6. Elektrochemick zdroje energie Z kladn pojmy a rozd len zdroj. vlastnosti elektrochemick ho zdroje energie, jeho nap t a v kon

Transkript

1 6. Elektrochemick zdroje energie 6.1. Z kladn pojmy a rozd len zdroj Elektrochemick zdroje energie jsou za zen, v nich prob h spont nn i zen konverze chemick energie na energii elektrickou prost ednictv m elektrochemick choxida n reduk n ch reakc. B hem t chto reakc doch z k transportu elektron vn j m obvodem z jednoho materi lu do druh ho a d le k pohybu iont ve vnit n m prost ed zdroje. Z kladn elektrochemickou jednotkou je l nek. l nek m ji v echny vlastnosti elektrochemick ho zdroje energie, jeho nap t a v kon v ak zpravidla b v dosti mal. Proto se jednotliv l nky podle pot eby ad do s rie nebo paraleln. Seskupen jednoho i v ce l nk v jednom pouzd e se naz v baterie. Jak plyne z p edchoz ho v kladu, l nek sest v ze t hlavn ch st elektrody (kladn a z porn ), elektrolyt a separ tor. Elektrody jsou rozhoduj c pro v kon l nku a jeho ivotnost. Sest vaj obecn z nosn sti (nap. kovov m ky), ze sb ra e proudu (kolektoru) a z aktivn ho materi lu, kter se z ast uje oxida n reduk n reakce. Elektrolyt tvo vnit n prost ed l nku a slou k transportu iont mezi ob ma elektrodami asto se jedn o kapalinu, av ak m e m t i gelovou, past zn nebo tuhou konzistenci. Separ torem b v obvykle p rovit membr na um st n mezi ob ma elektrodami. Ta mus umo nit voln pr chod iont, ale sou asn mus zabr nit vnit n m zkrat m v d sledku p m ho elektrick ho kontaktu obou elektrod. P tomnost separ toru nen nutn tam, kde dostate n elektrick izolace elektrod je zaji t na jejich vz jemnou vzd lenost. l nky (a tedy i baterie) lze podle z kladn ch vlastnost a charakteristik rozd lit do t hlavn ch skupin: - l nky prim rn, - l nky sekund rn, - l nky palivov Prim rn l nky Hlavn m znakem prim rn ch l nk je velmi omezen mo nost jejich op tovn ho nab jen jsou ur eny pro jednor zov pou it a vybit m se prakticky znehodnot. P ina spo v ve vlastnostech prob haj c ch oxida n reduk n ch reakc, kter jsou t m nevratn a v n kter ch p padech dokonce nemo n. Pokus o jejich op tovn nab jen m e b t nav c 92

2 doprov zen v vinem plyn uvnit l nk (plynov n ), p padn prosakov n m elektrolytu. Prim rn l nky se obvykle d l na such l nky, l nky na b zi lithia a l nky tepeln Such l nky N zev "such l nky" je odvozen od vlastnost pou it ho elektrolytu, kter je zahu t n a m konzistenci pasty nebo gelu. B hem vyb jen vznikaj v bl zkosti elektrod such ch l nk tuh i plynn l tky. Zat mco tuh l tky z st vaj s elektrodami v trval m kontaktu, plynn postupn unikaj do okol. Zp tn proces asto neb v mo n plynn l tky ji nemus b t k dispozici a v p pad tuh ch l tek je schopna v rozumn m ase vratn reagovat jen velmi tenk vrstva bezprost edn p il haj c k p slu n elektrod. N kter podrobnosti budou podrobn ji vylo eny v odstavc ch popisuj c ch vlastnosti jednotliv ch typ l nk. V t ina vyr b n chsuch ch l nk m v lcov nebo kno kov tvar. Anoda b v nej ast ji zinkov, m n se pou v ho k nebo kadmium. Zinkov anody (po adovan istota zinku by m la b t vy ne 99%, p m si r zn ch dal chkov podporuj korozi) se vyr b j bu lisov n m z pr ku, st en m z plechu, nebo jako lisovan n dobky. Ho kov anody vyu vaj podobn konstrukce ve skute nosti se v ak nejedn o ist ho k, ale o jeho slitiny s hlin kem, zinkem a jin mi kovy. Tyto slitiny mus b t dostate n odoln proti korozi a mus b t dob e obrobiteln. Kone n kadmiov anody se p ipravuj lisov n m pr kov ho kadmia. Katoda b v v t inou vyrobena z oxidu mangani it ho MnO 2.Ten p edstavuje velmi slo itou a polymorfn slou eninu (jej struktura m - e nab vat n kolika r zn ch podob) a p ipravuje se bu elektrolyticky (v nejvy kvalit ), chemicky, nebo se z sk v p mo jako p rodn materi l. Aby se zv ila elektrick vodivost katody, m ch se pr kov MnO 2 s dobr m vodi em (nap. grat). N kdy se pou v rtu ov katoda, sest vaj c ze sm si oxidu rtu nat ho HgO a r zn ch aditiv. kolem aditiv je op t zv it elektrickou vodivost (grat) a zabr nit hromad n rtuti (pou vaj se oxidy manganu nebo st bro). Katodov ho materi lu b v v dy v ce t m se zajist, e pro ivotnost l nku je limituj c m prvkem anoda. Ve speci ln ch p padech m e b t katoda vyrobena i z kovu, kter slou jako katalyz tor prob haj c ch reakc. V t ina such ch l nk produkuje jak b hem doby skladov n, tak i b hem innosti plyny. T m mus b t umo n no unikat, aby nevznikl p etlak a nedo lo k po kozen l nku. Odv tr v n se realizuje prost ednictv m p r v elektrod ch, nebo jin mi mechanismy. 93

3 B hem n kolika posledn ch desetilet bylo vyvinuto zna n mno stv typ such ch l nk. ada z nich se v ak neosv d ila a u z ekonomick ch, provozn ch iekologick ch p in. Sv tov v robci v t to oblasti v sou asn dob nab zej a) l nky na b zi C - Zn, b) alkalick l nky s MnO 2, c) l nky na b zi Hg - Zn, d) l nky na b zi Ag - Zn, e) l nky na b zi Zn -vzduch, f) l nky na b zi Hg - Cd, g) l nky na b zi Mg - MnO 2. T mito l nky se budeme bl e zab vat v n sleduj c ch odstavc ch,ato p edev m z hlediska konstrukce, prob haj c ch chemick ch proces a z kladn ch vlastnost. a) l nek na b zi C - Zn Such l nek na t to b zi sest v ze zinkov n dobky, kter tvo anodu (a tedy z porn! p l), zat mco katodou (a tedy kladn m! p lem) je chemicky inertn uhl kov ty inka ( dn reakce se nez ast uje). Elektrolytem je roztok salmiaku, MnO 2, ZnCl 2 a saz i gratov ho pr ku zahu t n do past zn nebo gelov formy.jakozahu ovadlo se pou vala p eni n mouka, sav pap r (kter t m e slou it jako separ tor), s dra nebo krobov l tky nov ji se v tomto sm ru prov d j experimenty soxidy n kter ch kov. Nap t napr zdno l nku C ; Zn se pohybuje kolem 1.5 V a jeho zjednodu en sch ma je na obr ? A L L F = I B = J L E =? A A A J H O J I A I J L =? 0" + + = I = K D L = = E L = F H F Obr : Z kladn sch ma Zn - C l nku Na anod prob h jednoduch oxidace atom zinku, kterou lze za- 94

4 psat ve tvaru Zn! Zn 2+ +2e ; : (6:2:1) Kationt zinku uvoln n z anody se rozpou t v elektrolytu, zat mco dva nadbyte n elektrony sepohybuj d ky rozd lu potenci l vn j m obvodem ke katod. Reduk n proces na katod je podstatn slo it j. V z sad zde prob h redukce manganu obsa en ho v MnO 2 ve tvrt m oxida n m stupni na adu slou enin obsahuj c mangan ve t et m oxida n m stupni, jako nap. oxid manganit Mn 2 O 3 nebo oxihydroxid manganu MnOOH podle vztah a 2MnO 2 + H 2 O +2e ;! Mn 2 O 3 +2OH ; 2MnO 2 +2H 2 O +2e ;! 2MnOOH +2OH ; : (6:2:2) Salmiak NH 4 Cl je v elektrolytu disociovan naionty podlerovnice NH 4 Cl! NH Cl ; : (6:2:3) Anionty chloru reaguj se zinkem uvoln n m z katody za vzniku chloridu zine nat ho Zn 2+ +2Cl ;! ZnCl 2 : (6:2:4) Kationty NH + reaguj se vznikaj c mi hydroxylov mi anionty OH; 4,p i- em vznik voda a plynn pavek. 2NH OH;! 2NH 3 +2H 2 O: (6:2:5) P tomnost plynn vrstvy pavku v elektrolytu je ne douc, nebo by zp sobila p eru en proudu. K tomu v ak nedoch z, vz p t pot vznik bu nerozpustn komplex ZnCl 2 2NH 3, nebo ionty Zn(NH 3 ) N kter l tky vznikaj c b hem vyb jen l nku jsou patn elektricky vodiv a jejich objem se postupn zv t uje. To m za d sledek n r st vnit n ho odporu l nku (ten se obvykle pohybuje na rovni desetin, co spolehliv zabr n zni en l nku p i zkratu) a tedy pokles nap t. Proto jej u v me p edev m tam, kde podm nka st losti nap t nehraje rozhoduj c roli (fotoblesky, d tsk hra ky apod.). l nek se pokl d za vybit, jestli e jeho nap t poklesne pod 0.9 V. Jinak se jedn o spolehliv a relativn levn zdroj energie. b) Alkalick l nek s MnO 2 Jedn se o dal variantu such ho l nku (vyr b se ve v lcov m i v kno kov m proveden ), v n m je kysel roztok NH 4 Cl nahrazen 95

5 koncentrovan m roztokem KOH nebo NaOH zahu t n m n kter m z deriv t celul zy a uhl kov sb ra katodov ho proudu je nahrazen nap. ocelovou ty inkou nebo mosaznou trubi kou. Katodou je op t oxid mangani it MnO 2 obsahuj c pr kov grat i saze. Anoda je tvo ena pr kov m zinkem. Sch ma typick ho uspo d n alkalick ho l nku je zn zorn no na obr ? A L L F E =? A L? A L F H I > H = = L D F H K = = A A J H O J I A F = H J H = I > H = L D F H K A > H L L J H K? F L = F H F Obr : ez alkalick m l nkem s MnO 2 Z kladn reakce prob haj c na anod se od p edchoz ho p padu (6.2.1) li. Zinek na anod reaguje se dv ma hydroxylov mi skupinami vznikl mi disociac molekul roztoku podle rovnice Zn +2OH ;! ZnO + H 2 O +2e ; (6:2:6) vznikl oxid zine nat ZnO je v alkalick m roztoku d le nerozpustn. Reakce na katod se shoduje s (6.2.2) s t m e trojmocn mangan d le redukuje za vzniku MnO. Souhrnn rovnice m tedy tvar Zn + MnO 2! ZnO + MnO: (6:2:7) Alkalick l nky jsou v sou asn dob nejpou van j. Jsou sice dra ne uhl kov, nebo mus b t daleko l pe zabezpe eny proti niku agresivn ho elektrolytu, ale objemov hustota energie je vy ne u typu p edchoz ho a tak ivotnost je podstatn del. Nap t napr zdno se i zde pohybuje v bl zkosti 1.5 V. Nap ov charakteristika v ak nekles tak rychle, jako u l nku uhl kov ho. Dal daje viz tabulky 6.1{6.2. Alkalick l nky lze omezen dob jet. Po et dob jec ch cykl m e za ide ln ch podm nek dos hnout a n kolik tis c p i innosti asi 70%. 96

6 Poda -li se b hem vyb jen l nku zabr nit dal redukci manganu, lze jej dob jet ji zcela regul rn (viz kapitola 6.3. o l nc ch sekund rn ch). Krom b n chv lcov ch bateri tohoto typu existuj na trhu baterie vznikl jejich s riov m azen m (nap. dev tivoltov baterie obsahuj c 6 l nk pro nap jen n kter ch tranzistorov ch p ij ma ). D l l nky jsou v tomto p pad desti kov a maj tvar podle obr Z kladn st takov ho l nku je zinkov anoda (z porn elektroda), na n je polo ena lepenka sezahu t n m elektrolytem. Nad n je dal vrstva sest vaj c ze sm si burelu a tuhy. Na spodn stran je zinkov kotou ek pot en vodiv m lakem s obsahem gratu nebo saz, kter p edstavuje katodu (kladnou elektrodu). V echny uveden sti jsou ulo eny v pru n m prstencovit m pouzdru. N kolik takov ch l nk se pak slisuje do sloupce, kter se opat v vody. Celek se vlo do pouzdra a zalije asfaltem, kter zabra uje vysych n. F I I > K H A K = C H = B E J K A F A = = F K J A A J H O J A E L = E = F HI JA A? K D L L H I J L = = = Obr : Z kladn sch ma desti kov ho l nku c) l nek na b zi Hg - Zn Rtu ov l nek se v sou asn dob vyr b vesm s v kno kov m proveden a pou v se pro nap jen drobn ch elektronick ch spot ebi- (naslouch tka, kalkula ky, hodinky) jeho z kladn sch ma je na obr ? A L L F H F E L = K? F L = I E A A JH O JK I A F = H J H = = N K H J K = J D 0 C? A > = F Obr : Z kladn sch ma l nku Hg - Zn l nek je ulo en v nosn konstrukci sest vaj c z misky a v ka. Tyto sti jsou odd leny vrstvou polyamidu nebo jin ho plastu, kter m 97

7 jednak funkci izolace, jednak slou jako t sn n. Ob zm n n sti, kter sou asn slou jako sb ra e proudu, se zhotovuj z nerezav j c oceli. Miska je pl tovan niklovou vrstvou o tlou ce des tek mikron, v ko je pota eno o n co siln j m d nou vrstvou. Anoda je vyrobena z amalgamovan ho zinku (protikorozn prava) vysok istoty (minim ln 99.99% Zn). Elektrolytem je hydroxid draseln (m n ast ji sodn ) zahu t n vhodn m deriv tem celul zy, v n m m e b t p m s ZnO. Jeho nosi em je obvykle elektrolytov pap r, nebo p mo gelov anoda. Katoda m rovn tvar tabletky a je tvo ena sm s sest vaj c z v ce ne 90% HgO a necel ch 10%koloidn ho gratu. Separ torem (kter je rovn napu t n elektrolytem) b v plast, por zn celul za, l tka zvhodn ch vl ken, celof n nebo pru n membr na. Na anod prob h oxidace zinku popsan rovnic 6.2.6, zat mco na katod redukce rtuti podle rovnice souhrnn lze proto ps t HgO + H 2 O +2e ;! Hg +2OH ; Zn + HgO! ZnO + Hg: (6:2:8) Jak vypl v ze souhrnn reakce, mno stv a slo en elektrolytu z st v t m nezm n no. Mal st hydroxidu draseln ho reaguje s oxidem zine nat m podle rovnice 2KOH + ZnO! K 2 ZnO 2 + H 2 O (6:2:9) zine natan draseln vznikaj c v okol anody zabra uje jej korozi a jeho vliv lze tedy hodnotit jako p zniv. Po te n nap t rtu ov ho l nku po jeho zhotoven je 1.4 V, po kr tk dob skladov n kles na V a na t to hodnot se udr uje t m po celou zb vaj c skladovac dobu. Provozn nap t l nku je trvale 1.2 V a teprve na sam m konci vyb jen prudce kles. Minim ln p pustn nap t je 0.9 V v takov m p pad je nutno l nek pokl dat ji za vybit. Pozornost je rovn t eba v novat proudov mu p et ov n l nku (nejvy dovolen proud je d n rozm ry elektrod a b v uv d n v robcem). P i odb ru nadm rn ch proud vznik v l nkunerovnov n stav, kter se vyzna uje nadbytkem iont zinku. P i jejich reakci svodou obsa enou v elektrolytu se za ne vyv jet plynn vod k a v l nku 98

8 vznik p etlak. Pon vad zde nen prostor pro vyv jej c se plyny a l nek je hermeticky uzav en, mohlo by doj t i k jeho destrukci. Hustota energie b v pom rn vysok adosahuje a 115 W/kg (350 W/l). Dal parametry jsou uvedeny v tab. 6.1{6.2. Rtu ov l nky patn sn ej teploty nad 50 0 C. Nep zniv jsou jejich ekologick aspekty, pon vad rtu je vysoce toxick. d) l nek na b zi Ag - Zn St brozinkov l nek je konstruk n prakticky shodn s l nkem rtu ov m a stejn je i oblast jeho pou v n. Katoda je ov em v tomto p pad tvo ena sm s oxid st bra a gratu, kter se op t chov inertn. D ve se pou val sp e oxid st brn Ag 2 O,nyn oxid st brnat AgO. Reakce na katod je pops na rovnic AgO + H 2 O +2e ;! Ag +2OH ; a souhrnn lze ps t Zn + AgO! ZnO + Ag : (6:2:10) Teoreticky dosa iteln nap t Ag - Zn l nku je V, ve skute nosti je v ak vlivem ne istot o n co ni, asi 1.55 V. Vyb jec charakteristika je podobn charakteristice l nku rtu ov ho. St brn l nek m vy m rnou energii (W/kg) ne rtu ov, t hodnota vzta en na objem je ov em ni. L pe pracuje p i ni ch teplot ch. N kter dal daje jsou v tab. 6.1{6.2. Nev hodou je, e i st bro je pokl d no z ekologick ho hlediska zatoxick. e) l nek na b zi Zn - vzduch Je p ev n konstruov n jako l nek kno kov (v posledn dob se v ak objevuj i l nky prizmatick ) a jeho z kladn sch ma je zn zorn no na obr ? A L L F H F K? F L = E L = K? D L = = K? D L J L H O? A > = F Obr : Sch ma l nku Zn - vzduch Vzduchov katoda se nach z vespod l nku, kde jsou um st ny i otvory pro p vod vzduchu (ty jsou b hem skladov n l nku uzav eny). 99

9 Anoda, kter zauj m v t inu prostoru l nku, je z pr kov ho zinku a od katody je odd lena separ torem. Separ tor je napu t n elektrolytem obsahuj c m KOH. V l nku prob h za asti teonov ho katalyz toru reakce 2Zn + O 2! 2ZnO : (6:2:11) Pou v se v ude tam, kde se odeb raj mal a st edn proudy. M nejvy hustotu energie, plochou vyb jec k ivku a velmi dlouhou skladovatelnost v neaktivovan m stavu. Nap t napr zdno je 1.4 V. Dal parametry jsou uvedeny v tabulk ch 6.1{6.2. patn sn vy teploty. f) l nek na b zi Hg - Cd V sou asn dob se pou v u jen sporadicky v n kter chaplikac ch (nap. vojensk miny). D vodem je kadmium, kter je drah a nav c toxick. Uspo d n kno kov ho l nku je podobn jako v p pad l nku Hg;Zn v hodou je, e v bec neplynujeam e b t proto hermetizov n. Katoda je vyrobena z gratem obohacen ho HgO, anoda z pr kov ho lisovan ho Cd. Separ tor je vyroben z plastu nebo por zn gumy. Souhrnnou chemickou reakci prob haj c v l nku lze popsat rovnic HgO + Cd! Hg + CdO : (6:2:12) Nap t napr zdno je asi 0.9 V a vyb jec k ivkajeploch. Dal daje viz tabulky 6.1{6.2. g) l nek na b zi Mg - MnO 2 Jedn se o l nek v lcov, v n m se zinkov anoda nahrazuje anodou vyrobenou z pr kov ho ho ku obohacen ho n kter mi dal mi kovy (Al, Zn, Mn, Ca) jejich p tomnost zabra uje korozi. Katoda je z burelu obohacen ho acetyl nov mi sazemi. Elektrolytem je roztok chloridu ho e nat ho MgCl 2, bromidu ho e nat ho MgBr 2 nebo n kter ch slou- enin chromu, barya a lithia, kter je ztu ovadlem zahu t n do gelov formy. Z kladn sch ma l nku je na obr Prob haj c chemick reakce jsou podobn jako v alkalick m l nku souhrnn lze ps t Mg +2MnO 2 + H 2 O! Mg(OH) 2 + Mn 2 O 3 : (6:2:13) Nap t l nku napr zdno je asi 2 V,provozn nap t pak b v o n co ni. Kapacita je v ce ne dvojn sobn oproti C ; Zn l nku. Jeho nev hodou je to, e nap t za ne nar stat a pot, co se uzav e vn j elektrick 100

10 obvod a d le to, e plynuje (b hem innosti se zah v a vyv j se v n m vod k). Na druh stran mohou tyto l nky pracovat i za teplot, p i nich se ostatn typy znehodnot. Jejich v roba je dosti n kladn a proto se pou vaj pouze pro speci ln aplikace a vojensk ely.? A L L F F = I J L K? F L = I L J H =? E J L H O A A JH O JI A I J L =? C + = I = I A F = H J H A A J H O J E? F = F H K D L = = E =? A C = F H F Obr : Sch ma l nku Mg - MnO 2 Shrnut V robn programy sv tov ch v robc bateri (Duracell, Varta, Eveready, Maxell, Sanyo, Toshiba, Tadiran a dal ) nazna uj, e nej ir ho uplatn n v oblasti such ch l nk v lcov ho typu dosahuj v sou asnosti l nky alkalick smno 2 ao ek v se, e se tento trend v n sleduj c ch letech je t prohloub. Tyto l nky jsou v robn nep li n kladn, nyn ji ekologicky nez vadn a zlep enou technologi se da st le je t zvy ovat jeden z jejich nejd le it j ch parametr hustotu vyu iteln energie. Teplotn rozsah, v n m m e l nek pracovat, je posta uj c, samovyb jen a plynov n se pohybuj v rozumn ch mez ch. U klasick ch C ; Zn l nk nedosahuje pom r cena/vyu iteln energie tak p zniv ch hodnot a jejich v roba kles. Ho kov l nky se vyu vaj pouze velmi omezen ve speci ln ch aplikac ch (arm da, meteorologie) a v budoucnu by mohly b t nahrazeny pi kov mi l nky alkalick mi. V oblasti kno kov ch l nk se jev jako nejperspektivn j l nky Zn ; vzduch, p i em rozhoduj c vliv m dosa en hustota vyu iteln energie a ekologick nez vadnost. Prakticky jedinou v t nev hodou je zna n z vislost kapacity l nku na teplot. Z t chto d vod i do budoucna po taj sv tov v robci s produkc l nk st brn ch avelmi omezen i rtu ov ch. 101

11 D K I J J= A A HC EA 9 C Na z v r je je t provedeno srovn n jednotliv chtyp such ch l nk co do hustoty energie (obr a 6.2.8). # "! K? D ) C 0 C C 0 C D K I J J= A A HC EA 9 + $ " " $ J A F J = + Obr : Z vislost hmotnostn hustoty energie l nku na teplot # # K? D ) C 0 C C 0 C + $ " " $ J A F J = + Obr : Z vislost objemov hustoty energie l nku na teplot Tabulka 6.1:Popis syst m l nk syst m katoda anoda elektrolyt Un (V) C ; Zn MnO 2 Zn NH 4 Cl, ZnCl MnO 2 MnO 2 Zn KOH, NaOH 1.50 Hg ; Zn HgO Zn KOH, NaOH 1.35 Ag ; Zn Ag 2 O Zn KOH 1.60 Zn-vzduch O 2 +katal. Zn KOH, NaOH 1.40 Hg ; Cd HgO Cd KOH 0.91 Mg; MnO 2 MnO 2 Mg MgCl 2, LiCr

12 Tabulka 6.1: Popis syst m l nk - pokra ov n SYST M L NKU SB RA PROUDU SEPAR TOR C ; Zn uhl kov ty inka sav pap r MnO 2 mosazn ty inka por zn pap r Hg ; Zn poniklovan ocel. epi ka plast, guma Ag ; Zn poniklovan ocel. epi ka polyamid Zn-vzduch poniklovan ocel. epi ka krobov gel Hg ; Cd poniklovan ocel. epi ka plast, guma Mg ; MnO 2 uhl kov ty inka pap r Tabulka 6.2: Parametry jednotliv ch syst m syst m provozn min. max. sklad. provozn U (V) U (V) teplota 0 C teplota 0 C C ; Zn 1.25{ {45 5{50 MnO { {50-20{55 Hg ; Zn 1.3{ {55 20{55 Ag ; Zn 1.55{ {55-20{55 Zn-vzduch 1.4{ {40 0{55 Hg ; Cd 0.9{ {80 55{80 Mg ; MnO 2 1.8{ {70 20{60 Tabulka 6.2: Parametry jednotliv ch syst m - pokra ov n syst m hustota hustota kapacitn plynov n energie energie rozsah (Ah) (Wh/kg) (Wh/l) C ; Zn {9 st edn MnO {30 mal Hg ; Zn {19 mal Ag ; Zn mal Zn-vzduch {10 mal Hg ; Cd {3 nepatrn Mg ; MnO zna n 1 v lcov l nek, 2 kno kov l nek 103