Teplárenství v ČR. záruka ekologického využití paliv. Ing. Jiří Vecka výkonné pracoviště Teplárenského sdružení ČR. 26.

Transkript

1 Seminář Japonské čisté technologie 2011 Teplárenství v ČR záruka ekologického využití paliv Ing. Jiří Vecka výkonné pracoviště Teplárenského sdružení ČR 26. října 2011, Praha

2 Představení Teplárenského sdružení ČR zájmové sdružením právnických osob podnikajících v teplárenství, založeno v roce 1991, má 91 členů, dodávka tepla cca 96 PJ ročně, Základní cíl TS ČR - podpora rozvoje podnikání v oblasti zásobování tepelnou energií a kombinované výroby elektřiny a tepla a prosazování oprávněných zájmů teplárenských společností ve vztahu ke státním orgánům České republiky i orgánům Evropské unie.

3 Význam teplárenství v ČR Podíl na výrobě tepla: přibližně 50 % Podíl na výrobě elektřiny: téměř 20 % Počet zásobovaných domácností: 1,6 milionu Palivo: převážně domácí hnědé a černé uhlí

4 Faktory zvyšující cenu tepla v nejbližších letech Zvýšení sazby DPH z 10 na 17,5 % Investice do splnění nových emisních limitů Nákup povolenek na emise CO2 (350 Kč/tunu?) Teplárenství Zvýšení ceny domácího hnědého uhlí (o 100 %?) Zvýšení poplatků za emise znečišťujících látek (7x?) Investice do změny palivové základny

5 Aktuální problémy teplárenství 1. Existenční nejistota chce stát teplárenství zachovat? 2. Znevýhodnění v konkurenci na trhu s teplem 3. Zásadní zpřísnění emisních limitů 4. Zajištění dostatku paliva, především hnědého uhlí

6 Znevýhodnění v konkurenci na trhu s teplem Konkurence lokální výroby tepla (zejména zemní plyn) Porovnání dálkového a lokálního vytápění z hlediska státem vyvolaných externalit Vytápění na zemní plyn 1x 100 MW x 10 kw dálkové teplo lokální vytápění Výška komínu 130 m 13 m Nízkoemisní hořáky ANO NE Emisní limity ANO NE Monitoring emisí ANO NE Ekologická daň (zákon č. 261/2007 Sb.) ANO NE Poplatky za emise (zákon č. 86/2002 Sb.) ANO NE Nákup povolenek CO 2 (zákon č. 695/2004 Sb.) ANO NE

7 Externality dodávky tepla z tepláren a individuálního vytápění Situace v roce 2011

8 Externality dodávky tepla z tepláren a individuálního vytápění Situace v roce 2013

9 Externality dodávky tepla z tepláren a individuálního vytápění Situace v roce 2020

10 Vyhovění požadavkům směrnice o průmyslových emisích Směrnice 2010/75/EU Zásadně zpřísňuje emisní limity pro SOx, NOx a prach. Potřebné investice mld. Kč Pro nové zdroje od 2016, pro stávající přechodná období Pro teplárny s příkonem do 200 MW do roku 2022 Do konce roku 2013 závazné rozhodnutí o využití výjimky z titulu omezené životnosti zdroje = Po roce 2016 pouze hodin provozu (při plném vytížení cca 2 roky) a pak definitivní odstavení Investice nelze provést, pokud není známo palivo a chybí elementární stabilita podnikatelského prostředí

11 Zajištění dostatku paliva hnědé uhlí

12 Zajištění dostatku paliva hnědé uhlí Těžba hnědého uhlí v rámci limitů Invicta Bohemica Těžba mil. t/rok Centrum Družba Libouš Bílina Šverma Jiří ČSA Vršany

13 Zajištění dostatku paliva hnědé uhlí 2013 propad o 6,5 milionu tun Končí dlouhodobé kontrakty na uhlí 16 subjektům 2015 propad o dalších 2,5 milionu tun Končí dlouhodobé kontrakty dalších 5 subjektů Bez dlouhodobého zajištění paliva nelze přistoupit k obnově výrobní technologie tepláren s životností let Přechod na jiné palivo do roku 2013 je zcela nereálný.

14 Zajištění dostatku paliva hnědé uhlí Biomasa lesní rozebrána, pěstovaná řádově dražší Energetické využití odpadů - problém přijetí veřejností Jaderná energie pouze České Budějovice a možná Brno = potřebu uhlí lze snížit, nikoli nahradit Zemní plyn k dispozici dostatečné množství, ale 5x dražší gigajoule v palivu 2-3x dražší teplo z nového zdroje Závěr: Páteř českého teplárenství může dlouhodobě tvořit jen domácí hnědé uhlí

15 Zajištění dostatku paliva hnědé uhlí Většina produkce je kryta dlouhodobými smlouvami, jediné volné uhlí ve větším množství má lom Vršany Jedná se o uhlí s nižší výhřevností využitelné ve velkých teplárnách = stát jako vlastník nevydobytých zásob může zasáhnout Zrušení limitů samo o sobě problém tepláren neřeší.

16 Příležitosti českého teplárenství I. Možnost využití domácích energetických surovin nepoužitelných pro lokální výrobu tepla Udržení dovozní závislosti ČR v rozumných mezích Diverzifikace primárních energetických zdrojů v rámci jedné soustavy zásobování tepelnou energií Posílení energetické bezpečnosti Možnost efektivního nasazení společné výroby elektřiny a tepla Úspora primární energie % oproti oddělené výrobě Vymístění emisí z nejzatíženějších oblastí a jejich lepší rozptyl Zlepšení ovzduší ve městech dosažené s přijatelnými náklady

17 Příležitosti českého teplárenství II. Vyrovnávání bilance elektrizační soustavy spotřebou přebytků pro přeměnu na teplo a jeho akumulaci Poskytování služeb ostrovního provozu a startu ze tmy Posílení stability a bezpečnosti elektrizační soustavy

18 Nutná opatření Stát se oficiálně přihlásí k teplárenství jako k oboru energetiky, který chce do budoucna rozvíjet. Vyjádří vůli problémy oboru řešit a zabránit jeho likvidaci. Zásadní vzkaz pro: Investory Zákazníky Města a obce Dodavatele technologií a paliv Banky

19 Potřebná opatření A) Vytvoření prostoru pro adaptaci teplárenství na nové podmínky B) Ekonomické zrovnoprávnění teplárenství a lokální výroby tepla C) Vytvoření dlouhodobě stabilního prostředí pro podnikání v teplárenství

20 Vytvoření prostoru pro adaptaci teplárenství na nové podmínky Státní energetická koncepce řešící palivový mix pro teplárenství při realistickém zohlednění úspor tepla a dostupnosti OZE Přechodné období pro aplikaci zpřísněných emisních limitů u teplárenských zdrojů do 200 MW. Maximální využití možností pro bezplatný příděl povolenek na emise skleníkových plynů pro teplárenství; Prostředky vybrané z ekologických daní, dražeb povolenek apod. nasměrovat do obnovy, rozvoje a zvyšování účinnosti tepelných sítí a na splnění nových požadavků ochrany ovzduší.

21 Vytvoření prostoru pro adaptaci teplárenství na nové podmínky Navýšení příplatků za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla částečně kompenzující zvýšení ceny paliva. Vytvoření ekonomické motivace pro přednostní využití biomasy v kombinované výrobě elektřiny a tepla. Odstranění překážek pro energetické využití komunálního odpadu a veřejná osvěta

22 Ekonomické zrovnoprávnění teplárenství a lokální výroby tepla Zavedení uhlíkové daně na paliva využitá pro lokální výrobu tepla v zařízeních nezahrnutých do systému obchodování s emisemi skleníkových plynů. Zrušení neodůvodněné výjimky z ekologické daně ze zemního plynu spotřebovaného v domácnostech a domovních kotelnách. Zachování stávající výše poplatků za znečišťování ovzduší a upuštění od jejich vybírání u zdrojů zahrnutých do systému emisního obchodování.

23 Vytvoření dlouhodobě stabilního prostředí pro investice Zvýšení a dlouhodobá garance legislativní podpory tepla z kogenerační výroby a z obnovitelných a druhotných zdrojů energie u konečného odběratele. novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie, energetického zákona, zákona o hospodaření s energií, zákona o ovzduší, zákona o odpadech, stavebního zákona a další legislativy. Zachování věcného usměrňování cen v teplárenství, kodifikace regulatorních pravidel, zajištění jejich dlouhodobé předvídatelnosti a stability.

24 Emise znečišťujících látek v ČR současná situace REZZO 1 sledované zdroje znečišťovaní nad 5 MWt REZZO 2+3 zdroje pod 5 MWt (včetně domácností) REZZO 4 mobilní zdroje Prach (TZL) SO2 NOx kt/rok kt/rok kt/rok REZZO 1 8,5 146,7 120,8 REZZO ,9 27,3 9,6 REZZO 4 29,8 0,6 121,6 Zdroj ČHMÚ (2011), Emisní bilance za rok 2009

25 Tuhé znečišťující látky (TZL) za 2009 REZZO 1 REZZO 2+3 REZZO 4 49% 14% 37% Zdroj ČHMÚ (2011), Emisní bilance za rok 2009

26 Emise oxidu siřičitého (SO2) za 2009 REZZO 1 REZZO 2+3 REZZO 4 0% 16% 84% Zdroj ČHMÚ (2011), Emisní bilance za rok 2009

27 Emise oxidů dusíku (NOx) za 2009 REZZO 1 REZZO 2+3 REZZO 4 48% 48% 4% Zdroj ČHMÚ (2011), Emisní bilance za rok 2009

28 Průměrný podíl na primárních emisích polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) Fugitivní emise z nakládání s palivy 24% Průmysl 1% Veřejná energetika 1% Průmyslová energetika 4% Doprava 4% Vytápění domácností 66% Zdroj MŽP (2011), Důvodová zpráva k návrhu zákona o ochraně ovzduší

29 Potenciál snižování emisí u velkých zdrojů I. Budoucí požadavky na emisní limity dány Směrnicí o průmyslových emisích 2010/75/EU (IED)

30 Potenciál snižování emisí u velkých zdrojů II. emise prachu (TZL) již v současnosti tvrdě regulovány (limity v integrovaných povoleních se blíží limitům dle IED) aplikace IED nepřinese zásadní zlepšení velký potenciál ve snížení emisí SO2 a podstatný potenciál v NOx je nutné akutně řešit zdroje REZZO 2 4 (hlavně domácnosti a doprava), které budou ještě více dominovat emisím polutantů v následujícím období

31 Úspora primárních energetických zdrojů Energetická náročnost tvorby HDP v letech klesla o 23 %, uspokojení ale není na místě. Veškeré snížení se odehrálo ve zvyšování účinnosti konečné spotřeby energie. Účinnost transformačních procesů v energetice naopak mírně klesla díky rostoucímu podílu elektřiny na konečné spotřebě energie. Hrubá účinnost výroby elektřiny činila v roce 2009 pouhých 36,2 %. Více než třetina spotřeby primárních energetických zdrojů byla v roce 2009 ztracena v transformačních procesech.

32 Vývoj spotřeby prvotních energetických zdrojů, konečné spotřeby a ztrát při výrobě elektřiny

33 Bilance energetických procesů v ČR I. PJ PJ podíl na vsázce Elektřina Teplo dodávka % ztráty % dodávka % ztráty 50 3% Ostatní 454 dodávka % ztráty 52 3% Celkem % Zdroj ČSÚ (2011), Bilance energetických procesů 2009

34 Bilance energetických procesů v ČR II.

35 Potenciál recyklace tepla Úspora využitím recyklace tepla je minimálně stejně významná jako úspora tepla při konečné spotřebě (zateplování) přesto je podpora recyklace tepla ze strany státu řádově nižší než podpora zateplování Odhadovaný využitelný potenciál recyklovaného tepla (nízkopotenciálního/odpadního tepla z výroby elektřiny) v ČR cca 250 PJ by vedl k úspoře cca 130 PJ (cca 7,5% primárních energetických zdrojů) se započtením ztrát v tepelných sítích a spotřeby primární energie na výrobu elektřiny odpadlé kvůli dodávce tepla odhad na základě realizovaných projektů, např. vyvedení tepla z elektrárny Dětmarovice do Bohumína (54 MWt, délka liniové části 13,5 km, rozvody 8 km, dodávka cca 300 TJ)

36 Děkuji za pozornost! Otázky/Komentáře?