumět a přežít bez těchto charakteristik není zaručena. Z ekologického pohledu si postmodernisté neuvědomují fyzické pozadí dané tímto dlouhodobějším rámcem. Protože jejich časový rámec je tak omezený, postmodernisté neberou v potaz fyzický svět, který umožňuje lidskou existenci, a ještě méně existenci různých lidských reakcí na informace o světě, které jsou schopni vnímat... Politický řád Jak tvrdí postmodernisté, vědění je produkt politických sil... Například, protože IQ testy částečně měří akulturaci, jejich užívání podporuje převládající kulturní skupinu v neprospěch menšinových subkultur, které jsou pak s největší pravděpodobností označeny jako méně inteligentní... Mnoho přírodovědných výzkumů financových vládními agenturami přímo reaguje na vojenské potřeby a tak nepřekvapí, že největší přírodovědné úspěchy měly přímé vojenské využití: počítač, jaderný potenciál, vesmírné programy... Věda je vedena v kulturách, které určují, jaké otázky jsou zajímavé, vážné a důležité a jaké jsou nesmyslné. Data jsou sbírána v kulturách, které určují, jaká pozorování jsou přijatelná a jaká nemožná. Ano, vědecké metody jsou vytvářeny ke zmenšování lidských předsudků; ale jelikož právě lidé tyto vědecké výzkumy vedou, žádná studie nemůže být zcela objektivní. Netvrdím, že bychom měli zavrhnout vědu proto, že nemůže být nikdy objektivní; místo toho tvrdím, že my sami se potřebujeme stát více uvědomělí o politických rozměrech našich vědeckých otázek a odpovědí... 18

22 N Á Z O R Y Konstruktivní postmodernismus Zdůrazněním subjektivních rozměrů vědy mají nekonstruktivní postmodernisté sklon odmítat vědu, protože nemůže být nikdy objektivní. Konstruktivní postmodernismus místo toho rozpoznává sílu nástroje vědy... ačkoliv technologie sama o sobě nevyřeší naši environmentální krizi... Naše moderní institucionální struktury bojují proti chápání celistvých vědomostí. Například, moderní univerzita demonstruje rozdělení vědomostí na kousky tím, jak usazuje vědce do rozdílných oddělení, jak oni pročítají různé časopisy, vyučují rozdílné předměty a pokládají si rozdílné otázky. Argument, že environmentální problémy mají psychologické rozměry, je neobvyklé tvrzení částečně kvůli vykonstruované vzdálenosti, kterou akademická obec mezi těmito pojmy tvoří... Konstruktivní postmodernismus by vyžadoval uvolňování uměle vytvořených zdí mezi předměty zájmu stejně jako posílení obecného vzdělávání v naší populaci. Básníci, kteří neumí používat čísla, a úředníci, kteří neumí číst poezii, jsou obojí oběťmi moderních vzdělávacích praktik; jejich vzájemná ignorace bude překážet budování konstruktivního postmoderního světa... Věřím, že uzdravení rozštěpení mezi planetou a Já nemůže být pouze věcí osobní přeměny, ačkoliv o tu se musí jednat také. Učení, jak vybudovat trvale udržitelný svět, musí být podniknuté jako úkol s politickými a ekonomicko-politickými rozměry, stejně jako s těmi psychologickými a duchovními... Ačkoliv psychologie čelila mnoha lidským problémům (např. jak mohl vzniknout nacistický holocaust; jak jsou vytvářeny informace; jak nejlépe léčit duševní choroby), ještě se nepostavila tomu nejvážnějšímu: jak zajistit přežití života na naší planetě... Předvídání udržitelného světa Jako má zkušenost na trhu v Chiang Mai, nepředpokládané důsledky nebudou vždy dobré, ale tím, že to uděláme, zjistíme jejich efekt. Protože do doby, než se nějak zachováme, nemůžeme vědět všechny důsledky. Trváním na tom, že každá akce se musí perfektně povést anebo musí být naprosto předvídatelná, také nemůžeme způsobit žádnou změnu. Můžeme dělat pouze to, co se zdá nejlepší, a učit se z toho... Co navrhuji jako dobrý začátek, je v duchu si představit udržitelný svět. Víme, že náš environmentální úpadek je řízen chudobou, přelidněním a konzumem. Jak by vypadal udržitelný svět? Lester Brown a jeho kolegové na Worldwatch institutu začali s definováním udržitelné společnosti. Předpokládají, že budeme: 1. závislí primárně na sluneční energii 2. žít ve vysoce izolovaném domě 3. užívat více rozmanitých způsobů hromadné dopravy 4. žít blíže našim zaměstnáním 5. znovu používat a recyklovat mnoho materiálů 6. o mnoho méně balit potraviny 7. užívat více odpadních vod jako hnojivo 8. užívat více venkovských pozemků pro plodiny než jako pastviny a divočinu 9. pěstovat více různorodé plodiny; jíst více místně vypěstovaného jídla; jíst níže na potravním řetězci 10. realizovat rozsáhlé programy pro užívání dřeva 11. rozdělit lidskou populaci více rovnoměrně po obyvatelné zemi 12. utrácet mnohem méně za vojenské výdaje 13. spolupracovat mnohem více s ostatními národy na řešení mezinárodních environmentálních problémů 14. oceňovat udržitelnost spíše než ekonomický růst jako jádrovou hodnotu v rozhodování 15. dívat se zpět na materialismus jako na zastaralé, staromódní období v dějinách lidstva 16. a dodala bych, že ženy budou mít méně dětí a hrát větší roli v rozhodování všech společenských institucí Profesor José Goldemberg tvrdí, že svět nikdy nebude schopen unést životní styl nynějších Američanů, ale je schopen unést populaci, která žije zhruba na úrovni západních Evropanů skromné, ale pohodlné domácnosti, chladničky na jídlo a snadný přístup k veřejné dopravě rozšířené omezeným užíváním aut. Pro většinu z nás by toto vyžadovalo uvědomělá rozhodnutí méně spotřebovávat a recyklovat vše, co je možné. Také by to znamenalo méně pracovat, méně utrácet, užívat si více času, více tvořivých veřejných aktivit a větší personální i interpersonální význam. Velice zjednodušeně řečeno slovy ekopsychologa Theodora Roszaka: Snížit stupnici, zpomalit, demokratizovat a decentralizovat Cena nečinnosti Vědět toho hodně, ale nechovat se podle tohoto vědění vzdělání je tradičně vedeno podle těchto pravidel... Oceňuji důležitost pečlivého uvážení činů před tím, než je uděláme, ale také jsem se pokusila ukázat, jak je nemožné vědět výsledky našeho chování dříve, než jej vykonáme. Dozvíme se mnohem více o nápadu ze zkušenosti s tím, jak fungoval, především když zůstaneme plně otevřeni zpětné vazbě ze své zkušenosti. Navíc věřím, že rozštěpení mezi planetou a Já je udržováno tím, jak výhodné je, když se k činu nedostaneme. Nečinnost zajistí, že věci se dějí jako obvykle; čin změní nás stejně jako svět. Někdy uděláme chyby. Ale nepoučíme se z nich, když je nikdy neuděláme... Jak se více učíme, poznáváme, jak propojené a ohromné jsou struktury, které nás pohánějí k ekologickému zničení. Zaostření na specifické chování může pomoci zmírnit zkušenost s pocitem zahlcení, přestože tyto pocity mají tendenci se vracet. Přesto dovolit sami sobě sklouznout do zoufalství nebo bezmocnosti je ta nejničivější cesta, protože podkopává náš vlastní růst a zralost... Stejně jako můžeme čelit našim pocitům zahlcenosti jednáním, stejně tak zoufalství se nejlépe čelí jednáním, akcí. Slovy Barry Lopez: Jestliže se staneme vězni svých vlastních myslí, jestliže se propadneme do zoufalství, můžeme vstoupit na poraněnou zemi s lopatkou a začít sázet stromy. Porostou. Zůstanou v zemi, poskytnou ochranu pro ptáky, ohřejí něčí dům až odejdeme. Jestliže ztratíme důvěru v sebe, můžeme v těchto chvílích na sebe zapomenout a spočinout v budoucnosti velikého společenství s požehnáním sousedů. A stejně je nezbytně nutné kráčet zlehka, s přesvědčením, pozorností, vytrvalostí, a především s vírou s vírou v sebe stejně jako v propojenou celistvost, která nás obklopuje: Když se vší vědomostí, kterou máte, uděláte jeden krok, většinou je zde právě tolik světla, aby ozářilo krok další. Deborah Du Nann Winter, Ecological Psychology: Healing the Split Between Planet and Self. Mahwah, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, Publishers, s. ISBN Překlad Jana Ottová Výtah Hana Kolářová 19

23 DIDAKTIKA JAK NA ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRŮŘEZOVÉ TÉMA ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (2) Vážená paní učitelko, vážený pane učiteli, ve druhém článku ze série Jak na školní vzdělávací programy (ŠVP) se budeme podrobněji zabývat tím, co jsou průřezová témata jejich významem a možnostmi začleněním do ŠVP. Samozřejmě se zaměříme na průřezové téma Environmentální výchova (EV). Význam průřezových témat Spolu s RVP ZV se ve vzdělávacím procesu poprvé objevuje i pojem průřezová témata. Význam těchto témat podílejících se na rozvoji osobnosti žáka je natolik specifický, že v RVP ZV mají samostatné místo. Skutečnost, že se jedná o něco nového, však může vést k jejich opomíjení ve výuce. Průřezová témata reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Současný svět prochází dynamickými změnami a na tyto změny je třeba reagovat i v oblasti vzdělávání. Průřezová témata by měla žákům pomoci orientovat se v současném světě, vést je k odpovědnosti za své jednání a k aktivnímu řešení problémů společnosti. Vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci, pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Průřezová témata procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení obsahů vzdělávacích oblastí, resp. oborů. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání žáků a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Žáci dostávají možnost vytvářet si integrovaný pohled na danou problematiku a uplatňovat širší spektrum dovedností a vlastních zkušeností. Kapitoly o průřezových tématech jsou v RVP ZV děleny jinak než ostatní kapitoly a neobsahují části, jako jsou cílové zaměření nebo očekávané výstupy. Přesto v nich najdeme pasáže, kde jsou cíle jmenovány, případně naznačeny. V popisu jednotlivých průřezových témat je vždy vyjádřen vztah ke vzdělávacím oblastem a přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka, a to jak v oblasti vědomostí, dovedností a schopností, tak v oblasti postojů a hodnot. Obsah průřezových témat doporučený pro základní vzdělávání je rozpracován do tematických okruhů. Při začleňování průřezových témat do ŠVP existuje značná volnost. Školy mohou vybírat z několika alternativ, podrobněji se jim budeme věnovat dále v textu. Průřezová témata lze využít i v profilaci školy, odlišit ji od ostatních, dát jí jasnou podobu jak směrem k veřejnosti, zejména rodičům, tak směrem k žákům, a ovlivnit tak volbu vzdělávacích strategií i podobu ŠVP. Tolik k průřezovým tématům obecně. Dále už se budeme zabývat jen průřezovým tématem Environmentální výchova, velká část níže uvedených informací však platí pro všechna průřezová témata. Vymezení a cíle průřezového tématu Environmentální výchova Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím při přímém poznávání aktuálních hledisek ekologických, ekonomických, vědeckotechnických, politických a občanských, hledisek časových (vztahů k budoucnosti) i prostorových (souvislostí mezi lokálními, regionálními a globálními problémy), i možnosti různých variant řešení environmentálních problémů. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků. (RVP ZV, 2005, str. 99) Toto vymezení bychom měli mít na paměti, když promýšlíme realizaci Environmentální výchovy na škole. Doporučujeme podívat se i do ostatních průřezových témat, abychom nepokrývali obsah, který je vyme- Při naplňování průřezového tématu Environmentální výchova je výhodné využít služby středisek ekologické výchovy. Jedním z nejnovějších je historický viničný statek Lüftnerka při plzeňské zoologické a botanické zahradě. Lektor Ota Blail si s dětmi povídá o domácích a hospodářských zvířatech přímo v prostředí, kde jsou chovaná. Foto MŽP Jakub Kašpar a Ivona Kristiánová 20

24 D I D A K T I K A zen tam, ale naopak, aby se obsah vzájemně doplňoval, navazoval na sebe. Environmentální výchova by měla využívat celou škálu metod a forem, měla by umožnit žákovi sledovat a přímo poznávat, diskutovat, tvořit, protože usilujeme nejen o vědomosti, ale i o rozvoj praktických dovedností a schopností, postojů a hodnot. Cíle průřezového tématu Environmentální výchova Kapitoly, které popisují jednotlivá průřezová témata, neobsahují část cílové zaměření. Přesto v nich najdeme pasáže, kde jsou cíle jmenovány či naznačeny. V případě průřezového tématu EV je možné vysledovat cíle v úvodním odstavci (viz výše uvedená citace) a dále v části přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka. Ta je rozdělena na přínos v oblasti vědomostí, dovedností a schopností a na přínos v oblasti postojů a hodnot. Přesto, že přínosy k rozvoji osobnosti žáka nejsou formulovány z hlediska žáka (činnostně, žák rozumí, žák hodnotí, žák komunikuje, žák je aktivní ), můžeme je považovat za určité cílové zaměření průřezového tématu EV. Očekávané výstupy si koordinátor EVVO v případě zájmu již musí formulovat sám a pečlivě při tom vážit míru konkrétnosti, aby ještě byly vhodné k začlenění do tak závazného dokumentu, jakým je pro školu ŠVP. Obsah průřezového tématu Environmentální výchova Obsah průřezového tématu Environmentální výchova je členěn do čtyř povinných tematických okruhů, které by měly vést k celistvému pochopení problematiky: Ekosystémy, Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí. U každého tematického okruhu je uveden odstavec témat, která jsou pouze nabídkou, tj. učitel si může vybrat, které z nabízených témat si zvolí, nebo si může určit témata vlastní a zařadit je k příslušným tematickým okruhům. Doporučujeme vybírat taková témata, která korespondují s podmínkami školy a regionu. Neměli bychom však zapomínat na to, že tematické okruhy a témata, která zvolíme, jsou jen prostředky k dosažení cílů Environmentální výchovy u žáka. Důležité je nikoliv to, co žáka učíme, ale výsledek vyučovacího procesu to, co si žák odnese v oblasti vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot. Jak začlenit průřezové téma Environmentální výchova do ŠVP Několik základních požadavků RVP ZV, na které nesmíme zapomenout Průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání. Environmentální výchova jako jedno z nich musí být zařazena do výuky všech žáků na 1. i na 2. stupni. Nemusí však být zastoupena v každém ročníku. Každý žák by se ale měl za dobu školní docházky setkat se všemi čtyřmi tematickými okruhy. Z důvodu systematického působení na žáky a tím dosažení vyšší účinnosti doporučujeme zařadit Environmnentální výchovu rovnoměrně v průběhu celé školní docházky. RVP ZV uvádí, že podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků ve škole i mimo školu. Tato slova zachycují to nejtěžší, co průřezová témata přinášejí: Promyslet, naplánovat a realizovat Environmentální výchovu v rámci školní výuky tak, aby byla provázána s ostatními předměty, činnostmi a působením, neopakovala se stejná témata na různých místech nebo se naopak na některá nezapomínalo. Zařazení všech průřezových témat a jejich tematických okruhů do příslušných ročníků i všech způsobů (forem) jejich realizace je třeba uvést např. prostřednictvím tabulky, která je součástí charakteristiky ŠVP, části Začlenění průřezových témat. K realizaci průřezových témat na 1. a na 2. stupni můžete využít disponibilní časové dotace, stanovení časové dotace v jednotlivých ročnících je v kompetenci škol. Trochu odlišné podmínky platí pro realizaci průřezových témat na jiných než úplných základních školách. Zájemce odkazujeme na RVP ZV a Manuál pro tvorbu ŠVP v ZV. RVP ZV nám nabízí několik možných forem realizace průřezových témat, a to integraci průřezového tématu do předmětů, samostatný předmět, průřezové téma jako projekt(y) nebo kurz(y) pro žáky, průřezové téma jako kombinace výše uvedeného. Formy realizace průřezového tématu Environmentální výchova Při volbě formy realizace průřezového tématu Environmentální výchova je nutné brát v úvahu podmínky školy. To, co funguje u nás, nemusí být vůbec reálné na sousední škole a naopak. Níže jsme se pokusili shrnout výhody a nevýhody rozdílných forem realizace průřezového tématu. Integrace průřezového tématu do předmětů znamená nejen integraci všech čtyř povinných tematických okruhů do učebních plánů jednotlivých předmětů, ale i metod typických pro Environmentální výchovu jako nutné podmínky pro rozvoj žádoucích postojů a hodnot u žáka. Výhody: Má menší časový rozsah, tj. nevyužívá tolik disponibilních hodin a nevyžaduje změny rozvrhu. Má menší nároky na čas učitele při zpracování, protože každý z vyučujících dotčených předmětů zpracuje svoji část obsahu. Pravděpodobně bude také zpracovávat část obsahu Environmentální výchovy, která je mu bližší a má s ní zkušenost. Umožňuje žákovi přirozeně vnímat vazby mezi učivy předmětů. Nevýhody: Může omezit škálu metod, které budou využívány (některé metody nelze začlenit do běžné hodiny). Vyžaduje bezproblémovou komunikaci a spolupráci zúčastněných vyučujících. Vyučující musí být schopni udělat si společný přehled o tom, která témata začleňují a jakými způsoby, pravidelně se navzájem informovat o průběhu výuky, aby na sebe mohli navazovat, případně být schopni pružně reagovat na změněné podmínky (např. nemoc). Učitelé všech předmětů s integrací Environmentální výchovy by měli být v této oblasti alespoň v minimální míře vzdělaní. Realizovat průřezové téma Environmentální výchovy jako samostatný vyučovací předmět znamená zpracovat osnovy a stanovit očekávané výstupy předmětu na základě čtyř povinných tematických okruhů a přínosů průřezového tématu EV k rozvoji osobnosti žáka, definovaných v RVP ZV. Dále zařadit předmět alespoň jednou na 1. stupni a jednou na 2. stupni ZŠ. (To samozřejmě neplatí v případě, kdy EV realizujeme jako kombinaci samostatného vyučovacího předmětu a jiné formy. Pak můžeme např. na 1. stupni zařadit projekt, na 2. stupni pak EV realizovat prostřednictvím samostatného předmětu.) Výhody: Poskytuje žákovi ucelený pohled na problematiku. Umožňuje využívat širokou škálu interaktivních metod výuky. Naplňování očekávaných výstupů se dobře sleduje a vyhodnocuje. EV jako předmět je rovnocenná všem ostatním předmětům, je tedy menší šance, že se naplňování průřezového tématu podcení. Nevýhody: Vyžaduje relativně velkou část disponibilní časové dotace a změny v rozvr- 21

25 D I D A K T I K A hu. Vyžaduje učebnu, případně další vybavení specifické pro metody využívané v Environmentální výchově. Vzhledem k obsahu některých témat může být předmět vhodný spíše pro 2. stupeň. Vyžaduje alespoň jednoho učitele důkladně vzdělaného v problematice a vhodných metodách práce. Pokud je takový člověk na škole pouze jeden, může nemoc způsobit problémy v chodu školy. Projektová výuka je formou, která obvykle doplňuje realizaci Environmentální výchovy prostřednictvím dalších forem integrací do předmětů či samostatným předmětem. Je však možné realizací projektů dostatečně pokrýt průřezové téma EV za předpokladu, že se uskuteční minimálně jeden projekt na 1. stupni a jeden projekt na 2. stupni a oba projekty v součtu obsáhnou všechny čtyři povinné tematické okruhy. Obvykle je projekt chápán jako proces řešení nějakého konkrétního problému nebo aktivita, která má konkrétní výstup a je časově omezená (od hodin až po roky). Žáci, případně učitelé nebo rodiče, kteří projekt řeší, jsou dobře obeznámeni s problémem (účelem) projektu a vědí, jaký výstup se od nich očekává. Výhody: Je výrazným zpestřením života školy a má viditelné výsledky, je relativně jednoduché žáky i další motivovat k aktivní účasti v projektu. Náročnost realizace projektu se různí podle délky trvání, kratší projekty si však můžou zkusit i učitelé, kteří s alternativními metodami výuky teprve začínají. Na přípravě projektu se mohou podílet samotní žáci, což může usnadnit práci učiteli a zvýšit motivaci žáků. Konkrétní výstup projektu umožňuje dobře sledovat naplňování tematických okruhů průřezového tématu a přínosů k rozvoji osobnosti žáka. Nevýhody: Vyžaduje dobrou spolupráci všech zapojených učitelů, případně učitelů se žáky nebo učitelů s rodiči. Projekt je obvykle zajímavou a neotřelou aktivitou pro školu, je proto třeba dbát na to, aby nesklouzla do pouhé zábavy, ale sledovala vytyčené cíle. Stále jde o výuku, i když neobvyklou. Kde se v ŠVP objeví (mohou objevit) průřezová témata Jestli se Environmentální výchova skutečně objeví ve vašem ŠVP na místech, která níže uvádíme (vycházíme z celkové struktury ŠVP), hodně závisí na podmínkách školy, prioritách školy, míře a intenzitě spolupráce v pedagogickém sboru při tvorbě ŠVP apod. Pokud jste školním koordinátorem EVVO, je pro vás důležité vědět, co a kde je z průřezového tématu EV v ŠVP začleněno, případně jaké jsou vaše možnosti, pokud ŠVP vaší školy zatím není kompletní. Pro sestavování ŠVP platí obecně, že uváděné údaje by neměly být příliš konkrétní, aby se jejich naplňování nestalo příliš složitým. A naopak, co v ŠVP zaneseno není, má malou šanci na systematickou realizaci či nějaké další začlenění do výuky. Pokud tedy víte o nějakých předpokladech, bez kterých se realizace EV na vaší škole neobejde, měly by být uvedeny v ŠVP. Identifikační údaje: Pokud je vaše škola vysloveně environmentálně zaměřená, může se průřezové téma Environmentální výchova objevit již v motivačním názvu ŠVP. Charakteristika školy: Jeden z faktorů, který také realizaci Environmentální výchovy na škole ovlivňuje, je vybavení. Pokud má škola svůj pozemek nebo zahradu, určitě tady budou uvedené. Také by zde měli být uvedení učitelé, kteří se specializovali v rámci dalšího vzdělávání, např. výchovní poradci, ale také školní koordinátor EVVO. Na tomto místě je také vhodné uvést dlouhodobé projekty a spolupráci školy navenek. Nemusí se jednat jen o to, co už na škole probíhá, ale všechny rozsáhlé projekty v rámci EV, které určitě plánujete zrealizovat. Pokud máte v úmyslu navštěvovat pravidelně ekologické výukové programy střediska ekologické výchovy, měl by tento fakt být uveden také tady. Charakteristika ŠVP: V této části je uvedeno zaměření školy, tj. nejdůležitější priority. EV by mohla být mezi nimi, pokud to podmínky a tradice školy připouštějí. Také výchovné a vzdělávací strategie jsou součástí charakteristiky ŠVP. Jde o postupy a metody ve výuce, které povedou k rozvíjení klíčových kompetencí u žáků a na kterých se shodne celý pedagogický sbor. Proto pokud máte v úmyslu v rámci EV používat méně tradiční metody, tady si pro ně můžete připravit půdu realizace projektů, změny uspořádání ve třídách, využití diskusí nebo her v hodině apod. Způsoby sepsání strategií jsou různé, můžou být například setříděné podle jednotlivých klíčových kompetencí, proto je dobré vědět, že průřezové téma EV rozvíjí z klíčových kompetencí zejména kompetence občanské a kompetence k řešení problémů. Začlenění průřezových témat část pro průřezová témata nejdůležitější. Sem patří doporučená tabulka, která je přehledem zařazení všech průřezových témat a jejich tematických okruhů do příslušných ročníků i všech způsobů (forem) jejich realizace (jako samostatný předmět, jako integrace, jako projekty apod.) Je to první místo v ŠVP, kde se průřezové téma EV musí objevit. Učební plán: V učebním plánu se zabýváme mimo jiné i hodinovou dotací pro realizaci EV je důležitá disponibilní hodinová dotace, která má na 1. stupni rozsah 9 hodin a na 2. stupni rozsah 18 hodin. O tyto hodiny se dělí všech 6 průřezových témat, dále oblasti, které jsou prioritami školy a zčásti další cizí jazyk a volitelný předmět později na 2. stupni. Rozdělit disponibilní hodinovou dotaci je v kompetenci ředitele školy. Pokud realizujete EV jako samostatný předmět, bude uveden v učebním plánu. Učební osnovy: Pokud realizujete EV jako samostatný předmět, budou učební osnovy pro tento předmět obsahovat název předmětu, charakteristiku předmětu a vzdělávací obsah předmětu (učivo). Pokud EV realizujete jinou formou, u každého z předmětů, které se realizace EV účastní, musí být v jeho vzdělávacím obsahu uvedené příslušné tematické okruhy, které naplňuje. Toto je druhé místo v ŠVP, kde se průřezové téma EV musí objevit (nemusí se však objevit v učebních osnovách všech předmětů). Hodnocení žáků a autoevaluace: V případě, kdy škola má kromě ŠVP zpracovaný také školní plán EVVO, jeho vyhodnocení za daný školní rok, stejně jako vyhodnocení všech dalších doplňkových dokumentů školy, by mělo být součástí autoevaluace školy. Cyklický proces ŠVP umožňuje postupné zlepšování Plánování a realizace ŠVP i průřezového tématu Environmentální výchovy je cyklický proces. Váš školní vzdělávací program obsahuje část o autoevaluaci ( sebehodnocení ) školy, tedy nástroj, kterým máte šanci zjistit v průběhu nejbližších dvou let, jestli je váš ŠVP praktický a funkční nebo potřebuje doladit. Nemusíte mít strach, že zatím není perfektní sestavujete jej poprvé a počítá se s tím. Dobře provedená autoevaluace vám umožní najít slabá místa a dotvořit ŠVP vaší škole na míru. Mgr. Lenka Daňková, ředitelka SSEV Pavučina; Mgr. Júlia Sokolovičová, koordinátorka projektu Vzdělávání školních koordinátorů EVVO (SSEV Pavučina); Bc. Renata Konupková, koordinátorka projektu Metodická a informační podpora při začleňování EV do ŠVP (SSEV Pavučina); Václav Broukal, zástupce ředitelky SSEV Pavučina 22

26 D I D A K T I K A HRY A TECHNIKY O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Ukázka z publikace Jana Činčery a Milana Cahy Výchova a budoucnost: Hry a techniky o životním prostředí a společnosti. DEN POTÉ Cíl: Aktivita má za cíl přemýšlení o dilematech, před které mohou být lidé vystaveni po pádu civilizace, procvičení argumentace, naslouchání druhým, společné řešení problémů, dosahování konsensu. Věk: nad sedmnáct let Počet hráčů: do 24 Doba trvání: 2,5 hodiny Potřeby: video s televizí a filmem Malevil (není bezpodmínečně nutné), zadání úkolů Legenda: Hra je založena na filmové verzi románu Roberta Merleho Malevil, popisující malou izolovanou komunitu, která přežila zničující válečný konflikt. Jako motivaci lze promítnout cca 20 minut filmu navozující atmosféru ukazující vztahy před katastrofou a první minuty po katastrofě. Poté oznámíme hráčům: Vaše skupina přežila zničující úder zbraní hromadného ničení. Musíte počítat s tím, že jste jediní, kteří přežili, ale také s tím, že kolem vás jsou hordy zoufalých a hladových lidí, kteří neměli takové štěstí jako vy. Nastal čas začít budovat novou společnost, která bude možná základem nové lidské civilizace. Chystáte se na jedno z prvních shromáždění, které má rozhodnout o několika základních otázkách fungování vaší společnosti. Již dříve jste se dohodli, že budete rozhodovat prostou nadpoloviční většinou přítomných, všichni budou mít rovný hlas dokud se ovšem nedohodnete jinak. Úkolem dnešního shromáždění bude rozhodnout o těchto otázkách: jak budete dále rozhodovat jak bude vaše skupina vedena jak se zachováte, objeví-li se "cizinci" jaký vztah bude mezi ženami a muži Pravidla: Rozdělíme hráče do 3 pracovních skupin (možno nechat hráče zapsat do pracovních skupin nebo rozpočítat (15 minut), rozdáme a vysvětlíme zadání. Každá skupina dostane zadání a jejím úkolem je připravit návrh řešení otázky pro ostatní (45 minut). Součástí návrhu musí být přehled zvažovaných alternativ řešení a u doporučené alternativy i rozbor pozitiv a negativ. Skupiny přednesou své návrhy ostatním. Po přednesení návrhu (5 minut) následuje diskuse (15 minut) a pak skupina rozhodne hlasováním, zda návrh přijme nebo nepřijme. (60 minut). Zadání pro pracovní skupiny: Pracovní skupina pro vztah k cizincům: Úkolem vaší pracovní skupiny je navrhnout, jak se bude vaše skupina chovat v případě, že narazíte na cizince. Zvažte, že pořádek světa je rozvrácený, že v určitých oblastech může být nedostatek potravin, nástrojů, pracovních sil a žen, které by rodily děti. Vy jste na tom relativně dobře, a tak se může stát, že se někdo bude snažit vaše zdroje získat. Na druhou stranu je na světě tak málo lidí, že je nerozumné zříkat se kontaktů a potenciálních členů vaší společnosti. Navrhněte, jak se zachovat v případě, že se u vás objeví cizí člověk či skupina lidí bez zjevné snahy vás zabít či okrást. nejdřív sestavte přehled všech možných alternativ potom se domluvte na jedné alternativě, kterou navrhnete ostatním připravte zdůvodnění vybrané alternativy - udělejte přehled pozitiv a rizik navrhované alternativy připravte si stručné vystoupení (5 min. maximálně) Na práci pracovní skupiny máte 45 minut. Čas si dobře hlídejte a rozvrhněte. Přesně po 45 minutách se všichni sejdeme k prezentaci. Pracovní skupina pro vztah mužů a žen: Úkolem vaší pracovní skupiny je navrhnout, jak budou uspořádány vztahy mezi muži a ženami. Zvažte, že na světě je tak málo lidí, že pro udržení lidstva bude pravděpodobně potřeba podřídit stará pravidla a emoce rozumné strategii pro přežití lidského druhu. Ve vaší skupině i na světe obecně je mnohem méně mužů než žen. Zvažte, zda je rozumné párové uspořádání nebo je třeba zvolit jinou variantu. Jak nejlépe využít omezené nabídky pracovních zkušeností a schopností mužů? Jak to bude s dětmi? Kdo budou jejich rodiče a kdo je bude vychovávat? nejdřív sestavte přehled všech možných alternativ potom se domluvte na jedné alternativě, kterou navrhnete ostatním připravte zdůvodnění vybrané alternativy - udělejte přehled pozitiv a rizik navrhované alternativy připravte si stručné vystoupení (5 min. maximálně) Na práci pracovní skupiny máte 45 minut. Čas si dobře hlídejte a rozvrhněte. Přesně po 45 minutách se všichni sejdeme k prezentaci. Pracovní skupina pro rozhodování a vedení: Úkolem vaší pracovní skupiny je navrhnout, jak budete vaše skupina dále rozhodovat - jak bude vaše skupina vedena. Budete mít jednoho vůdce či více vůdců? Jak je budete vybírat? Budete rozhodovat jednomyslně, volbou, pověříte rozhodováním vůdce? Stačí v případě volby nadpoloviční většina nebo jiný poměr? nejdřív sestavte přehled všech možných alternativ potom se domluvte na jedné alternativě, kterou navrhnete ostatním připravte zdůvodnění vybrané alternativy - udělejte přehled pozitiv a rizik navrhované alternativy připravte si stručné vystoupení (5 min. maximálně) Na práci pracovní skupiny máte 45 minut. Čas si dobře hlídejte a rozvrhněte. Přesně po 45 minutách se všichni sejdeme. Varianty: Zajímavou - technicky náročnou variantou hry je, využijeme-li principu kinoautomatu. Každou z otázek řeší i skupina ve filmu Malevil. Připravíme si ukázky (tak aby byl pochopitelný kontext řešeného problému), promítneme první ukázku a zastavíme ji dříve, než se skupina ve filmu dostane k řešení. Necháme minut na to, aby se celá skupina hráčů dohodla na řešení, a pak promítneme, jak situaci vyřešila skupina ve filmu. Totéž zopakujeme se situací druhou a třetí. Otázky do závěrečné diskuse: Jaké máte pocity ze hry? Co vás v jejím průběhu napadlo? Narazili jste při hře na některá tabu? Byly některé otázky obtížnější než jiné? Proč? 23

27 D I D A K T I K A Považujete naznačené problémy za pouhou fikci? Nebo jsou někde na světě lidé postaveni před podobná dilemata? Jak jste spokojeni s výslednými pravidly? Žilo by se vám dobře ve společnosti, která by se řídila takovými pravidly? Na základě jakých hodnot se vaše skupina rozhodovala? Co pro vás bylo nejdůležitější? Do jaké míry je naše chování ovládáno podobnými principy jako u zvířat? Řeší někdy zvířata podobné problémy? Pokud ano, jak byste je označili? Do jaké míry jsme při uvažování o takových otázkách svázáni konvencemi a předsudky? Jak ve skupinách probíhaly procesy rozhodování? Má někdo pocit, že byl překřičen? Byl někdo ve skupině vůdčí osobností? Jak se vám dařilo vysvětlit ostatním skupinám svůj pohled na věc? Co vám k tomu pomáhalo? Co naopak bylo složité? Zkušenosti: Hra je značně emocionální, speciálně podaří-li se vytvořit atmosféru pomocí filmu a pokud jsou hráči ochotni se ztotožnit s rolí skupiny, která přežila katastrofu. Hra se dotýká citlivých lidských hodnot (humanita x pragmatické chování vůči cizincům, monogamie x nedostatek jednoho z pohlaví), je třeba s těmito otázkami zacházet citlivě. Zajímavé je také srovnání se zvířecím chováním (boj o teritorium, boj o druhé pohlaví, boj o hierarchii ve skupině). PROJEKT PENÍZE Milan Caha Cíl: zamyšlení nad našim vztahem k penězům, nad různými formami dobročinnosti, porovnat názory na význam různých typů práce neziskových organizací, stmelit skupinu společnou účastí na dobré věci Věk: nad šestnáct let Počet hráčů: (s rostoucím počtem hráčů se komplikuje možnost nalezení dohody) Doba trvání: 1,5 2 hodiny Potřeby: flipchart + fix, brožury, letáky a další materiály různých nadací či nevládních organizací, které žádají o finanční podporu, klobouk, zvoneček Legenda: vyplývá z průběhu hry. Pravidla: 1. V informacích o kurzu, které dostanou účastníci s dostatečným předstihem, by v seznamu doporučených věcí mělo být následující upozornění: S sebou si také vezmi jednu stokorunovou bankovku, kterou se možná rozhodneš v průběhu programu postrádat. Můžete volit i jinou formulaci, ale mělo by být jednoznačně jasné, že nejde o doporučené kapesné, které potom účastníci do začátku programu utratí v obchodě za čokoládu. Máte-li mladší účastníky, připojte pro jistotu ještě vysvětlující komentář: (nejedná se o kapesné). 2. Účastníci jsou požádáni, aby si sedli do kroužku. Vytáhněte efektně z kapsy vlastní stokorunovou bankovku a ptejte se hráčů na všechno, co se jim s penězi spojuje. Čas od času můžete některé nápady zobecnit: peníze potřebujeme pro zábavu, na přežití atd. 3. Po chvíli nahoďte, že pomocí peněz můžeme také dělat dobré věci: můžeme peníze dát na nějakou charitu, nějaké nevládní organizaci či někomu do klobouku. Zeptejte se hráčů, jaké mají s dobročinností zkušenosti. Přispěl už někdo nějaké nadaci? Na nějaký projekt? Jaké mají zkušenosti s pouliční dobročinností? Slyšeli o nějakém projektu, který jim připadá prospěšný a u kterého by uvažovali o jeho podpoře. 4. Účastníci začnou uvádět jména nadací a organizací, které znají, podle uvážení je můžete zapisovat na flipchart. Po chvíli byste měli zastavit diskusi a říct: Jak je vidět, možností, jak pomocí peněz přispět na nějakou dobrou věc, je celá řada. Nyní bych vás rád (ty z vás, kteří se budou chtít zúčastnit) pozval k takovému projektu. Jeho cílem bude udělat pomocí peněz něco dobrého. Co to bude, to bude záležet na nás - respektive na těch z nás, kteří se ho rozhodnou zúčastnit. V dopise o akci jste byli požádáni, abyste si s sebou vzali stokorunovou bankovku, kterou se možná rozhodnete postrádat. Pokud chcete pokračovat v programu dál (nemusíte), tak si pro ni běžte. Nemusíte spěchat, jděte se třeba projít a vraťte se za deset minut. Mezitím přemýšlejte, komu byste dali větší finanční obnos pokud byste nějakým disponovali. 5. Po deseti minutách svolejte hráče zvonem. Do středu kruhu položte klobouk. Poté, co se shromáždí všichni hráči, uvítejte je a řekněte: Naším cílem je společně se dohodnout o tom, na jakou dobrou věc, jaké organizaci, nadaci, dáme peníze, které se za chvíli shromáždí v klobouku - od těch z nás, kteří je tam budou chtít vložit a na projektu se podílet. Kdokoliv si ovšem může kdykoliv v průběhu vzít svoje peníze zpět. Je na nás, jak se dohodneme. Rozhodnutí by ale mělo být v rámci všech podílníků konsensuální - nikdo by neměl mít z výsledku špatný pocit, nikdo by neměl být převálcován většinou. Pokud byste proto kdykoliv kdokoliv takový pocit měl, hned to prosím řekněte. Opakuji, že si můžete bez zdůvodnění vzít kdykoliv své peníze zpátky. Kdo se chce na projektu podílet, vhoďte prosím do klobouku svoji stokorunu. Pak vložte do klobouku svoji vlastní stokorunovou bankovku. Je důležité, aby to byla opravdu vaše bankovka musíte o ni přijít stejně jako ostatní účastníci. Pokud to neuděláte, bude vaše pozice nevěrohodná a hra skončí pravděpodobně fiaskem. Jsou-li účastníci v této fázi kurzu dobře stmeleni, pravděpodobně se jich většina přidá. Pokud ne, neměla být hra vůbec zařazena a vám nezbývá, než odvracet katastrofu. Zůstanou-li nějací hráči mimo, požádejte je, aby nezasahovali do dalšího dění. Pokud chtějí mlčky sledovat, můžou. Jinak je poproste, aby odešli do jiné místnosti. V kruhu s kloboukem mohou zůstat jen ti, kteří vložili své peníze, nebo zcela mlčící pozorovatelé. Pokud odešla větší část účastníků akce, musíte zvážit, zda pokračovat v malém kroužku (může to mít smysl, pokud zůstali ti, kteří se skutečně chtějí podílet), nebo celý program odpískat. V případě zrušení programu znovu zavolejte ostatní a bavte se s nimi o tom, proč do projektu nechtěli vstoupit. Buďte připraveni na ostrou kritiku, zamířenou proti vám. Hlavní příčinou ale je buď špatná stmelenost skupiny nebo příliš manipulativní uvedení programu (je třeba uvádět jej zcela civilně a vložit do klobouku své vlastní peníze). 6. Když jsou peníze v klobouku, vyzvěte ostatní, aby ze všech podílníků vybrali dvě osoby: moderátora a realizátora. Moderátor by měl řídit diskusi, do které se od této fáze vkládáte jako řadový hráč. Realizátor bude po dohodě hráčů pověřen tím, aby shromážděné peníze odeslal na dohodnutý účet a informoval 24

28 D I D A K T I K A o tom ostatní například potvrzením převodu, ústřižkem složenky atd. Je asi vhodné, abyste žádnou z těchto funkcí nevykonávali vy. Můžete ale nabídnout svoji pomoc nabídnout flipchart, fixy, adresář účastníků atd. 7. Pokud vše proběhne dobře, zhruba za 1 1,5 hodiny se všichni domluví na jedné organizaci, které pošlou peníze. Obvyklý scénář vedení diskuse je začít návrhy organizací a informacemi o nich, případně diskusí o obecných principech (ekologické / humanitární, lokální / národní / mezinárodní). Okruh se po nějaké době zúží o ta sdružení, která jsou nepřijatelná pro některé z hráčů. V závěru zpravidla probíhá nějaké hlasování. Důležité je, aby s přijatým řešením skutečně všichni souhlasili nikdo neměl pocit, že svoje peníze dává někomu, komu by je dát nechtěl. 8. V případě úspěchu jsou ve skupině obvyklé euforické pocity a silné sblížení. Můžete program ukončit třeba tak, že vyjdete se všemi na louku (čerstvý vzduch je potřeba), chytnete se s nimi za ruce a poděkujete jim za jejich úsilí. Podle situace můžete patos okamžiku také prolomit nějakou nečekanou recesní pohybovou hrou, třeba válením se v trávě, honěním na louce, poléváním vodou atd. Varianty: Nedojde-li ke společné dohodě, může být situace zachráněna rozdělením peněz mezi více organizací (např. jednu humanitární a jednu ekologickou). I takový konec představuje určitou dohodu a je lepší než totální rozbředlost a vracení peněz všem hráčům. Varianta, která se mi při posledním hraní hodně osvědčila, je předem informovat účastníky, aby si s sebou vzali informace o jakékoliv charitativní organizaci, nadaci či akci, jejíž činnost je jim blízká. Účastníky tím sice připravíme o překvapení, ale současně je připravíme i na to, o co půjde odpadne problém s utracenými penězi, současně přibude čas na promyšlení svých preferencí. Otázky do závěrečné diskuse: Po úspěšné debatě následují euforické pocity, je dobré si o programu s hráči povídat. Na závěrečnou diskusi ale nemusí být dost sil bezprostředně po ukončení hry, může být vhodnější se nejprve odstřihnout něčím recesním, večeří, nebo chvílí prázdna, kdy se hráči vyrovnají s touto zkušeností sami. Prostor pro závěrečnou diskusi byste ale určitě neměli ten samý den opominout. Můžete se ptát na: Pocity, jaké měli v průběhu techniky: když se dozvěděli, o co půjde, v průběhu jednání, v kritických okamžicích (např. odpor jednoho hráče proti ostatním) a na konci. Ptejte se, kdo má pocit, že musel hodně ustoupit, kdo naopak prosadil svůj názor a jaké z toho mají pocity. Jak se cítil moderátor? Jak hodnotí jeho výkon ostatní? Cítili v zadání hry manipulaci? To je častá výtka, je třeba důsledně upozorňovat na dobrovolnost aktivity a možnost kdykoliv odstoupit. Pokud někdo manipulaci cítil, je dobré se zeptat, kdy tento pocit zmizel a zda výsledný pocit tuto manipulaci ospravedlňuje, či nikoliv. Byla pro hráče částka sto korun příliš vysoká? Pokud ne, jaká by byla přijatelnější? Bylo pro ně těžké se s penězi loučit a hodit je do klobouku? Zkušenosti: Program je vhodné zařadit ke konci delší akce (např. desetidenního kurzu), ve kterém došlo ke stmelení účastníků i organizátorů. V jiném prostředí pravděpodobně nebude fungovat. Hodně důležitá je také přesná formulace požadavku na přinesení bankovky v dopise před akcí. Několikrát se nám stalo, že účastníci tuto formuli nepochopili a všechny peníze utratili před programem za čokolády a limonády. Hru jsem uváděl zatím čtyřikrát. Dvakrát skončila velice úspěšně (částka v rozmezí Kč šla dvakrát místnímu občanskému sdružení, jednou na podporu dětského hospicu) a přispěla celkovému sblížení všech přítomných. Špatná zkušenost pochází z mezinárodního kurzu s angličtinou coby společným jazykem. Zde byla dohoda obtížná, asi šest účastníků se do projektu nezapojilo, dva další byli ochotni akceptovat pouze jednu organizaci a své peníze stáhli, zbytek (cca 12 hráčů) se dohodlo o rozdělení peněz mezi dvě organizace. Diskuse byla velice vleklá a úmorná (na složitosti jí přidala i angličtina). Hra neskončila úplným fiaskem, přesto se nedá mluvit o úspěšném programu. Vydařený program je silně emotivní a závěr se promění v happening. Nevydařený může naopak akci znatelně poškodit. Tak jako jiné psychohry je i tato riskantním počinem: mnohé je možné ztratit, ale mnohé je možno i získat. Jan Činčera Výchova a budoucnost: Hry a techniky o životním prostředí a společnosti Milan Caha, Jan Činčera, Paido, Brno 2007, formát B5, 167 stran, 158 Kč, ISBN Publikace shrnuje výsledky mnohaleté tvůrčí práce dvou uznávaných českých pedagogů Jana Činčery a Milana Cahy, autorů a překladatelů několika publikací v oblasti ekologické výchovy, globální výchovy a systémového myšlení. Oba již řadu let úspěšně vymýšlejí a prakticky využívají aktivizující přístupy ve výuce mladých lidí ve školním i mimoškolním prostředí, které dokázaly nenásilnou formou přiblížit ekologickou, sociální a ekonomickou problematiku současného světa s důrazem na hledání tvořivých řešení problémů současnosti. Jejich metody jsou v naší výuce dosud neobvyklé, neboť upouštějí od klasického frontálního přístupu, spočívajícího v jednosměrné interakci pedagog-student, a místo toho se pouštějí do nepříliš probádaných končin, kde učitel ztrácí patent na pravdu a stává se režisérem, který umožňuje mnohostrannou interakci mezi samotnými studenty formou řízených diskusí a simulačních her. Těžiště, které drží aktivity dohromady, je ekologická problematika. Velmi přínosné jsou metodiky aktivní diskuse, které určitě uvítají učitelé občanské, rodinné a ekologické výchovy, ale i dalších předmětů, kde se objevují kontroverzní témata, včetně dějepisu, literatury, či geografie. Výhodou publikace pro přepracované učitele je i její kuchařkový přístup. Publikace je cennou pomůckou jak pro pedagogy volného času, vedoucí dětských kroužků i letních táborů a různých soustředění, tak pro učitele na druhém a třetím stupni a vysokoškolské pedagogy. Zejména pak pro ty, kteří se zajímají o vztah člověk společnost příroda, a kteří mají přitom hravou a odvážnou duši. 25

29 KALENDÁŘ červen 2007 TERÉNNÍ EXKURZE DO SEVERNÍCH ČECH Vzdělávací akce pro pedagogy, akreditace MŠMT. Poznávání zachovalých i narušených ekosystémů severních Čech, využívání a přeměna krajiny člověkem, rekultivace, občanská sdružení zabývající se ochranou přírody a ekologickou výchovou, využití poznatků v pedagogické praxi. Účastnický poplatek 0,- Kč. Lipka školské zařízení pro environmentální vzdělávání, Lipová 20, Brno, tel , 2. červen 2007 VÁPENCOVÉ LOKALITY U ČESKÉHO KRUMLOVA Pořádá Správa CHKO Blanský les u příležitosti Dne evropských parků a Dne životního prostředí. Úvodní ze série plánovaných exkurzí s plným názvem Vápencové lokality u Českého Krumlova nejsou jen Vyšenské kopce, ale také Kulatý vrch (býv. vojenské cvičiště) a Výří vrch. Další exkurze: , a Správa CHKO Blanský les, Vyšný 59, Český Krumlov, tel , cz, 5. červen 2007 ODPOVĚDNÁ SPOTŘEBA V PRAZE V návaznosti na vydařený Festival životního prostředí, který loni proběhl 17. září v Praze v rámci akce Automat, proběhne podobný jednodenní jarmark s doprovodným programem na Náměstí Míru symbolicky ve Světový den životního prostředí. Pro zvýšení povědomí a informovanosti veřejnosti o alternativách k životnímu stylu, který je k životnímu prostředí nešetrný, upozorní na důsledky, které takové většinové spotřebitelské chování má na životní prostředí a zpětně na lidské tělesné i duševní zdraví. Tématem festivalu byla zvolena Odpovědná spotřeba. Představení přehršle činností nebo prostě jen demonstrace vašeho postoje k dnešnímu světu. Výstavy, hudba (bez zvukové aparatury), tanec. Mgr. Jana Krčmářová, Zelený kruh, Lublaňská 18, Praha 2, tel , www. zelenykruh.cz 9. červen 2007 BUKOVÝMI PRALESY PODYJÍ Terénní exkurze pro veřejnost v národním parku asi 9 km extrémně náročným terénem. Lektor Tomáš Vrška, Správa Národního parku Podyjí, sraz v Zadních Hamrech u kapličky v 9 hodin. Zaměření: Lesní porosty v okolí Vranova nad Dyjí a péče o ně. Správa Národního parku Podyjí, Na Vyhlídce 5, Znojmo, tel , , 10. červen 2007 ŽIVOT POD HLADINOU TŮNÍ Vycházka pro veřejnost v Praze, vrch Ládví, provází Pavel Rosendorf, sraz ve 14 hodin na konečné tramvají 10, 17 a 24, Sídliště Ďáblice. Pořádá Ekocentrum Křivatec. Český svaz ochránců přírody, 01/34. základní organizace Křivatec, Luhovská 1739, Praha 8 - Kobylisy 15. červen 2007 MISS KOMPOST 2007 Uzávěrka přihlášek do 2. ročníku soutěže pořádané o. s. Ekodomov. Vyfotografujte svůj kompost, zjistěte jeho míry (výšku, šířku, délku) a jídelníček (co a v jakém množství do kompostu dáváte). Připojte krátký popis nebo humornou příhodu o vašem kompostu. přihlášku se svou zpáteční adresou (včetně kraje) zašlete na adresu: Ekodomov, o. s., V Podbabě 29b, Praha 6 nebo na Tel , červen 2007 VÍKEND S BYLINKAMI...ve středisku Chaloupky na Třebíčsku. Pavel Váňa (autor publikací Rady bylinkáře Pavla, S bylinkářem Pavlem v kuchyni), vlastnoruční výroba tinktur, olejíčků a dalších léků; užití bylinek v kuchyni. Ing. Vít Syrový, nezávislý odborný poradce zdravého životního stylu, jeho hlavní specializace éčka. Rozhovory s ing. Boženkou Javůrkovou. Tai-či cvičení Maruška Mikulášková. Zlata Velínská (přednáší v lázních Bohdaneč), podle počasí budeme cvičit venku a zařadíme exkurze do přírody. Seminář naplňuje očekávané výstupy vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. Obsah souvisí i s průřezovým tématem Osobnostní a soc. výchova, propojuje se s tematickým okruhem osobnostní a sociální rozvoj získávání dovedností a znalostí potřebných pro život. Pedagogické pracovnice obdrží osvědčení v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků č / Přírodní rostlinnou (makrobiotickou) stravu připraví Edida Vaňková. Chaloupky, o.p.s., Kněžice 109, Okříšky, tel , 16. červen 2007 DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ VE VĚTRNÝCH ELEKTRÁRNÁCH Hnutí Duha pořádá druhý ročník této akce v rámci celoevropského dne větrné energie. Od 9 do 16 hodin bude probíhat informační program u větrných elektráren či větrných parků: Protivanov (okres Prostějov), Drahany (okr. Prostějov), Gruna-Žipotín (okr. Svitavy), Břežany (okr. Znojmo), Hraničné Petrovice (okr. Olomouc), Pavlov u Stonařova (okr. Jihlava), Veselí u Oder (okr. Nový Jičín), Nová Ves v Horách (okr. Most), Petrovice u Chabařovic (okr. Ústí n. Labem), Rusová, Měděnec (okr. Chomutov), Loučná (okr. Chomutov), Jindřichovice p. Smrkem (okr. Liberec). Též v podnicích: Žďas, a.s., Žďár n. Sázavou, výroba hřídelí pro větrné elektrárny; Vítkovice, Ostrava, výroba hřídelí pro větrné elektrárny; ČKD Blansko, Blansko, výroba větrných elektráren; Wikov Wind, Hradec Králové, výroba větrných elektráren. O týden později, 23. června: Škoda, kovárny, Plzeň s.r.o., výroba hřídelí pro větrné elektrárny. Na webových stránkách Hnutí Duha proběhne soutěž, vylosovaní výherci získají výstup do gondoly větrné elektrárny pro dvě osoby. U některých větrných elektráren si bude možno zakoupit tričko čistá energie. Martin Mikeska, Program energie, Hnutí Duha, mobil , červen 2007 ZA MOTÝLY BLANSKÉHO LESA Exkurze v CHKO Blanský les zaměřená na významné druhy (nejen) motýlů a na důležitost vhodného obhospodařování krajiny pro přežití těchto druhů, vede zoolog správy CHKO. Správa CHKO Blanský les, Vyšný 59, Český Krumlov, tel , cz, 30. červen 7. červenec 2007 TÝDEN V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAVA Hnutí Duha pořádá týden akcí pro širokou veřejnost na podporu Šumavy a její divočiny. Kemp Antýgl, 5 km od Modravy. Pomoc národnímu parku. Čerstvý vzduch a užitečná práce. Přednášky, besedy, workshopy a exkurze, spanilé jízdy Šumavou (rozvoz informačních letáků na kole), lesní hlídky (kontrola, zda při těžbě polomů v národním parku nezpůsobuje mechanizace nadměrné škody), pomoc při oživení rašelinišť, kosení a hrabání mokřadní louky, zateplování budov. Koncert, bubnování, vernisáž výstavy, úplňkový pochod. Michaela Pichlová, tel , červenec 2007 VOLÁNÍ DIVOČINY Výstava v IVS Budy v CHKO Křivoklátsko kresba tuší a uhlem A. Jiráskové, út ne 9 15 h. IVS Budy leží v centru Křivoklátu uprostřed nádherné přírody. Poskytuje např. turistům tipy na výlety do okolí, ubytování. IVS Budy, nám. Svatopluka Čecha 82, Křivoklát, tel , 3. a 10. červenec 2007 EXKURZE PÁLAVOU 3. a Expedice Kvakoš (zámecký park v Lednici na Moravě, sraz v 8.30). Dále 4. a Rozkvetlou Pálavou (NPR Děvín, sraz v CEV Pálava v 9.30), od do vždy ve středu Bobří stezkou (NPR Křivé jezero, sraz v CEV Pálava v 10.15). Zdarma. CEV Pálava ZO ČSOP 56/15, Náměstí 32, Mikulov, tel , , červenec 2007 LETNÍ ŠKOLA OCHRANA KRAJINY I. Pořádá Centrum Veronica Hostětín na Zlínsku. Příroda, krajina a lidé v ní. Věkově není účast omezena (doporučený min. věk 16 let). Důležitá je chuť toulat se po krajině, učit se a nabídnout své zkušenosti ostatním, pomoci nám pracovat, být ochotný přespat venku na lukách, hrát si a těšit se ze života. Ornitologické pozorování, botanická exkurze, sběr léčivých rostlin a lučních semen, exkurze po ekologických projektech v obci Hostětín, tipy na možnosti energetických úspor v domácnosti, tipy pro domácí ekologii, vaření z biopotravin, práce v sadě a na zahradě, kosení luk, krajové odrůdy ovoce a jejich zpracování, genofondový sad, principy přírodních zahrad, ekologické zemědělství, výměna znalostí a zkušeností, hudba, táboráky, hry. Účastnický poplatek Kč. Hana Němcová, Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86, Bojkovice, tel , 26

30 N A B Í D K A PUBLIKACE S DĚTMI V PŘÍRODĚ Citlivý vztah k přírodě je pro každého hlubokým obohacením pro celý život, jeho rozvoj pokládá základy pro vlídný a ohleduplný přístup k okolnímu světu i k jiným lidem. V nové knize z nakladatelství Portál jsou připraveny náměty pro vycházky rodičů s dětmi a pro činnosti venku na každý měsíc v roce. K vycházkám patří pozorování a zkoumání světa prostřednictvím prožitků, drobných her a vlastních objevů dětí. Ponecháme-li dítěti volný prostor a čas při pobytu venku, projeví se jeho přirozená zvídavost a zájem se obrátí k vnímání prostředí a pozorování probíhajících dějů. Může si vyzkoušet fantazii na sněhových kupách, tvořit z hlíny, číst stopy, hledat plody, vnímat vůně rostlin, objevovat svět zvířat I. Šircová vystudovala historii na FF UK a pedagogiku a psychologii v oboru učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů, vyučuje komunikaci a rétoriku na VŠTVS Palestra, kde spolupracuje na programech kurzů v přírodě. Dlouhodobě se věnovala pedagogice volného času dětí a mládeže, vedla a organizovala akce v přírodě. V současnosti spolupracuje na projektech osobnostně sociální výchovy. Kniha je určena rodičům s malými i staršími dětmi (od 1 roku do 12 let), užitečné nápady v ní najdou i učitelky mateřských škol. Ivana Šircová: S dětmi v přírodě. Zážitková výchova po celý rok. Nakladatelství Portál, Praha s., asi 199 Kč. ISBN LESNÍ ČAROVÁNÍ I, II A III Knihy omalovánek, vystřihovánek, hádanek a her o lese. Knihy do deště, pro ta odpoledne, kdy nelze vyrazit do přírody a pro zimní večery. Publikace obsahují aktivity k tématu život v lese, jsou zde pracovní listy vhodné ke kopírování, mnoho námětů, her a hříček, barevných fotografií a lesních zajímavostí. Určeno pro ekologickou výchovu ve školách, mimoškolní výchovu i poučné hraní rodičů s dětmi. Toto vydání publikací Lesní čarování bylo podpořeno Ministerstvem životního prostředí ČR, díky tomu je cena snížena zhruba na polovinu. B. Ponížilová: Lesní čarování I a II (25 Kč), Lesní čarování III (35 Kč). Vydal Rezekvítek, občanské sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody, Kamenná 6, Brno, tel , mobil , KDE KONČÍ PUSTINA? Titulní strana anglického vydání Rozsakovy knihy Hlas Země z roku 1992, která byla mocným podnětem ekopsychologie. Zdroj: Theodore Roszak, jeden z nejvýznamnějších amerických historiků a sociologů 20. století, se proslavil už v roce 1970 svým sociologickým bestsellerem The Making Counterculture (Jak se dělá kontrakultura), v němž rozebírá příčiny proměny industriální kultury v kulturu postindustriální a všímá si zrodu rozličných alternativních postojů mezi mládeží. V knize Kde končí pustina?, jejíž název odkazuje na slavnou Eliotovu báseň, o tři roky později na předchozí práci volně navázal. Roszak zkoumá, jak a proč v západní kultuře došlo k potlačení transcendentního rozměru lidské osobnosti a nakolik tento proces přispěl k překotnému rozvoji umělého životního prostředí a technokratické politiky v městsko-průmyslové společnosti. Roszak tvrdí, že už dávno minula doba předstírání, že smrt Boha není politickou realitou. Represe náboženské vnímavosti, k níž v naší kultuře došlo během několika posledních staletí, jako by se stala společenskou a ekonomickou nutností, stejně jako projevy fyzického vykořisťování člověka nebo přírodních zdrojů. Konstatuje, že pro rozvoj městsko-průmyslové kultury byla evidentně stejně důležitá jako akumulace kapitálu nebo hlásání tuhé tovární disciplíny. Dokládá, s jak důslednou bezohledností a jakými prostředky byla represe náboženského cítění v průmyslové společnosti uplatňována. Ve svém díle Roszak provází čtenáře dějinami západní kultury a snaží se mu ukázat, jak pradávnou gnózi (magickou a svátostní vizi přírody) nahradila v západní společnosti koncepce jediné vize, představující dominantní světonázor ve všem všudy materialistické společnosti. Pokouší se o znovunalezení duchovního rozměru života, ale také o hledání vyváženého vztahu člověka k přírodě. Roszak vlastně předjímá nástup nové ekologické vnímavosti, ústící ve zrod rozličných ekologických snah a hnutí. Obrací se v prvé řadě na zástupce nejširší vědecké obce a doufá, že právě ona by mohla podpořit duchovní regeneraci, jejíž potřebu naléhavě pociťuje. Když svou knihu končí slovy: Myslím, že budoucí nová politika, a možná i radikalizace celé naší společnosti vzejde právě z energie duchovní a ekologické obnovy, nelze v něm přeslechnout jednoho z prvních hlasatelů zelené politiky, která od osmdesátých let 20. století začala získávat (především v západoevropských demokraciích) nepřehlédnutelnou pozici. Přestože radikální odklon od materialistické jediné vize naši kulturu zřejmě teprve čeká, neztrácí Roszakova studie nic na své naléhavosti ani na počátku třetího tisíciletí. Vývoj dal totiž mnoha jeho kritickým i podnětným úvahám za pravdu. Zdroj: Theodore Roszak, Kde končí pustina? Politika a transcendence v postindustriální společnosti. Originál: Where the Wasteland Ends. Překlad S. M. Blumfeld. Vydalo nakladatelství Prostor, Praha 2005 (1. vydání). ISBN: Vázaná, 444 stran, 449 Kč. 27

31 N A B Í D K A ENVIRONMENTÁLNÍ PSYCHOLOGIE V českém jazyce je zatím publikováno poznatků v tomto oboru pomálu. Přesto: Autorem řady zajímavých statí je doc. PhDr. Marek Franěk, CSc., Ph.D., který učí mj. environmentální psychologii na Fakultě životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem. K projektům, jimiž se zabývá, patří například představy o postavení člověka v přírodě a vliv přírodního prostředí na chování člověka. Je autorem nebo spoluautorem například těchto statí: Představy o postavení člověka v přírodě (studie z psychologie udržitelného rozvoje), Co motivuje k péči o životní prostředí, Změny postojů ve vztahu k přírodě ve vyspělých zemích, Bydlení ve výškových domech, Psychosociální faktory ovlivňující úspěšnost environmentální výchovy, Virtuální příroda, Vzdálení dětí přírodnímu prostředí, Potřeba dětské hry v přirozeném prostředí, Přírodní prvky v našem okolí působí kladně na duševní zdraví. Kontakt: Zdroj: franek/franek.htm EKOPSYCHOLOGICKÁ A ENVIRONMENTÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÁ LITERATURA Z nových publikací v knihovně psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy: Peter Schmuck, Wesley P. Schultz Psychology of Sustainable Development Raymond S. Nickerson Psychology and Environmental Change Deborah DuNann Winter, Susan M. Koger The Psychology of Environmental Problems (druhé vydání) Peter H., Jr. Kahn, Stephen R. Kellert Children and Nature: Psychological, Sociocultural, and Evolutionary Investigations Peter H., Jr. Kahn The Human Relationship with Nature: Development and Culture Susan Clayton, Susan Opotow Identity and the Natural Environment: The Psychological Significance of Nature Andy Fisher Radical Ecopsychology: Psychology in the Service of Life Allen D. Kanner, Theodore Roszak, Mary E. Gomes Ecopsychology: Restoring the Earth, Healing the Mind Michael J. Cohen Reconnecting With Nature: Finding Wellness Through Restoring Your Bond With the Earth David Abram The Spell of the Sensuous: Perception and Language in a More-Than- Human World George S. Howard Ecological Psychology: Creating a More Earth-Friendly Human Nature Gerald T. Gardner, Paul C. Stern Environmental Problems and Human Behavior Edmund O Sullivan, Marilyn M. Taylor Learning Toward an Ecological Consciousness: Selected Transformative Practices JK PROGRAMY PROGRAMY PÁTEČNÍ EKOPSYCHOLOGICKÁ SETKÁNÍ Jednou měsíčně se v Praze konají komorní setkání, jejichž cílem je prostřednictvím mezioborového dialogu rozšiřovat a prohlubovat naše poznatky o prožívání a chování lidí k přírodě a životnímu prostředí. Program se skládá z informační servisu, představení knih (zejména zahraničních), vystoupení (referátu) či debaty nad odborným textem. Setkání jsou příležitostí, jak poznat práci dalších lidí, získat podněty a náměty k práci vlastní a navázat spolupráci. Naše setkání jsou otevřená a tak zveme všechny zájemce. Další informace na: ZELENÝ TÝDEN V BRUSELU Od 12. do 15. června 2007 se v Bruselu v budově Evropské komise bude již pošesté konat Zelený týden, jehož součástí je čtyřdenní konference a dvě výstavy ekologických výrobků, nápadů a strategií zemí Evropy. Tento týden dává příležitost pro diskusi, výměnu názorů a zkušeností mezi veřej- ností, podnikateli, zástupci státní správy a samosprávy, nevládními organizacemi mezi všemi, kterým není lhostejný osud této planety. Zájemci se mohou zaregistrovat na webových stránkách, kde je také zveřejněn program konference: environment/greenweek/home.html Tisková zpráva MŽP ČR, kráceno (red) BIOROCKFEST Velkoobchod s potravinami z ekofarem chystá ve Starém Městě rockový dárek k patnáctým narozeninám sobě i regionu rock na vlně eko. Celodenní defilé kapel Gaia Mesiah, Volant, S.P.S., Pod Černý vrch, Boron, Imodium, Senzace príštího léta, Dukla vozovna a dalších nabídne v severním cípu Olomouckého kraje jejich příznivcům první staroměstský Biofest s ambicemi na zrod tradice. První červnovou sobotu se tu skupiny pověstné zvláště osobitým projevem i jejich posluchači potkají i s lidmi z ekologických sdružení, o jejichž nasazení i působení u nás lze možná říci úplně totéž. Hlavní idea festivalu, který zde v regionu, ale i možná v ČR chyběl, je prostá: Biopotraviny jsou pro všechny a není nutné je spojovat jen s vybranou skupinou lidí, což platí jak pro muziku, kterou tu chceme představit, tak pro konání těch, kdo se snaží neškodit prostředí kolem nás, říká iniciátor akce Martin Hutař, ředitel tamní obchodní společnosti Pro-Bio největšího výrobce a zpracovatele potravin z ekofarem u nás. A dodává: Myšlenka festivalu pro mladší publikum vznikla návazně s bioslavnostmi, které u nás spíše pro rodiny a nejširší veřejnost pořádáme v červenci (letos ) pro ty, kdo fandí jak dobré muzice, tak zdravější výživě a odpovědnějšímu 28

32 N A B Í D K A životnímu stylu. U Biofestu zaměřeného na rock a punk vycházíme z toho, že každý, kdo hraje trochu alternativní hudbu nebo cokoli hájí či prosazuje v ekologii, má k bio blízko a tak trochu bio i žije byť to třeba sám ještě tak nebere Festival se koná v parkovém areálu společnosti Pro-Bio. Chybět nebudou ani hosté z ekologických organizací, jako jsou Greenpeace, Děti Země Brno (vyhlašovatelé ceny Ropák), v jejichž aktivitách se letos rovněž patnáctileté jubileum objevuje, dále Liga ekologických alternativ, sdružení Konopa a další. Biopotraviny nemají chybět v rámci občerstvení, pro zainteresované školy či skupiny jsou připraveny návazné exkurze po provozech a ekofarmách v okolí, na čekané jsou výstava fotografií i filmové projekce. ROPÁKOVI JE 15 Info k hudebnímu programu a tel , k doprovodnému na tel Karel Merhaut V časopise Alternativa, který vydávaly Děti Země, byly v roce 1992 poprvé publikovány materiály Spolku krušnohorských ropáků, z nichž vyplývá, že na Zemi dochází k dichotomii dvou vysoce vyspělých druhů Homo sapiens sapiens (člověka moudrého) a Petroleus mostensis (ropáka bahnomilného). Spolek krušnohorských ropáků pak nabídl pravidelný informační servis pro ty, kteří bez ohledu na obtíže připravují tuto planetu plnou jedovatého kyslíku a chlorofylu a dalších nepoživatelných organických látek pro nezadržitelný postup a rozmach ropáctva: A to po celé Zemi, nejenom v České republice (či na Mostecku, kde nás poprvé zdokumentoval Váš režisér Jan Svěrák). Ač se to zdá být možná paradoxní, řada lidí napomáhá záslužnému nahrazení přežilé PŘÍRODY dalším vývojově vyšším stupněm PŘÍROPOU! Pravidelně od té doby informují o úspěšně pokračující přeměně Země: Chceme tak veřejně chválit ty, kteří tomu nejvíce napomáhají - politiky, úředníky, podnikatele a další skvělé pomocníky v Naší velké věci. Vedeni snahou poskytnout maximální publicitu neocenitelným činům a výrokům těch mnoha, zatím neznámých, rozhodli jsme se od roku 1992 každoročně prostřednictvím Dětí Země vyhlašovat anketu o antiekologický čin Ropák roku a od roku 1995 také anketu o antiekologický výrok Zelená perla roku, píší zástupci Ekologické sekce Spolku krušnohorských ropáků. GALERIE ROPÁKŮ Po vzoru české ankety Ropák vznikla v roce 2002 na Slovensku obdobná anketa pod názvem Smraškod obyčajný roku. Celkem 103 členů nezávislé Komise ze 123 rozhodlo o vítězi 15. ročníku ankety Ropák roku o antiekologický čin (osoba, která se prosazováním nějaké stavby či záměru, vydáním rozhodnutí či budováním stavby nejvíce zasloužila o poškození životního prostředí) a 12. ročníku ankety Zelená perla roku o antiekologický výrok. Členy Komise jsou např. ekolog Ivan Dejmal, sociolog Jan Keller, filozof Erazim Kohák, písničkář Pepa Nos, teatrolog Vladimír Just atd. Titul Ropák 2006 získal ministr průmyslu a obchodu a poslanec za ODS Martin Říman: za klíčovou roli při přípravě Národního alokačního plánu na léta , který by umožnil zvýšení současného množství českých emisí oxidu uhličitého o dalších 25 procent z 82 miliónů tun v roce 2005 na průměrných 102 miliónů tun ročně v letech , za aktivní podporu plánů na prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, čímž by se v tomto století zvýšily české emise oxidu uhličitého vzniklé spalováním hnědého uhlí na dvojnásobek, došlo by k vystěhování obyvatel Horního Jiřetína a umožnilo velkorypadlům přiblížit se na 500 metrů k Litvínovu a Lomu u Mostu, za podporu plánu na zvýšení čistého vývozu elektrické energie z ČR v letech na 20 terawatthodin, což odpovídá 60 procentům výkonu všech severočeských hnědouhelných elektráren ČEZ v roce 2006 (vůči roku 2006 by se tak čistý export elektřiny z ČR zvýšil o více než polovinu), za souhlas s výstavbou dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín, čímž by tak byla konečně dostavěná. Děti Země vyhlašují 16. ročník ankety o antiekologický čin Ropák roku. Kandidáta může navrhnout kdokoliv, když uvede jeho jméno, zaměstnání a především ověřitelný důvod navržení, tzn. prosazovaní nějakého škodlivého záměru, vydání závažného rozhodnutí nebo hlavní podíl na realizaci nějaké antiekologické stavby. To vše se musí vztahovat k roku Je také nutné uvést, za jaké území je navržen za kraj, Prahu či přímo za celý stát. Hlavním záměrem ankety je totiž upozornit na lokální ekologické problémy a konkrétní projekty. Důležité je uvést jméno a adresu navrhovatele, který by měl rovněž zaslat písemné podklady, proč svého kandidáta navrhuje. Na základě zaslaných kandidátů do obou anket pak nezávislá Komise, která je složená z více jak stovky vědců, publicistů, umělců, politiků a ekologických aktivistů, ve dvou kolech rozhodne o pořadí. Výsledky budou zveřejněny 25. dubna 2008 v Brně. Uzávěrka pro zasílání kandidátů do anket Ropák roku a Zelená perla roku je 25. března 2008 na adrese: Děti Země, Cejl 48/50, Brno (tel. a fax ) nebo na Miroslav Patrik, organizátor ankety Upraveno (red) 1992 = Július Binder (ředitel bratislavského podniku Vodohospodářská výstavba) 1993 = Václav Klaus (předseda české vlády a předseda ODS) a Vladimír Dlouhý (ministr průmyslu a obchodu za ODA) 1994 = František Benda (ministr životního prostředí za KDS/ODS) 1995 = František Malý (přednosta Okresního úřadu v Berouně) 1996 = Josef Kupec (podnikatel brněnské firmy Investprojekt s. s r. o.) 1997 = Stanislav Novotný (generální ředitel Povodí Morava, a. s., v Brně) 1998 = Miroslav Grégr (ministr průmyslu a obchodu za ČSSD) 1999 = Jiří Drda (poslanec za ODS a předseda představenstva liberecké firmy Termizo, a. s.) 2000 = Josef Běle (náměstek ministra životního prostředí za ČSSD) 2001 = Miroslav Beneš (místopředseda ODS a předseda výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí PS P ČR) 2002 = Pavel Švarc (generální ředitel a předseda představenstva firmy Unipetrol, a. s., Praha a předseda představenstva Spolany, a. s., Neratovice) 2003 = Jaromír Schling (poslanec za ČSSD) 2004 = Martin Pecina (náměstek ministra průmyslu a obchodu za ČSSD) 2005 = Vlastimil Aubrecht (zmocněnec vlády ČR pro severozápadní Čechy a poslanec za ČSSD) 2006 = Martin Říman (ministr průmyslu a obchodu a poslanec za ODS) Podrobnosti na: 29

33 N A B Í D K A STUDIUM ENVIRONMENTÁLNÍ STUDIA NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ Fakulta humanitních studií a Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v akademickém roce 2007/2008 otvírá nově akreditovaný doktorský program Environmentální studia. Studium bude soustředěno na zpracování disertační práce v jednom z těchto okruhů: Environmentální limity rozvoje a kritické zátěže, Veřejná politika udržitelného rozvoje, Environmentálně inspirovaná témata z pohledu filosofie a historie, Přírodní (ekosystémové) služby, Vztah životního prostředí a zdraví, Indikátory vztahu mezi životním prostředím a lidskou činností, Uplatnění sociologických a ekonomických přístupů v řešení otázek zaměřených na životní prostředí a udržitelný rozvoj, Vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Více na nebo na INTERNET VZTAH K PŘÍRODĚ STUDIUM INTERNET Výzkum vztahu k přírodě, o prožívání a chování lidí k přírodě a životnímu prostředí, texty, výzkumy, metodiky, překlady, zážitky z LES ad. Hybatelem tohoto v květnu 2007 spouštěného českého ekopsychologického webu je Jan Krajhanzl (*1978). Vystudoval psychologii a učitelství pro střední školy na Filosofické fakultě UK. Během studií se účastnil Školy občanské iniciativy (Hnutí Duha) a spolupracoval se Sdružením pro ekologickou výchovu Tereza. Psychologií vztahu člověka k přírodě se zabývá pátým rokem. V současné době pracuje jako interní doktorand sociální psychologie FF UK na disertační práci na téma Pojmosloví charakteristiky vztahu jedince k přírodě. ZAJÍMAVÉ ADRESY K TÉMATU EKOLOGIE A PSYCHOLOGIE Environmenal psychology, Wikipedie, řada odkazů na další stránky, osobnosti Environmentální psychologie, seznam statí Doc. PhDr. Marka Fraňka, Ph.D., který učí environmentální psychologii lide.uhk.cz/home/fim/ucitel/franema1/ www/environmentalni_psychologie.htm Český ekologický ústav (dnes CENIA česká informační agentura životního prostředí) české články na environmentální a psychologická témata cz/edu/vyzkum/clanky/seznamclanku. htm Essentia, e-časopis o cestě za poznáním, české články z oboru environmentální psychologie php?kat=11 FIPSO, výzkumná skupina pro filosoficko-psychologickou ekologii natur.cuni.cz/filosof/fipso/index.htm International Community for Ecopsychology (ICE), co je ekopsychologie, kalendář očekávaných událostí v oboru, publikace, adresář vědeckých osobností oboru včetně odkazů na jejich stránky, kontakty v mnoha zemích světa, časopis ICE, kurzy a další příležitosti ke vzdělávání v ekopsychologii Evropská společnost pro ekopsychologii (European Ecopsycology Society), založena v roce 2005 ve švýcarském Neuchâtelu, ekopsychologický manifest, konference, Journal of Environmental Psychology journaldescription.cws_home/622872/ description?navopenmenu=-2 Časopis Gatherings, časopis Mezinárodní společnosti pro ekopsychologii ezine/gatherings.html Mezinárodní ortganizace aplikované psychologie, divize environmentální psychologie envpsych.htm Seeds for Thought, blog Mezinárodní společnosti pro ekopsychologii thoughtoffering.blogs.com/ice_seeds/ Jorge Conesa-Sevilla, profesor psychologie, známé knihy Ecological Outcome Psychological Theory (1999) a Ecopsychology as Ultimate Force Psychology: A Biosemiotic Approach to Nature Estrangement and Nature Alienation (2006), semiotika, ekopsychologická biosemiotika, environmentální psychologie, spoluzakladatel Evropské společnosti pro ekopsychologii Ecopsychologie/Resume2.html Ecopsychology on-line, poslední dostupné číslo ze září 1998 nabízí například článek o psychologických přínosech divočiny nebo o výzkumu environmentálního stresu deset let po Černobylu Časopis Bedrník vychází v rámci projektu Metodická a informační podpora při začleňování environmentální výchovy do školních vzdělávacích programů, který je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Redakční rada: Helena Kujanová (Jihočeský kraj), Eva Kazdová (Jihomoravský kraj), Jiří Kulich (Královéhradecký kraj), Jiří Bureš (Pardubický kraj), Aleš Kočí (Liberecký kraj), Věra Jakubková (Moravskoslezský kraj), Michal Bartoš (Olomoucký kraj), Lenka Navrátilová (Plzeňský a Karlovarský kraj), Pavla Novotná (Praha), Kateřina Červenková (Středočeský kraj), Ivana Poláčková (Ústecký kraj), Květoslava Burešová (Vysočina), Pavel Bartoň (Zlínský kraj), Silvia Szabóová (Slovensko), Lenka Daňková (SSEV Pavučina). BEDRNÍK květen / 2007 časopis pro ekogramotnost; ISSN Ev. č. MK ČR Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina. SEVER, Horní Maršov 89 ( , e mail Objednávky: SEVER, Barbora Tichá, Horní Maršov 89, ( , SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; Praha 1 ( e mail Hlavní téma příštího čísla: VENKOV Šéfredaktorka: Mgr. Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200, Praha Písnice ( , e mail Grafická úprava, sazba: Petr Kutáček Tisk: VAMB Štěchovice Náklad: 1500 ks Vytištěno na recyklovaném papíře. Příspěvky posílejte na adresu redakce.

34 DESATERO DOMÁCÍ EKOLOGIE Brněnské občanské sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody Rezekvítek vydalo s finanční podporou Ministerstva životního prostředí ČR Desatero domácí ekologie ve formě barevného plakátu. Plakát má rozměry A1 a najdete zde spoustu námětů a tipů pro život šetrnější pro přírodu. Každý může přispět svou troškou k ochraně našeho životního prostředí, tak proč se neinspirovat a nezačít u sebe? Autoři: A. Máchal, M. Vlašín, P. Laštůvka. Cena plakátu 10 Kč. Vydal Rezekvítek, občanské sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody, Kamenná 6, Brno, tel , mobil ,

35 foto Jan Krajhanzl Abychom poznali, kdo jsme, nemusíme chodit k psychoanalytikovi stačí se podívat z okna. [Václav Cílek]

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, 25801 Vlašim. Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, 25801 Vlašim. Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, 25801 Vlašim Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Obsah Identifikační údaje... 3 Charakteristika školy... 4 Vymezení

Více

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE ředitele Střední průmyslové školy Ostrov č. 1327/2015/SPS Školní program environmentálního

Více

VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH

VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH Během března až května 2013 jsme postupně navštívili všechny zapojené školy. Jedním z účelů návštěvy byly rozhovory ke školním vzdělávacím programům s

Více

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Roční plán EVVO ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Školní rok: 2014-2015 Cílové zaměření plánu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) Poskytovat potřebné znalosti a dovednosti, které žákům umožní

Více

PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO. Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD

PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO. Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD Zpracovala : Mgr. Hana Sladovníková, koordinátor EVVO ZŠ Milín, Školní 247, Milín,

Více

Architektura a environmentální vzdělávání. Tomáš Kažmierski

Architektura a environmentální vzdělávání. Tomáš Kažmierski Architektura a environmentální vzdělávání Tomáš Kažmierski Člověk si zdokonaluje svůj vlastní svět a příroda se mu čím dál častěji stává pouhou kulisou. Při troše štěstí ji sleduje při pohledu z okna nebo

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA s rozšířeným vyučováním informatiky a výpočetní techniky

ZÁKLADNÍ ŠKOLA s rozšířeným vyučováním informatiky a výpočetní techniky Školní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) (vychází z metodického pokynu MŠMT k zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, EVVO, č.j. 167 45/2008-22 ze dne 27.

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE ředitele Střední průmyslové školy Ostrov č. 1949/2013/SPS Školní program environmentálního

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! To není JDI A ČTI SI, ale POJĎ, BUDU TI ČÍST

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! To není JDI A ČTI SI, ale POJĎ, BUDU TI ČÍST ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! Naším cílem je prostřednictvím společného čtení budovat pevné vazby v rodině a podporovat širší přístup dětí a mládeže ke kulturním statkům. Předčítání rozvíjí paměť

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova Environmentální výchova Environmental education Environmentální výchova Ekologická výchova Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta EVVO x ekologie, ochrana přírody, ochrana životního prostředí Ekologickou

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Od dubna až do ledna roku 2015 se na vybraných základních školách v Plzeňském kraji začne realizovat vzdělávací projekt s environmentální

Více

Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání

Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání 1. Obsah EVVO EVVO se rozumí všestranné rozvíjení klíčových kompetencí definovaných v RVP pro základní vzdělávání a zároveň i neformální vzdělávání v rámci

Více

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013 Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013 Počet žáků: 50. Ředitelka školy : Mgr.Ivana Pfefrová, zastupuje Mgr.Petra Procházková Koordinátor environmentální výchovy: Ludmila Kroupová Zpracovala : Ludmila Kroupová

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova ZÁKLADNÍ ŠKOLA T. G. MASARYKA PODĚBRADY Školní 556, okres Nymburk, sídlo Školní 556/II Poděbrady 290 01, tel.: 312 316 900, e-mail: zstgm@zstgmpodebrady.cz Environmentální výchova Koordinátor: Mgr. Bc.

Více

Školní plán EVVO 2015/2016

Školní plán EVVO 2015/2016 Školní plán EVVO 2015/2016 Základní škola praktická a Základní škola speciální, Mělník, příspěvková organizace Zpracovatel: Jméno a příjmení: Václava Přibilová, koordinátorka EVVO Identifikační údaje školy:

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Stručné zhodnocení akce MIKROKLIMA 2011

Stručné zhodnocení akce MIKROKLIMA 2011 Stručné zhodnocení akce MIKROKLIMA 2011 Dne 31. 5. 2011 proběhla na Náměstí OSN tradiční akce s názvem Mikroklima 2011. Protože OSN vyhlásilo rok 2011 "Mezinárodním rokem lesů", zvolili jsme za hlavní

Více

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 13. 9-14. 9. 2012 Ing. Jitka Ondeková ondekova@cert-aco.cz CO JE E-LEARNING E-LEARNING je forma vzdělávání moderním, úsporným a efektivním způsobem, elektronickou,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

PŘÍLOHA Č. 2 RUKU V RUCE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO PRO ZŠ

PŘÍLOHA Č. 2 RUKU V RUCE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO PRO ZŠ REÁLNÉ GYMNÁIUM A ÁKLADNÍ ŠKOLA MĚSTA PROSTĚJOVA, STUDENTSKÁ UL. 2 PŘÍLOHA Č. 2 ŠKOLNÍHO VDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ÁKLADNÍ VDĚLÁVÁNÍ RUKU V RUCE ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO PRO Š PLATNOST OD 1. 2. 2011 PROJEDNÁNO

Více

Přírodní školní zahrady, pěstitelství, chovatelství (Úvod do pěstitelských prací a chovatelství)

Přírodní školní zahrady, pěstitelství, chovatelství (Úvod do pěstitelských prací a chovatelství) Bi1BP_PEST Přírodní školní zahrady, pěstitelství, chovatelství (Úvod do pěstitelských prací a chovatelství) Anotace předmětu: 26 hodin přímé výuky rozdělené do absolvovaných na katedře biologie, terénním

Více

Jana Valerová, ředitelka Střediska pro volný čas dětí. Zařazení projektu k příslušné oblasti: Ochrana životního prostředí, trvale udržitelný rozvoj

Jana Valerová, ředitelka Střediska pro volný čas dětí. Zařazení projektu k příslušné oblasti: Ochrana životního prostředí, trvale udržitelný rozvoj Projekt - Zahrada SVČ ŠIPKA Kroměříž Název aktivity: Botanická zahrada Šipky Předkladatel: Jana Valerová, ředitelka Střediska pro volný čas dětí a mládeže ŠIPKA v Kroměříži, Úprkova 3268 Zařazení projektu

Více

PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014

PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 Na co můžeme být hrdí Kde žáci a rodiče vidí naše silné stránky Kde máme prostor na zlepšení Na co nás žáci

Více

ŠKOLNÍ PLÁN EVVO 2014/2015

ŠKOLNÍ PLÁN EVVO 2014/2015 ŠKOLNÍ PLÁN EVVO 2014/2015 Školní plán EVVO je vydán na základě metodického pokynu MŠMT č. j. 16745/2008-22 k zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) a v návaznosti na školní vzdělávací

Více

Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje

Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje, příspěvková organizace - environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Organizace provozuje pobytové středisko

Více

Zdravé klima v komunitních školách

Zdravé klima v komunitních školách Zdravé klima v komunitních školách Zajímavý název vzdělávacího programu Zdravé klima v komunitních školách v rámci průřezového tématu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a také jeho zaměření

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Program environmentálního. vzdělávání, výchovy a osvěty. v ZŠ a MŠ Křižanov

Program environmentálního. vzdělávání, výchovy a osvěty. v ZŠ a MŠ Křižanov Základní škola a mateřská škola Křižanov, příspěvková organizace Program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ZŠ a MŠ Křižanov 2014 2015 Koordinátor EVVO: Mgr. Ivana Hejtmánková ZŠ a MŠ Křižanov

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělávání základní škola speciální

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělávání základní škola speciální ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělávání základní škola speciální zpracovaný podle RVP pro obor vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením Dětský domov a Základní škola Vizovice Masarykovo

Více

Eko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova

Eko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova Eko - Enviro Pobyt v přírodě, a tedy přímý kontakt s krajinou, je jedním z metod SVM (skautské výchovné metody). Skauting nám svým zcela běžným rámcem může pomoci právě v budování vztahu k přírodě a krajině,

Více

Krajská konference k environmentální výchově v mateřských školách Liberecká MRKVIČKA 2015

Krajská konference k environmentální výchově v mateřských školách Liberecká MRKVIČKA 2015 SEMINÁŘ - ÚVOD DO KRITICKÉHO MYŠLENÍ Krajská konference k environmentální výchově v mateřských školách Liberecká MRKVIČKA 2015 Konference je podporována Libereckým krajem. Téma: Tvoříme, bádáme a učíme

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v

Více

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na výuku ekologie na GVN

Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na výuku ekologie na GVN Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na výuku ekologie na GVN Zúčastněné třídy: 4.B, 4.C, 8.A Celkový počet zpracovaných dotazníků: 74 Graf 1 Jste příznivci umírněného ekologického hnutí? Jsem

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014 Školní vzdělávací program Mateřská škola Chotusice školní rok 2013/2014 Stránka 1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou

čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou 1. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma : Stupeň dosaženého vzdělání: Učitelství pro mateřské školy a vychovatelství RVP 75-31-M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika čtyřleté denní

Více

Prezentace 1. etapy projektu Realizace vzdělávání lektorů nadace lesních pedagogů

Prezentace 1. etapy projektu Realizace vzdělávání lektorů nadace lesních pedagogů Zavádění vybraných průřezových témat do ŠVP základních škol prostřednictvím projektového vyučování v Moravskoslezském kraji aneb Lesníci pomáhají vzdělávat žáky základních škol v úctě k přírodě Prezentace

Více

VYÚČTOVÁNÍ PROJEKTU - Zelená škola podpora ekologických aktivit na GFK

VYÚČTOVÁNÍ PROJEKTU - Zelená škola podpora ekologických aktivit na GFK VYÚČTOVÁNÍ PROJEKTU - Zelená škola podpora ekologických aktivit na GFK Gymnázium Františka Křižíka získalo v roce 2015 finanční příspěvek 99 500,- Kč na projekt EKOLOGICKÉ AKTIVITY NA GFK. Škola se dlouhodobě

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC

PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC 31. 3. 2015 1 PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZMĚNU KLUBU NKC vznik leden 2015 68 členek a členů pro koho lidé, kteří chtějí změnu a chtějí

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Domácí nauka se vyučuje jako samostatný volitelný předmět

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Co přinesl projekt Jak efektivně vyučovat průřezová témata a současně rozvíjet čtenářství

Co přinesl projekt Jak efektivně vyučovat průřezová témata a současně rozvíjet čtenářství Co přinesl projekt Jak efektivně vyučovat průřezová témata a současně rozvíjet čtenářství Neklidný spánek MV EVVO VDO VMEGS MKV OSV Proč jsme neklidně spali? MV Ing. Ivo Mikulášek, ředitel ZŠ a MŠ Dobronín:

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Učení dětí pomocí přednášek a programu z Tábornických škol

Učení dětí pomocí přednášek a programu z Tábornických škol Učení dětí pomocí přednášek a programu z Tábornických škol Hana Kuklíková Česká Tábornická Unie D.T.K. POUTNÍCI Praha Plackování 2014 Úvod Volný čas dětí by neměl být pouze výplní mezi školou a dětskými

Více

PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY HAVÍŘOV-MĚSTO NA NÁBŘEŽÍ příspěvková organizace NA NÁBŘEŽÍ 49/1374, 736 01 HAVÍŘOV-MĚSTO

PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY HAVÍŘOV-MĚSTO NA NÁBŘEŽÍ příspěvková organizace NA NÁBŘEŽÍ 49/1374, 736 01 HAVÍŘOV-MĚSTO PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY HAVÍŘOV-MĚSTO NA NÁBŘEŽÍ příspěvková organizace NA NÁBŘEŽÍ 49/1374, 736 01 HAVÍŘOV-MĚSTO Environmentální výchova je chápána nejen jako výchova

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace OP Vzdělávání pro konkurence schopnost Modernizace výuky technických škol LK prostřednictvím ŠVP a kurikula

Více

EKOŠKOLA (ECO SCHOOLS) PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY PRO ROK 2014-2015

EKOŠKOLA (ECO SCHOOLS) PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY PRO ROK 2014-2015 PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY PRO ROK 2014-2015 Základní škola a Mateřská škola Černovice, příspěvková organizace Bělohrobského 367, PSČ 394 94 Tel.: 565 492 127, e-mail: zs.cernovice@worldonline.cz

Více

Plán environmentální výchovy. pro školní rok 2015/ 2016

Plán environmentální výchovy. pro školní rok 2015/ 2016 Plán environmentální výchovy pro školní rok 2015/ 2016 Základní škola a mateřská škola Hať Na Chromině 2 747 16 1) mapování Počet žáků: 215 Počet pedagogických členů: 18 Zpracovala: Mgr. Šárka Badurová

Více

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME PRÁCE S DĚTMI Z JAZYKOVĚ ODLIŠNÉHO PROSTŘEDÍ TERMÍN:

Více

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Zákonní zástupci žáků naší školy byli vyzváni k vyplnění anonymních dotazníků, týkajících se vztahů (v souvislosti se školou), výchovy a vzdělání,

Více

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava)

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) KRÁTKE SPRÁVY SHORT NOTES Vol. 20 1/2012 U N I V E R Z I T A K O M E N S K É H O V B R A T I S L A V E 102 ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Dejme dětem prostor utvářet město!

Dejme dětem prostor utvářet město! Dejme dětem prostor utvářet město! první město dětí v ČR ožije na 3 týdny o letních prázdninách postaveno v zastřešené hale s přilehlým venkovním areálem veřejně přístupné 5 dní v týdnu od 10-17 hod. Do

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodověda Vzdělávací obsah předmětu Přírodověda je tvořen z tematických okruhů Rozmanitost

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Rostliny v prostředí Žák: uvědomí si a zaznamená tvary, barvy a linie sleduje základní přírodní zákonitosti ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Prvouka Prvouka -

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami: 5.13 Environmentální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální výchova integruje všechny tematické okruhy

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více