č íslo 1 roč ník 5 únor 2007

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "č íslo 1 roč ník 5 únor 2007"

Transkript

1 č íslo 1 roč ník 5 únor 2007 h l a v n í t é m a : G E O D I V E R Z I T A Nechme planetu pět minut odpočívat! Sítě geoparků Posthornická krajina plná překvapení Půl tisíce let říčních úprav Dětský domov Smolina: I malá myš pomůže velkému lvu Do břicha Pálavy Noční život Litovelského Pomoraví Ekoagrooázy Poprvé v Evropě: Otevři Oči! Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce Desatero ekoturistiky Příloha: Suchou nohou po dně mořském

2 Výzva francouzské skupiny environmentálních aktivistů L Alliance pour la Planète se jako blesk rozeběhla po síti. Připomínalo to poštovní hru typu letadlo, ale štěstí se neslibovalo. Pouze vyzývalo k přijetí spoluodpovědnosti. Vzkaz byl takový: Prvního února od do vypněme všechna elektrická světla! Zúčastněte se jedné z největších akcí proti klimatickým změnám. Není to jen kvůli úspoře energie na zeměpisných šířkách zase přibývá přívalových dešťů, které jsou intenzivnější. Vědci předpovídají, že bude sice ubývat počet bouří, jako jsou orkány či tajfuny, jejich síla ale bude narůstat. Stoupání hladiny oceánů již také není science fiction. V posledních deseti letech stoupají hladiny světových moří o 3,1 mm ročně, což je o 70 % více, než byl trend předcházejících čtyř dekád. Jen v průběhu PRVNÍ ÚNOR DEN PROTI KLIMATICKÝM ZMĚNÁM? NECHME PLANETU PĚT MINUT ODPOČÍVAT! pět minut, ale hlavně poselství, které přitáhne pozornost lídrů. Je načase, aby začali konat a zamezili plýtvání energií. Ať naše planeta pět minut odpočívá! Pět minut nás nic nestojí a bude mít váhu prohlášení, že my jako občané žádáme, aby se otázka klimatu dostala na pořad jednání vlád. Ať toto poselství obletí zeměkouli. Pošlete je přátelům, rodině a místním politikům! První únor 2007 byl předvečerem zveřejnění nové zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC). Tuto skupinu odborníků z celého světa ustavila Organizace spojených národů v roce 1988, aby hodnotila vědecké, technické a socioekonomické informace související s riziky globálních změn klimatu. Letošní, čtvrtá, zpráva shrnuje šestiletou práci 2500 vědců ze 130 zemí světa. Přímo na textu zprávy se podílelo 1250 autorů. Kompletní obsáhlá zpráva vyjde během letošního roku ve čtyřech částech. Letošní zpráva IPCC vychází z bohatších údajů a přesnějších měření a propočtů dosavadního a budoucího vývoje klimatu a není optimistická. Potvrzuje narůstající trend emisí skleníkových plynů. Za poslední dekádu se zvýšil jejich vliv na ohřívání planety o 20 %. To je nejstrmější nárůst za poslední dvě staletí. Přirozené změny, způsobené sluneční činností, by byly pětkrát nižší. Vědci zároveň jednoznačně konstatují, že vliv lidské činnosti na klimatické změny je zřetelný. Za posledních sto let vzrostla globální teplota o 0,74 o C, v současnosti roste o 0,13 o C každých deset let. Posledních 50 let stále klesá počet chladných dní a nocí v roce, a naopak stoupá počet dní horkých, včetně extrémních veder. Klesá počet dní v roce, kdy je permafrost, tedy věčně zmrzlá půda, opravdu zmrzlý. Změny teplot mají zásadní vliv na změny v cirkulaci vody. Stoupají srážkové úhrny ve vyšších zeměpisných šířkách (tedy v severních a centrálních částech Evropy, Ameriky i Asie), naopak v tropech a subtropech (Středomoří, Sahel, jižní Afrika i Asie) srážky rapidně klesají. Kolem rovníku a v subtropech přibývá katastrofálních such a požárů, v mírnějších minulého století se hladiny oceánů zvedly o průměrných 17 cm. Na severní i jižní polokouli ubývají horské ledovce, což v letech přispívalo ke zvýšení hladiny světových moří o téměř 0,8 mm za rok. Tání ledovců v Grónsku a v Antarktidě zvedalo ve stejném období hladinu o 0,4 mm za rok. Mořských ledovců v Arktidě ubývá v průměru o 2,7 % ročně, v létě dokonce o 7,4 %. Mezivládní panel pro změny klimatu zpracoval na základě složitých matematických modelů čtyři varianty dalšího vývoje. Všechny se shodují, že v následujících 20 až 30 letech poroste globální teplota o asi 0,2 o C každých deset let. Odhad nárůstu teplot po roce 2030 se v jednotlivých scénářích liší od 1,7 do 6,3 o C, což jsou hodnoty o 0,3 až 0,5 o C vyšší, než říkaly předchozí prognózy. A výsledek výzvy francouzské L Alliance pour la Planète? Svítit přestalo 1. února 2007 večer na tři miliony domácností, což odpovídá přibližně sedmi milionům zúčastněných lidí. Spotřeba během pěti minut, kdy pomyslně mohla Země odpočívat, klesla o 800 megawattů, což odpovídá potřebě elektřiny například pro celou Marseille. Bylo to mnohem více, než organizátoři doufali. Už tradičním svátkem se postupně stal Den Země či Den bez aut a z něj vycházející Evropský týden mobility. Bude se i tato silná symbolická akce opakovat? Přinese své vzdělávací, politické i reálné výsledky? S využitím materiálů L Alliance pour la Planète a MŽP ČR Hana Kolářová Foto grafy

3 EDITORIAL Vážení čtenáři, GEODIVERZITA SE UKÁZALA BÝT ZAJÍMAVÁ SJEDNOCUJÍCÍ KATEGORIE. Na začátku to byla obyčejná školní geologie s pojmy jako mineralogická sbírka, horniny, vrásy, lomy nebo ještě tak smolinec, půda a jiné strategické záležitosti. Po katarzi sestavování čísla vystupuje jako rozmanitý svět neživé přírody, která dává základ pestrosti přírody živé a je základnou pro nový náhled a celostní pojmy, jako je geodiverzita, a nabaluje na sebe kategorie spolupráce či rozvoje předjímavého charakteru. Evropský geopark hraje aktivní roli v ekonomickém rozvoji svého území, říká Charta evropských geoparků. Evropský geopark má přímý vliv na příslušné území tím, že ovlivňuje životní podmínky a prostředí svých obyvatel. Cílem je umožnit obyvatelům přisvojit si hodnoty dědictví daného území a aktivně se účastnit na celkové kulturní revitalizaci území. Je dost možné, že jste o geoparcích v životě neslyšeli. Ani já ne, dokud mě na novou formu ochrany a zároveň rozvoje přírodního území neupozornil Martin Kříž, jeden z autorů čísla. Není divu, geoparky se oficiálně jako evropská síť zrodily před sedmi lety. Evropa iniciovala a podporuje něco na světě úplně nového, trend zakládat geoparky se šíří. Světová síť geoparků začala vznikat před pouhými třemi lety. Možná k našemu dalšímu překvapení v ní hraje důležitou roli osmnáct geologicky nádherných čínských oblastí vyhlášených jako geoparky, ale dosud žádné ve Spojených státech. Součástí světové sítě je i Český ráj. Geopark je nejen přírodní, ale i společenský prostor pro uplatnění mezinárodních i jedinečných místních zkušeností u vědomí prehistorického dědictví i perspektivy ohleduplného živobytí budoucího. Kontrastním tématem se v tomto Bedrníku zabývá hned o list dál Pavel Matějka haldami v postprůmyslové městské krajině snad už jen předsudečně černé Ostravy. Haldy skrývají nebo vlastně spíš odkrývají fantastické bohatství biologické rozmanitosti, které člověk neplánovaně stvořil nová území k sukcesi a třeba i evoluci. Jen škoda jak málo zatím proniká mimo úzce odborné kruhy povědomí o levných přirozených rekultivacích jizev, které na Zemi zanechává končící éra fosilní energetiky a vůbec materiální expanze poté, co si lidé v nedostatku prostoru k osvojování otevřeli nekonečné hřiště virtuální reality. Poděkování za pomoc při přípravě tohoto Bedrníku patří osobnosti nejpovolanější, pohybující se bravurně mezi nebem a zemí, v krajinách vnitřních i vnějších, Václavu Cílkovi. Poskytl k otištění nezištně jak shrnující článek k tématu geodiverzita, tak řadu fotografií ze svých poutí krajinami. A také předznamenává další téma, když říká, že mnoho problémů ochrany památek, lesa a životního prostředí obecně má svůj psychologický základ. Spolu s vámi, vážení čtenáři, se budu těšit, co nám v příštím Bedrníku odhalí environmentální psychologie. Hana Kolářová O B S A H Nechme planetu pět minut odpočívat!...2 INSPIRACE Národní geoparky...4 Posthornická krajina plná překvapení...7 Kamenný kruh na Pálavě Prázdniny s Brontosaurem PROMĚNY Co je a kde se vzala geodiverzita NÁZORY Geologické dědictví v Česku je mimořádné I malá myš pomůže velkému lvu Klíč k udržitelnému rozvoji DIDAKTIKA Do břicha Pálavy Cesta do pravěku KALENDÁŘ NABÍDKA Desatero ekoturistiky Titulní strana: Sliačský kráter. Prakticky všechny významné vývěry termálních vod v Čechách i na Slovensku postihlo jímání pro vodárenské a lázeňské účely, ale na několika místech stále můžeme spatřit zbytky původních vývěrů. Tento pramen je dnes zabetonován do kohoutků na úpatí vedlejšího svahu. Foto Václav Cílek, upraveno. Fotografie na zadní stránce obálky: Kryštof Turek citrín o velikosti 3 cm z Českomoravské vrchoviny. Příloha: SUCHOU NOHOU PO DNĚ MOŘSKÉM «Zdeněk Lžičař, 15 let, Milevsko (3. místo v soutěži Ekofór 2006, pořádá Hnutí Brontosaurus) 3

4 INSPIRACE NÁRODNÍ GEOPARKY Český ráj se v říjnu 2005 zařadil do prestižního seznamu evropských geoparků a stal se zároveň geoparkem Světové sítě geoparků jako první v nových zemích Evropské unie. Geopark Český ráj představuje skutečnou geologickou učebnici. Území o rozloze necelých 700 km 2 zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. Smyslem vyhlašování geoparků je podpora trvale udržitelného rozvoje regionu, vzdělávání veřejnosti o hodnotách prostředí a přispívání k výuce a výzkumu v geologických vědách. «Logo Světové sítě geologických parků. Geopark Český ráj Území Českého ráje bylo v průběhu stovek miliónů let opakovaně dnem jezer a moří, několikrát zde probíhala sopečná činnost. Oblast se začala geologicky vyvíjet v období druhohor, kdy se na dně křídového moře usazovaly písky a štěrky. Ve třetihorách vulkanická činnost pískovcové desky rozlámala, rozžhavené horniny ztuhly pod povrchem do kup a kuželů. Na povrch pak erozivně působily vítr, voda, mráz a slunce. Výsledkem je krajina s divokými skalami, sopkami, řekami, romantickými údolími, lesy, loukami a rybníky, ale i s krasovými jevy. Pestré geologické procesy daly také vzniknout ložiskům rud železa, mědi a rtuti, nalezištím drahých kamenů, uhlí, stavebního kamene, pokrývačských břidlic, sklářských písků, vápenců, hrnčířských a cihlářských hlín. Zdejší zpracování drahých kamenů patří k nejstarším v Evropě. Vyskytují se zde zkamenělé zbytky rostlin a živočichů. Průměr amonitů, druhohorních hlavonožců, dosahoval až dvou metrů. Na území geoparku se nachází i stovky archeologických lokalit. Nejhodnotnější části geoparku leží na území Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Internetové stránky nabízejí popis vybraných geotopů na území geoparku Český ráj, mapu nejdůležitějších pozoruhodností a také geovzdělávání včetně odkazů na weby. Návštěvník se odtud virtuální cestou dostane do pozoruhodných koutů světa zahrnutých ve Světové síti geoparků UNESCO. Geotopy Po nejkrásnějších místech Geoparku Český ráj se dá naplánovat výlet bez auta s pomocí sezónního turistického autobusu, na kole nebo pěšky. Geopark nabízí stovky lokalit geologického, archeologického a kulturního významu, ze kterých bylo vybráno dvaadvacet lokalit a fenoménů, které opravdu stojí za pozornost návštěvníků. Na západním výběžku Strážníku je melafyrové sklaní město evropská rarita. Skály spadají stupňovitě do údolí až dvacetimetrovými stěnami. Mrazo vé zvětrávání provázené řícením horninových bloků rozčlenilo téměř dva kilometry dlouhou stěnu do soustavy skalních srubů, ověnčených balvanitou sutí. «Logo Evropské sítě geoparků. «V únoru 2007 české Ministerstvo životního prostředí výběrovým řízením přijalo logo Národní sítě geoparků. Při severní hranici Strážníku zase vyhloubila řeka Jizera pod obcí Háje krátkou soutěsku se strmými útesy. Ve skalnatých 1 4

5 I N S P I R A C E březích a v korytě vysoustružila voda s pískem a valounky v balvanech desítky obřích hrnců. Vrch Kozákov zažil opakovaně sopečnou činnost. Zdejší hornina je proslulá výskyty achátů a dutinami s křišťálem, ametystem, citrínem, kalcitem a zeolity. Tzv. zkamenělá dřeva lze hledat od Újezdce pod Bradlcem na západě až po okolí Pecky. Největší část dosud nalezeného kmene araukaritu, dlouhého 18 m, je vystavená v zahradě Suchardova domu v Nové Pace. Vrchol Trosek představuje obnažené zbytky sopky, která v těchto místech prorazila podložní horniny české křídové pánve. Oba suky složené z tvrdší a odolnější horniny byly vypreparovány do podoby věží, které patří k symbolům Českého ráje. Prachovské skály tvoří členitý zbytek pískovcové plošiny s hlubokými stržemi, roklemi i údolími, kde eroze vytvořila jedinečné sochařské dílo s vysokými, výrazně pro taženými skalními věžemi. Hruboskalské skalní město je nejdokonaleji vyvinutý fenomén pískovcového skalního města v Českém ráji se stovkami impozantních skalních věží. Jak vznikl první český geopark Nominace na geopark Český ráj byla připravena po předchozím ambiciózním pokusu o zapsání Českého ráje mezi památky UNESCO. Tehdy málokdo věřil, že se zápis povede. Bylo potřeba rozšířit a scelit území, připravit novou dokumentaci i odpovědi na řadu otázek. Malému týmu vedenému Ing. Martinou Páskovou, PhD., spolu s odborníky z Geologického ústavu AV ČR Dr. Adamovičem a Dr. Mikulášem, vedoucí CHKO Český ráj Dr. Šoltysovou a Dr. Řídkošilem z Muzea Českého ráje se to v požadované kvalitě i termínu podařilo. Za projektem Geoparku Český ráj stojí řada partnerů. Bez takové vzájemné symbiózy by geopark nemohl efektivně fungovat. Muzeum Českého ráje Turnov (http:// se vymyká z řady regionálních vlastivědných muzeí specializací na drahé kameny. Mineralogická pestrost regionu a čtyřsetletá tradice broušení drahých kamenů a zlatnictví v Turnově poskytují základ k odborné a výzkumné práci překračující hranice regionu i naší země. Sdružení Český ráj (http://www.ceskyraj.info/) je zájmovým sdružením měst, obcí a dalších právnických osob. V současné době má přes čtyři desítky členů. Jeho účelem je spolupráce přispívající k rozvoji regionu Český ráj především v oblasti cestovního ruchu při zachování přírodních a kulturních hodnot. Prohlubuje partnerství veřejného a soukromého sektoru a rozvíjí systém řízení cestovního ruchu. Správa CHKO Český ráj (http:// zajišťuje ochranu přírodního bohatství oblasti, ochranu jejího vzhledu se zachováním typických krajinných znaků, včetně udržení charakteru místní zástavby. Vznik geoparků v České republice podporuje Ministerstvo životního prostředí. Nominační dokumentace geoparku Český ráj byla odeslána v září 2004 s žádostí o členství na Koordinační výbor Sítě evropských geopar- 1. Hruboskalsko, 2. Obří hrnce na Jizeře, 3. Prachovské skály, 4. Olivín z Českého ráje, 5. Skalní hrad Frýdštejn ků. Výbor dokumentaci hodnotil pozitivně, žádal však doplnění o aktivity v oblasti geoturismu. Při přípravě projektu se konzultovalo s příkladnými evropskými geoparky, jako je Bergstrasse-Odenwald v Německu, a v Kulturním parku Kamptal v Rakousku. O rok později se Český ráj stal prvním oficiálním českým geoparkem. Sítě geoparků Vytvoření sítě geoparků je jednou z možností, jak chránit a zároveň v rozumné míře využívat geologické dědictví planety Země. V současné době existují dvě úzce provázané sítě geoparků. Síť evropských geoparků (European Geoparks Network EGN) byla založena v červnu roku 2000 čtyřmi územími, po jednom z Francie, Německa, Řecka a Španělska. Síť má pomoci zajistit udržitelný rozvoj území geologického parku využíváním geologického dědictví zejména prostřednictvím rozvoje geoturistiky. Členové sítě jsou oprávněni využívat registrovanou obchodní známku European Geopark (evropský geologický park) jako známku kvality. Pomáhají jim společné internetové stránky, časopisy atd. Zároveň mají fórum, kde mohou najít nové partnery pro spolupráci a financování

6 I N S P I R A C E Za typické pro geologický park se dají považovat především činnosti spojené s geoturistikou nebo vzděláváním včetně programů pro školy, návštěv vedených průvodcem a muzejních výstav. Ochrana geologického dědictví a propagační činnosti jsou rovněž základními činnostmi geologického parku. Sociálně hospodářské činnosti v geoparcích jsou důležité pro udržitelný rozvoj regionu. Geologické parky přijímají holistický (celostní) přístup ke svému dědictví a propagují všechna hlediska přírodního a kulturního dědictví jejich regionu. Podle charty Sítě evropských geoparků musí mít geologický park dostatečně velikou rozlohu, aby se mohla vypracovat strategie udržitelného rozvoje. Musí mít jasně definované hranice a musí být řízen jasně stanovenou řídící strukturou. Síť evropských geoparků je dobrovolná spolupracující organizace. Neexistuje žádný poplatek za členství. Hlavním metodou účasti je aktivní práce v rámci sítě. Mezinárodní Koordinační výbor sítě se skládá ze dvou zástupců za každého člena sítě. Tento výbor přijímá veškerá rozhodnutí týkající se práce sítě. Na První mezinárodní konferenci o geoparcích v Pekingu v roce 2004 byla přijata Pekingská deklarace o ochraně geologického dědictví, na jejímž základě vznikla pod patronací UNESCO Světová síť geoparků. Na základě dalších dohod se každý evropský geopark stává automaticky i geoparkem UNESCO. Tak se v současnosti vytváří globální síť geoparků, které zatím nemají žádné vymezení. Členové Sítě evropských geologických parků jsou členy Světové sítě geologických parků (Global Network of Geoparks). Myšlenky geoparků se nyní prosazují po celém světě. Z pohledu občanské společnosti představuje ideální prostředí pro šíření nových myšlenek, rozvoj demokracie, obchodu i turistiky. «Ve Světové síti geoparků bylo k 1. lednu 2007 celkem 48 geoparků. V Evropě celkem 28, (koncem roku 2006 byl vyřazen jeden francouzský a jeden italský pro nesplnění kritérií). Následuje seznam podle zemí, celkovým počtem geoparků, s názvy jednotlivých geoparků (v angličtině) a rokem přijetí: Rakousko (2) Eisenwurzen (2004), Kamptal (2004), Česká republika (1) Bohemian Paradise (2005), Francie (2) Haute Provence (2004), Luberon (2005), Německo (6) Bergstrasse-Odenwald (2004), Terra Vita (2004), Vulkaneifel (2004), Harz Braunschweiger (2005), Mecklenburg (2005), Swabian Albs (2005), Řecko (2) Lesvos (2004), Psiloritis (2004), Irsko (1) Copper Coast (2004), Itálie (2) Madonie (2004), Parco del Beigua (2005), Norsko (1) Gea-Norvegica (2006), Portugalsko (1) Naturtejo (2006) (1), Rumunsko (1) Hateg Country (2005), Španělsko (4) Maestrazgo (2004), Capo de Gata (2006), Sobrarbe (2006), Subeticas (2006), Velká Británie (5) Abberley and Malvern Hills (2004), Marble Arch & Cuilcagh (2004), North Pennines (2004), Forest Fawr (2005), North West Highlands (2005). Čína má 18 geoparků, po jenom geoparku má Brazílie Araripe, Írán Queshm. Česká síť geoparků provozovatelé stravovacích služeb, drobní podnikatelé. K udržitelnému rozvoji území Po vzoru již fungujících národních sítí začíná i v České republice vznikat síť národních geoparků. Bude sdružovat geoparky na území ČR a umožňovat jim společné projekty a výměnu informací. Národní geoparky bude vyhlašovat ministr životního prostředí na základě odborného posouzení a doporučení členů Rady národních geoparků. Důležitou součástí činnosti geoparku je osvěta, prezentace jeho zajímavostí a hodnot široké veřejnosti odborné i laické, návštěvníkům a místním obyvatelům, aby pochopili významné jevy a procesy, které vedly k utváření geoparku dochází i prostřednictvím různých forem šetrného cestovního ruchu, zaměřeného převážně na geologické a jiné přírodní hodnoty, agroturistiku, hipoturistiku, poznávání tradic a kulturních památek. Geopark je dobrovolnou iniciativou, není prozatím nijak právně ukotven, tudíž se nejedná o žádný další stupeň státní ochrany území. Jeho podstata je v udržitelném způsobu využívání území s prokazatelnou geologickou hodnotou a souvisejícími atraktivitami a významným environmentálně výchovným aspektem. současné podoby Země a které i v současnosti probíhají. Důležitou roli v geoparku hrají místní obyvatelé, kteří se různým způsobem podílejí na jeho vzniku a chodu, prezentují návštěvníkům svá území, jsou v geoparku přímo či nepřímo zaměstnáni jako průvodci, producenti místních výrobků, umělci, ubytovatelé, dopravci, S využitím internetových zdrojů zpracovala Hana Kolářová Konzultace RNDr. Tomáš Řídkosil Ke Světové síti geoparků se v roce 2006 hlásilo osmnáct oblastí v Číně: Danxiashan (z jehož webu pochází fotografie), Fangshan, Funiushan, Hexigten, Huangshan, Jingpohu, Leiqiong, Mount Lushan, Mount Taishan, Songshan, Stone Forest (Shilin), Taining, Wangwushan-Daimeishan, Wudalianchi, Xingwen, Yandangshan, Yuntaishan, Zhangjiajie Sandstone Peak Forest. 6

7 I N S P I R A C E POSTHORNICKÁ KRAJINA PLNÁ PŘEKVAPENÍ Černá Ostrava. Město bez života, ve kterém se nedá žít. Zničená měsíční krajina zdevastovaná těžbou uhlí. Platí tato zaběhlá stereotypní tvrzení pro ostravsko-karvinskou průmyslovou oblast i v roce 2007? Zjistit to můžete při terénních programech ekologické výchovy Hajdy na haldy, které pořádá občanské sdružení Vita. Zájemci o exkurzi do jedinečného prostředí s překvapivými přírodním životem se na Vitu mohou obrátit. Dopady těžby uhlí na krajinu Průmyslová těžba černého uhlí na Ostravsku začala roku 1763 v údolí Burňa ve Slezské Ostravě. Objev a těžba uhlí změnily Ostravu z malého neznámého městečka ve významné průmyslové centrum. Během dvou století se těžilo uhlí přímo na území dnešního města ve třiceti šachtách, ale na začátku devadesátých let v souvislosti se společensko-ekonomickými změnami nastává na Ostravsku výrazný útlum těžby. A tak na začátku tisíciletí v černé Ostravě není v provozu ani jediná šachta. Jizvy po hlubinné těžbě uhlí však v krajině zůstaly. Hlubinná těžba černého uhlí ovlivňuje krajinu především vznikem důlních poklesů, důlních odvalů (hald), sedimentačních nádrží (odkališť) a dalších doprovodných staveb. Důlní poklesy vznikají v důsledku vytěžení uhelných slojí a následného poklesu nadložních vrstev. Často vznikly poklesy hluboké až desítky metrů. Některé jsou suché, jiné byly zaplavené podzemní vodou. Proto z důvodu vzniku poklesů a důlních otřesů byli obyvatelé přestěhováni do nových městských sídlišť vystavěných na nepoddolovaných územích. Zaniklo tak mnoho vesnic, o jejichž existenci dnes svědčí pouze ovocné stromy v bývalých zahradách. Některé stavby měly štěstí a zůstaly. Například kostel v Karviné Dolech v důsledku poddolování celkově poklesl o více než 30 metrů a je šikmější než světoznámá věž v Pise. Rozsáhlé škody vznikají také na komunikacích, kde se vytvářejí různé nerovnosti a kvůli poklesům musí být neustále překládány. Dalším výrazným narušením původní zemědělské kulturní krajiny je pokrytí rozsáhlých ploch antropogenními sedimenty. Sedimenty ovlivňující především vodní biotopy jsou uhelné kaly, které vznikají při propírání uhlí. K sedimentaci kalů slouží většinou odkalovací nádrže (odkaliště). Nejnápadnějším projevem těžby uhlí v krajině však jsou haldy. Při hlubinném dolování se vytěží mnoho nepotřebného horninového materiálu důlní hlušiny, která se ukládá na povrch do různých typů odvalů, nebo se s ní zavážejí poklesávající území a přirozené terénní deprese. V minulosti nebyla hlušina dokonale vytříděna a zůstávalo v ní velké množství uhelné substance, a to vedlo k samovznícení hald. Samovznícení je typické především u vysokých kuželovitých hald. V haldě dochází k silnému proudění vzduchu, tzv. komínovému efektu. Proudění vzduchu vede k oxidaci pyritu, přičemž vzniká velké teplo, které vede ke vznícení zbytku uhlí. Hořící haldy v minulosti silně znečišťovaly ovzduší Ostravy. Až do první poloviny dvacátého století chodili využívat tepla hald chudáci, aby přečkali chladné noci. Mnoho z nich se v důsledku otravy oxidem uhelnatým rána nedočkalo. Poklesy a haldy naprosto změnily tvář původní rovinaté krajiny Ostravské pánve. Zásahy těžebního průmyslu do převážně zemědělské kulturní krajiny vedly často k úplné degradaci a devastaci původních biotopů. Proto je v některých publikacích ostravsko-karvinská průmyslová aglomerace zařazena k antropogenně nejzatíženějším «Halda v Ostravě-Přívoze. Foto Daniel Matějka. 7

8 I N S P I R A C E oblastem České republiky. Může se do takto zdevastované krajiny vrátit život? Má zde příroda nějakou šanci? Halda jako ostrov Jako v oceánu vznikají pusté ostrovy, tak v antropogenní krajině Ostravska vznikly pusté haldy a odkalovací nádrže rozsáhlá území, která člověk zničil a přestal o ně mít zájem. Na mnoha místech byly provedeny lesnické, zemědělské nebo vodohospodářské rekultivace. Přesto jiná místa zůstala ponechána svému osudu, a tak zde můžeme pozorovat, jak se příroda s těmito horami kamení a bažinami s uhelným prachem vyrovnává. Na těchto nově vzniklých ostrovech bez života probíhají obdobné ekologické procesy jako na skutečných ostrovech v oceánech. Podobně jako nový ostrov i novou haldu postupně osidlují organizmy (probíhá zde sukcese). Jako první se na ostrov dostávají organizmy, které jsou dobře přizpůsobené k šíření dobře létající hmyz, rostliny s velkým množstvím snadno se šířících semen. Haldy jsou ale ostrovy s extrémními životními podmínkami. Vzhledem k nepřítomnosti vegetace jsou na haldách obdobně jako v pouštích velké rozdíly teplot mezi dnem a nocí, což ještě umocňuje černé zbarvení hlušiny. Během letních dnů mohou dosahovat teploty na povrchu haldy C. Na doutnajících haldách je vegetační období prodlouženo a za mrazivých lednových dnů můžeme na jejich vrcholech spatřit zelenou trávu. Specifické jsou na haldách také vlhkostní poměry. Na první pohled by se mohlo zdát, že zde bude nedostatek vody, ale není tomu tak vždy. Na nerekultivované haldě jsou velké rozdíly teplot mezi nocí a dnem, což vede ke vzniku kondenzační vrstvy, která je bohatá na vodu. Kondenzační vrstva cm pod povrchem haldy zde umožňuje existenci i vlhkomilným organizmům. Při překrytí hlušiny nekvalitní převážně jílovitou zeminou dojde k přerušení kondenzace. Vysazené dřeviny potom trpí suchem, hynou a následně na těchto místech vznikají biotopy obdobné stepi. Jiné podmínky k životu existují při úpatí hald, jiné na vrcholech, jiné v místech výstupu horkých plynů z doutnající haldy, jiné na haldě pokryté nekvalitní půdou. Tato velká diverzita stanovišť na haldách vede ke vzniku rozličných biotopů. Vysoká bodiverzita Na haldách jsou místa obdobná polopouštím, stepím, lesostepím, lesům a na úpatích i mokřadům. Velká diverzita stanovišť bývá předpokladem vysoké biodiverzity. Při výzkumech, které prováděli entomologové z Ostravské univerzity, se prokázala na haldách vysoká diverzita především u hmyzu. Bylo zde například zaznamenáno 234 druhů brouků. Vyskytují se mezi nimi také vzácné a ohrožené druhy, které jsou vázány na specifická stanoviště. Žijí zde druhy běžně preferující lužní lesy a louky (Harpalus progrediens v ČR vzácný), doubravy a bučiny (krajník hnědý Calosoma inquisitor) Mezi nejvzácnější a nejpozoruhodnější brouky hald patří jeden druh drabčíka Staphylinus pedator. Ve Střední Evropě se tento brouk vyskytuje velmi vzácně ve stepích, při okrajích lesů, v cihelnách a mezích nejteplejších oblastí. V ostravsko-karvinské aglomeraci byl zaznamenán výhradně v místech výstupů horkých plynů z nitra doutnajících hald. V počátečních stádiích sukcese je na haldách jen málo druhů a vyskytují se zde především dobří letci. Biodiverzita postupně roste, přibývají hůře létající a nelétající druhy. Konečným sukcesním stádiem na území ČR Šikmý kostel v Karviné. Foto Zdeněk Jakubka Halda Ema stále hoří. Foto Daniel Matějka 8

9 I N S P I R A C E je listnatý les. Podle vyskytujících se druhů brouků pravděpodobně i na haldě k tomuto stádiu sukcese směřuje. Je možno zde také pozorovat postupnou náhradu pionýrských druhů dřevin, jako jsou břízy, představiteli klimaxových stádií, především duby. Jako další příklad vysoké ekologické hodnoty území můžeme uvést skutečnost, že zde na mnohých odkalištích žijí ohrožené druhy ptáků (ledňáček říční, moták pochop), obojživelníků (kuňky, rosnička zelená) a také mnoho bezobratlých živočichů, jako jsou raci a vzácné druhy vážek. Na Ostravsku je mnoho hald, odkališť a poklesů, kde rekultivace dosud nebyly řádně provedeny, právě proto zde mohly samovolně vzniknout nové hodnotné ekosystémy. Halda Ema, krajinná dominanta Halda Ema je svou nadmořskou výškou 325 metrů nejvýše položeným bodem města Ostravy. Její kuželovitý vrchol 120 metrů nad nivou řeky Ostravice (relativní výška haldy přes 80 m) je výraznou dominantou Slezské Ostravy. Na vzniku současné haldy se podílelo několik dnes již neexistujících podniků. V posledních letech roste pocit sounáležitosti obyvatel Ostravy s městem, a tak vede na tuto zvláštní dominantu i turistická značka. Vzhledem ke své poloze v Ostravské pánvi a v centru města nabízí halda Ema jedinečné rozhledy na blízké hory i město Ostravu. Za dobré viditelnosti lze pozorovat Moravskoslezské Beskydy s Lysou horou, Podbeskydskou pahorkatinu, Nízký i Hrubý Jeseník, Oderské vrchy i Moravskou bránu. Na území města jsou dobře viditelné především průmyslové podniky: Vítkovice, teplárna v Třebovicích, Mittal (Nová Huť) a další. V letním období můžeme z vrcholu zjistit, že se černé město změnilo v město plné zeleně. Nové rezervace? Většina obyvatel České republiky si představí při vyslovení názvů měst Ostrava, Karviná nebo Orlová pustou černou měsíční krajinu. Tato představa by se dala označit jako správná před dvaceti a více lety. Antropogenně-industriální zásahy do převážně zemědělské kulturní krajiny vedly k degradaci a devastaci původních biotopů. Vznik hald, odkališť a poklesů však na druhé straně znamenal zvětšení diverzity reliéfu původní rovinaté zemědělské krajiny. V místech, která člověk zničil a opustil, tak dostala šanci příroda ukázat, co umí. Nezájem člověka o krajinu paradoxně vedl na některých lokalitách ke vzniku nových hodnotných biotopů. Tyto biotopy umožňují život organizmů, které v běžné kulturní krajině nemají mnoho vhodných stanovišť. Haldy a odkaliště se tak staly útočištěm (refugiem) pro organizmy, které jsou v běžné kulturní krajině vystaveny velkému tlaku člověka, především intenzivního zemědělství. Přesto tato refugia vzácné přírody mohou být v blízké budoucnosti ohrožena neuváženými rekultivačními zásahy, výstavbou komunikací a průmyslových zón. Proto je velmi důležité, aby si obyvatelé Ostravska uvědomili zvláštní hodnotu zdejší přírody. Protože to, co příroda desetiletí spravovala, může člověk zničit během několika dnů nebo týdnů. A právě proto se s žáky základních škol ostravského regionu vydáváme na nejvyšší ostravskou haldu Emu. Tak hajdy na haldy! Pavel Matějka, Vita Ostrava Spolupráce Aleš Dolný, Ostravská univerzita Vita - občanské sdružení, Nádražní 29, Ostrava, tel , Poklesy zaplavené vodou. Foto Zdeněk Jakubka. Vrchol Heřmanické haldy. Foto Daniel Matějka 9

10 I N S P I R A C E KAMENNÝ KRUH NA PÁLAVĚ K třicátým narozeninám dostala v dubnu 2006 Chráněná krajinná oblast Pálava geopark na Turoldu. Unikátní expozice hornin z celé Moravy se nachází na dně známého bývalého lomu u Mikulova. Geopark navazuje na naučnou stezku. Návštěvníci objeví v přírodní rezervaci Turold na valu, který byl uměle vytvořen při rekultivaci lomu, osmnáct bloků hornin z různých částí naší republiky. Bloky žuly, čediče nebo vápence z Jeseníku, Vysočiny nebo třeba jen z Janičova vrchu, posledního uzavřeného lomu na Pálavě, jsou roztříděné podle způsobu vzniku. Byly vybrány tak, aby reprezentovaly co nejširší škálu typických zástupců naší geologické historie. Po směru hodinových ručiček jsou jednotlivé vzorky seřazeny stejně, jako se uvádí v učebnicích geologie, tedy v pořadí: vyvřelé, usazené a přeměněné. U každého vzorku najdete tabulku s popisem horniny i daného vzorku, mapkou výskytu a mikrosnímkem. Leštěné plošky na vzorcích dávají představu, jak vypadá kámen uměle zpracovaný. Geopark na Turoldu se tedy nezabývá jen regionální geologií, jak je u podobných venkovních expozic zvykem, ale přibližuje nejširší veřejnosti vznik hornin obecně. Soubor je rozdělen na horniny vyvřelé (syenit, žula, čedič), usazené (vápence, travertin, pískovec, droba, slepenec či břidlice) a přeměněné (mramor, rula a amfibolit). Od svého otevření se geopark těší velké oblibě nejen ze strany učitelů druhého a třetího stupně, ale i návštěvníků jeskyně na Turoldu. Při kruhovém uspořádání kamenných bloků působí v bývalém lomu až mysticky. Otcem myšlenky geoparku je Ing. Martin Kříž, realizátorem projektu Centrum ekologické výchovy Pálava se sídlem v Mikulově. Pokud zavítáte na Mikulovsko, stojí za to shlédnout tento kamenný monument. Odnést si můžete nejen pěkný zážitek, ale i pár informací v podobě letáčku, který si zdarma vyzvednete u pokladny jeskyně na Turoldu. V době školní výuky, od dubna do října, zde probíhá dvouhodinový výukový program se zaměřením na geologii. Ukázky programů, které pořádá CEV Pálava, najdete v rubrice Didaktika. Martin Kříž, Jan Toman,CEV Pálava Upraveno (red) Foto Ondřej Brunecký a Martin Kříž Centrum ekologické výchovy Pálava ZO ČSOP 56/15, Náměstí 32, Mikulov, tel. a fax , Geopark na Turoldu s Mikulovem v pozadí.» Usazené čedičové varhany. Upevňuje se travertin z Kokor u Přerova. 10

11 I N S P I R A C E PRÁZDNINY S BRONTOSAUREM Nezapomenutelné zážitky, nová přátelství, sebepoznání, hluboké lesy, tajemné hrady, podzemní krápníkové jeskyně, hry, dobrodružství, netradiční sporty, bydlení na zámcích či v indiánském teepee, táborové ohně, smysluplná práce... to všechno a mnoho dalšího v sobě spojují Prázdniny s Brontosaurem. Pod tímto názvem pořádá Hnutí Brontosaurus každoročně v období letních prázdnin přes čtyřicet prožitkových akcí pro mladé lidi. Svou činnost zahájilo Hnutí Brontosaurus v 70. letech a tyto tábory se brzy staly jedním z nejvýznamnějších a nejpopulárnějších projektů. Většina z nich v sobě zahrnuje dvě hlavní programové složky. Tou první je užitečná práce na pomoc přírodě a památkám po celé České republice. Často se jedná například o kosení a hrabání luk, opravu zaniklých pramenů, opravu hradů a kapliček, udržování zámeckých areálů, práce ve skanzenu, na ekofarmách apod. Prostřednictví takovéto práce se účastníci dostanou do míst, o kterých běžný návštěvník neví nebo nemá možnost je navštívit, jako jsou jeskynní systémy, přírodní památky, nepřístupné části hradů a zámků... Druhou významnou složku tvoří zážitkový program. Někdy je tento program zaměřen na jednu oblast činnosti (tanec, malířství, cyklistika, jízda na koni, výuka řemesel, vodáctví, meditace), jindy se program skládá z mnoha zajímavých herních, výtvarných, sportovních a jiných činností. V nabídce táborů lze najít také akce nepracovní jen zážitkové, vzdělávací či akce pro rodiče s dětmi. Jednotlivé tábory jsou pořádány zkušenými organizátory dobrovolníky, kteří prošli speciálním organizátorským kurzem pořádaným Hnutím Brontosaurus. Tábory většinou nejsou finančně příliš nákladné. Z části jsou financovány z výdělku za práci, kterou účastníci po čas tábora odvedou. Jedním z cílů všech akcí pořádaných Hnutím Brontosaurus je výchova člověka ke spolupráci s ostatními, k odpovědnosti za sebe, za ostatní a za prostředí, ve kterém žijeme, výchova k novému, ekologicky šetrnějšímu způsobu života. Právě vzdělávání v oblasti ekologie a environmentalistiky je také jedním z důležitých pilířů těchto akcí. Akce jsou určeny především studentům středních a vysokých škol, kteří chtějí zažít něco nového, kteří mají potřebu dělat ve svém volném čase něco smysluplného. Těm, pro které má stále ještě kouzlo čistá příroda, spánek pod hvězdami, tajemné hrady, voda ze studánky, dobrodružství, společné dílo, sebepřekonání, hledání nových cest a lidí, kteří nás mohou obohatit Neváhej a přijeď, jsi srdečně zván! Hana Bártová, Hnutí Brontosaurus Foto Marie Tomášková, Jakub Kulaviak, Zdeněk Blaha Kancelář Hnutí Brontosaurus, Hvězdova 10, Brno, tel , 11

12 P R O M Ě N Y CO JE A KDE SE VZALA GEODIVERZITA Geodiverzita zahrnuje celou šíři zemských rysů, včetně geologických, geomorfologických, paleontologických, půdních, hydrologických a atmosférických prvků, systémů a procesů. [Australian Natural Heritage Charter, 1997] Odvěká, a přece nová Výraz geodiverzita u nás pravděpodobně jako první používal v přírodovědných rozhovorech V. Ložek, aniž by tento pojem nějak literárně propracoval. Hlavní, o čem se diskutovalo, bylo to, že o biodiverzitě jsou napsány celé monografie, zatímco pojem geodiverzita se téměř neužívá. Teprve nedávno jsem jej nalezl v Australské chartě přírodního dědictví z roku Geodiverzita je základnou podstatné části biodiverzity, která vůči ní vystupuje jako nadstavbový jev. Příkladů, kdy geologické a geomorfologické charakteristiky určují typ porostů, je nepřeberné množství od skalních stepí až po lužní lesy či údolní fenomén. Obojí to biologické i to geologické je tak úzce spjato, že je sice vnímáme jako přirozenou jednotu, ale málokdy se na takový přírodní celek díváme jenom z hlediska věd o Zemi. I geodiverzitu je nutné cíleně chránit, přesto nebo právě proto, že donedávna převládalo víceméně automatické mínění, že se na rozdíl od rostlin či živočichů chrání sama. Při vypracovávání seznamu chráněných či evidovaných geologických lokalit jsem uvažoval o geodiverzitě jako o jedné ze základních kategorií ochrany neživé přírody. Definičně ji považuji za substrátovou a morfologickou rozmanitost určitého území. Australská definice je detailnější a zahrnuje hydrologické a mikroklimatické poměry území a bere do úvahy možnost existence cenných paleontologických lokalit. Rovněž v sobě obsahuje předpoklad, že geodiverzita podléhá přirozeným procesům proměny. V dosavadních pracích týkajících se ochrany přírody je pojem geodiverzity víceméně obsažen v řadě jiných, často obtížně uchopitelných pojmů, jako je stanoviště nebo krajina. V posledních několika letech se stále více začínají uplatňovat geologické aspekty ochrany přírody např. při tvorbě geologických parků. Domnívám se, že právě geodiverzita se může či musí stát jedním ze základních pojmů ochrany přírody a krajiny. Ztráta geodiverzity Literatura venkovského realismu konce 19. a počátku 20. století, dílo K. V. Raise, J. Holečka, K. Světlé a dalších, se opakovaně zmiňuje o odstraňování kamenů z polí, zahlazování a zavážení erozních rýh, scelování kousků polí do Sivá brada. Jedním z nejkrásnějších míst na Spiši je travertinová kupa Sivé brady, která se asi podobala vřídlovcové kupě v Karlových Varech, jež byla odtěžena již v průběhu středověku a raného novověku na vápno. Vyvýšený kanálek v přední části obrázku vznikl srážením kalcitu podél linie toku. 12

13 P R O M Ě N Y větších celků, pracném ukrajování pastvin a jejich přeměně na ornou půdu. V podhorských krajích byla dokonce vynášena na pole ornice z údolí. Hromady kamenů z polí na Českomoravské vysočině nebo v Českém středohoří, suché zídky v jižních Čechách, zarostlá terasovaná políčka na Kokořínsku jsou svědectvím staletí trvajícího zápasu o půdu. Tato kultivace krajiny byla doprovázena odstraňováním drobných přirozených útvarů vyčnívajících skalisek, zavážením mokřadů a dalšími ztrátami geodiverzity. Terén byl však naopak členěn mezemi a rozrůzňován polními cestami, které se na svazích často měnily na hluboké erozní rýhy. Např. sprašová rokle v Zeměchách u Kralup, která dosahuje hloubky přes 15 metrů, pravděpodobně vznikla erozí polního úvozu. V některých, zejména kopcovitých krajích tak byl vytvořen nový, obvykle malebně členitý reliéf táhlých mezí, ale v rovinatých krajích musíme očekávat obrovitou, pomalou, soustavnou prací po staletí měněnou krajinu se značně sníženou geodiverzitou. Krajina před velkým sběrem kamenů V některých oblastech měla značný negativní dopad dlouhodobá těžba surovin. Pálení vápna probíhá v Českém krasu a na mnoha dalších místech poměrně intenzivně již od 16. století. Pozorování z Maďarska (pohoří Bükk) i Slovenska (Zemplínské vrchy a jinde) ukazují, že těžba vápenců a výroba vápna probíhá nejprve sbíráním volných škrapových balvanů a posléze olamováním přirozených výskytů. Vůbec se dnes nedá určit, kolik volných vápencových balvanů, škrapových polí a malých skalek leželo například v Českém krasu a na dalších menších vápencových výskytech. Původně se ale muselo jednat o množství, které je nesrovnatelné s dnešním stavem. Při podrobnější prohlídce zjistíme, že zejména u malých vápencových ostrovů jsou olámány či zničeny všechny dosažitelné výchozy. A. V. Velflík ( ) se zmiňuje, že v Čechách nalézaly se druhdy hojně, nyní již jen pořídku ohromné osamocené balvany zvláště žulové, z nichž mnohé průběhem druhé poloviny předešlého století padly za oběť stavbám železnicovým, použity jako dočasné lomy k získání výborného stavebního kamene. Cituje příklad velkého, nádherného kamene Baba na Kralovicku o výšce 6 metrů, který byl v roce 1913 rozbit na stavební kámen a odvezen do Plzně na 110 železničních vagonech. Méně nápadný je sběr Zima 2006 na Berounce u Karlštejna. Jako ledové dřenice bývaly označovány ledové bariéry, které se pozvolna sunuly řekou, vytvářely povodně a roztávaly dlouho do jara. Český ráj. Skalní věže se zachovaly dodneška také díky jemně rozptýlenému opálu, který pokrývá a tím obrňuje povrchy pískovcových skal.» Demänová krápníková výzdoba. Světlé jehličky mezi tmavými krápníky jsou tvořeny aragonitem, který zde vzniká za přítomnosti hořčíku pomalým odparem krasových vod. Výskyt aragonitu tedy nezávisí jenom na chemismu roztoků, ale také na mikroklimatických faktorech. 13

14 P R O M Ě N Y drobných kamenů použitých na stavbu vesnic nebo kamenných zídek. Při počtu několika tisíc vesnic existujících dejme tomu od roku 1250 se jedná o obrovské přesuny kamenných hmot. K celkovému číslu je dále nutné přičíst hmotu železničních těles, říčních navigací a různých technických staveb. Je otázkou, zda si vůbec umíme představit vzhled některých českých a moravských krajin před velkým sběrem kamenů. Půl tisíce let říčních úprav Dnes si již neuvědomujeme, jakou obrovskou proměnou prošly naše řeky. O mramorovém oltáři v kostele Panny Marie na Malé Straně se dochovala zpráva, že byl postaven z velkého kamene vytaženého z Berounky. Projdeme-li dnes vápencovým kaňonem Berounky, nenarazíme na jediný větší vápencový blok nebo vyčnívající skalisko. Kameny z řeky Vltavy byly odstraňovány nejméně od roku 1547 nařízením císaře» Hrubá skála v Českém ráji. Na stavbu hradu, zámku a později hotelu byl použit místní pískovec. Věž se podobá pískovcovým věžím. Stavba doslova vyrůstá z místní krajiny. Frýdlant neovulkanické sloupce. Při tuhnutí vulkanických hornin dochází k zmenšení objemu horniny, která se často orientovaně rozpuká. Směr sloupců odpovídá gradientu tuhnutí směřuje tedy od největšího horka do největšího chladu. Ferdinanda I., který se snažil podpořit obchod. Po roce 1640 přizval strahovský opat K. Fuka vojenské inženýry ke splavňování Vltavy. Nechal odstřelovat skaliska vyčnívající z vody například u Zbraslavi, ale teprve po roce 1729 se podařilo rozdrtit skaliska v řece a splavnit ji až ke Kamýku. Téměř půl tisíce let říčních úprav proměnilo mnohé evropské řeky z malebně nebezpečného živlu v krotké, bahnité kanály. Uvažujeme-li o původním stavu Vltavy nad Prahou, nalezneme vhodnou analogii ve střední Sázavě, která je sice podstatně menší, ale existují zde občasná skaliska, vyčnívající kameny a štěrkové výspy. Tvorba geodiverzity V euroamerické civilizaci dojde za rok k přesunům asi 20 tun hornin a zemin na osobu. Jedná se zejména o stavební materiály, náspy dálnic, základové horniny, vápenec, asfalt a další suroviny. Na jedné straně je geodiverzita ničena, ale na druhou stranu je rovněž vytvářena. Nakolik je tvorba nové geodiverzity žádoucí, závisí na tom, zda podstatně proměňuje ráz krajiny, anebo zda spíš zvýrazňuje a obohacuje její přirozené prvky. Mnoho zejména malých a tvarově členitých lomů obohacuje krajinu, ale lineární násep dálnice potlačuje její ráz. Doba se opět vrací k názoru, že nepravidelnost je vítána a geometrizace krajiny znamená její ochuzení V této souvislosti představuje kaňon Dyje v Národním parku Podyjí zajímavý problém dnes sice vypadá téměř nedotčeně, ale v pozdním středověku a v novověku se jednalo o krajinu, která byla více ovlivněna člověkem, než je tomu dnes. Celé střední Polabí a mnoho jiných toků bylo zbaveno systémů několika generací slepých ramen. Představa, že místa jako Pardubice nebo Most byla přístupná jen po dlouhých haťových mostech vedoucích mokřady a odstavenými tůněmi, je dnes zcela fantastická. Rovněž zmizely kdysi tak četné říční ostrovy. Ze zemědělské krajiny se ztratily desítky pramenných mís a mokřadů. Obecně platí, že vytváření spíš menších vodních ploch a skalnatých odkryvů (tedy právě těch prvků, které postupně v minulých stoletích mizely) je žádoucí, ale větší změny jsou problematické a musí být posuzovány pro každý případ a pro každou krajinu zvlášť. Určitým paradoxem se stává, že železniční náspy, zářezy dálnic a podobné ekonomicky jinak nevyužitelné plochy se stávají vítanými náhradními stanovišti. Britské železnice dokonce vydaly průvodce o přírodě železničních náspů. Ty jsou pro mnohé dojíždějící obyvatele velkých městských aglomerací jediným běžným kontaktem s přírodou. 14

15 P R O M Ě N Y Ochrana přírody je tak všude v Evropě stavěna před úkol nikoliv jenom ochránce mizejících přírodních rájů, ale také aktivního manažera nového antropogenního prostředí, které je směrováno do určitého cílového stavu např. kombinace přirozené doubravy a geologického profilu v hlubokém dálničním zářezu. Krajina chudne kámen po kameni Změny ve hnízdění ptáků, kvalitě lučních porostů, stavu lesa a podobných jevů jsou patrné v měřítku několika let. Zalesněná, odlesněná a zase zalesněná Šumava se dá prožít během jedné generace. Většinou máme pocit, že musíme chránit to, co se mění před našima očima. Podobně jako je geologický čas nesrovnatelně pomalejší než čas biologický, tak i změny geodiverzity byly v uplynulých stoletích spíš plíživě nenápadné, ale ve svém souhrnu vyústily v celkovou změnu» Pohanské kameny. Oblé žulové balvany jsou jenom na některých místech (Opavsko, Ostravsko) ledovcového původu. Na většině území se jedná o doklad teplého třetihorního zvětrávání, při kterém granitoidy zvětraly na písčitý sediment, v němž plavaly neporušené bloky žuly. Eroze posléze odstranila zvětraliny a na povrchu zůstaly stát velké balvany. Stará hruška pod Troskami. Strom a kámen patří nějak k sobě. Ovocné stromy, zejména ty staré, jsou jedny z nejvíc dekorativních stromů vůbec, ale doba přeje víc stříbrným smrkům. charakteru krajiny. Proto považuji za nutné, abychom si dobře rozmysleli úpravy, které v krajině provádíme je technicky snadné zničit skalku překážející v dopravě, ale mějme přitom na paměti, že podobných skalek už bylo na daném území zničeny nejspíš několik a že již nebudou nikdy vráceny na místo. Krajina chudne kámen po kameni. Mikroklimatická diverzita Australská definice geodiverzity zahrnuje do tohoto jevu i klimatické a mikroklimatické poměry. Tento přístup je zejména v obdobích globálních klimatických změn ochranářsky a prakticky obtížně realizovatelný. Přesto existují případy citlivých systémů, které jsou na mikroklimatické změny extrémně citlivé. Případ první podmrzlé sutě: Jedná se o soubor asi 25 suťových polí, které jsou dlouho do jara či léta buď podmrzlé nebo silně podchlazené. Na tuto polohu jsou vázány glaciální relikty zejména etnofauny. V rámci střední Evropy se jedná o jedinečný fenomén např. na území podstatně většího Německa není tento jev znám. Udržení suťového ekosystému je přímo závislé na správné rychlosti proudění studeného vzduchu. Pokud v dolní části sutě vykopu geologickou sondu nebo past na hmyz, mohu změnit proudění vzduchu a lokalitu zničit. Případ druhý jeskynní prostředí: rychlost růstu krápníků závisí na míře nasycení sestupujících roztoků oxidem uhličitým. Pokud prostor nad jeskyní zbavím půdního pokryvu nebo provedu velké vegetační změny například odlesnění, měním tím rychlost průsaku vod. Tím se může stát, že srážková voda proniká snadno do jeskyně, teprve zde se sytí oxidem uhličitým a krápníky koroduje místo toho, aby je srážela. V obou případech představuje udržení správného mikroklimatického systému nezbytnou podmínku zachování lokality. Pud planační, kanalizační a linearizující Mnoho problémů ochrany památek, lesa a životního prostředí obecně má svůj psychologický základ. K ničení vesnice a k neuvážené zástavbě měst přispěly v poválečném období životní názory prvních stranických funkcionářů, kteří v mnohých případech pocházeli právě z těch malebných, ale tehdy značně bídných chaloupek a historických domů, které nenáviděli a snažili se je nahradit něčím jiným. Mnohdy obludný výsledek chátrajících panelových domů na okraji vesnice je dobře znám. Celým urbanismem, architekturou a využíváním krajiny ve 20. století probleskuje jakýsi primitivní neofuncionalismus, který miluje pravoúhlé říční toky, zarovnaná obrovská pole, ploché střechy a jednoduché, avšak často nelidské geometrické prvky. Když Le Corbusier podával v roce 1929 návod pro město zítřka, psal: Rovná plocha je ideálním místem pro současné město. Všude tam, kde dochází k přehuštění 15

16 P R O M Ě N Y dopravy, poskytuje rovné místo možnost tento problém normálně řešit. Řeka by měla téct daleko od města. Je to jakási tekutá železnice, nákladové nádraží a překladiště. Ve slušném domě neprochází schodiště pro služebnictvo přijímacím salonem a to i když je služebná okouzlující, anebo když pohled na loďky těší oko chodce opřeného o zábradlí. Z tohoto pohledu by ideální částí budoucí Prahy bylo Jižní Město. Zpět do labyrintu Pozdním plodem takovéhoto typu uvažování je geometrizující a replikující suburbie, nová zástavba v okolí měst. Dnešní životní prostor se však ve většině případů nese ve znamení opětovného nástupu složitých, nepravidelných prostorů s četnými sociálními i přírodními nikami. To je dobře patrné v historických centrech měst (otevírání dvorků obnova labyrintu), u revitalizačních projektů nebo rekonstrukcí zahrad. Doba se opět vrací k názoru, že nepravidelnost je vítána a geometrizace krajiny znamená její ochuzení. Většina přírodovědců má přírodní vnímání krajiny, ale mnoho techniků podléhá inženýrské estetice, podle které například krajina s dálnicí může být esteticky hodnotnější než krajina bez dálnice nebo napřímený tok je civilizovanější než meandrující řeka. Většina dosavadních inženýrských úprav krajiny byla nesena v corbusierovském duchu, že pro člověka je nejlepší rovná, homogenní plocha krajiny, kterou je možné zcela ovládnout a kde veškerá geodiverzita je zcela potlačena. na co není nutné klást přímý důraz. Hlubší pohled opřený o historickou analýzu naopak ukazuje, že geodiverzita je podobně jako biodiverzita postihována změnami, postupně ochuzována, ale i nově vytvářena. Pracuje s jiným časovým měřítkem a odehrává se v široké škále velikostí. Je nutné ji rozeznávat jako samostatnou, jakkoliv provázanou, kategorii ochrany přírody, která se postupně emancipuje od známější biodiverzity. V Evropě se tento proces projevuje například zakládáním geologických parků. V konkrétní krajině je pak nutné si uvědomit, že nejenom geologické odkryvy, ale také vlastnosti substrátu, výška údolního dna, existence volných kamenů a dalších rysů reliéfu je hodnotou sama o sobě, tj. i v případě, že nevytváří stanoviště nějakých hodnotných biologických systémů. Koncepce geodiverzity má vzhledem k obrovským stavebním a těžebním přesunům hmot rovněž svoji cílenou futurologickou funkci navrhovat takové úpravy terénu či půdního pokryvu, které jednou mohou vytvořit zajímavý přírodní kout. Václav Cílek Foto autor Redakce Bedrníku děkuje autorovi za laskavé poskytnutí textu a fotografií. Ochrana geodiverzity jako samostatná kategorie Dosavadní ochranářské praxe se ve většině případů zabývala geologickým podložím jako něčím, co sice patří zejména k vegetaci a již méně k živočišstvu, ale Litavka pod Příbramí. Po povodni na jaře 2006 došlo k přirozené povodňové revitalizaci toku, a to zadarmo! Sivá brada travertinový škrap. Trubice procházející kamenem vznikají v okolí kořínků rostlin a keřů, které jsou schopny rozkládat okolní horniny a získávat z nich živiny. 16

17 příloha časopisu Bedrník SUCHOU NOHOU PO DNĚ MOŘSKÉM Využití geodiverzity přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí při terénním výukovém programu Sdružení Tereza. Autoři: Bára Semeráková, Justina Nováková (Sdružení Tereza) MÍSTO A PROSTŘEDÍ Terénní program Suchou nohou po dně mořském se odehrává v Přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí na území hlavního města Prahy. Trasa prochází nejzajímavějšími částmi přírodního parku, začátek i konec trasy se nachází v těsné blízkosti MHD (viz mapka). Pro podobně sestavený výukový blok lze využít jakékoliv jiné geologicky zajímavé území. Klíčová je přítomnost geologických útvarů (skála, lom apod.) a lesního společenstva. ČAS Terénní program má standardní rozsah 3 hodiny + čas potřebný na dopravu k okraji Prokopského údolí. Čas lze upravit podle podmínek počasí, roční doby a věku a zdatnosti účastníků. Program je vhodný pro období od jara do podzimu. Ç Prokopské údolí. Legenda: Ú úvod na louce (10 min chůze z metra Nové Butovice), Z závěr u jezírka v lomu v Hlubočepích (10 min chůze na autobus MHD), P Prokopský potok, D Dalejský potok, 1-8 čísla jednotlivých zastavení. CÍLOVÁ SKUPINA Cílovou skupinou jsou většinou žáci 1. a 2. stupně ZŠ (odstupňovaná obtížnost aktivit i délka trasy), program je však vhodný i pro rodiny s dětmi. CÍLE VÝUKOVÉHO PROGRAMU (obecně / konkrétně v Prokopském a Dalejském údolí) představení jedinečné geologicky rozmanité oblasti / Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí seznámení se s geologickým vývojem a ekologickým významem území / od prvohor po současnost, funkce a význam přírodního parku a přírodních rezervací, jejich fauna a flóra přiblížení geologických pochodů a antropogenních vlivů, které oblast utvářely / vrásnění, sopečná činnost, zalití mořem, eroze, těžba vápence, stavba železnice, pastva ovcí demonstrování hlavních druhů hornin vyskytujících se v oblasti / vápenec, břidlice, diabas vysvětlení pojmu zkamenělina a způsobu jejího vzniku / otisky prvohorních hlavonožců, plžů, lilijic, trilobitů aj. v mořských vápenitých sedimentech pochopení vazby stanoviště a druhů na něm se vyskytujících / suchomilné rostliny na Hemrových skalách, šalvěj hajní na Butovickém hradišti vysvětlení vývoje osídlení v oblasti / pozůstatky neolitického osídlení, sídliště Slovanů na Butovickém hradišti KLÍČOVÁ SLOVA zkamenělina vápenec Joachim Barrande vrásnění usazování Slované prvohory hradiště lom step «Úvodní seznamování, foto René Jakl. POMŮCKY Tužky, šátky, klíč k určování rostlin, popř. obrázky vlajkových druhů rostlin a živočichů, které můžeme v oblasti potkat, tabulka či obrázek s přehledem geologických období a vývojem života na Zemi, nálezy či náčrtky zkamenělin, které se dají na lokalitě najít, noviny na zabalení nalezených zkamenělin, lupy, obrázky či nálezy vztahující se k (pre)historickému osídlení (stavení, oblečení, nádoby, zbraně, šperky...). Obrazový materiál je vhodné zalaminovat nebo vložit do průhledných desek, aby byl chráněn proti dešti a umazání. Při programu v Prokopském a Dalejském údolí každý žák obdrží pracovní listy Suchou nohou po dně mořském. Tento průvodce obsahuje jak informační část, tak přímo aktivity spojené se zastaveními na trase. Mnoho aktivit z pracovních listů lze však uplatnit i v jiné přírodní lokalitě. - I -

18 příloha časopisu Bedrník SUCHOU NOHOU PO DNĚ MOŘSKÉM STRUKTURA VÝUKOVÉHO PROGRAMU ÚVOD Na začátku programu se navzájem představí děti, učitel a lektoři pomocí ledolamkové hry Místa si vymění ti, kdo (popis v rámečku). Poté následuje úvodní slovo lektorů o Prokopském a Dalejském údolí a o významu termínu přírodní park a přírodní rezervace (ty jsou zvláště chráněnými částmi území). Děti jsou motivovány k vymýšlení pravidel, jak by se měly chovat při pobytu v území. Lektoři vysvětlují, jak se pozná hranice přírodní rezervace (ukázka tabule se státním znakem a červených pruhů na stromech). ZASTAVENÍ PRVNÍ: PODMOŘSKÁ SOPKA (obecně: stanoviště s lokálně extrémními podmínkami kyselé podloží, sutě, písky) Podmořská sopka (Hemrovy skály) představuje ojedinělý pozůstatek sopečné činnosti na dně silurského moře (přibližně před 415 miliony lety). Odkrytý masiv diabasu slouží jako výborná didaktická pomůcka, ke skále je snadný přístup. Děti jsou dotázány, proč se asi program jmenuje Suchou nohou po dně mořském. Představují si, že se nacházejí na místě prastarého mořského dna a odhadují, před kolika miliony lety zde asi došlo k výlevu a utuhnutí lávy. Lektoři s dětmi diskutují, proč skála sopky není pokryta hustou vegetací tak, jak je tomu na protějším zalesněném svahu. Vysvětlují, jak se liší životní podmínky (oslunění, usazování a smyv půdy, tvorba humusu, výkyvy teplot, zadržování vláhy) na obou stanovištích. Děti přijdou na to, že sopka je exponována jižním směrem a to spolu s černou barvou horniny vede k výskytu vysokých teplot na stanovišti. Hornina (diabas) má drobivý charakter, špatně zadržuje vodu ze srážek, a proto zde panuje nedostatek vláhy a humusu. Děti mají za pomoci pracovních listů zjistit, jaké rostliny se na extrémním stanovišti skalní stepi až polopouště nacházejí. Zvláště během jarního období děti na sopce velmi snadno rozeznají rostliny, jako je tařice horská, rozchodník bílý, devaterník šedý, mateřídouška obecná, lomikámen tříprstý, osívka jarní nebo penízek prorostlý. Na příkladu tučných listů rozchodníku je demonstrována adaptace rostlin extrémnímu suchu. Dalšími zmiňovanými skupinami jsou trávy (kostřava přitvrdlá), lišejníky a mechy. ZASTAVENÍ DRUHÉ: MODŘÍNOVÝ HÁJEK (obecně: les, nejlépe s řídkým podrostem smrkový, borový) Děti šplhají stezkou okolo starého sadu ze dna moře až na úroveň mořské hladiny. Zde v háji tvořeném přibližně stejně starými modříny hrají smyslovku Poznej svůj strom. (popis v rámečku) ZASTAVENÍ TŘETÍ: KOVÁŘOVIC MEZ (obecně: naleziště zkamenělin živočichů či rostlin z různých období geologické historie Země) Kovářovic mez je odkryvem nalezištěm zkamenělin z doby silurského moře (prvohory). Povolen je zde pouze povrchový sběr. Děti se nejprve snaží představit si, jaké podmínky panovaly v prvohorním moři (mělké, teplé) a kteří živočichové se v něm hojně vyskytovali. Následuje klíčová otázka, jak to, že můžeme i dnes nalézat otisky miliony let starých organismů? Děti by měly samy přijít na princip vzniku zkamenělin. Klíčovým poznatkem je uvědomění si procesu sedimentace materiálu a živočichů na mořském dně a postupná přeměna sedimentu (vápence) do dnešní podoby. Na obrázcích v pracovním listu a příkladech nálezů lektoři dětem popíší zá- MÍSTA SI VYMĚNÍ Hraje: celá skupina Potřeby: cokoli, co označuje místo (dřevo, kámen, batůžek ) Hra je vhodná pro bližší seznámení a rozehřátí skupinky. Skupina si stoupne do kroužku, každý vedle své značky, kterých je o jednu méně než hráčů. Jeden hráč zůstává uprostřed a řekne své jméno (případně jinou charakteristiku), místa si vymění a vymyslí si formulku, která o něm platí. Např. hráč s krátkými vlasy může říci Místa si vymění všichni, kteří mají krátké vlasy. Formulka se může týkat čehokoliv: co dotyčný má a nemá rád, co má na sobě, nějaké jeho vlastnosti Zatímco si hráči na metách jen ti pro které formulka také platí vyměňují místo, snaží se sám zapojit na volnou metu. Uprostřed zůstává ten, pro kterého meta nezůstane. Hra se obdobně opakuje. Vhodné je doplnit pravidla o podmínku, že místo si nesmí vyměňovat hráči, kteří stojí na metách vedle sebe. POZNEJ SVŮJ STROM Hrají: dvojice Potřeby: šátky na zavázání očí poloviny hráčů, krepový papír na vytyčení herního pole Na procházce lesem jste se dostali na pěkné místečko, kde můžeme volně chodit mezi stromy. Určete si malý úsek lesa, kde je asi tak stromů a ty si pozorně prohlédněte. Pak si vždy jeden z dvojice zaváže oči a druhý ho klikatou cestou provede lesem a zastaví se před jedním ze stromů. Nevidící se snaží strom důkladně poznat pomocí hmatu obejme jej, hledá výčnělky a suky po větvích, ohmatá kořeny Nesmí si ke stromu nic přiložit ani jej jinak označit. Pak ho vidící partner opět klikatou cestou vyvede ven z lesa. Po sejmutí šátku jde hráč volně lesem a snaží se najít strom, který poznával. Role ve dvojici se pak vymění. Zdroj: Výchova pro budoucnost. MŽP ČR II -

19 příloha časopisu Bedrník SUCHOU NOHOU PO DNĚ MOŘSKÉM kladní typy živočichů, jejichž zkameněliny se dají na Kovářovic mezi nalézt. Na stanovišti je též zmíněn Joachim Barrande, který se velkou měrou zasloužil o prozkoumání a popsání zkamenělin (nejen) v Prokopském a Dalejském údolí (v rámečku). Jelikož děti jsou většinou od začátku programu natěšené na hledání zkamenělin, lektoři je nakonec vypouštějí do jámy, kde děti samy nacházejí otisky schránek hlavonožců, plžů a lilijic, občas se někomu poštěstí najít i trilobita. ZASTAVENÍ ČTVRTÉ: BUTOVICKÉ HRADIŠTĚ (obecně: lokalita, která byla dříve osídlena hradiště, jeskyně, zaniklá vesnice apod.) Butovické hradiště se nachází na skalním ostrohu nad údolími Prokopského a Dalejského potoka. Lidské osídlení se zde dá vystopovat již v mladší době kamenné. V terénu lze pozorovat pozůstatky terénních valů, které zde vznikly v souvislosti se slovanským hradištěm v 9. století. Děti jsou pomocí hry Na stařešinu rodu (v rámečku) motivovány k vymýšlení důvodů, proč se právě lokalita Butovického hradiště stala několikrát v historii oblíbeným sídlem člověka. Ostroh byl místem nedobytným, tedy strategicky výhodným, celá oblast Prokopského údolí pak byla bohatá na zvěř a na zásoby vody. Život dřívějších obyvatel lektoři demonstrují na obrázcích (hradiště, šperky, oblečení) a replice keramické nádoby. Zvláštností hradiště je hojnost šalvěje hajní, jejíž výskyt je vázán právě na lidská sídliště (léčivka). Děti se dozvědí, že stopy dnes již neexistujícího osídlení se dají vyčíst nejen podle archeologických nálezů, ale i podle vegetačních (šalvěj, kopřivy, bez černý) a terénních (valy) příznaků. ZASTAVENÍ PÁTÉ: VYHLÍDKA NA BÝVALÉ KOUPALIŠTĚ V KLUKOVICÍCH (obecně: otevřená krajina s výhledem charakterizujícím typický reliéf území) Trasa vedoucí přes ostroh Butovického hradiště poskytuje výhledy jednak zpět na masiv podmořské sopky, tak na druhou stranu do hlubokého a strmého údolí Dalejského potoka. Svahy skalního amfiteátru nad Dalejským potokem jsou tvořeny vrstvami šedých devonských vápenců, které jsou porostlé vzácným teplomilným společenstvem skalní stepi. Toto vzácné rostlinné společenstvo je dnes chráněno proti zarůstání (a tudíž zániku) pomocí řízené pastvy ovcí a koz. Ve skále lze pozorovat jeskyně, které podle kosterních nálezů sloužily jako úkryt pravěkého člověka. Děti mají za úkol podle pracovních listů sestavit do správného pořadí obrázky, které znázorňují jednotlivé etapy geologického vývoje Prokopského údolí (viz obr.). Při kontrole správného řešení lektoři doplňují informace o třetihorní činnosti řek vodní eroze byla jedním z hlavních činitelů, který utvářel současnou kaňonovitou podobu údolí. JAK TO BYLO JAK TO JE Vidíte krásné hluboké údolí. Kdy a jak vlastně vzniklo? Jinak zažili údolí trilobiti, jinak lovci mamutů a jinak jej vidíme my. Na následujících obrázcích je schematicky nakreslen vývoj údolí. Dokázali byste je seřadit tak, jak šly po sobě? A B JOACHIM BARRANDE (1799 ve Francii 1883) Francouzský geolog Joachim Barrande proslavil svým dílem Prahu a Čechy po celém světě. I když byl cizinec, patřil svým životem k Praze a k českému národu. Dokázal to nejenom tím, že věnoval svou unikátní sbírku zkamenělin a nemalý majetek Národnímu muzeu, ale především tím, že některým druhům zkamenělin dal namísto obvyklých latinských názvů česká jména jako Maminka, Bábinka, Panenka, Synek, Dceruška, Tetinka, Milá a Spanilá. C D NA STAŘEŠINU RODU Hraje: celá skupina Potřeby: lze tužku a papír, není nutné Motivace: Představte si, že jste skupina Slovanů, kteří sem v 9. století přišli hledat vhodné místo pro svoje hradiště. Zvolte si mezi sebou stařešinu rodu (náčelníka), kterého se snažte přesvědčivými argumenty získat pro to, abyste postavili svoje sídlo právě zde. Poraďte se mezi sebou, své důvody a nápady si můžete i sepsat. E - III -

20 příloha časopisu Bedrník SUCHOU NOHOU PO DNĚ MOŘSKÉM ZASTAVENÍ ŠESTÉ: VYHLÍDKA NA DALEJSKÝ HÁJ (obecně: dva druhy společenstev s nízkou a vysokou biodiverzitou, například pole a louka) Dalejský háj je historicky nejstarším lesem na území hlavního města Prahy, jedná se o smíšený les s bohatým bylinným patrem. Cílem šestého zastavení je porovnat biodiverzitu smíšeného lesa a lesní monokultury (převážně borový nebo převážně smrkový les), oba typy lesa vidí děti před sebou. Děti jsou vedeny k vymýšlení co nejvíce rozdílů mezi ekosystémem smíšeného lesa a monokultury. ZASTAVENÍ SEDMÉ: SVATOPROKOPSKÝ LOM (obecně: lom nebo skalní stěna s dobře patrnými geologickými vrstvami) Svatoprokopský lom je dnes již zavřeným lomem, na jehož stěnách se dá poukázat na různě mocné a zbarvené vrstvy vápence. Jednoduchá otázka Jak to, že jsou vrstvy vápence v lomu šikmo, když se přeci usazovaly vodorovně? by měla děti vyprovokovat k uvědomění si dalšího geologického procesu vrásnění. Děti diskutují o tom, proč jsou některé vrstvy více a některé méně zvrásněny. Při zastavení se lektoři zmiňují též o duchu místa Sv. Prokopovi, který zde podle legend přebýval v jeskyni (zanikla lámáním kamene). Na jeho počest byl na skále v 18. století vybudován kostelík, k němuž se konala oblíbená svatoprokopská pouť. Prehistorie území je dokládána kosterními nálezy srstnatého nosorožce, jeskynního medvěda, lva a dalších obyvatel rozsáhlého jeskynního systému v místě lomu. PORAĎ SE S MAMUTEM Hrají: skupiny po 5 6 členech Potřeby: připravené otázky a tajenku, jednu tužku a papír do každé skupiny Děti se rozdělí do 2 3 družstev. Úkolem dětí je doběhnout přes vymezenou trasu a zodpovědět otázku, kterou jim dá lektor (učitel) z listu otázek. Za správně zodpovězenou otázku získávají písmenko do tajenky. Není to však klasická štafeta. Děti se střídají ve dvou rolích jezdce a mamuta. Na startu vezme mamut jezdce na záda a část cesty (asi do jedné třetiny) ho veze na zádech. Poté jezdec sám doběhne k lektorovi (mamut čeká na místě), pokud jezdec správně zodpoví otázku, může se vrátit i s mamutem do družstva (jen doběhnout), pokud ne, běží se nejdříve poradit s mamutem, a pokud mamut ví, zodpoví jezdec otázku a společně doběhnou do družstva. Pokud ale neví ani mamut, musí vzít jezdce na záda, doběhnout s ním do družstva, tam se poradit s ostatními a opět se vydat na cestu. Děti by se měly v rolích střídat každý by měl být alespoň jednou jezdec, v rolích mamuta se mohou střídat nejsilnější jedinci. Vyhrává družstvo, které nejrychleji správně zodpoví všechny (!) otázky a tak vyluští tajenku nejde tedy tajenku domyslet po několika otázkách. ZASTAVENÍ OSMÉ: ŠTOLA V DALEJÍCH (obecně: místo poukazující na antropogenní ovlivnění území lom, důl, výsypka aj.) Asi 100 m dlouhá průchozí štola je pozůstatkem éry lámání kamene v Prokopském údolí. Při programu lektoři s dětmi tmavou štolou procházejí, což se vždy setká s obrovským nadšením všech zúčastněných. Po průchodu štolou (nebo kdykoliv během závěru programu) lze zařadit opakovací hru Poraď se s mamutem (rámeček). ZÁVĚR Ani při terénním programu by se nemělo zapomenout na závěrečnou rekapitulaci celé výpravy. A to nejen, kudy trasa vedla a co nového se děti během výpravy dozvěděly, ale též jak se cítily, která aktivita je zaujala nejvíce, co je překvapilo a co se jim naopak nelíbilo. Vhodné je na závěr zařadit hodnotící kolečko, kdy má každé dítě možnost nahlas vyjádřit pozitivní i negativní dojem z programu. Upevnění nejdůležitějších znalostí a klíčových slov v povědomí účastníků lze podpořit rychlou hrou Výroky (rámeček). POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA Baboučkovi D. a P., Dorničová, P.: Suchou nohou po dně mořském pracovní sešit. Tereza, Praha 2001 Chlupáč, I.: Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Academia, Praha 1998, 1999 Chlupáč, I. a kol.: Geologická minulost ČR. Academia, Praha 2002 Lafatová, M., Slovák, D.: Suchou nohou po dně mořském průvodce Prokopským údolím pro děti a jejich rodiče. Tereza, Praha 1998 Němec, J.: Prokopské a Dalejské údolí. Consult pro 86. ZO ČSOP, Praha 2003 Turek, V.: Ztracená moře uprostřed Evropy. Academia, Praha 2003 VÝROKY: PRAVDA ČI LEŽ Jak si zopakovat co jsme zažili? Např. jednoduchou hrou mezi dvěma nebo více skupinami. Lektor čte jednoduché výroky pokud s nimi skupina souhlasí zůstane stát, pokud je ve výroku něco špatně, sednou si všichni na bobek (nebo se přesunou na jiné místo, přihlásí se apod ) a vysvětlí, co je ve výroku špatně. Vítězí skupina, která celá(!) zareaguje dříve, dostane bod. Nakonec se body sečtou a určí vítěz. Příklady výroků: (výroky se mohou měnit, přidávat, ale měly by se týkat hlavních cílů programu) 1) Prokopské údolí je národní park. NE (přírodní park, části jsou přír. rezervace) 2) Hemrovy skály jsou ze žuly. NE (z bazaltu diabasu) 3) Hemrovy skály jsou vhodné místo pro suchomilné rostliny. ANO 4) V prokopském údolí se těžil hlavně vápenec. ANO - IV -

21 N Á Z O R Y GEOLOGICKÉ DĚDICTVÍ V ČESKU JE MIMOŘÁDNÉ Na otázky Bedrníku na téma geodiverzita odpověděli: Mgr. Jiří Adamovič, CSc., geolog, Geologický ústav AV ČR. Ing. Martin Kříž, ekopedagog a programový ředitel střediska Chaloupky. PhDr. Hana Maierová, historička archivářka, nyní starostka města Turnova, do r odborná pracovnice Muzea Českého ráje v Turnově. Doc. Mgr. Richard Přikryl, Dr., geolog a vysokoškolský pedagog zabývající se nerostnými surovinami, zvětrávacími procesy v krajině i památkových objektů, Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, Přírodovědecká fakulta UK Praha RNDr. Tomáš Řídkošil, mineralog, Muzeum Českého ráje Turnov RNDr. Lenka Šoltysová, vedoucí Správy CHKO Český ráj RNDr. Václav Vávra, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně Setkal jste se už s pojmem geodiverzita? Co si pod ním představujete? Jiří Adamovič: Pod zorným úhlem geodiverzity máme zpravidla ve zvyku hodnotit určitou krajinu. Posuzovat její geologickou pestrost a geomorfologickou členitost. Nerad bych ale, aby byla geodiverzita vnímaná jen jako další úřední pojem zdůvodňující zákonnou ochranu té které lokality. Přítomnost více typů hornin na malé ploše, jejich rozpukání a zvrásnění, překotná modelace skalního reliéfu a vedle toho naopak pomalá tvorba půdního pokryvu. Taková kombinace má zásadní vliv na rozvoj živé přírody i na estetické vnímání krajiny člověkem. Martin Kříž: Pojem geodiverzita jsem nikdy neslyšel aktivně používat. Představím si pod tím pestrost druhů a typů hornin, minerálů, půd nebo geologických útvarů na určitém území. A čím pestřejší je toto geologické složení, tím různorodější porost je na něj vázán. A když rozevřeme mapu České republiky, těžko bychom hledali barvičku, která by tu chyběla. Co se geodiverzity týče, určitě se máme čím chlubit. Hana Maierová: Ano. Pod pojmem geodiverzita si představuji různorodost území z hlediska geologického. Richard Přikryl: S pojmem geodiverzita jsem se samozřejmě setkal (v odborné literatuře zejména cizojazyčné, jeden z mých studentů na toto téma vypracoval bakalářskou práci). Pod pojmem geodiverzita rozumím soubor geologických, geomorfologických, půdních a paleontologických prvků, soustav nebo systémů těchto prvků a zároveň procesů, které ovlivňují jejich vývoj v čase (tudíž sem patří i procesy atmosférické, klimatické, hydrologické a biologické). Tomáš Řídkošil: Území Česka je z hlediska geodiverzity mimořádné. Tolik rozdílů na tak malé rozloze jen tak ve světě nenajdeme. Stovky milionů let trvající vývoj vtisknul území Českého masivu jedinečnou geodiverzitu, která provází a ovlivňuje každého. Lenka Šoltysová: S tímto pojmem jsem se setkala porvé v roce 2003 v dokumentech UNESCO o Evropské síti geoparků. Běžně se používá termín biodiverzita, což zjednodušeně znamená pestrost a rozmanitost v živé přírodě. Takže pod pojmem geodiverzita si představuji pestrost a rozmanitost geologických a geomorfologických jevů či lokalit v daném území. Čím je vyšší geodiverzita v území, tím i krajina je pestřejší a bohatší druhovým složením organismů. Václav Vávra: S pojmem geodiverzita jsem se pravděpodobně již setkal při čtení nějakého textu, a chápu ho jako pojem vyjadřující míru variability geologického prostředí. Myslím si, že ho lze chápat i šířeji, protože s variabilitou geologické stavby souvisí variabilita živé přírody, např. rostlinného pokryvu. Jaký význam má ochrana geologického dědictví například v nově vznikající síti evropských a světových geoparků? Jiří Adamovič: Evropské geoparky a od roku 2004 i světové geoparky UNESCO jsou zřizovány v oblastech, kde již je příroda alespoň zčásti zákonem chráněna. Úkolem geoparků je spíš kultivace geologického dědictví a jeho zpřístupnění veřejnosti prostřednictvím různých forem osvěty, výukových programů a rozvoje šetrné geoturistiky. Proto také bývají geoparky spravovány nikoliv státem, ale místními neziskovými organizacemi. Zkušenost ze světa ukazuje, že geoparky jsou velmi životaschopným projektem. Martin Kříž: Právě vyhlašování geoparků a ochrana geologického dědictví jednak poukazuje na významné geologické 17

22 N Á Z O R Y perličky, které jen tak někde nenajdete. Jednak ukazuje, jak různorodá může být neživá příroda ve svých tvarech a barvách. A stejně jak nenávratně může zaniknout živočišný či rostlinný druh, můžeme ze světa vymazat i typický útvar, krápníkovou jeskyni, čedičové varhany či pískovcové věže. Hana Maierová: Evropské geoparky se vyznačují výjimečným geologickým bohatstvím daného území, které se stává významným předmětem odborného vědeckého bádání. Zároveň se takové území může většinou pochlubit i lokalitami zajímavými z hlediska archeologického, historického či kulturně historického. Proto se takové území může stát názornou učebnicí pro nejrůznější věkové i zájmové kategorie místních obyvatel i turistů. Toho je třeba v maximální míře využít a tyto hodnoty veřejnosti co nejvíce zpřístupnit. Zároveň ale vzhledem k výše uvedených hodnotám takové území vyžaduje zvýšenou péči a ochranu, aby bylo uchováno i pro budoucí generace. Richard Přikryl: Ochrana geologického dědictví má zásadná význam, a to nejen v nově vznikající síti evropských a světových geoparků. Každý geologický prvek v krajině si zaslouží náležitou pozornost, neboť je základem krajiny, kterou obýváme. Větší význam než samotná ochrana (resp. spíše konzervace) má však činnost vzdělávací, která upozorňuje na to, jak dané prvky vznikly, jaký mají význam pro danou část krajiny atd. Tomuto je však v České republice věnována pramalá pozornost. Tomáš Řídkošil: V důsledku intenzivního využívání zdrojů Země vzrůstá význam geologických věd i v oblasti ochrany tzv. geologického dědictví. Proto se nové iniciativy UNESCO soustřeďují do této oblasti, ve které důležitou roli hrají evropské a světové geoparky. Geoparky zahrnují lokality evropského nebo světového významu, výjimečné z vědeckých, estetických a dalších hodnot, tzv. geotopy. Myšlenka popularizace a prezentace unikátních evropských geotopů byla završena v roce 2000 na konferenci Evropských geoparků a prochází současnosti bouřlivým rozvojem. Lenka Šoltysová: Ochranu geologického dědictví považuji za skvělý nástroj k propagaci trvale udržitelného života na území geoparků formou aktivního zapojení veřejnosti, místních komunit a vědeckých institucí. Václav Vávra: Někdy se mi zdá, že ochrana významných geologických jevů a památek silně zaostává za ochranou živé přírody. Přitom geologická stavba určitého území je často rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje např. mikroklimatický ráz určitého stanoviště, a tím i jeho biodiverzitu. Které místo v České republice, v Evropě či ve světě je vaše oblíbené z hlediska své geologické tvářnosti? Jiří Adamovič: Těžko mluvit o konkrétním místě. Z pískovcových oblastí se nejraději vracím do navenek neokázalé a přitom krásně harmonické krajiny Kokořínska. Skalnatá údolí tu na mě působí jako řetízky drobných vědecky nesmírně zajímavých perliček. Když se pískovců nabažím, vyrážím na několik dní do hloubi brdských nebo křivoklátských lesů. Nechám se unést krajinou jako takovou a často ani nevnímám, jaké horniny mám právě pod nohama. Martin Kříž: Asi v sobě nezapřu především milovníka bílé vápencové Pálavy. Jako brněnský patriot samozřejmě neopomenu Moravský kras. No a pokud bych chtěl vystupovat spíš jako vlastenec, určitě zmíním Pravčickou bránu v Českém Švýcarsku (která je pro cizince asi zajímavější než naše pověstné hory Říp a Blaník). Hana Maierová: Pro mě zůstává doposud tím nejkrásnějším a nejzajímavějším územím Český ráj. Richard Přikryl: Oblíbených míst je celá řada. Na domácí půdě to jsou například pískovcová skalní města české křídové pánve, vulkanismem podmíněná krajina severozápadních Čech nebo vápencová bradla na Moravě. V Evropě lze stále objevovat řadu pozoruhodných krajin, které mohou sloužit jako učebnice geologie na Iberském poloostrově, ve Skandinávii, Skotsku, v alpských zemích anebo poměrně málo známá, ale geologicky nesmírně pestrá Sardinie. Tomáš Řídkošil: V České republice jsou to ta místa, jejichž geologická tvářnost byla co možná nejméně zasažená civilizací. V Evropě přidám Alpský oblouk, Skandinávii, Střední až Polární Ural a ve světě severozápad USA, v Asii Altaj, Sajany a Kamčatku. Lenka Šoltysová: V České republice mým oblíbeným místem je samozřejmě Český ráj a Železné hory, v Evropě Alpy a ve světě Himálaje. Václav Vávra: Není třeba chodit nijak daleko, v České republice můžeme studovat geologii v unikátně širokém rozsahu nejen s ohledem na geologický věk, ale i variabilitu geologických jevů a procesů. Např. vulkanismus je zde zastoupen od proterozoika až po vulkány staré několik stovek tisíc let. Najdeme u nás velké množství geologických lokalit, které určitě zaslouží pozornost a možná i přiměřený stupeň ochrany. Já osobně mám velmi blízký vztah k severní oblasti republiky od Lužických hor přes Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory až po Jeseníky. Připravila Hana Kolářová Foto Václav Cílek 18

23 N Á Z O R Y DĚTSKÝ DOMOV SMOLINA I MALÁ MYŠ POMŮŽE VELKÉMU LVU V našem dětském domově máme velké množství různých činností, aktivit a projektů, mezi kterými zaujímá důležité místo právě enviromentální výchova. Mimo jiné se aktivně a hlavně prakticky věnujeme otázce odpadů. Před lety jsme se i u nás pustili do jejich třídění třídíme PET láhve, hliník, sklo i starý papír. Vytříděné plasty i sklo pak pravidelně odnášíme do speciálních kontejnerů na návsi, papír ukládáme a připravujeme na každoroční velký sběr. A protože žijeme ve čtyřech samostatných rodinkách, má každá z nich ve svém bytě místečko, kam tyto odpady ukládá do připravených nádob. Postupem času v našem dětském domově vznikl i přírodovědný kroužek no, jsme spíše přátelé a ochránci přírody a jeho členové mají jednotlivé produkty třídění na starosti. Jeden zodpovídá za papír, jiný za hliník a další třeba za sběr a sušení pomerančové kůry. To však neznamená, že ostatní nečinně přihlížejí. Svým způsobem jsme zapojeni všichni děti i dospělí, bez kterých by to nešlo. Velmi nás těší, že ve svém snažení nezůstáváme osamoceni. Daří se nám do uvedených ak- tivit zapojit občany Smoliny, příznivce i známé. Úzce spolupracujeme také s našimi dlouholetými kamarády ze ZO ČSOP Kosenka ve Valašských Kloboukách. Dvakrát ročně organizujeme společně s obyvateli Smoliny velký sběr starého papíru a na svém kontě máme tolik kilogramů, že je začínáme přepočítávat na tuny. Jednou ročně odvážíme drobný hliníkový odpad a odesíláme sušenou pomerančovou kůru. Každé jaro vyrážíme do terénu a uklízíme příkopy u cesty, která vede do naší vesnice. Ani byste nevěřili, co všechno už jsme našli. Nepořádku je vždycky několik pytlů, které díky pomoci města Valašské Klobouky končí na nedaleké skládce. Tyto akce však jsou jen vyvrcholením každodenního snažení všech obyvatel našeho dětského domova. Pomáháme přírodě podle svých sil a schopností. Protože však víme z vlastních zkušeností, že nejde všechno hned a jednoduše, rádi bychom povzbudili ty, kdož váhají. Nebojte se a začněte třeba se sběrem starého papíru. Zcela jistě narazíte na nějaké problémy a překážky, ale když se kolem sebe rozhlédnete, určitě najdete spřízněné duše, které vám ochotně poradí a pomohou. Ani ve Smolině nemáme patent na rozum (a vlastně ho ani nehledáme), ale víte přece, že v jedné pohádce se říká, že i malá myš může velkému lvu pomoci. Eva Sáblíková, teta-vychovatelka, Dětský domov Smolina ZŠ a PrŠ při Dětském domově, Smolina 16, Valašské Klobouky KLUB UNESCO KROMĚŘÍŽ KLÍČ K UDRŽITELNÉMU ROZVOJI Pánem a majitelem planety Země lidstvo prostě je... Příroda se stala součástí lidského světa, protože Země je planetou lidí a lidským světem. Odpovědnost za ni prostě máme. Odpovědno je lidstvo jako celek i každý jednotlivě. Týká se to nejen představitelů států, institucí podniků, ale každého občana v jeho soukromém a veřejném životě... [J. Hoffner, D. E. Lohse] Pohled odborníků na problematiku trvale lávání mohou být položeny základy znalostí, udržitelného rozvoje vystihuje jádro věci. dovedností a postojů jednotlivce vůči dlouhodobým V poslední době se pojem trvale udržitelný rozvoj nebo trvale udržitelný život skloňuje stále častěji a častěji. Intenzívně se jím zabývá mnoho organizací, probíhají odborné diskuse a konference, které řeší nejen otázky ekologie, ale i sociální nebo ekonomickou problematiku, protože cílem strategie je dosáhnout stavu, kdy lidstvo nepřekračuje při uspokojování svých hodnotám, které k trvale udržitelnému rozvoji vedou. Kroměřížský klub UNESCO ve spolupráci se Základní školou U Sýpek Kroměříž vyhlásil v rámci projektu Výchova a osvěta klíč k udržitelnému rozvoji II výtvarnou soutěž pro žáky základních, středních a základních uměleckých škol s názvem O nejlepší návrh plakátu materiálních, duchovních a kulturních potřeb propagující myšlenky trvale udržitelného kapacitu prostředí a zachovává přitom příznivé podmínky pro život dalších generací. Názory se občas rozcházejí, ale všichni se shodují na tom, že nezastupitelnou úlohu v tomto procesu hraje výchova a osvěta. V rámci všeobecného vzděrozvoje. Z 97 zaslaných prací bylo vybráno 21 návrhů. Na slavnostní vernisáži 29. ledna 2007 v obřadní síni Městského úřadu Kroměříž byli oceněni autoři nejúspěšnějších plakátů, které budou použity k propagaci myšlenek trvale udržitelného rozvoje. Klub UNESCO Kroměříž v návaznosti na výtvarnou soutěž sestavil anketu, která má reflektovat názory a postoje občanů. Dotazník je k dispozici na internetových stránkách klubu, ve školách, vybraných institucích a ve vybraných veřejných prostorách města. Mgr. Lenka Rygálová, učitelka ZŠ U Sýpek Kroměříž Upraveno (red) 19

24 DIDAKTIKA DO BŘICHA PÁLAVY Ekologický vzdělávací program Centra ekologické výchovy Pálava o geologii je vhodný do učebny. Nyní je také součástí terénního programu na dně turoldského lomu a při programu využíváme naši expozici hornin pod širým nebem. Výchovný cíl: Vztah ke krajině a krajinnému rázu, naučit se vnímat a vážit si genia loci. Získat vztah nejen k živé přírodě, ale i k přírodě neživě, ke geologickým útvarům, horám, jeskyním apod. Výukový cíl: Dát žákům obecné povědomí o stavbě zemské kůry, naučit je rozpoznávat základní druhy horniny a nerostů, přiblížit jim vznik Pálavy a naučit je pracovat s vrstevnicovým zobrazením na mapě. Nároky na prostor: Dvě učebny vybavené stoly a židlemi, igelitové ubrusy. Trvání: 120 minut (bez přestávky). Věk dětí: druhý a třetí stupeň (od 6. tříd po gymnázia). Počet na lektora: 5 15 žáků. Průběh programu Úvod: Země je 4,5 miliard let stará planeta. Než tu vznikl život, formovalo se jádro, jednotlivé vrstvy pláště, vznikl Měsíc. Zhruba před 200 milióny lety v druhohorách se starý prakontinent Pangea roztrhal a pomalu vznikaly dnešní kontinenty. Objevovala se pohoří a zase zanikala, měnil se reliéf krajiny. O tom všem si dnes budeme povídat. Aktivita 1 úvod geologie: Země je složená z hornin. Vzduch, voda, všechny kameny, ale i ropa a plyn jsou horniny. Vznikaly různým způsobem v různých podmínkách a různé době. Horniny jsou potom směsí nerostů. Nerost je látka, kterou můžeme vyjádřit chemickým vzorcem, má charakteristické vlastnosti, tvar, barvu apod. Nerosty mohou tvořit krystaly. Horniny, které jsou tvořeny celé z jednoho nerostu, nazýváme stejnorodé. Například ve vápenci (hornina) je z 99 % obsažen kalcit (nerost). Nejjednodušší nerosty jsou jednotlivé prvky. Takto samostatně se vyskytuje třeba síra, některé kovy (měď, zinek, zlato, stříbro), uhlík v podobě uhlí, grafitu či diamantu. Ostatní nerosty mají jednoduché vzorce SiO 2 (křemen), CaCl (sůl kamenná), H 2 O (voda - čistá, destilovaná). Většinou jde ale o složité vzorce na bázi křemičitanů, oxidů, sulfidů, chloridů apod. Směsi nerostů jsou horniny. VYVŘELÉ HORNINY (MAGMATICKÉ) Vyvřelé horniny vznikají krystalizací přirozené silikátové taveniny označované jako magma. Podle toho, v jakých podmínkách k této krystalizaci dochází, se vyvřelé horniny rozdělují na horniny hlubinné, žilné a výlevné. Když zůstane magma v hloubce uvnitř zemské kůry, dochází vlivem postupného ochlazování ke vzniku různých typů hlubinných vyvřelých hornin, v závislosti na výchozím složení magmatu. Tyto horniny bývají hrubozrnné, jednotlivé minerály měly dostatek času (v řádech milionů let) vykrystalizovat. V geoparku na Turoldu najdete žulu (granit), granodiorit a syenit, seřazené podle klesající kyselosti. Pokud magma postupuje podél tektonických trhlin směrem k zemskému povrchu, vznikají po utuhnutí magmatu na těchto puklinách deskovitá tělesa, která se nazývají žíly, tvořené žilnými horninami. Na rozdíl od hornin hlubinných jsou žilné horniny jemnozrnnější, minerály neměly tolik času na krystalizaci. Jakmile magma dosáhne až k zemskému povrchu a dojde k jeho výlevu, vznikají horniny výlevné, označované též jako vulkanity. K jejich ochlazení dochází velmi rychle, horniny jsou jemnozrnné, obsahují mikrokrystalickou a často i sklovitou fázi (minerály nestihly vykrystalizovat). Patrné jsou vyrostlice minerálů, které vznikly dříve v zemské kůře. Jako zástupce vulkanitů jsme vybrali čedič s jeho typickou sloupcovou odlučností, která vzniká při rychlém tuhnutí magmatu. USAZENÉ HORNINY (SEDIMENTÁRNÍ) Na vzniku usazených hornin se podílí hlavně tyto faktory: zvětrávání hornin (vyvřelých, přeměněných nebo i starších usazených), jejich transport, usazování a zpevňování (diageneze). Podle prostředí, ve kterém usazování probíhá, můžeme rozlišit sedimentaci na pevninách a sedimentaci v mořích. Mořského původu je převážná část sedimentů. Usazování zde probíhá chemickou i biochemickou cestou a mechanickým tříděním částic přinesených z pevniny. Sedimentace na kontinentech může probíhat jednak na souši (sedimenty eolické vzniklé činností větru, sedimenty svahové a sedimenty ledovcové), jednak pod vodou (říční, jezerní a sedimenty pobřežních lagun). Mechanicky usazené a zpevněné horniny jsme v geoparku na Turoldu poskládali podle velikosti zrna od jílovité břidlice, přes drobu, pískovec až po slepenec. Zvlášť jsou umístěny biochemicky vzniklé vápence a travertin. PŘEMĚNĚNÉ HORNINY (METAMORFOVANÉ) Přeměněné horniny vznikají přeměnou vyvřelých, usazených nebo starších přeměněných hornin. Metamorfóza je složitý proces, při kterém dochází k přizpůsobování již existujících hornin novým fyzikálně- -chemickým podmínkám (zvláště změnám teploty, tlaku a chemismu), do nichž se dostávají během geologických procesů. Metamorfóza hornin probíhá v pevném stavu a v hornině vznikají nové, metamorfní minerály. Podle stupně intenzity metamorfózy rozlišujeme metamorfózu slabou, střední a silnou, podle rozsahu se dělí na regionální (oblasti tisíce km 2, trvání miliony let) a lokální (mnohem menší území a kratší časová období). Z našich metamorfitů v geoparku na Turoldu najdete mramor, ruly a ambfibolit. (Více o geoparku na Turoldu v rubrice Inspirace.) 20

25 D I D A K T I K A Aktivita 2 vznik hornin: Pomůcky: kartičky Typy hornin, šipky, geologická mapa. Žáci dostanou kartičky s typy hornin: Vyvřelé, Usazené a Přeměněné, je jim vysvětleno, jak která hornina vzniká. Potom dostanou šest šipek a mají je rozmístit mezi jednotlivé kartičky tak, aby bylo zjevné, jak se jedna hornina může přeměnit na jinou. Každá hornina se může vytavit, usadit či přeměnit, takže výsledkem budou všechny varianty a žáci každou šipku okomentují. Pozor! Například i z usazené horniny může vzniknout jiná usazená (například omíláním štěrku až do velikosti písku) a podobně je tomu i u ostatních typů hornin. Na geologické mapě si jednotlivé typy hornin ukážeme a řekneme si, jak vznikly. Aktivita 3 poznávání nerostů: Pomůcky: sada nerostů, určovací tabulka, pomůcky na určování tvrdosti, 1M kyselina chlorovodíková. Žáci kladou na určovací tabulku vzorky nerostů a hornin, na každém políčku je kámen teoreticky popsán, uvedena jeho tvrdost, barva, vryp apod. Pomocí připravených pomůcek žáci určují jednotlivé vzorky. Aktivita 4 jeskyně: Pomůcky: určovací tabulka (resp. její rubová strana s vyobrazením jeskyně), kartičky s názvy jednotlivých útvarů. Na připravený obrázek jeskyně kladou žáci kartičky s popisem jednotlivých krasových útvarů, ať už povrchových (závrt, škrap, ponor, vývěr) nebo podzemních (stalagmit, stalaktit, komín, sifon). Řekneme si, čím se zabývá speleologie, jak jeskyně vzniká Aktivita 5 rozpad Pangei: Pomůcky: modré A3 podle počtu žáků, nakopírovaná Pangea s obrysy budoucích kontinentů. Žáci rozstříhají Pangeu a jako puzzle ji opět složí uprostřed svého modrého papíru, potom roztahují kontinenty až do podoby dnešního světa. Na konci aktivity zkontrolujeme, komu se podařilo nejlépe se přiblížit dnešní mapě světa. Oříškem je Indie, která putovala samostatně, Ameriky, které se srážely až později, poloha Afriky vůči Euroasii i pootočení Austrálie. Žáci potom kontinenty přilepí na papír a hotovou pomůcku si odnesou domů. Aktivita 6 úvod geomorfologie: Pomůcky: obrázek Tater a Krkonoš, fotky geologických útvarů. Díky tomu, že do sebe neustále naráží litosférické desky, kontinenty se pohybují a řeky zařezávají do údolí, některé hory ještě stále rostou. Největší seismickou aktivitu najdeme v oblasti kolem Sumatry, kde se indická deska zasouvá pod desku euroasijskou a postupně rostou Himaláje. Tento efekt bohužel doprovázejí mohutná zemětřesení a tsunami (připomenout rok 2004). Ukážeme si dva obrázky starého a nového pohoří (žáci hádají, které je starší). Jako příklad si vezmeme Krkonoše (staré prvohorní hory, ohlazené ledovci) a Tatry, relativně mladé třetihorní pohoří, kde ještě nemohla eroze tak dramaticky ovlivnit podobu reliéfu. Co taková eroze umí, si ukážeme na pohlednicích: viklan, mrazový srub, skalní město, moréna, ledovcové jezero, kaňon, jeskyně. Povíme si také, jak právě Pálava vznikla specificky jako tzv. bradlo. Aktivita 7 model Pálavy: Pomůcky: vlhký písek (5 litrů), model Pálavy s vyznačením vrstevnic, 3 sady pomůcek pro modelování terénu: (vrstevnicová mapa, turistická mapa, dvě pravítka, špejle, plastelína, kartičky s označením vrcholů kopců a obcí), kresba reliéfu Pálavy. V této aktivitě vytvoříme model Pavlovských vrchů z písku. Nejdříve žákům vysvětlíme postup, zdůrazníme, že měřítko mapy 1: je menší než výškové měřítko 1:10 000, aby byly rozdíly výšek patrnější. Na mapě je uvedena nadmořská výška důležitých bodů, kde se láme terén (vrcholy, sedla, změna sklonu svahu, údolí...), v těchto místech žáci vztyčí špejle (pomocí plastelíny je umístí svisle) v poměru měřítka (to znamená 1cm na každých 100 m). Když mají celý model pomocí špejlí vynesený, zasypeme jednotlivé špejle až po vrch pískem, dotvoříme prstem svahy uplácáme nerovnosti a model je hotový. Je vhodné vrchol každé špejle nabarvit červeně, aby, až budeme terén zarovnávat po toto místo, byly body stále patrné. Podle turistické mapy a kartiček žáci označí významné vrcholy, skály (z bílých kamínků), vyznačí obce, případně komunikace (provázkem), rezervace (zelenou bavlnkou), turistické značky apod. Vyhodnotíme práci a zopakujeme si, co je to vrstevnice, sedlo, spádnice údolnice, hřbetnice apod. Martin Kříž, CEV Pálava 21

26 D I D A K T I K A CESTA DO PRAVĚKU Ekologický vzdělávací program Centra ekologické výchovy Pálava o paleontologii je vhodný zejména do učebny. Lze ho ale učit i v lomu, kde se zkameněliny vyskytují, a program se může doplnit jejich hledáním. Výchovný cíl: Uvědomění si, že život se vyvíjí, že se postupně měnil do dnešní podoby a my bychom k tomuto procesu měli mít patřičnou úctu a ovlivňovat vývoj druhů jen pozitivně. Výukový cíl: Naučit se pracovat s časovou osou, uvědomění si souvislostí ve vývoji rostlin, živočichů i krajiny. Nároky na prostor: Dvě učebny vybavené stoly a židlemi, igelitové ubrusy. Trvání: 120 minut (bez přestávky) Věk dětí: Od 3. třídy po 9. třídu ZŠ. Počet na lektora: 5 15 žáků. Průběh programu: Úvod: Děti se dozví, jak vznikají zkameněliny a v čem spočívá práce paleontologa. Prohlédnou si geologickou mapu CHKO Pálava a hledají na ní místa nálezů pozůstatků pravěkých živočichů. Je tu řada nalezišť schránek a pozůstatků měkkýšů, korálů či žraločí zuby z období třetihor. To svědčí o tom, že zde bylo v tomto období mělké teplé moře a Pavlovské vrchy byly vlastně ostrovem. V jurském vápenci lze navíc najít i druhohorní fosilie. Aktivita 1 Pravěké plátno: Pomůcky: několikametrové plátno vývoje života na zemi (krajina a rostliny), kartičky s vyobrazením pravěkých zvířat. Před dětmi je rozmotáno barevné plátno znázorňující vývoj krajiny v jednotlivých historických etapách vývoje planety Země. Od prvohor a moře, v němž život začal, až po dnešní čtvrtohory s dobami ledovými. Dětem se ukáží základní mezníky na přelomu jednotlivých etap, znázorní se, kde začíná vznik planety Země (několik metrů před plátnem). Poté jsou dětem rozdány obrázky pravěkých zvířat z jednotlivých etap a ony se je snaží správně rozmístit na plátno. Na závěr zkontrolujeme, zda a jak se jim to povedlo a znovu si připomeneme, jak evoluce postupovala. Aktivita 2 Paleokonference: Pomůcky: popis zvířat, rozložené kostry (stavebnice), návody na složení, plastelína (na slepení koster, pokud na sebe nenasedají), atlas pravěkých zvířat. Před paleontology je vysypána směs rozložených dřevěných koster velkých obratlovců (stegosaurus, pterodaktyl, mamut, apatosaurus a triceratops). Kost- ry jsou od sebe barevně odlišeny. Děti dostanou popis zvířete, vyberou si obrázek s názvem a dostanou návod na sestavení stavebnice. Podle barev si vyberou kostru, sestaví ji a v literatuře o zvířeti nastudují co nejvíc informací. Na následující paleontologické konferenci každá skupina představí své zvíře, zařadí ho do vývojové etapy (podle toho, co z literatury vyčtou). Po skončení konference se ještě jednotlivých týmů ptáme, které zvíře je nejstarší, největší, savec či plaz, býložravec, masožravec Aktivita 3 Časová osa: Pomůcky: časová osa. Děti dostanou zalaminované karty s názvy geologických období (prvohory kambrium, ordovik až po čtvrtohory) a obrázky živočichů, typických pro tato období. Jejich úkolem je poskládat časovou osu a přiložit k jednotlivým obdobím příslušné obrázky. Zvládají to i mladší děti s mírnou pomocí. Pomocí časové osy je dobře vidět, jak dlouho trvala jednotlivá období a jak se vývoj postupně zrychluje. Aktivita 4 Geologická mapa: Pomůcky: geologická mapa CHKO Pálava, zkameněliny z okolí Pavlovských vrchů. Pomocí geologické mapy děti nacházejí zkameněliny, určují jejich stáří a přemýšlejí, jak by se na dané místo mohly dostat. Zda pochází z mělkých částí třetihorního moře, které Pálavu obklopovalo, nebo jsou to druhohorní zkameněliny usazené v jurském moři, když vznikal ernstbrunský vápenec. Nebo zda nejde o čtvrtohorní pozůstatky jeskyních medvědů a mamutů. Aktivita 5 Sádrové odlitky: Pomůcky: lukoprenové formičky na odlitky zkamenělin, sádra, voda, misky, špachtle na míchání. Děti si prohlédnou zkameněliny z místního naleziště. Potom si každý vybere formičku, rozmíchá sádru na kaši a vyrobí vlastní zkamenělinu. Každý si vyrobí 2 4 sádrové odlitky, které si popíše. Děti si vyklopí své odlitky a odnesou si je domů, kde si je mohou barevně dotvořit. Martin Kříž, CEV Pálava 22

27 D I D A K T I K A JAK NA ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRŮŘEZOVÉ TÉMA ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (1) Vážená paní učitelko, vážený pane učiteli, časopis Bedrník, dvouměsíčník určený zejména vám, pedagogům a pracovníkům středisek ekologické výchovy, již dobře znáte. Avšak od prvního čísla letošního roku v něm najdete navíc pravidelné články úzce související s probíhající školskou reformou, konkrétně se začleňováním průřezového tématu Environmentální výchova do školních vzdělávacích programů. V tomto úvodu k sérii článků vám představujeme nový projekt Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina (SSEV Pavučina) a jeho členských středisek s názvem Metodická a informační podpora při začleňování environmentální výchovy do školních vzdělávacích programů. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. A co nabízí právě vám? Jednou z hlavních aktivit projektu je poskytování konzultací a přímé pomoci pedagogickým pracovníkům v následujících oblastech: pomoc při plánování environmentální výchovy (EV) na školách (stanovení cílů, ke kterým směřujete, výběr vhodných metod a forem výuky) pomoc při vlastní realizaci a vyhodnocování EV na školách (poskytování informací, pomoc při realizaci konkrétních projektů, aktivit apod., metody hodnocení realizace EV) pomoc v oblasti strategického plánování a týmové práce jako nezbytné podmínky pro kvalitní začlenění průřezových témat. Konzultace a přímá pomoc jsou poskytovány úplným základním školám a nižším stupňům gymnázií z celé České republiky vyjma hlavního města Prahy (podmínka ESF), a to zdarma. Zajišťují je vybraná střediska ekologické výchovy (SEV), resp. jejich pracovníci, kteří mají bohaté zkušenosti s realizací environmentální výchovy a kteří navíc prošli rozsáhlým vzdělávacím cyklem zaměřeným na problematiku školské reformy. Konzultanti rozumí pojmům Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, školní vzdělávací program, klíčové kompetence, očekávané výstupy, vzdělávací oblasti a obory, průřezová téma- Kraj Středisko Adresa Telefon www Konzultanti Jihočeský Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia ZČ HB Forest NIDM MŠMT, CEV Dřípatka Jizerská 4, České Budějovice Rumpálova 402, Prachatice Mgr. Helena Kujanová Mgr. Tomáš Smrž Mgr. Helena Klimešová DiS. Silvie Jánošťáková DiS. Vlasta Mrázová Jihomoravský Centrum ekologické výchovy Pálava ZO ČSOP 56/15 Náměstí 32, Mikulov Rezekvítek Kamenná 6, Brno PhDr. Eva Řezáčová Mgr. Milica Sedláčková Karlovarský Plzeňský Občanské sdružení Ametyst Koterovská 84, Plzeň Mgr. Lenka Navrátilová Bc. Tomáš Pruner Bc. Anna Vlachovská Mgr. Krumlová Hana Liberecký Zoologická zahrada Liberec, příspěvková organizace, SEV Divizna Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje, příspěvková organizace Masarykova 1347/31, Liberec Oldřichov v Hájích 5, Ing. Aleš Kočí Lenka Dědková Dipl.Ek. Miroslava Nováková Ing. Tereza Bezděková Ing. Klára Hrubá Moravskoslezký Vita o.s. Nádražní 29, Ostrava Mgr. Pavel Matějka Tereza Jakubková Alena Šámalová Mgr. Kateřina Kohoutová 23

28 D I D A K T I K A ta, zejm. průřezové téma Environmentální výchova apod. Orientují se v aktuálním dění na poli EV v ČR, umí využívat různé metody práce, plánovat projekty, zajišťovat informace. Do projektu je zapojeno celkem 16 členských středisek a kancelář SSEV Pavučina s 46 konzultanty (seznam středisek spolu s kontakty je uveden v tabulce). Pokud byste nějakou pomoc výše uvedeného charakteru uvítali, kontaktujte telefonicky, em nebo osobně některé ze středisek (nejlépe to nejbližší), jeho pracovníci vám ochotně a rádi vyjdou vstříc, aby vám pomohli překlenout období změn. Projekt přináší i řadu dalších zajímavých aktivit. Díky němu budete v roce 2007 a částečně i v roce 2008 dostávat časopis Bedrník a další metodické a informační materiály v rámci pravidelných dvouměsíčních rozesílek (školy registrované v síti M.R.K.E.V.). Získáváte tak přístup k aktuálním informacím z oblasti EV, ochrany životního prostředí, udržitelného rozvoje, k regionálním aktivitám apod., který je nezbytný pro kvalitní realizaci EV na školách. Dále pro vás střediska připravují regionální (krajská) setkání k vzájemné výměně nově nabytých, ale i dlouholetých zkušeností, získání námětů a inspirace pro realizaci EV a všech činností s tím spojených. Většina z nich proběhne na podzim letošního roku a o termínech a místech konání vás budeme na stránkách Bedrníku průběžně informovat. V případě jakýchkoli dotazů a nejasností kontaktujte SSEV Pavučina, Senovážné náměstí 24, Praha 1, PSČ , tel , Bc. Renata Konupková, koordinátorka projektu Mgr. Lenka Daňková, ředitelka SSEV Pavučina Olomoucký Sluňákov centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. Skrbeňská 669/70, Horka nad Moravou kov.cz, Mgr. Helena Nováčková Mgr. Michal Bartoš Mgr. Petra Koppová Pardubický Ekocentrum Paleta Štolbova 2665, Pardubice Mgr. Lada Pecharová Ing. Ondřej Zeman Středočeský ZO ČSOP Vlašim Pláteníkova 264, Vlašim Mgr. Kateřina Červenková Mgr. Petra Macháčková Mgr. Lenka Suchanová Ústecký Královéhradecký Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory Sever, Brontosaurus Krkonoše Horní Maršov 127, Bc. Karin Richterová Ing. Jaromír Kvasnička Bc. Lenka Hronešová JUDr. Hana Kulichová RNDr. Jiří Kulich Vysočina Chaloupky, o.p.s., školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání Kněžice 109, Okříšky Mgr. Květoslava Burešová Ing. Martin Kříž Mgr. Markéta Navrátilová RNDr. Jozef Zetěk Alcedo středisko volného času Vsetín Záviše Kalandry 1095, Vsetín Jana Čechová Bc. Jaroslav Hlinský Zlínský ZO ČSOP Ekocentrum Čtyřlístek Soudní 1, Zlín Mgr. Renáta Velecká ZO 60/03 Planorbis ČSOP Kroměříž Vrchlického 2859, Kroměříž planorbis Mgr. Kamil Navrátil Praha Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina (pro pedagogické pracovníky působící ve všech ostatních krajích vyjma hl. m. Prahy) Senovážné náměstí 24, Praha Bc. Renata Konupková Mgr. Lenka Daňková Mgr. Júlia Sokolovičová Mgr. Blanka Toušková Václav Broukal 24

29 KALENDÁŘ 1. duben 30. červen 2007 KŘIVOKLÁTSKO Výstava fotografií Luďka Švorce ke stejnojmenné publikaci. Úterý až neděle 9 15 hodin, Informačně vzdělávací středisko Budy, Křivoklát. IVS Budy, Křivoklátsko o.p.s., nám. Svatopluka Čecha 82, Křivoklát, tel , , www. is-krivoklat.cz duben 2007 OVOCNÁŘSKÝ KURZ Sady, stromořadí či solitérní ovocné dřeviny jsou významnými biotopy a zdroji ekologické diverzity. Představují klasiku krajiny, její přírodní i kulturní dědictví. Úvodní blok vzdělávacího cyklu Ovocné dřeviny v krajině, další bloky jsou připraveny na květen, červen, září a říjen. Kurz kombinuje teorii s praxí. Centrum Veronica, Hostětín 86, Bojkovice, tel , 14. duben 2007 ČELECHOVICKÉ LOMY Geologická exkurze pro veřejnost. Návštěva lokality s výskytem střednědevonských vápenců, doklad karbonátové sedimentace v klidné zátoce tropického moře před více než 350 miliony roků. Lokalitu navštívil v 2. pol.19. století Joachym Barrande, druhý nejvýznamnější paleobiotop v ČR. V blízkosti ve starém lomu u Stařechovic souvrství spodnokarbonských drob a slepenců. Koniklece v lomu Vápenice. Provází Ing. Václav Kopečný. Sluňákov centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., 18. duben 2007 ŽIVÁ ZAHRADA Veřejná beseda o tom jak zahradničit v souladu s přírodou. Jak se zcela obejít bez chemických prostředků a při tom nepřijít o úrodu. Jak si na zahradu přilákat pomocníky z živočišné říše. O výhodách a nevýhodách mulčování. Jak udržet půdu zdravou a jak správně kompostovat. Ekocentrum Iris, Husovo nám. 67, Prostějov, 19. duben 2007 ZDRAVÉ BYDLENÍ Ekologicky úsporné domy na bázi přírodních materiálů Přednáška z cyklu Zdravé bydlení Autor ojedinělého Manuálu ekologické výstavby Eugen Nagy se podělí se svými zkušenostmi architekta. Rozmarýnek Středisko ekologické výchovy, Brno Jundrov, tel , , duben 2007 KALOKAGATHIE......neboli Fórum výchovy ke zdraví X pořádá v Benešově u Prahy společnost Kalokagathie, s. r. o., pod záštitou kanceláře Světové zdravotnické organizace v ČR, MŠMT a hlavního hygienika ČR. Je určeno ředitelům škol a školských zařízení, pracovníkům hygienických stanic, zdravotních ústavů a krajských úřadů. Akreditace MŠMT ČR / Seminář v návaznosti na nový školský zákon respektuje především schválený Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání pro vzdělávací oblast Člověk a zdraví. PaedDr. Lenka Kubrichtová, tel , 21. duben 2007 DEN ZEMĚ PLNÝ ENERGIE Na akci na Toulcově dvoře v Praze od 15 hodin přednáška akad. arch. Oldřicha Hozmana Živé stavby a zdravé stavební materiály, celostní architektura, úspory energie a ekologie ve stavebnictví a celodenní výstava ekologických stavebních materiálů. Středisko ekologické výchovy hl. m. Prahy Toulcův dvůr, Kubátova 1/32, Praha 10 Hostivař, 24. duben 2007 EKUMENICKÁ BOHOSLUŽBA KE DNI ZEMĚ U Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Kázání Milan Horák, zpěv soubor Gabriel, po bohoslužbě beseda s diskusí. Ekologická sekce České křesťanské akademie, Vyšehradská 49, Praha 2, tel , duben 2007 ZEMĚ VE 21. STOLETÍ Trvale udržitelný rozvoj, strategie, která nesnižuje rozmanitost přírody a zohledňuje základní životní potřeby budoucích generací. Začlenění tématu do ŠVP. Aktivity pro žáky a studenty. Lektoři Pavel Nováček, UP Olomouc, Helena Nováčková, Sluňákov. Alcedo středisko volného času, Z. Kalandry 1095, Vsetín, duben 2007 ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV Exkurze především pro učitele přírodopisu, biologie, zeměpisu a ekologie. PR Skalka u Velimi. Lektor Mgr. Tomáš Kočí, Pedagogická fakulta UK Praha. Sběr fosilií metodou plavení a jejich určování. Lokalita příbojové facie České křídové pánve, jedinečný fenomén pro školní exkurzi i následné určování zkamenělin při laboratorní praxi žáků ZŠ a nižších tříd gymnázií. Účastníci obdrží studijní materiály. Jitka Rajdlová, ZČ HB Botič, SEV hl. m. Prahy Toulcův dvůr, tel: , duben 2007 BESEDY EKOLOGICKÝCH DNŮ OLOMOUC Cyklus besed Příroda, člověk, kultura, střet různých pohledů na dění a svět kolem nás. Netradiční vidění světa, otázky místo vykřičníků, nové poznatky přírodních i sociálních věd, zajímaví hosté, rozum i emoce při promýšlení lidského vztahu k přírodě. Sluňákov centrum ekologických aktivit města Olomouce, Divadlo hudby Olomouc, 1. květen 2007 EKOJARMARK EDO 2007 Osvětová akce pro veřejnost. Informace o životním prostředí, alternativní životní styl, netradiční zdroje energie, koncert, divadlo pro rodiče s dětmi na nádvoří radnice, hry pro rodiče s dětmi. Vyhlídka z radniční věže. Občané, ekologická hnutí, humanitární organizace, tradiční řemeslníci, umělci. Sluňákov centrum ekologických aktivit města Olomouce, Horní náměstí, Olomouc, 1. květen 2007 PŘÍRODNÍ ZAHRÁDKAŘENÍ Bylinkové zahrádky přednáška z cyklu o principech přírodního zahrádkaření, zákonitostech prospívajících rostlinám, živočichům i samotnému zahrádkáři. Další setkání: 8. května Zelená střecha, května Trvalkové záhony, června Přírodní ploty. Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 4, Bojkovice, tel , 2. květen 2007 NETOPÝŘI V PRAZE Seminář pro učitele přírodopisu, biologie, zeměpisu a ekologie v SEV Toulcův dvůr a Hostivařském lesoparku. Odpolední přednáška a praktické určování netopýrů podle zvuků přímo v terénu. Lektor Ing. Jan Andreska, Pedagogická fakulta UK Praha. Jitka Rajdlová, tel , květen 2007 VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU Tradiční celorepubliková ornitologická akce pro veřejnost. Ornitologická vycházka, praktická ukázka odchytu a kroužkování ptáků, poznávání ptačích hlasů v terénu. Jedna z mála příležitostí dozvědět se o ptácích víc, než co je napsané v učebnici nebo na internetu... Třemešské rybníky u Šumperka. DDM a Vila Doris Šumperk, květen 2007 PLETENÍ Z PROUTÍ Řemeslný kurz na středisku Sever v Krkonoších. Historie a tradiční nástroje košikářů, základní informace o vrbovém proutí, technika pletení z vrbového proutí, tvary košíkářských výrobků. Budete si moci vytvořit svůj vlastní košík. Středisko Sever, Horní Maršov, Lucie Vasilevová, tel

30 K A L E N D Á Ř 7. květen 2007 DÍTĚ A ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Mezinárodní konference v Českých Budějovicích. Pořádá Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, Rosa společnost pro ekologické informace a aktivity. Porovnání důsledků používání látkových a jednorázových plen z hlediska vlivu na zdraví dítěte i z hlediska dopadu na stav životního prostředí. Součástí konference zamyšlení nad alternativními způsoby výchovy dítěte a praktické zkušenosti maminek. Mgr. Helena Kujanová, CEGV Cassiopeia, tel , 10. květen 2007 ODSUN NA JESENICKU......jizvy v krajině i lidech. O proměnách tváře Jesenicka v nejbližší historii vypráví spisovatel a historik Tomáš Knopp. Veřejná beseda Hnutí Brontosaurus Jeseníky Ekoporadna Hnutí Brontosaurus Jeseníky, květen 2007 ČESKOBUDĚJOVICKÁ PÁNEV Exkurze do jižních Čech pro učitele přírodopisu, biologie, zeměpisu, dějepisu, ekologie. Lokality zajímavé botanicky a zvláště ornitologicky. Lektor Ing. Jan Andreska, PedF UK Praha, katedra biologie. Jitka Rajdlová, tel , 15. květen 2007 PROSTOR, VLASTNICTVÍ A SVOBODA Beseda s ing. Ivanem Dejmalem v Klášteru Emauzy v Praze. Ekologická sekce České křesťanské akademie, Vyšehradská 49, Praha 2, tel , květen 2007 ETOLOGIE ZNÁMÁ NEZNÁMÁ Etologie je oborem, který se rychle rozvíjí. Cílem semináře je seznámit účastníky s možnostmi teoretické i praktické výuky etologie ve školách, naučit je využívat vhodné aktivity, metodiky, pracovní listy a pomůcky. Absolventi semináře sestaví etogram, se kterým budeme dále pracovat. Celý seminář bude zaměřen především na praktickou interaktivní výuku etologie. Pro učitele přírodopisu, biologie a ekologie. SEV Toulcův dvůr, Kubatova 1/32, Praha 10 Hostivař. Ing. Lenka Skoupá, tel , 16. květen 2007 NOČNÍ ŽIVOT V LITOVELSKÉM POMORAVÍ Vycházka do přírody. Nevšední zážitek při průchodu nočním lesem. Před procházkou poslech zvuků sov, netopýrů, žab a lesní zvěře s komentářem. Provází RNDr. Jiří Šafář, vedoucí agentury ochrany přírody a krajiny. Centrum Sluňákov, Skrbeňská 70, Horka nad Moravou, 16. květen 2007 KVĚTENA PRAŽSKÝCH CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ V Praze se nachází řada maloplošných chráněných území se zajímavou květenou. PR Roztocký háj Tiché údolí je velmi vhodné pro praktickou výuku botaniky. Exkurze pro učitele přírodopisu, biologie, zeměpisu a ekologie. Lektor Ing. Karel Boublík, Botanický ústav AV ČR v Průhonicích Jitka Rajdlová, tel , květen 2007 VENKOVSKÁ KRAJINA Mezioborová konference Venkovská krajina 2007 v rámci projektu Zelená pro Zlinský kraj - environmentální vzdělávání jako cesta k udržitelnému rozvoji. Centrum Veronica, Hostětín 86, Bojkovice, tel , 25. květen 2007 KAM S DĚTMI V PRAZE ZA PŘÍRODOU Seminář pro učitele druhého stupně ZŠ představí vybrané zajímavé přírodní území v Praze, kam lze naplánovat školní exkurzi. Na trase bude předvedena řada zábavných aktivit z botaniky, zoologie, geologie i historie, které lze použít pro žáky. Účastníci obdrží také pracovní listy využitelné pro výuku v terénu. Pavla Novotná, tel, , květen 2007 BLAHO LABUŽNÍKOVO Akce Příroda 2007, pracovně vzdělávací víkend, práce pro ovocné sady na místech zaniklých vesnic, Vlčice v Rychlebských horách. Hnutí Brontosaurus Jeseníky, 26. květen 2007 VÍTEJTE NA PÁLAVĚ Exkurze v CHKO Pálava pro zájemce o místní přírodu do NPR Děvín. Akce pro širokou veřejnost v rámci Evropského dne parků. Sraz v na hradě Děvičky nebo u studánky, zdarma. CEV Pálava ZO ČSOP 56/15, Náměstí 32, Mikulov. Tel , , , , květen 2007 ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V PŘÍRODĚ CEV Dřípatka v Prachaticích ve spolupráci s dalšími partnery pořádá konferenci Environmentální vzdělávání a výchova v přírodě ke 40. výročí založení Školní přírodní rezervace Pod vyhlídkou (první v ČR a jedné z nejstarších v Evropě) a mezinárodní seminář Zřizování a využívání účelových ekopedagogických ploch. Určeno zejména pedagogickým pracovníkům. Význam a pojetí EV v přírodě, porovnání představ a zkušeností terénní výuky starší a mladší generace ekopedagogů. Prohlídka naučné stezky ZŠ Zlatá stezka Prachatice, exkurze do Bavorského národního parku nebo NP Šumava, Školní přírodní rezervace Pod Vyhlídkou u Prachatic. Helena Klimešová, CEV Dřípatka, Prahachatice, 30. červenec 5. srpen 2007 ŘEMESLNÉ LÉTO NA RYCHTĚ Dva běhy kurzu (druhý srpna 2007) inspirovaného životem a zvyky Keltů. Zahrnuje techniky tkaní na stavu, drhání, tkaní na karetkách, práci s mědí, kůží, hlínou a dalšími přírodními materiály. Je doplněn přednáškami. Lektorky: Zuzana Arsenjevová, Alena Uhříčková. Probíhá na Rychtě Krásenko u Moravského krasu. Alena Uhříčková, Renata Czelisová, Lipka školské zařízení pro environmentální vzdělávání, Lipová 20, Brno, tel , srpen 2007 LETNÍ ŠKOLA REZEKVÍTKU O ekologické výchově spíše pro již zkušenější, kteří si chtějí obnovit či doplnit své znalosti o přírodě, získat i se případně podělit o zkušenosti a nové aktivity pro ekologickou výchovu, vyzkoušet si na vlastní kůži náročnější hry apod. Ing. Petr Laštůvka, Rezekvítek, Kamenná 6, Brno, tel , 27. srpen 1. září REPETITORIUM 2007 Středisko ekologické výchovy Rychta Krásensko pořádá tradiční šestidenní vzdělávací kurz Repetitorium terénní přírodovědy (akreditován MŠMT). Pod vedením odborných lektorů si pedagogové základních a středních škol budou moci prohloubit či zopakovat znalosti z botaniky, zoologie, geologie a ekologie. Ubytování a stravování v SEV Rychta Krásensko, termín přihlášení do , účastnický poplatek 0,- Kč Mgr. Jana Halúzová, tel , repetitorium.htm 26

31 N A B Í D K A ŽIVEL ZEMĚ PUBLIKACE Kniha připravená kolektivem autorů je čtvrtým pokračováním edice Živly o čtyřech základních elementech. Čtivě připravená kniha s fotografiemi, ilustracemi a obrázky od předních českých publicistů a odborníků. Jednotlivé kapitoly se zabývají například Zemí a jejím vývojem, stavbou, měřením a zkoumáním a vztahem k flóře, fauně, sedimentům a horninám; poutí za její podobou v hudbě, výtvarném umění, lidové tradici, pranostikách a filozofickém archetypu; službou člověku v podobě kamene, půdy, krajiny a geologické památky; jejím ohrožením průvodními jevy současného zemědělství, lesního hospodářství, těžbou, odpady, jedy. K vydání připravil Václav Bratrych. Vydala Agentura Koniklec v Praze Agentura Koniklec, Chelčického 12, Praha 3. Tel LAMINO TVÁŘ NAŠÍ KRAJINY Proč se skály rozpadají? Co je to eroze? Jak a kde vznikají ledovce? Kdo vytváří krasové jeskyně a jejich krápníkovou výzdobu? Proč u nás není poušť? Pokud hledáte odpovědi na tyto otázky, může vám pomoci lamino Tvář naší krajiny. Zaměřuje se především na krasové jevy a vlivy větru, povrchové tekoucí vody a ledovců na českou krajinu v minulosti i dnes. Pomocí obrázků a otázek můžete pátrat po vzniku krasového brčka, mrtvého ramene řeky, ledovcových morén, či odhalit dávnou pouť bludných balvanů. Pojďte objevit místa v ČR, kde se vyskytují písečné duny a zapátrejte po tvůrci pískovcových skalních měst. Autoři: Mgr. Jitka Schlägelová, Mgr. Zuzana Jakobová, Mgr. Justina Nováková. Vydalo Sdružení Tereza, Haštalská 17, Praha 1, tel , SUCHOU NOHOU PO DNĚ MOŘSKÉM PRŮVODCE PROKOPSKÝM ÚDOLÍM Průvodce Prokopským údolím pro děti a jejich rodiče. Objevte podmořskou sopku. Zkuste si najít zkamenělého hlavonožce. I na nedělní procházce můžete zažít velká dobrodružství. Rodiče a učitelé v průvodci najdou odborné informace o údolí, děti zase spoustu nápadů na objevování a poznávání přírody. Čeká vás hledání zkamenělin, průvodce oblohou, život ve vodě, kouzelný svět stromů, Svatoprokopský lom, jezírko v lomu a mnoho dalšího. Autoři: Martina Lafatová, Dušan Slovák. Vydalo Sdružení Tereza, Haštalská 17, Praha 1, tel , SUCHOU NOHOU PO DNĚ MOŘSKÉM PRACOVNÍ SEŠIT Pracovní sešit (vhodný k příloze v tomto Bedrníku). Pojďte se podívat do jednoho z nejcennějších a nejkrásnějších údolí v Praze. Vyšplháme společně na podmořskou sopku, projdeme se po korálových útesech prvohorního moře a seznámíme se s jeho původními obyvateli. Pronikneme do soukromého života rostlin a setkáme se s lidmi, kteří v Prokopském údolí žili před mnoha a mnoha lety. Autoři: Dita a Petr Baboučkovi, Mgr. Pavla Dorničová. Vydalo Sdružení Tereza, Haštalská 17, Praha 1, tel , GEOLOGICKÁ A PŘÍRODOVĚDNÁ MAPA CHKO A BR PÁLAVA Mapa byla sestavena na základě výzkumů několika generací badatelů. V tomto měřítku vychází vůbec poprvé. Zobrazuje všechny důležité údaje o geologické stavbě Pavlovských vrchů a okolí. Na rubu je doplněna obsáhlým textem v českém a německém jazyce. Mapa byla vydaná v roce 1995 Českým geologickým ústavem, stojí 30 Kč. Měřítko 1: Podobně vyšla i geologická mapa Českého středohoří (ČGÚ 1996). CEV Pálava PŘÍRODNÍ REZERVACE TUROLD Brožura pojednává o geologické stavbě a historii, krasovém jeskynním systému, flóře a fauně, jakož i o archeologických nálezech tohoto vrchu, který se nachází na severním okraji Mikulova. Na čtyřiadvaceti stránkách lze nalézt 20 barevných fotografií a schémat. Publikace byla vydána v roce 1998 a stojí 32 Kč. CEV Pálava VSTOUPIT DO KRAJINY Publikace s podtitulem O přírodě a paměti středních Čech byla první, kde se mi podařilo při zadání hesla geodiverzita na českém internetu vyhledat něco kloudného, ba hezkého o tomto fenoménu. Knihu více autorských příspěvků koncipovali a odbornou redakci provedli Václav Cílek a Pavel Mudra, vydal Středočeský kraj ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Praha, v produkci nakladatelství Dokořán, kde se dá objednat v papírové podobě. Ta asi stojí za to například vzhledem k vybavení krásnými fotografiemi, byť je ve virtuální podobě plně k dispozici na netu. O geodiverzitě píše Vojen Ložek, kterému se připisuje, že začal u nás pojem geodiverzita jako první razit, v kapitole Biodiverzita a geodiverzita: Geodiverzita podmiňuje biodiverzitu. Na kvalitě geologického substrátu závisí vlhkost a jakost půd, na nich porost a tím i složení fauny... Středočeská oblast vykazuje vysokou diverzitu všeho druhu. Stačí jen pohlédnout na geologickou mapu a uvidíme pestrou paletu vyvřelin hlubinných i povrchových, terestrických i podmořských, od starohorních po třetihorní, a nemenší 27

32 N A B Í D K A pestrost nejrůznějších usazenin i hornin přeměněných, které tvoří různorodou směs i na malých plochách. Příkladem je Český kras, kde vedle nejrůznějších typů vápenců vystupují i vyvřelé diabasy a břidlice různého složení, zatímco sousední Brdy a Hřebeny budují převážně živinami chudé křemence a slepence. Rozdíly nadmořských výšek nejsou velké, nicméně terén je členitý a vyznačuje se velkými rozdíly v místním klimatu. Vysoký stupeň geodiverzity pak podmiňuje i vysokou biodiverzitu, neboť i na malém prostoru se setkáváme jak s druhy sucho- a teplomilnými na slunných srázech a skalních hranách, tak s prvky chladno- a vlhkomilnými ve stinných roklích. Pestrá vegetace na vápnitých horninách a bazických vyvřelinách kontrastuje s chudými společenstvy na buližnících, křemencích nebo kyselých vyvřelinách, jako jsou žuly nebo výlevné ryolity. Mozaika protikladných společenstev se váže především na skalnatá údolí řek, zejména Vltavy a Berounky, která v tomto směru vykazují největší pestrost stanovišť a druhového bohatství, což vynikne zejména ve srovnání s náhorními plošinami a pahorkatinami. Podobně je tomu i na skalnatých vrcholech, zejména v jižní polovině Křivoklátska, někdy však i v rámci nepatrných ploch, kde střídání bazických a kyselých hornin umožňuje třeba společný výskyt vápnomilné trávy pěchavy vedle acidofilního vřesu, jak se lze přesvědčit na Albertových skalách na střední Vltavě. Střední Čechy tak poskytují přímo učebnicové ukázky, jak geodiverzita v kladném i záporném smyslu ovlivňuje biodiverzitu a jak celková diverzita zvyšuje estetickou hodnotu řady středočeských krajin. Tolik na příkladu středních Čech o geodiverzitě Vojen Ložek, o jehož osobnosti píše Václav Cílek v časopisu Ochrana přírody 2005/7: Vojena Ložka není nutné vynášet na přírodovědný Olymp. Stejně už tam je... V. Ložek není jeden člověk, ale tým specialistů, který je respektován v botanice, zoologii, geologii, fyzické geografii, speleologii, archeologii a ochraně přírody. Je přesně to, po čem se dnes v době víceméně izolovaných specialistů volá. Vždy totiž potřebujeme někoho, kdo v záplavě specializovaných studií vidí celkový obraz vývoje přírody, krajiny či ekosystému. Slovenští geologové tomu říkají vidět celého psa. (kvá) EKOAGROOÁZY Vyznavači venkovské turistiky, učitelé, organizátoři zájezdů, exkurzí, školních výletů a všichni, kdo od dovolené chcete víc, než jen klídek a pokoj od všeho a od všech a od výletu čekáte nejen krásný vzdoušek a možnost kochat se! Oslovuje nás barevný kapesní průvodce po, nejen českých, ekofarmách, který v roce 2006 vydala Liga ekologických alternativ. Zve k přírodě přátelské poznávací turistice. Zvídavým, u nichž tuší strunu zájmu o ekologický rozměr našeho konání, představují autoři ostrůvky pozitivní ekologické deviace, které zejména na venkově nabízejí inspiraci a poučení ve více rovinách: Jsou to například ekofarmy, které nejen produkují biopotraviny, ale některé uplatňují energetické alternativy, jejichž znalost, zejména u mládeže, dnes má patřit k základnímu vzdělání: ekologická topidla na spalování biomasy, tepelná čerpadla získávající teplo k vytápění z venkovního prostředí, kogenerační jednotka, která vyrábí elektřinu a zároveň odpadním teplem ze svého motoru topí. Jinde zase ekostatky, ale třeba i centra pro ekovýchovu dětí mají vedle úspor energie a čistšího ovzduší co říci k tradicím i oživování venkovského života, k péči o vodu v krajině, o sakrální památky, o kulturní dědictví místa, k záchraně místních odrůd či plemen, ke znovupoužívání přírodních stavebních materiálů atd. V mnohých z nich najdete osobnosti s darem neznudit výkladem laiky a zaujmout odborníky. Jak biofarmy, tak ekocentra navíc často poskytují ubytování... To vše za situace, kdy mnoho škol rutinně jezdí na výlet jen do muzeí či zoo velkoměst, aniž tuší, že za pomyslným kopcem mají ideální učebnici v krajině. Zpráva Ligy ekologických alternativ, upraveno (red) PROGRAMY JARO PRO ZEMI PROGRAMY Ministerstvo životního prostředí letos sjednocuje nejrůznější akce pro odbornou i širokou veřejnost, které se konají v jarních měsících, pod jednu hlavičku. Počínaje prvním jarním dnem až po Světový den životního prostředí 5. června přichází s kampaní Jaro pro Zemi, kam je možné zahrnout nejenom akce, které pořádá či spolupořádá ministerstvo. Nabízí také logo a účast na kampani Jaro pro Zemi školám, nevládním organizacím a všem dalším, kteří na jaře něco pro planetu organizují. Koordinátorem projektu je odbor vnějších vztahů MŽP. Pokud se kdokoli rozhodne také připojit, stačí, když zašle informace o akci s kontaktními údaji na adresu Akci zařadí MŽP do kalendáře na internetových stránkách MŽP a organizátor akce získává také možnost využívat logo kampaně Jaro pro Zemi. Autorkou loga je Zdeňka Šanovcová z grafického studia Green Mango. Ruka v logu znamená člověka, který pomáhá přírodě, ale také symbol zpomalení ničení přírody a znečišťování životního prostředí. List je symbolem přírody hýčkané v dlani člověka. Malá spirála symbolizuje jaro, klíčení, růst a vývoj. Nejvíce akcí se jako každoročně očekává okolo Dne Země 22. dubna. MŽP se zapojí do některých akcí a to především v Praze ve Středisku ekologické výchovy hl. města Prahy na Toulcově dvoře. Organizátoři akce seznámí návštěvníky s různým využitím obnovitelných zdrojů energie. Ke Dni Země MŽP rovněž připravuje promítání ekologických filmů pro školy i veřejnost VÝZNAMNÉ JARNÍ DNY PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 21. březen první jarní den 22. březen Světový den vody 23. březen Světový den meteorologie 1. duben Mezinárodní den ptactva 5. duben Mezinárodní den boje proti hluku 7. duben Světový den zdraví 22. duben Den Země 24. duben Světový den laboratorních zvířat 2. květen Světový den ptačího zpěvu 22. květen Mezinárodní den biologické rozmanitosti 24. květen Evropský den parků 5. červen Světový den životního prostředí 28

33 N A B Í D K A v Národním muzeu. Ministr životního prostředí Martin Bursík se v sobotu 21. dubna zúčastní oslav Dne Země v Jaroměři spolu s ministryní školství, mládeže a tělovýchovy Danou Kuchtovou se tu zapojí do akce Miliarda stromů pro planetu Zemi a navštíví zdejší Záchrannou stanici pro handicapované živočichy provozovanou ZO ČSOP Jaro. V neděli 22. dubna bude Martin Bursík slavit Den Země v Podkrušnohorském zooparku v Chomutově. Kampaň Jaro pro Zemi vyvrcholí 5. června na Světový den životního prostředí. V podvečer předá Martin Bursík Ceny ministra životního prostředí. upraveno (red) POPRVÉ V EVROPĚ: OTEVŘI OČI! Ve dnech května 2007 se v pražském kině Aero uskuteční první ročník mezinárodního festivalu o ochraně a právech zvířat nazvaný Otevři Oči! Na festivalu budou představeny nejnovější filmové dokumenty o právech zvířat, z nichž mnohé získaly četná ocenění na zahraničních festivalech. Součástí festivalu budou přednášky předních českých odborníků i zahraničních osobností a diskuse na různá témata. V rámci festivalu bude předáno ocenění pro nejlepší film. Dále proběhne výstava fotografií zvířat, do které své snímky divokých i domácích zvířat může zaslat každý. Festival Otevři Oči! bude prvním svého druhu v Evropě a po skončení se přesune také do dalších měst. Akce je pořádána ve spolupráci organizace Svoboda zvířat, projektu OtevriOci.cz a dalších subjektů. Více informací na Jan Šťastný, Svoboda zvířat INTERNET INTERNET MINERALOGICKO PETROGRAFICKÝ EXKURZNÍ PRŮVODCE v Brně. Je dostupný na Snahou autorů bylo zpracovat exkurzní lokality pokrývající rovnoměrně území a vybrat takové, které zahrnují maximální variabilitu v mineralogických a petrografických jevech. Přestože do průvodce nebyla zahrnuta řada dalších velmi zajímavých lokalit, bude jimi stránka postupně doplňována a aktualizována. Stránka je určena nejen pro výukové účely, ale měla by pomoci všem zájemcům o geologii při získávání informací o jednotlivých lokalitách nebo usnadnit jejich prohlídku v rámci terénní exkurze. Návštěvu všech exkurzních lokalit autoři vřele doporučují, při vstupu na soukromý pozemek nebo do dobývacího prostoru je však třeba mít povolení majitele nebo provozovatele. Většina vlastníků vychází zájemcům o geologii vstříc a návštěvu lokality bez problémů umožní. Struktura stránek je poměrně jednoduchá, vyhledávání lokalit je přehledné a intuitivní. Obrazovou dokumentaci tvoří také velké množství fotografií, které jsou maximálně instruktivní a odpovídají aktuálnímu stavu lokalit z doby vzniku této stránky. Prakticky stejný projekt pro českou část republiky řeší autoři nyní. Na internetu bude koncem roku (red) GEOLOGICKÝ FOTOARCHÍV Výbornou pomůcku pro vzdělávání v geologii spravuje na internetu Česká geologická služba. Na aplikace/fotoarchiv/ najdete dobře roztříděné a precizně popsané fotografie nejrůznějších geologických jevů. On-line tak můžete pracovat s postupně zpřístupňovanou rozsáhlou fotodokumentací ČGS. V únoru činil počet evidovaných fotografií a k náhledu se připravuje dalších asi 6000 historických černobílých snímků z let minulého století 20. století. Nejstarší negativy na sklech pocházejí z 20. let 19. století. Zachycují zaniklé staré lomy a výchozy, krajinu v minulém století, stavby přehrad, historická těžební zařízení, geologickou komunitu, osobnosti geologie, významné geologické lokality. Po vstupu do databáze, který funguje bez jakýchkoli komplikací s přihlašováním, máte možnost si zvolit v prohlížení fotografií rok, autora, osobu na fotografii (například profesor Quido Zároba), okres, kraj, stát, region, měřítko mapy, událost (například 152 fotografií ze stavby Lipenské přehrady), technický prvek (například 176 různých povrchových dolů, dva náhony), objekt, geologický jev, horninu či stratigrafický útvar (kvartér, neogén, paleogén, křída, jura, trias, perm, karbon, devon, silur, ordovik, kambrium, neoproterozoikum, mezoproterozoikum, paleoproterozoikum, terciér). I vyhledávání funguje hladce. Zadáme tedy například geologický útvar a zvolíme třeba... kamenné moře. Otevřou se dva snímky Čertovy stěny. Jeden si zvětšíme. Je to ten, který zde vidíte přetištěný. Navíc k němu dostanete řadu informací: Lokalita Čertova stěna, Obec Vyšší Brod, Okres Český Krumlov, Stát Česká republika, Region Šumava, Mapa ZM 1: Vyšší Brod 3241, Číslo lokality v AOPK 61, Geologický jev kamenné moře, Hornina granit (žula), Regionálně-geologická jednotka magmatity v moldanubiku. (kvá) Pro území Moravy a Slezska ho zpracovali Jindřich Štelcl, Václav Vávra a Jiří Zimák v Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Žulová suť na severním úbočí Čertovy stěny na Šumavě. Zdroj Fotoarchív ČGS, foto Bohumil Červený (1959) 29

34 N A B Í D K A ZAJÍMAVÉ ADRESY K TÉMATU GEODIVERZITA Světová síť geoparků UNESCO Síť evropských geoparků Geopark Český ráj Ministerstvo životního prostředí ČR, při zadání slova geoparky do vyhledávání zpřístupní řadu odkazů a základních dokumentů Česká geologická služba, resortní výzkumný ústav Ministerstva životního prostředí, její historie sahá do roku 1919, posláním ČGS je výkon státní geologické služby v České republice, ČGS sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území Geologický ústav AV ČR, badatelské centrum, získává, interpretuje a integruje znalost zemského systému a jeho geologické i biologické minulosti, bez níž není možné porozumět současnému životnímu prostředí web.gli.cas.cz Česká geologická společnost, dobrovolná výběrová organizace pracovníků geologických věd a zájemců o geologické vědy, vydává časopis Journal of the Czech Geological Society Virtuální muzeum České geologické služby, např. paleontologie, mineralogie a geologie, horniny, mineralogický systém; funkce hledání nts2.cgu.cz/app/museum/m.pl Geologický informační server GeoWeb, informace z geologie a různých geologických odvětví zaměřené zejména na širokou veřejnost, studenty a zájemce o geologické vědy Neživá příroda Prahy a okolí, publikace v elektronické podobě, komplexně shrnuje poměry neživé složky přírody v Praze a jejím okolí atlas Paleogeografické mapy světa, vývoj Země od kambria do konce třetihor oldwww.upol.cz/resources/geology/ paleogeografie.html Geologické jevy a významné geologické lokality v ČR, fotogalerie geologických jevů a vybraných geologických lokalit České republiky geologie.unas.cz Internetová učebnice Úvod do mineralogie, učební text pro učitele základních a středních škol, studenty středních a vysokých škol a vlastně pro všechny zájemce o mineralogii z řad odborné i laické vařejnosti, informace z obecné, genetické a systematické mineralogie (podrobná charakteristika velkého množství minerálů) Mineralogie pro školy, stránky především pro pedagogy a žáky druhého stupně ZŠ a nižšího stupně gymnázií za účelem rozšíření možností, které pro výuku mineralogie poskytují stávající učebnice přírodopisu, přehled základních minerálů Mineralogie, vznik, složení a vlastnosti minerálů, mineralogický systém s přehledem vlastností jednotlivých minerálů, seznam nalezišť po celém světě a fotografie minerálů Poznávání hornin, základní učební text pro poznávání hornin, přehled magmatických hornin uvedením jejich klasifikačních principů a terminologie, laboratorní výzkum hornin petrol.sci.muni.czpoznava nihornin/horniny.htm Barrandien, paleontologicky význačná oblast v centru Evropy, stratigrafické členění barrandienského paleozoika, historie výzkumu, zajímavosti ze současnosti, informace o barrandienských zkamenělinách barrandien.wz.cz Pravěký svět, dinosauři, vývoj Země pravek.wz.cz Virtuální muzeum zkamenělin, fotografie zkamenělin z různých geologických období zařazené do paleontologického systému a časové škály trilobit.wz.cz Mineral.cz, specializovaný server pro sběratele minerálů, rozsáhlá databáze minerálů, kalendář akcí, diskuse, virtuální muzeum, články Geologické naučné stezky v České republice geologie.htm Připravila Hana Kolářová Časopis Bedrník vychází v rámci projektu Metodická a informační podpora při začleňování environmentální výchovy do školních vzdělávacích programů, který je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Redakční rada: Helena Kujanová (Jihočeský kraj), Eva Kazdová (Jihomoravský kraj), Jiří Kulich (Královéhradecký kraj), Jiří Bureš (Pardubický kraj), Aleš Kočí (Liberecký kraj), Věra Jakubková (Moravskoslezský kraj), Michal Bartoš (Olomoucký kraj), Lenka Navrátilová (Plzeňský a Karlovarský kraj), Pavla Novotná (Praha), Kateřina Červenková (Středočeský kraj), Ivana Poláčková (Ústecký kraj), Květoslava Burešová (Vysočina), Pavel Bartoň (Zlínský kraj), Silvia Szabóová (Slovensko), Lenka Daňková (SSEV Pavučina). BEDRNÍK únor / 2007 časopis pro ekogramotnost; ISSN Ev. č. MK ČR Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina. SEVER, Horní Maršov 89 ( , e mail Objednávky: SEVER, Barbora Tichá, Horní Maršov 89, ( , SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; Praha 1 ( e mail Hlavní téma příštího čísla: PSYCHOLOGIE Šéfredaktorka: Mgr. Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200, Praha Písnice ( , e mail Grafická úprava, sazba: Petr Kutáček Tisk: VAMB Štěchovice Náklad: 1500 ks Vytištěno na recyklovaném papíře. Příspěvky posílejte na adresu redakce.

35 DESATERO EKOTURISTIKY ZVAŽUJTE VŠE PŘEDEM Dobře se připravte a nezapomeňte na vhodné oblečení a obuv. Vyberte si ekologicky odpovědné poskytovatele služeb a zjistěte si o jejich službách informace. VOLTE DOPRAVU CO NEJMÉNĚ ZATĚŽUJÍCÍ PROSTŘEDÍ Dejte přednost dopravě veřejné či šetrnější k ovzduší. Choďte však co nejvíce pěšky či jezděte na kole. Je to nejen nejlepší pro zdraví, ale i příjemnější při vnímání cesty, krajiny, památek. A je to zdarma! ŠETŘETE PŘÍRODNÍ ZDROJE Buďte na cestách skromní. Čistá voda není všude samozřejmostí, užívejte ji s rozvahou: sprchujte se krátce, nenechte zbytečně téci vodu z kohoutků, neperte přehnaně často. SEZNAMTE SE S MÍSTNÍ KULTUROU Mluvte s lidmi v navštíveném místě. Najděte si čas na poznání regionu a krajových odlišností. Po návštěvě infocentra či s místním průvodcem kraji lépe porozumíte. UŽÍVEJTE SLUŽEB MÍSTNÍCH LIDÍ Kupujte vše potřebné v místních komunitách a užívejte jejich služeb. Podpoříte lokální ekonomiku a zvýšíte zájem obyvatel o udržení přírodního bohatství regionu. NEMĚJTE PŘEHNANÉ NÁROKY Odlišná místa mají rozdílnou nabídku. Buďte shovívaví. Při výhradách si nejdříve promluvte s hostiteli a snažte se porozumět odlišnostem. DEJTE PŘEDNOST MÍSTNÍ STRAVĚ Konzumujte lokální produkty bývají čerstvější, zdravější a podpoříte domácí farmáře a výrobce. Lépe porozumíte tradici a atmosféře místa. VNÍMEJTE DOPADY SVÉ PŘÍTOMNOSTI Omezte pohyb mimo vymezené cesty. Na nich nevyplašíte živočichy, nepošlapete cennou květenu, neohrozíte něčí teritorium. Při návštěvě míst a lidí se snažte nerušit. CHOVEJTE SE PŘÁTELSKY K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Odpadky odnášejte do košů, nejlépe recyklačních. Pěkné přírodniny (byliny, kůra stromů, krápníky ) lákají jako milý suvenýr, ale odolejte pokušení. Raději je foťte a zanechte po sobě jen šlápoty. INSPIRUJTE ZÍSKANÝMI POSTŘEHY SVÉ OKOLÍ Vnímejte souvislosti a ekologické přístupy, ne jen prvotní motiv své návštěvy. Pozitivními zkušenostmi se inspirujte a nabídněte je svému okolí. Hovořte o nich i o životě poznaných lidí s přáteli. Zdroj: Liga ekologických alternativ Broumovské stěny, foto Petr Kutáček

36 Kámen moudrosti leží v orlím hnízdě. [Hindské přísloví]

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014 CESKLAPES GEOTURISMUS Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory RNDr.Daniel Smutek únor 2014 GEOTURISMUS, GEOPARK obecné pojmy geoturismus a geopark nové výdobytky hospodářského odvětví

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Geoparky potenciál pro cestovní ruch, ochranu přírody a krajiny

Geoparky potenciál pro cestovní ruch, ochranu přírody a krajiny Geoparky potenciál pro cestovní ruch, ochranu přírody a krajiny Územní ochrana přírody a krajiny právně závazná územní OPK (NP, CHKO, PR, PP, Natura 2000 EVL, ptačí územíatd.) dobrovolná územní OPK s akcentem

Více

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost)

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost) J. Hájovský SG Geoinženýring, s.r.o. Sídlo : 28 října 150, Moravská Ostrava Odborné informace a konzultace : Ing. Jiří Hájovský, CSc. t.č. 00 420 606 564 269 Důlní odvaly úložná místa těžebního odpadu

Více

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,9.11 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Českém krasu Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad Obsah: 1) Úvod výběr lokality a) Seznámení s geologickou mapou okolí Lázní Bělohradu b) Exkurze do Fričova muzea c) Příprava

Více

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu. Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská

Více

v Praze a na Kokořínsku

v Praze a na Kokořínsku Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Praze a na Kokořínsku Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá

Více

Geopedagogika a rodná hrouda vztah k místu

Geopedagogika a rodná hrouda vztah k místu 22. května 2015 Aleš Bajer Geopedagogika a rodná hrouda vztah k místu Strana 2 mimoškolní vzdělávání v oblasti neživé přírody důraz na komplexní (holistický) přístup (hornina půda rostlina krajina) interaktivita,

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Zaniklé sopky, jezera a moře mezi Novou Pakou a Jičínem

Zaniklé sopky, jezera a moře mezi Novou Pakou a Jičínem ZÁKLADNÍ ŠKOLA NOVÁ PAKA, HUSITSKÁ 1695 ročníková práce Zaniklé sopky, jezera a moře mezi Novou Pakou a Jičínem Radek Vancl Vedoucí ročníkové práce: Lukáš Rambousek Předmět: Přírodopis Školní rok: 2010-2011

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

Zásady budování drobných vodních ploch

Zásady budování drobných vodních ploch Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků

Více

Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč

Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč Praha, 12/2012 Situace v České republice Rekultivace přestávají být pouze technickým procesem diverzifikace postupů a cílů rekultivací.

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Naše vlast - přírodní dědictví Metodický list

Naše vlast - přírodní dědictví Metodický list Naše vlast - přírodní dědictví Metodický list práce s tabulí - rozlišení kulturní a přírodní památky skupinová práce na tabuli a vyhledávání na internetu nebo v zeměpisných atlasech - národní parky ČR

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI Škola: Základní škola s rozšířenou výukou jazyků Liberec, Husova 142/44, 460 01 LIBEREC Vypracovali: Červinka Michal, Huberová Michaela, Petříček

Více

METODIKA pro tvorbu tištěných průvodců územím geoparku

METODIKA pro tvorbu tištěných průvodců územím geoparku Vvvv 2013 V Praze Č.j.: dne METODIKA pro tvorbu tištěných průvodců územím geoparku Článek 1 Úvodní ustanovení 1.1 Záměr metodiky Tato metodika je doporučením pro tvorbu tištěných průvodců územím geoparku.

Více

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.20

Více

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR RNDr. Hana Prchalová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha Podzemní vody ve vodárenské praxi Dolní Morava, 1. 2. dubna

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_132 Datum: 2.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_132 Datum: 2.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Geoparky. workshop Praha, 14. června 2011

Geoparky. workshop Praha, 14. června 2011 Geoparky workshop Praha, 14. června 2011 Co je geopark? Území s turisticky interpretovatelným a vědecky významným geologickým dědictvím (např. skalní města, krasová území, archeologická, paleontologická

Více

Geologický vývoj a stavba ČR

Geologický vývoj a stavba ČR Geologický vývoj a stavba ČR GEOLOGICKÁ STAVBA ČESKÉ REPUBLIKY dva základní geologické útvary hranici tvoří spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava a) Český masiv Starší, oblé, částečně zarovnané hřbety hercynské

Více

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Základní informace o projektu Víte, že......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tělesa na Zemi?...vltavíny znali a používali lidé již v době kamenné?...vltavíny přiletěly

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

O čem svědčí svědecké vrchy?

O čem svědčí svědecké vrchy? O čem svědčí svědecké vrchy? Poznávejme Středočeský kraj Mgr. Jitka Šanderová (vedoucí skupiny) Ing. Daniela Drobná Anna Rafajová Adéla Exnerová Nikola Košnářová David Alltman Lukáš Teňak O CO SE JEDNÁ?

Více

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku Opavský září 2013 přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku V Žimrovicích se nebojí velkých projektů Projekt Český les na ZŠ Vávrovice Černýš hajní posel

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Multifunkční centrum na Březové uvítalo ve svých prostorách v minulém týdnu představitele mikroregionů a krajských úřadů nejen z blízkého okolí, ale i z celé ČR. Pozval je sem Ústav územního rozvoje ČR,

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

Den Země s Akademií věd ČR 2015

Den Země s Akademií věd ČR 2015 Den Země s Akademií věd ČR 2015 Čeká na vás program určený studentům, pedagogům, školním skupinám a veřejnosti sestavený u příležitosti Dne Země 2015, jenž se každoročně po celém světě připomíná 22. dubna

Více

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Řeka Odra v horním Poodří

Řeka Odra v horním Poodří -405-84 SRPEN 2013 Řeka Odra v horním Poodří Předkládáme Vám článek inspirovaný referátem o horním Poodří předneseným zástupci města Oder a Historicko-vlastivědného spolku dne 25. 6. 2011 při příležitosti

Více

PRÁZDNINY V MUZEU 1. 7. 31. 8. 2012

PRÁZDNINY V MUZEU 1. 7. 31. 8. 2012 PRÁZDNINY V MUZEU 1. 7. 31. 8. 2012 pro organizované skupiny, příměstské tábory, DD, kolektivy dětí a mládeže atd. www.muzeumhk.cz Stezky muzejní budovou 1) Stezky po muzeu Účastníci tohoto putování muzejní

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 P - rozloha 83,3 km 2 - vyhlášena 19. 3. 1976 - na území CHKO je 10 obcí - zasahuje na 11 katastrálních území - sídlem Správy je Mikulov na Moravě - posláním je ochrana přírody

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4. Anotace: Valticko lednický areál a Pálava jako turistický region specifika, kulturní památky, využitelnost z hlediska turistického ruchu Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Národní geopark GeoLoci

Národní geopark GeoLoci Národní geopark GeoLoci Co je to geopark? - území poskytující obraz o geologickém vývoji Země a vlivu místního přírodního bohatství na ekonomický a kulturní rozvoj místní společnosti - zajímavá interpretace

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

METODICKÝ LIST PO ZELENÉ

METODICKÝ LIST PO ZELENÉ I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 METODICKÝ LIST PO ZELENÉ Tento metodický

Více

Krajní body. Česká republika

Krajní body. Česká republika Krajní body Česká republika Poloha Česká republika Poloha Sámova říše (7. století) Velká Morava 9. stol. Boleslavská říše 10. století Přemyslovský stát ve 13. století Lucemburkové (14. stol.) Jagellonci

Více

REVOLVINGOVÝ FOND Ministerstva životního prostředí GEOPARK VYSOČINA 2/2013. časopis Geoparku Vysočina - čtvrtletník

REVOLVINGOVÝ FOND Ministerstva životního prostředí GEOPARK VYSOČINA 2/2013. časopis Geoparku Vysočina - čtvrtletník REVOLVINGOVÝ FOND Ministerstva životního prostředí GEOPARK VYSOČINA 2/2013 časopis Geoparku Vysočina - čtvrtletník REVOLVINGOVÝ FOND Ministerstva životního prostředí GEOPARK VYSOČINA 2/2013 časopis Geoparku

Více

Usazené horniny organogenní

Usazené horniny organogenní Usazené horniny organogenní Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 5. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s některými usazenými horninami, které

Více

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30

Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30 Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30 Ve školním roce 2009/2010 se konaly tyto akce související s problematikou EVVO. Září: - Příprava plánu EVVO

Více

Barrandovské skály Marika Polechová

Barrandovské skály Marika Polechová Čas: 2 hod. Marika Polechová Hlavní město Praha GPS: 50 2 6 N, 14 24 7 E Foto T. Kunpan Praha 1 A. B. C. A. část lomu U kapličky s hranicí pražského a zlíchovského souvrství B. Barrandova skála C. Vyskočilka

Více

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami: 5.13 Environmentální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální výchova integruje všechny tematické okruhy

Více

Regenerace nevyužívaných objektů v obci Nová Lhota

Regenerace nevyužívaných objektů v obci Nová Lhota Regenerace nevyužívaných objektů v obci Nová Lhota Konference: Regenerace brownfieldů v Jihomoravském kraji 2014+ Antonín Okénka, Obec Nová Lhota 1 Obsah: Rekonstrukce budovy fary na ubytovací zařízení

Více

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_137 Datum: 11.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_137 Datum: 11.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky

Více

PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH

PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH 23. září, 2015, seminář pro obce, DSO a MAS, Ostrožská Nová Ves Ing. Igor Kyselka CSc., Ústav územního rozvoje Jakubské náměstí 3, 60200 Brno, tel.: 542 423 146, fax:

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT. Moravskoslezský kraj (geografické cvičení)

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT. Moravskoslezský kraj (geografické cvičení) Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 9. 5. 2014 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: Hlavní pomůcky:

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Hydrosféra Vodstvo na pevninách 3 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Hydrosféra Vodstvo na pevninách 3 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ Materiál pro domácí VY_03_Z6E_25 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

VY_32_INOVACE_02.19 1/7 3.2.02.19 Člověk a příroda

VY_32_INOVACE_02.19 1/7 3.2.02.19 Člověk a příroda 1/7 3.2.02.19 Společenstvo organismů cíl - znát pojem společenství - uvést příklad rostlinného a živočišného společenství - ve vodě i na souši žijí společně druhy organismů, vytváří rostlinná a živočišná

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží

NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží 10.1. Formulovat strategii státu k odstranění starých i současných ekologických zátěží v lesích (včetně finančního zajištění) 10.2.

Více