5 07 Ročník XVII. Místní kultura poskytuje. mediální podporu. Festivalu. Mitte Europa

Transkript

1 Ročník XVII Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech Místní kultura poskytuje mediální podporu Festivalu Mitte Europa

2 2 VIII. Národopisná slavnost května 2007 Musaion v Kinského zahradě, Praha 5 Smíchov Pořadatelé: Národní muzeum Historické muzeum NIPOS, útvar Artama Sdružení pro dětskou taneční tvořivost Koná se pod záštitou primátora hlavního města Prahy Pavla Béma. Účinkující soubory: Kohoutek Chrudim s muzikou Karmazín, Kytice Praha, Mladina Plzeň, Slovácký soubor Kyjov, Vycpálkovci Praha s muzikou Rozmarýnek, Vysočan Jihlava Program: sobota 19. května hod. zahajovací koncert s komponovanou přehlídkou lidových svatebních krojů hod. vystoupení folklorních souborů neděle 20. května hod. vystoupení folklorních souborů hod. vystoupení folklorních souborů Místní Kultura

3 Místní kultura Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XVII, rok 2007, číslo 5. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: , fax Tel. redakce: Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel redakce@mistnikultura.cz Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, M. Uhrinová, E. Horníčková. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, Praha 9. Objednávky a reklamace: Pavlína Bočáková tel.: , fax: pbocakova@predplatne.cz Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne , j.zn.p-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK centrum informací o kultuře tel.: Regis legislativa a ekonomika kultury tel.: Artama neprofesionální umělecké aktivity tel.: , zahr. styky: Na titulní straně: Drak na trutnovské radnici. Uzávěrka čísla 6/ Uzávěrka dvojčísla 7-8/ Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách 5 / 2007 Obsah Miliardy do památek!...4 Ptáme se za vás...6 Pomáhej! Osvěcuj! Pamatuj!... 7 Jdu nestandardní cestou...8 Střípky z akce Březen, měsíc internetu Ostravský informační servis Vychází korespondence V+W Kvalitní webová prezentace je účinná z krajských webů...12 Novoborské hasičské slavnosti Tisíc let trutnovského draka Město za historickými hradbami Kaple slouží výtvarnému umění a hudbě 16 Kroniky, kronikáři, muzea...17 Kultura v Trutnově...18 Když dva dělají totéž K-TRIO v Ostravě slaví...19 Otvice mají opravený kulturní dům Kino potřebuje rekonstrukci Zámeček je kamarádem dětí Středočeské lidušky mají svůj festival Světový den divadla pro děti a mládež Konference INSPO Hudba nikoliv z Marsu...23 Základní bariéra je v komunikaci Sedm generací hrnčířů...25 Český Krumlov západních Čech Pevnost Hanička je kulturní památkou Muzeum jako největší školní kabinet Jak změnit starou bábu na sličnou krasavici...30 Moravské divadelní festivaly Červené nosy...31 Jarní svátek českého tance Tanec pomáhá znevýhodněným Léčivé výtvarné aktivity...33 Trutnov si svoji galerii hýčká Jak do ZLATÉ KLECE...35 Čtení na půdě...35 Amatérský velkofilm měl premiéru Zkušenosti z dalekého východu Běloruská opozice chce chránit památky 37 Michael Plus v ČR...38 XVI. FESTIVAL MITTE EUROPA Zachraňte opony!

4 4 Úvodník Miliardy do památek! Aby nevznikla neopodstatněná euforie, hned v úvodu uvádím, že jde jen o můj nesmělý návrh a zbožné přání. A těch miliard by klidně mohlo být 135, ale i méně. Pražští zastupitelé odsouhlasili, že Praha se bude ucházet o uspořádání olympijských her v roce Primátor Bém odhadl náklady na 135 miliard korun, návratnost jenom o něco málo vyšší. Pokud by pražští radní se žádostí uspěli, určitě by se podařilo, také za pomoci dotací z EU, vybudovat chybějící infrastrukturu. A navíc další větší hřiště, bazény a zápasnické arény. Jsem sportovně založený člověk a v období olympiády se ze mě stává fanatička. Ale myslím si, že pořádání tak finančně i organizačně náročné akce by se měly ujmout stabilní ekonomiky nemající potíže s korupcí, které případný nezdar nepoloží na lopatky. Také se obávám, že pokud budeme celé jedno desetiletí připravovat olympijské hry, půjdou zákonitě některé oblasti stranou. Je možné, že na určitý čas se mimo sféru zájmu dostane právě kultura. Nedávno jsem zavítala do středočeské vesnice Klášterní Skalice a uviděla něco, nad čím jsem zůstala stát u vytržení. Uprostřed bývalého statku stála zdevastovaná kaple. V zájmu objektivity musím poznamenat, že střechu měla opravenou. Ale, zjevení zdevastovaného historického objektu v malé vesnici, uprostřed poměrně rozsáhlého komplexu chátrajících zemědělských budov a s monumentálním gotickým sloupem tyčícím se k nebesům, bylo fascinující. Žádná vysvětlující cedulka, popiska či upoutávka, bohužel nic a v hlavě jediný veliký otazník. Hned po návratu jsem zapátrala na internetu a v encyklopediích a zjistila jsem, že tady byl ve 14. století založen cisterciácký Klášter Panny Marie. Ten husité vypálili, ale o něco později na tomto místě vznikla barokní Kaple Panny Marie, která byla v 18. stol. zrušena a později využívána jako hospodářský objekt. Její poslední éra má zřejmě souvislost se zbytkovým statkem, ale to je na dlouhé povídání někdy příště. Do transu mě dostal již zmiňovaný sloup, vysoký dle mého odhadu cca 10 metrů. Nyní už vím, že se jedná o dochovaný gotický pilíř, jediné, co zbylo po chrámu, který měl údajně ve své době silnější konkurenci snad jen v pražské katedrále sv. Víta a sedleckém klášterním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Obě jmenované památky jsou pod ochranou UNESCO, zatímco chrám v Klášterní Skalici, který patřil k nejvýznamnějším, největším a možná i k nejkrásnějším stavbám časů Karla IV., zmizel! Co nezvládli husité, dokončila nejen lidská lhostejnost, ale později i to, že se tu nabízel zdarma stavební materiál na rodinné domy. Ale když už v různých dobách temna jsme toto vše dopustili, mohli bychom se alespoň nyní snažit o lepší přístup k hodnotám, které je tak snadné využít k prezentaci naší republiky a její bohaté historie. Podle zpráv a zoufalého volání po záchraně památek z mnoha míst naší republiky soudím, že podobných případů je více, ne-li mnoho. Ostatně není čísla Místní kultury, které by na podobný případ neupozornilo. Zprávy přicházejí zejména z neziskového sektoru; je mnoho o.s., která vznikla s cílem zachránit jeden jediný historický objekt. Takže povědomí u lidí posiluje, stát těmto snahám nebrání, vypisuje dotační tituly, ale nemohl by udělat něco zásadnějšího? Vzpomenete si na akci: 1 miliarda do školství, která proběhla někdy v polovině 90. let? Politici v té době doznali, že školství, resp. školní nemovitosti, jsou v tak hrozném stavu, že potřebují významný finanční impulz. I když se jedna miliarda jevila s odstupem času jako kapka v moři, alespoň stát deklaroval, že právě tato oblast je důležitá, a přitom zanedbaná, že o tom ví a v rámci možností má snahu problém řešit. Dnes jsou školy víceméně zmodernizované a potřebné náklady zvládají zřizovatelé, většinou obce, sami. Alespoň v to doufám. Zdevastované kulturní dědictví hrady, zámky, kostely, kláštery a další památky, zápasí s větry, dešti a s časem už dlouho, a každým okamžikem některá z nich ztratí definitivně naději na záchranu. Teď přemýšlíme o olympiádě a potřebných miliardách. Tak významná sportovní akce jistě na čas zvýší turistický ruch a renomé republiky, ale nedokázaly by opravené památky totéž? A to už zcela okrajově zmíním, že návratnost investic do uspořádání olympiády je nejistá, v případě peněz směrovaných do památek sice dlouhodobá, ale jiné riziko nevidím. Ludmila Kučerová Místní Kultura

5 Ceny 5 Kandidáti na udělení Ceny ministerstva kultury v roce 2007 v oborech zájmových uměleckých aktivit (dle nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných ministerstvem kultury ve znění nařízení vlády č. 98/2006 Sb.) Cenu za divadelní a slovesné aktivity se navrhuje udělit panu JANU MERTOVI za celoživotní přínos k rozvoji amatérského divadla. Cena bude předána na 56. Loutkářské Chrudimi ve dnech Cenu za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru se navrhuje udělit panu ZDEŇKU BLÁHOVI za jeho celoživotní přínos k uchování a rozvoji tradiční lidové kultury a folkloru. Cena bude předána na zahájení 62. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici dne Cenu za hudební aktivity se navrhuje udělit panu VÁCLAVU MAZÁČKOVI za dlouholeté, vynikající zásluhy o rozvoj neprofesionální komorní a symfonické hudby. Cena bude předána na Národním festivalu neprofesionálních komorních a symfonických těles v Třebíči ve dnech Cenu za dětské estetické aktivity se navrhuje udělit paní DANĚ ŽDÍMALOVÉ za celoživotní úspěšnou odbornou, metodickou a organizační činnost v oblasti amatérského tanečního umění a za významný podíl na rozvoji taneční výchovy dětí. Cena bude předána během XXIV. národní přehlídky dětských skupin scénického tance v Kutné Hoře ve dnech Cenu za audiovizuální a výtvarné aktivity se navrhuje udělit panu ING. FRANTIŠKU JIREŠOVI za celoživotní přínos v oboru amatérského filmu. Cena bude předána na Celostátní soutěži neprofesionální filmové tvorby dne v Ústí nad Orlicí. 5 / 2007 Ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury pro rok 2007 Ceny se udělují: k ohodnocení výjimečných uměleckých tvůrčích nebo interpretačních počinů za dlouhodobé umělecké zásluhy v oblasti divadla, hudby a výtvarného umění a architektury. Návrhy na udělení cen mohou podávat fyzické nebo právnické osoby na adresu Ministerstva kultury, odbor umění a knihoven, Maltézské nám. l, Praha l, a to nejpozději do Bližší informace lze získat na internetové adrese Ministerstva kultury Umění, Dokumenty Ceny.

6 6 Legislativa Ptáme se za Vás Dnes reagujeme na často kladené dotazy různých tazatelů na vznik a zánik občanského sdružení a jeho povinnosti ohledně výroční zprávy. Odpovídá PhDr. Alena Mockovčiaková (NIPOS-Regis). 1. Jakým postupem je možno založit o.s.? Sdružení občanů je zakládáno postupem, který stanovuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Podrobněji se tomuto postupu a doporučení při vytváření stanov věnujeme na našich www stránkách: Pokud si budete přát individuální konzultace, kontaktujte nás na adrese regis@nipos-mk.cz nebo na tel.: Poznamenávám, že od července 2006 mají sdružení povinnost uvádět v názvu občanské sdružení. Sdružení založená před tímto datem mají lhůtu do července 2009 pro změnu názvu. 2. Má o.s. povinnost zveřejnit výroční zprávu? Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů a ani jiný zákon tuto povinnost sdružení neukládá. Záleží pouze na tom, zda si sdružení samo podobnou povinnost zakotví ve stanovách. Pokud sdružení pracuje a hospodaří dle zavedených zvyklostí, pak valná hromada členů (schůze členů) obvykle každoročně projednává a schvaluje jak zprávu o činnosti a hospodaření za uplynulý rok, tak plán činnosti a hospodaření na rok další. Zveřejnění hodnotící zprávy by pak nemělo být zásadním problémem. Pokud má sdružení v plánu ucházet se o dotace např. z veřejných rozpočtů (z rozpočtu státu, kraje, obce), lze předpokládat, že zveřejnění či předložení výroční zprávy spolu s projektem a se žádostí o dotaci může při jejím posuzování hrát pozitivní roli. 3. Jaké povinnosti má o.s. při svém zániku? Okolnosti zániku sdružení uvádí zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů v 12 až 14. Bývá však užitečné podrobněji uvést ve stanovách postup rozhodování o zániku sdružení a způsob zániku sdružení. Pokud sdružení zaniká dobrovolným rozpuštěním, je jeho povinností provést majetkové vypořádání, a to ve smyslu 20a, odst. 3 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.). Zánik sdružení se oznamuje Ministerstvu vnitra. Pokud majetkové vypořádání neprovede sdružení ještě před svým zánikem, pak majetkové vypořádání provede likvidátor určený tímto ministerstvem. Sledujeme za vás Fórum neziskových organizací Ministryně Džamila Stehlíková, předsedkyně Rady vlády pro neziskové organizace, informovala o vzniku Fóra NNO. To by mělo přinášet aktuální a z praxe ověřené informace a podněty přímo od lidí, působících v neziskovém sektoru. Předpokládá, že každých 4 5 měsíců svolá účastníky fóra a prodiskutuje s nimi aktuální témata z oblasti nestátních neziskových organizací. Informace o NNO Na základě usnesení vlády ze dne 17. května 2006 č. 564 byl od 1. ledna 2007 zcela předán do gesce Ministerstva informatiky Informační systém o nestátních neziskových organizacích (IS NNO). Pro Ministerstvo informatiky zajišťuje správu IS NNO příspěvková organizace TESTCOM. Nová adresa pro IS NNO je Informační centrum folkloru Folklorní sdružení České republiky (FoS ČR) v zájmu zlepšení informovanosti o regionálních a místních tradicích našeho národa a s cílem napomoci prezentaci folklorních akcí pořádaných v jednotlivých regionech, zřídilo IC. Sídlí na adrese Senovážné náměstí 24, Praha 1 (vchod z ulice Jeruzalémská), telefon: , e- -mail: jitka.zezulova@adam.cz. Zahájilo 3. dubna a provozní dny jsou od pondělí do pátku od 11 do 17 h, v případě většího zájmu o jeho služby bude provozní doba rozšířena. Místní Kultura

7 5 / 2007 Organizace Pomáhej! Osvěcuj! Pamatuj! je aktuální již 145 let Svatobor je jedním z nejstarších spolků v českých zemích spolu se Sokolem, Hlaholem a Vltavanem. Byl založen roku 1862, aby napomáhal českému písemnictví v době Bachova absolutismu. Se zakladatelem F. Palackým, který ideu spolku vyjádřil výše zmíněným heslem, zde působila řada známých osobností jako F. L. Rieger, K. J. Erben, V. Náprstek, J. Hlávka a další. Dnes má statut občanského sdružení. Pomoci se dostávalo chudým spisovatelům, osvěta spočívala ve všestranné podpoře českých děl a k uchování paměti se zřizovaly pomníky (J. Jungmanna, K. H. Máchy), panteon na Slavíně a pamětní desky. Slavín na Vyšehradě vybudoval Svatobor na své náklady, vlastníkem a správcem byl až do r. 1970, kdy přerušil svoji činnost jako samostatný subjekt, neboť pozbyl všech prostředků (po zrušení nadací a fondů na počátku 50. let 20. století a po znehodnocení vkladů měnovou reformou se v letech vzdal i svých dvou nadačních domů v Praze a jednoho v Poděbradech). To vše zapříčinilo i zastavení pomoci literátům. Od roku 1974 několik členů spolku pokračovalo v další práci díky pochopení Klubu Za starou Prahu, a to na záchraně historické části Olšanských hřbitovů pohřebiště prvních generací národních buditelů. Této záslužné práci se věnovalo postupně více než 80 dobrovolníků, a tak se zpustlý II. olšanský hřbitov změnil v udržovaný pietní park, podobně jako další olšanské hřbitovy. Zatímco členové funerální sekce věnovali svůj volný čas, hřbitovní správa pak poskytla nezbytný materiál. Po změně politických poměrů se roku 1990 členové sekce rozhodli obnovit samostatnou činnost historického spolku Svatobor. Podmínky pro sociální roli pomáhej se už neobnovily, hlavní důraz se klade na zbývající součásti poslání osvětu a uchovávání hmotných památek na významné osobnosti české kultury a vědy. Roku 1997 tedy Svatobor převzal do své správy a užívání hrobku Slavín, jež v minulé době přešla do trvalého vlastnictví hlavního města Prahy, a o rok později zahájil rozsáhlou rekonstrukci. Dokončení opravy, po níž bude krypta znovu zpřístupněna veřejnosti, i následné udržování Slavína záleží na další sponzorské či mecenášské podpoře. A na získávání potřebných financí jsem se zeptala jeho předsedy doc. Dr. Ing. Václava Lišky. Lze porovnat původní způsob získávání peněžní podpory s dnešní situací? Členské příspěvky jistě nestačí... To máte naprostou pravdu a pokud mohu z historických pramenů posoudit, situace je naprosto obdobná jde o, dnešními slovy, vícezdrojové financování. (Část prostředků vlastních, část zdrojů od soukromých firem jako sponzorské dary a významná část je z oblasti veřejných financí, v našem případě pražské správy hřbitovů.) Je také rozdíl rekonstruovat, a získat finanční zdroje, na národní kulturní památku Slavín či vydání knihy Vyšehradský hřbitov nebo na pouhé udržování památných hrobů na Olšanech, Vyšehradském či Malostranském hřbitově. Jaká je vaše strategie v této oblasti? Stručně řečeno: Pomož si a bude Ti pomoženo. My jsme věděli, a snad stále víme, co chceme, rozvrhneme postup do příslušných etap, začneme s vlastními prostředky. A když sponzoři, magistrát a další vidí, že opravdu děláte a ne jen mluvíte co by, kdyby, tak se vám většinou každý snaží pomoci. Svatobor dnes také vešel ve známost pořádáním besed, pietních shromáždění, vycházek a tematických výletů, od roku 1994 vydává informativní periodikum ZPRÁVY. Vinohradský hřbitov včera a dnes se jmenuje kniha, kterou zpracovali dva členové výboru a vydala ji Správa pražských hřbitovů. Plány do nejbližší budoucnosti předestírá opět doc. Liška: U příležitosti našeho 145. výročí jsme vydali plaketu, vyšla kniha Slavín a na září připravujeme menší konferenci Spolky a památníky, kde si chceme s obdobnými sdruženími vyměnit zkušenosti z rekonstrukcí či přípravy staveb nových památníků. Myslíme i na naše nejmenší a v závěrečné části příprav je vydání kvarteta Osobnosti ze Slavína a papírového modelu Národní hrobky Slavín (s umělcem A. Weisnerem). Děkuji za odpovědi Eva Horníčková 7

8 8 Foto: E. Veselá Jdu nestandardní cestou Do funkce ředitele Městské knihovny Most, příspěvkové organizace zřizované městem, nastoupil Ing. Tomáš Ondrášek v roce Jako knihovník nepracoval, zato má za sebou nemálo marketingově-mediálních aktivit od rozhlasu až po televizi. Jeho pohled na fungování a poslání knihovny tedy přináší neotřelé podněty. Poprosila jsem ho o odpovědi na několik dotazů. Sedmdesátitisícový Most nemá klasický kulturní dům, a přitom se málokterá městská knihovna může pochlubit plochou 6 tisíc m², jakou disponujete vy. Nabízí se tedy otázka Jaké další, neknihovnické aktivity nabízíte? Od roku 2004 provozujeme kino Kosmos (pozn. red.: soukromý objekt). Je to první vícesálové kino v naší republice. Z původních tří sálů využíváme dva maxi a midi. Jsme tu v nájmu a mým snem je promítat v naší knihovně, kde by se v Malém sále s kapacitou 140 míst promítaly komorní filmy, a v sále po diskotéce, kde bylo dříve kino Mír, by mohlo po úpravách 280 diváků sledovat komerční filmy. Rovněž v roce 2004 jsme otevřeli galerii Zlatá trojka, v jejíž třech místnostech se ročně vystřídá kolem 25 výstav např. obrazů, fotografií, archeologických nálezů, uskutečnila se i výstava tužek. Na jednu z posledních akcí Obrazy z kanceláře jsme přinesli koktejl namíchaný z originálů, reprodukcí, čestných uznání a s údaji, jaké stěny zdobily před rokem 1989 a kde jsou uloženy nyní. V loňských volbách vzniklo nové městské zastupitelstvo. Co od něj očekáváte? Přál bych si, aby tyto změny vyústily ve fungující spolupráci s knihovnou. Chci diskusi se zřizovatelem, v níž by město řeklo: Takováto je koncepce našeho dalšího rozvoje a knihovna v ní má určeny následující úkoly. Jsem manažer a chci znát další směr vývoje. Zajímá mě nejen co bude za rok, dva, ale i v delším časovém výhledu. Dnes si lidé rozmýšlejí, kde a jak trávit volný čas. Konkurence je velká a chceme-li uspět, musíme nabídnout nejen moderní prostředí, ale i odpovídající náplň. Mezi našimi čtenáři například postrádám vrstvu středních manažerů. Ti mají času málo, ale chceme-li je přilákat, musíme jim nabídnout třeba nákladné publikace vztahující se k jejich koníčku. Pokud to neuděláme, zajedou si např. do pražských knihoven. Novou tváří dlouhodobé reklamní kampaně vaší knihovny se stal primátor města Vlastimil Vozka. Jakou úlohu přisuzujete reklamě? Jeho vstřícnost vítám, na plakátech po celém Mostě nás propaguje pod heslem Čtení je zdarma. Velice uvažuji o tom, jak vynaložit peníze na reklamu, aby byla co nejúčinnější. V materiálech se snažíme činnost knihovny přiblížit Místní Kultura

9 Knihovny 9 a přilákat další zájemce. Posloužilo nám i PF 2007 s bilancí úspěchů minulého roku, kdy jsme nakoupili 5377 nových knih, promítali 1089 filmových představení, nabídli 26 výstav ve Zlaté trojce, připravili 157 tematických výstavek, půjčili knih, zaregistrovali 1429 nových čtenářů a po budově provedli 119 exkurzí. Knihovny se snaží získat sponzory. Daří se jim to někdy více, někdy méně. Mohu znát váš názor? Náš roční rozpočet se pohybuje kolem 15 milionů Kč, částka získaná od sponzorů činí asi 100 tisíc Kč. Sumy v desetitisících však nepovažuji za klasický sponzoring, ale spíše za druh milodaru. Sponzor totiž za poskytnuté peníze požaduje adekvátní protislužbu. A tady si musíme položit otázku, zda mu ji může knihovna poskytnout. Další problematickou veličinou je čas, tj. zda doba vynaložená na hledání vhodného sponzora odpovídá získané finanční částce. Nebylo by lepší tuto energii věnovat zkvalitňování práce knihovny? Podobné je to i s předkládáním projektů, které by mohly přinést peníze od Evropské unie. Jsou administrativně složité, časově náročné a získaná suma neodpovídá vynaložené námaze. Knihovna založila fond kalendářů. Zvažujete i nějaké další rozšíření okruhu nakupovaných knih? Zatím se nám podařilo soustředit kolem 800 kalendářů a troufnu si říct, že žádná knihovna u nás takovýto fond nemá. A přitom některé z nich přinášejí reprodukce výtvarných děl, čímž je vlastně přibližují širokému okruhu lidí. Nyní řešíme, jak tento pramen katalogizovat. Most by si zasloužil vybudování speciálního fondu možná Dnes pořídíme elektronickou knihu, která má podobu klasické knihy, s tím rozdílem, že stránky jsou prázdné a text se do ní nabíjí vložením čipu, za cca 50 tisíc Kč. Ale časem půjde její cena rychle dolů. Tímto způsobem pak bude prezentována naučná literatura, která rychle zastarává. i s evropským rozsahem, zaměřeného na těžebně-zpracovatelskou nebo chemicko-technologickou problematiku. Jakým směrem se ubírají vaše úvahy o budoucnosti mostecké knihovny a knihoven vůbec? Informační technologie jdou vpřed mílovými kroky. Elektronické knihy budou převedeny na čipy, a knihovní fond naší knihovny se tak vejde do krabice od banánů. Nyní se u knih platí nejen autorovi, ale i za papír, grafiku, tisk atd. Pokud bude možné si knihu stáhnout z internetu, zaplatíme jejímu tvůrci. Dnes pořídíme elektronickou knihu, která má podobu klasické knihy, s tím rozdílem, že stránky jsou prázdné a text se do ní nabíjí vložením čipu, za cca 50 tisíc Kč. Ale časem půjde její cena rychle dolů. Tímto způsobem pak bude prezentována naučná literatura, která rychle zastarává. A tak už musím přemýšlet, co uděláme s prostorem knihovny, v níž se dnes tento druh literatury nachází. Samozřejmě krásná, zábavná nebo dětská literatura budou mít i nadále své nezastupitelné místo. Zmíněné úvahy mne vedou k myšlence, že v budoucnu se knihovna stane informačním, vzdělávacím i zábavním centrem, tedy multikulturním zařízením. Děkuji za rozhovor. Eva Veselá KNIHOVNY STŘEDOČESKÝ KRAJ: Zastupitelstvo Středočeského kraje považuje podporu knihoven za jednu z priorit v oblasti kultury a památkové péče. Pro letošní rok již schválilo dotace určené na zabezpečení výkonu regionálních funkcí pro 4 z 5 pověřených knihoven. Jedná se o Městské knihovny v Benešově a Kutné Hoře, Knihovnu města Mladá Boleslav a o Knihovnu Jana Drdy v Příbrami. Tyto knihovny jsou zřizovány obcemi. Zřizovatelem páté Středočeské vědecké knihovny v Kladně je přímo Středočeský kraj, jehož vedení o příspěvku této knihovně rozhodlo již dříve. Pověřené knihovny, které menší knihovny metodicky vedou, pomáhají jim v jejich rozvoji, s nákupem knih atd., dostanou dotace v celkové výši 4,726 mil. Kč. Budou jim uvolněny ve 3 splátkách tak, aby bylo zajištěno plynulé financování výkonu jejich regionálních funkcí. (Právo, ) VÍTKOV (6 tis. obyv., okres Opava): Od dubna do listopadu 2006 se konala celková rekonstrukce budovy Městské knihovny ve Vítkově, a to v rámci projektu, který je zaměřen na rozšíření služeb celoživotního vzdělávání této knihovny. Knihovna má nyní nový interiér a je vybavena výpočetní a audiovizuální technikou. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly výše 10,585 mil. Kč. Projekt získal dotaci ze Společného regionálního operačního programu a byl spolufinancován ze strukturálních fondů EU částkou 7,329 mil. a ze státního rozpočtu sumou 732,9 tis. Kč. Pro veřejnost byla knihovna slavnostně otevřena (Veřejná správa, č.6, 2007) 5 / 2007

10 10 Informační střediska Střípky z akce Březen, měsíc Internetu Organizátorem projektu, který letos vstoupil do 10. ročníku, je BMI sdružení, záštitu poskytl předseda Senátu Parlamentu ČR. Pro lidi se zdravotním postižením V pražském Kongresovém centru se uskutečnil 7. ročník konference INSPO Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami za účasti 170 zájemců. Přinesl novinky o tom, jak internet a další technologie mohou lidem se zdravotním postižením ulehčit život. Patří k nim např. on-line Centrum znakového překladu v Ostravě (viz zpráva na str. 23). Senioři a internet Podle výzkumů NetMonitor roste mezi seniory zájem o internet. Podíl uživatelů starších 60 let na internetové populaci se během minulého roku zvýšil z 2,63 na 3,09 %. Prodlužuje se doba, kterou senioři na internetu tráví, přibývá těch, kteří mají přistup z domova, ale rostoucí zájem zaznamenávají také knihovny. Dosud výrazná převaha mužů se oslabuje ve výše zmíněné věkové kategorii se podíl žen vloni zvýšil z 23,57 na 25,89 %. 450 světových deníků Na dva březnové týdny měli uživatelé internetu možnost užívat službu LibraryPressDisplay, která nabídla zdarma on-line přístup ke zhruba 450 titulům v 64 jazycích z 35 zemí. Deníky byly přístupné v originální grafické podobě už v den jejich vydání. Knihovny a internet Letos se do Března měsíce Internetu zapojilo 390 knihoven, které v nabídce svých aktivit vycházejí z motta: Internet výhoda pro znevýhodněné. Do této skupiny lze zařadit seniory, nezaměstnané, matky na mateřské dovolené a lidi se zdravotním postižením. Téměř 50 knihoven má vybavení pro přístup k počítači a internetu pro zrakově handicapované. Díky Projektu internetizace knihoven, realizovaném od roku 2004 ministerstvem informatiky, se daří získat přístup k síti i těm nejmenším obcím. Letos se počet připojených knihoven blíží ke 4 tisícům. Další informace najdete na [ev] Ostravský V lednu 2006 se Ostravský informační servis (OIS) změnil z o.p.s. na společnost s ručením omezeným. Stále však platí motto: OIS je organizace pro občany a návštěvníky města. Během let se počet provozoven OIS zvýšil z jedné na čtyři a postupně se také rozšiřovala paleta nabízených služeb. Za posledních jedenáct let jich využilo přes 2 miliony 700 tisíc zájemců. První zdejší informační centrum vzniklo v roce 1993 jako sdružení soukromé cestovní kanceláře a města Ostravy. Jeho činnost skončila v srpnu 1996 a v následujícím měsíci začala Městské informační centrum (MIC) provozovat obecně prospěšná společnost s jediným zřizovatelem městem Ostrava, které je financovalo formou neinvestiční dotace. Od ledna 2006 převzal tuto činnost Ostravský informační servis, s.r.o., jehož jediným zakladatelem je statutární město Ostrava. Na moji otázku Co považujete za největší úspěch v prvním roce fungování OIS? mně odpověděla jeho ředitelka PhDr. Dagmar Kremzerová: Stabilizaci organizace v souvislosti se změnou o.p.s. na s.r.o. jen smluv se vypovídalo a znovu uzavíralo kolem 500, dále stabilizaci pracovníků na jednotlivých pobočkách. Jejich odpovědný a kreativní tým neměl ani při tak vysokém vytížení žádnou oprávněnou stížnost od klientů. Počet poboček roste V současné době jsou v provozu 4 pobočky a podle záměru OIS by měla vzniknout nová pobočka LETIŠTĚ na mezinárodním letišti L. Janáčka v Ostravě. V lednu 1995 byly otevřeny nové prostory pobočky CENTRUM, která je i v současné době nejnavštěvovanějším pracovištěm OIS vůbec loni jejich služeb využilo přes 360 tisíc osob. Slouží zejména českým klientům. V dubnu 2000 přibyla pobočka VĚŽ jde o vyhlídkovou věž Nové radnice. Do těchto míst míří zejména zahraniční návštěvníci, kteří kromě vyhlídky na město a okolí získají potřebné informace v 6. patře radnice, kde je na vyhlídkovou věž přestupní výtah. V minulém roce sem přišlo necelých 47 tisíc turistů od nás i ze zahraničí ze 42 zemí světa. Z cizinců tvořili 25 % Poláci, 14 % Němci, 13 % Angličané, 9 % Slováci, 8% Rusové, ale nechyběli ani Američané, Finové či Japonci. Provozovna ve vestibulu nádraží v Ostravě-Přívoze přivítala první zájemce v listopadu Loni si Místní Kultura

11 Informační střediska informační servis na toto místo, které má druhé pořadí v počtu obsloužených cizinců, pro informace přišlo téměř 29 tisíc osob. Zatím poslední pobočku otevřenou v dubnu 2004 najdeme na dopravním terminálu v Ostravě-Svinově. Jde o velmi frekventované místo, protože se nachází na důležité křižovatce železniční (též rychlíková zastávka), městské i příměstské dopravy. V roce 2006 jejích služeb využilo přes 21,5 tisíc klientů. Změna právní subjektivity výhodou Při vysokém obratu prodeje vstupenek až 6 milionů Kč ročně, se stal MIC plátcem DPH, což je pro každou o.p.s. ztrátová záležitost. To je zřejmě vysvětlení ke změně statutu na s.r.o. Město Ostrava společnost financuje stejným způsobem, tedy poskytnutím neinvestiční dotace. Rozšířilo se však spektrum poskytovaných komerčních aktivit. Nejpřínosnější je prodej vstupenek na akce v Ostravě, dále předprodej vstupenek přes on-line terminály (pro 4 společnosti), prodej různého zboží a ostravských suvenýrů. O kvalitě služeb vypovídají ocenění OIS je v rámci Asociace turistických a informačních center zařazeno v nejvyšší kategorii, tj. A. Zájemci mohou pobočky navštívit denně, kromě češtiny ovládají všichni pracovníci (celkem 22 osob) angličtinu, 2/3 němčinu, 1/3 se domluví v polštině a ruštině, 2 zaměstnanci ve francouzštině a 1 ve španělštině. V roce 2005 získalo zařízení mimořádnou cenu poroty ve 4. ročníku celostátní soutěže COT Business v kategorii nejlepší informační centrum ČR a medaili primátora města Ostravy k 60. výročí osvobození Ostravy, a to za přípravu a realizaci celoměstských oslav. V roce 2004 obdrželo mimořádnou cenu poroty ve 3. ročníku celostátní soutěže Náš kraj v kategorii nejlepší cizojazyčný materiál města v ČR a o rok dříve mimořádnou cenu poroty ve 2. ročníku téže soutěže. Obě tyto ceny uděloval odborný časopis COT Business. Propagace města Do pracovních povinností OIS patří, kromě klasických činností, také prezentace města na řadě veletrhů, konferencích atd. u nás i v zahraničí. Zajišťuje propagační akce či doprovodný program pro VIP hosty a zástupce médií. OIS si samo připravuje materiály, zajišťuje překlady, pouze grafické zpracování zadává firmě. Je financováno z přidělené dotace a z výnosů OIS loni se částka skládala ze 2/3 z dotace a z 1/3 z výnosů OIS. Eva Veselá 11 A jaké priority má ředitelka pro letošní rok? Zdraví všech zaměstnanců a jejich blízkých, spokojení zákazníci, udržení vysokého standardu služeb a kreditu v ČR i v zahraničí. A také lépe vybavená některá pracoviště. 5 / 2007

12 12 Publikace Vychází korespondence V+W Společná cesta legendárních tvůrců Osvobozeného divadla Jiřího Voskovce a Jana Wericha, utvrzená nucenou emigrací v USA, se po roce 1948 rozdělila. Werich, který se cítil nepřekonatelně svázán s českým jazykem a kulturou, zůstal po válce v Čechách. Voskovec (vl. jménem Wachsmann) byl jakoby svým původem i multikulturním vzděláním předurčen k osudu světoběžníka. Po několika měsících v nové republice odjel opět a tentokrát natrvalo do USA. Vzájemná dosud nepublikovaná korespondence V+W byla po léta uložena v Gotliebově archivu v Bostonu a v Památníku písemnictví. Je strhujícím svědectvím originality a umělecké zralosti obou umělců, ale současně odhaluje i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek. Dopisy psané s nadhledem, humorem a moudrostí mají velkou literární hodnotu a dopisující předpokládali, že budou zveřejněny. Ze zamýšleného třísvazkového projektu vychází první část korespondence, která zahrnuje období a edičně ji připravil prof. Ladislav Matějka. Další listy, které si V+W vyměňovali až do roku 1980, kdy Jan Werich zemřel, vyjdou v následujících dvou dílech. Kniha Jan Werich Jiří Voskovec: Korespondence I. je společným dílem nakladatelství Akropolis a Nadace Jana a Medy Mládkových, její cena je 399 Kč. Mária Uhrinová Historický lexikon městysů a měst Autoři Štěpán Mleziva a Karel Kuča postihují ve své knize vývoj a funkce městských sídel v dějinách územně-správního členění českých zemí od roku 1850 do současnosti. Lexikon popisuje 1165 lokalit v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které ve sledovaném období byly nebo jsou městem či městysem, včetně pěti měst, která od roku 1920 leží na území Polska. Zařazeny jsou též údaje o územní památkové ochraně a o urbanistické struktuře (členění) lokality. Všechna data jsou uváděna s přesností na rok a s odkazem na pramen. Nakladatelství Baset, 2007 [uma] Kvalitní webová Východní Čechy mají v roce 2007 nejlepší regionální turistickou prezentaci. Moderní internetovou formu jim připravila soukromá firma. O tom, že jde o dobrou investici, svědčí i to, že turistický portál regionu Východní Čechy byl oceněn zvláštní cenou ministra pro místní rozvoj za nejlepší turistickou prezentaci na webových stránkách v kategorii regiony. Cena byla udělena v rámci soutěže internetových prezentací... z krajských webů: Zlínský kraj Pro podporu cestovního ruchu Radní Zlínského kraje odsouhlasili na svém březnovém jednání založení nové organizace cestovního ruchu. Má podporovat ekonomický rozvoj a zvýšit návštěvnost celého Zlínského kraje. Muzejní depozitáře Z rozpočtu Zlínského kraje byla nákladem 14 milionů Kč hrazena rekonstrukce bývalé kuchyně kroměřížských kasáren na moderní depozitáře. Muzeum Kroměřížska tak získalo prostory na uložení všech sbírek i archivu dokumentace regionu, s výjimkou etnografického fondu. Středočeský kraj Studenti a noviny Od 2. dubna do 12. května 2007 se mohou všichni žáci 2. ročníků středních škol zapojit do projektu Studenti čtou a píší noviny. Denně dostávají zdarma denní tisk a nad jeho obsahem pak diskutují v předmětech humanitního nebo přírodovědného zaměření. Jedním z organizátorů projektu, jehož příprava proběhla ve školním roce 2005/6, je Gymnázium Komenského v Příbrami, mediální záštitu poskytla MAFRA. Posláním celé akce je naučit studenty pracovat s tištěným slovem, vyjadřovat svůj názor, obhajovat vlastní stanovisko, naučit se zpracovávat a hodnotit denní události atd. Nejlepší studentské práce budou otištěny v novinách. Olomoucký kraj Divy kraje Anketa 7 divů Olomouckého kraje byla vyhlášena ve spolupráci s časopisem KROK Knihovnická revue Olomouckého kraje. Skončí Inspirace pochází ze světové ankety, Místní Kultura

13 prezentace je účinná měst, obcí a krajů Zlatý erb Reagovali jsme na průzkumy, které hovoří o tom, že stále více lidí na internetu hledá místo, kde strávit dovolenou, a proto jsme spustili nový turistický portál, řekl radní pro oblast cestovního ruchu Miloslav Macela. Na vytvoření nového webu, fungujícího od prosince 2006, přispěla Evropská unie. Na adrese www. vychodni-cechy.info se můžete přesvědčit o kvalitě tohoto portálu, na jehož vytváření a aktualizaci se nemalou mírou podílejí turistická informační centra v kraji. [luk] kterou v roce 2001 vyhlásila švýcarská nadace NEW 7 WONDERS. Zájemci, kteří se zapojí, mohou navrhnout nových 7 divů světa. Vyhlášení vítězů proběhne v 7 hodin, 7 minut, 7 sekund. Olomoučtí vyhlašovatelé se domnívají, že na území kraje se nachází velké množství vynikajících kulturních a přírodních divů a že účastníci ankety budou mít z čeho vybírat. Královéhradecký kraj Pro pohodlí turistů Na údržbu, opravy a značení turistických a lyžařských tras kraj letos přispěje 500 tisíci Kč, což je o 100 tisíc více než vloni. Finanční prostředky obdrží Klub českých turistů, jež značení zajišťuje. Provoz cyklobusů, které budou rozvážet turisty s koly v Krkonoších, Orlických horách, Kladském pomezí a v Českém ráji, podpoří kraj 2 miliony Kč. Plzeňský kraj Podpora informačních center Na základě usnesení krajského zastupitelstva budou přiděleny dotace v programu Podpora činnosti informačních center na území Plzeňského kraje pro rok O peníze z dotačního titulu Propagační materiály se hlásilo 25 žadatelů, kteří požadovali částku přes 920 tisíc Kč. Podporu v celkové výši 373 tisíc Kč získalo 13 projektů. Nejvyšší částku 50 tisíc Kč získal Mikroregion sdružení venkovských obcí Dolní Střela na reedici propagačních materiálů. V programu Vybavení informačního střediska se sešlo 6 projektů, z nichž uspělo pouze město Nepomuk. Na nákup dřevěných regálů, vitrín a stojanů získalo 30 tisíc Kč. Kraj Vysočina Kulatý stůl neziskovek V březnu uspořádal Národní institut dětí a Mládeže MŠMT ve spolupráci s Radou dětí a mládeže Kraje Vysočina a s krajem Vysočina kulatý stůl na téma Síťování nevládních neziskových organizací na místní a regionální úrovni. Hlavními tématy byly možnosti, priority a překážky síťování neziskového sektoru v oblasti určené dětem a mládeži z pohledu NNO, měst i kraje. [ev] 5 / 2007 Kraje, Místa Novoborské hasičské slavnosti Rok 2007 se ponese ve znamení oslav 250 let od založení města Nový Bor. Významným bude ale i pro Sbor dobrovolných hasičů, kteří letos oslaví 140 let od svého založení. Místní hasiči se pod vedením svého velitele Josefa Kočího stali za poslední léta nejen synonymem záchrany lidských životů a ochrany veřejného i soukromého majetku, ale i neziskovým spolkem, který do kulturního a společenského dění v Novém Boru vnesl za výrazného přispění a podpory městského úřadu zcela nový a čerstvý vítr. Začalo to dnes již legendárními Silvestry, pokračovalo unikátním nápadem pořádat Pálení čarodějnic přímo ve středu náměstí, spolupořádáním Sklářských slavností, Pivobraní, Rozsvěcení vánoční výzdoby a dalšími akcemi. Hasiči pozvedli novoborské náměstí na místo, kde se dějí ty nejdůležitější a nejzajímavější společenské události. Významným přelomem se stanou Hasičské slavnosti ve dnech 25. a 26. května 2007, které hasiči organizují ve spolupráci s hlavním partnerem, světově proslulou sklárnou AJETO Lindava a městem Nový Bor. Oficiální záštitu nad akcí převzal hejtman Libereckého kraje Petr Skokan a svou návštěvou poctí Nový Bor a místní hasiče i ministr vnitra České republiky Ivan Langer. Akce bude mít i charitativní moment svou účast potvrdili i zástupci Nadace policistů a hasičů při Ministerstvu vnitra ČR, která se stará o pozůstalé po obětech z řad policistů, hasičů a záchranářů. Hasiči věnují celkový finanční výtěžek z Hasičského kola štěstí, které bude jednou z atrakcí slavností, na tyto dobročinné účely a na své slavnosti navíc pozvou i několik rodin, o které nadace pečuje. Tisková zpráva/luk 13

14 14 Místa Tisíc let trutnovského draka Občanské sdružení Trutnov město draka vzniklo v tomto podkrkonošském centru (32,5 obyv., Královéhradecký kraj) koncem roku 2004 s cílem popularizovat historii města skrze jeho mytologii. Konkrétně akcemi inspirovanými pověstmi o zabití bájného draka, kterého má Trutnov dodnes ve svém znaku. O jeho dějiny se začala zajímat skupina nadšenců, aby připomněla, že město dnes sice podle názvů exponovaných míst opanoval Krakonoš, když náměstí nese jeho jméno a kašnu zdobí jeho postava, nicméně doma je tu drak. Svou bájnou minulost Trutnov odvozuje od rytíře Albrechta z Trautenberga, který nechal zlověstnou saň zabít, nikoli od rytíře Truta, tak jak se píše v Hankově Zelenohorském rukopise, zdůrazňují zástupci sdružení. Albrecht dal kůži tajemného netvora převést na brněnskou radnici trutnovští tak roku 1024 blahopřáli knížeti Břetislavovi k převzetí vlády nad Moravou. (Pozn.: Draka vystavují Brňáci dodnes v průchodu Staré radnice, a připomínají tak zajímavou souvislost jihomoravské metropole s pohraničním Trutnovem.) Hlavní zdroj poučení o mytickém dávnověku města však aktivisté nalezli v trutnovském archivu, v opisu sbírky pověstí, jež je připisována kronikáři 16. století Simonu Hüttelovi. Obsah knihy jim posloužil jako ideová předloha vlastní publikace Sammler Schöppel Dvůr Želené Hvězdy, kde pověsti poprvé vyšly v českém překladu. Jinak dračí jinotaje spjaté s pověstmi nacházejí v městských památkách i v krajině a baví tak nejen sebe, ale i veřejnost. Vyjadřují se ale také k různým stavebně historickým kauzám, jako např. ke znovuotevření Dračí uličky. Iletos Trutnov ožije dračími slavnostmi, a to v rozšířené dvoudenní podobě (4. a 5. května). Smysl jim dá opět příběh jedné z pověstí, která mluví o kolonizaci okolních vesnic. Jejich defilé a vytištění pověsti o založení obcí na ručním lisu by mělo zpestřit první květnový víkend a zároveň se stát základem pro založení dračího mikroregionu. Především ale loni v květnu uspořádali slavnost k tisíciletému výročí zabití trutnovského draka s mottem: Už ho nesou! Vrcholem celého dne byl průvod zhruba tisícovky lidí, kteří doprovázeli máry s šestimetrovou maketou draka o váze 250 kg, jež byla nakonec vyzdvižena na věž Staré radnice (viz foto na titulní straně). Tomuto demonstrativnímu závěru ovšem předcházela řada dalších akcí pořádaných ve spolupráci s občanským sdružením Mamapapa, katedrou alternativního loutkového divadla pražské DAMU či ateliérem digitálního umění ÚJEP z Ústí nad Labem. Náklady na celou akci pokryli organizátoři z příspěvků města, nadace ČEZ a mnoha místních firem i drobných dárců. V dohledné době by členové občanského sdružení rádi otevřeli stálou expozici draka. Jednají již v této věci s vedením města prostory se hledají v podzemí centra. Více informací získáte na stránkách: Irena Koušková Místní Kultura

15 Místa 15 Město za historickými hradbami Na území Tachova, nejzápadněji položeného města Plzeňského kraje, je od října 1992 v historickém jádru vyhlášena městská památková zóna. Není divu, protože se zde nachází řada významných kulturních památek, a to nejen v samotném centru města. Foto: E. Veselá Z tachovské historie Slovanské hradisko, ležící na významné tzv. Norimberské cestě, se v průběhu věků změnilo ve středověké město. Hradby vzniklé na přelomu 13. a 14. století patří k nejzachovalejším v Čechách. V roce 1623 přišel trest za účast na protihabsburském povstání město královské se změnilo v poddanské s omezenými právy. Následovala násilná rekatolizace, pozvolná germanizace a válečné útrapy. Do druhé poloviny 17. století spadá přestavba starého tachovského hradu v barokní zámek, který za Windischgrätzů prodělal klasicistní úpravu. Objekt prošel nákladnou rekonstrukcí v 70. a 80. letech 20. století, nyní slouží jako radnice a základní umělecká škola. Architektonický skvost ukrytý v zeleni Součástí Tachova s téměř 12,5 tisíci obyvateli je dnes i sedm vesnických částí. V jedné z nich, ve Světcích, se nachází jízdárna v pseudorománském slohu, postavená Alfrédem Windischgrätzem v letech Spojuje prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby a patří mezi největší stavby tohoto druhu v Evropě. Na vlastní jízdárnu navazovalo potřebné zázemí včetně stájí. Minulé století se k této stavbě zachovalo macešsky, protože byla využívána k různým účelům a bez údržby chátrala. Výnosem ministerstva kultury v prosinci 1981 došlo k vyškrtnutí ze seznamu kulturních památek. Díky změnám po listopadu 1989 dostala jízdárna novou šanci. V březnu 1991 byla opět zapsána na seznam a koncem století se stala majetkem města. S opravou, která je financována z rozpočtu města a Programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury, bylo započato v srpnu Dnes jsou potřebné stavební práce provedeny ze tří čtvrtin, oprava výzdoby a plastických prvků je na samém počátku, ale přesto se tu již konají kulturní akce. Letos v létě se tu uskuteční již 5. ročník hudebního festivalu Dveře jízdárny dokořán. Město a kultura Ke kulturnímu životu přispívá zdejší Městské kulturní středisko, příspěvková organizace města a Muzeum Českého lesa zřizované Plzeňským krajem. Z letošního městského rozpočtu je na kulturu (včetně sborů pro občanské záležitosti) vyčleněno 7 milionů 859 tis. Kč z toho MěKS získá 5 milionů 700 tis., městské historické slavnosti 200 tis. a galerie 150 tisíc Kč. Na obnovu památek dává město 3 miliony 80 tis., z toho 2 miliony 500 tis. Kč na obnovu jízdárny ve Světcích. Komise kulturní a památkové péče rady se 5 / 2007

16 16 Místa Kaple slouží výtvarnému umění a hudbě K navštěvovaným kulturním stánkům města Jeseník (13,1 tis. obyv., Olomoucký kraj) patří koncertní a výstavní sál Kaple. Stojí v centru města nedaleko vodní tvrze a původně patřila k jesenické Klášterní škole řádu sv. Voršily. Už dvě desítky let slouží veřejnosti coby stánek kultury, který jako majetek města spravují a provozují Městská kulturní zařízení Jeseník (MKZ). Tato příspěvková organizace města Jeseník plní roli koordinátora společenského dění celého regionu, vymezeného na jedné straně Hrubým Jeseníkem a na straně druhé hranicí s Polskem, i když nějakou dobu už funguje spolupráce s polskými městy Glucholazy, Paczków, Prudnik a Nysa. Kromě již vzpomenuté Kaple, MKZ zajišťují provoz budovy Divadla Petra Bezruče a Kina Pohoda. V jednolodním výstavním prostoru s kůrem je umístěna stálá expozice z děl bývalých členů Jesenické výtvarné skupiny (J. Orlík, J. Baroň, J. Turek, V. Gajdůšek a J. Petroš), cyklickým výstavním programem se představují práce současných jesenických umělců, výtvarníků z polské Nysy nebo účastníků Mezinárodního sochařského sympozia Jeseník. Kaple je především koncertním sálem o kapacitě 110 míst a její hudební dramaturgie se soustřeďuje především na koncerty akustické hudby. Ty jsou od letošního ledna obohaceny o koncerty nového královského nástroje nových jesenických varhan. Na nástroj, který byl instalován koncem minulého roku, město obdrželo státní dotaci 1,3 mil. Kč, stejným dílem na něj přispělo samo a 850 tisíci pomohly soukromé firmy z celého Jesenicka. Kolem 10 tis. Kč vynesla veřejná sbírka, která sedmi členy má být spojovacím článkem mezi zvolenými zástupci a organizátory kulturních aktivit. Kromě dalšího jedná o ekonomických výsledcích MěKS. Komisi pro přípravu, zpracování a realizaci Programu regenerace a městské památkové zóny předsedá starosta. Tachov má i kabelovou televizi, kterou provozuje soukromý subjekt STA Mariánské Lázně a město jí poskytuje příspěvek 800 tis. Kč. Těchto služeb využívá kolem 3 tisíc domácností, což představuje 2/3 zdejších obyvatel. Vysílání je možné sledovat i na Na činnost pro sportovní, kulturní a společenské aktivity se zvláštním zaměřením na mládež poskytuje rozpočet 1 milion Kč. Na regionální činnost knihoven přispívá Plzeňský kraj, letos částkou 629 tis. Kč. Eva Veselá se uskutečnila mezi občany Jeseníku. Varhany z dílny krnovské firmy RIEGER KLOSS byly původně instalovány jen v základní verzi a doplnění rejstříků mělo proběhnout podle finančních možností města v blíže neurčené budoucnosti. Soukromé firmy však překvapivě otevřely štědrou dlaň ještě jednou a přispěly do kompletního vybavení varhan další neuvěřitelnou částkou 900 tisíc Kč. Dne 12. ledna 2007 se tedy rozezněly nové jesenické varhany na koncertu věnovaném sponzorům a dárcům. V současné době se plánují další varhanní koncerty a MKZ mají v úmyslu obnovit podzimní Varhanní festival, který se před lety v Jeseníku konával. Zda se to povede, bude opět záležet na finančních možnostech. Mária Uhrinová 650. výročí Karlova mostu Praha připravuje na začátek července tohoto roku oslavy 650. výročí založení Karlova mostu, památky, která patří mezi největší dominanty města. Za tím účelem vyhlásila veřejnou soutěž na předložení námětu a scénáře celé akce. MÍSTA PARAČOV (90 obyv., okres Strakonice): V Paračově se s novým obecním vedením rozvíjí kulturní život. Po obnovení masopustních oslav zde byla zřízena kulturní místnost a po 20 letech znovuotevřena místní knihovna. O změny se zasloužili hlavně místní dobrovolní hasiči. Knihovna i kulturní místnost byly zřízeny v budově bývalé školy. (Strakonický deník, ) Místní Kultura

17 5 / 2007 Kroniky Kroniky, kronikáři, muzea a archivy v Královéhradeckém kraji Náš seriál mapující uvedenou problematiku postoupil do dalšího kraje. Dnes vám představíme situaci v okresech Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. Okres Rychnov nad Kněžnou Okresní muzeum v Rychnově nad Kněžnou (11,7 tis. obyv.), nyní Muzeum a galerie Orlických hor, přerušilo veškerou spolupráci s obecními kronikáři ihned po roce Koncem téhož roku o ně převzal péči Státní okresní archiv (SOkA) v Rychnově nad Kněžnou a od té doby se jim systematicky věnuje. Od roku 1991 pořádá setkání spojená se semináři. Zatím poslední akce za účasti 75 kronikářů proběhla vloni v červnu s hlavním tématem: využití archiválií pro kronikáře. Spolupráce se osvědčuje např. v péči o kroniky a v jejich ukládání do SOkA. Na okrese se nachází 83 obcí se sídlem obecního či městského úřadu a v 81 z nich je kronika vedena. Kronikářů je ale 94, což je snadno vysvětlitelné někde totiž jsou zápisy vedeny i v místních částech větších obcí, které byly původně samostatné, a kronikář tam pokračuje v práci. SOkA kronikářům pomáhá zejména tím, že hodnotí úroveň psaní kronik (pro obecní úřady), poskytuje metodickou pomoc ve vedení zápisů včetně příloh, nabízí skenování, digitalizaci a tisk kopií kronik a pomáhá při publikační činnosti. Okres Trutnov Muzeum Podkrkonoší v Trutnově (32,4 tis. obyv.) spolupracovalo před rokem 1989 s kronikáři jen sporadicky. Ujal se jich Státní okresní archiv v Trutnově (SOkA), který pro ně připravuje MÍSTA TEPLICE (51 tis. obyv.): Novinkou kulturního léta v Teplicích bude Evropská hudební akademie. Uskuteční se od do a uvede několik mezinárodních operních inscenací, koncertů a recitálů. Pod vedením špičkových lektorů z Čech, Itálie a Kanady je nastudují mladí umělci z řady zemí. Akademie by se v příštích letech měla stát pravidelnou součástí letní lázeňské sezony v Teplicích. Letošní první ročník je věnován především opernímu umění. Z významných umělců se představí např. italský dirigent M. Matesic, kanadská režisérka N. Hermistonová a z pěvců M. Hajjóssyová. (Lidové noviny, ) pravidelná setkání. Zatím poslední, zaměřené na nový kronikářský zákon, proběhlo vloni za účasti 50 zájemců. Na letošní rok chystají další seminář, tentokráte s názvem SOkA v Trutnově nenahraditelný informační zdroj pro kronikáře. Pro kronikáře zjišťujeme vše o papíře a psacích potřebách a informujeme o zdrojích, o internetu, možnostech vedení zápisu na počítači (prozatím je takto píší 2 města a 1 obec) atd. Spolupráce s kronikáři se osvědčila ve všech směrech, zlepšila se komunikace, lépe a snáze se nám daří získat kroniky k uložení v archivu. Na okrese je 75 obcí a pouze 2 z nich jsme nepřesvědčili. Řešíme i další problémy, např. digitalizaci atd., sděluje Bc. Roman Reil, ředitel SOkA. Na webových stránkách archivu cz najdeme Soupis kronik, pamětních knih a fotokronik uložených v SOkA v Trutnově. Na 24 stránkách jsou abecedně podle obcí podchyceny obecní, městské, farní, školní, spolkové i soukromé kroniky. V roce 1969 archiv uchovával 172 kronik, v současné době již 855 a 75 fotokronik. Zejména po roce 1993 se zvýšilo úsilí a od této doby se jich k uložení podařilo získat 500. Za tímto soupisem se skrývá mnoho pečlivé a svědomité práce a úsilí o uložení těchto nezastupitelných písemností do SOkA. Větší část okresu Trutnov byla před rokem 1945 osídlena německým obyvatelstvem a to je důvod, proč se všechny kroniky nepodařilo zachránit. Část z nich byla zničena nebo spálena krátce po skončení 2. světové války, další jsou neoprávněně v držení občanů ČR a SRN. Do Německa se v poslední době dostaly např. kroniky Strážného ta byla do r uložena v SOkA, pak zapůjčena předsedovi Místního národního výboru a po jeho úmrtí zpeněžena. Prodána byla i kronika města Hostinné zachycující válečné období nebo školní kronika Janských Lázní. O tom, že snaha SOkA o uložení dopsaných zápisů má své opodstatnění, vypovídá například to, že ještě před několika lety evidované obecní kroniky se již u obecních úřadů nenacházejí a jsou ztraceny. Například jde o Janské Lázně a Vrchlabí. Eva Veselá 17