Výuka dospělých. Individuál X skupina

Transkript

1 Výuka dospělých Individuál X skupina Fungování skupiny Skupinová dynamika Individuál X skupina Podle počtu studentů (klientů, žáků, frekventantů, účastníků) rozlišme výuku individuální (1:1) mikroskupinovou (2 6 osob) skupinovou (7 15 osob) maxiskupinovou (hromadnou víc než 15 osob) Není skupina jako skupina: - veřejný kurz v jazykové škole - začátečníci - veřejný kurz v jazykové škole příprava k SZZ - firemní kurz - firemní kurz před dlouhodobou pracovní cestou - nízkoprahový kurz - intenzivní kurz pro emigranty - intenzivní kurz pro přípravu na VŠ Rozdíly mezi individuální a skupinovou výukou pohled lektora... Individuální Skupinová Výhody Nevýhody Výhody Nevýhody soukromí dojíždění organizační stabilita podmínky v JŠ dojíždění = příplatek rušení hodin vzájemná komunikace občas někdo chybí prostředí nemá kopírku JŠ neruší výuku (do počtu) lépe se plánuje některé aktivity - nelze lze mít 5 hod. denně nenosí dom. úkoly Individuální různé uspořádání činnosti s pohybem...a pohled studenta Skupinová sestavení skupiny Výhody Nevýhody Výhody Nevýhody Učitel se mu věnuje drahé spolužáci tempo není individuální individuální tempo individuální organizace prostředí mluví jen s lektorem 1:1 Proces je důležitější než výsledek (Dillingham) - student si vybírá prostředí (doma, v kanceláři, v kavárně, v učebně v JŠ Podle počtu studentů se mohou lišit i pokyny např. otázky za textem: 1:1 aby si přečetl(-a) otázky za textem promyslel odpovědi, má na to 5 minut. V mikroskupině totéž, pak probrat odpovědi se sousedem Ve skupině 7-15 můžeme také tak nebo frontálně: Filipe, jak bys(te) odpověděl na první otázku? Jaký je?

2 Je dobré vědět, ke kterému typu náš student patří - lze zjistit při jazykovém auditu či diagnostice. Využijeme to i při skupinové výuce Typy studentů podle Choděry: nekomunikativní komunikativní (Didaktika cizích jazyků na přelomu tisíciletí, 1, s. 39) Typy studentů podle Hendricha student s převládající orientací vizuální auditivní smyslově názornou smyslově pohybovou slovně logickou. (Didaktika cizích jazyků, 1988, s ) Fungování skupiny V Maslowově pyramidě platí, že nejsou-li uspokojeny nižší potřeby, nemá cenu ani se snažát uspokojit ty vyšší. S tím je třeba počítat při intenzivní výuce a hlídat větrání a přestávky. Nutkání ke kouření bych zařadil u některých studentů mezi fyziologické potřeby, u některých jde o socální potřebu. Abychom získali obdiv i uznání členů skupiny, řídíme se (často i nevědomky) heslem kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti ). Proto své hodnoty, vnitřní normy, dokonce i vnímání světa často přizpůsobujeme skupině. Tomuto procesu se říká skupinový tlak. Ten působí pořád. Když se proti skupinové konformitě někdo postaví, začíná konformita slábnout, když se k rebelovi někdo přidá, začne tím vznikat nová konformita. Každý člen by měl znát cíle a normy skupiny Je dobré je mít v učebně ve vizuální podobě. Motivace a stimulace Motivace je souhrn vnitřních pohnutek. (motivů), tj. Je subjektivní, lidi nelze namotivovat. Můžeme yvtvořit co nejšiší stimulační prostředí. Stimulační tlak musí mít správnou míru:

3 Prostředí např. motivující výzdoba učebny, výtvory studentů... Participace podíl na řešení společného úkolu (lektor rozdělí role tak, aby každý měl možnost se uplatnit) Hodnocení někdo potřebuje být dobrý, někdo bude rád vědět, co může zlepšit Hmotná bonbony, osvědčení Vývoj skupiny šeptaná - před vznikem vztahů formování členové jsou ještě sami za sebe, vznikají vztahy i neformální struktura storming členové se vůči sobě vymezují, objevují se neformální vůdcové,členové přijímají další role přijímání norem performing efektivita, vysoký výkon, dosahování cílů formální konec Skupinová dynamika Z psychologického pohledu je skupinová dynamika soubor různých sil a protisil ve skupině. Zásah do jednoho takového prvku ovlivní ty ostatní viz následující obrázek PhDr. Z. Matuly

4 Prvky skupinové dynamiky: Cíle a normy vzniknou v každé skupině, cíle jednotlivých členů se mohou lišit. Členové skupiny mohou vytvářet koalice a kliky (podskupiny) za účelem prosazení svých cílů ve skupině. O cílech se diskutuje, mohou kvůli nim vznikat konflikty. Pak vznikají pravidla a postupy (tj. normy), jež mají skupině pomoci dosáhnout cílů. Interakce a komunikace nejvýraznější (viditelná) část vzájemného působení členů skupiny. Způsob komunikace ovlivňuje další oblasti skupinové dynamiky (např. atmosféru, způsoby vedení skupiny, jak skupina pracuje s cíli a normami, poměr dostředivých a odstředivých sil). Podskupiny vznikají v každé (větší) skupině. Je důležité, do jaké míry se členové podskupin ztotožňují s normami a cíli celé skupiny. Struktura skupiny je tvořena systémem pozic a rolí v každé skupině. Skoro v každé skupině existují formální a neformální struktury, jež se mohou více méně překrývat či lišit. Pozice a role pozice určuje místo člena skupiny ve struktuře skupiny. Pozice určuje status člena skupiny (soubor jeho práv /výhod/ a povinností), určuje rozsah jeho moci (co smí a co nesmí). Role je chování, které skupina očekává od svého člena na dané pozici. Soudržnost a napětí neboli dostředivé a odstředivé síly mezi soudržnost či dostředivé síly patří síly a mechanismy způsobující, že členové skupiny chtějí do skupiny patřit. Napětí jsou naproti tomu síly rozleptávající skupinu a způsobující, že (některým/všem) členům skupiny v ní není dobře. Přetlak a výron velkého množství odstředivých sil může v krajním případě způsobit i rozpad skupiny. Proč pracovat ve skupinách? - soustředění ne jen procvičování jazyka, ale i na komunikaci (nemluví-li studenti česky) - pracují po celou dobu - nečekají, až na ně přijde řada (neplatí pro závěrečnou prezentaci výsledků práce skupin) - učí se tím, že řeší jazykové úkoly a situace - objevují jazyk Lektor po dobu této práce monitoruje, organizuje, moderuje. Měl by: - plánovat cíle a praktické výstupy - dát studentům vstupní data (výčet, brainstorming...) - dát úkol odpovídající jazykové úrovni, příp. zájmu studentů - jasné zadání (sdělit, napsat, ukázat) - ujistit se, že studenti vědí, co mají dělat - rozdělit role ve skupině (vedoucí, zapisující, prezentující, čtoucí...) a dbát na střídání rolí v téže skupině - uvážit prostorové uspořádání nábytku (podkova, velký stůl, hnízda...)

5 Diskuse co se může stát? - student přejde do jiného jazyka - jazykové znalosti nestačí na přesné zachycení myšlenky - student opakuje své chyby - student se nepřipraví na diskusi - student se nezapojí - interakce se zvrhne v monology - vždy někteří studenti hodně mluví, někteří skoro vůbec ne - student se neptá, protože nerozuměl tomu, co se řeklo předtím - některému studentovi není rozumět Zdroje: Materiály k metod. seminářům Jazykové školy Skřivánek (D. Nývltová, M. Krejčová, Mr. Dilingham, G. Davies, S. Wilden)) Švec, J.: Týmová práce. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání 2006 Résumé Individuální a skupinová výuka mají různé výhody i nevýhody z ohledu studentů i lektorů. Úspěch individuální výuky závisí na interakci lektora a žáka. V každé skupině platí jisté sociologické a psychologické normy a principy. Lektor je musí akce ptovat (je také členem skupiny) a měl by jich využít ke splnění svého cíle. Utřídíme si různé možnosti skupinové výuky. Připomenu i některé zásady, podle nichž skupina funguje. Klíčové pojmy: výuka 1:1, skupina, mikroskupina, skupinová dynamika, Maslowova pyramida potřeb, pozice a role, fáze vývoje skupiny, stimulace, skupinová dynamika * Mgr. Josef Zemek Vystudoval Pedagogickou fakultu UK, obor čeština ruština (1997). Učí na středních školách, pracoval jako vedoucí oddělení vzdělávání v Domě dětí a mládeže Praha 9, od r vede různé typy kurzů češtiny pro cizince v komerční i neziskové sféře. Je certifikovaným lektorem DVPP, věnuje se didaktice češtiny jako mateřského i nemateřského jazyka. V tomto sborníku publikoval v jeho ročníku