č íslo 1 roč ník 2 leden 2004

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "č íslo 1 roč ník 2 leden 2004"

Transkript

1 č íslo 1 roč ník 2 leden 2004 Mapa v pohybu PokR znamená Pokorou k rovnováze Good governance je dobrá vláda Stavíme město z krabic Test: Jaký je váš ekologický rozhled? Formaldehyd je všude Když nemusíte trpět nedělejte to! Pojďme na to od lesa Orlí kaňon Ekomapa do každé domácnosti

2 Potkáš-li žebráka, nedávej mu rybu, ale nauč ho ryby chytat. Toto heslo stálo u zrodu projektu Orlí kaňon. Orlí kaňon je název tak trochu neobyčejného místa, strže na konci jednoho z orlovských sídlišť. Jeho neobyčejnost spočívá jednak v jeho morfologické členitosti, která dodává místu nádech romantiky divokých, nepropustných roklí, jednak v zájmu lidí z okolí o jeho osud. Zájem však nevznikl sám od sebe. Když začaly v roce 1997 ujíždět svahy strže, začaly také ohrožovat statiku domů na sídlišti. Nejjednodušší řešení by bylo zasypat strž a zarovnat terén. Ztratilo by se tak ale množství zeleně a přirozeně členitého reliéfu a vznikla by jenom nezajímavá, pro sídliště typicky nudná plocha To se místnímu úřadu a zastupitelům nezdálo nejlepší. Znali totiž proces, kterým občanské sdružení Vita vybudovalo park na sídlišti Fifejdy a oceňovali míru zapojení veřejnosti a snahu o zpříjemnění a ozdravění prostředí na sídlišti. Obrátili se proto na Vitu s otázkou, zda by to nešlo jinak, aby se zachovaly či dokonce zvýraznily přírodní, rekreační a estetické hodnoty tohoto území. Vznikla myšlenka spojit sanační práce s vytvořením parku. Byla zpracována architektonická studie, která navrhovala řešení sanace a zachování co největšího množství zeleně a také charakteru strže. Od počátku jsme měli v úmyslu zapojit veřejnost prostřednictvím plánovacího víkendu. ORLÍ KAŇON Problém, který jsme řešili, byl zásadní nejsme místní a odborníci z venku nemusí být komunitou přijati. Necítili jsme jako nejdůležitější, aby se říkalo, že tuto věc dělá Vita. Daleko více nám záleželo na tom, aby se vytvořil prostor pro účast veřejnosti a aby se alespoň někteří lidé naučili něco nového a používali to pak ve svém životě. Hned na začátku se nám podařilo nadchnout asi 60 studentů místního gymnázia a několik jejich kantorů. Právě oni, místní, zainteresovaní lidé, se stali hlavními aktéry celého následujícího procesu, zatímco Vita zajišťovala potřebné vedení a peníze z projektu. Sborovna gymnázia se stala místem společných setkání i plánovacích víkendů. Scházeli jsme se pravidelně jednou týdně. Přidali se také zástupci městského úřadu. Připravili jsme pro ně sérii miniseminářů, kde jsme je učili připravovat informační materiály, základy komunikace a další dovednosti. Probírali jsme celý projekt krok za krokem, abychom je dobře připravili na úkoly, které stály před nimi. Postupně tak vznikl název a logo parku, byly zprovozněny internetové stránky. Okolo mladé paní profesorky češtiny se utvořila parta redaktorů a fotografů, kteří začali vydávat školní časopis Stržanka, do jehož titulku použili jeden z návrhů názvu pro park. Časopis byl k dispozici studentům gymnázia, zájemcům v knihovně i kulturním domě, rodičům a učitelkám v blízké mateřské škole, dostávali ho úředníci i představitelé Zdravého města Orlová. V časopise věrně popisovali, co se okolo projektu dělo, a nebáli se zveřejnit i své názory. Profesorka výtvarné výchovy konzultovala studentkám a studentům výrobu velkorozměrných plakátů a nástěnek, které byly instalovány na společně vytipovaná a lidmi hojně navštěvovaná místa ve městě. Rozšiřovaly se informační letáky do domácností. Nakonec jsme uspořádali tiskovou konferenci, po které následoval hlavní bod a cíl mnoha příprav plánovací víkend. (O plánovacích víkendech najdete více informací v rubrice Nabídka). Na starosti jej měli již samotní studenti a zvládli jej perfektně. Výsledkem byl nejenom návrh architekta obohacený připomínkami, ale také parta mladých lidí, kteří se mnohému novému naučili a dokázali vzbudit zájem o místo jménem Orlí kaňon také u veřejnosti. Další vývoj už závisel především na schopnosti sehnat finanční prostředky na koordinaci sanačních prací a následné modelace terénu. Finanční prostředky, aby stavba parku mohla proběhnout, se našly. Bohužel ve prospěch původního záměru nedopadla dobře koordinace s investory a sanační firmou. V listopadu 2002 byla strž zarovnána. Stavba parku s sebou tak ponese zvýšení nákladů na obnovení terénní modelace, která byla sanací zarovnána. Kácení stromů a zarovnání terénu vyvolalo živé reakce místních obyvatel. To je ale pozitivum, protože zájem vyvolaný plánováním u místních přetrvává. Šárka Klišová, Středisko ekologické výchovy Vita, Ostrava Vita - občanské sdružení, Gen. Janouška 4, Ostrava.

3 e d i t o r i a l Vážení čtenáři, v jedné obci na okraji velkoměsta uspořádalo před časem občanské sdružení Stromy a Nadace Partnerství plánovací večer. Šlo o úpravu veřejných zelených ploch. Předsedkyně občanského sdružení si předtím dala práci, aby v katastru nemovitostí vyhledala plochy v majetku obce, získala prostředky z grantů a pro spolupráci sochaře, profesora Kurta Gebauera. Vznikl projekt na utváření kultivovaného venkovského prostředí, potenciální atrakce v samém hlavním městě. Jeho příznačným prvkem jsou kamenné zídky lemující zelené plochy kolem cest. Dobrovolníci je ve volném čase skládali vlastníma rukama z přirozeného místního materiálu krásné modrožluté břidlice. Na plánovacím večeru se sešli nejrůznější lidi včetně tehdejší starostky. Facilitátorka, která večer moderovala, profesionálně pracovala na tom, aby hlas dostali nejen ti nejvýřečnější. Vypadalo to smysluplně. Pak přišla kampaň před komunálními volbami. Na jedné a možná na nejedné, kandidátce se sešla řádka lidí s energií pro společenskou práci z občanských sdružení, pár podnikatelů, pár pedagogů a intelektuálů. Slabší to bylo s vůlí po politické moci. Ta byla při povolebním hledání kolaičních partnerů silnější na jiných kandidátkách. Koneckonců to ale bylo jedno, hlavně kdyby úspěšní měli chuť dát se do místní Agendy 21. Možná by i chuť byla, kdyby se líp vědělo, co to je a jak na to. V Praze tehdy žádná městská část oficiálně místní Agendu 21 nepřijala. Venkov byl o hodně dál. Nové politiky pohltily jejich nové pracovní povinnosti a s občanským sdružením se rozhádali. Proslechlo se, že některý ze zastupitelů vyjádřil filozofii: Nevládní organizace jsou dobré, pokud se s nimi dá manipulovat. Zkrátka obec na svou novou příležitost zatím stále jen čeká. Nestačí k tomu ani jen dobře fungující junior a senior klub, ani jen pěkně vydlážděné ulice. Ba nestačí ani hodinka náslechu veřejnosti před každou schůzí zastupitelstva. Je k tomu třeba, aby se sešli všichni, i ti, co spolu zatím nemluví, a našli společnou řeč a aby jim nezúčastnění odborníci pomohli překonat nevraživé emoce ke znásobení pozitivní síly místního společenstva, které potřebuje najít společné směřování. Proč by to nemohlo jít v jedné obci na kraji velkoměsta, když to jde na mnoha místech v celém světě? I u nás ale přibývá měst, o kterých je slyšet, že se tam nejen ti zvolení aktivně účastní 21 utváření prostředí, vztahů i ekonomických příležitostí. Třeba takové Litoměřice nebo Třebíč, Hradec Králové, Vsetín A propos: Vsetín. Tam to všechno začalo u dětí. Škola a společenství lidí kolem ní může začít spolupracovat na rozvoji své obce, jak ukazují příklady na následujících stránkách. Anebo to může začít někdo jiný, to je jedno. Ani to nemusí být místní obyvatel. O tom něco ví a umí vyprávět šarmantní Angličan John Gittins, který pomohl se svou nevládní organizací Cheshire Landscape Trust netoliko své vlastní obci, ale svými strhujícími vystoupeními i Vsetínu a spoustě dalších míst v rodné Anglii i tady v Česku. John Gittins je toho názoru, že právě v místním společenství se nacházejí nejlepší experti, kteří jsou schopni najít nejlepší řešení pro další směřování obce, když se podaří, aby se sešli k přátelské spolupráci. Těmi experty jsou děti, babičky, učitelé, lidé z místních spolků, zkrátka všichni, kdo znají místní poměry. Tito lidé pak v otevřeném dialogu se svými politiky a odborníky nejlépe najdou dobrou podobu hlavní ulice ve své obci, ty nejlepší lavičky pro své hlavní náměstí, aby se tam rádi potkávali. Nejlépe řeknou, jaké služby a ekonomické příležitosti potřebují. Tak nějak si to myslí John Gittins, jehož projekt místní spolupráce v soutěži vyhrál i nad projektem vyčištění Temže. Setkání s Johnem Gittinsem na semináři v Uherském Hradišti na podzim devadesátého devátého roku bylo strhující. Mohla za to lehkost, s jakou byl s účastníky semináře v neustálém kontaktu. Po čase jsem pochopila proč. On všechny bral současně jako své žáky a současně jako své učitele,- dychtivě naslouchal a přiměřeně reagoval. A v tom také z velké části spočívá potenciál, který v sobě ukrývá přístup k rozvoji obcí s nepříliš strhujícím názvem, místní Agenda 21: Všichni se mohou zúčastnit, nemusejí k tomu vyhrávat volby, všichni se od sebe mohou učit navzájem. Když se jim podaří překonat nevraživosti, mohou si utvářet to nejlepší místo na světě pro svůj život. Jedna obec na kraji velkoměsta ta tuhle svou příležitost ještě čeká a stejně tak mnohé další. Je jedno, jestli ji dokáže zachytit jako první někdo z pravicové kandidátky nebo ten strejc, který chová holuby a jeho jméno bylo na kandidátce komunistů, nebo někdo z občanských organizací, z místní školy nebo přímo z úřadu. Jde koneckonců přesně a právě o to, aby se všichni scházeli a ve vzájemné slušnosti jako partneři dlouhodobě utvářeli svůj společný domov. Aby se vám dařilo, přeje Hana Kolářová 3

4 o b s a h Orlí kaňon 2 Inspirace Strategický plán města Hradce Králové a děti 5 Školní biozahrada Radostín 9 Lidé město průmysl: společně bezpečně? 10 Proměny Co je a kde se vzala Místní Agenda Názory... je to něco nového navíc pro lidi 21 Odpad vzniká lidskýma rukama 22 Škola v přírodě nedoceňovaná příležitost 22 Ekologie a zbožíznalství 23 Didaktika Zelený balíček 24 Test: Jaký je váš ekologický rozhled? 25 Kalendář 30 Nabídka 33 Zprávy 38 Špirála 39 4

5 I N S P I R A C E Strategický plán města Hradce Králové a děti Krajské město Hradec Králové aktualizuje strategický plán rozvoje města v duchu místní Agendy 21. Vznikla tak v rámci zapojování veřejnosti potřeba oslovit také děti a mládež a připravit jim takové podmínky, aby mohly zajímavou formou vyjádřit svůj vztah k městu i očekávání do budoucnosti. Tuto část tvorby strategického plánu zajišťuje pro město středisko ekologické výchovy SEVER. Připravilo tři akce, které oslovovaly všechny typy škol střední, základní a mateřské. Některé aktivity se mohly líbit i dospělé veřejnosti. Posuďte sami. Stavíme město z krabic Tato úvodní akce měla za úkol zaujmout zejména děti a mládež a upozornit širokou veřejnost na začátek kampaně k tvorbě Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové. Úkol zněl: Omalujte a vyzdobte kartónové krabice tak, abychom z nich mohli sestavit město Hradec Králové s význačnými budovami, parky hřišti, ale i továrnami, školami, město, ve kterém by bylo příjemné a zdravé bydlení. Účastníci pomalovávali krabice, ze kterých pak stavěli město podle svých představ přímo na veřejném prostranství v centru na Ulrichově náměstí před magistrátem. Vzniklé město z krabic pak bylo vystaveno ve foyer magistrátního úřadu. Zaznamenávaly se náměty od dětí. Město místo pro každého Výtvarná a literární soutěž pro žáky všech typů škol, kolektivy i jednotlivce, která probíhala v měsících září a říjnu, měla závěrečnou výstavu na veřejném prostranství v podloubí na Žižkově náměstí v den své uzávěrky v říjnu. Účastníci psali povídku či úvahu nebo výtvarně ztvárňovali téma Hradec Králové město budoucnosti. Mělo jít o fungující město, kde by se všichni dobře cítili. Tý(den) pro Hradec Individuální školní projekt byl zaměřen na péči o životní prostředí a rozvoj města Hradce Králové. Školy si zvolily termín v určeném období (minimálně jeden den, maximálně týden), ve kterém uskutečnily projekt se dvěma cíli: blíže seznámit žáky (zejména 2. st. ZŠ a SŠ) i učitele s Agendou 21 a vzbudit zájem žáků o dění ve svém městě a chuť podílet se na jeho dalším rozvoji. Při Týdnu pro Hradec šlo v rámci jednotlivých předmětů o řešení problematiky budoucnosti města (odpady, zeleň, čistota vody a ovzduší, šetření energií, zaměstnanost, bydlení, sociální politika, trávení volného času, doprava ). Projekt na školách začínal tím, že se žáci (ale i učitelé a další lidé na škole), jak sledují situaci ve své obci nebo na své škole, seznámí s pojmy udržitelný život, udržitelný rozvoj a Agenda 21 a uvědomí si rozsah témat, jichž se týkají. Další aktivity školy organizovaly podle vlastních potřeb a uvážení (např. brigáda v parku či okolí školy, exkurze apod.). Mateřské, základní a střední školy si přizpůsobily jednotlivá témata věku i schopnostem dětí. Například děti z mateřských škol byly motivovány otázkou: Co dělat, aby naše město neskončilo jako Popletov? Naučme se dobře chovat k sobě navzájem, ale i k okolnímu prostředí, rostlinám i živočichům. V jejich programu pak byly kooperativní hry využívající prvků dramatické výchovy a společné řešení problémů. V třídách se hrála simulační počítačová hra Fishbanks a diskutovalo se. Formou poskytnutého nebo vlastního dotazníčku nebo jinými způsoby školy shromáždily a vytřídily informace o názorech dětí a mladých lidí na život ve městě v současnosti a budoucnosti. Tyto informace pak poskytly k dalšímu zpracování středisku SEVER a Magistrátu města Hradec Králové. V rámci projektu též bylo možné objednat si výukové programy uváděné pracovníky Střediska ekologické výchovy SEVER. Školní projekty probíhaly od konce října do poloviny prosince Zapojily se například ZŠ Masarykova, ZŠ Štefcova, ZŠ Sever, ZŠ tř. SNP, Speciální ZŠ a SŠ pro sluchově postižené a několik mateřských škol. Školám se plánování města líbí Na celém projektu spolupracoval Magistrát města Hradce Králové, jehož odbor rozvoje města je koordinátorem zpracování strategického plánu, a Středisko ekologické výchovy SEVER, které je zpracovatelem a koordinátorem části strategického plánu zaměřené na zapojení dětí a mládeže. Projekt měl poměrně silnou odezvu ze strany škol. Jako slabší stránku pociťovali organizátoři malou propagaci ze strany magistrátu města a malou spolupráci ostatních odborů magistrátního úřadu, například průtahy při povolování akce na náměstích. U projektu, který odpovídá přístupům v duchu místní Agendy 21 5

6 i n s p i r a c e se sleduje vyváženost tří důležitých stránek: ekologické, ekonomické a sociální. Za ekologické přínosy zapojení dětí a mládeže do vytváření strategického plánu rozvoje Hradce Králové organizátoři považují fakt, že se shromáždily náměty pro zlepšení životního prostředí ve městě. Vzbuzuje to zainteresovanost a případně i praktickou péči dětí a mládeže o životní prostředí města. V rámci projektu Týden pro Hradec mohly jednotlivé školy nastartovat i opatření s ekonomickým efektem pro školu např. třídění odpadu a úspory energie. Za sociální přínos se dá považovat spolupráce a setkávání dětí i dospělých na společných akcích a zapojení dětí a mládeže do řešení různých otázek života ve městě, jako je zaměstnanost, bydlení, trávení volného času, život menšin Organizátoři předpokládají, že jednotlivé školy se i nadále budou zabývat tématem rozvoje města. SEVER k této problematice připravuje výukové programy a další materiály. Lenka Hronešová, Jiří Kulich, Středisko ekologické výchovy SE- VER Upraveno red- Kontakt: Středisko ekologické výchovy SEVER, Kavčí plácek 121, Hradec Králové Udržitelný rozvoj, místní Agenda 21 a indikátory udržitelnosti Příroda je (z lidského měřítka vnímání času) věčná. Kromě slunečního záření nepotřebuje jiný zdroj energie. Celá biosféra a všechny její složky fungují bezchybně, dovedou díky množství zpětných vazeb citlivě reagovat na měnící se podmínky a tak se napořád udržovat v dynamické rovnováze. Příroda zná tajemství udržitelného rozvoje. Také společenství lidí potřebuje objevit cestu k trvalé udržitelnosti. Pomalu, až příliš pomalu se k ní propracovává. Od prvních pokusů formulovat, v čem je vlastně problém (v době, kdy symbolem pokroku byly kouřící komíny a chemickými přípravky zasypávaná pole, to vůbec nebylo snadné!), až po dnešní celosvětová shromáždění vědců i politiků, při kterých se moudře bádá nad tím, jak si nezničit životní prostředí, ale přitom pokud možno neslevit ze svých nároků na blahobyt a pohodlíčko. Vážné snahy začít celosvětově řešit problémy přírody a životního prostředí se začaly objevovat už koncem šedesátých let, ale pojem trvale udržitelného rozvoje byl poprvé definován až na jednání Komise OSN pro životní prostředí v roce 1987 ve zprávě Naše společná budoucnost: Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který umožňuje uspokojovat potřeby lidí v současnosti bez ohrožení možnosti budoucích generací uspokojovat jejich potřeby. O tom, jak by se to dalo zařídit, jednala další konference OSN v roce 1992 v Riu de Janeiro. Jejím nejdůležitějším výsledkem byl dokument Agenda 21, což je jakýsi návod k jednotlivým krokům, jejichž pomocí by bylo možné skloubit sociální, ekonomický a vědecko-technický pokrok se zachováním přírody a přírodních zdrojů se zdravým životním prostředím. Že to vůbec není snadné, ukázala hned další konference OSN v roce 1997, která konstatovala, že za posledních 5 let (od Ria 1992) se k žádným kloudným výsledkům zatím nedošlo. Čím dál víc se totiž ukazuje, že trvale udržitelný rozvoj společenství lidí ve zdravém prostředí se nedá zajistit jen opatřeními shora. A tak vznikají v jednotlivých městech, obcích a regionech tzv. místní Agendy 21, což jsou plány místních lidí a organizací směřující k zajištění dobré a udržitelné kvality života a životního prostředí ve svém území. V těchto plánech jsou postupně ekologická hlediska propojena s hledisky ekonomickými, sociálními a kulturními, protože jde o celkovou životní úroveň všech místních lidí a o celkovou dlouhodobou prosperitu místa. Jak se však pozná, že se některé město nebo region trvale dobře rozvíjí? K tomu je třeba vytvořit soustavu indikátorů trvalé udržitelnosti, tedy jakýchsi ukazatelů, které je možné dobře měřit a které mají velkou vypovídací hodnotu. Například: dá se zjistit, zda průměrné výdělky obyvatel v regionu klesají nebo stoupají, kolik metrů čtverečních zelených ploch připadá na jednoho obyvatele města Celá soustava indikátorů by měla být co nejjednodušší a přitom pokrývat všechny důležité stránky fungování města nebo regionu. Vysvětlující a motivační text vhodný pro žáky. Používá při svých programech například středisko SEVER. Převzato z publikace Co to je, když se řekne trvalá udržitelnost, vydal Šípek ZO ČSOP Český Krumlov,

7 i n s p i r a c e Duch místa (genius loci) a místní zvláštnosti Námět na aktivitu, při níž se získá seznam problémových okruhů udržitelného způsobu života a rozvoje v obci Dejte žákům za domácí úkol vyplnit pracovní listy. Mohou se poradit s rodiči a prarodiči. Mohou si do školy donést obrázky, fotografie, pohlednice, články, knížky pověstí apod. Ve škole je požádáme, aby prezentovali výsledky své domácí práce. Vše zapíšeme na tabuli a vytvoříme společný popis místa, kde žijeme. Podoba popisu záleží na vaší fantazii může mít podobu článku, dopisu kamarádovi do zahraničí, plakátu apod. Na pracovním listu se vyplní: Mé jméno: Název místa, kde žiji: Několik slov, která výstižně popisují místo vašeho bydliště: Věta, která popisuje místo vašeho bydliště: Napište aspoň 3 věci, které v žádném jiném místě na světě, než tam, kde žijete, nenajdete: Označte puntíkem na mapě místo, kde žijete. Vybráno z projektu Škola místo k životu, Alcedo Vsetín 2000 Mapa v pohybu Námět na aktivitu, při níž se získá seznam problémových okruhů udržitelného způsobu života a rozvoje v obci Cíl: Zjistit ve městě lokality, které jsou pro děti zajímavé a důležité. Zjistit, zda by se děti chtěly aktivně podílet na změně, zlepšení některé z nich. Otevřít diskusi o prostředí, které děti obklopuje. Motivace k následnému vytvoření indikátorů udržitelného rozvoje. Věk: žáci 2. stupně ZŠ Doba trvání: min. Potřeby: běžné vybavení třídy (židle, stoly, skříňky atd.) Místo: školní třída Postup: Použijeme vybavení třídy stoly, židle, tabule atd. Nábytek rozmístíme po třídě a nazveme ho jako nějaké částí města: továrna, vilová čtvrť, hřiště apod. Žáci utvoří skupinu a pedagog jim klade otázky jako např: Kde bydlíte? Kde trávíte svůj volný čas? Kam se bojíte chodit? Děti reagují na otázky tak, že se přesunují z jednoho místa do druhého, pak diskutují s učitelem, proč si vybraly právě tuto lokalitu. Příklady otázek: Kde bydlíte? Kde byste chtěli bydlet? Kde trávíte svůj volný čas? Kde byste rádi trávili nejvíce svého času? Která je podle vás nejproblémovější lokalita ve městě a proč? Které místo je pro vás nejsympatičtější a proč? Kam vám rodiče zakazují chodit a proč? Vaše školní indikátory Aktivitu používá středisko ekologické výchovy SEVER Námět na aktivitu, při níž se získá seznam indikátorů udržitelného způsobu života a rozvoje ve škole a k jejich sledování 1. Energie Kolik úsporných žárovek máte ve škole? Celkový počet žárovek:...z toho úsporných:... Jsou okna zasklena: a) jedním sklem b) dvojitým sklem c) trojitým sklem Používá se ve vaší škole solární či větrná energie, tepelné čerpadlo, biomasa?... ANO / NE Udržitelná škola je taková, která používá co nejvíce úsporné spotřebiče a obnovitelné zdroje energie. 2. Odpady a čistota Jak čistá a úpravná je vaše škola?... (úpravná) (špinavá) Máte ve škole místa určená pro separaci odpadu?...ano / NE Shromážděte odpad vzniklý za jeden den či týden (podle velikosti školy) na hromadu na rovném suchém místě. Rozdělte jej na menší hromádky podle nadpisů uvedených níže. Z každé takové menší hromádky odeberte všechen odpad, který je u vás recyklován v současné době, a dejte jej do zvláštního pytle. Zvažte každý z pytlů a zapište výsledky: 7

8 i n s p i r a c e Položka: Hmotnost: Recykluje se (Ano/Ne): I. recyklovatelný papír II. recyklovatelné kovy III. recyklovatelné sklo IV. recyklovatelné plasty V. recyklovatelné oděvy, textilie VI. kompostovatelný odpad VII. ostatní odpad, který lze recyklovat VIII. ostatní odpad, který nelze recyklovat Škola je udržitelnější, pokud je čistá a úpravná a recykluje odpad, než když je plná odpadků a odhazuje všechen odpad do popelnic. 3. Doprava Připravte na celou stránku tabulku dle vzoru, udělejte několik kopií a zeptejte se co nejvíce lidí ve škole žáků, učitelů, dalších pracovníků jak cestují každý den do práce: Jméno: Počet km do školy: Pěšky: Na kole: Autobusem: Vlakem: Autem společně více lidí: Vlastním autem: Karel Modrý Udržitelná škola je taková, která podporuje své žáky a pracovníky v cestování způsobem, který co nejméně poškozuje životní prostředí 4. Ohled na životní prostředí Používá vaše škola recyklovaný papír např. sešity, kancelářské papíry, obálky?...ano / NE Nabízí vaše školní jídelna i vegetariánskou variantu stravování?... ANO / NE Pokud ano, kolik % žáků si ji vybírá...% Je na vaší škole nějaký kroužek, klub apod. zaměřený na životní prostředí?... ANO / NE Pokud ano, kolik má členů?...členů Slaví vaše škola: Den Země (22. duben)?...ano / NE Světový den životního prostředí (5. červen)?...ano / NE Má vaše škola nějaký ekologický projekt, ekologickou zahradu, školní rezervaci apod.?...ano / NE Máte ve škole předmět či kurz zaměřený na životní prostředí?...ano / NE Odpovídají žáci za čistotu a hygienu ve škole?...ano / NE Pokud ano, dělají to dobře?...ano / NE Tohle všechno ukazuje, zda vás vaše škola připravuje na péči o životní prostředí. 5. Partnerství a spolupráce Má vaše škola partnerskou školu v rozvojové zemi?...ano / NE Pořádá vaše škole charitativní sbírky pro rozvojové země?...ano / NE Organizuje vaše škola nějaké projekty zaměřené na veřejně prospěšné služby (jako je pomoc hendikepovaným, starým lidem ve vaší obci apod.)...ano / NE Učíte se ve škole něco o udržitelném rozvoji?...ano / NE Udržitelná škola se stará a společenství lidí v okolí a o odstranění chudoby ve světě. 8. Školní pravidla a řád Jsi hrdý, že jsi žákem této školy?...(velmi) (vůbec ne) Je ve škole dobrý vztah mezi žáky a učiteli... (velmi dobrý) (hrozný) Souhlasíš se školními pravidly a řádem? (Buď upřímný!)...(zcela) (vůbec ne) Má tvá škola přátelskou atmosféru?...(velmi) (vůbec ne) Nepříjemná škola není udržitelná. 9. Výuka pro život Myslíš, že to, co se učí ve škole, budeš potřebovat pro svou budoucnost?... (velmi) (vůbec ne) Baví tě vyučování?... (velmi) (vůbec ne) Učíte se dost o tom, jak se chovat dobře vůči životnímu prostředí?...(perfektně) (téměř vůbec) Udržitelná škola tě učí to, co potřebuješ vědět. Z příručky Škola pro udržitelný život, upraveno 8

9 i n s p i r a c e Školní biozahrada Radostín Když si obec a škola rozumějí Začátkem loňského roku nás oslovila starostka obce Sychrov paní Jana Vachušková s nabídkou pozemku na zřízení školní biozahrady. Prodiskutovali jsme návrh a zvolili jako hlavní způsob obhospodařování pozemku formu biologického kroužku, který odborně vede zahradník. Další využití je v rámci pracovní výchovy pod vedením vyučujících. V první fázi proběhla úprava a mechanické vyčištění pozemku včetně výsadby křovinového ohraničení vrbou košíkářskou a osevu svazenkou, která má zajistit organické hnojení a zároveň potlačit plevele. V další fázi vysadíme na část pozemku černý rybíz. Letos už začneme pěstovat ekologickou zeleninu a léčivky. Realizace celého projektu je možná díky pomoci a porozumění vedení obce a spolupráci s dalšími organizacemi. Doufáme, že je nejlepší cestou k postupnému ozdravování krajiny a k výchově dětí v zásadách udržitelného rozvoje. Musíme se všichni uvědomit svou zodpovědnost za budoucí stav krajiny a život člověka v ní a postupnými i když malými kroky se snažit o obnovení přírodní rovnováhy. Píše Jan Staněk, ředitel Základní školy Radostín Sychrov, kde se projekt školní biozahrady realizuje. Je to příklad perfektní spolupráce mezi obcí a školou, zhodnotil krásný příspěvek, který zazněl na konferenci MRKEV 2003 Libereckého kraje Ing. Aleš Kočí z oddělení zeleně, odpadů a ekologické výchovy Statutárního města Liberec. Jak se začíná s biozahradou První krok projektu představovalo podání žádosti na Ministerstvo zemědělství ČR o registraci ekologického hospodaření na pozemku. V druhé fázi bylo potřeba komunikovat s obecně prospěšnou společností KEZ, která dohlíží nad stanovenými kriterii ekologického hospodaření. Pak následovalo založení vlastního pozemku za pomoci brigád a stanovení optimálního režimu hospodaření na zahradě. To se psal duben a květen Vše pokračovalo postupnou péčí o pozemek už v rámci školní a mimoškolní výchovy dětí. Školní biozahrada Radostín je společný program obce Sychrov a základní školy Radostín. Jeho náplní je jednak výchova žáků a osvěta v oblasti ekologického pěstování bylin, zeleninny, ovoce. Děti se seznamují se základními principy tzv. biozahrady. Čisté biopotraviny jsou výsledkem citlivého a laskavého přístupu k přírodě, v rostlinném i živočišném zastoupení. Program má seznamovat především děti se všemi souvislostmi, které jsou důležité pro zdravou funkci krajiny a tedy i člověka. Konzumní společnost je bezohledná. Člověk se může uskromnit, což nemusí nutně znamenat, že by pak strádal nedostatkem. Program je o šetrném využívání takového bohatství, jakým je půda. Program školní biozahrady je o vztahu člověka k přírodě, o lásce ke všemu živému i neživému. Co člověku bylo dáno, nemá on právo zneužívat, ničit. Děti jsou od začátku u toho Obec Sychrov na Liberecku je známá krásným zámkem. Založená školní biozahrada Radostín je zemědělským pozemkem o výměře 0,8132 ha, který je registrován u Ministerstva zemědělství jako ekologická farma a od 4. dubna 2003 je zařazen do tzv. přechodného období, které trvá dva roky. Během této doby je důsledně kontrolována veškerá pěstební činnost společností KEZ. Po uplynutí zákonem dané lhůty a při dodržení všech postupů, dle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, budou všechny výpěstky z této zahrady označovány známkou Bio. Na pozemku pracují žáci základní školy v Radostíně v rámci biologického kroužku. Dále obec pro místní děti pořádá během prázdnin letní školu, týdenní docházkový tábor, při kterém se formou her děti seznamují s přírodou a se zahradou. Program byl podpořen Nadací Partnerství, což pomohlo program propagovat a vybavit zahradu nářadím a jinými potřebnými pomůckami. V rámci Mohelských slavností, které obec Sychrov pořádá vždy poslední sobotu v měsíci září, byl loni uspořádán biojarmark. Nekomerčním způsobem zde byly představeny některé potraviny dostupné na našem trhu, které nesou známku Bio. Mohelské slavnosti podpořil Liberecký kraj a v rámci programu Školní biozahrada Radostín obec spolupracuje se svazem ekologických zemědělců Pro Bio. Na letošní rok se připravuje akce Týden pro biozahradu Radostín. V době od 21. do 26. června 2004 bude možné se přijet na zahradu podívat a vyslechnout krátký výklad o principech biozahrady. Akce bude určena základním školám v rámci školních výletů. Vše důležité o ní bude včas na internetové adrese S využitím materiálů obce Sychrov -red- Kontakt: Jana Vachušková, OÚ Sychrov, Sychrov. Tel , , 9

10 i n s p i r a c e Lidé město průmysl: společně bezpečně?! 10 Pokorou k rovnováze Pokud byste vyhlásili soutěž o nejprůmyslovější město, pak by byl Třinec jedním z favoritů. Jeho téměř čtyřicet tisíc obyvatel každodenně míjí rozsáhlé průmyslové areály s mnoha komíny, potrubími, železničními vlečkami Stejně tak ale k Třinci patří výhled na panorama Beskyd. Právě kvůli této svéráznosti Třince jsme byli rádi, že se město rozhodlo jít s námi do projektu PokR neboli Pokorou k rovnováze. Ten se zakládá na partnerské spolupráci úřadů, průmyslu, vědy a výzkumu, zve k účasti občany a posiluje pozici a roli nevládních organizací. Pokr (správně poker) je hra plná rizika. Komunikace o rizicích spojených s průmyslovou činností je i tématem projektu občanského sdružení Vita. Finančně projekt podpořila Evropská unie. Žijeme v nejistém světě, kde se i přes snahu odpovědných lidí a zvyšování bezpečnosti může stát kdykoliv cokoliv. Na území naší republiky je více než 100 provozů, kde může dojít k závažné havárii s dopady na zdraví lidí, majetky i životní prostředí. V Třinci jsou tři podniky, které spadají pod zákon o prevenci závažných havárií. V anketě, kterou Vita připravila pro třinecké obyvatele v druhé polovině listopadu, odpověděla polovina respondentů, že má o rizicích málo informací, a tři čtvrtiny z nich by o takové informace stály. Polovina pak uvedla, že neví vůbec nebo jen málo, jak se zachovat v případě havárie. Výsledky ankety, ale i legislativní požadavky hovoří pro zvýšení informovanosti obyvatel. Jaké informační aktivity jsme pro dospělé i děti připravili? Leták pro veřejnost na barevných fotografiích ukazuje umístění nebezpečných látek v třineckých podnicích, popisuje jejich vlastnosti, přináší informace o tom, co dělat v případě havárie. Sestavili jsme výkladový slovník pojmů z oblasti prevence závažných havárií. Usnadní orientaci např. těm, kteří využijí možnosti nahlédnout do bezpečnostní dokumentace podniků a podat k ní své připomínky. Jak se hraje pokr ve školách Studenti třineckého gymnázia si během našeho programu například zkusili srovnat, zda je vyšší riziko jet autem, na kole, letět letadlem nebo jíst maso grilované na dřevěném uhlí. Většinou jsou rizika jiná, než jak je vnímáme. Žáci ekologického kroužku Jubilejní Masarykovy ZŠ si zase očichali, jak rychle se šíří látky vzduchem, nebo přemýšleli nad tím, co si sbalit do evakuačního zavazadla. Inspirováni programem si pak pod vedením

11 i n s p i r a c e paní učitelky připravili i divadelní scénku o tom, jak se zachovat v případě havárie. Vystoupení šesťáků, které se stalo součástí setkání zástupců podniků, úřadů a odborníků s veřejností, zahájilo houkání sirény a varovný projev pana starosty. K vidění byli zvědavci vykukující z okna vstříc jedovatým látkám v ovzduší i nepraktická babička, která si neumí představit svůj odchod z domu (evakuaci) bez objemného županu a některých kousků porcelánu, ale zapomene na léky i doklady. Příležitosti položit na setkání zástupcům podniků či úřadů a odborníků otázky využili zejména studenti gymnázia, v jehož aule toto setkání probíhalo. Ptali se třeba na to, kolik je ve městě podniků, kde nebezpečí havárie hrozí, zda už někdy k nějaké havárii došlo a jaké měla důsledky. O průmyslových rizicích veřejně A jak probíhala spolupráce zmíněná v úvodu? Uskutečnila se řada společných jednání a přípravných schůzek. Odborníci z VŠB Technické univerzity Ostrava jsou garanty všech výstupů projektu. Pracovníci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje se podíleli na přípravě informačního letáku a svými komentáři textu přispěli i zástupci podniků. Týdeník Třinecký hutník vydávaný Třineckými železárnami se stal mediálním partnerem ankety a průběžně o ní informoval stejně jako místní kabelová televize. Městský úřad zveřejnil na své webové stránce interaktivní formulář pro sběr odpovědí na anketu a pomohl řadou kontaktů. Kancelář starosty města konzultovala scénář divadelního vystoupení. Zástupci třineckých podniků si připravili prezentace na setkání s veřejností a odpovídali na dotazy občanů. Uvedené aktivity především ověřovaly, jakými způsoby a formami se dá veřejně komunikovat o průmyslových rizicích. Věříme, že v Třinci budou pokračovat. Své zkušenosti rádi nabídneme i do jiných měst a obcí. Více informací najdete na Kamila Kanichová, Vita, Ostrava Kontakt: Vita občanské sdružení, Gen. Janouška 4, Ostrava. tel nebo

12 P R O M Ě N Y Co je a kde se vzala Místní Agenda 21 Globální problémy vznikají v naší obci a způsob místní správy na ně má vliv. Svět si to lépe uvědomil v roce Tehdy vznikl pojem místní Agenda 21. To se ví přesně. Místní Agenda 21 označuje nový přístup k rozvoji obce, města či regionu. Aniž by tak byl označován, začal se tu a tam objevovat o nějakých pár let dřív. To bylo tak Obce, které předběhly svou dobu Už od 70. let 20. století se nejedna místní veřejná správa v Nizozemí, Švédsku či Norsku uvědoměle starala o životní prostředí velmi moderním způsobem, který předjímal udržitelné pojetí rozvoje. V Nizozemí se strategie udržitelného rozvoje považovala za politickou prioritu na místní i národní úrovni už v roce 1987, kdy Gro Harlem Brundtlandová v čele komise OSN předložila světu zprávu Naše společná budoucnost. Jmenované evropské země a s nimi také Dánsko, Finsko či Velká Británie byly velmi aktivní při přípravě 28. kapitoly Agendy 21. Agenda 21 je základní dokument, na kterém se shodli účastníci Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro v roce Agenda 21 ve 40 kapitolách shrnula globální představu o tom, co je či by měl být udržitelný rozvoj. Její 28. kapitola se věnuje obcím, městům, regionům, prostě místnímu rozvoji. Konstatuje se v ní, že velké množství problémů životního prostředí včetně těch globálních má své kořeny i možnosti řešení na úrovni místních aktivit. Místní úřady vytvářejí, řídí a udržují ekonomickou, sociální a environmentální infrastrukturu, dohlížejí na plánování, formují místní politiku životního prostředí a předpisy Protože jsou úrovní správy nejblíž lidem, sehrávají důležitou roli. Agenda 21 navrhla, že do roku 1996 by měla většina místních úřadů ve všech zemích provést konzultace s obyvatelstvem a dosáhnout v rámci komunit konsenzu ohledně místní Agendy 21. Tak vznikla místní Agenda 21 čili Agenda 21 na místní úrovni, program udržitelného rozvoje obcí, měst či regionů. Místní úřady mají vstoupit do dialogu s občany, občanskými organizacemi a soukromými podniky a přijmout místní Agendu 21. Místní úřady by se tak poučily od občanů a od místních, občanských, komunitních, obchodních a průmyslových organizací a získaly informace nutné pro zformulování nejlepších strategií. Tvůrci dokumentu a delegáti Summitu Země, kteří ho přijali, si v něm zároveň slibují, že tento proces konzultací by zvýšil povědomí domácností o udržitelném rozvoji. Ukázalo se, že přání, aby většina místních správ na světě přijala místní Agendu 21 do roku 1996, bylo nereálné. To ale nic nemění na tom, že zároveň se myšlenka místní Agendy 21 ukazuje jako silný a životaschopný podnět ke změně přístupu k veřejné správě a místnímu rozvoji. Její síla je mimo jiné v univerzální Místní agenda 21 platnosti. Zdá se, že jsme na začátku kvalitativní změny přístupu ke správě obcí, k partnerskému dialogu v nich, změny přístupu k místnímu a regionálnímu rozvoji. Delegáti Summitu Země nepředpokládali, že jde o obtížnější a hlubší změnu, než aby se dala odškrtnout za čtyři roky jako splněný bod plánu. Ale byli to oni, kdo dali světu místní Agendu 21. Jak začíná místní Agenda 21 Místní Agenda 21 je jednoduše řečeno místní strategie udržitelného rozvoje. Je to proces, při němž se zpracovává vize a realizuje akční plán rozvoje místa. Nezáleží na tom, kdo je iniciátorem. Může to být právě tak zastupitelstvo jako místní nevládní organizace, odborná instituce odjinud nebo aktivní spolek lidí soustředěný při místní škole. Důležité je jedině, aby proces měl určité charakteristické rysy. Bez nich to není místní Agenda 21, i kdyby ji tak někdo nazýval. A naopak, pracuje-li se v obci tímto způsobem, realizuje se místní Agenda 21, aniž by se tak třeba výslovně jmenovala. Základem je, že při procesu plánování i realizace rozvoje obce, města, regionu se uplatňují principy udržitelného rozvoje. Dalším neopominutelným rysem Je programem rozvoje obce, regionu, který zavádí principy udržitelného rozvoje do praxe. To znamená: strategický plán, který propojuje ekonomické a sociální aspekty s oblastí životního prostředí a je vytvářen ve spolupráci s veřejností. Místní Agenda 21 zohledňuje konkrétní místní problémy. Je to proces směřující k zajištění dobré a udržitelné kvality života a životního prostředí v určitém území. 12

13 p r o m ě n y je, že na procesu místního rozvoje se začnou podílet zástupci důležitých zájmových skupin i široká veřejnost. Na začátku si tedy někdo přeje, aby proces místní Agendy 21 v obci, městě či kraji začal. Musí získat partnery. Jasné je, že bez zájmu a později i účastni místní správy (pokud iniciativa nevzešla přímo odtud) to nepůjde. Spustit celou věc může například série seminářů, kde se lidé s pomocí odborníků seznámí s tím, co znamená udržitelný rozvoj. Pomoci v tom u nás mohou například Český ekologický ústav, který loni vydal kuchařku s názvem Metodika pro místní Agendy 21 v České republice je dostupná na ma21/metodika. ČEÚ také vydává v elektronické podobě Zpravodaj místní Agenda 21. Vlastní metodiku pod názvem New Gate 21 vypracovala i Národní síť Zdravých měst Pomoci může Ústav pro ekopolitiku a další organizace, které mají s rozjezdem místní Agendy 21 už zkušenosti. Pokud věc zaujme místní zastupitelstvo a to se k místní Agendě oficiálně přihlásí a zaváže, je v první fázi vyhráno. Tím začíná samotná práce, která představuje hledání na nevyšlapaných cestách. Každé místo je jiné a volí vlastní cestu, zůstávají pouze společné principy. Partnerství se vyplatí Místní Agenda 21 musí mít v místě svůj základní pracovní tým a koordinátora, který se věci bude věnovat jako svému zaměstnání, nejlépe přímo v rámci místní správy. Organizační zázemí je jedním z prvků, které Metodika pro místní Agendy 21 v ČR uvádí jako klíčové. Dalším prvkem, bez nějž to nejde, je partnerská spolupráce. Co nejvyšší míra spolupráce s místními organizacemi a veřejností umožňuje z hlediska dlouhodobého dopadu efektivnější rozhodování. Každý přinese svoje hledisko. Snižuje se tím riziko, že jednotlivec nebo malá skupina učiní rozhodnutí, které za pár let přestane vyhovovat například přijme investici do průmyslové aktivity, která se stane pro obec posléze spíš zátěží než přínosem, nebo zvolí Charakteristické znaky udržitelného společenství 1) Zdroje jsou využívány efektivně a odpad je minimalizován uzavřenými cykly. 2) Znečisťování je omezené na stupeň, se kterým se přírodní systémy dokáží vyrovnávat. 3) Je oceňována a chráněna rozmanitost přírody (biodiverzita). 4) Tam, kde je to možné, jsou místní potřeby uspokojovány z místních zdrojů. 5) Obyvatelé mají možnost získat pitnou vodu a jídlo v potřebném množství a dostatečné kvalitě. 6) Lidé mají možnost získat odpovídající bydlení. 7) Každý má příležitost získat uspokojivou práci, místní ekonomika není závislá na několika málo provozovatelích, ale je různorodá. 8) Zdraví člověka je chráněno vytvářením bezpečného, zdravého a příjemného životního prostředí a zajištěním zdravotních služeb, které zdůrazňují prevenci před nemocí, stejně jako řádnou péči o nemocné. Je podporován zdravý způsob života. 9) Lidská sídla i krajina jsou harmonicky rozvíjena v souladu s urbanistickými zásadami. 10) Přístup k účelovým zařízením, službám, zboží a lidem není dosahován na úkor životního prostředí ani omezován pouze na ty, kdo mají auto. 11) Lidé žijí beze strachu z individuálního násilí, ze zločinu nebo z perzekuce kvůli jejich vyznání, rase, pohlaví nebo sexuální orientaci. 12) Každý má přístup ke vzdělání, profesionální přípravě, poznání a informacím, které jsou potřeba, aby zaujal svou úlohu ve společnosti. 13) Občanům je umožněno podílet se na rozhodování. 14) Jsou dostupné příležitosti k aktivnímu užívání volného času. 15) Kulturní rozmanitost a místní zvláštnosti jsou ceněny a chráněny. 16) Místní akce a aktivity respektují globální souvislosti. 17) Vlastnická práva jsou stabilní a jsou vykonávána zodpovědně. příliš krátkozrace koncepci dopravy v obci. K zapojení veřejnosti nestačí jen vystavování informací na nástěnkách nebo internetu. Je to dlouhodobý proces budování důvěry a spolupráce mezi místní správou a obyvateli. Vyžaduje neustálou aktivní oboustrannou komunikaci. K zapojování veřejnosti se používají různé techniky počínaje dotazníky, rozhovory či letáky přes veřejná setkání, výstavy, ové diskuse, referendum, případové studie, ústní vyprávění pamětníků až po netradiční způsoby, jako je hodnocení obce, kulaté stoly, Zdroj: Metodika pro místní Agendy 21 v České republice, Český ekologický ústav a partneři, Praha 2003 reálné plánování, vytváření vizí, vytváření shody, občanské poroty či týmové vytváření videonahrávek. Zastoupení v týmu by měli mít podnikatelé, ženy, mládež, náboženské obce, místní zájmové spolky, instituce, které mohou záměry financovat, místní školy, policie, lékaři, státní instituce, provozovatelé služeb a podobně. Na výstupech práce se musí všichni partneři shodnout. Předpokladem pro fungující proces místní Agendy 21 je také to, že lidé začnou rozumět základním otázkám udržitelného rozvoje. Získají prostřednictvím seminářů, plánovacích 13

14 p r o m ě n y nebo jiných neformálních akcí povědomí o tom, že dlouhodobě efektivní řešení jsou pouze taková, která zohledňují zároveň ekonomické, sociální i ekologické aspekty rozvoje. Uvědomí si, jak je důležitá péče o místní zvláštnosti. Při intenzívní a vstřícné komunikaci se lidé také snadno vzájemně učí jeden o druhého. Systematická práce dále umožní vytváření sítí spojenců, ať už ze sousedních obcí nebo z mezinárodních sdružení, jako je Mezinárodní rada pro místní environmentální iniciativy (ICLEI) nebo světová síť Zdravých měst či Evropská kampaň pro udržitelná malá a velká města. Obci to přinese podporu a někdy i věhlas při úspěšné účasti v soutěžích. Propojení ekonomických, sociálních a ekologických aspektů rozvoje a spolupráce více partnerů usnadňuje přístup k finančním zdrojům. A samozřejmě že vybudovaná důvěra mezi lidmi nejen přímo usnadňuje spolupráci, ale přináší také ochotu lidí přispět k rozvoji komunity svým časem, schopnostmi i prostředky. Důležité jsou služby pro místní obyvatele, ekologicky šetrný provoz veřejných budov, preference ekologicky šetrných výrobků, snižování spotřeby energie atd. Neboť příklady táhnou Důležitým a ve světě oceňovaným prvkem místní Agendy 21 je management kvality certifikáty typu ISO a více nejsou určeny jen pro výrobní podniky, ale mohou je zavádět i správy obcí a regionů. Jaké činnosti přispívají k udržitelnému rozvoji, se dá nejlépe ukázat pomocí malých i větších projektů nejrůznějšího druhu, které se hodí k začlenění do rozvojového rámce obce. Zdrojem nápadů i aktivity bývají třeba místní občanská sdružení. Je jen vhodné, aby se na těchto projektech nějak podílela místní správa. se ho účastnila veřejnost. Pokud neexistuje tato dlouhodobá jasně stanovená a veřejností přijatá strategie rozvoje obce či regionu na principech udržitelného rozvoje, neexistuje ani místní Agenda 21. Dobře sestavená skupina důležitých místních podílníků na procesu MA21, kteří přijmou svůj díl odpovědnosti, se nejdřív musí shodnout na základních hodnotách. Mohou to být například rovné příležitosti pro všechny, respekt k potřebám obyvatel, šetrné zacházení se zdroji, vzájemná důvěra, zásada informovanosti a veřejnosti procesu, právo vyjádřit svůj názor, slušnost. Vize určuje, jak má obec či region vypadat za 15, 20 či více let. Jak má vypadat doprava, veřejná prostranství, místní ekonomika, sociální péče, zdravotnictví, turistika a další oblasti místního života. Naplňování tohoto cíle je pak předmětem další práce v procesu MA21. Dále je třeba určit, co a jak uděláme alespoň v nejbližším období včetně odpovědnosti a stanovení priorit. Záměry se rozdělují do zvládnutelných bloků a musejí být reálné. Jinak mohou vyvolat nepřiměřená očekávání a posléze zklamání a ochabnutí aktivity. Pro vybrané oblasti se utvářejí pracovní skupiny. Ty se scházejí a hledají optimální řešení. Ke každé z prioritních oblastí se sestaví kon- První generace společných evropských indikátorů A Základní indikátory (povinné) 1. Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel: úroveň obecné spokojenosti občanů obecně a s ohledem na specifická hlediska samosprávy 2. Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu Ukazatel: ekvivalentní emise co 2 (celkové množství a odchylka) 3. Mobilita a místní přeprava cestujících Ukazatele: a) počet každodenních cest a čas strávený cestováním, druh cesty a druh dopravy, b) celková průměrná denní vzdálenost na osobu na druh cesty a způsob dopravy 4. Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb Ukazatel: přístup občanů k blízkým veřejným prostranstvím a jiným základním službám 5. Kvalita místního ovzduší Ukazatel: počet případů překročení mezních hodnot vybraných látek znečišťujících ovzduší. Existence a stupeň zavedení plánu řízení kvality ovzduší Místní vize je věcí všech B Doplňkové indikátory (dobrovolné) Jedním z důležitých stavebních kamenů místní Agendy 21 je místní strategie udržitelného rozvoje. Stanoví směr rozvoje, který respektuje principy udržitelnosti, dlouhodobé cíle a cesty k jejich dosažení. Zní to jednoduše, ale i samo toto vytváření vize je náročný proces. Je nutné, aby 6. Cesty dětí do školy a zpět Ukazatel: způsob dopravy dětí z domova do školy a zpět 7. Udržitelné řízení místní samosprávy a místního podnikání Ukazatel: podíl veřejných a soukromých organizací (velké podniky a malé a střední podniky), které přijaly a používají environmentální a sociální metody řízení. 14

15 p r o m ě n y krétní akční plán seznam aktivit, které je třeba udělat, aby se dosáhlo cílů, musí obsahovat i časové termíny, využitelné zdroje, konkrétní osobní odpovědnost a spolupracovníky. Důležitá je snaha shromáždit co nejširší spektrum názorů a vtahovat veřejnost do spolupráce. Mezi výhody zapojení veřejnosti patří i to, že se tak předchází konfliktům a rozvíjí se tvořivost lidí. Na druhou stranu vyžaduje tento způsob práce čas, peníze. Znepříjemňovat ho může účast věčných kverulantů atd. Aby se zajistila reprezentativnost hledisek, je výhodné pozvat k plánovacím akcím facilitátora, nezávislého, profesionálně vyškoleného vyjednavače, který usměrňuje komunikaci, vytváří prostor pro vyjádření i méně smělým jedincům a vede diskusi ke konkrétním výstupů bez, mnohdy již v místních lidech zafixovaných, emocí. Neméně důležité je porovnání, jak postupuje práce. Aby to bylo možné, hledají se k tomu vhodné ukazatele neboli indikátory udržitelnosti. S jejich pomocí by si mohly obce pravidelně a celkem objektivně kontrolovat, jak jde práce. Sada takto použitelných ukazatelů byla představena na Evropské konferenci o udržitelných městech v Hannoveru v únoru Od manipulace k občanské účasti Místní Agenda 21 je složitější proces a složitější způsob řízení rozvoje obce či regionu než pouhá správa 8. Zatížení životního prostředí hlukem Ukazatele: a) podíl populace vystavené dlouhodobě vysoké hladině hluku z vnějšího prostředí. b) hlukové hladiny ve vybraných oblastech obce (použít místo a), pokud údaje pro a) nelze získat). c) existence a stupeň uplatňování akčního protihlukového plánu. 9. Udržitelné využívání půdy Ukazatele: a) uměle vytvořené plochy: procentuální podíl uměle vytvořených ploch z celkové rozlohy obce (správní jednotky) b) opuštěná a (ladem ležící) a kontaminovaná půda: rozsah zanedbané půdy (výměra v m 2 ) a kontaminované půdy (výměra v m 2 ) c) intenzita využívání: počet obyvatel na km 2 plochy urbanizované půdy d) nový rozvoj: kvóta na kultivaci nedotčené půdy (zelené louky) a kvóta na kultivaci zanedbané a kontaminované půdy (celková půdorysná výměra zanedbaných ploch) v % za rok e) obnova městské půdy: a) renovace, přestavba opuštěných budov (podlahová výměra v m 2 ). b) sanace opuštěné půdy k účelům nového městského rozvoje včetně veřejné zeleně (výměra v m 2 ). c) čištění kontaminované země (výměra v m 2 ) f) chráněné oblasti jako procentuální podíl celkové rozlohy obce 10. Výrobky propagující trvalou udržitelnost Ukazatele: a) podíl výrobků se štítkem ekologicky šetrný, organických výrobků, energeticky úsporných výrobků, výrobků ze spravedlivého obchodu a výrobků z certifikovaného dřeva, v celkové spotřebě. b) dostupnost na trhu a jeho zásobení výrobky se štítkem ekologicky šetrný, organickými výrobky, energeticky úspornými, výrobky ze spravedlivého obchodu, a výrobky ze dřeva certifikovaného FSC. Zdroj: Zpravodaj místní Agenda 21 v ČR 3/2002 prostřednictvím demokraticky voleného zastupitelstva. Je to přímo protiklad k manipulaci, kterou americká socioložka Shelley Arnsteinová popsala: Zainteresované osoby, skupiny (podílníci) netuší o plánech a rozhodnutích, které je ovlivňují, vůbec nic. O něco přijatelnější nám bude připadat oznámení: Zainteresované osoby jsou obeznámené s plány a rozhodnutími, které je ovlivňují. Když přeskočíme vztah nazvaný informace, konzultace a zapojení, zastavíme se u partnerství: Zainteresované osoby jsou rovnocennými partnery v rozhodovacím procesu a mají spoluzodpovědnost za výsledky a implementaci. Následuje delegování moci a na opačné straně škály proti manipulaci stojí občanská kontrola: Zainteresované osoby mají plnou kontrolu nad zdroji, zodpovědností a rozhodovacím procesem. Každá úroveň zapojení má svoji roli a někdy se hodí, jindy méně; jde především o to, aby nezůstalo jen u manipulace nebo prostého oznámení Co se za větší práci při řízení rozvoje obce, za větší námahu nabízí? Pokud je místní Agenda 21 dobře vedená, znamená například větší spokojenost obyvatel, zachování a zlepšení kvality životního prostředí, nalezení skutečných problémů a optimálních cest k jejich řešení, ale i větší pochopení práce úřadů a zastupitelů a zvýšení důvěry v jejich rozhodnutí, pochopení různých názorů a postojů, posílení a rozvoj demokracie, posílení pocitu sounáležitosti s obcí či regionem, zachování místních kulturních, společenských i přírodních hodnot, lepší schopnost obce nebo regionu reagovat na měnící se vnější i vnitřní prostředí, místní stabilitu, která ovlivňuje stabilitu v mezinárodním měřítku. Abychom mohli kvalitně žít, potřebujeme ve své obci dobrou vládu, anglicky good governance neboli správné řízení věcí veřejných, jak ji pojmenovává známá deklarace OSN Millenium Declaration z přelomového roku Dobrá vláda se vyznačuje otevřeností, zapojováním veřejnosti do rozhodování, zodpovědností, efektivností a spojitostí strategií a konkrétních aktivit. Součástí dobré vlády je respektování 15

16 p r o m ě n y 16 ekologických limitů místa. Znamená to nedrancovat nadměrně místní přírodní zdroje. Zároveň je udržitelné společenství charakteristické tím, že využívá místní zdroje dostatečně, tedy není ekonomicky ani sociálně zbytečně závislé. Začít s místní Agendou 21 není snadné a také to nejde příliš rychle. Podstatné je začít něčím, co je pro to které místo opravdu důležité a může to přinést, byť malý, úspěch, nabádá Metodika pro místní Agendy 21 v ČR. Může to být kromě utváření místního strategického plánu udržitelného rozvoje například obnova památek, oživování tradičních zvyklostí a řemesel, vhodná výstavba respektující ekologické požadavky, péče o starší občany, sázení stromů, projekty snižování místní dopravní zátěže, kulturní a společenské akce, spolupráce s místními médii a podobně. Avšak pozor: Proces místní Agendy 21 musí být souvislou iniciativou ne jenom sbírkou hezkých projektů. Systematický přístup k rozvoji místa s dlouhodobou perspektivou a uplatněním principů udržitelnosti je to, co se očekává od dobře pracujících místních úřadů, říká se v Metodice pro místní Agendy 21 v ČR. Jak to chodí ve světě: příklady Mapováním stavu místní Agendy 21 ve dvanácti evropských zemích se v letech věnoval norský výzkumný program ProSus. Úspěšnost zavádění místní Agendy 21 hodnotil výzkum především z hlediska období, kdy se významně rozšířila, a počtu jednotlivých místní Agend 21. Za nejúspěšnější tehdy projekt shledal tři země Švédsko, Velkou Británii a Nizozemí. Už v roce 1997 tyto země měly velký počet místních správ zapojených do procesu místní Agendy 21. Není divu. Švédsko a Nizozemí se vyznačují silnou a dobře institucionalizovanou environmentální politikou jak na národním, tak na místním stupni Na druhé straně Velká Británie, která byla ještě koncem 80. let považována za špinavé dítě Evropy, jak shrnuje Marek Franěk z ČEÚ, se pak i díky iniciativnímu zájmu o udržitelný rozvoj na straně vládnoucích konzervativců i labouristů, dostala v místních Agendách 21 příkladně daleko. Dánsko, Finsko a Norsko začalo s místními Agendami 21 později, ale tyto země se rychle dostaly v místní envrionmentální práci na vysokou úroveň. Norský parlament přijal v roce 1997 Bílou knihu, kde se hovoří o MA21 jako o jednom z hlavních pilířů strategie udržitelného rozvoje v zemi. Začíná se prosazovat nové pojetí environmentální politiky, kdy tradiční ekologický přístup je doplňován zásadami sociální a generační spravedlnosti, píše Marek Franěk. Jako země, které přišly s MA21 později a nedostaly se tak daleko, označil norský výzkum Rakousko a Německo, na poslední příčce z dvanácti zemí zůstaly Francie, Itálie, Irsko a Španělsko. Pro úspěšný rozvoj místních Agend 21 v zemi se ukazuje jako důležitá aktivní environmentální politika a podpora ze strany státu, rozšířené obecné povědomí o ekologických otázkách a zásadách udržitelného rozvoje, tradičně rozvinutá a strukturovaná občanská společnost, vyšší samostatnost místních správ. V pionýrských obcích podle projektu ProSus místní občané byli aktivní a politicky mobilizovaní Místní politici se zajímali o danou problematiku. Obce měly dobré mezinárodní kontakty. V místě již existovaly environmentální iniciativy. O pár let později, na začátku nového tisíciletí, je podle ICLEI možné hodnotit situaci ve světě místních Agend 21 takto: V roce 2001 se do procesu zapojilo na municipalit z více než 100 zemí. V Evropě se měst s celkem 100 miliony obyvateli připojilo ke Kampani udržitelných měst, jejímž hlavním cílem je podpora MA21. Program Zdravých měst, jehož cíle jsou velmi podobné cílům MA21 zahrnuje měst na celém světě. Přes 70 % místních Agend 21 má vytvořenou strategii udržitelnosti, na jejíž přípravě se podílela veřejnost. V Japonsku se k MA21 přihlásilo celkem 109 municipalit, ve Švédsku jsou to již všechny místní správy a ve Velké Británii 90 %. V Austrálii má strategii MA obcí, v Pobaltí, Polsku a Rusku celkem 100 měst. Proces převádění rozhodovacích pravomocí z centrální na místní úroveň vedl k rozšíření programů MA21 v Číně, Thajsku, Indonésii, Filipínách, Malajsii, Vietnamu. V Jižní Koreji oficiálně proces MA21 přijalo 170 měst. V Jižní Americe napomáhá MA21 šířit rovnost a demokracii v místních správách. Weaverham je v Cheshire Pěkné příklady praktického uplatnění místní Agendy 21 na krajské, okresní a místní úrovni přinesla v češtině už v roce 1998 publikace Českého ekologického ústavu Práce s veřejností a místní Agenda 21. Jsou to příklady z hrabství Cheshire ve Velké Británii, jak je představovali britští lektoři John Gittins a paní Kirsty Hughes. Hrabství Cheshire v severozápadní Anglii je jednou z kolébek průmyslu. Dnes v něm žije necelý milion obyvatel. Činnosti podobné místní Agendě 21 se tu začaly rozvíjet už v roce O čtyři roky později vznikla rozsáhlá studie o životním prostředí tohoto regionu a byly definovány problémové oblasti: energie, odpady, ovzduší, půda, příroda, voda, doprava a ekoaudit a pro každou z nich byla vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců a specialistů různých skupin, různého věku a zájmů, od podnikatelů po ochránce přírody. V roce 1995 začala Rada hrabství vytvářet Fórum pro udržitelný Cheshire pro podporu vytváření dohod mezi různými zájmovými skupinami. Prvním tématem setkání Fóra byly ukazatele neboli indikátory udržitelnosti, druhé setkání se věnovalo problémovým oblastem, třetí řešilo problém komunikace mezi různými skupinami lidí. Čtvrté setkání Fóra přijalo v roce 1996 Strategický a akční plán místní Agendy 21 v Cheshire, který byl zpracován na základě výsledků práce tematických skupin a předchozích setkání Fóra. Dokument se skládá z několika částí: Cheshirská deklarace a Místní

17 p r o m ě n y principy udržitelnosti, Strategie komunikace, Program Fóra pro udržitelný Cheshire pro následující rok. Nejobsáhlejší částí je Strategický a akční plán pro jednotlivé problémové oblasti oblasti, které byly pojmenovány již dříve. Každé je věnován samostatný oddíl a vždy obsahuje jména řešitelské skupiny, výsledky diskusí k tématu, problémy v oblasti, opatření k řešení a cíle spojené s plánem krátkodobých (na 1 rok), střednědobých (zhruba na 5 let) a dlouhodobých akcí včetně termínů. Například chtějí cheshirští do roku 2011 zdvojnásobit rozlohu lesní půdy a pravděpodobně toho dosáhnou, protože se již rozeběhla řada zalesňovacích programů. Některé krátkodobé cíle byly zaměřeny na dobře viditelné zvětšení délky tradičních živých plotů. Strategický dokument cheshirské místní Agendy 21 je graficky velmi dobře zpracován, je přitažlivý a srozumitelný i pro laickou veřejnost. Tím byl proces místní Agendy 21 v regionu hrabství úspěšně nastartován. Jedním z osmi okresů hrabství Cheshire je Vale Royal se obyvateli. I na této správní úrovni brzy vznikl podobným procesem strategický dokument s názvem Vize pro Vale Royal naše místní Agenda 21. V srdci Cheshire ve Vale Royal leží uprostřed volné krajiny a farmářských pozemků stará obec Weaverham, která se rychle rozrostla ve 20. a 30. letech minulého století. Dnes má obyvatel. Ve 43 % domácností žijí důchodci, je zde významný podíl nemocných lidí. Přímo v obci není dnes mnoho pracovních příležitostí, 44 % ekonomicky aktivních obyvatel za prací dojíždí, mnoho lidí má tradičně málo placené zaměstnání, ve 30 % domácností žije nejméně jedno nezaopatřené dítě. Předností obce je silná místní komunita a společenské cítění. Weaverham byl okresní radou vybrán jako jedna ze tří obcí pro pilotní projekt uplatnění místní Agendy 21 v místních podmínkách. Konzultanti John a Kirsty se obrátili na místní správu a nabídli jí partnerství při vytváření místní Agendy 21. Rada obce souhlasila, že iniciativu podpoří. John a Kirsty pak vyhledávali lidi, kteří mají vliv na ostatní, a lidi, kteří měli zájem. Vytvořila se širší skupina, která začala posuzovat, co by bylo možné pro místní Agendu 21 udělat. Členství ve skupině je otevřené komukoli, kdo má zájem. Pracuje se převážně s místními zdroji, místními organizacemi. Konzultanti zvenčí zajišťovali pouze to, co nebylo možné obstarat v místě. Skupina se dohodla, že nejdřív se provede audit obce včetně přírodního prostředí a zaangažovali místní Historickou společnost. Při příležitosti tisíciletí Weaverhamu se rozhodli zorganizovat Snovou slavnost, kterou mnoho lidí připravovalo celý rok. Snahou bylo, aby během slavnosti lidé nějakým způsobem dospěli ke společné představě udržitelného života v obci. Lidé dostali informace o místní Agendě 21 a jejích cílech a byli vyzváni, aby určili priority rozvoje a navrhli praktické akce. Oslav, které byly současně zábavou, se zúčastnila každá sedmá domácnost z obce. Členové skupiny místní Agendy 21 hovořili s lidmi o tom, proč má cenu zamýšlet se nad budoucností, stanovovat si cíle a jaké cíle by to měly být. Hovořilo se hodně o současném životě v obci, o problémech a obtížích. Například se bavili o tom, že je velký problém, když rodiče musí vozit děti do školy a v každém autě sedí jeden dospělý a jedno dítě, což silně zatěžuje dopravou. Diskutovali o tom, že obec nedávno ztratila banku a zda může její služby převzít místní pošta. Došlo i na to, jaké služby a informace očekávají od místního úřadu, aby se nemuselo jezdit do větší obce. Zamýšleli se, jaké pracovní příležitosti by bylo možno vytvořit v obci a okolí, jak vytvořit příležitosti pro bydlení a přistěhování nových lidí. Diskutovali a také zapisovali, takže výsledkem Snové slavnosti se stala publikace Místní Agenda 21 ve Weaverhamu. Obyvatelé ji během oslav vytvořili svou účastí, zájmem a díky dobré organizací. Jako všude, i tady vznikl nějaký problém. Volení členové místní samosprávy reagovali žárlivě na úspěch skupiny pro místní Agendu 21, zdála se být samozvaná. Lektoři v takové situaci navrhují, aby zastupitelstvo zorganizovalo jednání a řeklo: Z dohodnutého programu my uděláme body a až c a na někom jiném můžeme nechat d až f. Ve weaverhamské Vizi 2021 se říká, že v tom roce bude obec mít vysokou kvalitu života pro všechny místní obyvatele z hlediska životního prostředí, občanské vybavenosti a zaměstnanosti. Obec bude mít hospodářství založené na zemědělství a službách. Bude tady silný pocit sounáležitosti a pozitivní místo k životu, které budou nově příchozí s potěšením objevovat. Takový je široký záběr udržitelného života v anglické obci Weaverham a tolik britský příklad. Japonská a bulharská zastávka A teď se můžeme zastavit v japonském regionu Kanagawa. Chlubí se jednou z prvních místních Agend vůbec, jak o tom informuje Zpravodaj MA21 v ČR 3/2002. Kanagawa patří mezi nejprůmyslovější oblasti světa. Žije tu kolem 8 miliónů obyvatel, většina v Yokohamě a Kawasaki. Zejména v 60. a 70. letech minulého století se v oblasti následkem průmyslového rozvoje prudce zhoršilo životní prostředí. V následujících dvou desetiletích řada opatření situaci zlepšila. Zároveň se ale zjistilo, že by bylo velmi přínosné navázat dobře fungující spolupráci mezi státní správou, místními samosprávami a všemi zainteresovanými skupinami lidí. Snaha řešit regionální problémy novým způsobem se v Kanagawě projevila už na počátku roku 1991, tedy přibližně rok před tím, než vznikla myšlenka místní Agendy 21. Na rok 1992 vyhlásil region rozsáhlou kampaň na zlepšení životního prostředí, která byla sama o sobě důležitým podnětem pro jednání na Summitu Země v Riu de Janeiro. Na kampaň k místní Agendě 21, odborné diskuse a veřejná projednávání vznikajícího strategického materiálu vynaložila prefektura v Kanagawě v roce 1992 přibližně dolarů. Jedním z prvních měst v postkomunistické východní Evropě, kde se začalo pracovat na principech 17

18 p r o m ě n y 18 místní Agendy 21 už v roce 1992, je bulharský Trojan. Lidé ve městě o obyvatelích pravidelně trpěli nedostatkem pitné vody a častými úplavicemi. Americký Institut pro udržitelná společenství, který podporuje projekty založené na spoluúčasti veřejnosti ve střední a východní Evropě, se ujal řízení projektu, který měl situaci řešit. Výsledkem byl akční plán, který pomohl zlepšit hospodaření s vodou ve městě a odstranit většinu dosavadních problémů. Podle vzoru Trojanu začalo na své strategii ochrany životního prostředí pracovat například průmyslové město Stara Zagora a další bulharská města. Ilustrativní přehled o místních Agendách 21 nabízí databáze ČEÚ na internetu. Obsahuje například odkazy na Reykjavík, Řím a jiná evropská a samozřejmě také česká města, obce i regiony. Česká republika není s místními Agendami 21 příliš daleko. V 90. letech vznikaly a rozvíjely se různým tempem a způsobem jednotlivé iniciativy tohoto zaměření, například v Českém Krumlově nebo ve Vsetíně. Ve Vsetíně to začalo dětmi Bývalé okresní město Vsetín s obyvateli leží uprostřed valašských kopců na obou březích Vsetínské Bečvy. Je nejvýznamnějším rekreačním centrem Zlínska, poblíž se rozkládá CHKO Beskydy. Ve Vsetíně tradičně velmi aktivně funguje dům dětí a mládeže Alcedo a Sdružení pro výchovu a vzdělávání Ledňáček. Tyto instituce a jejich pracovníci sehráli iniciační roli v počátcích místní Agendy 21 ve městě a trvale se ho účastní. Už v červnu 1992, v době konání Summitu Země v Riu, děti ze vsetínských škol předaly vedení radnice strom přání a slibů, uspořádaly řetězový pochod městem, upozorňovaly veřejnost na konání konference. Ve stejném roce se Vsetín zapojil do světové soutěže měst programy v oblasti sociálního rozvoje a životního prostředí a umístilo se na 13. místě. V dalších letech Vsetínští sledovali dění kolem místní Agendy 21 v ČR i zahraničí a učili se. Silným impulsem bylo setkání s Johnem Gittinsem a jeho zkušenosti z Velké Británie. V roce 1998 Vsetín přijal Strategický plán rozvoje města. O rok později vznikl projektový tým ze skupiny iniciátorů a zastupitelstvo se také oficiálně přihlásilo k místní Agendě 21. V roce 2000 byl přijat i projekt pro rozvoj přilehlého mikroregionu Vsetínsko, který zahrnuje 35 obcí. Od října 2001 je město Vsetín zapojeno do sítě Zdravých měst, využívá jejich metodiku rozvoje MA21 a podporu. Od října 1999 se zástupci vsetínských organizací, radnice, podnikatelé a další osobnosti scházeli u pravidelných kulatých stolů, kde se za vzájemné komunikace utvářely podklady pro akční plán rozvoje města. Proběhla například témata: Zázemí pro volný čas na sídlištích, Soužití s menšinami, Prevence patologických projevů dětí a mládeže, Čistota města, Doprava a veřejné komunikace, Senioři, Tradice a zvyky na Valašsku, Právní vědomí obyvatel, Vodní hospodářství a projekt Čistá Bečva. DDM Alcedo využívá kontaktů na neziskové organizace ve městě, radnici, podnikatele, osobnosti. Ředitelka Alceda Iva Hlinská postavení a roli své instituce zhodnotila v roce 2001 takto: Prostě známe mnoho lidí díky našim aktivitám pro děti a pro veřejnost ve městě, máme podporu radnice, potkali jsme a oslovili ty správné lidi, kulaté stoly je baví. Vidí, že mohou říkat své názory, sny a některé z nich se daří i realizovat, to je motivuje chodit dál a nabalovat další lidi. Radost máme z práce dětského parlamentu dostává zakázky od radnice děti počítaly cyklisty ve městě, předtím zadávaly svým vrstevníkům projekt Hřiště pro volný čas. Dětský parlament ve Vsetíně má 20 zástupců, zasedá zpravidla jednou měsíčně a pořádá kulaté stoly pro žáky vsetínských škol a podílí se na organizaci akcí pro veřejnost. Byl oceněn prestižní cenou Niky. K významným vsetínským aktivitám patří i modelový projekt Škola místo k životu (Bedrník 1/2002), jehož cílem je uvést do denní praxe školy výchovu k udržitelnému rozvoji. Hospodářsky významný projekt Čistá Bečva, jehož cílem je odpovídající čištění a odvádění odpadních vod, byl přijat usnesením Valné hromady mikroregionu Vsetínsko a řeší odkanalizování 53 měst a obcí. Vsetín se umístil mezi deseti městy nominovanými na cenu Evropské komise za nejlepší Evropský týden mobility 2002.

19 p r o m ě n y Další snahy Začátky a rozvoj místní Agendy 21 u nás záležely na tom, zda v místě byli iniciativní a s věcí obeznámení jedinci, silné ekologické organizace, informovaní osvícení zastupitelé, naskytla se pomoc nezávislé odborné instituce Šlo o příznivou shodu okolností. Například v hlavním městě Praze se ještě na podzim 2002 nedalo hovořit o tom, že by se některá městská část, natožpak celé hlavní město, oficiálně a naplno přihlásil k místní Agendě 21 Nevládní organizace ZO ČSOP Koniklec v té době připravovala pilotní projekt Místní Agenda 21 pro Prahu, který v současnosti době probíhá. Jeho první fází je sběr dat o zájmových skupinách, u kterých lze předpokládat aktivní zapojení. Jsou to neziskové organizace, místní samospráva, školy podnikatelé, média. V druhé fázi po vyhodnocení sebraných informací se počítá s vybudováním struktury a zázemí pro realizaci místní Agendy 21 v Praze. Třetí fázi představuje uspořádání semináře pro potenciální nositele projektu místní Agendy 21 v Praze, prezentace a konzultace zpracovaného projektu. To, co je v ostatních případech výhodou Prahy, totiž vysoká kumulace organizací všeho druhu, středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí a obyvatelstva vůbec, je v případě Agendy 21 naopak brzdou a značnou komplikací. Agenda 21 je svou podstatou projektem založeným na komunikaci, spolupráci a konsensu. Komunikace a spolupráce se realizuje mnohem lépe v menších celcích a skupinách zainteresovaných subjektů nežli ve velkých aglomeracích s pestrou a různorodou strukturou dotčených osob a organizací. Konsensus se mnohem lépe hledá mezi občanskou společností nezatíženou hektickým stylem života velkoměst a s vysokou koncentrací osobností. Přitom z charakteru Prahy jako kompaktní aglomerace vyplývá, že rozdělit místní Agendu 21 na menší, oddělené regiony by bylo atomizací svébytného a charakteristického regionu, říká ve zprávě o projektu podpory MA21 v Praze jeho koordinátor Hynek Jebavý. Poněkud překvapením proto byl 24. listopad 2003, kdy zastupitelstvo městské části Praha 7 jednohlasně schválilo Memorandum, jímž oficiálně zahájilo cestu k místní Agendě 21 v Holešovicích, Bubenči a na Letné. Iniciátorem byl Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden. S místní Agendou 21 obeznámil zástupce starosty Prahy 7 Štěpána Hasala. Tomu se zalíbila jako užitečná a dokázal pro ni získat celé zastupitelstvo. Zdá se, že ledy se i v Česku prolamují. Proces MA21 však dosud v Česku není dostatečně soustavně podporován na centrální úrovni ani takříkajíc morálně, chybí například výslovné přihlášení se státu k udržitelnému rozvoji formou národní strategie. V letech ověřoval Český ekologický ústav postupy místní Agendy 21 ve třech pilotních místech městě Kladně, v mikroregionu Poodří a v regionu Děčín. Dělo se tak za finanční podpory britského Ministerstva pro mezinárodní rozvoj v rámci projektu Širší podpora místních Agend 21 v ČR s využitím zkušeností z Velké Británie. Jeho inspirující výsledky v konkrétních případových studiích obsahuje Metodika pro místní Agendy 21 v ČR. Zdravá města Panorama Vsetína z Bečevné. Velkou výjimkou v dosud náhodném rozvíjení místní Agendy 21 v celkovém rámci ČR je Národní síť zdravých měst. Česká Zdravá města začala uplatňovat místní Agendu 21 systematicky a uspěla se svým návodem, jak na to, na výstavě EXPO 2000 v Hannoveru. Její metodika New Gate 21 (Česká brána 21) obdržela certifikát kvality OSN-WHO. Třebíč, město s dlouhou kulturní historií, která počíná rokem 1101, je přirozeným centrem v regionu Vysočina se zachovalou přírodou a má zhruba obyvatel. V 70. letech jeho vývoj výrazně ovlivnila výstavba blízké jaderné elektrárny Dukovany. Hlavní problémy město spatřovalo v nezaměstnanosti, nízkých ekonomických zdrojích, jenom nemnoha prosperujících středních firmách a ve špatné dopravní dostupnosti. 19

20 p r o m ě n y 20 V roce 1996 se Třebíč zapojila do Projektu Zdravé město a dobře se jí dařilo. Proto ji Národní síť Zdravých měst vyzvala k realizaci pilotního projektu místní Agendy 21 podle nové metodiky. V Třebíči v té době nebyly výrazně aktivní nevládní ekologické organizace ani jiné skupiny veřejnosti, ale již bylo díky projektu Zdravé město zvykem zapojovat veřejnost. O uvedení místní Agendy 21 do života se zasloužili nejvíc místní osvícení politikové. Celkovým cílem města je dosáhnout směřování k udržitelnému rozvoji, zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů a naplnění mezinárodních standardů, jako je například právě místní Agenda 21. Strategii se podařilo organicky začlenit do života a správy města, brzy se opírala o celé osazenstvo městského úřadu. Jeho referenti jsou zapojeni do týmové práce a právě tak je zastoupena veřejnost - školy, nevládní organizace, podniky a odborné instituce, jako je hygienická stanice, úřad práce a podobně. Třebíč jako první české Zdravé město schválila politickou deklaraci, v níž se zavázala k naplňování Agendy 21 a dalších mezinárodních standardů. S pomocí metody ReSAP, vyvinutou firmou MS Team Praha, v Třebíči zjistili stav různých oblastí života, dále vytvořili soubor srozumitelně formulovaných priorit v základních plánovacích dokumentech, vyškolili místní týmy. Následovalo vytvoření Strategického plánu rozvoje za účasti veřejnosti a začlenění principů udržitelného rozvoje do politiky města. Problém pociťovali s neochotou části veřejnosti zapojovat se do procesu a v chybějících jasných a jednoduchých kritériích pro sledování postupu, indikátorech. Některé školy ve městě začaly realizovat program Zdravá škola a Zdravá mateřská škola. Úspěchem je zavedený grantový systém města ve vazbě na Plán zdraví a kvalitu života. Podrobnosti o městě Třebíč, s bazilikou sv. Prokopa a Židovskou čtvrtí zvanou Zámostí, které UNESCO v roce 2003 připsalo na svůj prestižní seznam světového dědictví, jsou na http: //www.trebic.cz/. NSZM v ČR představuje silnou a dynamicky postupující a stále se rozšiřující systematickou práci na místních Agendách 21, která čerpá i z bohatých mezinárodních zkušeností. Informace o dalších úspěšných realizacích místní Agendy 21 ve Zdravých městech, jako je Brno, Kroměříž, Chrudim, Litoměřice nebo celý kraj Vysočina, jsou na Místní Agendu 21 nyní v ČR začal podporovat Státní fond životního prostředí. První projekt, který od něj získal podporu, realizuje právě NSZM. Jedná se o první systematický a kompletní průzkum stavu MA21 ve všech krajích ČR. V záměru projektu se říká, že v ČR bylo v průběhu 90. let vypracováno na 370 komplexních rozvojových dokumentů typu Programů sociálního a ekonomického rozvoje. Některé z těchto dokumentů vyhovují plně nárokům kladeným na dokumenty typu MA21, jiné nemají potřebnou účinnost. Smyslem projektu je tyto dokumenty v ČR inventarizovat a prozkoumat, do jaké míry odpovídají principům účasti veřejnosti a udržitelného rozvoje. V záměru projektu se říká, že MA21 představuje v ČR dosud nedostatečně využívaný nástroj praktické realizace principu udržitelnosti rozvoje a výchovy k participačnímu, ekologicky odpovědnému jednání občanské komunity v jednotlivých lokalitách Vývoj v ČR v tomto ohledu výrazně zaostává za zeměmi západní Evropy. Perspektiva: Místní akce 21 Deset let po Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro se v létě 2002 sešel Světový summit o udržitelném rozvoji v Johannesburgu. Jeho součástí byl i Summit místních správ. Zástupci místních úřadů z celého světa v něm vyzvali k dalšímu rozvíjení místních Agend 21. Novou fází místní Agendy 21 by mělo být spuštění tzv. místní Akce 21. Je to strategie, jak rozvinout a urychlit implementaci místních Agend 21 a zároveň by to měl být praktický, realistický akční plán, jak dosáhnout cíle lokální udržitelnosti, říká se v Metodice. Delegáti konference se shodli, že k tomu je třeba větší podpory ze strany národních vlád, ale také posílení místních správ, rozšíření jejich pravomocí, kompetencí i zdrojů. Další podmínkou je zefektivnění výměny zkušeností přímo mezi městy a obcemi v rámci jednoho státu i mezinárodně. Implementační plán z Johannesburgu vyzývá místní úřady, aby při svém rozhodování braly v úvahu otázky udržitelného rozvoje. Například mají vybudovat a využívat původní energetické zdroje a infrastruktury pro nejrůznější místní způsoby využití. V listopadu 2003 se sešel v Aténách světový kongres s názvem Místní akce 21 místní správy implementují udržitelný rozvoj. Pořádala ho ICLEI. Své plány a nápady si vyměňovalo přes 500 zástupců místních správ téměř všech zemí světa od Albánie až po Zimbabwe. Představovali ty nejlepší praktické postupy a zkušenosti např. z oblasti ochrany klimatu, vody nebo ekologicky účinně fungujících měst a obcí. Priority, jichž bychom si měli v nadcházejícím čase zvlášť všímat, jsou například odpovědné nakupování, udržitelný management nebo spravedlivé, klidné a bezpečné komunity. Rozvoj nemusí vždy znamenat pouze zvyšování materiální úrovně. Udržitelný rozvoj však také neznamená omezovat materiální potřeby pod únosnou hranici Pokud tedy mluvíme o rozvoji ve smyslu udržitelnosti, je třeba soustředit se více na rozvíjení našich schopností, našeho duševního a tělesného potenciálu, poznání sebe sama i okolního světa a vytváření zdravého a krásného prostředí nejen ve fyzickém smyslu, ale i ve smyslu vztahů říká se v Metodice pro místní Agendy 21 v České republice. S použitím v textu uvedených zdrojů Hana Kolářová Spolupráce PhDr. Alena Reitschmiedová, Český ekologický ústav

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim

Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim Členství v NSZM ČR a jeho přínosy pro město Zastřešení mezinárodními institucemi WHO Strategický rozvoj podle standardů EU a OSN postup podle metodiky

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ A PARTICIPACE VEŘEJNOSTI :: UDRŽITELNÝ ROZVOJ :: MÍSTNÍ AGENDA 21 Praha, 4. června 2015 www.zdravamesta.cz/setkani-mc-2015 Akce je součástí projektu NSZM

Více

EVVO v Moravskoslezském kraji. Školy a školská zařízení patří k základním pilířům systému EVVO na území Moravskoslezského kraje.

EVVO v Moravskoslezském kraji. Školy a školská zařízení patří k základním pilířům systému EVVO na území Moravskoslezského kraje. Školy a školská zařízení patří k základním pilířům systému EVVO na území Moravskoslezského kraje. Jak Moravskoslezský kraj podporuje EVVO ve školách a školských zařízeních Kraj zahrnuje oblast EVVO do

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Prachatice, 19. března 2014 www.zdravamesta.cz/js Akce je součástí projektu NSZM ČR Dobrovolnictví a veřejná služba v obci - jak na to? podpořeného finančními prostředky

Více

AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ 2014 POJEKTU ZDRAVÉ MĚSTO A PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 v HODONÍNĚ

AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ 2014 POJEKTU ZDRAVÉ MĚSTO A PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 v HODONÍNĚ AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ 2014 POJEKTU ZDRAVÉ MĚSTO A PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 v HODONÍNĚ Co je Akční plán zlepšování PZM a MA 21? Součástí každého úspěšného procesu je formulace přehledného plánu zlepšování

Více

DOTAZNÍK pro občany obce Pržno

DOTAZNÍK pro občany obce Pržno DOTAZNÍK pro občany obce Pržno Milí občané Pržna, do rukou se Vám dostává dotazník, který si klade za cíl zjistit, jak si Vy občané obce Pržno představujete svoji obec, kde vidíte její problémy a kam si

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi Místní Agenda 21 Agenda 21 Agenda 21 Globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Místní Agenda 21 Zohledňuje konkrétní problémy

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Tábor, 18. března 2015 www.zdravamesta.cz/js2015 Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci

Více

SSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj

SSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.17

Více

Zdravé klima v komunitních školách

Zdravé klima v komunitních školách Zdravé klima v komunitních školách Zajímavý název vzdělávacího programu Zdravé klima v komunitních školách v rámci průřezového tématu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a také jeho zaměření

Více

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ZÁKLADNÍMI FUNKCEMI OBCE, JAKO SÍDELNÍHO ÚTVARU, JSOU OBYTNÁ, PRACOVNÍ A OBSLUŽNÁ. Rozvoj obce je dlouhodobý proces vyváženého a udržitelného zlepšování

Více

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické

Více

k ekologizaci Mgr. Ing. Petr Pavelčík, Ing. Miroslava Hrabalíková oddělení rozvoje města Městský úřad Uherské Hradiště

k ekologizaci Mgr. Ing. Petr Pavelčík, Ing. Miroslava Hrabalíková oddělení rozvoje města Městský úřad Uherské Hradiště Systémový přístupp k ekologizaci provozu MěÚ Uherské Hradiště Mgr. Ing. Petr Pavelčík, Ing. Miroslava Hrabalíková oddělení rozvoje města Městský úřad Uherské Hradiště Vymezení tématu Ekologizace úřadu

Více

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE ředitele Střední průmyslové školy Ostrov č. 1327/2015/SPS Školní program environmentálního

Více

REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015

REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 Obsah: OSN vyhlásila rok 2015 1.Mezinárodním rokem půdy. Ekologicky obhospodařovaná půda je cenným pokladem. Půda a zemědělství, to je tisíce let

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Podpora zdraví a plánov pro zdraví v praxi obcí. Praha, 17. června 2013

Podpora zdraví a plánov pro zdraví v praxi obcí. Praha, 17. června 2013 Národní síť Zdravých měst m ČR Podpora zdraví a plánov nování pro zdraví v praxi obcí Praha, 17. června 2013 Zdraváměsta, obce, regiony v ČR 2013 112 členů NSZM (města, kraje, mikroreg., MAS, obce) 47%

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu Číslo: NPK 20 Číslo vydání: 2 Strana: 1 Název: Cena hejtmana za uplatňování konceptu společenské odpovědnosti Statut Celkem stran: 5 Platnost od: 2015 Počet příloh: 7 Rada kvality České republiky CENA

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Výstupy a shrnutí Veřejného projednání na téma Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 1. ÚVOD MČ Praha 14 na svém území uplatňuje principy místní Agendy 21 a významnou části zapojuje veřejnost do procesu

Více

METODICKÉ POZNÁMKY ke školním projektům environmentální výchovy

METODICKÉ POZNÁMKY ke školním projektům environmentální výchovy METODICKÉ POZNÁMKY ke školním projektům environmentální výchovy Tyto metodické poznámky mají napomoci k uskutečnění několika různých školních projektů environmentální výchovy. Proto jsou psány tak, aby

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Seminář pod záštitou ministra životního prostředí RNDr. Libora Ambrozka. Akce je podpořena Ministerstvem životního prostředí ČR

Seminář pod záštitou ministra životního prostředí RNDr. Libora Ambrozka. Akce je podpořena Ministerstvem životního prostředí ČR PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE MÍSTNÍ AGENDY 21 v ČR Seminář pod záštitou ministra životního prostředí RNDr. Libora Ambrozka Akce je podpořena Ministerstvem životního prostředí ČR Seminář vznikl ve spolupráci: Ministerstvo

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

Místní Agenda 21 v ČR

Místní Agenda 21 v ČR Místní Agenda 21 v ČR Institucionální podpora, kritéria Záštita, cíl - seminář MA21 - Cesta ke kvalitní obci se koná pod záštitou předsedy PS MA21 RVUR a ministra ŽP RNDr. Martina Bursíka, návaznost na

Více

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Roční plán EVVO ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Školní rok: 2014-2015 Cílové zaměření plánu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) Poskytovat potřebné znalosti a dovednosti, které žákům umožní

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno

Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno Bc. Martina Brtnická, Ing. Jarmila Beránková, Ph.D. Projekt Zdravý kraj (PZK) Vstup: Jihomoravský kraj (dále jen

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA-LIBUŠ PRŮVODCE PROJEKTEM STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE PROJEKT STRATEGICKÝ ROZVOJ MČ PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Prvouka - 1. ročník MÍSTO, KDE ŽIJEME Škola Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí - prostředí školy, činnosti ve škole,

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička hrdlicka.ferdinand@vlada.cz Tel:+420 607 827 090 MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi, že klíčovým článkem kvality

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

V prezentaci jsou postupně popsané prvky změny:

V prezentaci jsou postupně popsané prvky změny: V prezentaci jsou postupně popsané prvky změny: Problémy, které má změna řešit Postavení oddílů s právní subjektivitou Nové typy členství Poslání zaměření a hodnoty Propojenost poslání a vize s cíli a

Více

Masarykova střední škola chemická

Masarykova střední škola chemická Masarykova střední škola chemická PRÁCE Z OBČANSKÉ NAUKY SOCIOLOGICKÝ PRŮZKUM NA TÉMA EKOLOGIE Třída: L. Školní rok: / VÍT SVOBODA VOJTĚCH SPÁLENSKÝ 1. Obsah práce 1. OBSAH PRÁCE... 1. PODĚKOVÁNÍ... 1

Více

Udržitelný rozvoj na Praze 14

Udržitelný rozvoj na Praze 14 Udržitelný rozvoj na Praze 14 Městská část Praha 14 jedna z 57 městských částí hlavního města Prahy původní historické obce Kyje, Hloubětín, Hostavice a sídliště Černý Most přibližně 45565 obyvatel 2 Městská

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm. PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.cz www.strukturovanydialog.cz CO JE STRUKTUROVANÝ DIALOG S

Více

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ Vypracovala: Hana Stránská 30. 6. 2007 ÚVOD: Evaluace je neustálý proces vyhodnocování podmínek vzdělávání a vzdělávacího procesu v MŠ. Jedná se o systematické

Více

Sociální začleňování ve Zdravém městě. Ústí nad Labem. Ministerstvo práce a sociálních věcí 2.10.2007

Sociální začleňování ve Zdravém městě. Ústí nad Labem. Ministerstvo práce a sociálních věcí 2.10.2007 Sociální začleňování ve Zdravém městě Ústí nad Labem Ministerstvo práce a sociálních věcí 2.10.2007 Obsah prezentace Zdravé město Ústí nad Labem Dotační program PZM a MA21 Zkušenosti a příklady dobré praxe

Více

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Kvalita venkovského

Více

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov.

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov. SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov www.senzapv.cz senzapv@senzapv.cz cekalova@oslipka.cz Olomouc 17.12.2012 Vznik SENZA družstva subjektivní situace Důvody založení družstva zkušenosti z poskytování

Více

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2.

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno JUDr. Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE ředitele Střední průmyslové školy Ostrov č. 1949/2013/SPS Školní program environmentálního

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Oblasti k získávání údajů k hodnocení školní práce. v MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené, Riegrova l. České Budějovice

Oblasti k získávání údajů k hodnocení školní práce. v MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené, Riegrova l. České Budějovice Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, České Budějovice, Riegrova ul. Oblasti k získávání údajů k hodnocení školní práce v MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené, Riegrova l České

Více

Nadace Partnerství. Výzva k předkládání projektů na úpravu a tvorbu veřejných prostranství Místo pod stromy 2011-2012. 1.

Nadace Partnerství. Výzva k předkládání projektů na úpravu a tvorbu veřejných prostranství Místo pod stromy 2011-2012. 1. Nadace Partnerství Výzva k předkládání projektů na úpravu a tvorbu veřejných prostranství Místo pod stromy 2011-2012 1. Cíl grantu Podpora vzniku nových a obnova stávajících zelených veřejných prostranství

Více

Setkání se spolky a organizacemi MČ Praha 8 dne 3. 6. 2015

Setkání se spolky a organizacemi MČ Praha 8 dne 3. 6. 2015 Dnešní program Úvod a vzájemné seznámení Představení MA21 Informace o zapojení veřejnosti do přípravy strategickém plánu Participace na vytvoření seznamu služeb pro spolky a neziskové organizace a společnosti

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích. Školní vzdělávací program pro školní družinu

Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích. Školní vzdělávací program pro školní družinu Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích Pražská ul.č.168, Pyšely, PSČ 251 67, okr. Benešov, tel.: 323 647 215, E-mail: zspysely@zspysely.cz, www.zspysely.estranky.cz Školní vzdělávací program pro školní

Více

Projekt LLABS : Celoživotní učení pro trvale udržitelný rozvoj 13-Pp-GRU-128

Projekt LLABS : Celoživotní učení pro trvale udržitelný rozvoj 13-Pp-GRU-128 Projekt LLABS : Celoživotní učení pro trvale udržitelný rozvoj 13-Pp-GRU-128 Aplikace EU legislativy a opatření pro ochranu prostředí a environmentální vzdělávání v České republice Ochrana životního prostředí

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Dlouhodobý program NSZM ČR

Dlouhodobý program NSZM ČR BRÁNA KVALITY Dlouhodobý program NSZM ČR Podzimní zasedání VH NSZM ČR Jihlava, 13. prosince 2006 NSZM ČR 2006 1 Program a metodika NSZM Česká Brána 21 / New Gate 21 1998-2006 Program Česká Brána 21 titul

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Od dubna až do ledna roku 2015 se na vybraných základních školách v Plzeňském kraji začne realizovat vzdělávací projekt s environmentální

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova Environmentální výchova Environmental education Environmentální výchova Ekologická výchova Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta EVVO x ekologie, ochrana přírody, ochrana životního prostředí Ekologickou

Více

Společná tvorba územního a strategického plánu města Dobříš 2008 2010 Aktualizace 2012

Společná tvorba územního a strategického plánu města Dobříš 2008 2010 Aktualizace 2012 Společná tvorba územního a strategického plánu města Dobříš 2008 2010 Aktualizace 2012 Praha 10. května 2012 Ing. Dagmar Smrčinová, Ph.D. Ing. Kateřina Boukalová smrcinova@mestodobris.cz www.mestodobris.cz

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Blacksmith Consulting S. l.

Blacksmith Consulting S. l. Blacksmith Consulting S. l. RYCHLÉ VYTVOŘENÍ MODELU PODNIKÁNÍ JAKO NÁSTROJ TESTOVÁNÍ REALIZOVATELNOSTI NOVÝCH NÁPADŮ Mikulov, červenec 2013 Základní principy metodiky - Naučit se podnikat, organizovat

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO. Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD

PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO. Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD Zpracovala : Mgr. Hana Sladovníková, koordinátor EVVO ZŠ Milín, Školní 247, Milín,

Více

Představení projektu

Představení projektu Představení projektu ŠANCE PRO VENKOVSKÉ ŠKOLY - ZNALOSTI, SCHOPNOSTI, DOVEDNOSTI Malenice, 28. 5. 2009 Vladimír Drye O projektu Realizátor projektu: MAS Chance in nature Partneři projektu: Základní škola

Více

Projekt MA-G 21 TŘEŠŤ - 22.11. 2011. Marta Vencovská, Petr Holý

Projekt MA-G 21 TŘEŠŤ - 22.11. 2011. Marta Vencovská, Petr Holý Projekt MA-G 21 TŘEŠŤ - 22.11. 2011 Marta Vencovská, Petr Holý MA21 = LA21 Místní Agenda 21 = Lokale Agenda 21 Místní Agenda 21 - Gemeinde 21 Kraj Vysočina Dolní Rakousko MA-G 21 Spolupráce mezi místní

Více

Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008

Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Jakub Smolík, manažer Greenways Praha-Vídeň Co jsou Greenways? Zelené stezky Greenways jsou multifunkční stezky a zelené

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno VÝCHODISKA Rozhodnutí krajské samosprávy schválení realizace projektů: Smart kraj = smart

Více

F Ó R U M Z D R A V É H O M Ě S T A 2 0 1 2 V Ý S L E D K Y

F Ó R U M Z D R A V É H O M Ě S T A 2 0 1 2 V Ý S L E D K Y D Ů V O D O V Á Z P R Á V A - P O D K L A D P R O V E D E N Í M Ě S T A OVĚŘENÉ PROBLÉMY MĚSTA JILEMNICE V ROCE 2012 (výstup z fóra Zdravého města Jilemnice ověřený veřejnou anketou) Návrh problémů: Na

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací!

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! České & Slovenské Rodinné Podniky Czech & Slovak Family Businesses Rodinné podniky Úspěch a kontinuita pro další generace Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! Dej synovi

Více

STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH - METODY KVALITY, ZKUŠENOSTI, SPOLUPRÁCE Sekce Národní sítě Zdravých měst ČR Praha, 21. května 2015 www.zdravamesta.cz/strateg-sekce2015 Akce je součástí projektu NSZM ČR STRATEG-2:

Více

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZNEČIŠTĚNÍ VODY

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZNEČIŠTĚNÍ VODY ABSTRAKT V rámci projektu ENVI-MOBILE, jehož cílem je poskytnout učitelům základních a středních škol inovativní výukové materiály zaměřené na environmentální výchovu, jsme realizovali krátký průzkum veřejného

Více