Seminář čínských studií

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Seminář čínských studií Bakalářská diplomová práce 2016 Pavla Krajcová

2 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Seminář čínských studií Kulturní studia Číny Pavla Krajcová Mars nad Spojenými státy: zápisy z cest na západ roku 2066 Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Dušan Vávra, Ph.D. 2016

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury...

4 Chtěla bych poděkovat vedoucímu práce, Mgr. et Mgr. Dušanovi Vávrovi, Ph.D., za odborné vedení, trpělivost a ochotu. Dále bych chtěla poděkovat Bc. Zuzaně Pavloňové za prostředkování potřebných materiálů, bez nichž by tato práce nemohla vzniknout.

5 Anotace Tato bakalářská práce se věnuje čínské science fiction literatuře, konkrétně analýze díla Mars nad Spojenými státy: zápisy z cest na západ roku 2066 (Huoxing zhaoyao Meiguo: 2066 nian zhi xixing manji 火星照耀美国 :2066 年之西行漫记 ), které napsal Han Song 韩松, jeden z významných soudobých čínských science fiction spisovatelů. Ústředním tématem románu je opoziční postavení dvou zemí, silné Číny a upadajících Spojených států amerických. Hlavními otázkami této práce je, jakým způsobem jsou v díle zobrazeny oba státy a jakou funkci v rámci románu má konstrukt Spojených států. Kromě analýzy jednotlivých zemí je brán v potaz jejich vzájemný vztah, pozornost je věnována jejich společným rysům. Součástí výzkumu je rovněž zodpovědět, jakým způsobem je v díle zobrazena historie. Klíčová slova: čínská science fiction, Han Song, Čína, Spojené státy americké, fikční svět Annotation This bachelor thesis focuses on Chinese science fiction literature, specifically on analysis of a novel called Mars Shines on America: An Account of a Westward Journey in the Year 2066 (Huoxing zhaoyao Meiguo: 2066 nian zhi xixing manji 火星照耀美国 :2066 年之西行漫记 ), written by Han Song 韩松, one of the most prominent Chinese science fiction writers of these days. The central theme of the novel is an opposing position of two countries, strong China and declining United States of America. The main questions of this thesis are, how are these states portrayed in the novel and what kind of function has the depiction of the United States. Apart from the analysis of particular countries, their mutual relationship is taken into consideration. Attention is paid to their common features. A part of the study also aims to answer, how history is depicted in the novel. Key words: Chinese science fiction, Han Song, China, United States of America, fictional world

6 Obsah Úvod... 7 Představení zdrojů a postupu První kapitola Historie čínské science fiction Současná čínská science fiction Han Song a jeho literární tvorba Druhá kapitola Analýza díla Časové a místní zasazení, dějová linie Charakteristika fikčního světa Strukturní dělení a jeho obsah První část Druhá část Třetí část Čtvrtá část Pátá část Třetí kapitola Zobrazení Číny Vliv technologie a vědy Autoritativní role státu Konstrukt Spojených států amerických a jeho funkce v díle Vliv nefunkčního státního systému a absence Amandua Minulost a budoucnost Spojených států Minulost Budoucnost Společné rysy Číny a Spojených států Pojetí historie v díle Závěr Seznam použité literatury:... 42

7 Úvod Tato bakalářská diplomová práce se věnuje žánru science fiction, konkrétně analýze čínského literárního díla zvaného Mars nad Spojenými státy: zápisy z cest na západ roku 2066 (Huoxing zhaoyao Meiguo: 2066 nian zhi xixing manji 火星照耀美国 :2066 年之西 行漫记 ), jehož ústředním tématem je vztah Číny a Spojených států amerických. Autorem díla je Han Song 韩松 (narozen 1965), jeden z předních čínských spisovatelů science fiction, který patří mezi nejslavnější autory tohoto žánru v Číně. Je autorem tzv. soft science fiction, která se namísto technologické přesnosti a správnosti zaměřuje spíše na psychologii, sociologii a reflexi sociálních podmínek. Vzhledem k tomu, že jeho díla jsou však ve značné míře cenzurována a většina z nich není přeložena do cizího jazyka, se jedná o osobnost neznámou v českém prostředí, která si však díky svému významu na domácí půdě zaslouží pozornost. Zvolené dílo, ač není z čínštiny přeloženo do žádného ze světových jazyků, se dostalo do mezinárodního povědomí. Práce je rozdělena na tři kapitoly. První z nich se věnuje historii žánru science fiction v Číně. Science fiction bylo v tamním prostředí poprvé představeno na přelomu 19. a 20. století skrze překlady. V průběhu více než sta let nepochybně dospělo ke značnému vývoji, ovlivňujícímu i soudobou tvorbu. Dějinný přehled zahrnuje informace o významných obdobích podporujících rozkvět žánru science fiction stejně jako důvody vedoucí k jeho dočasným úpadkům. V návaznosti na historii je věnována pozornost současné podobě žánru. Po uvedení do kontextu autorovy tvorby následuje stručný popis jeho života, názorů a děl. Druhá kapitola práce obsahuje obecnou analýzu díla shrnující děj, celkovou výstavbu románu a jeho hlavní témata. Třetí kapitola se věnuje konkrétním otázkám zaměřeným ústřední dvojici států, Čínu a Spojené státy americké. V první řadě zahrnuje analýzu toho, jakým způsobem je v románu zobrazena Čína. Dále je zaměřena na konstrukt Spojených států a funkci tohoto konstruktu ve vztahu k čínskému státu. Protože základní pozice těchto států je protikladná a jejich prostředí výrazně odlišné, třetí část kapitoly věnuje pozornost nejvýraznějším prvkům, které jsou společné oběma státům. V poslední části je shrnuto, jakým způsobem je v díle zobrazena historie. V případě názvů děl, která ještě nebyla přeložena do češtiny je jako první uveden vlastní překlad, v závorce je následně uveden originální název v pinyinu a znacích. 7

8 Představení zdrojů a postupu Postup psaní zahrnoval průzkum literatury o tématu science fiction, tedy knih, internetových článků a rozhovorů zaměřených na daný žánr, osobnost Han Songa a jeho dílo a to za účelem pochopení kontextu tvorby a osobnosti autora. Mezi jeden z nejvýznamnějších zdrojů patří například vybrané články z odborného časopisu Science Fiction Studies. Pro prohloubení znalostí o vývoji science fiction mezi prostudované materiály patří rovněž kniha Modern Chinese Literary Thought: Writtings on Literature od Kirka A. Dentona a kniha Dějiny Číny od Johna K. Fairbanka. Pramenem pro tuto práci je již zmiňovaný román Mars nad Spojenými státy: zápisy z cest na západ roku 2066 (Huoxing zhaoyao Meiguo: 2066 nian zhi xixing manji 火星照 耀美国 :2066 年之西行漫记 ). Po přečtení originálu v čínštině jsem v interpretaci vycházela z obecných myšlenek literární teorie. Pro tyto účely mi sloužila publikace literárního historika, kritika a editora Aleše Hamana, Úvod do studia literatury a interpretace díla. Výchozími poznatky pro analýzu jsou především informace o strukturní výstavbě díla a o tom, že pod pojmem struktura se dle Hamana (1999, 102) rozumí soubor prvků, kde každý z nich má význam pouze ve vztahu k ostatním a změna jednoho prvku vede i ke změně celku. Jedná se tedy o metodu, s jejíž pomocí chápeme literární dílo a která se vyznačuje určitými rysy, především ustanovuje seznam prvků a jednotek v textu a věnuje pozornost vztahům mezi nimi, případně mezi nimi a celkem. Každý z prvků má totiž ve vztahu k celku určitou funkci, která mezi nimi vytváří vzájemnou vazbu. Po teoretickém uvedení žánru čínské science fiction a autora v první kapitole následuje hlavní část bakalářské práce ve druhé a třetí kapitole. Druhá kapitola sestává z obecné analýzy, která uvádí čtenáře do děje románu, jeho základní struktury a témat. Tvoří základ pro pozdější rozvedení výzkumných otázek. Třetí kapitola se následně věnuje samotným výzkumným otázkám. Primární zaměření bakalářské práce spočívá ve zkoumání konstruktu ústřední dvojice států a jejich vztahu. Důvodem tohoto výběru je, že jsou stěžejními prvky, na nichž je vystavěn román a jeho fikční svět 1. Hlavními výzkumnými otázkami, které si kladu, tedy je: Jak je v díle zobrazena Čína? Jakým způsobem jsou v díle zobrazeny Spojené státy a jakou funkci zastává toto zobrazení v románu ve vztahu ke konstruktu Číny? Jaké prvky či 1 Fikční svět je svět obsažený v díle, konstruovaný autorem. Má své specifické zákonitosti a pravdivostní podmínky a platí v něm pouze to, co je tvrzeno v textu a co z takového tvrzení lze vyvodit. Čtenář jej rekonstruuje na základě vlastního porozumění díla. 8

9 rysy jsou společné oběma státům? Poslední otázkou je: Jakým způsobem je v díle zobrazena historie? Dějiny jsou totiž jedním z výrazných témat, které vystupuje do popředí v rozsáhlém úseku díla. Velká pozornost je věnována jejich společenské funkci a významu pro stát. 9

10 1 První kapitola 1.1 Historie čínské science fiction Žánr science fiction se poprvé objevil v Číně na konci 19. století. První kontakt s ním získali čínští čtenáři roku 1891 skrze překlad utopického díla Looking Backward: , napsaného roku 1888 americkým spisovatelem Edwardem Bellamym. Qian Jiang 姜 倩 však ve své práci Translation and the Development of Science Fiction in Twentieth- Century China uvádí, že tehdy jak překladatel, tak čínští čtenáři tehdy připisovali větší význam jeho politickým elementům, než průzkumu neznámé budoucnosti (2013,116). Tato tendence v určité podobě pokračovala i na počátku 20. století, kdy v Číně došlo ke snaze změnit čínské obyvatelstvo a stát skrze literaturu. Po prohrané čínsko-japonské válce a neúspěšném pokusu o státní reformy se země ocitla v politické krizi. V té době byl významný čínský intelektuál Liang Qichao 梁启超 jedním z těch, kteří podporovali obnovu společnosti skrze vědomosti získané ze západních zemí. Jak Liang Qichao roku 1898 napsal v předmluvě zvané Předmluva k publikaci politických románů v překladu (Yi yin zhengzhi xiaoshuo xu 译印政治小说序 ) lidé s nízkou úrovní gramotnosti se často zdržují četby klasiky, ale nemohou se obejít bez fikce. Fikce by proto měla učit to, co 6 klasických knih nedokázalo naučit. 2 Dále uvádí v díle O vztahu mezi fikcí a vládou lidu (Lun xiaoshuo yu qun zhizhi guanxi 论小说与群治之关系 ) z roku 1902, že pokud chce člověk obnovit lid země, musí nejdřív obnovit fikci. ( ) Tak tomu je, protože fikce má hluboký vliv na jednání člověka. 3 Qian Jiang (2013, 118) vyjádřil názor, že Liang Qichao podpořil tvoření a překlad nových žánrů jako je politická fikce a science fiction spíše z pohledu politika, než literáta. Fikce pro něj byla nástrojem ve službách jeho politických cílům. Jak uvádí Denton (1996, 65-66), literatura byla prostředkem, který měl vést ke vzdělání populace, měl posílit její vědecký náhled i národní jednotu. Jednalo se o snahy skrze intelektuální proměnu 2 曰 : 仅识字之人, 又不能读经, 无有不能小说者, 故六经不能教, 当以小说教之 Tato citace je čerpána z internetového zdroje: LIANG, Qichao. Lun xiaoshuo yu qunzhi zhi guanxi 论小说与群治之关系 [online] [cit ]. Dostupné z: < 3 欲新一国之民, 不可不先新一国之小说 ( ) 小说有不可思议之力支配人道故 Rovněž internetový zdroj: LIANG, Qichao. Yi yin zhengzhi xiaoshuo xu 譯印政治小說序 [online]. [cit ]. Dostupné z: < 10

11 jednotlivce docílit společenské změny a modernizace. Science fiction zastávala důležitou funkci, jelikož se stala jedním ze žánrů nové fikce, která měla sloužit tomuto záměru. V tomto období tvorbu fikce rovněž podporoval významný čínský spisovatel, Lu Xun 鲁迅. Vyjádřil se k ní v předmluvě k překladu Vernova díla Ze Země na Měsíc, v čínštině nazvaného Yuejie Lüxing 月界旅行. Význam této předmluvy spočívá především v tom, že v ní autor shrnul očekávání a myšlenky čínských intelektuálů, které se v tehdejší době vztahovaly k nové fikci. Obsáhnul v ní charakteristiku žánru science fiction, který měl za úkol skrze příběhy pevně zasazené do čínských sociálních a morálních konvencí předávat vědecké znalosti, protože jak Lu Xun tvrdil, vedení Číňanů k pokroku, začíná u románu science fiction 4, jelikož podává informace o technologii pro čtenáře atraktivní a zábavnější formou, než vědecká pojednání. Tento zlatý věk čínské science fiction, v němž dosahovala značného významu, však brzy skončil. Qian Jiang (2013, 119) se ve své práci poznamenává, že science fiction byla přizpůsobována potřebám překladatelů a spisovatelů, existovala však tendence ignorovat její hodnotu literární formy, což vedlo k jejímu postupnému vymizení ke konci prvního desetiletí dvacátého století. Na druhou stranu však uvádí, že představení zahraničních prací otevřelo nový svět čínským spisovatelům, jejichž představivost nebyla nikdy dřív vystavena výzvě nahlédnout za příběhy o bozích a duších z tradičních čínských pohádek a legend. Během první poloviny 20. století bylo v Číně rozpoutáno politické a kulturní hnutí běžně označované jako Hnutí čtvrtého května (pojmenované dle studentských protestů proti rozhodnutí Versailleské dohody z roku 1919). Dle Dentona (1996, ) jeho zaměření spočívalo v boji proti tradicím, především proti konfuciánské etice, v níž tehdejší intelektuálové spatřovali překážku pokroku. Sociopolitická reforma byla provázána s lingvistickou a literární reformou, jelikož literatura měla za úkol povzbudit proměnu společnosti a reagovat na každodenní sociální problémy. Do popředí zájmu čínských intelektuálů se dostal realismus, soustředili se tedy spíše na věrné zachycení skutečnosti. Díky tomu nebylo science fiction žádaným žánrem. 4 导中国人群以进行, 必自科学小说始 Pro citaci posloužil internetový zdroj: LU, Xun. Yuejie luxing bianyan 月界旅行 辨言 [online] [cit ]. Dostupné z: < 11

12 Obrat nastal až po vzniku Čínské lidové republiky, tedy po roce 1949, především díky potřebě průmyslového rozvoje. Science fiction získala pro Komunistickou stranu Číny jistou hodnotu. V 50. letech a na počátku 60. let se dostalo žánru podpory. Jak uvádí Qian Jiang (2013, 120), nově vzniklý stát spustil první dlouhodobý program, jehož cílem bylo vědecké vzdělání a technologický pokrok. Science fiction byla věnována pozornost jako žánru, který může rozšířit obzory mladým čtenářům a může v nich probudit zájem a úctu k vědě a technologii. Její význam byl hlavně vědecko-populární. Z tohoto důvodu získalo science fiction pověst literatury pro děti. Žánr se v tomto období vyznačoval i dalšími rysy. Jak uvádí Wu Yan 吴岩 (2013, 3), díky snaze budovat národní průmysl v Číně se stala oblíbenou hard science fiction (tedy literatura poskytující mnoho vědeckých a technologických detailů, kladoucí důraz na vědecký podklad příběhu), která se zaměřovala na socialistickou a komunistickou utopickou společnost. Významný byl rovněž vliv Sovětské literatura, která se soustředila na optimistické vnímání budoucnosti a kritiku kapitalismu. Převzatá sovětská kritéria a fakt, že většina překladů té doby pocházela ze Sovětského svazu, měly značně omezující charakter na překládanou i domácí tvorbu. Po počátečním rozkvětu čínského státu však následoval mezi lety 1958 až 1961 takzvaný Velký skok vpřed. Jednalo se o neúspěšnou politickou kampaň zaměřenou na rychlou industrializaci země. Obyvatelstvo bylo přerozděleno do komun a mělo být soustředěno na produkci oceli, postrádalo však kvalifikaci a materiály. Krom nekvalitní výroby kampaň zapříčinila nedostatek pracovních sil v zemědělství a vedla k hladomoru a výraznému zhoršení socioekonomických podmínek. Jak uvádí Kamila Hladíková (2013,69) v knize Moderní čínská literatura, díla té doby byla ve velké míře psána spíše nevzdělanými masami namísto profesionálních spisovatelů, science fiction však vyžaduje určitou vzdělanost a povědomí o technologii. Rovněž v následujícím období nebyly vnitrostátní podmínky nakloněny tvorbě žánru. Důvodem byla především tzv. Kulturní revoluce, která ovlivňovala čínské prostředí mezi lety 1966 až Jednalo se o politickou kampaň, která byla rozpoutána pravděpodobně kvůli mocenským bojům ve straně. Mladí lidé byli v rámci kampaně nabádáni, aby vystoupili proti tradici (starému smýšlení, kultuře atd.) a také kapitalismu, buržoazii a revizionismu mezi obyvateli a ve straně. Studenti se na tento popud organizovali do skupin zvaných Rudé gardy, v praxi však spíše než k odstranění nepohodlných straníků vedlo jejich počínání k teroru obyvatelstva, vzájemným bojům mezi gardami, chaosu a 12

13 ničení kulturních památek. Toto období bylo charakteristické omezením kulturní aktivity, která se zaměřovala především na dramatické jevištní útvary. Po skončení Kulturní revoluce byly na konci 70. let pro obnovu země zaváděny nové reformy, tzv. čtyři modernizace, jejichž součástí byla i modernizace vědy a technologie. Pozitivnější vnímání inteligence a vědy a její vládní podpora vytvořily prostředí vhodné pro oživení žánru science fiction. Qian Jiang uvádí (2013, ), že čtenáři se poprvé mohli seznámit se širším okruhem děl pocházejících z Británie, Francie, Spojených států apod. Na krátkou dobu vzrostl i počet magazínů věnujících se tomuto žánru. Opět se však opakoval brzký úpadek. Na začátku 80. let zastavily vývoj science fiction kampaně proti duševnímu odpadu. Na science fiction byla uvalena kritika za propagaci pseudo-vědy, což mělo za následek jeho úpadek a výrazné snížení zájmu autorů o jeho tvorbu. Jak vyplývá z kontextu, vývoj čínské science fiction byl silně ovlivněn politickými událostmi a byl s nimi značně spjat. Jak uvádí Mingwei Song 宋明炜 (2013, 86) ve svém článku Variations on Utopia in Contemporary Chinese Science Fiction, science fiction mohlo zprostředkovávat jak reflexi reality, tak naději na změnu. Proto bylo charakterizováno silným politickým vlivem - jeho utopické příběhy projektovali politické reformní touhy vedoucí k idealizované budoucnosti, které kontrastují s čínskou realitou. Jelikož byl tento žánr hojně užíván jako nástroj sloužící politickým záměrům, literatura, která byla v době rozvoje překládána do čínského jazyka i ta, která vznikala v Číně, byla mnohdy omezena rozsahem, kvalitou i funkcí. Protože žánr science fiction nemá své počátky na čínském území, jeho vnímání silně ovlivnily překlady děl i teoretických prací. Tyto překlady se staly prvotním zdrojem pro čínské autory, kteří je kopírovali a nechali se jimi inspirovat, na jejich základě science fiction rovněž kategorizovali. Nehledě na politické zatížení, které mnohdy provázelo tento žánr, znamenala tvorba science fiction v čínském prostředí značný posun a to díky tomu, že je zaměřena na budoucnost. Jedná se o obohacení tamní literatury, jelikož tradiční čínská literatura se odehrávala spíše v minulosti. Jak Qian Jiang zmiňuje ve své práci, čínští autoři ve svých dílech nejen představili technické vymoženosti, ale rovněž se je snažili vědecky vysvětlit, což bylo velmi odlišné od jejich tradičního smýšlení, které se zaměřovalo spíše na abstraktní koncepty než na praktické nápady (2013, 124). 13

14 1.2 Současná čínská science fiction V 90. letech došlo k poslednímu a dodnes trvajícímu oživení žánru. Jeho vývoj je v současné době volnější, science fiction se do jisté míry osvobozuje od politického zatížení, především od negativních označení, která si získala skrze různé politické kampaně. I přes značné zlepšení podmínek však není tvorba v čínském prostředí zcela svobodná, díla mnohých autorů podléhají státní cenzuře. Během svého vývoje čínská science fiction nabyla určitých rysů projevujících se i v současné tvorbě. Jedná se např. o úlohu vzdělávat a reformovat, kterou čínská science fiction nesla již od svých počátků. Ačkoliv se Číňané od 90. let 20. století setkávali i se žánrovou literaturou, která nekladla tak velký důraz na naučnost (např. s americkou tvorbou), vývoj čínské literatury má zcela zjevný vliv na soudobou tvorbu, jelikož i dnes mnohá díla nesou didaktickou funkci. Často se navíc věnují hlubokým tématům. Další jev, na nějž již v 70. letech upozornil profesor Zhiqing Xia 夏志清, známý jako C.T. Hsia, je tzv. obsese Čínou. O čínských autorech mluvil jako o jedincích posedlých problémy vlastní země, jejichž pozornost se neupínala za hranice Číny. Tendenci výrazně se soustředit na Čínu a čínskou identitu však lze pozorovat i u mnoha současných spisovatelů. Do souvislosti s touto obsesí lze dát námět charakteristický pro čínskou science fiction, kterým je Čína jako utopistická společnost či velmoc. Jak tvrdí Mingwei Song (2013, 86-87): Jedním z motivů, které se projevují v čínské science fiction již od jejího vzniku je Čína jako supervelmoc. ( ) Skoro o století později znovu povstává utopická verze Číny jako prominentní téma, rekapitulovaná stejně jako parodovaná v mnoha současných dílech. Science fiction dnes posiluje i komplikuje utopickou verzi nové a silné Číny, směšuje nacionalismus s utopií/dystopií, směšuje ostrou sociální kritiku s akutním uvědoměním čínského potenciálu pro další reformy a zabaluje politické uvědomění do vědeckých diskurzů o moci technologie a technologii moci. Ačkoliv má science fiction v současné době vybudovaný svůj čtenářský okruh, nelze ji označit za součást čínské mainstreamové literatury. Literatura a filmy jsou v Číně zaměřeny spíše na historii, především na historická dramata obsahující bojové umění apod. Výjimkou spadající pod žánr science fiction, která proniká do mainstreamových médií, je především dílo jednoho z nejvýznamnějších čínských autorů science fiction, Liu Cixina 刘 慈欣. Popularitu si získala jeho trilogie zvaná Minulost země (Dìqiú wǎngshì 地球往事 ), 14

15 která je čtenáři často nazývána podle její první části Tři těla (Sān tǐ 三体 ). Tento úspěch je doposud spíše ojedinělý. Nejslavnějšími spisovateli věnujícímu se žánru science fiction jsou tři autoři tzv. starší generace. Mezi tyto autory patří již zmíněný Liu Cixin, nejúspěšnější ze soudobých čínských spisovatelů science fiction, dalšími dvěma autory jsou Wang Jinkang 王晋康 a Han Song 韩松. 1.3 Han Song a jeho literární tvorba Han Song 韩松 se narodil roku 1965 v Chonqingu 重庆. V letech studoval angličtinu a žurnalistiku v na Wuhanské univerzitě 武汉大学. Již po více než 20 let pracuje jako novinář pro zpravodajskou agenturu Xinhua 新华通讯社. Bývá označován za autora tzv. soft science fiction. Do této kategorie lze zařadit texty, které se více soustředí na sociální reflexi a výstavbu příběhu, než na vytvoření věrohodného vědeckého podkladu pro světy a technologie obsažené v díle. Za svá díla šestkrát získal čínské ocenění Galaxy Award 银河奖. Během jeho literárního působení s ním byly učiněny rozhovory a napsal anglický článek Chinese Science Fiction: A Response to Modernization jako příspěvek do časopisu Science Fiction Studies. Jedná se o zdroj informací o současné literární scéně a autorech daného žánru, především však zahrnuje jeho názory na science fiction a vlastní dílo. Science fiction je pro Han Songa nejen literaturou úniku od reality, ale rovněž způsobem, jak zachytit společnost. Nepopisuje však pouze její podobu. Ačkoliv se sám považuje za silného nacionalistu, jeho díla často obsahují silnou kritiku čínského státu a společnosti. Zaměřuje se především na čínskou touhu se rychle westernizovat. Věří, že překotný vývoj není v souladu s čínskými hodnotami. V jeho tvorbě se rovněž projevuje skepse namířená vůči technologickému pokroku, který byl v minulosti uveden do Číny skrze západní země (z Evropy a USA). Vyjádřil názor, že technologie má schopnost zakrývat negativní tendence a rysy člověka, které se však nevyhnutelně projeví ve chvílích krize. Han Song (2013, 15-22) rovněž tvrdí, že věda, technologie a modernizace nejsou typické pro čínskou kulturu. Jsou jako cizí entity. Pokud je přejmeme, změníme se v monstra a to je jediný způsob, jak můžeme fungovat pospolu se Západním pojetím pokroku. 15

16 Han Song svůj kritický projev považuje především za formu varování. Ve svém příspěvku dále uvedl, že science fiction dokáže vystavit Čínu hypotetickým extrémním situacím a sledovat, jak by lidé mohli reagovat na radikální změny. Někdy může testovat Čínu způsobem, jakého by nemohl dosáhnout žádný mainstreamový spisovatel. Jak již bylo zmíněno, v jeho tvorbě se projevuje především tendence zrcadlit a kritizovat sociální prostředí. Díky tomu je mnoho z jeho děl cenzurováno pro svůj obsah a přezívají pouze v online formě, případně v čínských diasporách nebo v japonském překladu. Jsou charakteristická svou pochmurností, představují dystopické verze možné budoucnosti. Věnuje se v nich otázkám humanity a její podstaty a sociálním otázkám spojeným s technologickým pokrokem. Opakovaným tématem jeho děl je i satira centralizovaného systému a čínské identity a touhy se rychle rozvinout. Pozornost věnuje i vztahům na mezinárodní úrovni, především vztahu Číny a Spojených států amerických. K jeho dílům podává v článku Gloomy China s Image in Han Song s Science Fiction informace Jia Liyuan (2013, ) a jak uvádí, už jeho první úspěšný literární počin Náhrobek vesmíru (Yuzhou mubei 宇宙墓碑 ) byl v ČLR po 10 let zakázán a první publikace se mu dostalo v taiwanském magazínu. Povídka Má vlast nesní (Wo de zuguo bu zuomeng 我的祖国不做梦 ) byla okamžitě zakázána. Autoritářský stát v ní zdrogovává své obyvatele pro zvýšení jejich výkonosti v práci. Dalším cílem zdrogování je, aby zapomněli na hrůzy, jimž byli v nevědomém stavu vystaveni. V povídce Cestující a stvořitel (Chengke yu changzaozhe 乘客与创造者 ) celá čínská populace obývá paluby letadel. Číňané postupně zjišťují, že se do vzduchu nechaly vytlačit Spojenými státy americkými. Mezi jedno z posledních Han Songových děl patří i Metro (Ditie 地铁 ), v němž se potomci Číňanů vytlačených do vesmíru vrací na zem, aby našli pozůstalé svého národa. Dostanou se však do metra řítícího se nezměrnou rychlostí, plného bizarních výjevů a bez možnosti vystoupit. Mezi Han Songovu tvorbu patří rovněž román Mars nad Spojenými státy: zápisy z cest na západ roku 2066 (Huoxing zhaoyao Meiguo: 2066 nian zhi xixing manji 火星照耀美国 :2066 年之西行漫记 ), kterému je věnována tato práce. Ústředním tématem románu je vztah Číny a USA. V rámci románu je Čína velmocí, která využívá nejvyspělejší technologie na světě, zatímco Spojené státy jsou na úpadku a technologicky zaostalé. 16

17 Na příkladu tohoto románu je možno pozorovat četné vazby autorovy tvorby na aktuální svět a tendence ho reflektovat. K aktuálnímu světu odkazuje již samotný název díla. Jak uvádí Ming Weisong (2013, 88) první část názvu, Mars nad Amerikou který se dá také přeložit jako Ohnivá hvězda nad Amerikou, protože Mars se v čínštině nazývá ohnivá hvězda má jasnou předlohu v nejvlivnější knize o vzestupu Mao Zedonga 毛泽东, Rudá hvězda nad Čínou (1937), kterou napsal americký novinář Edgar Snow. ( ) Čínský překlad Snowovi knihy byl vydán roku 1938 pod názvem Náhodné zápisy z cest na Západ (Xixing manji 西行漫记 ) a stejná slova si vypůjčil Han Song pro druhou část názvu. Rovněž rok 2066, který je uvedený v názvu a v jehož průběhu se odehrává děj románu, zřejmě není zvolen náhodně. Jedná se o sté výročí od vypuknutí Kulturní revoluce trvající mezi lety 1966 až V korespondenci s Han Songovými vyjádřeními je v jeho dílech přítomná skepse vůči technologii. Jako příklad je rovněž možné uvést román Mars nad Spojenými státy: zápisy z cest na západ roku 2066, v jehož rámci nejvýznamnější technologický výdobytek, na který se lidstvo silně spoléhá a užívá ho v mnoha oblastech lidského života, zcela náhle selže. Stroje se tak jeví být nespolehlivé. I myšlenka, že v lidské povaze jsou přirozeně přítomné také negativní tendence a technologie má schopnost je zakrývat, je v románu silně přítomna. Ve fikčním světě románu dokáže filtrovat a odstraňovat negativní lidské emoce, které se však bez jejího vlivu a v drsných životních podmínkách rychle projevují. Je tedy zjevné, že Han Songovi obecné se postoje a názory se promítají i do jeho děl. 17

18 2 Druhá kapitola 2.1 Analýza díla Časové a místní zasazení, dějová linie Děj románu se odehrává roku 2066 převážně ve Spojených státech amerických. Výjimku tvoří krátké časové úseky na začátku a na konci díla, které jsou zasazeny do čínského prostředí. Příběh se odvíjí v časovém rozpětí půl roku. V rámci díla je užita retrospektivní posloupnost. Čtenář se na počátku díla dozvídá, že hlavní hrdina Tang Long 唐龙 celý příběh vypráví po 60 letech obyvatelům společnosti zvané Šťastná země 福地. Sděluje jej skrze své zápisky, pro jejichž zanesení použil specifický jazyk Aikemaike ( 艾科迈克 ), který se naučil v Americe. V určitých částech textu se autor obrací přímo na čtenáře jakožto obyvatele Šťastné země, kterým chce připomenout minulost a vést je k přemýšlení. Bližší přiblížení této země a jejích obyvatel neexistuje. Dějové pasáže, týkající se hlavního příběhu z roku 2066, se prolínají se vstupy vypravěče, oslovujícího čtenáře, s dlouhými úvahami nad smyslem různorodých jevů a věcí, rovněž s příběhy z americké a čínské historie a zápisy oficiálního rázu informující o jednáních čínské vlády. Román je vybudován na vědecko-fantastickém základě, obsahuje však i čistě fantastické prvky Charakteristika fikčního světa Ve fikčním světě románu je Čína nejsilnějším státem světa. Je součástí takzvané Snové společnosti (mènghuàn shèhuì 梦幻社会 ), společnosti vyznačující se tím, že využívá pomoc a kontrolu stroje, který získal život, vědomí a inteligenci převyšující člověka. Tento živoucí internetový procesor nazvaný Amanduo ( 阿曼多 ) celosvětově napomáhá lidem ve vedení států, plánování, transportu, komunikaci, přenosu informací a zpracovávání emocí skrze svá nervová zakončení a mikročip umístěný v zadní části hlavy člověka. Jedná se o archivační zařízení, které běžnému uživateli poskytuje informace a třídí je. Krom toho zasahuje do lidského myšlení a psychiky tím, že filtruje problematické, negativní emoce. Amanduo, přezdívané Srdce světa, funguje jako počítačový systém, internet, který krom dalších funkcí umožňuje lidem prožívat život ve virtuální rovině a vzájemně komunikovat skrze holografické přenosy. Není zcela jasné, zda technologie Amandua zasahuje do chodu všech států na světě, lze se však domnívat, že je využívána většinou z nich. Kromě fyzicky existujících státních 18

19 útvarů mohlo díky Amanduu vzniknout mnoho virtuálních států, zemí nacházejících se pouze v systému Amandua, bližší popis jejich fungování však v románu chybí. Lze se domnívat, že virtuální stát vytvořený v systému Amandua se podobá serveru obsahujícímu herní svět, ke kterému se přihlašují jednotliví uživatelé. Fikční svět je touto technologií výrazně charakterizován. Amanduo, ačkoliv významně přispívá k udržení míru a hladké realizaci státních plánů, výrazně zasahuje do lidské psychiky a života. Díky existenci Amandua a jeho vlivu získala Snová společnost své jméno, pravděpodobně proto, že uživatele odtrhuje od reality a oni si následně neuvědomí její povahu. Předním uživatelem Amandua je čínský stát. Jako velmoc se vyznačuje velkou silou a stabilitou. Díky této pozici se silně angažuje v mezinárodních vztazích, staví do role udržovatele pořádku, který zasahuje do záležitostí ostatních států. Snaží se o záchranu Spojených států amerických. Spojené státy naopak již před dlouhou dobou ztratily povahu velmoci. Po období izolacionismu se Amerika opět otevřela zahraničnímu kontaktu a přesto, že jsou v ní zřejmé stopy Amanduovy existence, není zřejmé, nakolik využívá jeho technologii. Ačkoliv se Spojené státy americké po domluvě s čínskou vládou stanou pořadateli světového šampionátu v go 5, nejpopulárnější hry na světě, státem otřásají separatistické tendence. V průběhu šampionátu se země setká s teroristickým útokem, který však není nijak politicky motivovaný a se separatisty nemá souvislost. Spolu s teroristickým útokem a záplavami pobřežních měst, které tento útok vyvolal, dochází k úpadku centrálního systému světa, Amandua, a tím i ke konci Snové společnosti. Atmosféra amerického prostředí je zpočátku temná a neklidná, později se stává bezútěšnou, plnou chaosu, marných nadějí, bojů a smrti. Díky protikladnému postavení dvou ústředních států, Číny a USA, se fikční svět jeví být silně polarizovaný, výrazný rozkvět Číny, který si udržuje i po zničení technologie Amandua, je v opozici ke stále hlubšímu a hlubšímu úpadku USA. 5 Jedná se o deskovou hru, která se čínsky nazývá weiqi 围棋. Ačkoliv byla vynalezena v Číně, rozšířila se i do Japonska, kde získala zmíněné jméno go. Jedná se o termín zaužívaný v českém jazyce, proto je pro lepší srozumitelnost užit v rámci této práce. 19

20 2.1.3 Strukturní dělení a jeho obsah Román je možno rozdělit do 5 částí. Jednotlivé části jsou až na poslední z nich velmi rozsáhlé a dějově velmi bohaté a tematicky jsou vzájemně propojené. Přechody mezi jednotlivými úseky díla jsou provázené výraznou změnou v prostředí a vedlejších postavách, které buď umírají, nebo je od nich hlavní hrdina odloučen. Jeden úsek obvykle pokrývá několik kapitol, předěly jsou až na poslední, pátou část, totožné s koncem kapitoly. U jednotlivých částí je vždy jako první uveden zjednodušený děj. Následuje jej shrnutí nejvýraznějších myšlenek obsažených v dané části. Pozornost je věnována především představení prvků, které jsou důležité pro zodpovězení výzkumných otázek a jsou v nich podrobněji rozpracovány První část V první části románu se hlavní hrdina, šestnáctiletý a vysoce postavený Tang Long pocházející ze Šaghaje, vydává do Ameriky, aby zde jako jeden z hráčů čínské delegace a mladý génius, odehrál zápasy šampionátu v go, čínské deskové hře. Go má za úkol pomoci obnově Spojených státu a být prostředkem k záchraně Spojených států. Jakým způsobem může go zachránit stát je v této části záhadou, která vyvolává otázky i v samotném hlavním hrdinovi. Při třetím kole šampionátu v go dochází k teroristickému útoku a záplavě místa konání, New Yorku. V tomto momentě souběžně dochází k světovému kolapsu Amandua, stroje řídícího lidskou společnost. Jeho funkce je výrazně narušena, proto lidem náhle neposkytuje mnoho ze svých funkcí a postupně odumírá. Dějiště šampionátu je napadeno bandity a hlavní hrdina je zachráněn Američanem Coxem shozením do vody. Jelikož se jedná o první část, poskytuje čtenáři spíše jen základní znalosti o fikčním světě románu, především Amanduu a čínském státě Druhá část Druhá část románu sestává z Longova pobytu na lodi řízené dětmi, kteří ho vytáhli z vody a zachránili mu tím život. Jedná se o sirotky, potomky asijských migrantů, jejichž rodiče byli v minulosti zabiti při anti-asijských vlnách a jejichž uskupení si říká Suzukiho armáda. Jako první se Long v rámci Suzukiho armády seznamuje s potomkem Číňanů Susan a záhy rovněž s kapitánem lodi, Japoncem Suzukim. Suzuki se na lodi těší své autoritě díky držení mikročipu, jako jediný má přístup k informacím. Zorganizoval děti, aby hledaly lingzhang 灵杖, stroj vynalezený Američany pro předvídání budoucnosti. Děti jej chtějí 20

21 nalézt a využít, aby skrze znalost budoucnosti kolonizovali Ameriku a mstili se Američanům za vraždění Asiatů v historii. Jejich plány však komplikuje fakt, že Amanduo po určité době zcela umírá, takže přicházejí o zdroj informací a lingzhang se jeví být nefunkční. Suzukiho armáda se navíc zaplétá do bojů s dalšími dětmi, jejich konflikt vzniká náhlým útokem, je táhlý a ukazuje se být neopodstatněný. Po ukončení bojů se hlavní hrdina rozhodne od skupiny odejít. Snaha předvídat budoucnost a především ji nějakým způsobem ovlivňovat a plánovat, která se výrazně projevuje u Suzukiho armády, se v prostředí Spojených států neustále opakuje. Stejně jako u Suzukiho však snaha o prosazení vlastních plánů a obnovu země opakovaně selhává. Důvod a význam těchto opakovaných selhání je zřejmý až s pokračováním děje. Ve společnosti dětí se Long poprvé setkává se surovým a mnohdy nesmyslným světem, jaký představuje realita. Long pochází z prostředí, v němž jsou jedinci velmi poslušní, vedení k dobrému chování a jejich emoční projevy a povaha jsou výrazně umírňovány Amanduem, které je odstraňuje. Mezi přepadením a okamžikem, kdy je zachráněn dětmi, Long ztrácí mikročip, který jej pojí s odumírajícím Amanduem, a tím definitivně pozbývá kontaktu s virtuální realitou, domovem a svou identitou. To, že se první Longův kontakt se skutečným světem mimo Čínu odehrává mezi asijskými dětmi a u nich poprvé na vlastní oči vidí zabíjení a projevy sexuality, si lze z pohledu čtenáře vyložit tím způsobem, že agrese a pudovost, s nimiž se Long ve své vlastní, harmonické domovině dosud nesetkal, patří k člověku a jsou v lidské povaze přítomny již v mládí a to nehledě na původ. Long sám si při střetu s tak odlišným prostředím začíná více uvědomovat povahu svého státu a člověka neovlivněného technologií Amandua Třetí část Ve třetím úseku textu se Long setkává s fyziologicky upraveným člověkem, Niumanem, který díky svému otci má implantované zvířecí části těla a částečně zvířecí vzhled. Niuman si získává jídlo tak, že s Američany hraje go a za výhru získává jídlo. Společně s Longem se vydávají na západ, Long proto, aby našel Číňany a vrátil se s nimi domů a Niuman aby nalezl svého otce. Niuman je cestou nucen použít implantovaný ocas, na němž má přidaný druhý, primitivní mozek, který obsahuje informace o americké historii. Díky speciální přísavce je schopen z tohoto mozku předat lidem znalosti o slavných érách amerických dějin. Předává jim však zkreslené informace, které vše líčí jen pozitivně, a které označuje jako legendy. Události a historické osobnosti tak Niuman zobrazuje velmi 21

22 jednostranně, ale dokáže jimi navodit lidem stav blaženosti a opojení. Niuman sám popírá pravdivost těchto legend, seznamuje Longa s americkými dějinami a sděluje mu svůj osobní, silně kritický náhled na dějinné události. Vlastnictví ocasu ho netěší, jelikož lidí, kteří se chtějí skrze jeho ocas utišit nadějí, že jejich stát může být silný a prosperující a oni k němu náleží, je stále více. Využívají ho. Niumana tato situace vyčerpává a chce se poradit s otcem o tom, jak ji řešit. Řešení se mu skýtá tím, že jeho znalosti mají být vytištěny. Šířili by se tedy písemně, aniž by se musel Niuman dále angažoval. Niuman je však před realizací tisku zabit. Niuman se v očích druhých stává až náboženskou ikonou. Jeho legendy dávají lidem pocit naděje a dodávají jim identitu, jsou prvkem, který je sdružuje a který jsou ochotni sdílet. V rámci díla je poukázáno na moc, jaké se těší jedinec, který mezi lidmi tyto legendy šíří, pokud ji umí a chce využít, jelikož američtí občané jsou ochotni Niumana následovat. Legendy zřejmě přispívají k stabilitě společnosti a podporují mocenské struktury Čtvrtá část Čtvrtá část pojednává o tom, jak se po smrti Niumana Long ocitá v nově vypuklé občanské válce mezi Severem a Jihem Spojených států. Hlavní hrdina se stává členem Severní armády pod vedením plukovníka Shanmua. Shanmu je ambiciózní muž, který má velký zájem o čínskou kulturu a filozofii a snaží se její principy aplikovat v armádě. Long je v jednotce využit pro zvýšení morálky a popularity oddílu skrze svůj čínský původ a go, jelikož jsou ve světě uznávány. Hraní go je pro Američany zábavné, přitahuje pozornost spřátelených jednotek a pomáhá Shanmuovi utvářet si konexe a dobré postavení. K rozšíření her v jednotce napomáhá i skupina dětí, Suzukiho armáda, se kterou se Long znovu setkal a která byla začleněna do armády pod Longovým vedením. Válka je ale po třech měsících ukončena výbuchy atomových bomb. Velitel Shanmu se sám jmenuje prezidentem, brzy poté je však zavražděn. Čtvrtý úsek je silně provázán s hrou go. Je vyzdvižen její bojový rozměr, jelikož je založena na zápase dvou soupeřů. Tím, že je ztotožněna s válkou se ukazuje, že válka, ač se fyzicky dotýká Spojených států, je v určité formě přítomná a oblíbená i v Číně. Je však výrazně usměrněna. Rovněž je tím opět poukázáno na to, co za aspekty obsahuje povaha člověka. Long po tom, co je přímo vystaven nebezpečí v bitvě, ztrácí schopnost hrát go, tedy schopnost kultivovaně projevit svou agresi. Násilnost v něm byla sice zkrocena, jeho výjimečné schopnosti v go však v sobě nesly určitý bojový potenciál. Long se tedy 22

23 namísto nejlepšího hráče na světě stává schopným a neohroženým bojovníkem, který se v zabíjení dokáže až sadisticky vyžívat. Go je v díle rovněž ztotožněno s daoistickými principy yinu a yangu. Údajně se hra řídí dle těchto principů, podle kterých vše přechází ve svůj protiklad, tedy např. že silné se mění ve slabé. Toto pojetí je důležité nejen pro samotnou hru, ale i pro osudy jednotlivců a celých státních celků figurujících ve fikčním světě románu. Příkladem toho, že vzestup následuje pád, je např. Shanmu, který se jmenoval prezidentem a následně zemřel. V případě státních celků mohou být příkladem Spojené státy, které v minulosti měli ve světě silnou pozici, postupně se však propadaly do stále hlubší krize. Daoistické principy jsou důvodem, proč všechny snahy předvídat budoucnost, utvářet ji a plánovat selhaly. Jak již bylo zmíněno, Suzuki se snažil předvídat budoucnost a udávat jí svou vlastní podobu. Nejinak na tom byli další postavy, např. Shanmu. V rámci díla je však uvedeno, že aby člověk dosáhl určitého cíle nebo vůbec přežil, je potřebné, aby jednal v souladu s vyššími principy ovládajícími lidský život. Plány, které však mají všechny vedlejší postavy románu a které dle nich mají napomoci obnově Spojených států, jsou svéhlavé a nezohledňují je, nebo s nimi i přes snahu nejsou v souladu. Navíc představují tendenci se z fungování těchto principů vymanit a ta se jeví být malicherná a marná. Lze se domnívat, že o go se jako o záchraně Spojených států na počátku díla mluvilo z toho důvodu, že nabízí Spojeným státům určitou kultivaci lidské nátury a poznání daoistických principů. Přímá odpověď na tento problém však nabídnuta není Pátá část Poslední, pátá sekce jako jediná nesestává ze samostatné kapitoly. Dějově obsahuje Longův a Susanin útěk před Shanmuovým nástupcem, který se k Longovi chová nepřátelsky. Long se na Susanino naléhání rozhoduje vrátit zpátky do Číny, i když už nemůže hrát go, prošel charakterovou proměnou a bojí se nepřijetí. Po nalezení čínských jednotek se oba vracejí do země původu. Na trase podmořského maglevu mají zastávku v podmořském městě vedeném Číňany, lidé v něm hovoří o blíže specifikované Šťastné zemi. Po návratu do Číny Long zjišťuje, že i v Číně lidé hovoří o Šťastné zemi, ačkoliv stále nedochází k explicitnímu vyjádření toho, co tato zem představuje. Z jednání obyvatel však vyznívá, že jsou pod tímto slovem shrnuty jejich naděje týkající se nového objevu života na Marsu a toho, co mimozemšťané zemi přinesou. V průběhu díla byl Mars povětšinou spíše okrajově zmiňován, stejně jako UFO, které se objevovalo nad Spojenými 23

24 státy. V závěru díla však nabývají na významu. Román je ukončen scénou, v níž zástupy lidí vzhlížejí k nebi se slovy o Šťastné zemi, zatímco za jejich zády nepozorovaně přistává UFO. V průběhu románu se objevují informace a symbolika, které se zpočátku jeví být spíše nevýrazné, pro závěr románu jsou však důležité. Naznačují vyústění, které se velmi rozchází s očekáváními čínských obyvatel. Jedná se o informace týkající se dějin Indiánů. Indiáni jsou v díle označeni za potomky Číňanů, kteří uprchli do Severní Ameriky a které po připlutí Evropanů čekal neblahý osud, jelikož byli vyvražďováni a utlačováni. Po Longově návratu domů je zmíněno, že Číňané se začali oblékat ve stylu Indiánů, není však jasné, z jakého důvodu. Tato vcelku strohá informace jako by naznačovala, že Číňany čeká podobný osud ze strany mimozemšťanů. Lze tak usuzovat i kvůli zmíněným daoistickým principům, protože z nich vyplývá, že silná pozice Číny je z dlouhodobého hlediska neudržitelná. 24

25 3 Třetí kapitola 3.1 Zobrazení Číny V první kapitole, v níž se čtenář skrze hlavního hrdinu seznamuje s Čínou, je tento stát v rámci fikčního světa líčen především jako nejsilnější mocnost na světě, prosperující s harmonickou a šťastnou společností, která se v mezinárodních vztazích cítí být zodpovědná a klade si za cíl pomáhat ostatním státům, ba je zachraňovat. Vláda je i v rámci vnitrostátních záležitostí příkladná a stará se o své obyvatelstvo. Jak tvrdí Long v druhé části románu dětem vyrůstajícím v Americe, zem je spravovaná společně centrální vládou a masami, ne jako v Americe, kde má konečné slovo prezident. Ti, kteří spravují zemi, jsou spravedlivě voleni lidem, jsou laskaví a upřímní, milují lid jako své děti. 6 Ekonomika státu je ve vynikajícím stavu, každý obyvatel má dobré povolání. Virtuální realita se stala součástí běžného života. Společnost získala svou povahu díky systému Amandua, který vnesl internet a vzájemné propojení do mnoha oblastí lidského bytí. Země je díky správě klimatu a úpravě ročních období velmi upravená. Obydlí zajištěna pro obyvatele mají podobu stromových hnízd, jsou ekologická a prostorná. Občané sami jsou zpočátku popisovaní jako příklad ctnosti, dobří, štědří, vždy se snažící o zachování klidu a příkladnosti, s kolektivním smýšlením. Bez větších otázek jsou poslušní státu, ochotni dostát jeho pověsti a zlepšovat ji natolik, že se vydávají na šampionát do neznámé, neklidem ovládané země bez větší znalosti politických souvislostí. Specifický je pravděpodobně i náhled čínských obyvatel na dějiny. Příkladem je hlavní hrdina, který je vychováván k patriotismu a obvykle hovoří pouze o slavných obdobích dějin plných prosperity. Není jasné, zda vůbec má hlubší znalosti o úpadkových obdobích Číny. Jak děj pokračuje, idealizovaný obraz čínského státu se však stává více komplexním. Především od druhé části příběhu se postupně mění názor hlavního hrdiny na jeho domov, pochybuje o tom, zda Čínu zná, mění se jeho názor na systém, v němž žil a čtenář se o 6 Zdroj platný pro všechny citace v analýze bakalářské práce je: 韩, 松. 火星照耀美国 : 2066 年之西行漫记 [online]. 第一版. 上海 : 上海人民出版社, [cit ]. Dostupné z: < Jelikož se jedná o ebook, počet stran je závislý na parametrech počítače (velikost a rozlišení obrazovky). Výchozí nastavení pro uváděné strany je: úhlopříčka displeje 15,6 palce a rozlišení 1366x768. Celkový počet stran je při tomto nastavení 650. Z tohoto důvodu je strana citace uváděna v poznámce pod čarou. 国家由中央政府和民众共同管理, 不像美国, 是总统一个人说了算 国家的管理者是人民公正选举出来的, 他们温良敦厚, 爱民如子 (s. 292) 25

26 čínském státu z vyprávění a úvah o domově dozvídá více podrobností. Tyto informace lze interpretovat tak, že harmonie a mír přítomné v Číně jsou produktem represe lidské osobnosti, způsobené technologií, a autoritativního státního systému omezujícího osobní aktivity a vztahy Vliv technologie a vědy Technologie a věda jsou ve fikčním světě jedním z prvků, které nejvýrazněji udávají ráz čínskému státu. Nejvýznamnějším technologickým výdobytkem je živoucí stroj Amanduo. Díky jeho existenci a propojení, které poskytuje, hlavní hrdina říká, že Čína je na světě největším internetovým státem 7. Amanduo však funkci internetu v mnoha ohledech přesahuje. S jedincem kooperuje ohledně všech každodenním záležitostí a dochází v něm ke značnému zjednodušení, jedinec ve značné míře prožívá virtuální život. Jak Long vypráví v druhé části románu dětem, vyrůstajícím v Americe: Ze snových továren, snových restaurací a snových divadel si objednáváme zboží a pocity. Na internetu hrajeme go i si získáváme přátele. V naší zemi je v obchodní čtvrti mnoho budov prázdných, operují tak, že se propojí skrze internet. Živý internetový procesor za nás provádí každodenní práci. 8 Díky existenci Amandua a technologie však dochází k omezení fyzického pohybu a mechanizaci manuální práce. Ačkoliv pro výkon státem určené práce je jedinec připravován již ve velmi raném věku a je tak ochuzen o bezstarostné dětství, schopnosti v oblasti manuální práce zůstávají nerozvinuty, jedinec je v reálném životě nepraktický. Fyzická existence člověka je výrazně potlačena. Ke skutečným přesunům v rámci cestování dochází výjimečně a rovněž fyzická interakce lidí je minimalizována. Zda je v rámci čínské společnosti provozován sex není zmíněno, plození potomků přirozenou cestou však zcela vymizelo. Long je stejně jako ostatní čínské děti produktem vědy a nemá se svými rodiči společný genom. Ačkoliv hlavní hrdina tyto skutečnosti nekomentuje a neuvádí k nim vlastní názor, z pohledu čtenáře působí v těchto ohledech vliv technologie jako dehumanizační. Dalším z dehumanizačním vlivů je přímý vliv Amandua na lidskou psychiku tím, že filtruje negativní a nepříjemné lidské emoce. Stejně jako filtrovat však zjevně dokáže 7 中国是世界上最大的网络国家 (s. 292) 8 我们从梦幻工厂, 梦幻餐巾和梦幻剧场里订购商品和情感 我们在网络上下棋和交朋友 在我们国家, 高楼林立的商业区渺无人烟, 只有与其他机器连成网络的机器在工作 中微子一生物网络处理器替我们料理日常事务 (s. 247) 26

27 určité vjemy a informace vkládat do lidské psychiky. Důkazem je například zmínka o chybě v systému Amandua, kdy v průběhu spánku z neznámých důvodů způsobovalo uživatelům nevědomou tvorbu básní. Amanduo díky takovýmto schopnostem představuje významný nástroj moci. V Americkém prostředí se rovněž mění Longův názor na archivační a informační funkci Amandua. Rovněž informační funkce Amandua představuje možnou kontrolu a moc nad obyvateli. Není jasné, na základě jakých kritérií kromě důležitosti Amanduo dále poskytuje informace a zda je neselektuje. Ačkoliv od druhé části hrdina získává mnoho nových poznatků, nezpochybňuje pravdivost a plnost informací, které mu byli skrze Amanduo podávány. Uznává však určitá omezení, která sebou tato technologie přináší, jelikož v reakci na nové prostředí a především jeho krajinu o sobě tvrdí: Dřív jsem byl opravdu ignorantský a nezkušený. Kdy nabídla Amanduo, Snová společnost, takový pohled? Měl jsem pocit, jako bych byl podvedený Autoritativní role státu Čínský stát je již od počáteční kapitoly líčen jako silně autoritativní. Informace o něm čtenář získává především skrze hlavního hrdinu, který již v úvodní kapitole románu sděluje: Stát mě nechal dělat jen jednu věc a tou bylo hrát go. Jinými slovy, dělat cokoliv jiného nebylo třeba. V naší úžasné a slavné éře měl každý člověk kvůli prosperitě a slávě země jednu stálou práci. Někteří byli obchodníci, jiní úředníci, učitelé, hráči go. Pokud se naše mysl zaobírala jen jednou věcí, stát pak sílil. 10 Již těmito slovy naráží na omezení jednotlivce státním systémem, který má jen malou volbu ohledně své činnosti a zájmů a není mu dovoleno zaobírat se o záležitosti mimo jeho kompetenci. Na tuto vládní kontrolu hrdina románu poukazuje, avšak nekritizuje ji. Díky systému Amandua a přidělení práce je v zemi možná velká míra kontroly a ovládání občanů. Jak Long uvádí, v Číně je budoucnost naplánovaná státem 11. Tato tendence následovat plán státu dosahuje velké míry. Občané poslušně plní příkazy, bez námitek, odhodláni přinést mu slávu a zachovat dobrý obraz jejich státu, který vnímají jako velmi důležitý. Stát se jeví být nadřazen osobním cílům a potřebám. Jelikož život i práce jsou jedincům zajištěny, nezaobírají se hlubšími existenčními otázkami ani 9 我以前真是孤陋寡闻 阿曼多 梦幻社会何曾提供过这般观照? 我有一种被欺骗感 (s. 118) 10 国家让我干的惟一事情便是专心下棋 也就是说, 别的什么也不用干 在我们那个伟大而光荣的时代, 为了国家的繁荣和进步, 每个人的一生都被分派了一件固定的事情做 有人经商, 有人做官, 有人教书, 有人下棋 我们每人一门心思做好一件事情, 国家就强大了 (s. 11) 11 在中国, 未来是由国家安排好了的 (s. 188) 27