Orlické hory a Podorlicko 24/1 2: (2017) 2017 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN , ISBN VZDĚLÁVACÍ ČINNOST

Transkript

1 2017 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN , ISBN VZDĚLÁVACÍ ČINNOST Zpracovaly Tereza Zemánková a Hana Voškerušová Další kulturně výchovná činnost muzea působí na menší okruh lidí, než jaký oslovují výstavy. Významnou složkou odborné činnosti jsou i populárně naučné vycházky. Muzeum se jim vždy věnovalo a v minulosti proběhla řada historických, geologických a botanických vycházek. Pro všechny účastníky jsou nezapomenutelné vlastivědné vycházky organizované v 70. letech minulého století prom. biologem Zdeňkem Nespěchalem ve spolupráci s někdejším Okresním pedagogickým střediskem (OPS) a vedoucím jeho přírodovědné sekce panem učitelem Ťukou z Týniště nad Orlicí pro učitele. Garantem vysoké úrovně vycházek byl především vynikající odborník a propagátor regionální vlastivědy RNDr. Karel Režný. Na vycházkách dokázal pozorované skutečnosti přiblížit z pohledu několika vědních oborů geologie, geomorfologie, zeměpisu, ale také historie. Cizí mu nebyla ani zoologie a botanika, takže mohl na řadu lokalit cenných druhů rostlin upozornit nejen učitele, ale i začínající muzejní botaničku Hanu Voškerušovou. Jeho skromnost a znalosti byly pro odborné pracovníky zařízení nedocenitelnou vzpruhou a velkým příkladem. V té době byly pořádány i další vlastivědné vycházky pro školy a také pro dobrovolné spolupracovníky muzea, kterých se aktivně účastnil například mladý muzejní historik (v současnosti jeden z nejlepších znalců historie piaristického řádu u nás) Václav Bartůšek. Z následujících let bychom mohli vzpomenout například rok 1982, kdy prom. biolog Zdeněk Nespěchal s Janou Kurfiřtovou uspořádali pro hosty okresního kulturního střediska (OKS) historickou a geologickou exkurzi na hrad Potštejn. Velmi důležitou součástí naučných vycházek se v roce 1974 stala naučná stezka Okolím Deštného, která byla zřízena pracovníky okresního muzea. Velmi aktivní na tomto poli byla botanička Mgr. Hana Voškerušová, která později provázela školy například i na trase naučné stezky Zemská brána. Současní odborní pracovníci v organizaci naučných vycházkek pokračují. Každoročně pořádají pro laickou a odbornou veřejnost několik terénních exkurzí. V minulém roce proběhlo celkem pět exkurzí, z toho tři exkurze připravil Jan Doležal. Na jaře uspořádal vycházku do městského parku v Týništi nad Orlicí, botanickou exkurzi do okolí Albrechtic nad Orlicí pro kolegy z České botanické společnosti a vycházku do lesů Nad Písákem v Týništi nad Orlicí. Jeho kolega Josef Halda s botaničkou Magdou Zmrhalovou z Vlastivědného muzea v Šumperku připravili třetí vycházku Za lišejníky a mechorosty CHKO Jeseníky. Zajímavé informace přinesla i exkurze na záchranném archeologickém výzkumu ve Vojenicích, kterou pořádala Martina Beková. Zvláštní kapitolou odborné činnosti jsou přednášky. Ty se na rozdíl od naučných vycházek pořádaly ojediněle a jejich dohledávání je dnes složité. Na začátku 60. let 20. století byly velmi tradiční vlastivědné přednášky pořádané spolu se Sdružením přátel přírodovědných a historických památek. Dále se jednalo o individuální metodickou pomoc kronikářům, pořádání školení pro kronikáře okresu, odbornou

2 pomoc muzeím okresu při zpracování sbírek a vydávání neperiodických tiskovin na pomoc kronikářské práci. Další období již není příliš zmapováno. Přednášková činnost ale nikdy zcela nepřestala, poměrně bohatá byla v 80. a 90. letech. V roce 1984 byla v muzejních prostorách rychnovského zámku veřejnosti zpřístupněna na svou dobu moderně ekologicky pojatá přírodovědná expozice, která přilákala i mnohé odborníky. Na jejich popud pak muzeum ve spolupráci s muzeologickým kabinetem uskutečnilo ve dnech června 1985 ve Studánce u Rychnova nad Kněžnou Seminář botaniků muzeí ČSSR. Na programu byly přírodovědné přednášky a přednášky s ochranářskou tématikou i prohlídka nové expozice, jejíž koncepce, uspořádání a prezentace přírodnin byly vysoce hodnoceny. Hlavní náplní setkání byly ale terénní exkurze za květenou i vlastivědou Orlických hor a jejich podhůří. Účastníci setkání přispěli mimo jiné i k poznání květeny Orlických hor prvním důkladnějším soupisem rostlin pozdější evidované lokality (EL) Neratovské louky, která byla v roce 1998 podstatně rozšířena a vyhlášena přírodní rezervací (PR). Přednášková činnost pokračuje i nyní a odborní pracovníci po dohodě se školami, knihovnami, obcemi či neziskovými organizacemi přednášejí v našem regionu i mimo něj. Odborná setkání semináře, konference a pracovní setkání jsou totiž nejrychlejší formou výměny informací a obrací pohled účastníků k danému tématu, k regionu a i k pořadatelské instituci. Většinou muzea v souladu s personálním obsazením volí témata, která umožňují nastolit jistou tradici. Mimo to jsou pořádány semináře k výročím obcí a měst. Snahou pořadatelů je pak využít příspěvky v písemné formě pro své periodikum. V našem případě pro časopis Orlické hory a Podorlicko. Muzeum mělo spolu s okresním archivem od druhé poloviny sedmdesátých let až do roku 1993 ve své péči kronikáře. Kromě pravidelných metodických návštěv pro ně každoročně pořádalo setkání a vydávalo cyklostylované metodické materiály. Ovšem tato aktivita byla ukončena po odchodu pracovnice Elišky Krejčí, která se touto činností jako poslední v letech 1988 až 1993 v muzeu zabývala. Díky řediteli archivu JUDr. Josefu Juzovi organizuje archiv setkávání kronikářů dosud. Po roce 1995 muzeum začalo pořádat semináře jako jednu z cest z odborné izolace a také takto hledalo cestu k široké veřejnosti. Většina seminářů a setkání byla pořádána ve spolupráci se sdružením Villa Nova Uhřínov, které v posledních desetiletích neslo zátěž organizační i finanční. Nejdelší tradici má Setkání regionálních historiků. Prvé se uskutečnilo v roce 1994 v bývalé škole v Uhřínově pod Deštnou a bylo zorganizováno sdružením Villa Nova. Další setkání měla vždy pětiletou periodicitu a jejich spoluorganizátorem bylo také rychnovské muzeum. Setkání se konala v Deštném v Orlických horách na chatách Kristýna, Panorama a poslední v roce 2014 na Chatě Radost. Seminářů se účastnilo vždy kolem pěti desítek badatelů a zájemců o historii. Příspěvky mají velmi široký záběr: od zpráv o činnosti až po rozsáhlé studie. Sepsané příspěvky ze semináře jsou uveřejňovány ve sborníku Orlické hory a Podorlicko, nebo v časopise Panorama. 125

3 V říjnu v roce 2012 se uskutečnila na Bedřichovce v Orlickém Záhoří významná česko-polská vědecká interdisciplinární konference 1/ organizovaná Muzeem a galerií Orlických hor ve spolupráci s Filozofickou fakultou UHK v Hradci Králové a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Správou chráněné krajinné oblasti Orlické hory a Krajským střediskem Hradec Králové. Akci i příslušné číslo časopisu Orlické hory a Podorlicko, v němž byly publikovány přednášené příspěvky, finančně podpořil Královéhradecký kraj. Sdružení Villa Nova Uhřínov středisko experimentální archeologie a regionálních dějin ve spolupráci s Muzeem a galerií Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou a za morální podpory České archeologické společnosti pořádá setkání věnované experimentální archeologii v širokém smyslu tohoto termínu a prezentaci archeologických památek. První z řady seminářů Rekonstrukce archeologických objektů (později Rekonstrukce a prezentace archeologických objektů) se uskutečnil v listopadu 1994 na badatelské základně v Uhřínově pod Deštnou. Od té doby se třídenní seminář koná vždy ve sváteční dny kolem 17. listopadu, ovšem v posledních patnácti letech ne již na základně v Uhřínově pod Deštnou, ale v Deštném, kde jsou větší ubytovací kapacity. Periodicita byla různá, až v posledních sedmi letech se seminář koná každoročně. Účastní se ho českých i zahraničních badatelů (z Maďarska, Slovenska, Slovinska a z Polska). Z posledních setkání byl zásluhou Mgr. Tomáše Zelenky (současného ředitele MGOH) vydán sborník příspěvků ze semináře. Jarmila Haldová iniciovala tradici odborných seminářů Betlémy a betlemáři Orlických hor. Setkání se až na jednu výjimku konalo vždy v březnu na základně sdružení Villa Nova v Uhřínově pod Deštnou. Do roku 2012 jich proběhlo třináct v podstatě s roční pravidelností. Tyto víkendové semináře mají malou, leč pravidelnou účast. Kromě referátů je součástí těchto seminářů workshop pro řezbáře vedený Jarmilou Haldovou. Některých ročníků se účastnil restaurátor Mikuláš Havlík, který demonstroval ošetření a restaurování dřeva. Ve spolupráci s Muzeem zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách, Naturou Dobré a CHKO Orlické hory v Rychnově nad Kněžnou byly pořádány tři ročníky (listopad 2006, 2008, 2010) semináře Proměny krajiny Orlických hor. Seminář byl interdisciplinární a měl dvouletou periodicitu. Široký tematický rozsah lákal množství přednášejících z různých vědních oborů. Muzeum vychází vstříc městům i obcím při zabezpečení odborných seminářů při jejich výročích. Má nejen organizační zkušenosti, ale také kontakty na badatele a odborníky z vlastních řad. Muzeum Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou ve spolupráci s městem Opočnem uspořádalo v roce 1998 u příležitosti 930. výročí první zmínky seminář k dějinám města. Seminář, který se konal v reprezentativním Kodymově národním domě, byl jednodenní a otevřený veřejnosti. Odeznělo zde 13 příspěvků a několik jich bylo vydáno ve sborníku Orlické hory a Podorlicko. 1/ Konference se konala , zahájil ji rektor Univerzity Hradec Králové Prof. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D. Příspěvky z konference jsou obsažené v ročníku časopisu Orlické hory a Podorlicko 19/

4 V roce 2008 se muzeum spolupodílelo na semináři věnovaném městu Rychnovu a zajistilo několik přednášek. V druhé polovině 90. let bylo zorganizováno několik dílčích seminářů, které měly pomoci k řešení dílčích úkolů muzea. V souvislosti s inventarizací lidové architektury Orlických hor byla upořádána dvě pracovní setkání. Aktivity na tomto poli pak převzalo muzeum ve Vysokém Mýtě v osobě etnografa Mgr. Radima Urbánka. Mgr. Hana Voškerušová se podílela na semináři uspořádaném k výročí úmrtí botanika Františka Hrobaře. Seminář se uskutečnil ve spolupráci s Naturou Dobré v Uhřínově pod Deštnou na podzim roku V roce 1997 se v Opočně konal seminář věnovaný archeologii novověku. I když měl velký odborný ohlas, nebylo již na něj navázáno. V létě 2006 bylo rychnovské muzeum spolupořadatelem celostátního setkání Muzejních archeologů ČR, jehož organizace se zhostila PhDr. Martina Beková. Účastníci tohoto setkání diskutovali témata prezentace a navštívili archeologicky nejzajímavější lokality našeho regionu. Celostátního rozsahu byl i seminář Bryologicko-lichenologické sekce České botanické společnosti pořádaný ve spolupráci se Správou CHKO Orlické hory v roce Muzeum bylo od poloviny devadesátých let velmi aktivní na poli pořádání seminářů. To mu přinášelo odbornou prestiž a kontakty. Ovšem aktivity se posléze zmenšovaly a dnes se muzeum podílí jen jako spoluorganizátor na dvou seminářích: Setkání regionálních historiků a Rekonstrukce a prezentace archeologických objektů, jejichž hlavním pořadatelem je Villa Nova Uhřínov. Můžeme jen doufat, že se tradice některých akcí v budoucnu obnoví. Jednotliví odborní pracovnicí muzea v různých obdobích jeho existence kolem sebe soustřeďovali děti a studenty v zájmových kroužících. Lze vzpomenout na zoology soustředěné kolem RNDr. Zbyňka Ročka, botaniky kolem Mgr. Hany Voškerušové nebo na mladé historiky, kterým se věnoval PhDr. Václav Bartůšek, na archeology, které archeologii nadchli Mgr. Bohumír Dragoun a PhDr. Martina Beková. Botanička Mgr. Hana Voškerušová připravila řadu mladých adeptů na nejrůznější přírodovědné soutěže, pomáhala jim se zpracováním regionálních přírodovědných témat a často byla i členkou odborných porot hodnotících tyto soutěže. Největším úspěchem jejího snažení pak bylo 1. místo studenta kostelecké zemědělské školy Luboše Moravce v celostátním kole středoškolské odborné činnosti (SOČ) v oboru ochrany přírody v roce Luboš Moravec tehdy podrobně zmapoval a vyhodnotil stav biotopů v lesním komplexu Chlumu u Dobrušky a v jeho okolí. 2/ Mimo to zpracoval i podklady pro registrační řízení nutné k vyhlášení Chlumu významným krajinným prvkem (VKP) v souladu s právními normami. Dosud bylo VKP vyhlášeno pouze formálně, neproběhlo registrační řízení, které by umožňovalo pověřenému odboru životního prostředí MÚ v Dobrušce regulovat negativní zásahy do přírody této významné lokality. Práce nakonec přispěla i k tomu, že byl Chlum navržen na vyhlášení přírodní rezervací. V posledních letech rychnovské muzeum připravuje pro veřejnost i různé kulturní zábavné jednorázové aktivity. Tyto akce jsou určené nejen dětským návštěvníkům 2/ L. MORAVEC, Významný krajinný prvek Chlum u Dobrušky, Orlické Hory a Podorlicko 13, 2005, s

5 všech věkových kategorií, ale i dospělým. Děti se adekvátní formou seznamují s činností muzea a s tradičními zvyky v regionu. Cílem těchto aktivit je přiblížit muzeum rodinám s dětmi a nabídnout jej jako místo pro smysluplné trávení volného času s edukačním přesahem v atraktivní formě. Od roku 2013 jsou pořádány každým rokem akce typu Muzejní noc, Hromnice, Velikonoce, Dušičky, Advent. Z hlediska návštěvnosti patří mezi nejúspěšnější akce vánoční. Jde především o tradiční muzejní Mikulášský jarmark pořádaný od r v 1. patře Kolowratského zámku. Byl první rychnovskou akcí tohoto typu a dosud má neopakovatelnou atmosféru. Návštěvníci tu mají možnost shlédnout řadu tradičních řemesel (paličkování ozdob, vyřezávání, výrobu frivolitek apod.). Jarmark se stal tradicí a patří ke stálicím doby adventu, i když dnes již není osamocený a vánoční tradice obohacují i jarmarky organizované správou Kolowratského zámku a městem Rychnovem nad Kněžnou. Muzejníci se na přelomu osmdesátých a devadesátých let a později ještě několikrát snažili o to, aby jejich vánoční jarmarky měly doplněk i v podobně edukativních velikonočních jarmarků, ale tato tradice se neujala. 128