AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Transkript

1 AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE GEFOS a.s. Atelier Charvát, s. r. o. Plánská 6 Dukelských hrdinů 20 České Budějovice Praha SVAZEK A 10/2012 1

2 Zpracovatelé: GEFOS a.s. Kundratka Praha 8 Středisko jih Plánská 1854/6 České Budějovice ATELIER CHARVÁT, s.r.o. Markušova 1630 Praha se sídlem provozovny Dukelských hrdinů 20 Praha Obsah svazku: 1. Legislativní rámec / 3 2. Metodika / 4 3. Metodika původních ÚAP a RURÚ / Základní východiska / Postup zpracování / Stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb / Použité metodické postupy hodnocení / Metodika Úplné aktualizace ÚAP ORP České Budějovice a RURÚ 2010 a 2012 / 12 A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území / 17 A.5 Charakteristika ORP České Budějovice / 17 A.5.1 Historický exkurz a charakteristika území / 17 A.5.2 Vyhodnocení hodnot území / 19 A.6 Aktualizace základních charakteristik správního obvodu / 24 A.7 Charakteristiky správního obvodu v členění na 10 dílčích témat dle Vyhlášky / 28 A.8 Aktualizované krycí listy obcí v členění na 10 dílčích témat dle Vyhlášky / 35 A.9 Trendy ve vývoji stavu území / 428 A.10 Popis obsahu výkresů / 429 2

3 1. Legislativní rámec Postup zpracování územně analytických podkladů včetně rozboru udržitelného rozvoje území vychází z požadavků zákona č. 183/2006 Sb., které jsou z hlediska obsahu rozboru udržitelného rozvoje upřesněny v 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb.: Územně analytické podklady pořizované úřadem územního plánování ( územně analytické podklady obcí ) a územně analytické podklady pořizované krajským úřadem ( územně analytické podklady kraje ) obsahují podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, statistické údaje, atd. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů obcí zpracovaných digitální technologií způsobem umožňujícím výměnu dat pro jejich využití v územně analytických podkladech kraje ( 29 odst. 4 stavebního zákona), je stanoven v části A přílohy č. 1 k této vyhlášce. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů kraje je stanoven v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce. Údaj o území obsahuje textovou část, grafickou část a dále informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti ( pasport údaje o území ). Textová část obsahuje popis údaje o území, grafická část obsahuje zobrazení údaje o území včetně použitého měřítka a legendy. Správnost použitého údaje o území se potvrzuje v pasportu údaje o území, jehož obsah je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce. Grafická část územně analytických podkladů obsahuje Výkres hodnot, Výkres limitů, Výkres záměrů a Problémové výkresy (schematický a detailní). Územně analytické podklady jsou doplněny Kartogramem vyváženosti územních podmínek. Aktualizace je provedena jako tzv. Úplná aktualizace ÚAP a RURÚ, tj. jednou za dva roky, s využitím nashromážděných průběžně aktualizovaných dat a podkladů. 3

4 2. Metodika Aktualizace si vyžádala nové označení textu. Aktualizovaný nebo nově doplněný text je vyznačen modrou barvou. Text vypuštěný nebo nahrazený jiným je vyznačen šedou barvou a je přeškrtnutý. Původní text zůstává černou barvou. výrok trvá výrok nový výrok pominul Pro zpracování územně analytických podkladů včetně rozboru udržitelného rozvoje slouží tyto odborné zdroje: Metodické návody, vystavené na stránkách Ústavu územního rozvoje a MMR: o Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování aktualizace územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje Pro Aktualizaci bylo použito Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k Aktualizaci územně analytických podkladů a části Rozbor udržitelného rozvoje území. Pro Aktualizaci bylo použito Metodického pokynu č. 1/2012 Jednotná forma zpracování úplné aktualizace ÚAP obce, zejména rozboru udržitelného rozvoje území (zdroj: Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, Oddělení územního plánování, Krajského úřadu Jihočeského kraje) Pro Aktualizaci bylo použito Doporučení ke zpracování a příklady aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území v územně analytických podkladech obcí a další obecně známé předpisy a metodiky vydané Ústavem územního rozvoje a Ministerstvem pro místní rozvoj platné a aktuální v době zpracování. 4

5 3. Metodika původních ÚAP a RURÚ 3.1. Základní východiska Institut regionálních informací, s.r.o., na základě vlastních zkušeností při zpracování územně analytických podkladů (listopad 2008) a na základě metodických pokynů, připravil vlastní komplexní metodiku zpracování rozboru udržitelného rozvoje území na úrovni obce s rozšířenou působností. Řešení rozboru udržitelného rozvoje vychází z požadavků, které jsou dány zněním 4 vyhlášky 500/2006 Sb.. Z hlediska potřeb obce je nutné vyjít především z bodu 2 odstavce b), který se zabývá konkrétními zjištěnými problémy, které mohou být i přesně lokalizovány, což je již přímým podkladem pro řešení územních plánů obcí. Zjištěné problémy a střety jsou obsaženy v problémovém výkresu, který je součástí grafické části ÚAP. Výstup z této části RURÚ pro obec především přinesl: zjištění závad v obcích, které se většinou promítají do potřeby řešení dopravních problémů, které mívají rozměr jak urbanistický, tak i dopravní a hygienický. V obcích, kterými procházejí silnice I. a II. třídy, je nutné navrhovat lokalizaci obchvatů, popř. průtahů, pro obce mimo dopravní tahy je naopak nutné řešit zlepšení dopravní dostupnosti, zjištění možných střetů těchto dopravních potřeb především s potřebou ochrany přírody a krajiny, případně s dalšími jevy (limity), jako jsou např. ložiska nerostných surovin či jiná chráněná území, analýzu povodňové situace v obci s lokalizací území, která jsou v přímém ohrožení povodněmi a pro která by měl být navržen speciální režim pro jejich využití, měla by být rovněž specifikována potřeba realizace protipovodňových opatření, v neposlední řadě by měly být nalezeny střety, dané promítnutím nadmístních záměrů (zásady územního rozvoje kraje) do území obcí, což jsou především stavby dopravní, nadregionální a regionální ÚSES, popř. vedení technické infrastruktury apod. Z hlediska obce bylo proto nutné se zaměřit především na zhodnocení potenciálových ukazatelů: stav inženýrských sítí v obci (především zásobování vodu, odkanalizování a plynofikace) a potřeba řešit jejich další rozvoj, poptávka po volných plochách pro rozvoj výroby, služeb a logistických areálů, poptávka po volných plochách pro lokalizaci bydlení a občanské vybavenosti včetně sportovišť, existence ploch devastovaných vhodných pro přestavbu (brownfields). Z hlediska celkové koncepce rozvoje obce byla zpracována pro každou obec tzv. SWOT analýza, neboli analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení hrozeb. Souhrn výroků SWOT analýzy slouží k vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Pro hodnocení vyváženosti vyvinul Institut regionálních informací vlastní metodiku Postup zpracování Před započetím prací na rozboru udržitelného rozvoje území byla ukončena fáze sběru a zpracování podkladových dat v souladu s částí a) bodu 1, 4 prováděcí vyhlášky (datový obsah je dán částí A přílohy č. 1 k vyhlášce) a dále musely být zajištěny potřebné doplňkové informace, které šly nad rámec části A přílohy (některé z nich jsou obsaženy v části B uvedené přílohy). Celkově se práce RURÚ dělí v původní verzi na dvě části: Zpracování RURÚ pro každou obec Zpracování souhrnného RURÚ pro celý správní obvod ORP Toto je zachováno i v Aktualizaci ÚAP a RURÚ a je obsaženo v následujícím textu. Při těchto činnostech bylo v původních ÚAP a RURÚ užito dvou technologických podpůrných systémů: Geografický informační systém, který je využit ke zjištění přítomnosti vybraných objektů na území jednotlivých obcí a ke zjištění průniků (střetů) těchto objektů. V prostředí GIS je s využitím výsledků analýzy zpracován problémový výkres a výkres vývoje území. Původních výstupů expertní databázový systém RURUGEN, který umožňuje automatické vyhodnocení SWOT analýzy, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel 5

6 území a k definování problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích. Oba tyto systémy jsou vzájemně provázané, neboť systém RURUGEN využíval podkladů vzniklých analýzou v prostředí GIS Stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Stanovení výroků, které vyjadřují silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, bylo stanoveno exaktním postupem : zjištěním existence jevu zjištěním, jestli určitý indikátor některého jevu nepřekročil expertně určenou hodnotu Přehled jevů, případně jejich indikátorů, které byly v původním RURÚ a zároveň se přepisují do Aktualizace : 1. Horninové prostředí a geologie Žádné výroky nebyly vysloveny 2. Vodní režim Jev Zastavěné území v záplavovém území Q100: Zastavěné území v aktivním záplavovém území: Územní podmínky Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Typ výroku Hrozba Slabá stránka Výrok Ohrožení zastavěného území záplavami Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území Podmínka Existence jevu Existence jevu 3. Hygiena životního prostředí Jev Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: Stacionární zdroj znečištění ovzduší: Výskyt ekologických zátěží: Územní podmínky Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí Typ výroku Silná stránka Slabá stránka Slabá stránka Výrok Podmínka Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním Absence jevu limitům pro ochranu zdraví Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Existence jevu Existence jevu Hrozba Výskyt ekologických zátěží Existence jevu 4. Ochrana přírody, krajiny a památek Jev Chráněná krajinná oblast: Chráněná krajinná oblast: Zastavěné území v I. zóně CHKO: Národní přírodní rezervace: Památka UNESCO Územní podmínky Příznivé životní prostředí Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Typ výroku Silná stránka Výrok Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO Podmínka Existence jevu Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost Existence jevu přítomností CHKO Omezení investičního rozvoje Hrozba Existence jevu vzhledem k I. zóně CHKO Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost přítomností národní přírodní Existence jevu rezervace Silná Přítomnost památky UNESCO Existence jevu stránka 6

7 Jev Městská památková rezervace: Vesnická památková rezervace: Vesnická památková zóna: Národní kulturní památky: Územní podmínky Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Typ výroku Výrok Podmínka Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost přítomností městské Existence jevu památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost přítomností vesnické Existence jevu památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost přítomností vesnické Existence jevu památkové zóny Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost přítomností národní kulturní Existence jevu památky 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Jev Koeficient ekologické stability: (Metodika stanovení popsána dále v textu) Územní podmínky Příznivé životní prostředí Typ výroku Silná stránka Výrok Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability Podmínka Hodnota>2 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Jev Napojení na silnici I. třídy: Železniční stanice či zastávka: Železniční stanice či zastávka: Městská hromadná doprava: Dopravní dostupnost spádových sídel: (Metodika stanovení popsána dále v textu) Dopravní dostupnost spádových sídel: (Metodika stanovení popsána dále v textu) Vodovod: Kanalizace: Plynofikace: Územní podmínky Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Příznivé životní prostředí Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Hospodářský rozvoj Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí Typ výroku Silná stránka Silná stránka Slabá stránka Silná stránka Silná stránka Slabá stránka Slabá stránka Slabá stránka Silná stránka Výrok Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Kvalitní dopravní napojení (železnice) Absence napojení na železnici Existence městské hromadné dopravy Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností Absence vodovodu Absence kanalizace Plynofikace obce Podmínka Existence jevu Existence jevu Absence jevu Existence jevu Existence jevu Absence jevu Absence jevu Absence jevu Existence jevu 7

8 7. Sociodemografické podmínky Jev Počet obyvatel (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001) Počet obyvatel (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001) Děti do věku 14 let (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001) Děti do věku 14 let (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001) Senioři ve věku 65 let a starší (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001) Senioři ve věku 65 let a starší (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001) Územní podmínky Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Hospodářský rozvoj Soudržnost společenství obyvatel území Hospodářský rozvoj Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost Poměr počtu seniorů ve věku společenství 65 let a více a dětí do věku 14 obyvatel let (2011): území Soudržnost Poměr počtu seniorů ve věku společenství 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): obyvatel území Typ výroku Silná stránka Hrozba Výrok Dlouhodobý růst počtu obyvatel Podmínka Změna hodnoty>1.01 Rychlý pokles počtu obyvatel Změna hodnoty<0.9 Rozvoj služeb zaměřených na Změna Příležitost děti a mladé rodiny hodnoty>1 Hrozba Vysoký relativní úbytek dětí Změna hodnoty<0.9 Rozvoj služeb zaměřených na Změna Příležitost seniory hodnoty>1 Hrozba Silná stránka Slabá stránka Stárnutí populace Dobrá věková struktura obyvatelstva Špatná věková struktura obyvatelstva Změna hodnoty>1.1 Hodnota<0.9 Hodnota>2 8. Bydlení Jev Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Základní škola: Základní škola: Zdravotní středisko: Územní podmínky Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Typ výroku Silná stránka Hrozba Silná stránka Hrozba Silná stránka Výrok Vysoká intenzita bytové výstavby Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Existence základní školy Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Existence zdravotního střediska Podmínka Hodnota>3 Hodnota<1.5 Existence jevu Absence jevu Existence jevu 8

9 Jev Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu) Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu) Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu) Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu) Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu) Územní podmínky Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Typ výroku Silná stránka Hrozba Silná stránka Slabá stránka Hrozba Výrok Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Podmínka Poměr hodnoty>0.4 Poměr hodnoty<0.04 Poměr hodnoty>1.1 Poměr hodnoty<0.9 Poměr hodnoty> Rekreace a cestovní ruch Jev Intenzita individuální rekreace: (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Intenzita individuální rekreace: (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Územní podmínky Hospodářský rozvoj Soudržnost společenství obyvatel území Index rekreačního a turistického potenciálu: Hospodářský (Metodika stanovení popsána rozvoj dále v textu) Typ výroku Výrok Vysoký potenciál individuální Příležitost rekreace Hrozba Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů druhého bydlení Vysoký turistický a rekreační Příležitost potenciál Podmínka Hodnota>0.5 Hodnota>2 Hodnota>4 10. Hospodářské podmínky Jev Míra nezaměstnanosti k : Míra nezaměstnanosti k : Podíl ekonomicky aktivních v priméru: Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): Územní podmínky Hospodářský rozvoj Soudržnost společenství obyvatel území Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Typ výroku Silná stránka Hrozba Slabá stránka Slabá stránka Výrok Podmínka Nízká míra nezaměstnanosti Hodnota<0.03 Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním Hodnota>0.1 Hodnota>=0.12 Hodnota<0.03 9

10 Jev Územní podmínky Typ výroku Výrok Podmínka Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: Hospodářský rozvoj Silná stránka Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Poměr hodnoty>0.2 Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hrozba Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu Poměr hodnoty<0.02 Rozvoj investiční výstavby Příležitost vzhledem k vyšší hladině cen Hodnota>650 pozemků 3.4. Použité metodické postupy hodnocení Stanovení indexu rekreačního a turistického potenciálu Index rekreačního potenciálu byl vymezen podle přítomnosti vybraných jevů uvnitř administrativního území obce: Architektonická stavba nebo soubor Historicky významná stavba nebo soubor Významná stavební dominanta Urbanistická hodnota Významný vyhlídkový bod Místo významné události Přítomnost jevu byla vyjádřena jedním bodem, body se sčítají, minimální hodnota je 0, maximální 6. Jako silná stránka byl index hodnocen, pokud jeho hodnota přesáhne 4. Stejné hodnocení zůstává v Aktualizaci. Stanovení potřeby bytů a pozemků pro bytovou výstavbu Stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP ve střednědobém období cca let (obvyklé předpokládané platnosti územního plánu) vycházelo ze 2 základních komponent: Předpokládaného odpadu cca 0,3% z výchozího počtu bytů ročně. Očekávaná intenzita odpadu je výrazně nižší než v minulosti uvažované 1% z výchozího počtu bytů ročně (cca 100-leté životnosti bytů). Očekávaná snížená intenzita odpadu vychází především z jeho nižší intenzity v posledních letech a předpokladu lepšího hospodaření s bytovým fondem. Očekávaného růstu plošné úrovně bydlení. Rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech je obvykle růst počtu cenzových domácností, tj. domácností které by teoreticky měly nárokovat samostatné bydlení. Uvažovaný přírůstek 0,6% z výchozího počtu cenzových domácností je spíše dolním odhadem. Růst počtu cenzových domácností je i při stagnaci či poklesu počtu obyvatel způsoben především růstem podílu domácností s 1 a 2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby). Spíše zanedbatelným faktorem potřeby nových bytů je tlak na pokles soužití cenzových domácností, který je obtížně odhadnutelný, zejména v zástavbě rodinnými domy a se změnami forem rodinného života. Uváděná celková potřeba nových bytů byla dána součtem potřeby pro náhradu za odpad a pro přírůstek domácností (růst úrovně bydlení), nezahrnuje vliv změny počtu obyvatel. V případě růstu, poklesu počtu obyvatel je připočtena (odečtena) další potřeba cca 3,3 obyvatele/byt. Odpad bytů může být výrazně vyšší především u obcí s velkou rekreační atraktivitou. V těchto obcích i nově dokončené byty nemusí představovat přírůstek trvale obydlených bytů, mnohdy rovnou posilují druhé bydlení (neexistuje žádný mechanismus zajišťující, že nově postavený rodinný dům nebude využit k rekreaci, posílí některou z forem druhého bydlení). Z hlediska potřeby ploch bylo možno očekávat, že u části nových bytů (cca 10-20% bytů v rodinných domcích a cca 5-10% bytů v bytových domech) lze jejich získání očekávat mimo plochy 10

11 vymezené v rámci územních plánů, tj. bez nároku na nové plochy s inženýrskými sítěmi. V řešeném území podobně jako v ostatních sídlech České republiky existují značné potencionální možnosti získání nových bytů intenzifikací využití stávajícího stavebního fondu (nástavbami, vestavbami, změnami využití stavby) a využitím stávajících ploch v zástavbě (přístavbami, zahuštěním současné zástavby apod.). Na druhé straně převis nabídky nových ploch pro bytovou výstavbu ve výši % je potřebný, neboť brzdí růst cen pozemků v řešeném území nad obvyklou úroveň a přispívá k optimálnímu fungování trhu s pozemky pro bydlení v obcích. Obecně bylo uvažováno s potřebou ploch m 2 na 1 byt v rodinném domě, nejmenší průměrné plochy jsou předpokládány u největších obcí a měst s ohledem na vyšší tržní ceny pozemků. Stanovení průměrné ceny pozemku pro bytovou výstavbu Stanovení průměrné ceny pozemků v obcích vycházelo z průměrné prodejnosti nemovitostí pro bydlení odvozené z atraktivity obcí a tržních cen v hodnotových pólech regionů (vybraných 335 městech v ČR, monitorovaných dlouhodobě Institutem regionálních informací). Atraktivita obcí byla stanovena s ohledem na velikost obce, vzdálenost od centra regionu (hodnotového pólu), vybavenosti obce a dalšími specifickými podmínkami. Byly uvedeny ceny jsou obvyklé ceny stavebních pozemků (s většinou inženýrských sítí, připravených k zástavbě) a syrových stavebních pozemků bez inženýrských sítí. Výpočet četnosti silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Četnost dle obcí POV / PO x 100 (%) kde POV je počet obcí, kde by výrok zaznamenán PO je počet obcí Četnost dle obyvatel (POB1+ +POBi+ +POBn) / POB x 100 (%) kde POB1-POBn je počet obyvatel v obcích, kde byl výrok zaznamenán POB je celkový počet obyvatel Stanovení aktualizovaného KES (koeficientu ekologické stability) KES (koeficient ekologické stability) byl pro účely aktualizace převzat z údajů ČSÚ. Ilustrační foto 11

12 4. Metodika Úplné aktualizace ÚAP ORP České Budějovice a RURÚ 2010 a 2012 Územně analytické podklady obcí ORP České Budějovice slouží zejména jako podklad pro vypracování územně plánovací dokumentace příslušné obce. Tím nahrazuje Průzkumy a rozbory území obce a spolu s grafickým operátem je možné využít Územně analytické podklady k návrhu příslušného územního plánu obce. Aktualizace územně analytických podkladů se provádí průběžně a každé dva roky se pořizuje úplná aktualizace územně analytických podkladů. Metodicky je úplná aktualizace ÚAP (územně analytické podklady) a RURÚ (rozbor udržitelného rozvoje území) řešena stejně nebo podobně jako původní ÚAP a RURÚ, zpracované firmou IRI, Institut regionálních informací, s.r.o., Beethovenova 4, Brno, Pro ÚAP platí úplná aktualizace dat, byla aktualizována data od poskytovatelů a pořizovatele a na základě předaných oborových podkladů zpracovaných pro Magistrát města České Budějovice. Výsledkem je Úplná aktualizace, včetně nových grafických výstupů. Aktualizace RURÚ byla doplněna použitím zásady odborného úsudku pořizovatele i zpracovatele. Byly doplněny socioekonomické ukazatele a doplněny slabé a silné stránky, dále hrozby a příležitosti. Vyhodnocení jevů a vyváženosti v původní dokumentaci na základě stanovených kriterií je metodicky správné, ale některá kriteria se ukazují jako nevhodná nebo nedostatečná. V aktualizaci byla doplněna urbanistická kriteria. K původní dokumentaci ÚAP a RURÚ byly doplněny územní a urbanistické faktory vývoje území a historicky vývojové fáze území, což jsou kategorie pro územní plánování nezbytné. Rovněž byly doplněny hodnoty území a architektonický vývoj území. Byly doplněny kapitoly vymezení krajinného rázu. Úplná aktualizace přináší základní informace o obci a upravenou SWOT analýzu. V prvé řadě se jedná o aktualizaci veřejného vybavení, jež se v čase mění často, na rozdíl od dalších informací. Základní informace o obci jsou aktualizovány zejména počtem obyvatel a přepočtenou hustotou obyvatel. Ostatní informace jsou aktualizovány podle podkladů od jednotlivých poskytovatelů. Byly přidány kapitoly Charakteristika obce, která popisuje územní a funkční vývoj obce, dále Historie a Pamětihodnosti. Oddíl Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje byl aktualizován ve všech 10 kapitolách. Následně byly aktualizovány SWOT analýzy. Slabé a silné stránky byly posouzeny jako vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jakožto vnější vlivy na území. Účelem aktualizace je rovněž sjednocení výstupů RURÚ. Posléze bylo přistoupeno k aktualizaci vyhodnocení vyváženosti územních podmínek. Územní podmínky jsou hodnoceny podle původních ÚAP ve škále -6 až +6. Poté jsou sečteny známky za jednotlivé pilíře (enviromentální, sociální a hospodářský) a je stanovena výsledná hodnota. Při zhodnocení stavu a kvality územních podmínek bylo nezbytné posoudit relativní význam výsledků jednotlivých tématických SWOT analýz s ohledem na širší souvislosti a návaznosti území posuzované obce. V zájmu jednotného zpracování a vyjádření výstupů RURÚ je, podle dle Metodického sdělení odboru územního plánování MMR, zvolena jedna územní referenční jednotka, tj. správní území obce. Výstupy RURÚ byly provedeny v následujících krocích: - zařazení území obce do jedné z osmi kategorií vyváženosti - jednotné vyjádření kategorizace obce v kartogramu - interpretace souvislostí vyplývajících z kartogramu s ohledem na stanovení problémů k řešení. Cílem aktualizace je dosažení vzájemné porovnatelnosti výstupů ÚAP a jednotné vyjádření výstupů RURÚ. Aktualizace přinesla zjištění širších vazeb, vzájemné vztahy a souvislosti problémů obcí. Byly identifikovány nadmístní i místní problémy. Vzhledem k velikosti ORP a počtu obcí doporučujeme zřídit Radu obcí pro udržitelný rozvoj. Použité záměry ZÚR byly jsou z neschválených ZÚR aktuálních k tj. záměry byly jsou pouze směrné. Veškeré údaje o území využité v grafické části jsou údaje nashromážděné do OP letiště Planá mimo OP hlukového jsou převzaty ze studie. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území bylo řešeno jako míra úspěšnosti obce při získávání kladných nebo záporných výroků: 12

13 kladné výroky silné stránky a příležitosti záporné výroky slabé stránky a hrozby Příklad z pasportu obce: Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 63% (5+0/8+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 9% (0+1/2+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Velmi dobrá (počet bodů: 2) Obec získala 5 silných stránek z možných osmi, příležitosti nebyly žádné pro soudržnost společenství obyvatel území daném ORP vyřčeny. Výsledkem je úspěšnost 63%. Dále obec nezískala žádnou slabou stránku (bylo možné získat dvě) a získala pouze jednu hrozbu z možných devíti. Úspěšnost je tedy pouze 9%. Vzhledem k vysoké převaze úspěšnosti při získávání kladných výroků je hodnocení soudržnosti velmi dobré 2 body. Dílčí hodnocení se provedlo takto: K/Z>1.5, pak je hodnocení "Velmi dobré", počet bodů 2 K/Z<=1.5 a zároveň K/Z>1.1, pak je hodnocení "Dobré", počet bodů 1 K/Z<=1.1 a zároveň K/Z>=0.9, pak je hodnocení "Průměrné", počet bodů 0 K/Z<0.9 a zároveň K/Z=>0.5, pak je hodnocení "Špatné", počet bodů -1 K/Z<0.5, pak je hodnocení "Velmi špatné", počet bodů -2 kde K je míra úspěšnosti při získávání kladných výroků Z je míra úspěšnosti při získávání záporných výroků Celkové hodnocení obce je dáno součtem bodů za jednotlivé části hodnocení, tedy může obec získat maximálně 6 bodů a minimálně -6 bodů. (rozmezí je tedy 13 hodnot). Těchto 13 hodnot je na slovní hodnocení převedeno takto: SUMA>3, pak je vyváženost "Velmi dobrá" SUMA<=3 a zároveň SUMA>1, pak je vyváženost "Dobrá" SUMA<=1 a zároveň SUMA>=-1, pak je vyváženost "Průměrná" SUMA<-1a zároveň SUMA=>-3, pak je vyváženost "Špatná" SUMA<-3, pak je vyváženost "Velmi špatná" kde SUMA je bodový součet za všechny tři části vyhodnocení. Práce na rozboru udržitelného rozvoje jsou rozděleny do těchto etap: převzetí podkladů, jejich inventura a stanovení požadavků na došetření dat převzetí dalších podkladů nad rámec části A přílohy č. 1 k vyhlášce, především dat ze Sčítání lidu, domů a bytů, další doplňková data z Českého statistického úřadu, údaje o stavu životního prostředí, zdrojích znečištění ovzduší apod. zpracování sociodemografických dat, dat o znečištění ovzduší, o dopravní obsluze apod. vznik pracovní verze RURÚ pro jednotlivé obce a souhrnného RURÚ pro správní obvod ORP projednání rozpracovaného RURÚ se zástupci obcí a ORP a předložení obcím, aby mohly vznést své připomínky (včetně vystavení grafické a textové části na webu) převzetí připomínek a jejich zapracování vznik konečné verze aktualizovaných ÚAP a RURÚ ORP Č. Budějovice (za celé ORP i za jednotlivé obce) předání výsledků Podklady pro ÚAP a RURÚ 2010 Úplnou aktualizací ÚAP byla provedena aktualizace dat od poskytovatelů a pořizovatele, byly nově vyhotoveny výkresy: Výkres limitů Výkres záměrů Výkres hodnot Problémový výkres Výkres vývoje území Kartogram vyváženosti územních podmínek Podkladem pro Aktualizaci ÚAP a RURÚ byly Pasporty obcí, připomínky obcí k Aktualizaci RURÚ a připomínky pořizovatele. 13

14 Přehled dodaných Pasportů obcí: Dříteň Sedlec Čejkovice Mydlovary Olešník Zahájí Nákří Dasný Zliv Radošovice Dívčice Dubné Rudolfov Ledenice Dobrá Voda u Českých Budějovic Srubec Ledabyle Doubravice Zvíkov Libín Komařice Hosín Heřmaň Hvozdec Úsilné Bošilec Drahotěšice Štěpánovice Mazelov Vitín Vlkov Dynín Hrdějovice Strážkovice Borovnice Doudleby Římov Mokrý Lom Kamenný Újezd Plav Střížov Přehled připomínek obcí zapracovaných do Úplné aktualizace ÚAP a RURÚ Borovnice Boršov nad Vltavou Bošilec Čakov České Budějovice Dívčice Doubravice Dubičné Dubné Dynín Heřmaň Hrdějovice Jankov Lipí Nová Ves Olešník 14

15 Pištín Římov Rudolfov Ševětín Srubec Strážkovice Úsilné Vrábče Žabovřesky Zliv Metodika úplné aktualizace ÚAP ORP České Budějovice a RURÚ 2012 Aktualizace ÚAP RURÚ ORP České Budějovice 2012 si vyžádala úpravu formy díla a jeho přestrukturování původní struktury v souladu s metodickým pokynem č. 1/2012 Krajského úřadu Jihočeského kraje. Dokument je rozdělen na tři základní samostatné části: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Rozbor udržitelného rozvoje území Doklad o projednání ad) Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Tato část je zpracována v členění na 10 témat v souladu s 4 odst. 1 písm. b) 1. vyhlášky. Obsahuje veškeré dostupné a známé argumenty, sloužící k následným hodnocením v rámci RURÚ. Podklady pro RURÚ obsahují dále popis obsahu výkresů. Tato část obsahuje také sledování trendů vývoje stavu území ad) Rozbor udržitelného rozvoje území Obsahuje: o Záměry na provedení změn v území z nadřazené územně plánovací dokumentace a územně plánovacích dokumentací obcí, záměry oborové, návrhy na vyhlášení nových chráněných území, generely a podklady, podněty z jiných oborových dokumentů Použité záměry ZÚR jsou ze schválených ZÚR Jihočeského kraje. Veškeré údaje o území využité v grafické části jsou údaje nashromážděné do o SWOT analýzy souhrnná SWOT analýza, SWOT analýzy pro jednotlivé obce ve správním území ORP České Budějovice o Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek o Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích o Grafická část RURÚ Práce na rozboru udržitelného rozvoje jsou rozděleny do těchto etap: převzetí podkladů, jejich inventura a došetření dat převzetí dalších podkladů nad rámec části A přílohy č. 1 k vyhlášce, především dat ze Sčítání lidu, domů a bytů, další doplňková data z Českého statistického úřadu, údaje o stavu životního prostředí, zdrojích znečištění ovzduší apod. zpracování sociodemografických dat, dat o znečištění ovzduší, o dopravní obsluze apod. vznik pracovní verze aktualizované RURÚ pro jednotlivé obce a souhrnného RURÚ pro správní obvod ORP projednání pracovní verze UAP a RURÚ ORP Č. Budějovice s KÚ a s odbory Magistrátu projednání návrhu Úplné aktualizace ÚAP ORP Č.B. RURÚ 2012 se zástupci obcí ORP České Budějovice a předložení obcím, aby mohly vznést své připomínky (včetně vystavení 15

16 grafické a textové části na webu) převzetí připomínek a jejich zapracování vznik konečné verze aktualizovaných ÚAP a RURÚ ORP Č. Budějovice (za celé ORP i za jednotlivé obce) předání výsledků Podklady pro ÚAP a RURÚ 2012 Úplná aktualizace ÚAP včetně RURÚ je provedena zejména na základě předaných aktualizovaných podkladů od pořizovatele, dále na základě provedených průzkumů od zpracovatele. Podkladem při Aktualizaci ÚAP a RURÚ 2012 jsou připomínky obcí k Aktualizaci ÚAP a RURÚ a rovněž připomínky pořizovatele. Údaje o ochranných pásmech Jihočeského letiště České Budějovice, a.s. jsou již vydána formou opatření obecné povahy ze dne (Ochranná pásma leteckých staveb jsou převzaty ze studie). Přehled připomínek obcí zapracovaných do Úplné aktualizace ÚAP a RURÚ ke dni Břehov Boršov nad Vltavou Bošilec Dobrá Voda u Českých Budějovic Doubravice Dívčíce Dynín Heřmaň Hosín Komařice Mydlovary Pištín Planá Radošovice Roudné Rudolfov Srubec Strážkovice Úsilné Včelná Vrábče Závraty Žabovřesky Grafická část UAP a RURÚ 2012 obsahuje níže uvedené výkresy,kartogram vyváženosti území a zjednodušenou analýzu vyhodnocení zastavitelných ploch: Výkres urbanistických, architektonických a dalších hodnot Výkres limitů využití území Výkres záměrů na provedení změn v území Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích detailní (dále jen Problémový výkres detailní) Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen Problémový výkres schematický) Kartogram vyhodnocení vyváženosti územních podmínek ORP České Budějovice 2012 Zjednodušená analýza zastavitelných ploch 16

17 A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ČESKÉ BUDĚJOVICE A.5. Charakteristika ORP České Budějovice A.5.1. Historický exkurz a charakteristika území Území obce s rozšířenou působností (ORP) České Budějovice je historicky orientováno na rybníkářství a zemědělství, při současné tvorbě kulturní krajiny, stejně jako u sousedního Třeboňska. Teprve později bylo doplněno hospodářskou těžbou dřeva a těžbou nerostných surovin. Převážná část území Budějovické pánve bývala bažiná a zavodněná. Technickými úpravami a vysušováním vznikaly vodní plochy rybníků a louky a pole, které nabývaly významu hospodářského. Hospodářské činnosti byly mimo rybochovné orientovány na chov dobytka a později na prosperující potravinářské odvětví. Do vhodných ploch byly zasazovány jednotlivé osady a vesnice. Území ORP České Budějovice lze podle charakteru krajiny rozdělit na dva celky celek Budějovické pánve s bohatou strukturou vodních ploch, jež mají význam krajinného prvku spolu s významem ekologickým a podávají dodnes doklad historického vývoje tamní krajiny. Tento charakter zahrnuje východní a západní část území ORP, včetně města České Budějovice. Území na východě pozvolna přechází přes Lišovský práh do prostoru Třeboňské pánve. Druhým charakterem je pahorkatý terén podél údolí vodních toků, zejména Vltavy, Malše a jejich přítoků. Charakteristický je lesní pokryv krajiny s hlubokými údolími těchto vodních toků, jež vtékají do rovinatého terénu Českobudějovické pánve. Tento charakter se vyskytuje na jihu a severu území ORP (Prachatická vrchovina a Táborská pahorkatina). Severovýchodní okraj území zasahuje do prostoru CHKO Třeboňsko a jihozápadní část je součástí CHKO Blanský les. V území je řada významných maloplošných chráněných území, zejména mokřin a blat. Osídlení je doloženo keltské, které bylo vystřídáno osídlením slovanským a germánským. Soustavné osidlování území ORP začalo ve 13. století. Významné je od této doby zejména rybníkářství. V oblasti Českobudějovické a Třeboňské pánve se začaly zakládat rybníky za vlády Jana Lucemburského a následně i za Karla IV., kdy vznikl nejstarší jihočeský rybník Dvořiště. V Čechách vždy rybníkářství podporoval rod Vítkovců, později Rožmberků a Schwarzenbergů. Největší rozmach prožilo rybníkářství mezi 15. a 16. stoletím, kdy se do zakládání významnou měrou zapojil šlechtický rod Rožmberků. Během jejich patronace se začíná vytvářet důmyslná soustava, která propojuje rybníky a přivádí vodu z okolních řek. V této době se na scéně objevují nejslavnější čeští rybníkáři jako Josef Štěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan, či Mikuláš Ruthard z Malešova. Druhým největším rybníkem v jižních Čechách je Bezdrev u Hluboké nad Vltavou. Byl vybudován na Netolickém potoce v prostoru mezi dnešními silnicemi spojující České Budějovice s Vodňanami a s Hlubokou nad Vltavou, v sousedství zámečku Ohrada. Dalšími velkými rybníky jsou Dehtář, Dvořiště, Záblatský, Volešek, Starý Vrbenský, Vlhavský, apod.. Na rozdíl od jiných velkých jihočeských rybníků byl Bezdrev vybudován před rokem 1490 proslulým stavitelem rybníků z Pardubicka, Vilémem z Pernštejna. V 17. a 18. století jsou některé rybníky zaváženy a vysoušeny. Velmi se na tom projevila jedna z Josefínských reforem, kdy se zvýhodnila cena pšenice a tak plocha rybníků ustupuje jejímu pěstování. Počátkem 19. století bylo v jižních Čechách vysušeno 5 velkých a 12 malých rybníků. Ve 20. století se počet rybníků ustálil a místy došlo i k jejich navýšení. V současnosti je hlavní úsilí vynakládáno na odbahnění rybničních soustav a na zpevnění hrází, které byly během velkých povodní, zejména v roce 2002, poničeny. Během 13. a 14. století byl systém osídlení prvotně stabilizován a jihočeská oblast vytvořila řadu významných církevních staveb s významnými mobiliáři, které jsou postupně chráněny v galeriích (gotické madony a deskové oltáře). Vývoj území byl narušen během husitských válek a v době pobělohorské, kdy došlo k rozvrácení řady sídel v ORP válečnými událostmi. V 17. a 18. století dochází k úpadku oblasti, díky válečným letům. Během třicátých let 17. století se díky bojům ve středních a severních Čechách staly Budějovice dočasně hlavním městem, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. České Budějovice se v této době také zbavily konkurenta v oblasti města Rudolfova - ale v roce 1641 bylo město Budějovice ze dvou třetin vypáleno. Rozmach území nastává s hospodářským vzestupem rodu Schwarzenbergů. Řada 17

18 neprosperujících malých sídel přechází pod jejich správu a postupně se hospodářsky vzmáhají. Jsou zakládány lesy a budují se cesty a kanály. Charakteristické pro oblast ORP v této době je tzv. selské baroko s centrem Blat. Z hlediska architektury jsou Blata velice významná, ovlivnily spoustu vesnic v širokém okolí, i poměrně vzdálené Holašovice. V 18. a ještě v 19. století byla charakteristická úprava a zdobnost průčelí selských statků. Nejvýznamnějšími vesnicemi selského baroka jsou Plástovice a Zbudov. Proto jsou v ORP vyhlášeny následující venkovské památkové rezervace a zóny Plástovice, Holašovice, Zbudov, Bavorovice, Bošilec, Břehov, Dobčice, Dynín, Lipanovice, Munice, Opatovice, Rožnov, Vitín. Metropolí jižních Čech jsou České Budějovice, které v kraji nemají konkurenta. Nacházejí se na soutoku řek Malše a Vltavy. Historie města České Budějovice je bohatá a charakteristická tím, že po celá staletí zachovávaly svou věrnost panovníkovi. Největší hodnotou Českých Budějovic je jejich historické jádro s množstvím cenných církevních i světských staveb, s gotickými, renesančními a hlavně pak barokními domy, s unikátně zachovaným podloubím. Centrum je městskou památkovou rezervací. České Budějovice založil kolem roku 1265 král Přemysl Otakar II. a to se pak stalo na dlouhá staletí oporou královské moci v oblasti. Historické jádro je dodnes dokladem vyspělého urbanismu v době svého vzniku. Naráz bylo vyměřeno celé městiště, ze dvou stran chráněné Vltavou a Malší, s pravidelnou sítí širokých ulic kolem čtvercového náměstí, a určeným místem pro dominikánský klášter s kostelem, který byl založen zároveň s městem. Ve 14. století se Budějovice, jak bylo město nazýváno, staly důležitým střediskem řemesel a obchodu v jižních Čechách a předstihly ostatní města v regionu. Králové Václav II. a Karel IV. obdařili město řadou výsad a dopomohli tak jeho dalšímu rychlému rozvoji. Rozmach města ovlivnila i těžba stříbra za Rudolfa II., kdy také vznikl a zmohutněl jediný konkurent Rudolfov. Těžba nerostů, která je vždy hnacím motorem, ale i přechodným jevem v každém území, vznikala a zanikala podle hospodářsko politické situace. Významné bylo dolování stříbra a rozvoj Rudolfova. Po rozvrácení Rudolfova i vyčerpání ložisek stříbra byly suroviny nahrazeny jinými, zejména kamenem, štěrkopísky, grafitem, cihlářskými hlínami, křemencem a později např. lignitem nebo vltavíny.význam těžby grafitu vzrostl v 18. století. V roce 1802 zažádal pražský purkrabí o vzorky tuhy, kterou tehdy dobývali sedláci nehornickou metodou. Pro zájem obchodníků i státní správy byla roku 1811 tuha vyhlášena za vyhrazenou nerostnou surovinu a její těžba se musela řídit báňským zákonem. Grafitové doly byly otevřeny Schwarzenberky roku Tuhy se používalo k výrobě tužek ve Zlaté Koruně a v Českých Budějovicích, později ji proslavil rod Hardtmuthových. V době rozmachu vědy a techniky, počátkem 19. století, reprezentovalo českou technickou vyspělost ojedinělé dílo mezinárodního významu - koněspřežní železnice, vedoucí z Českých Budějovic do Lince. Roku 1807 byl pověřen F. J. Gerstner, aby přešetřil možnost spojení Vltavy s Dunajem pomocí kanálu. Ten navrhl vybudování železnice. Stavba, jejímž vedením byl pověřen jeho syn F. A. Gerstner, byla vybudována v letech Pravidelná přeprava zboží byla zahájena v roce Doprava osob byla na trati zavedena až dodatečně. Po nástupu parních lokomotiv byla téměř celá česká část využívána pro parní železnici. V 19. století se stabilizuje a dále rozvíjí celý systém osídlení, je budována Hluboká nad Vltavou, zejména zámek ( ) a další doprovodné stavby, včetně úpravy krajiny dle zásad klasicismu a posléze romantismu, kdy vznikaly také v krajině i v obcích stavby v duchu novogotického stylu, zejména sakrální. Během 19. století byly v regionu významné proudy emancipace českého obyvatelstva a vznik řady kulturních a společenských institucí i průmyslových podniků, podpořené budovanou dopravní infrastrukturou železnice i silnic. Vzestup centra regionu Českých Budějovic nastal na počátku 20. století po přesídlení státní správy z Písku a Tábora. Během první poloviny 20. století byly zaváděny další technické vymoženosti elektrické trakce, tramvaj a posléze trolejbus v Českých Budějovicích, letiště bylo založeno v roce 1932, s vojenským letectvem od roku V Českých Budějovicích se rozvíjely významné hospodářské podniky (pivovary a ostatní potravinářská odvětví, strojírenské a další výrobní podniky), železnice a další navazující činnosti, došlo k územnímu rozvoji centra regionu i větších měst a obcí. Hospodářský vývoj byl přerušen jak první tak druhou světovou válkou. Poválečný vývoj ( ) byl ve znamení socialismu a kolektivizace venkova, byly zpřetrhány vlastnické vztahy, po válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo, i když ne tak početně zastoupené jako v jiných regionech. V území byla umístěna linka na chemickou úpravnu uranu, na jejíž ploše se dnes nachází největší ekologická zátěž státu. Dnes jsou České Budějovice centrem vědy a výzkumu, školství, včetně univerzitního a sportu. Významné podniky jsou - Budějovický Budvar, Budějovický měšťanský pivovar, Duropack Bupak, GAMA, Gamex, Jihočeské tiskárny, Koh-i-noor Hardtmuth, Madeta, Motor Jikov, Robert Bosch, slévárna České Budějovice. ORP České Budějovice je ovlivněno také výstavbou jaderné elekrárny Temelín a jejím dalším možným rozšířením. 18

19 Českobudějovicko je centrem cestovního ruchu, má nabídku pamětihodností a podél vodních ploch i vodních toků je významná četnost výstavby rekreačních zařízení a chat. Region je známý vltavskou vodáckou cestou. Infrastruktura cestovního ruchu a rekreace dosud není na dostatečném kvalitativním stupni, zejména v obcích mimo centra (České Budějovice, Hluboká nad Vltavou), v obcích chybí občanská vybavenost. Po roce 1989 byly postupně likvidovány deficity v technické infrastruktuře. Byly dokončeny systémy zásobování vodou a odkanalizování obcí (u větších sídel) a v ORP proběhla plošná plynofikace. Od sedmdesátých let je sledován systém dopravy, z něhož jsou realizovány zejména silniční tahy a přeložky. V menších obcích je stále zaměstnanost orientována na primérní sektor, na pracovní příležitosti v zemědělství, lesnictví a rybníkářství. Nejsou zde umísťovány pracovní příležitosti ani v sekundéru, natož v terciéru. Služby a vybavenost zaměstnávají minimum obyvatel malých a středně velkých obcí. Nezaměstnanost v území ORP však nepřevyšuje republikový průměr. Velikostí a strukturou pracovních příležitostí hraje rozhodující roli v regionu samotné město České Budějovice. V roce 1949 se České Budějovice staly krajským městem a během šedesátých let byl budován systém střediskových obcí, obce byly spojovány do větších administrativních celků, přičemž samospráva obcí byla podřízena státní správě a obce byly zcela svázány politickou mocí. K emancipaci obcí došlo až v roce Větší celky se rozpadly, vznikly obce velmi malé. Dnes je tak územní struktura obcí nevyvážená. Na jedné straně stojí krajské město, na druhé straně existuje řada malých obcí, s jedním katastrálním územím, na hranici ekonomické rentability a s malým demografickým potenciálem. Žádoucí by bylo znovu sjednotit celky alespoň na hranici 500 obyvatel, při této velikosti je dostatečný potenciál i rozpočtové možnosti obce. Rovněž celistvost území krajského města a jeho možné administrativní rozšíření by byly vítaným posunem, zvláště u sídel na které doléhají urbanizační tlaky jádra. Urbanizační vývoj postupuje za posledních dvacet let z centra do okolní krajiny, do území malých obcí, které nejsou na takové zbytnění připraveny. Jednoznačně se v území ORP artikuluje osa Kamenný Újezd - Boršov nad Vltavou Včelná - Roudné České Budějovice Borek Hluboká nad Vltavou doplněná osou Srubec - Dobrá Voda Vráto Rudolfov. Ostatní území ORP lze považovat za stabilizované. V demografické řadě posledních sta let vidíme však u marginálně umístěných obcí vůči centru regionu pouze přibližování k původnímu počtu obyvatel nebo dokonce jejich úbytek. Demografický potenciál některých aglomerovaných obcí k jádru České Budějovice je velmi nízký. Proto je možné, že rozvoj ORP České Budějovice bude potřebovat dotaci nových obyvatel z jiných celků nebo i ze zahraničí. Kapacita zdrojů i infrastruktury území ORP je zatím dostatečná a na rozdíl např. od Středočeského kraje není území na hranici svých kapacit. Jako faktor dalšího rozvoje území ORP lze spatřovat plánovanou dostavbu JETE, která však bude zároveň i rizikovým faktorem v území. Dalším rizikovým faktorem v území ORP je zátěž z úpravny uranových rud. Umístění tohoto provozu je důsledkem špatného politického rozhodnutí a důsledkem špatného plánování rozvoje území. Urbanistická struktura obcí ORP České Budějovice je z leteckých snímků charakteristická uspořádáním a objemy dlouhých statků a usedlostí. Návesní plochy jsou poměrně neměnné a struktura fondů vykazuje dlouhodobou zachovalost. Většina obcí je rozvíjena kolem jednoho centrálního prostoru, většinou kolmo na něj, velmi často jako okrouhlice. Původní struktura není tak často vymazána nebo deformována jako u sídel ostatních krajů republiky. Nové části obcí vznikají na okraji a neprorůstají do původní struktury, což je pozitivní jev. Otázkou je další využití historických fondů a jejich následná údržba, natož celých obcí či regionu. Další otázkou pro urbanismus je formování nových částí sídel v dotyku s jejich historicky ucelenými částmi. Individuální parcelace s objemem domů v těžišti pozemku, s nevyvinutými cestami, osami a průhledy je neudržitelná, protože struktura ploch v krajině s historickou strukturou sídel dnes vytvářejí genius loci ORP České Budějovice. I proto je třeba připravit nové typy sídel, nové typy zastavění. A.5.2. Vyhodnocení hodnot území Nově bylo přistoupeno k vyhodnocení hodnot území a zobrazení Výkresu hodnot v rámci aktualizace RURÚ ORP České Budějovice. Byly stanoveny tři základní okruhy hodnot přírodní, historicko architektonické a urbanistické. V rámci jevů, které by se jen minimálně prolínaly s limity území byla sestavena následující legenda Aktualizace dle změn provedených ve výkresové části Hodnoty krajinné a přírodní vodní toky vodní plochy oblast krajinného rázu místo krajinného rázu 19

20 lesy, lesoparky, obory, arboreta aleje, stromořadí, významná liniová zeleň vybrané chráněné části krajiny, přírodní památka, přírodní rezervace, národní přírodní památka rezervace, chráněná krajinná oblast památné stromy, skupina stromů, stromořadí, ostatní významné solitery a soubory místa výhledu a rozhledu chráněná krajinná oblast biosférická rezervace UNESCO mokřady mezinárodního významu Hodnoty historicko architektonické historicky významná stavba nebo soubor architektonicky významná stavba nebo soubor nemovitá kulturní památka nemovitá národní kulturní památka technická památka památka UNESCO region lidové architektury památková rezervace památková zóna krajinná památková zóna územní s archeologickými nálezy (I. a II. třída) hradiště místo významné události stavební dominanta boží muka, křížky, výklenkové kapličky, pomníky drobná architektura krajiny a zastavěného území válečné hroby s ostatky (Zdroj: Ministerstvo Obrany ČR) Hodnoty urbanistické osy, průhledy veřejné prostory urbanisticky významná struktura urbanistická scenérie parky a zahrady, hřbitov Vybavenost kultura lázně občanské vybavení hasičská zbrojnice hasičská, policejní stanice služby sociální služby sport ubytování věda a výzkum veřejná zpráva vzdělávání zdravotnictví hřbitov Doprava silnice I. třídy silnice II. třídy vodní cesta přístav turistická trasa cyklostezka dálková cyklotrasa hipostezka a stanice na hipostezce 20

21 Hranice hranice území ORP hranice obce hranice katastrálního území Současné využití území zastavěné území Krajinný ráz V březnu roku 2009 byla na základě objednávky Krajského úřadu Jihočeského kraje zpracována Atelierem V Ing. arch Ivan Vorel zpracována Studie vyhodnocení krajinného rázu dle 12 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny na území Jihočeského kraje. Územím se zvýšenou hodnotou krajinného rázu vymezená v rámci uvedené studie jsou všechna velkoplošná chráněná území (CHKO Blanský les a CHKO Třeboňsko okrajově zasahují do ORP České Budějovice), dále přírodní parky, krajinné památkové zóny vyhlášené i navržené a místa krajinného rázu. Metodický postup hodnocení byl založen na tzv. charakterové a prostorové diferenciaci krajiny. Vymezený zájmový prostor byl prostorově ohraničen a charakterově definován, vzniklými jednotkami jsou měřítkově odlišné části krajiny, a to oblasti krajinného rázu a místa krajinného rázu. Oblasti i místa krajinného rázu jsou zakotveny v požadovaném obsahu územně analytických podkladů. Oblasti krajinného rázu (ObKR) reprezentují určitý charakter utváření krajiny z hlediska geomorfologie a vegetačního krytu, z hlediska charakteru a forem osídlení a hospodářského využití. Oblast krajinného rázu - je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik (Vorel, I., Bukáček, R.., Matějka, P., Culek, M., Sklenička, P.: Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, Praha 2004). V rámci jednotlivých oblastí je možno najít prostorově ohraničené menší části krajiny s výrazným a specifickým krajinným rázem. Jsou to tzv. místa krajinného rázu (MKR), což jsou určité krajinné prostory, v krajině prostorově ohraničené a vnímatelné. Krajinný prostor je buď vizuálně vnímatelným a zřetelně vymezeným prostorem v krajině nebo částí území (třeba i méně přehlednou), která má výrazně stejnorodý charakter. Místo krajinného rázu - část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Je nejmenším hodnoceným prostorem. Jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti (Vorel, I., Bukáček, R.., Matějka, P., Culek, M., Sklenička, P.: Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, Praha 2004) Krajinné prostory mohou zahrnovat i více míst krajinného rázu. Ve specifické úloze hodnocení území celého kraje, tedy hodnocení na úrovni regionu, byly Atelierem V Ing. arch. Ivan Vorel vymezeny tzv. charakteristické krajinné prostory (ChKP). Charakteristické krajinné prostory jsou krajinné segmenty reprezentativní pro hodnocené území. Tyto segmenty zahrnují více míst krajinného rázu a nepokrývají celé území regionu, nýbrž pouze nejhodnotnější části s nejvýraznějším krajinným rázem. Pro jednotlivé oblasti krajinného rázu (ObKR) a charakteristické krajinné prostory (ChKP) byla stanovena v uvedené studii specifická ochranná opatření pro zajištění ochrany identifikovaných znaků krajinného rázu v té které oblasti. Vzhledem k charakteru a měřítku uvedené studie zpracované pro území celého Jihočeského kraje byly vymezeny především oblasti krajinného rázu (ObKR). Jejich vymezení je v rámci ÚAP ORP České Budějovice plně převzato. Charakteristické krajinné prostory (ChKP) navržené studií byly modifikovány, rozčleněny do míst krajinného rázu a bylo vymezeno a doplněno několik dalších míst krajinného rázu za účelem doplnění bodu č. 18 ÚAP: Místa krajinného rázu. Na území ORP České Budějovice se nacházejí oblasti krajinného rázu: 14 Českobudějovická pánev 15 Lišovský práh - Západní Třeboňsko 21

22 Okrajově zasahují do ORP České Budějovice: 12 Bechyňsko - Vltavotýnsko 07 Táborsko - Soběslavsko 22 Blanský les 23 Kamenoújezdsko 24 Trhosvinensko Pro území ObKR 14 převažuje krajinný typ rybniční a silně urbanizovaná krajina (České Budějovice). Pro území ObKR 15 převažují krajinné typy lesopolní, lesní a okrajově (zejména na východě) rybniční. V jižním cípu ObKR 12, který zasahuje do území ORP České Budějovice převažuje zastoupení lesního, okrajově lesopolního krajinného typu. V jižním cípu ObKR 07, který zasahuje do území ORP České Budějovice je zastoupen převážně lesopolní krajinný typ. Pro část ObKR 22 zasahující do ORP České Budějovice je charakteristický lesní krajinný typ. Pro část území ObKR 23 je charakteristický lesopolní krajinný typ, na severu silně urbanizované území města České Budějovice. V území ObKR 24, jeho severní malé části náležející do ORP České Budějovice, převažuje lesopolní krajinný typ. Z hlediska krajinářského hodnocení je v území ORP České Budějovice plošně nejvíce zastoupena krajina kulturní harmonická. Relativně vysoký podíl je také krajinného typu krajiny přírodní. Krajinný typ krajiny přeměněné je zastoupen zejména v urbanizovaných územích. V rámci studie zpracované Atelierem V Ing. arch. Ivanem Vorlem Studie vyhodnocení krajinného rázu na území Jihočeského kraje (dále Studie) byla vytipována území se zvýšenou krajinářskou hodnotou, a to pro krajinný typ C (relativně přírodní) i pro krajinný typ B (kulturní harmonická). Vymezení území se zvýšenou krajinářskou hodnotou slouží jako podklad pro diferencovanou péči o krajinu. Návrh míst krajinného rázu ORP České Budějovice 1 Hluboká n. Vlt. Zliv Zahájí Bezdrev - základem území je rybniční krajina Hlubockých blat, včetně sídel, přítomnost kulturních a historických hodnot (Modifikovaný ChKP Hluboká dle Studie) 2 Poněšická obora, Libochovka, Baba lesní komplexy severně od Hluboké n. Vlt., údolí Vltavy severně od Hluboké n. Vlt. převažuje krajinný typ relativně přírodní krajiny, zastoupen je především lesní krajinný typ (Severozápadní část modifikovaného ChKP Ševětín bez severní části zasahující do ObKR 07) 3 Purkarec Jeznice - území navazuje na severu na MKR 2 - převažuje lesní krajinný typ, při údolí Vltavy lesopolní krajinný typ, celé území je územím se zvýšenou krajinářskou hodnotou 4 Líšnice Kostelec Hroznějovcice - území navazuje na severu na MKR 2, vyvýšená poloha jižního okraje Táborské pahorkatiny, východní část zalesněna, zastoupen je převážně lesní, v centrální části v okolí Líšnice a Kostelce lesopolní krajinný typ. (Jižní část MKR 4 byla vymezena Studií jako součást ChKP Ševětín ) 5 Velechvínské polesí lesní komplexy mezi sídly Ševětín (severně) a Velechvín Kolný (jižně), převážně se zvýšenou krajinářskou hodnotou, převažuje lesní krajinný typ. (Jižní část modifikovaného ChKP Ševětín ) 6 CHKO Třeboňsko vč. přiléhajícího území - přiléhající okraj CHKO Třeboňsko, na severu převážně v oblasti Táborsko Soběslavské (Horusická blata a Záblatí), včetně území Dynína a Mazelova s okolím. K MKR 6 je připojena rybniční krajina v okolí Zvíkova (jižně od Lišova). (Území v okolí Dynína a Mazelova, včetně těchto sídel, náleží dle Studie do širšího ChKP Ševětín vymezeného v rámci ObKR 07 Táborsko Soběslavsko.) 7 Borek Červený Újezdec - Libníč - zalesněné partie západně od Lišova, převažuje lesní krajinný typ, území o zvýšené krajinářské 22

23 hodnotě. 8 Heřmaň Strážkovice - Střížov - Komařice - Doudleby Plav - zalesněné partie krajiny, část údolí Malše, zastoupena je relativně přírodní i kulturní harmonická krajina převážně o zvýšené krajinářské hodnotě, navazuje na MKR 9 9 Kamenný Újezd Malše, - sídlo Kamenný Újezd a okolí, údolí Malše, včetně zalesněných partií východně a jižně od Včelné, území o zvýšené krajinářské hodnotě, navazuje na MKR 8 10 Údolí Vltavy jižně od Českých Budějovic - údolí Vltavy, včetně okolních luk, mrtvých říčních ramen a převážně zalesněných srázů, (zahrnuje část ChKP Opalice, v rámci ÚAP ORP ČB vyčleněno údolí Vltavy do samostatného MKR) 11 Vrbenské rybníky Čejkovice Křenovice Branišov Třebín - rybniční krajina při západním okraji Českých Budějovic 12 Dívčice Novosedly Záblatí - rybniční krajina (Zbudovská blata) 13 Sedlec Plástovice Malé Chrášťany rybniční krajina, architektonický význam sídel 14 Záboří Čakov Dehtář krajina v předpolí Blanského lesa, harmonická krajina, částečně rybniční, včetně architektonicky cenných sídel (část ChKP Čakov vymezeného v ObKR 14) 15 Slavče Vrábče v předpolí Blanského lesa, harmonická krajina, včetně zastavěných částí architektonicky cenných sídel) (severozápadní část ChKP Opalice bez severní části zasahující do ObKR 23) 16 Severovýchodní okrajové partie Blanského lesa významné hodnoty přírodního rázu, architektonicky a urbanisticky významná sídla (Holašovice, Jankov), území součástí CHKO, vymezení souhlasně s hranicí CHKO (Území je součástí ObKR Blanský les.) 17 Římov Hamerský les Branišovice kulturní a historické a archeologické památky, poutní místo, včetně přírodního zázemí (lesy, Malše) a vodní nádrže Římov Ilustrační foto 23

24 A.6. Aktualizace základních charakteristik správního obvodu Sociodemografické charakteristiky Jedná se o vybrané sociodemografické ukazatele. Tyto a další jsou vypsány v pasportech jednotlivých obcí a jsou ve velké většině využity pro stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Aktualizované podklady jsou rovněž z dat ČSÚ. Poznámky: 1 - období: ; 2 - období: rok 2009; 3 - období: ; 4 - období: rok 2011 Obec Počet bydlících obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Adamov ,0 14,2 11,8 11,8 Borek ,0 16,3 14,7 15,5 Borovnice ,6 10,7 13,3 13,4 Boršov nad Vltavou ,6 19,5 10,0 10,3 Bošilec ,0 14,0 18,4 17,5 Branišov ,9 18,9 8,8 10,7 Břehov ,2 16,3 10,8 13,3 Čakov ,8 17,1 16,2 16,3 Čejkovice ,8 20,2 9,5 10,3 České Budějovice ,2 14,1 16,2 17,6 Dasný ,0 18,4 8,5 9,7 Dívčice ,4 15,1 16,1 16,8 Dobrá Voda u Českých Budějovic ,5 14,6 19,6 20,5 Doubravice ,6 17,0 11,2 13,1 Doudleby ,3 13,8 17,9 17,6 Drahotěšice ,0 16,0 12,7 14,6 Dříteň ,5 20,4 11,7 12,2 Dubičné ,9 17,1 11,6 14,3 Dubné ,4 19,2 10,7 11,3 Dynín ,8 9,4 17,4 18,2 Habří ,2 15,5 14,1 20,6 Heřmaň ,8 16,3 15,9 15,2 Hlavatce ,2 9,7 12,2 13,9 Hlincová Hora ,1 15,7 9,6 8,4 Hluboká nad Vltavou ,2 14,8 13,3 14,0 Homole ,8 18,7 9,8 10,2 Hosín ,8 18,4 11,7 12,8 Hradce ,2 14,9 13,6 12,2 Hrdějovice ,9 13,0 10,6 11,6 Hůry ,8 18,9 11,3 11,7 Hvozdec ,2 20,2 9,1 9,6 Chotýčany ,7 17,4 15,3 15,6 Jankov ,9 14,1 13,6 14,1 24

25 Obec Počet bydlících obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Jivno ,2 16,0 9,1 8,0 Kamenný Újezd ,7 16,8 14,5 15,6 Komařice ,4 12,2 17,9 17,2 Kvítkovice ,4 15,7 13,6 13,7 Ledenice ,4 15,8 14,1 15,0 Libín ,2 18,2 14,2 14,6 Libníč ,4 14,4 16,1 15,5 Lipí ,8 16,0 13,5 13,4 Lišov ,2 14,7 15,0 16,1 Litvínovice ,3 17,9 9,0 9,8 Mazelov ,6 15,2 16,1 14,3 Mokrý Lom ,8 15,5 18,6 17,5 Mydlovary ,6 16,8 12,4 15,1 Nákří ,4 18,2 17,8 18,2 Nedabyle ,5 16,4 11,4 10,8 Neplachov ,7 14,0 16,0 15,3 Nová Ves ,7 17,6 10,5 10,6 Olešník ,3 14,9 12,5 14,7 Pištín ,2 14,1 16,5 16,6 Planá ,6 16,7 9,5 11,5 Plav ,7 14,4 12,2 14,1 Radošovice ,9 18,2 16,2 16,0 Roudné ,8 20,3 9,4 9,4 Rudolfov ,6 13,9 16,0 17,7 Římov ,0 17,8 13,1 12,2 Sedlec ,4 16,3 16,2 17,3 Srubec ,1 18,3 9,4 9,4 Staré Hodějovice ,2 14,8 11,6 11,7 Strážkovice ,3 16,0 12,5 14,1 Strýčice ,1 17,2 18,9 17,2 Střížov ,3 10,9 13,9 12,9 Ševětín ,1 16,3 12,2 14,0 Štěpánovice ,1 18,5 13,8 12,8 Úsilné ,1 15,3 13,1 13,9 Včelná ,4 13,5 14,3 16,1 Vidov ,8 21,4 5,2 7,3 Vitín ,5 19,3 12,0 11,5 Vlkov ,1 7,4 27,8 11,1 Vrábče ,7 16,5 13,8 14,1 Vráto ,7 13,8 10,4 9,4 Záboří ,4 14,4 12,8 12,2 Zahájí ,2 17,2 12,3 13,1 Závraty ,3 21,1 11,6 18,4 Zliv ,5 13,4 15,8 17,7 Zvíkov ,3 15,5 13,6 17,1 Žabovřesky ,3 18,0 10,9 12,1 Celkem ORP ,48 14,8 13,34 16,2 25

26 Obec Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Míra registrované nezaměstnanosti (%) Adamov ,7 5,1 Borek ,5 4,1 Borovnice ,5 14,9 Boršov nad Vltavou ,6 8,6 Bošilec ,8 4,6 Branišov ,2 5,3 Břehov ,0 6,0 Čakov ,1 8,1 Čejkovice ,2 6,4 České Budějovice ,0 6,0 Dasný ,0 5,3 Dívčice ,6 6,8 Dobrá Voda u Českých Budějovic ,4 5,3 Doubravice ,2 3,1 Doudleby ,4 8,2 Drahotěšice ,4 9,5 Dříteň ,0 9,2 Dubičné ,1 3,7 Dubné ,9 6,3 Dynín ,1 3,7 Habří ,4 4,3 Heřmaň ,6 9,2 Hlavatce ,9 4,4 Hlincová Hora ,6 5,4 Hluboká nad Vltavou ,2 5,2 Homole ,4 8,5 Hosín ,8 7,1 Hradce ,0 10,0 Hrdějovice ,6 5,4 Hůry ,4 5,9 Hvozdec ,1 6,1 Chotýčany ,1 9,1 Jankov ,0 7,0 Jivno ,1 13,6 Kamenný Újezd ,0 5,6 Komařice ,4 7,2 Kvítkovice ,3 5,6 Ledenice ,8 6,3 Libín ,5 9,2 Libníč ,9 3,6 Lipí ,4 3,6 Lišov ,4 5,5 Litvínovice ,4 9,1 26

27 Obec Živě Přistěhovalí Míra registrované Zemřelí Vystěhovalí narození nezaměstnanosti (%) Mazelov ,0 9,9 Mokrý Lom ,4 9,4 Mydlovary ,1 6,1 Nákří ,8 8,5 Nedabyle ,1 10,5 Neplachov ,5 4,0 Nová Ves ,8 7,1 Olešník ,9 6,4 Pištín ,4 4,4 Planá ,8 7,0 Plav ,5 4,1 Radošovice ,3 3,6 Roudné ,3 9,7 Rudolfov ,7 4,9 Římov ,5 9,8 Sedlec ,6 2,1 Srubec ,4 10,0 Staré Hodějovice ,1 6,8 Strážkovice ,5 6,6 Strýčice ,3 8,3 Střížov ,3 15,4 Ševětín ,8 5,1 Štěpánovice ,5 5,3 Úsilné ,2 8,7 Včelná ,8 4,6 Vidov ,4 9,6 Vitín ,1 13,4 Vlkov ,1 7,1 Vrábče ,5 8,5 Vráto ,8 9,7 Záboří ,9 7,7 Zahájí ,9 5,3 Závraty ,8 Zliv ,2 5,7 Zvíkov ,1 3,3 Žabovřesky ,0 4,5 Celkem ORP ,5 6,1 27

28 A.7. Charakteristiky správního obvodu v členění na 10 dílčích témat dle Vyhlášky 1. Horninové prostředí a geologie Horninové prostředí a geologie patří v správním obvodu ORP České Budějovice k nepříliš problémovým okruhům. Ložiska nerostných surovin jsou sice většího rozsahu, týkají se především štěrkopísku, cihlářských surovin a žáruvzdorných jílů, nebyly však nalezeny aktuální střety se zastavěným územím. Největší těžené dobývací prostory jsou u obcí Ledenice a Zahájí. Zhruba u desetiny obcí byly lokalizovány střety mezi návrhy zastavitelných ploch a ložisky nerostných surovin nebo s chráněnými ložiskovými územími. Ve dvou případech byly nalezeny i střety navrhovaných dopravních staveb s ložiskovými územími: obchvat Olešníka (silnice III.třídy, č. kor. D82) x rekultivace Mydlovary obchvat Zahájí (silnice III.třídy, č. kor. D82) x rekultivace Mydlovary Vzhledem k tomu, že tyto stavby jsou převzaty ze ZÚR jako koridory, nemělo by být problémem jejich vymezení upřesnit tak, aby se střety s ložisky minimalizovaly. V územních plánech obcí a měst je nutné střety zastavitelných ploch s ložisky nerostných surovin rovněž minimalizovat, popř. jim zabránit. Drobné změny ve vstupních podkladech: Chráněná ložisková území: V obci Hradce (k.ú. Hradce u Homol) došlo ke zrušení CHLÚ Hradce Ložiska nerostných surovin: přibyla i ubyla Stará důlní díla: upřesněna lokalizace starého důlního díla polymetalických rud (z obce Vidov do obce Doubravice) Sesuvná území a území jiných geologických rizik: nedošlo ke změně Staré zátěže území a kontaminované plochy: přibylo v obcích Zahájí (Řídká Blana I, Řídká Blana II-2), Planá (Boršov obalovna), Homole, městě České Budějovice (Kovošrot a.s., České Budějovice, České Budějovice bývalá Dehtochema), ubyla skládka Heřmaň 2. Vodní režim Správní obvod ORP České Budějovice je poměrně značně zasažen záplavovými územími, význam protipovodňové ochrany se významně projevil při posledních velkých povodních v roce V území ORP je vymezeno větší množství rozsáhlých záplavových území, nejvýznamnější jsou z hlediska ohrožení obyvatel řeky Vltava a Malše, dále Bezdrevský potok a Dehtářský potok. U téměř 23 27% obcí zasahují zastavěné plochy do záplavového území, ne ve všech však představují reálné ohrožení (cca 18%). V těchto obcích je potřeba zaměřit se na návrhy a realizaci protipovodňových opatření, na snižování podílu zástavby v záplavovém území a na zlepšení odtoku povodňových vod. V pětině obcí zasahuje návrh zastavitelného území do záplavového území Q100 stejně tak zasahují do záplavových území návrhy silniční a železniční sítě. V zasažených obcích je nutné v územních plánech eliminovat návrhy zastavitelných ploch v záplavovém území a řešit potřebná protipovodňová opatření pro ochranu navrhované silniční a železniční sítě. Ve správním území ORP České Budějovice se nachází velké množství vodních zdrojů, což přispívá k dobré úrovni zásobování pitnou vodou. Došlo k významné změně ve vymezení OP vodních zdrojů bylo vypuštěno velké OP stupně 2b mezi obcemi Lišov, Libníč, Hůry, Úsilné, Hrdějovice a dále bylo doplněno několik plošně menších OP. Téměř v polovině obcí byly nalezeny konflikty mezi zastavěným územím a ochrannými pásmy vodních zdrojů. Tyto konflikty je nutné dořešit v rámci územních plánů dotčených obcí. K významným změnám ve vyhlášené aktivní zóně záplavového území a v rozsahu vymezené hladiny Q100 záplavového území došlo zejména v důsledku vyhlášení aktivní zóny záplavového území na Bezdrevském potoce ( , KÚ JčK). Aktivní zóna záplavového území upřesnění rozsahu aktivní zóny Vltava Malše Mlýnská stoka (obce Litvínovice, Planá, 28

29 České Budějovice, Boršov nad Vltavou) - vyhlášení aktivní zóny na Bezdrevském potoce , KÚ JčK (týká se obcí Hlavatce, Sedlec, Dívčice, Pištín, Mydlovary, Zliv, Hluboká nad Vltavou, Dasný) Q100 zpřesnění rozsahu Q100 a vyhlášení nového záplavového území Bezdrevského potoka (změna se týká následujících obcí: Hlavatce, Sedlec, Dívčice, Pištín, Mydlovary, Zliv, Hluboká nad Vltavou, Dasný, Boršov nad Vltavou, Roudné, Staré Hodějovice, České Budějovice, Hrdějovice, Bavorovice, Komařice) 3. Hygiena životního prostředí Naprostá většina obcí správního obvodu ORP České Budějovice nespadá do území se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví. Zhoršené podmínky se týkají Českých Budějovic a nejbližšího okolí, přesto je však tímto stavem ohrožena většina obyvatel. Zanedbatelné je množství stacionárních zdrojů znečištění, přesto jej jejich dopadem ohroženo skoro velké množství obyvatel především v krajském městě a okolí. Nepříjemnou hrozbou jsou staré ekologické zátěže, které najdeme téměř v polovině obcí. Zhruba desetina obcí je zasažena exhalacemi z dopravy ať už po silnicích první nebo druhé třídy. Exhalace jsou navíc doprovázeny i zvýšenou hlučností a prašností. K hygienickým závadám můžeme připočíst i absenci kanalizace v cca 6% obcí, nicméně se tato závada týká pouze necelého procenta obyvatelstva. Údaje o existenci kanalizace zahrnují souhrnné informace, jež zahrnují dešťovou i splaškovou kanalizaci, neberou v úvahu jednotlivá sídla obce, ale pouze obec jako celek). Vzhledem k velkému rozsahu ochranných pásem vodních zdrojů lze najít v zhruba v deseti procentech obcí střety mezi silnicemi první a druhé třídy a těmito pásmy, což můžeme rovněž považovat za hygienickou závadu a ohrožení z hlediska únikům nebezpečných látek při haváriích. Odpady žádné významné změny Záboří - skládky zavezeny a rekultivovány 4. Ochrana přírody, krajiny a památek Správní území ORP České Budějovice je typické harmonickou krajinou, modelovanou dlouholetou hospodářskou činností a množstvím kulturních hodnot vytvořených lidskou činností, ve kterém můžeme nalézt památky zapsané do Seznamu světového a kulturního dědictví lidstva UNESCO, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny a území s archeologickými nálezy jako doklady kulturního a historického vývoje a osídlení kraje. Do správního obvodu ORP České Budějovice zasahují CHKO Blanský les na jihozápadě a CHKO Třeboňsko na východě území, centrum území však přímo neovlivňují. V obou CHKO se nacházejí evropsky významné lokality NATURA 2000, které jsou vymezeny i na dalších místech ve správním obvodu ORP. Nejvýznamnější z nich se nachází v lesích severně od města Hluboká nad Vltavou Hlubocké obory včetně rozsáhlé ptačí oblasti. Další významnou ptačí oblast najdeme v CHKO Třeboňsko. Ochrana přírody se dále soustřeďuje do mnoha maloplošných zvláště chráněných území přírody, vymezena je zde jedna národní přírodní památka rezervace Ruda. Celé území je rovněž pokryto sítí územního systému ekologické stability od skladebných prvků nadregionálních po lokální, u kterého byla generována řada závad a střetů, které je dále nutné řešit v navazující územně plánovací dokumentaci. Rovněž dochází k častým střetům, kdy návrhy zastavitelného území zasahují do lokálního biokoridoru a to ve 44% obcí, návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra ve 20% obcí. V osmi šesti obcích (Záboří, Jankov, Čakov, Kvítkovice, Habří, Vrábče) návrh zastavitelného území zasahuje do evropsky významné lokality NATURA 2000 a v pěti obcích do regionálního biokoridoru. I tyto střety je nutné dále řešit v územních plánech obcí a měst. Rovněž záměry silničních a železničních tras křižují nadregionální i regionální biokoridory a to celkem ve 12 obcích. V deseti dvou obcích zasahuje návrh zastavitelného území do ptačí oblasti NATURA 2000 (Dívčice, Sedlec,Hlavatce, Pištín, Zliv, Hluboká nad Vltavou, Dasný, Čejkovice, České Budějovice, Dubné). 29

30 Ochrana památek je ve správním obvodu ORP České Budějovice reprezentována především městskou památkovou rezervací v Českých Budějovicích, vesnickou památkovou rezervací zónou v Holašovicích, zapsanou do seznamu kulturního dědictví lidstva UNESCO a dále vesnickými památkovými rezervacemi Malé Chrášťany, Mazelov, Plástovice, Záboří. Vesnické památkové zóny najdeme v Dobčicích, Záboří, Zbudově, Bošilci, Municích, Dyníně, Vitíně, Bavorovicích, Lipanovicích, Opatovicích, Břehově a Rožnově. To ukazuje na význam a kvalitu dochovaného vesnického osídlení v tomto území. Všechny památkové rezervace a zóny vytvářejí podmínky pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu. Ve správním obvodu se nachází krajinná památková zóna Římovsko, dále řada přírodních památek. Z hlediska ochrany přírody a památek je možno zařadit správní obvod ORP České Budějovice mezi lepší polovinu v Jihočeském kraji. I zde však můžeme najít nějaký střet, V obci Římov např. zasahuje návrh zastavitelného území do krajinné památkové zóny. Na druhé straně je rozsáhlá existence venkovských vesnických památkových rezervací a zón jako příležitostí k rozvoji cestovního ruchu a to v 5, resp. 11 obcích, což se ale týká 68% obyvatel, podobně jako přítomnost národní kulturní památky v 5% obcích, která se týká také 68% obyvatel. Ochranná pásma nemovitých kulturních památek v ORP České Budějovice jsou vymezena pro Hradební systém ve městě České Budějovice, dále pro vesnickou památkovou rezervaci Holešovice a dále pro bývalou koněspřežní železnici České Budějovice Linec na území bývalého okresu České Budějovice. Změny ve vstupních podkladech: Příroda: Nadregionální biokoridor (ochranné pásmo) vyplývající z platné ZÚR Maloplošná zvláště chráněná území - přibyla přírodní památka Blana (obec Zahájí), došlo k doplnění OP při okrajích maloplošných zvláště chráněných území Památky: Památková chráněná území kromě archeologických rezervací a krajinných památkových zón: drobné změny ve vymezení některých PCHÚ Záměry na vyhlášení památkově chráněných území kromě archeologických rezervací a krajinných památkových zón: VPZ (vesnické památkové zóny) Záblatíčko (obec Dříteň), Libív (obec Dříteň), Dívčice, Vlkov, Lhota u Dynína (obec Dynín) 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Většina obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice je situována v údolních nivách s nízkým zastoupením lesů. Ve většině obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice nedošlo k významným změnám struktury zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa. Ty, u nichž došlo k výraznějším změnám, jsou následně uvedeny: Zdroj: ČSÚ 2011 Adamov: koeficient ekologické stability - klesl z 2.21 => České Budějovice: Zemědělský půdní fond - klesl z 2398 ha => 2387 ha Orná půda klesla z 1484 ha => 1468 ha Lesní půda stoupla z 296 ha => 299 ha Kamenný Újezd: Zemědělský půdní fond - klesl z 1866 ha => 1820 ha (pokles o 46ha) Orná půda klesla z 1445 ha => 1385 ha v důsledku těchto změn došlo mj. k nárůstu Ostatních ploch stoupla z 216 ha => 258 ha Lesní půda stoupla z 695 ha => 701 ha 30

31 Mydlovary: Zastavěná plocha stoupla z 12 ha => 68 ha Ostatní plochy klesla z 140 ha => 84 ha (změna podílu zastavěných a ostatních ploch) Nákří: Zastavěná plocha stoupla ze 7 ha => 34 ha Ostatní plochy klesla z 70 ha => 43 ha (změna podílu zastavěných a ostatních ploch) Olešník: Zastavěná plocha stoupla z 21 ha => 89 ha Ostatní plochy klesla z 281 ha => 214 ha (změna podílu zastavěných a ostatních ploch) U těchto obcí došlo k výraznému snížení koeficientu ekologické stability: Štěpánovice; Včelná; Vlkov; Vrábče; Zliv U těchto obcí došlo k výraznému zvýšení koeficientu ekologické stability: Střížov; Ševětín; Strýčice; Úsilné; Vidov; Vitín; Vráto; Zahájí Pouze necelá desetina třetina obcí se tudíž vyznačuje ve svém urbanizačním prostoru vysokým koeficientem ekologické stability, kladný vliv má však tato vysoká úroveň pouze na cca 13% obyvatel. Téměř v jedné třetině obcí návrh zastavitelného území zasahuje do lesa. Při návrzích zastavěných ploch a dopravní infrastruktury je nutné dbát na minimalizaci záborů ploch lesa a stejně tak i kvalitního zemědělského půdního fondu. 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Plynofikována je ve správním obvodu ORP České Budějovice více než 70% a obcí včetně Českých Budějovic, takže se plynofikace týká bezmála všech obyvatel, což má výrazný přínos ke kvalitě ovzduší, který se však zřejmě bude snižovat v souvislosti s růstem ceny zemního plynu. Většina obcí má vodovod a kanalizace chybí pouze v 6% obcí (není zohledněno hledisko rozlišení na splaškovou a dešťovou kanalizaci), i když často není položena ve všech částech těchto obcí. Nedostatky v odkanalizování se však týkají především obcí menších, neboť se na kanalizaci nemůže připojit pouze necelé jedno procento obyvatel celého správního obvodu. Vzhledem k velikosti celého území je dostupnost Českých Budějovic u řady obcí problematická, jedná se o cca třetinu obcí na okrajích správního území ORP, což se však týká jen cca 4% obyvatel. V současné době není správní obvod ORP České Budějovice napojen na síť dálnic a rychlostních silnic. Vážným dopravním problémem je absence napojení na sít dálnic a rychlostních silnic. Výhledově zajistí toto napojení dálnice D3, ze které je zatím vybudován jen malý úsek u Tábora. I na silnicích I. a II. třídy je navrhována řada obchvatů a jiných řešení, které zlepší zatím často nevyhovující stav těchto komunikací. Na železnici má připojení cca pětina obcí, což kladně ovlivňuje dopravní dostupnost velké části území. Železniční napojení Českých Budějovic a celého správního obvodu bude dále výrazně zlepšeno vybudováním IV. transitního železničního koridoru. Dopravní infrastruktura: Letecká doprava Změna ve vymezení ochranných pásem Jihočeského letiště České Budějovice a.s. a dále změna u ochranného pásma s výškovým omezením staveb zdroj MO-VUSS Pardubice: přibyl Letecký koridor LK TRA 77 Milevsko od 1000ft (Zdroj MO-VUSS Pardubice, pracoviště České Budějovice, platnost od ) zasahuje severně do obce Dříteň přibyl Letecký koridor LK TRA 78 Veselí od 1000ft (Zdroj MO-VUSS Pardubice, pracoviště České Budějovice, platnost od ) zasahuje do obcí Hluboká nad Vltavou, Vitín, Bošilec, Dynín, Mazelov, Ševětín, Neplachov, Drahotěšice, Vlkov, Hosín, Lišov, Štěpánovice Silniční doprava: silnice místní a účelové: doplnění dat zejména v sídlech silnice II. a III. třídy: bez významné změny 31

32 Vodní doprava: Vodní cesta: nové vymezení Bezdrev (význam - SUC) (obec Zliv) Hromadná doprava: Trolejbusové vedení: byla doplněna trasa trolejbusové městské hromadné dopravy v části České Budějovice 2 Technická infrastruktura: Spoje: Komunikační zařízení: ubyla v řádu desítek změna rozsahu nebo doplnění ochranných pásem komunikačních zařízení Komunikační vedení: byly doplněny trasy komunikačního vedení Energetika: PLYN NET4GAS (nový návrh vedení plynovodu severojižním směrem přes ORP ČB obcemi Dříteň, Dívčice, Sedlec, Hlavatce) Objekty na produktovou: ubyla stanice katodové ochrany v obci Libníč (k.ú. Jelmo) Objekty zásobování jinými produkty: přibyl areál skladu pohonných hmot v obci Včelná v důsledku čehož přibylo bezpečnostní pásmo na rozhraní obcí Boršov nad Vltavou a Včelná Voda: Technologický objekt na kanalizaci ČOV: přibyla v obcích Záboří, Hosín, Sedlec, Hlavatce, Ledenice, Hluboké nad Vltavou Čerpací stanice vodovodu: přibyla jedna v obci Vidov (zdroj JVS) Čerpací stanice kanalizace: přibyly v obcích Hosín, Borek, Roudné, Ledenice, Vidov, Dobrá Voda u Českých Budějovic, dále v částech městačeské Budějovice 3, 4,6, ovšem v ojedinělých případech i ubyly Obrana, krizové řízení: Objekt důležitý pro obranu státu: drobné změny, ojedinělé plochy ubyly, bodů významně ubylo Koncové prvky varování: přibyly nové prvky, zejména na území města České Budějovice Stanice hasičského záchraného sboru: přibyly v obcích Srubec, Strážkovice, Jankov 7. Sociodemografické podmínky Z hlediska sociodemografických podmínek je situace ve správním obvodu ORP České Budějovice velmi dobrá. V cca 81% obcí dlouhodobě roste počet obyvatel., týká se to však jen menších obcí a měst, v Českých Budějovicích počet obyvatel dlouhodobě klesl, až v posledním desetiletí se tento trend začíná obracet. V Českých Budějovicích však počet obyvatel dlouhodobě klesá. Nadpoloviční část obcí má dobrou věkovou strukturu. zhoršení se týká opět především krajského města, kde je vidět vysoký nárůst relativního počtu seniorů a stejně tak pokles relativního počtu dětí. Počet obyvatel ve věkových kategoriích 0-14 let a 65 let a více oproti údajům z minulé Aktualizace stoupá. (Podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (%); Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%)). U krajského města je možné pozorovat dlouhodobý nárůst relativního počtu seniorů a stejně tak nárůst relativního počtu dětí. Růst počtu starších lidí je však signálem k rozšíření služeb seniorům, především výstavbou a zřizováním různých forem penzionů a domovů důstojného stáří. Změny ve vstupních podkladech dle statistik ČSÚ 8. Bydlení Pouze v desetině obcí je výrazný nedostatek ploch pro bydlení, týká se to však i Českých Budějovic. Dle provedené zjednodušené analýzy zastavitelných ploch podle platných územních plánů a územních plánů obcí ve vztahu k trendu vývoje počtu obyvatel je pouze v jedné z analyzovaných 32

33 (celkem analyzováno 62) obcí v ORP České Budějovice nedostatek ploch pro bydlení do deseti let. Ve většině obcí je vzhledem ke stávajícímu nárůstu obyvatel očekáváno naplnění menší než činí rozsah aktuálně vymezených rozvojových ploch pro bydlení a proto s největší pravděpodobností nedojde ke stoprocentnímu využití ploch vymezených pro bydlení ani do deseti let. V malých obcích je často naopak navrhovaný růst obytné zástavby tak velký, že může docházet až ke vzniku nových satelitních městeček a k narušení tradičních struktury obcí, stavební i sociální. Toto riziko potvrzuje i vysoká intenzita bytové výstavby ve většině obcí. Riziko nadměrného stavebního rozvoje obytné zástavby se projevuje zejména v bezprostředním okolí města České Budějovice, jež s městem České Budějovice postupně urbanisticky prorůstá. Proto je vhodné plochy pro bydlení v územních plánech mnohdy redukovat nebo zrevidovat jejich optimální lokalizaci, případně nenavrhovat další. Horší situace je u základní vybavenosti, pouze ve třetině obcí se nachází základní škola, skoro v polovině však je zdravotní středisko. Uvedené deficity se ovšem týkají především menších obcí, cca 90% obyvatel správního obvodu tímto nijak netrpí. Nepředpokládáme růst místní občanské vybavenosti. Naopak bude zvyšovat svou váhu vybavenost vyšších center. Ve třetině obcí najdeme dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost, naopak ve čtvrtině je jejich nedostatek dosti vážný. Problémy s rozvojem občanské vybavenosti a služeb však nedosahují velkých rozměrů vzhledem k dobré dostupnosti velkého krajského města. Není třeba vymezovat plochy pro občanskou vybavenost, neboť OV může být součástí bydlení v malých sídlech. Správní obvod ORP České Budějovice se z hlediska rozvoje bydlení vyznačuje typickými vlastnostmi zázemí velkého města, kdy dochází k úbytku obyvatel v jádrovém sídle a kdy se obytná výstavba rozvíjí především formou rodinných domů v menších sídlech s příznivým životním prostředím a s dobrou dostupností jádrového města. Na druhou stranu České Budějovice v dlouhodobém horizontu málo lidnaté zázemí vysávají. Změny ve vstupních podkladech dle statistik ČSÚ Rekreace a cestovní ruch I přes dobré přírodní a civilizační podmínky nejsou rekreace a turistický ruch v okolí Českých Budějovic příliš rozvinuty. Jen cca 8% obcí má vysoký turistický a rekreační potenciál. Ten je navíc koncentrován do větších měst, jako jsou samotné České Budějovice nebo Hluboká nad Vltavou. Index rekreačního a turistického potenciálu byl na základě analýzy území v některých obcích zpřesněn. Nejsou zde výrazně zastoupeny chráněná území přírody, rekreačně atraktivní přírodní území nalezneme především severně od Hluboké nad Vltavou podél toku Vltavy ve směru k údolní nádrži Orlík a ve směru jižním. Jako rekreačně zajímavé jsou oblasti Vltavy, Stropnice a Malše obecně. V obcích není vysoký podíl objektů druhého bydlení. Dříve chybějící údaje o kapacitách hromadných ubytovacích zařízení jsou na základě vstupních podkladů z ČSÚ doplněny. V předchozí Aktualizaci byly v rámci obcí doplněny zařízení pro rekreaci a ubytování. Menší sídla nemají do budoucna naději na umístění nových areálů. Lze uvažovat zejména s dalším kvalitativním posunem. Drobné změny ve vstupních podkladech: V severní části ORP České Budějovice byla vybudována cyklostezka, vedoucí přes území obcí Hluboká nad Vltavou a Purkarec. Změny ve vstupních podkladech statistika ČSÚ hromadná ubytovací zařízení 10. Hospodářské podmínky Více než polovina obcí má navržen dostatek zastavitelných ploch pro výrobu, týká se to však spíš menších obcí. Mírou nezaměstnanosti trpí většina obcí v kraji. Nárůstem míry registrované nezaměstnanosti se vyznačuje více jak polovina aktualizovaných obcí v kraji. Dochází však ke koncentraci pracovních příležitostí do Českých Budějovic a dalších větších sídel. Tím je nedostatek pracovních příležitostí v menších obcích kompenzován dobrou dosažitelností větších 33

34 měst v kraji. Nízkou mírou nezaměstnanosti (pod 3,0%) se vyznačuje cca 40% pouze 1% obcí, ale pouze necelých 20% obyvatelstva, což ukazuje na koncentraci pracovních příležitostí do Českých Budějovic a dalších větších sídel. Nedostatek pracovních příležitostí v menších obcích je kompenzován dobrou dosažitelností krajského města. Menší obce také trpí velkým podílem zaměstnanosti v priméru, nicméně pouze necelých 18% obcí má nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Rozvojový potenciál můžeme kromě Českých Budějovic a větších měst hledat v obcích, které se již dnes vyznačují vyššími cenami pozemků. jsou jich však zatím necelá tři procenta. Změny ve vstupních podkladech statistika ČSÚ 2011 míra registrované nezaměstnanosti 34

35 A.8. Aktualizace krycích listů obcí (pasporty) Aktualizovány jsou celé krycí listy s tím, že část je promítnuta ve svazku A a zbývající část v odpovídajících kapitolách svazku B z důvodu přestrukturování díla v souladu s Pokynem JčKÚ, (v případě, že má aktualizace vliv také na podobu grafické části díla, je tato aktualizace provedena i v grafice). Vysvětlivky úplná aktualizace RURÚ Aktualizovaný nebo nově doplněný text je vyznačen červenou barvou. Text vypuštěný nebo nahrazený jiným je vyznačen modrou barvou. Původní text zůstává černou barvou. Aktualizace si vyžádala nové označení textu. Aktualizovaný nebo nově doplněný text je vyznačen modrou barvou. Text vypuštěný nebo nahrazený jiným je vyznačen šedou barvou a je přeškrtnutý. Původní text zůstává černou barvou. výrok trvá výrok nový výrok pominul Přehled obcí: Kód obce Název obce Počet obyvatel k k Adamov Borek Borovnice Boršov nad Vltavou Bošilec Branišov Břehov Čakov Čejkovice České Budějovice Dasný Dívčice Dobrá voda u Českých Budějovic Doubravice Doudleby Drahotěšice Dříteň Dubičné Dubné Dynín Habří Heřmaň Hlavatce Hlincová Hora Hluboká nad Vltavou Homole Hosín

36 Hradce Hrdějovice Hůry Hvozdec Chotýčany Jankov Jivno Kamenný Újezd Komařice Kvítkovice Ledenice Libín Libníč Lipí Lišov Litvínovice Mazelov Mokrý Lom Mydlovary Nákří Nedabyle Neplachov Nová ves Olešník Pištín Planá Plav Radošovice Roudné Rudolfov Římov Sedlec Srubec Staré Hodějovice Strážkovice Strýčice Střížov Ševětín Štěpánovice Úsilné Včelná Vidov Vitín Vlkov Vrábče Vráto Záboří Zahájí

37 Závraty Zliv Zvíkov Žabovřesky _ Zdroj: ČSÚ 2011 Adamov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce: Restaurace Domov pro seniory Mateřská škola Obchod Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Adamov Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Adamov u Českých Budějovic) Výměra obce: 103 ha Počet obyvatel ( ): 654 Hustota obyvatel ( ): 634 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 568 Hustota obyvatel ( ): 551 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec Adamov je součástí širší aglomerace Rudolfov Hůry, leží na urbanistické ose České Budějovice Rudolfov, v severním segmentu, má přímé napojení na mimoúrovňovou křižovatku na silnici I/34. Výrazný je vliv krajského města České Budějovice. Obec se od ostatních obcí odlišuje svým urbanistickým charakterem a sevřeností a hustotou zástavby. Základem urbanistické skladby jsou obestavěné prostory ulic (uliční charakter) s nevýrazným centrálním prostorem se sídlem obecního úřadu, s charakterem dělnického města. V jižní části obce bývalé doly, po obvodě vede naučná stezka Rudolfovo město. Dnešní Adamov má 568 obyvatel. Dle záměrů schváleného územního plánu obce se má počet jeho obyvatel v blízké budoucnosti minimálně zdvojnásobit. Poloha Adamova v těsné blízkosti (nejen geograficky, ale i dopravně) Č. Budějovic a přitom na úbočí Lišovského prahu již mimo zónu českobudějovické kotliny je velmi výhodná pro zástavbu rodinnými domky. Obytná funkce je proto v rozvojových záměrech obce zcela dominantní. Pro možnost naplňování této funkce byly v posledních 15 letech vytvořeny předpoklady v podobě vybudování rozhodující podmiňující infrastruktury - kanalizace, elektřiny, vody, plynu i dopravního napojení. Hlavním projektem pro nadcházející léta je výstavba řadových a individuálních domků v lokalitě Třešňovka. V obci je prodejna Jednoty a nově zrekonstruovaná a kapacitně rozšířená MŠ pro 40 dětí. V roce 2008 byla zahájena výstavba centrální části 1. úseku Základního komunikačního systému Rudolfov Adamov Hůry ( ZAKOS ), na který bude navazovat výstavba jeho jednotlivých větví. Cílem ZAKOS je odlehčit současnému dopravnímu zatížení místních komunikací obce převedením dopravy ze stávajících i nových území na nadřazenou státní komunikační síť a přivést do Adamova MHD z Českých Budějovic - prodloužením linky č. 1 od Rudolfovského kostela. Obec Adamov má v současné době až na nepatrné výjimky zrekonstruovanou základní silniční síť. V současné době proto již mohla přistoupit k přípravě rekonstrukce zbývajících 6 místních komunikací budoucích odpočivných či pěších zón, které se budou odlišovat nadstandardní architekturou a kvalitnějším materiálovým řešením od běžných asfaltových povrchů a zámkových 37

38 dlažeb. Budou zde použity dlažby, promyšlená výsadba zeleně a drobná městská architektura. Obec také vyčlenila k revitalizaci 8841 m2 obecních ploch na vybudování a revitalizaci nové rekreační zeleně, která bude sestávat ze tří lokalit rovnoměrně rozmístěných ve stávající i nové zástavbě. Obcí vede cyklotrasa 1107 Libníč Rudolfov. Historie Dnešní obec Adamov má za sebou bohatou historii hornického města. To bylo založeno v letech pod názvem Ungnodovské Hory (Perkstadt Adamstadt, Adamstadl, Malé Hory) při dolech na stříbro a olovnatou rudu jako součást panství Hluboké nad Vltavou. V roce 1595 horní město s privilegii.první písemná zpráva pochází z roku Předpokládá se, že město bylo založeno v katastru zaniklé středověké vsi Příhořany, zmiňované již roku Patří do Rudolfovského rudného revíru, mezi Velechvínem a Vidovem. Parcely nemají žádnou vazbu na zemědělskou půdu, protože obyvatelé Adamova v podstatě nikdy žádnou půdu nevlastnili - byli to horníci a později živnostníci a zaměstnanci převážně českobudějovických podniků. Největší rozkvět města byl v letech , po roce 1619 úpadek města. Hornická osada se poprvé připomíná roku v konceptu nerealizované kupní smlouvy z roku Sídlo mělo v oněch dobách určitou samosprávu - rychtáře, pět až sedm konšelů a obecního staršího. Po Ungnádech byli hlubockou vrchností páni z Hradce, nejprve Jáchym, poté jeho syn Adam II. a nakonec vnuk Jáchym Oldřich. Z těchto zejména pan Adam ( 1596) hornické podnikání velmi podporoval a zdejšímu městečku u císaře Rudolfa II. vymohl udělení podnes užívaného městského znaku. Stalo se tak dne 6. února 1595 německy psanou listinou, v níž se poprvé objevuje název sídla v nynější podobě (Perkstadt Adamstadt). Další písemné doklady nového názvu se objevují na městské soudní pečeti, pořízené ještě téhož roku (.GERICHT.SIGIL..ADDAMSTADT.), a v zápise do zemských desek z roku 1601 (město Adamsstat). Výnosy z těžby však již ke konci 16. století upadaly (zvláště kvůli nadbytku důlních vod, pro jejichž odvádění musela být od Úsilného k Adamovu ražena štola sv. Eliáše) a pro vrchnost se stával větším zdrojem příjmů spíše prodej piva, dobytka a jiného zboží horníkům. V roce 1598 prodal Jáchym Oldřich z Hradce hlubocké panství včetně Adamova Bohuslavu Malovcovi z Malovic. Nový pán byl poněkud bezohledným zbohatlíkem, který důlnímu podnikání nepřál do té míry, že jeho adamovských poddaných se musel kvůli jejich hornickým svobodám několikrát zastávat sám císař, který trval na tom, že mají požívat stejných práv jako obyvtelé sousedního Rudolfova. Zkázu pro Adamov znamenaly válečné události následujících let. Za vpádu Pasovských roku 1611 bylo okolí městečka vyjedeno dvěma pluky jízdy a ještě větší pohromu následovala za českého stavovského povstání, kdy nejprve v letech 1618 až 1619 na Rudolfovsku dlouhodobě tábořilo stavovské vojsko, obléhající katolické město České Budějovice, po bitvě u Záblatí naopak přitrhlo k Rudolfovu a Adamovu císařské vojsko a dne 15. června 1519 protestantská hornická města vypálilo a nemalou část obyvatel pobilo. Adamov poté zůstal po zhruba sedm let pustý, teprve kolem roku 1630 došlo k obnovení městské správy a rozprodeji opuštěných gruntů, jak dokládá od onoho data dochovaná nejstarší městská kniha. Adamov, Malovcům pro účast na odboji konfiskovaný a v roce 1622 udělený císařskému vojevůdci Baltazaru Marradasovi, byl stále označován jako město, ačkoliv jím mohl být již jen stěží; v roce 1654 zde berní rula udávala 27 hospodářů (dle jmen převážně německojazyčných) a 37 usedlostí stále ještě pustých. V roce 1661 od Marradasova vnuka Bartoloměje koupil hlubocké panství Jan Adolf ze Schwarzenbergu; adamosvskou vrchností pak Schwarzenbergové byli až do zrušení poddanství. Městečko si své výsady z konce 16. století nechalo opakovaně potvrdit u panovníků (1747 a 1782). V roce 1824 čítal Adamov něco přes 400 obyvatel a 70 domů, z toho však pouze k pěti příslušely vlastní polnosti. Významný podíl na obživě zdejšího obyvatelstva měla v oné době výroba nožů a krajek. Po zániku feudálního zřízení byl Adamov od roku 1850 začleněn pod obec Hůry a druhá polovina 19. století přinesla počeštění dosud převážně německojazyčného sídla (k roku 1910 poklesl podíl Němců na 42 ze 735 tehdejších obyvatel, tj. necelých 6 %). V roce 1919 si Adamov podal žádost o odloučení od Hůr, čemuž bylo vyhověno roku 1922, samostatná obec však již neměla status města. Za nacistické okupace byl v letech 1943 až 1945 Adamov na čas přičleněn k Rudolfovu, poté znovu samostatný až do nového spojení s Rudolfovem na přelomu let 1975 a Nejnověji se Adamov osamostatnil roku

39 Pamětihodnosti Architektonickou památkou je dřívější klasicistní radnice, Sousoší Nejsvětější Trojice, Socha svatého Jana Nepomuckého, Dědičná štola sv. Eliáše, rezidua po těžbě rud a stříbra. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ano Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne 39

40 (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka (dle ČGS) Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Stromořadí Rudolfov - Baba Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO: ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Adamov: sousoší sv. Trojice, socha svatého Jana Nepomuckého, radnice) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 103 ha Zemědělská půda celkem: ha, což je 69,7% z celkové výměry obce Orná půda: ha, což je 54,90% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: ha, což je 16,7% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 20 ha, což je 27.2% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 13 ha, což je 12.6% z celkové výměry obce Vodní plochy: 1 ha, což je 1.0% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 5 ha, což je 3.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy ha, což je 8.7% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 16,7% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: 40

41 Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 489 Počet obyvatel (SLDB 2001): 515, změna k roku 1991: nárůst 5.3% Počet obyvatel (2002): 520 Počet obyvatel (2003): 509 Počet obyvatel (2004): 526 Počet obyvatel (2005): 515 Počet obyvatel (2006): 532 Počet obyvatel (2007): 538, změna k roku 1991: nárůst 10.0%, změna k roku 2001: nárůst 4.5%, změna k roku 2006: nárůst 1.1% Počet obyvatel ( ): 568, změna k roku 2007: nárůst 5.6% Počet obyvatel ( ): 654, změna k roku 2009: nárůst 15.1% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 25.2% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.5% Děti do věku 14 let (2007): 11.7%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 29.1% Děti do věku 14 let ( ): 13.0% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.2% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 8.2% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 10.4%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 27.5% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 11.8%, Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 11.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 160 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 171 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 169 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 150 Nové byty postavené v letech : 18 Bytová výstavba v roce 2011: 11 Odpad počtu bytů v letech : 4 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 4.99 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 1.76 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.27, což je 15.3% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 8 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 16 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 23 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 3.7 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 33,93 ha 7.76 ha, což je 731,7% 210.9% odhadované potřeby ploch pro bydlení 41

42 (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 35 Intenzita individuální rekreace: 0.19 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 4.7% Míra registrované nezaměstnanosti k : 5,1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 1.8% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 11.2% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.00 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 140 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 420 Kč/m2 Borek Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Restaurace Zdravotnické zařízení Obchodní centrum Základní škola a mateřská škola Sportovní areál Dům pro seniory Čerpací stanice PHM Hřiště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Borek Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Borek u Českých Budějovic) Výměra obce: 197 ha Počet obyvatel ( ):

43 Hustota obyvatel ( ): 712 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 1316 Hustota obyvatel ( ): 668 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec je pojmenována podle blízkého lesa Borku. Obec dnes aglomerovaná do města České Budějovice, ležící na silnici I. třídy I/3, která bude nahrazena prodloužením trasy dálnice D3. Páteřní komunikace vymezena jako urbanistická osa území. Propojování s vlastním městem České Budějovice. Ulicově uspořádaná obec s prostorem návsi, vklíněná mezi dva lesní komplexy borů. Obec se smíšenou zástavbou (rodinná a kolektivní) s vyšší vybaveností celoměstského významu. Obec napojená na MHD České Budějovice s ideální dopravní obsluhou (trolejbusová trakce). Konečná trolejbusová zastávka je na hranici lesního komplexu Mojský les, kde je dostatek tras jak pro pěší turistiku, tak cykloturistiku. Cyklostezkou je Borek propojen i se sítí cyklotras kolem Hluboké nad Vltavou a Českých Budějovic (cyklotrasa 122, turistické trasy KČT). Intenzita stávající dopravy (zejména tranzitní) slabou stránkou zastavěného území. Vybavenost restaurace, zdravotnické zařízení, obchodní centrum nadměstského významu, mateřská škola, základní škola, sportovní areál, dům pro seniory, čerpací stanice. Historie Vznik sídla však spadá do doby mnohem mladší a váže se k trase císařské silnice, která byla v letech 1753 až 1755 namísto dosavadního západnějšího směrování přes Kněžské Dvory a Hrdějovice přeložena přímo přes zmíněný les, patřící k hlubockému panství Schwarzenbergů. Na vrchnostenské pastvině při silnici byla roku 1805 postavena první chalupa, v letech 1812 až 1816 přibyly další tři a panská zájezdní hospoda, čímž byl položen základ budoucí obci. Obec Borek patří mezi nejmladší obce na Českobudějovicku. Její zrod je datován v r Jako obec byla zaregistrována až v r Obec vznikla původně jako hornická osada. Těžila se zde nejprve železná ruda, později kaolín, nejprve pro potřebu výroby drobné keramiky, později probíhalo průmyslové dolování pro Josefa Hardtmutha na výrobu porcelánu a tužek. Těžba kaolinu probíhala až do r Dodnes je důlní dílo zachováno. Osada byla pro nemajetnost svých prvních obyvatel v počátcích zvána Bída; tento název je poprvé doložen k roku 1820 (Na Bídě). V 19. století se užívala obě pojmenování, Bída i Borek, přičemž druhé z nich, které přece jen nebylo pociťováno jako hanlivé, nakonec nabylo vrchu a od počátku 20. století je jediným úředním názvem. Ve starších dobách nacházelo nemálo zdejších obyvatel obživu v hornictví, poněvadž od 40. let 19. století se u Borku těžila železná ruda a kaolín. Postupně se zvětšující sídlo nemělo vlastní katastrální území a po více než sto let spadalo dílem pod Hosín, z části též k Úsilnému a Hrdějovicím. Samostatnou obcí s vlastním katastrem se stal Borek teprve 16. května Růst obce trvá dodnes, přičemž v současnosti těží především z těsného sousedství Českých Budějovic. Pamětihodnosti Bývalá schwarzenberská zájezdní hospoda čp. 1, klasicistní stavba z let 1815 až 1816 Pomník padlým v 1. světové válce z roku 1936 Dřevěná sloupková zvonička Těleso zaniklé úzkorozchodné lesní drážky z počátku 20. století, spojující Kyselou vodu v libníčském polesí s Českými Budějovicemi 43

44 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivoých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ano (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ano (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ano Výpis přírodních památek: Orty Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO: ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Borek: mohylové pohřebiště; socha sv. Jana Nepomuckého; dřevěná zvonička) Národní kulturní památky: ne 44

45 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 197 ha Zemědělská půda celkem: ha, což je 43.1% z celkové výměry obce Orná půda: ha, což je 76.2% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 11 ha, což je 12.8% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 9 ha, což je 10.8% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 60 ha, což je 30.4% z celkové výměry obce Vodní plochy: 1 ha, což je 0.5% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 11 ha, což je 5.6% z celkové výměry obce Ostatní plochy ha, což je 20.3% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 26.1% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano (přibyla čerpací stanice) Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 991 Počet obyvatel (SLDB 2001): 1133, změna k roku 1991: nárůst 14.3% Počet obyvatel (2002): 1153 Počet obyvatel (2003): 1157 Počet obyvatel (2004): 1167 Počet obyvatel (2005): 1203 Počet obyvatel (2006): 1238 Počet obyvatel (2007): 1274, změna k roku 1991: nárůst 28.6%, změna k roku 2001: nárůst 12.4%, změna k roku 2006: nárůst 2.9% Počet obyvatel ( ): 1316, změna k roku 2007: 3.3% Počet obyvatel ( ): 1402, změna k roku 2009: 6.5% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 21.4% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.2% Děti do věku 14 let (2007): 15.2%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 5.9% Děti do věku 14 let ( ): 14.4% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.3% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 7.4% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 12.5%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 68.6% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 14.7% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011):

46 8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 314 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 366 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 274 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 258 Nové byty postavené v letech : 80 Bytová výstavba v roce 2011: 8 Odpad počtu bytů v letech : 8 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: 8.14 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 3.65, což je 44.8% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 18 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 37 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 55 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 8.8 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 15,00 ha ha, což je 167,3% 163.6% odhadované potřeby ploch pro bydlení. (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 26 Intenzita individuální rekreace: 0.06 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ne Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 0 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 4.5% Míra registrované nezaměstnanosti k : 4,1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 1.8% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 15.3% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 1.19 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 3.71 ha, což je 311.8% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): 46

47 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 170 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 500 Kč/m2 Borovnice Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hřiště Hostinec Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Borovnice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Borovnice u Českých Budějovic) Výměra obce: 274 ha Počet obyvatel ( ): 112 Hustota obyvatel ( ): 41 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 105 Hustota obyvatel ( ): 38 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Malá obec na hranici rentabilnosti s malým počtem obyvatel a s malou hustotou obyvatelstva. Obec skládající se z několika charakterů historicky statky a usedlosti kolem hlavní cesty, nově výstavba na okraji lesních komplexů. Vysoký počet chat a rekreačních objektů. Obcí prochází cyklostezka (1121), značené turistické cesty (KČT). Hodnotné krajinné zázemí obce s vysokou mírou ekologické stability. Historie V písemných pramenech se ves (Borowniczie) připomíná k roku Na sklonku 14. a v průběhu 15. století byla v držení vladyk z Borovnice erbu hřebla, později se stala součástí krumlovského panství Rožmberků. Osudy panství Český Krumlov pak sdílela Borovnice až do zrušení poddanství. Po zavedení obecního zřízení roku 1850 Borovnice tvořila součást obce Nová Ves a to až do roku 1931, kdy se osamostatnila. Za nacistické okupace byla v letech 1943 až 1945 nakrátko připojena ke Střížovu, poté se znovu osamostatnila. Ke dni 12. června 1960 byla Borovnice začleněna pod obec Heřmaň a spolu s ní od 14. června 1964 pod obec Nedabyle. Opět samostatnou obcí je Borovnice počínaje 24. listopadem Pamětihodnosti Kaple Panny Marie na návsi, pseudogotická z roku 1898 Výklenková kaplička při čp. 19 Výklenková kaplička severovýchodně od vsi na rozcestí Nová Ves - Nedabyle Selské usedlosti z konce 19. a počátku 20. století, zejména čp. 1, 10, 15 a 23 47

48 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní; Jilm horský Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Skupina 3 dubů na V okraji obce Borovnice; Skupina 3 dubů nad chatami SV od obce Borovnice; Skupina dubů JV od obce Borovnice Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne 48

49 Nemovité kulturní památky: ne Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 274 ha Zemědělská půda celkem: 138 ha, což je 50.4% z celkové výměry obce Orná půda: 89 ha, což je 64.4% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 3 ha, což je 2.2% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 46 ha, což je 33.2% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 117 ha, což je 42.7% z celkové výměry obce Vodní plochy: 2 ha, což je 0.7% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 3 ha, což je 1.1% z celkové výměry obce Ostatní plochy 14 ha, což je 5.1% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 6.2% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 86 Počet obyvatel (SLDB 2001): 92, změna k roku 1991: nárůst 7.0% Počet obyvatel (2002): 92 Počet obyvatel (2003): 94 Počet obyvatel (2004): 97 Počet obyvatel (2005): 103 Počet obyvatel (2006): 106 Počet obyvatel (2007): 109, změna k roku 1991: nárůst 26.7%, změna k roku 2001: nárůst 18.5%, změna k roku 2006: nárůst 2.8% Počet obyvatel ( ): 105, změna k roku 2007: úbytek 3.7% Počet obyvatel ( ): 112, změna k roku 2009: nárůst 6.7% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 22.1% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 18.5% Děti do věku 14 let (2007): 8.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 55.1% Děti do věku 14 let ( ): 8.6% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel: 10.7% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 13.0% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 13.8%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 5.8% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 13.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009):

50 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 13.4% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 32 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 32 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 32 Nové byty postavené v letech : 4 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 6.21 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 1.66 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.00, což je 0.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 1 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 4 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 0.6 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 11,41 ha ha, což je 1710,0% % odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 91 Intenzita individuální rekreace: 2.60 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ne Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 0 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 8.5% Míra registrované nezaměstnanosti k : 14.9% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 6.4% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním : 2.7% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 1.60 ha 50

51 Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 1.46 ha, což je 91.3% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 120 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 350 Kč/m2 Boršov nad Vltavou Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Mateřská škola a základní škola Policie Pošta Sokolovna Požární zbrojnice Dětský domov Ubytování 2x 10x Restaurace Benzínová pumpa Včelná Knihovna 2x dětské hřiště Fotbalové hřiště Obchod Kadeřnictví Vodácké tábořiště 2x Hřbitov Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Boršov nad Vltavou Počet částí obce: 4 ( Boršov nad Vltavou, Poříčí, Jamné, Zahorčice) Počet katastrálních území: 2 ( Boršov nad Vltavou, Záhorčice u Vrábče) Výměra obce: 996 ha Počet obyvatel ( ): 1695 Hustota obyvatel ( ): 170 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 1609 Hustota obyvatel: 162 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec skládající se ze tří zastavěných částí Boršov nad Vltavou s Poříčím, rozkládající se po obou stranách toku Vltavy, dobře dopravně obslouženy. Obcí prochází silnice I. třídy (I/3) a železnice České Budějovice Český Krumlov. Dále dvě osady Zahorčice a Jamné. Řeka Vltava meandrem ústí v tomto území z kopcovitého Pošumaví do Budějovické pánve. V tomto úseku je řeka vtavínonosná (polodrahokamy), těženy štěrky a vltavíny. Boršov nad Vltavou a tím zdejší tábořiště jsou často cílovým místem vodáků před vjezdem do Českých Budějovic. Boršov nad Vltavou je východiskem cykloturistických a turistických tras. Urbanistická skladba Boršova nad Vltavou je charakteristická podle jednotlivých údobí vzniku. Osou urbanistické kompozice Boršova je vřetenovitá náves uzavřená na severní straně usedlostí a na jižní straně farním kostelem, farou a hřbitovem. Náves je napojena silnicí na most přes řeku Vltavu do části Poříčí. Poříčí bylo zpočátku shlukem stavení podél silnice na pravobřežní straně toku Vltavy vedoucí k zámečku Poříčí. K obci Boršov nad Vltavou přibyly rezidenční části na západní straně obce ve formě pravidelných bloků, dále se rozšířila zástavba ve směru na jih a v oblasti Poříčí. Byla vybudována železnice a industrializace přinesla do sídla výrobní závody (Zátkův mlýn, Poříčí). Byla přeložena hlavní silnice mimo zastavěné území a dobudováno relativně složité křížení silniční a 51

52 železniční dopravy s tokem Vltavy. Osady Zahorčice a Jamné si dodnes ponechaly původní strukturu s návsí a charakteristickou zástavbou. V osadě Zahorčice je založeno druhé pořadí sídla novou výstavbou vůči jádru, avšak s nedůslednou regulací. Původní téměř kruhové uspořádání se nyní narušuje a rozpadá. Chatová a rekreační zástavba je vklíněna do lesních porostů podél řeky Vltavy. Obec má dobré dopravní napojení, včetně napojení na železnici a veřejnou autobusovou dopravu, včetně MHD. Boršov nad Vltavou patří k výrazné urbanistické ose České Budějovice Boršov nad Vltavou Včelná. Obec má potenciál pro další naplňování v osadách Zahorčice i Jamné s tím, že je nutné vytvořit předpoklady pro kvalitní regulaci. Obec je východištěm turistických tras cyklotrasa České Budějovice Dolní Dvořiště (12), dále 1124 a 1125 a trasy KČT. Důležitá vodní turistika. Vybavenost - vybavenost je v obci relativně široká - mateřská škola, základní škola, obvodní oddělení Policie ČR, zdravotní středisko, sokolovna, dětský domov, pošta, restaurace, ubytovací zařízení, požární zbrojnice, vodácké tábořiště, obchod, požární zbrojnice. Historie První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1261, kdy se jako svědek na listině jmenuje Albert z Boršova (Albertus de Borschowe), dle erbu kosmé střely snad spřízněný s Bavory ze Strakonic. Tento později přesídlil do Horní Sropnice a roku 1290 Boršov věnoval cisterciáckému klášteru Vyšší Brod. Vyšebrodský klášter pak představoval boršovskou vrchnost po dalších pět a půl století až do zrušení poddanství, jedinou výjimkou bylo krátkodobé zastavení vsi rožmberskému písaři Mikuláši z Pelhřimova za vlády Jiřího Poděbradského. K roku 1453 se připomíná přívoz přes Vltavu mezi Boršovem a Poříčím. Dle urbáře z roku 1530 měla ves v této době 20 usedlostí. Tragicky se do dějin obce zapsala událost, k níž došlo za stavovského povstání 18. června 1620 vtrhli do zdejšího kostela uherští vojáci, pobili přítomné věřící i s farářem a kostel vyrabovali. Od roku 1850 se Boršov stal samostatnou obcí, která postupně začala srůstat s obcí Poříčí na protějším břehu. Roku 1884 postavili bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové u mlýna v Březí na protějším břehu nad Poříčím největší továrnu na těstoviny v tehdejším Rakousko-Uhersku, tento velký potravinářský podnik zde působí dodnes. V první polovině 90. let 19. století byla přes Boršov položena železniční trať do Českého Krumlova s přemostěním Vltavy, silniční most mezi oběma obcemi přibyl v letech 1916 až K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech 1943 až 1945 za německé okupace, definitivně pak roku V roce 1950 byl pro takto vytvořenou obec úředně stanoven název Boršov nad Vltavou. Od roku 1960 do Boršova zajíždí budějovická MHD. Okolí obce bylo osídleno již od staršího pravěku, svědčí o tom zachované mohylníky, jeden vedle nové silnice České Budějovice - Český Krumlov, asi 500 m jižně od středu obce, druhý Na Černodubu, u železniční trati do Černého Dubu. Hradiště na levobřežní starně naproti Zátkova mlýnu. Jižně od vsi jsou dobře rozeznatelné zbytky zaniklého hradu, založeného kolem poloviny 13. století. Hrad, uváděný poprvé k roku 1261, byl založen na oválném půdorysu o velikosti asi 37 x 22 metrů. Opevnění tvořila soustava valů a příkopů hlubokých 8 metrů a širokých až 13 metrů. Představuje jeden z mála dochovaných šlechtických hradů nejstaršího stavebního horizontu v Čechách. Kostel sv. Jakuba, připomínán již 1290, pozdně gotická podoba pochází z konce 15. století. V presbytáři i lodi jsou dobové gotické nástěnné malby, z téhož období pochází kamenná křtitelnice. Kaple sv. Jana Nepomuckého a kaplička byly vystavěny v 18. století. Na Vltavě je v provozu boršovský mlýn. Původní mlýn v Březí byl po požáru r Hynkem Zátkou rozšířen a zmodernizován. Při něm 1884 vystavěli Vlastimil a Dobroslav Zátka největší průmyslovou továrnu na výrobu těstovin v Rakousku - Uhersku. Mlýny a těstárny firmy Bratří Zátkové, a.s., patří dnes k předním středoevropským výrobcům značkových těstárenských výrobků. Jamné: lidové selské usedlosti, výklenková boží muka. Poříčí: barokní trojkřídlý jednopatrový zámek ze 17. stol. byl přestavěn z původní tvrze, neudržovaný park je osázen zajímavými cizokrajnými dřevinami (arboretum). Liliovník tulipánokvětý jako památný strom. 52

53 Pamětihodnosti Kaple sv. Jana Nepomuckého pochází z počátku 18. století. Kostel svatého Jakuba Většího Pozdně gotický kostel na levém břehu Vltavy je typický dominantní netradiční věží s takzvanou dlátkovou střechou. První písemné zmínky o kostelu pocházejí už z roku 1290, kdy byl společně s celou vsí věnován vyšebrodskému klášteru. Přestavován byl podle letopočtů v omítce na straně k Vltavě v roce 1496, věž v roce Vnitřek je vyzdoben gotickými nástěnnými malbami z konce patnáctého století a kamennou křtitelnicí. Kaple svatého Jana Nepomuckého s kapličkou jsou datovány do osmnáctého století. Na kostel navazuje klasický venkovský hřbitov s masivní kamennou zdí a škola. Gotická jednolodní (12 10 m) stavba s pravoúlým presbytářem (8 6,7 m), sakristií po severní straně a hranolovou věží, zakončenou dlátkovou střechou, v jz. průčelí. Původem raně gotický kostel, připomínaný roku 1290, byl v posledním desetiletí 15. století přestavěn (úpravy datovány dvojicí dochovaných letopočtů 1493 a 1496 na zdech). Zařízení je převážně barokní, hlavní oltář pochází ze zrušeného kostela sv. Víta u Habří. Starobylostí vyniká velký zvon z roku K farnosti vedle všech částí obce Boršov nad Vltavou příslušejí též vsi Černý Dub, Homole, Koroseky, Kroclov, Nové Homole, Planá, Roudné, Vrábče a Závraty. Fara na místě starší budovy Poříčí - zámek Barokní trojkřídlý jednopatrový zámeček ze sedmnáctého století byl postaven na pravém břehu Vltavy na místě tvrze z poloviny šestnáctého století. Přestavován byl renesančně a barokně a zřejmě i v novější době, přesto jeho současný stav není bohužel zrovna z nejlepších. Je zčásti obýván, ale celkově stavba přes dílčí rekonstrukce působí poněkud bezútěšně. Zatímco na špýcharu najdete sluneční hodiny z poloviny devatenáctého století, jejichž funkčnost závisí pouze na přírodě, mechanické hodiny ve věžičce zámku jsou závislé na člověku a funkční nejsou zřejmě už dlouhé roky. Na zámeček navazují hospodářské budovy a nepříliš udržovaný, přesto zajímavý park s cennými vzrostlými dřevinami (arboretum). Dnes byty. Zřícenina hradiště Na Pasekách Jako ideální místo pro lokalizaci středověkého tvrziště si prostor vysoko nad levým břehem Vltavy jižně od Boršova vybrali páni z Boršova už v polovině třináctého století. Vedla tudy hranice doudlebského a netolického panství. Hrad, poprvé zmiňovaný roku 1261, představuje jeden z mála dochovaných šlechtických hradů nejstaršího stavebního horizontu v českých zemích. Byl založen na oválném půdorysu o rozměrech asi třicet sedm krát dvacet dva metry. Opevněn byl opravdu důkladně soustavou valů a příkopů hlubokých až osm metrů a širokých až třináct metrů. Dodnes jsou v místě, které bývalo osídleno už od staršího pravěku, dobře rozeznatelné zbytky valů a obvodových zdí. Kaple P. Marie z roku Vila čp. 48 Dračí zámek (Sokolov). Pomník Gustava Habrmana ve švestkovém sadu na sz okraji vsi. Pomník kpt. Raymonda F. Reutera na okraji lesa asi 1,3 km zjz od Boršova, poblíž cesty do Zahorčic. Tento americký stíhací pilot zde zahynul 17. dobna 1945 v troskách svého Mustangu P-51 poté, co byl při pronásledování německého letounu zasažen pozemní palbou z letiště Planá. 53

54 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ano Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Vrábče - Boršov, nerost: štěrkopísek, surovina: štěrkopísek, organizace: Budějovické štěrkopísky spol. s r.o Název ložiska: Vrábče-Boršov, nerost: křemen, štěrkopísek, vltavín, surovina: křemenné suroviny, polodrahokamy - vltavínonosná hornina, štěrkopísky, organizace: Budějovické štěrkopísky spol. s r.o., Vrábče Název ložiska: Vrábče-Boršov, nerost: štěrkopísek, surovina: štěrkopísek, organizace: Budějovické štěrkopísky spol. s r.o Název ložiska: Vrábče-Boršov, nerost: křemen, štěrkopísek, vltavín, surovina: křemenné suroviny, polodrahokamy - vltavínonosná hornina, štěrkopísky, organizace: Budějovické štěrkopísky spol. s r.o., Vrábče Výpis chráněných ložiskových území: Název CHLÚ: Vrábče, surovina: křemen Název CHLÚ: Vrábče, surovina: křemenné suroviny Název CHLÚ: Vrábče, surovina: křemen Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Vltava - VD Lipno I - Planá Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne ano Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví:ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ano (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne 54

55 (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: Lom na levém břehu Vltavy; skládka Birsov n.vltavou; skládka Borsov n.vltavou Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ne Výpis evropsky významných lokalit: Blanský les Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano (liliovník tulipánokvětý) Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Boršov nad Vltavou: fara; zámek; tvrziště; výklenková kaple P. Marie u kostela; kostel sv. Jakuba Většího; zámek Poříčí_ Poříčí: výklenková kaple Panny Marie Budějovické; Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého_) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 996 ha Zemědělská půda celkem: ha, což je 56.8% z celkové výměry obce Orná půda: 436 ha, což je 77.0% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 38 ha, což je 6.7% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 92 ha, což je 16.2% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 229 ha, což je 23.0% z celkové výměry obce Vodní plochy: 68 ha, což je 6.9% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: ha, což je 2.0% z celkové výměry obce Ostatní plochy 112 ha, což je 11.2% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry: 13.3% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná 55

56 Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 894 Počet obyvatel (SLDB 2001): 918, změna k roku 1991: nárůst 2.7% Počet obyvatel (2002): 946 Počet obyvatel (2003): 1069 Počet obyvatel (2004): 1177 Počet obyvatel (2005): 1299 Počet obyvatel (2006): 1389 Počet obyvatel (2007): 1480, změna k roku 1991: nárůst 65.5%, změna k roku 2001: nárůst 61.2%, změna k roku 2006: nárůst 6.6% Počet obyvatel ( ): 1609, změna k roku 2007: 8.7% Počet obyvatel ( ): 1695, změna k roku 2009: 5.3% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 19.5% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.4% Děti do věku 14 let (2007): 18.6%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 13.1% Děti do věku 14 let ( ): 18.6% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 19.5% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 14.6% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 10.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 29.4% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 10.0%, Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 10.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 332 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 340 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 263 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 245 Nové byty postavené v letech : 193 Bytová výstavba v roce 2011: 9 Odpad počtu bytů v letech : 7 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 28.67, což je 97.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 22 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 44 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 66 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 10.6 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 65,08 ha ha, což je 251,4% 622.0% odhadované potřeby ploch pro bydlení 56

57 (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 221 Intenzita individuální rekreace: 0.42 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 1 (Kemp:1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 4 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 9.6% Míra registrované nezaměstnanosti k : 8.6% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 2.9% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 6.0% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: ha, což je 106.1% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 170 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 520 Kč/m2 Bošilec Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hřbitov Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Bošilec Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Bošilec) Výměra obce: 958 ha 57

58 Počet obyvatel ( ): 200 Hustota obyvatel ( ): 21 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 207 Hustota obyvatel ( ): 22 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika V rozsáhlé rovině jižně od Veselí nad Lužnicí je vklíněna mezi rybníky Horusický a Bošilecký obec Bošilec, která patřívala Rožmberkům. Obec i s okolím je začleněna do CHKO Třeboňsko. Nachází se v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a v Biosférické rezervaci UNESCO Třeboňsko a přírodní zázemí obce je jedno z nejhodnotnějších v celé oblasti (NATURA 2000 EVL, PO, NPR, PR). Předmětem ochrany BRU Třeboňsko jsou: - rybníky umělé mokřady vytvořené především v 15. století, spolu s důsledným systémem stok (nejvýznamnější je 47 km dlouhá Zlatá stoka). Rybníků je v CHKO celkem 450, největší je Rožmberk, který je zároveň největším rybníkem v České republice, - rašeliniště přirozené, těžbou do různé míry narušené mokřady převážně kyselého vrchovištního charakteru, - niva meandrující řeky Lužnice, nejcennější je v úseku mezi obcí Majdalena a rybníkem Rožmberk - pískovny hlubší nádrže vzniklé po těžbě štěrkopísků v lokalitách Veselí nad Lužnicí, Suchdol nad Lužnicí, Halámky, příbuznými ekosystémy jsou přirozené písečné přesypy. Dva velké rybníky Horusický a Bošilecký, s množstvím nepřístupných rákosin a ostřic skýtají útočiště řadě rostlin a živočichů, kteří jinde vymizely. I rozsáhlé jehličnaté lesy, směrem na Ponědrážku nebo louky a pole v okolí rybníků jsou vemi zajímavé z přírodovědného hlediska. Nejcennější jsou však chráněná území. Na východě katastru obce se nachází část Národní přírodní rezervace Ruda, kterou tvoří přechodové rašeliniště. V jeho prameništích se zachovala velmi cenná reliktní společenstva s řadou druhů rostlin významných pro celé Čechy. Například jsou zde největší české populace kriticky ohrožených druhů ostřice šlahounovité (Carex chordorrhiza) a suchopýru štíhlého (Eriophorum gracile). Ruda je také jediným místem v jižních Čechách, kde roste vzácná orchidej hlízovec Loeselův (Liparis loeselii). Jen několik set metrů severně od obce se rozkládá u rybníka Horusický velký (438 ha) Přírodní rezervace Horusická blata. V rozsáhlých nepřístupných rákosových a ostřicových plochách roste například kriticky ohrožený pryskyřník veliký (Rannunculus lingua) nebo na podmáčených loukách všivec bahenní (Pedicularis palustris). V rákosinách hnízdí velmi vzácná sýkořice vousatá (Panrus biarmicus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinoides) nebo slavík modráček (Luscinia svecica). Sám Bošilecký rybník, který je součástí obce, svým přirozeným potenciálem přitahuje velké množství vodních ptáků v době jejich jarního a podzimního tahu, řada z nich zde i hnízdí. Proto rybník patří na Třeboňsku mezi nejvýznamnější z hlediska ptačí oblasti Třeboňsko. V zimě se na zamrzlém rybníce s oblibou zdržují naši největší dravci orli mořští (Haliaeetus albicilla). Ty zde také hnízdí v okolních lesích. Velmi cenná je kolonie kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax) a rybáka obecného (Sterna hirundo) na ostrůvcích v rybníku. Na ostrůvcích hnízdí i řada jiných vodních ptáků, zvláště kachen a hus. V několika posledních letech se plocha ostrůvků zmenšuje, dochází k jejich rozplavování a kolonie těchto chráněných druhů ptáků jsou ohroženy. Urbanistická struktura obce se soustřeďuje kolem rybníka. Severu obce vévodí kostel se hřbitovem a obecním úřadem (býv. budova školy) na výrazném návrší. Centrem obce je rozlehlá náves podél níž jsou soustředěny statky a usedlosti. V obci není mnoho nových objektů pro bydlení. Na severozápadě obce je umístěna zemědělská provozovna, u nádraží je umístěna průmyslová plocha. Obec nemá mnoho rozvojových možností, jediným urbanizačním směmrem je západní osa podél stávající silnice. Obcí prochází silnice I/3 a železniční trať se zastávkou Dynín v docházkové vzdálenosti. Obcí prochází cyklostezka (1134), obec není napojena na systém turistických tras KČT. Vzhledem k příslušnosti území obce k CHKO je jeho rozvoj limitován. Obec je venkovskou památkovou zónou lidové architektury. Zájmem je zachování charakteru zastavění a objektů, na druhé straně tato ochrana působí proti rozvoji a nárůstu počtu obyvatel. Vybavenost restaurace, knihovna, požární zbrojnice, hřiště. 58

59 Historie Bošilec je sice stranou od hlavních cest, ale kostel na břehu rybníkas tvoří významnou dominantu. Známá je písnička o bošileckém mostku, cesta ze vsi vedla přes mostek ke gotickému kostelu sv. Martina ze 14. století a k přilehlé barokní faře. V kostele je proslulá kazatelna ve tvaru velryby přenesená sem roku 1786 ze zrušeného kostela sv. Barbory, stojícího uprostřed třeboňských lesů. V Česku se kazatelny obdobného provedení kromě Bošilce dochovaly pouze v kostele sv. Jakuba v Kratonohách a kostele Narození Panny Marie v Mnichovicích. Věž z roku 1836 nahradila původní dřevěnou zvonici. Ves se připomíná již roku 1318 (Bossulecz) a její dějiny jsou spjaty s osudy pánů z Růže. Po Vítkovcích přešla do držení Rožmberků a stala se součástí panství spravovaného z tvrze v Dolním Bukovsku. K třeboňskému panství byl Bošilec přičleněn v 1. polovině 15. století. V čele vesnice stál rychtář, který zastupoval majitele panství a hájil ve vsi jeho zájmy. Bošilec se postupem času rozrůstal a v polovině 16. století se hospodařilo již na 23 usedlostech, ves měla i svého kováře a tři krčmy. Velkou pohromou se pro Bošilec stala třicetiletá válka. Táhnoucí vojska ničila úrodu, plenila a vypalovala statky. V roce 1625 je Bošilec uváděn jako zcela pustý a vypálený. Válka znamenala pro Bošilec také zrušení samostatné farnosti. Od roku 1660 se na další dvě století stali majiteli Bošilce Schwarzenbergové. Vesnice se pomalu obnovovala a rostl počet jejích obyvatel. Po zrušení poddanství tvořil Bošilec od roku 1850 část obce Borkovice, již roku 1854 se však osamostatnil. V období od 1. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 byl Bošilec začleněn pod obec Dynín, poté je znovu samostatnou obcí. Pamětihodnosti Památková zóna lidové architektury Sýpka u čp. 9 ze druhé poloviny 19. století Čp. 13 z let 1849 až 1852 Čp. 21 z doby kolem r Kostel sv. Martina, původně z r. 1358, opraven r Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano 59

60 Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Bosilec; skládka Č.Budejovice Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ano Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne Název chráněné krajinné oblasti: Třeboňsko NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ano Výpis evropsky významných lokalit: Hliníř - Ponědrážka; Ruda Výpis ptačích oblastí: Třeboňsko Národní přírodní rezervace: ano Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ano Výpis národních přírodních rezervací: Ruda Výpis přírodních rezervací: Horusická blata Výpis přírodních památek: Hliníř; Lhota u Dynína Památný strom(jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ano Název vesnické památkové zóny: Vesnická památková zóna Bošilec Nemovité kulturní památky: ano (Bošilec: kostel sv. Martina; venkovské usedlosti) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 958 ha Zemědělská půda celkem: 498 ha, což je 52.0% z celkové výměry obce 60

61 Orná půda: 416 ha, což je 83.6% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 9 ha, což je 1.8% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 73 ha, což je 14.7% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: ha, což je 16.0% z celkové výměry obce Vodní plochy: ha, což je 21.7% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 9 ha, což je 0.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy ha, což je 9.4% z celkové výměry obce Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ano Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 217 Počet obyvatel (SLDB 2001): 192, změna k roku 1991: pokles 11.5% Počet obyvatel (2002): 202 Počet obyvatel (2003): 205 Počet obyvatel (2004): 207 Počet obyvatel (2005): 207 Počet obyvatel (2006): 209 Počet obyvatel (2007): 206, změna k roku 1991: pokles 5.1%, změna k roku 2001: nárůst 7.3%, změna k roku 2006: pokles 1.4% Počet obyvatel ( ): 207, změna k roku 2007: nárůst 0.4% Počet obyvatel ( ): 200, změna k roku 2009: pokles 3.4% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 11.5% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 10.4% Děti do věku 14 let (2007): 16.5%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 58.4% Děti do věku 14 let ( ): 14.0% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 17.2% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 17.5%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 1.8% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 18.4% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 71 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 65 61

62 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 65 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 62 Nové byty postavené v letech : 0 Bytová výstavba v roce 2011: 1 Odpad počtu bytů v letech : 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 0.00 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 9.60 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.60, což je 6.3% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 5 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 8 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.3 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 12,53 ha ha, což je 4687,5% 979.7% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 30 Intenzita individuální rekreace: 0.47 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k % Míra registrované nezaměstnanosti k : 4.6% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 45.0% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 2.9% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 8.44 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 1.18 ha, což je 14.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 90 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 280 Kč/m2 62

63 Branišov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Obchod Restaurace Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Branišov Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Branišov u Dubného) Výměra obce: 518 ha Počet obyvatel ( ): 233 Hustota obyvatel ( ): 45 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 228 Hustota obyvatel ( ): 44 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec Branišov leží na silnici III. třídy a je dostupná z levobřežní části Českých Budějovic, z prostoru sídliště Máj. Kromě vlastního sídla Branišov se v katastru nachází osada U Jankarů (jinak U Jaukerů, podle Martina Jaukera, který se zde jako první někdy po roce 1799 usadil), situovaná při silnici do Českých Budějovic, dále samota zvaná dle polohy U Lesa (bývalá hájovna U Petrů) a samota Hluchá Bašta při Návesním rybníce. Vzhledem k relativně dostupnému a blízkému sídlu regionálního centra Českých Budějovic není vývoj nijak překotný. Do obce není zavedena MHD z Českých Budějovic, obec je obsluhována regionální autobusovou dopravou. Obec lze rozdělit na dvě charakteristické části severní a jižní. V severní části je zachován původní centrální prostor návsi se strukturou statků a usedlostí, v jižní části je systém blokový a je zde umístěna zemědělská provozovna. Statky a usedlosti jsou bohatě zdobené. Zachovaly se zbytky původních staveb, často jde ale o přílišnou rekonstrukci. Na návsi se zachovalo asi 5 štítů s jednoduchým tvarem a šablonovou výzdobou. Při vjezdu na náves jsou dva jednoduché trojúhelníkové štíty s volutami, voluty se ale stáčejí opačně než je obvyklé. Zachovalý je statek číslo 8, dlouhý, podél silnice. Vedle stojící budova prodejny, úřadu a restaurace je původní hotel z roku 1927, míval i vyhlídkovou věž na střeše. V jižní části obce je umístěna kaple sv. Trojice. Obec je umístěna v intenzivně zemědělsky využívané krajině, na severním okraji soustava rybníků s Hluchou Baštou. Územím obce (lesními porosty) procházejí turistické trasy KČT a cyklotrasa kopíruje hlavní silnici č Vybavenost obce prodejna, restaurace, požární zbrojnice. Historie První písemná zmínka o vsi (Branischow) pochází z roku Ve starších dobách bývala ves rozdělena mezi několik vrchností: Jedna část byla poddána k blízké tvrzi Doubíčko, držené různými drobnými šlechtici od 14. století až do roku 1548, kdy Doubíčko i s příslušným dílem Branišova od bratří Jiřího, Kryštofa, Adama a Jáchyma Kořenských z Terešova odkoupilo město České Budějovice. Druhý díl Branišova náležel ke Třebínu, taktéž s vlastníky z řad nižší šlechty. Z nich poslední Hynek Vamberský z Rohatec pro účast na stavovském povstání propadl majetkem a konfiskovaný Třebín s příslušnou částí Branišova následně roku 1623 koupily České Budějovice, které pak pro většinu Branišova zůstaly vrchností až do zrušení poddanství. Od 17. století se připomíná Doubská (dnešní Hluchá) Bašta coby obydlí hlídače, spravujícího okolní městské rybníky. Drobné podíly v Branišově měly i další vrchnosti; na sklonku feudalismu v roce 1848 tak patřila jedna usedlost k panství Hluboká a jedna usedlost k panství Český Krumlov. Od roku 1850 je Branišov samostatnou obcí, s výjimkou období 1943 až 1945 a 12. června 1960 až 31. prosince 1993, kdy tvořil část obce Dubné. 63

64 Pamětihodnosti Usedlostí ze druhé poloviny 19. století (čp. 4, 6, 11, 18, 29) Kaplička Nejsvětější Trojice z roku 1856 Železná sloupková zvonička, zvonek datován 1943 Pomník padlým v 1. světové válce z roku Kaple na samotě U Lesa, zbudovaná roku 1915 na paměť zesnulého Josefa Gramana nákladem jeho ženy Kateřiny Křížek u budějovické silnice severné od uvedené samoty, z roku 1850 Kaple na Hluché Baště Tvrziště Doubíčko, terénní stopy středověké tvrze, opuštěné někdy koncem 15. století, na ostrově v severovýchodním rohu Návesního rybníka asi 100 m západně od Hluché Bašty Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 64

65 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Branišov Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne ano (jen okrajově) Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom(jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Branišov: kaple Nejsvětější Trojice; tvrziště Doubíčko) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 518 ha Zemědělská půda celkem: 288 ha, což je 55.7% z celkové výměry obce Orná půda: ha, což je 66.7% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 4 ha, což je 1.4% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 92 ha, což je 31.8% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 172 ha, což je 33.3% z celkové výměry obce Vodní plochy: 36 ha, což je 6.9% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 5 ha, což je 1.0% z celkové výměry obce Ostatní plochy 16 ha, což je 3.1% z celkové výměry obce Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne 65

66 Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ne Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 152 Počet obyvatel (SLDB 2001): 158, změna k roku 1991: nárůst 3.9% Počet obyvatel (2002): 174 Počet obyvatel (2003): 189 Počet obyvatel (2004): 200 Počet obyvatel (2005): 205 Počet obyvatel (2006): 206 Počet obyvatel (2007): 222, změna k roku 1991: nárůst 46.1%, změna k roku 2001: nárůst 40.5%, změna k roku 2006: nárůst 7.8% Počet obyvatel ( ) 228, změna k roku 2007: nárůst 2.7% Počet obyvatel ( ) 233, změna k roku 2009: nárůst 2.2% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 17.8% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.5% Děti do věku 14 let (2007): 16.7%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 1.5% Děti do věku 14 let (31:12:2009): 18.9% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 18.9% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 10.8% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 8.6%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 20.1% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 8.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 10.7% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 55 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 57 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 54 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 47 Nové byty postavené v letech : 18 Bytová výstavba v roce 2011: 1 Odpad počtu bytů v letech : 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 1.65 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.35, což je 21.2% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 6 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 9 66

67 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.4 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 5.61 ha, což je 389.6% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 18 Intenzita individuální rekreace: 0.24 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 9.2% Míra registrované nezaměstnanosti k : 5.3% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 11.8% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 2.3% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 1.63 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 130 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 380 Kč/m2 Břehov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Sběrný dvůr Knihovna Požární zbrojnice Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Břehov Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Břehov) Výměra obce: 1012 ha Počet obyvatel ( ): 132 Hustota obyvatel ( ): 13 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 120 Hustota obyvatel ( ): 12 obyv/km2 67

68 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec ležící na silnici III. třídy s vazbou na silnici II/145. K obci patří chatová osada Picina u rybníka Podmůstek. Vlastní obec založená kolem výrazné návsi, tvořená statky a usedlostmi. V jižní části obce nová výstavba pro bydlení. V obci není občanská vybavenost mimo obecní knihovny, hřiště a sběrného dvora. Památný strom dub letní. Vesnická památková zóna od roku 1990 (památková zóna lidové architektury). Obcí prochází turistické trasy KČT a cyklostezky č. 1085, 1086, Vybavenost knihovna, sběrný dvůr, požární zbrojnice. Historie Své jméno dostal Břehov údajně proto, že při založení byl ohraničen břehy okolních močálů. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1490, kdy Břehov náležel ke královskému panství Protivín. V 15. století Břehov drželi v zástavě vladykové Kunášové z Machovic, sídlící na dnes zaniklé tvrzi poblíž sousedních Čejkovic, část platů šla též k panství Hluboká. Urbář z roku 1490 udává jmény 14 břehovských hospodářů. V roce 1491 tehdejší držitel Hluboké Vilém z Pernštejna Břehov vyplatil a ves od té doby až do zrušení poddanství cele sdílela osudy s hlubockým panstvím. V blízkém okolí vesnice se v 18. a 19. století těžila málo vydatná železná ruda. Od roku 1850 je Břehov samostatnou obcí, s výjimkou období mezi 12. červnem 1960 a 23. listopadem 1990, kdy tvořil součást obce Žabovřesky. Pamětihodnosti Dominantou obce je novorománská kaple postavená r. 1861, která je zasvěcená svatému Josefovi. V severní části obce stojí hasičská zbrojnice postavená r Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne 68

69 Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne ano (jen okrajově) Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom(jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Břehov,porost dřevin u bývalé pol.cesty SV od obce; Břehov,rašelinná louka u rybníka "Lesní".; Porost dřevin na SZ okraji obce Břehov Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ano Název vesnické památkové zóny: Vesnická památková zóna Břehov Národní kulturní památky: ne Nemovité kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1012 ha Zemědělská půda celkem: 573 ha, což je 56.6% z celkové výměry obce Orná půda: 433 ha, což je 75.7% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 2 ha, což je 0.3% z celkové výměry zemědělské půdy 69

70 Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 137 ha, což je 27.3 z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 316 ha, což je 31.2% z celkové výměry obce Vodní plochy: 69 ha, což je 6.8% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 5 ha, což je 0.5% z celkové výměry obce Ostatní plochy 50 ha, což je 4.9% z celkové výměry obce Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 106 Počet obyvatel (SLDB 2001): 108, změna k roku 1991: nárůst 1.9% Počet obyvatel (2002): 110 Počet obyvatel (2003): 109 Počet obyvatel (2004): 110 Počet obyvatel (2005): 107 Počet obyvatel (2006): 111 Počet obyvatel (2007): 109, změna k roku 1991: nárůst 2.8%, změna k roku 2001: nárůst 0.9%, změna k roku 2006: pokles 1.8% Počet obyvatel ( ): 120, změna k roku 2007: nárůst 10.1% Počet obyvatel ( ): 135, změna k roku 2009: nárůst 12.5% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 21.7% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 19.4% Děti do věku 14 let (2007): 12.8%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 34.2% Děti do věku 14 let ( ): 14.2% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.3% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 12.0% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 11.0%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 8.6% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 10.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 13.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 34 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 38 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 33 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 30 Nové byty postavené v letech : 2 Bytová výstavba v roce 2011: 1 70

71 Odpad počtu bytů v letech : 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 2.65 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 0.02 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.10, což je 500.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 2 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 5 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 0.8 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 8.89 ha, což je % odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 62 Intenzita individuální rekreace: 1.72 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Kaple sv. Josefa Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.0% Míra registrované nezaměstnanosti k : 6.0% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 16.0% (Pozn: vysoký podíl zaměstnanosti v zemědělství a lesnictví je nepodložený údaj, v priméru je zaměstnáno cca 7obyvatel) Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 4.6% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.00 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 100 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 300 Kč/m2 71

72 Čakov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Mateřská škola Knihovna Hostinec Požární zbrojnice Hřiště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Čakov Počet částí obce: 3 Počet katastrálních území: 2 (Čakov u Českých Budějovic, Čakovec) Výměra obce: 902 ha Počet obyvatel ( ): 258 Hustota obyvatel ( ): 29 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 259 Hustota obyvatel ( ): 29 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec, skládající se ze dvou sídel Čakov a Čakovec. Část administrativního území zasahuje do CHKO Blanský les. Čakov je charakteristický výraznou náves s kostelem na vyvýšeném místě, které je významnou dominanotu obce i krajiny. Kolem statky a usedlosti ve tvaru okrouhlice. Jižní část obce s ulicovou zástavbou a později individuální bloková zástavba izolovaných rodinných domů. Na východní straně obce zemědělské provozovny. Čakovec má výraznou náves se statky a usedlostmi, rybníky. V současné době v obci funguje mateřská škola, knihovna, prodejna smíšeného zboží, hostinec, požární zbrojnice a hřiště. V místě působí 2 sbory dobrovolných hasičů, včelařský spolek. Historie Archeologickým průzkumem v letech 2002 až 2003 byly na okraji Čakova zjištěny pozůstatky osídlení z doby halštatské, usedlost výrobců železa. První písemná zmínka o vsi (Schecow, tj. Čekov) pochází z roku Ve starších dobách náležel Čakov Rožmberkům; zprvu býval spravován z hradu Poděhusy, později v rámci panství Český Krumlov. Rožmberský urbář z roku 1379 udává pro Čakov 8 lánů obhospodařovaných pozemků, jiný urbář k roku 1510 zde jmenuje 10 hospodářů (4 celoláníky a 6 půlláníků); 10 hospodářství bývalo v Čakově i kolem roku 1601, kdy poslední z Rožmberků - Petr Vok ve finanční tísni prodal krumlovské panství císaři Rudolfu II., z jehož následovníků Ferdinand II. v roce 1622 udělil panství Český Krumlov včetně Čakova Janu Oldřichovi z Eggenberku. Vnuk onoho Jan 72

73 Kristián z Eggenberku v roce 1710 bezdětný zemřel, čímž panství přešlo na vdovu Marii Ernestinu rozenou ze Schwarzenbergu, po její smrti roku 1719 pak na jejího synovce Adama Františka ze Schwarzenbergu. Schwarzenbergové pak zůstali čakovskou vrchností až do zrušení poddanství. K roku 1756 se v Čakově poprvé připomíná škola. Dne 8. února 1841 postihl vesnici silný požár, při němž pohořelo 7 usedlostí. Od roku 1850 je Čakov samostatnou obcí vyjma období 14. června 1964 až 23. listopadu 1990, kdy tvořil součást obce Jankov. Pamětihodnosti Farní kostel sv. Linharta uprostřed návsi představuje díky své vyvýšené poloze zdaleka patrnou dominantu obce. Raně gotická stavba z doby kolem roku 1300 bývala obklopena hřbitovem, zrušeným V kostele se též dochoval náhrobník Jiřího Čakovce z Bohušic a na Čakovci ( 30. června 1529), v kostelní lodi je zazděný náhrobní kámen. Kostel sv. Linharta má na hlavním oltáři řezbářské sochy pozdní gotiky rok 1520 a to sv. Linharta, sv. Korbiliána a sv. Prokopa. Na bočním oltáři je madona Čakovská. Tyto plastiky jsou v současné době umístěny v Alšově galerii v Hluboké nad Vltavou. Na druhém bočním oltáři je obraz Máří Magdaleny, taktéž socha sv. Máří Magdaleny ze 16.století. pocházející ze zdejšího kostela je umístěna v diecézním muzeu v Českých Budějovicích. Farnost zde bývala od 14. století, zanikla však po roce Dnes k farnosti příslušejí kromě všech části obce Čakov též Jankov a Holašovice. Barokní fara z roku Kamenná čtverhranná kašna před kostelem, datovaná Kaplička sv. Václava z roku 1883, naproti faře. Ve vsi dvanáct usedlostí ze druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivoých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Čakov Odkaliště: ne 73

74 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ano Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne Název chráněné krajinné oblasti: Blanský les NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ne ano Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Výpis evropsky významných lokalit: Blanský les Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom(jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Čakov: fara; kostel sv. Linharta_ Čakovec: vodní mlýn Podevrážský; tvrz; venkovská usedlost_) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 902 ha Zemědělská půda celkem: ha, což je 60.7% z celkové výměry obce Orná půda: ha, což je 70.4% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 13 ha, což je 2.4% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 149 ha, což je 27.3% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: ha, což je 19.6% z celkové výměry obce Vodní plochy: 122 ha, což je 13.5% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 7 ha, což je 0.8% z celkové výměry obce Ostatní plochy 49 ha, což je 5.4% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 6.2% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano 74

75 Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 189 Počet obyvatel (SLDB 2001): 201, změna k roku 1991: nárůst 6.3% Počet obyvatel (2002): 201 Počet obyvatel (2003): 214 Počet obyvatel (2004): 218 Počet obyvatel (2005): 227 Počet obyvatel (2006): 222 Počet obyvatel (2007): 238, změna k roku 1991: nárůst 25.9%, změna k roku 2001: nárůst 18.4%, změna k roku 2006: nárůst 7.2% Počet obyvatel ( ): 259, změna k roku 2007: nárůst 8.8% Počet obyvatel ( ): 258, změna k roku 2009: pokles 0.4% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 17.5% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 17.4% Děti do věku 14 let (2007): 18.1%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 3.9% Děti do věku 14 let ( ): 17.8% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.1% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 19.4% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 18.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 6.7% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 16.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 77 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 75 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 75 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001):63 Nové byty postavené v letech : 10 Bytová výstavba v roce 2011: 1 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 7.11 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: 4.40 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.29, což je 6.6% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 4 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 7 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 11 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.8 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 7.80 ha, což je 443.2% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 75

76 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 73 Intenzita individuální rekreace: 0.87 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 4 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 8.1% Míra registrované nezaměstnanosti k : 8.1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 18.6% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 4.2% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 3.81 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.34 ha, což je 8.9% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 110 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 340 Kč/m2 Čejkovice Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Kulturní dům Ubytování Rekreační zařízení Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Čejkovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1(Čejkovice u Hluboké nad Vltavou) Výměra obce: 956 ha Počet obyvatel ( ): 351 Hustota obyvatel ( ): 37 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 325 Hustota obyvatel ): 34 obyv/km2 Typ: Obec 76

77 Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec s výraznou trojúhelníkovou návsí s výrazným objektem kaple. Kolem návsi usedlosti a statky. Východ a jih území obce doplňován novou výstavbou rodinného bydlení v ulicovém systému, na severozápadní straně obce provozovny. V obci knihovna, rekreační zařízení, restaurace, 2x ubytování, hřiště, kulturní dům. Obec má požární zbrojnici. Obcí procházejí cyklotrasy 1086, 1082, 1109 a značená cesta KČT na západním okraji obce. Mezi Dolním Mlýnským a Blatcem jsou unístěny sádky a chovné rybníky. Historie V písemných pramenech se jméno vesnice (Czeykowycz) vyskytuje kolem roku 1400 v krumlovském urbáři; další zmínka se datuje k roku 1423, kdy je v rožmberské popravčí knize zaznamenán výslech lupiče Jakoubka z Čejkovic. Od těchto dob až do konce feudálního zřízení bývaly Čejkovice rozděleny mezi dvojí vrchnost. Jedna část patřila vladyckému rodu Kunášů z Machovic, jejichž sídlem byla rybníky chráněná tvrz Machovice, stojící nedaleko vsi. Z těchto si Jindřich Kunáš z Machovic dal někdy v letech 1587 až 1589 ve vsi vystavět novou renesanční tvrz, nazvanou Vildštejn. Posledním Kunášem v držení Čejkovic byl Jiří Jaroslav, který v roce 1687 odprodal majetek knížeti Ferdinandovi ze Schwarzenbergu, čímž připadla tato polovice Čejkovic k panství Hluboká. Druhá, o něco menší půle vsi bývala v počátcích poddána předním českobudějovickým měšťanům. Na počátku 15. století byl jejím držitelem Mikuláš Paulfiš, na přelomu 15. a 16. století Puklicové ze Vztuh, jejichž dědic Jan Ekhard z Urtvinovic svůj díl vsi někdy před rokem 1545 odprodal městu České Budějovice, které pak ze zdejších platů financovalo městské kostely sv. Prokopa, Mikuláše a Václava. Po zrušení poddanství jsou Čejkovice od roku 1850 samostatnou obcí, vyjma kratičkého období 1943 až 1945, kdy byly za nacistické okupace přičleněny k obci Dasný. Pamětihodnosti Mezi hlavní dominanty Čejkovic patří: Barokní panský dvůr (rozšiřovaný a pravovaný v 19. století), Kaplička sv. Jana Nepomuckého (z první poloviny 19. století), Pomník při silnici Dasný - Češnovice, přibližně 1,2 km ssv. od vsi (připomíná místo, kde roku 1946 zahynul při autonehodě dirigent a skladatel Bohuslav Tvrdý), Tvrziště Machovice (terénní pozůstatky středověké tvrze mezi silnicí do Křenovic a rybníkem Motovidlo zhruba 1,7 km jižně od Čejkovic), Pomník vojáka z 2. světové války. 77

78 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Dehtářský potok Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne ano Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Cejkovice; skládka Dasny Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne ano Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom(jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Dubové stromořadí u lesní cesty SSV od obce Čejk.; Liniový porost dřevin J od Čejkovic; Liniový porost dřevin JZ od Čejkovic; Liniový porost dřevin ZJZ od Čejkovic; Liniový porost v zem. pozemcích JZ-ZSZ od Dasného; Listnaté stromořadí ZJZ od obce Čejkovice; Porost dřevin J od obce Čejkovice; Skupina stromů VSV od obce Čejkovice 78

79 Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne ano (Čejkovice: tvrziště Vildštejn; pomník Bohuslava Tvrdého) 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 956 ha Zemědělská půda celkem: 605 ha, což je 63.2% z celkové výměry obce Orná půda: 404 ha, což je 66.8% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 8 ha, což je 1.3% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: ha, což je 31.8% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 112 ha, což je 11.7% z celkové výměry obce Vodní plochy: 192 ha, což je 20.0% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 7 ha, což je 0.7% z celkové výměry obce Ostatní plochy ha, což je 4.2% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 5.0% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 274 Počet obyvatel (SLDB 2001): 286, změna k roku 1991: nárůst 4.4% Počet obyvatel (2002): 286 Počet obyvatel (2003): 286 Počet obyvatel (2004): 294 Počet obyvatel (2005): 298 Počet obyvatel (2006): 305 Počet obyvatel (2007): 304, změna k roku 1991: nárůst 10.9%, změna k roku 2001: nárůst 6.3%, změna k roku 2006: pokles 0.3% Počet obyvatel ( ): 325, změna k roku 2007: nárůst 6.9% Počet obyvatel ( ): 351, změna k roku 2009: nárůst 8.0% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 24.1% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 21.0% Děti do věku 14 let (2007): 16.4%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 21.8% 79

80 Děti do věku 14 let ( ): 18.8% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 20.2% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 9.8% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 7.6%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 22.4% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 9.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 10.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 88 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 91 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 87 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 74 Nové byty postavené v letech : 11 Bytová výstavba v roce 2011: 1 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 5.49 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.04, což je 0.2% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 4 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 8 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 13 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.1 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 25,79 ha ha, což je 1190,8% 773.6% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 14 Intenzita individuální rekreace: 0.14 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ano Index rekreačního a turistického potenciálu: 4 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 3.2% 80

81 Míra registrované nezaměstnanosti k : 6.4% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 23.1% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 4.4% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 1.66 ha, což je 9.7% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 120 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 370 Kč/m2 České Budějovice Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce V Českých Budějovicích jsou zastoupeny základní umělecké školy, středních odborné školy či učiliště, gymnázia, vyšší odborné školy a vysoké školy - Jihočeská univerzita, Vysoká škola evropských a regionálních studií a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Ve městě sídlí šest ústavů Akademie věd České republiky: Entomologický ústav, Hydrobiologický ústav, Parazitologický ústav, Ústav systémové biologie a ekologie (bývalý Ústav ekologie krajiny), Ústav molekulární biologie rostlin a Ústav půdní biologie. Přehled mateřských školek a základních škol k datu 09/ mateřských škol a 14 základních škol; jazykové školy. MŠ Č. Budějovice, Čéčova 40/1 MŠ Č. Budějovice, Dlouhá 35 MŠ Č. Budějovice, Emila Pittera 2 MŠ Č. Budějovice, Jana Opletala22 MŠ Č. Budějovice, Jizerská 4 MŠ Č. Budějovice, Karla Štěcha 5 MŠ Č. Budějovice, Neplachova 3 MŠ Č. Budějovice, Nerudova 53 MŠ Č. Budějovice, Papírenská 23 MŠ Č. Budějovice, Pražská 17 *) MŠ Č. Budějovice,U Pramene 13/882 (Pohůrka) MŠ Č. Budějovice, Špálova 7 MŠ Č. Budějovice, Větrná 24 81

82 MŠ Č. Budějovice, Vrchlického nábř MŠ Č. Budějovice, Zeyerova 33 ZŠ J. Š. Baara Č. B., Jírovcova 9/a ZŠ Č. Budějovice, Dukelská 11 ZŠ Č. Budějovice, Grünwaldova 1 ZŠ Č. Budějovice, Kubatova 1 ZŠ Máj I, Č. Budějovice, M. Chlajna 21 ZŠ Máj II, Č. Budějovice, M. Chlajna 23 ZŠ Č. Budějovice, Matice školské 31 ZŠ a MŠ Č. Budějovice, Nerudova 9 ZŠ Č. Budějovice, O. Nedbala 30 ZŠ Č. Budějovice, L.Kuby 48 (Rožnov) ZŠ T.G.M. Č. Budějovice-Nové Vráto, Rudolfovská 143 ZŠ ČB, Pohůrecká 16 (Suché Vrbné) ZŠ a ZUŠ Č. Budějovice-Vltava, Bezdrevská 3 ZŠ Č. Budějovice, Mladé, Vl. Rady 1 Vazební věznice České Budějovice je spolu s krajským soudem umístěna v budově bývalého justičního paláce, vybudovaného v roce Celý stavební komplex, který se nachází v centru jihočeské metropole, prochází v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Ubytovací kapacita je 289 míst, z toho 117 pro obviněné ve vazbě a 172 pro odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody. Výkon vazby zajišťují jednak separované cely, jednak oddělení se zmírněným režimem. V Českých Budějovicích mají redakce všechna regionální média Jihočeského kraje a Český rozhlas České Budějovice. Nejvýznamnějšími novinami jsou Českobudějovický deník, nyní Českobudějovické listy. V Budějovicích má oblastní redakci Česká televize a působí zde několik malých soukromých televizních společností, poskytujících služby větším soukromým televizím. Sportoviště, sportovní haly, bazény, hřiště, dětská hřiště. Sport - významné kluby: SK Dynamo České Budějovice HC Mountfield TJ karate České Budějovice Fight Club České Budějovice Jihostroj České Budějovice 82

83 Slavia PF České Budějovice Společenský a kulturní život, divadla, muzea a galerie výstaviště multikino, kina ostatní obchodní centra galerie Nahoře, Solnice, Radniční síň, galerie Dvořák, galerie Pod kamennou žábou, Muzeum koněspřežky, Muzeum keramiky, Jihočeské muzeum, Muzeum piva Budvar, Muzeum energetiky, Jihočeské motocyklové muzeum Dům umění Divadlo J. K. Tyla, Divadlo SUD, Jihočeské divadlo, Kabaret u Váňů, Malé divadlo Budvar aréna Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: České Budějovice Počet částí obce: 7 Počet katastrálních území: 11 (Haklovy Dvory, České Vrbné, České Budějovice 1, České Budějovice 2, České Budějovice 3, České Budějovice 4, České Budějovice 5, České Budějovice 6, České Budějovice 7, Třebotovice, Kaliště u Českých Budějovic) Výměra obce: 5560 ha Počet obyvatel ( ): Hustota obyvatel ( ): 1684 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): Hustota obyvatel ( ): 1706 obyv/km2 Typ: Statutární město Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika České Budějovice leží na soutoku řek Malše a Vltavy v jihovýchodní části Českobudějovické pánve. Ta se táhne severně a severozápadně od města a je bohatá na rybníky. Z ostatních směrů je Českobudějovická pánev v relativní blízkosti města zřetelně ohraničena terénními vyvýšeninami: Lišovský práh ji na severovýchodě odděluje od Třeboňské pánve, na jihovýchodě a jihu se nachází podhůří Novohradských hor, na jihozápadě a západě pak podhůří Šumavy, konkrétně Blanský les s Kletí. České Budějovice jsou statutární město se sedmi městskými částmi. K městu se v minulosti připojily některé okolní obce, které byly později administrativně sloučeny do stávajících sedmi částí. Z některých obcí zůstalo zachováno jen vlastní katastrální území. Město se v současnosti skládá z 11 katastrálních území. Dvě z nich, Kaliště a Třebotovice tvoří samostatnou enklávu. Na nich leží 7 místních částí. České Budějovice 1 (k. ú. České Budějovice 1) - vnitřní město městská památková rezervace České Budějovice 2 (k. ú. České Budějovice 2, České Vrbné a Haklovy Dvory) - Čtyři Dvory, sídliště Šumava, sídliště Vltava, sídliště Máj České Budějovice 3 (k. ú. České Budějovice 3) - Pražské předměstí, Kněžské Dvory, Nemanice České Budějovice 4 (k. ú. České Budějovice 4) - Husova kolonie, Nové Vráto České Budějovice 5 (k. ú. České Budějovice 5, Kaliště u Českých Budějovic, Třebotovice) - Suché Vrbné, Pohůrka České Budějovice 6 (k. ú. České Budějovice 6) - Havlíčkova kolonie, Mladé, Nové Hodějovice České Budějovice 7 (k. ú. České Budějovice 7) - Linecké předměstí, Rožnov Přidružené obce: České Vrbné Čtyři Dvory Haklovy Dvory Kněžské Dvory Mladé - Nemanice Nové Hodějovice Rožnov Suché Vrbné V roce 1827 se České Budějovice staly výchozím bodem koněspřežné dráhy do Lince, první v Rakousku. Ta byla o 50 let později přebudována na standardní železniční trať o rozchodu 1435 mm. Jihozápadně od města v katastru obce Planá leží bývalé vojenské letiště Planá, u nějž se plánuje se civilní využití po výstavbě terminálu v nejbližších letech. 83

84 Městem procházejí silnice I. třídy číslo 3, 20 a 34, II. třídy 156 a 157. Městská hromadná doprava vznikla v Budějovicích v roce 1909 zavedením tramvajové (k nádraží, první předváděcí jízda byla již 2. prosince 1908) a trolejbusové (ke hřbitovu) dopravy. První tramvajová trať byla označena P a vedla asi 3 kilometry od nádraží přes Pražské předměstí k dělostřeleckým kasárnám. V roce 1910 byla přidána druhá označená L na předměstí Linecké. Protože se do systému zvláště přes válku neinvestovalo, v roce 1950, ačkoliv existovaly plány na rozšíření sítě, tramvajová doprava zanikla. Trolejbusy ji začaly nahrazovat již od roku 1946, avšak provoz vydržel jen do roku Městská autobusová doprava v Českých Budějovicích byla postupně rozšiřována a v roce 1988 měly tratě cca 200 km. V roce 1991 byla síť trolejbusů znovu obnovena a přes finanční obtíže postupně rozšiřována. Trolejbusy v roce 2008 zajišťují dopravu na 6 denních a 3 nočních linkách o celkové délce 70,2 kilometru, autobusy na třinácti linkách o celkové délce 164,2 km a zajíždějí i do některých vzdálenějších obcí, které jsou zařazeny do vnějších tarifních pásem. Významné podniky Budějovický Budvar pivovar Budějovický měšťanský pivovar pivo Samson Duropack Bupak Obaly vývoj, výroba a prodej vlnité lepenky a obalů z vlnité lepenky GAMA vývoj, výroba a prodej spotřebního zdravotnického materiálu, laboratorních a veterinárních produktů z plastů Gamex výroba potravinářských obalů Jihočeské tiskárny výroba etiket a papírových obalů Koh-i-noor Hardtmuth výroba školních a kancelářských potřeb Madeta mlékárny Motor Jikov - strojírenská výroba, tlaková slévárna, slévárna litiny, nástrojárna Robert Bosch vývoj a výroba komponent motorů pro osobní automobily Slévárna České Budějovice Osobnosti historické Hirzo z Klingenbergu ( 1275), významný dvořan Přemysla Otakara II., lokátor města Vojtěch Jírovec (20. února března 1850 Vídeň), hudební skladatel Jan Valerián Jirsík (19. června února 1883), biskup českobudějovický a zakladatel českobudějovického českého školství - Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka Vojtěch Lanna (23. dubna 1805 Čtyři Dvory 15. ledna 1866 Praha), průmyslník a podnikatel sv. Jan Nepomuk Neumann (28. března ledna 1860), biskup philadelphský Václav Klement Petr (16. ledna února 1901), kněz a řeholník, zakladatel řádu petrínů Osobnosti moderní Norbert Frýd (21. dubna března 1976 v Praze), spisovatel Vladimír Remek (* 26. září 1948), kosmonaut Největší turistické atrakce soustřeďuje městská památková rezervace v historickém centru (Piaristické náměstí, přilehlý dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, Náměstí Přemysla Otakara II. se Samsonovou kašnou a radnicí, Černá věž, katedrála svatého Mikuláše, atd.). Městské divadlo se nazývá Jihočeské divadlo České Budějovice. Vedle činohry má i operní, loutkoherecký a baletní soubor. Ve městě se nachází Jihočeské muzeum, Muzeum koněspřežky, Jihočeské motocyklové muzeum, Budvar muzeum České Budějovice a Muzeum energetiky. Turistické atraktivitě města odpovídá velké množství hotelů a penzionů; známý Grandhotel Zvon stojí přímo na náměstí. Severně od centra stojí Hotel Gomel, výšková stavba z r pojmenovaná podle ruského názvu družebního běloruského městě Homel. V srpnu 2008 představil Jan Kaplický návrh koncertní síně. Jednalo by se o největší moderní stavbu ve městě. Historie Středověk Město začalo vznikat v druhé polovině 13. století na pravém břehu Vltavy pod soutokem s Malší na pozemcích, které Přemysl Otakar II. získal od dvorského sudího Čéče. Formálně je na jeho příkaz v roce 1265 založil zvíkovský purkrabí a úspěšný lokátor Hirzo, který pro krále pracoval i na dalších místech v kraji. Nové královské město mělo představovat doposud chybějící odpovídající 84

85 základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Tento svůj účel po většinu času zdatně plnilo, což bylo důvodem několikasetletého nepřátelství mezi těmito dvěma lokálními mocnostmi, které bylo přerušeno pouze v průběhu husitských válek, kdy je potlačil společný mocný nepřítel - husité. První velký nájezd ze strany Rožmberků zažilo město už v květnu roku 1277, k všeobecnému překvapení však navzdory nedokončeným hradbám odolalo. O dva roky později Záviš z Falkenštejna město vyplenil a pobořil, měšťané je však rychle obnovili. Nájezdy a krátkou nadvládou Rožmberků trpělo město ještě roku 1289, ale Václav II. již následující rok zjednal pořádek. Roku 1304 čelilo město útoku vojsk římského krále Albrechta Habsburského, přečkalo jej však bez úhony, okolí však lehlo popelem. V březnu 1318 oblehl město Petr I. z Rožmberka v rámci své vzpoury proti Janu Lucemburskému, ale neuspěl. Další kolo nepřátelství přišlo se vzpourami Rožmberků proti Václavu IV., kdy Budějovice představovaly jednu z nejvýznamnějších opor královské moci. Rožmberkové (Jindřich III. z Rožmberka) je opět několikrát neúspěšně obléhali. Během husitských válek stanuli Rožmberkové společně s Českými Budějovicemi na straně Zikmunda Lucemburského, což vedlo k tomu, že se obchod města přeorientoval spíše na rakouské země. Válečné štěstí bylo vrtkavé a měnilo se velice rychle - tak třeba v červnu 1420 budějovičtí spolu s Rožmberky obléhali Tábor a v září a říjnu se měšťané třásli před vojskem Jana Žižky, který na svém tažení proti Rožmberkům prošel okolo města, aniž by však na ně zaútočil. Postupem času město začalo válkou trpět a upadat - občasné vojenské úspěchy nemohly vyvážit ztráty kupců na cestách, které ve válečných časech přestaly být bezpečné. I v následných letech po husitské revoluci město trpělo neuspořádanými poměry v zemi, navíc král Ladislav Pohrobek postoupil město doživotně Jindřichu IV. z Rožmberka, což se nesetkalo s pochopením. Za vlády Jiřího z Poděbrad zachovávaly Budějovice nejdříve neutralitu, pokud šlo o spory katolické a královské strany, aby v srpnu 1468 uznaly za svého krále Matyáše Korvína, který v nich umístil silnou posádku. Raný novověk Po,z vojenského hlediska, relativně klidném 16. století, během kterého došlo k mimořádnému rozkvětu města (zejména díky rozsáhlé těžbě stříbra a příjmům z vaření piva, obchodu se solí, suknem či rybničního hospodaření), Budějovice opět čelily těžkým časům - v roce 1611 si v nich zřídili jednu ze svých základen Pasovští. V průběhu Českého stavovského povstání zůstaly Budějovice věrné Habsburkům. Díky tomu byly prakticky ihned obleženy vojskem vedeným Jindřichem Matyášem hrabětem z Thurnu. Ten však město nedokázal dobýt (vlastně to ani moc nezkoušel) a odtáhl od něj. V listopadu 1618 pak přitáhla k městu císařská vojska Karla Bonaventury Buquoye. Okolo města se poté rozpoutaly zuřivé boje, v nichž stavovská vojska zvítězila a přinutila císařské k ústupu do města nebo do Rakous. Město bylo opět obleženo. Zima byla zlá pro obě strany, hůř ale strádaly Budějovice, v nichž vypukly epidemie, které si vyžádaly mnoho obětí jak mezi měšťany, tak v řadách císařských vojáků. Na jaře 1619 však dorazily Buquoyovy posily a situace začal spět k rychlému rozuzlení. 10. června 1619 porazil Buquoy silné stavovské vojsko v bitvě u Záblatí, což vedlo k urychlenému vyklizení jižních Čech ze strany stavovských jednotek. Budějovičtí využili příležitosti a přesvědčili Buqoye, že je třeba exemplárně potrestat vzbouřenecký Rudolfov, který Budějovicím značně konkuroval. Jelikož císařský velitel to původně za zas až tak nutné nepovažoval, byla mu v rámci diskuse na toto téma vyplacena nemalá částka ve zlatě, která ho následně zbavila všech pochybností, a Rudolfov byl prakticky srovnán se zemí. Po zbytek třicetileté války se městu boje vyhnuly, sloužilo však jako týlová základna a prostor pro formování jednotek. Během třicátých let se díky bojům ve středních a severních Čechách staly dočasně hlavním městem, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. V letech byly dokonce v Budějovicích umístěny české korunovační klenoty. V červenci 1641 vypukl ve městě požár, během něhož lehly popelem asi 2/3 města. Jižní Čechy se staly bojištěm za první ( ) i druhé slezské války ( ). Budějovice zažily okupaci vojsky bavorského kurfiřta Karla Albrechta během první slezské války a boje mezi habsburskými vojsky a francouzskou armádou mezi Budějovicemi a Hlubokou v roce Během druhé slezské války se v okolí Budějovic rozpoutaly boje mezi rakouskou a pruskou armádou, město přitom bylo dočasně Prusy obsazeno. Moderní doba Další výrazný vzestup město zažilo na začátku 19. století, když sem přesídlila správa kraje z Písku a Tábora. Z tehdejšího devítitisícového města se také díky železnici stalo významné centrum. Objevily se nové průmyslové podniky, městem začala jezdit elektrická tramvaj. Boje se Budějovicím od druhé slezské války vyhýbaly, nicméně stále se často stávaly týlovou základnou, takže útrap zcela ušetřeny nebyly, což se týkalo i první světové války. Převrat a ustavení Československa se v Budějovicích obešlo bez problémů. Ve městě definitivně získalo rozhodující slovo české obyvatelstvo, tento stav trval až do obsazení města jednotkami Wehrmachtu (odpoledne 85

86 15. března 1939). Okupační správa poté rychle zlikvidovala českou obecní samosprávu, budějovické zastupitelstvo muselo ukončit činnost již 17. března. Vrcholné posty na městských úřadech ovládli Němci. Přímých bojových akcí se Budějovice dočkaly na konci druhé světové války - v březnu 1945 se dvakrát staly cílem náletů amerického letectva, které značně poškodily město a způsobily velké ztráty na životech. V květnu 1945 německá posádka město bez boje vyklidila a přenechala je sovětským jednotkám. Po válce došlo jako všude jinde k vyhnání německého obyvatelstva, což v případě Budějovic znamenalo odsun asi lidí, což mohlo představovat přibližně 16 % obyvatelstva. V roce 1949 se České Budějovice staly hlavním městem nově zřízeného Jihočeského kraje (do roku 1990). V druhé polovině 20. století se ještě upevnilo jejich postavení významné křižovatky mnohých dopravních tahů a největšího města v kraji. Na severu a západě města vyrostla nová sídliště (Vltava, Čtyři Dvory). Od roku 1991 zde sídlí i Jihočeská univerzita, v srpnu 2002 jej zasáhly povodně přesahující hranici stoleté povodně. V roce 2005 se České Budějovice staly opět metropolí Jihočeského kraje, a to poté, co byly kraje jako administrativní jednotka v Česku obnoveny. Pamětihodnosti Piaristické náměstí, Dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, Náměstí Přemysla Otakara II. se Samsonovou kašnou a radnicí, Černá věž, Katedrála svatého Mikuláše Budova České spořitelny (městská spořitelna) Wortnerův dům Masné krámy Zbytky gotického opevnění s věžemi Piaristická kolej Městské divadlo Městský dům kultury Bývalý sirotčinec Karla Boromejského Kostel sv. Rodiny Kostel sv. Anny Kapucínský klášter Městský stadion se sokolovnou Plovárna Jiráskův jez Koněspřežná dráha Dlouhý most Krátký most 86

87 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Dehtářský potok; Dobrovodský potok; Malše, Vltava, Mlýnská stoka, Hodějovický potok Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ano Výpis vodních toků: Dobrovodský potok, Vltava, Malše, Mlýnská stoka, Hodějovický potok Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ano (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ano (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ano (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: Akra, a.s.; Benzina a.s. ČSPHM Č.Budějovic; E.ON ČR a.s Vulkán; JČDZ a.s. Nové Vráto; JČP a.s., České Budějovice; Kovošrot a.s. Č.Budějovice; Lom Strážkovice; MOTOCO, a.s.; Motor Jikov, tlaková slévárna; Motor Jikov,skládka Suchomel; Sběrna České Budějovice; Suchomel; Suché, Vrbné; skládka C.Budejovice; skládka Ceske Budejovice; skládka Haklovy Dvory; Švábův Hrádek Odkaliště: ano 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ano Výpis evropsky významných lokalit: Vrbenské rybníky, Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ano Výpis přírodních rezervací: Vrbenské rybníky Výpis přírodních památek: 87

88 Kaliště; Vrbenská tůň Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Buk lesní červenolistý; Dub letní; Jinan dvoulaločný; Lípa malolistá Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: "Genofondová plocha" Pod Babou; Dlouhá louka; Hliníky - Suché Vrbné; Lesní louky JV od Kaliště; Liniový porost dřevin SSV od obce Haklovy Dvory; Liniový porost dřevin na SZ okraji obce Zavadilka; Liniový porost na levém břehu Malše u "Velkého jezu"; Louka na Hravbách; Louky a remízky u sídliště Máj; Louky u Škodovky; Lípy v lokalitě "Jezera" u Kaliště; Městský park "Na Sadech"; Olšina pod Pilmanovým rybníkem; Olšina u samot U olší; Park "Háječek" a "Krumlovské aleje"; Park u Staroměstského hřbitova; Park v Novém Vrátě u Kovošrotu; Porost na terase u Kněžských Dvorů; Porosty na Švábově hrádku; Porosty u Velkého Vávrovského rybníka; Rameno Vltavy a náhon s břehov.porosty u Suchomelu; Remízek pod hrází Starohaklovského rybníka,h.dvory; Skupina dvou lip SSV od obce České Vrbné; Slepá ramena,břehové porosty a luh Malše u Špačků; Sokolský ostrov; Soliterní dub nad jezem SV od obce České Vrbné; Soliterní dub v lukách JZ od obce Haklovy Dvory; Soliterní dub v orné půdě JV od obce Haklovy Dvory; Soliterní dub v orné půdě SZ od obce Zavadilka; Stromovka; Světlíky - zářez bývalé železniční vlečky; U Hvízdala Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ano Název městské památkové rezervace: Městská památková rezervace České Budějovice Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ano Název vesnické památkové zóny: Vesnická památková zóna Rožnov Nemovité kulturní památky: ano (České Budějovice: měšťanské domy; solnice; městský dům Nisslův dům; venkovská usedlost; divadlo; obchodní dům Brouk a Babka; biskupství; železniční stanice Hlavní nádraží; palác Včela; jiná církevně správní stavba; hotel Zvon; klášter kapucínský; Státní banka čsl.; radnice; společenský dům dělnický dům U srdíčka; měšťanský dům Kreislův dům; sklad Nákladnický dům; spořitelna; měšťanský dům I.; měšťanský dům II.; rodinný dům; děkanství; zvonice Černá věž; měšťanský dům nárožní; jiná správní stavba úřadovny společnos; masné krámy; činžovní dům Anny Kovaříkové; základní škola; měšťanský dům Wortnerův dům; vodní mlýn Přední; soubor nemovitostí; vila JUDr. Františka Švece; kostel sv. Jana Nepomuckého; vila Františka Petráše; vodárenská věž; soubor nemovitostí Westenovy vily; vila Westenova; strážní domek; tužkárna Hardtmuth; vila Hardtmuthova; střední průmyslová škola strojnická; vila Lanezanova; pomník Jana Žižky z Trocnova; kostel Růžencové P. Marie; socha P. Marie Budějovické; společenský dům; silniční most ocelový; socha sv. Jana Nepomuckého; městské muzeum; Senovážné náměstí; sklad Nákladnický; hotel Malše; sloup se sochou P. Marie; měšťanský dům Čertíkův a bývalý Hotel Slunce; měšťanský dům banka, Samsonova kašna; kaple Smtelných úzkostí Páně; kostel sv. Mikuláše; sokolovna a hlavní tribuna; kostel Nejsvětějšího Srdce Páně; klášter sv. Dominika s kostelem Obětování P. Marie; pomník O. Mokrého stéla; vila Egertova; městské opevnění Rabenštejnská věž; Zátkova vila; škola Dívčí lyceum spolku Ludmila; měšťanský dům Alžír; městský dům Zelená ratolest; rozcestník; gymnázium; kasárna Mariánská (Ferdinandova) s pamětní deskou J. Haška; zájezdní hostinec u Slovanské Lípy; měšťanský dům U Anděla; činžovní dům; židovský hřbitov; škola I. biskupské gymnázium; Husův Sbor církve československé husitské; kostel sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele; boží muka, boží muka sloupková kamenná; Pilmanův dvůr_ České Vrbné: venkovské usedlosti; špýchar_ Čtyři Dvory: jiná výrobní stavba Lannova loděnice_ Kněžské Dvory: hřbitov sv. Otýlie_ Nové Hodějovice: socha P. Marie_ Rožnov: venkovské usedlosti_ Suché Vrbné: výklenková kaplička_) 88

89 Národní kulturní památky: ano Výpis národních kulturních památek: Koněspřežní železnice České Budějovice Linec 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 5560 ha Zemědělská půda celkem: ha, což je 86.0% z celkové výměry obce Orná půda: ha, což je 61.5% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 411 ha, což je 17.1% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 5 ha, což je 0.2% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: ha, což je 21.1% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: ha, což je 5.4% z celkové výměry obce Vodní plochy: 534 ha, což je 9.6% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: ha, což je 10.7% z celkové výměry obce Ostatní plochy ha, což je 31.2% z celkové výměry obce Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Vodní doprava: ano Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ano (Pozn: Třískové hospodářství a ČOV) 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): Počet obyvatel (SLDB 2001): 97339, změna k roku 1991: nárůst 0.1% Počet obyvatel (2002): Počet obyvatel (2003): Počet obyvatel (2004): Počet obyvatel (2005): Počet obyvatel (2006): Počet obyvatel (2007): 95071, změna k roku 1991: pokles 2.2%, změna k roku 2001: pokles 2.3%, změna k roku 2006: nárůst 0.3% Počet obyvatel ( ): 94865, změna k roku 2007: pokles 0.2% Počet obyvatel ( ): 93620, změna k roku 2009: pokles 1.3% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 21.3% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 15.8% Děti do věku 14 let (2007): 13.0%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 17.7% Děti do věku 14 let ( ): 13.2% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.1% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 13.3% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 15.2%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 14.6% 89

90 Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB ): 16.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): Počet rodinných domů (SLDB 2001): 7936 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 8778 Nové byty postavené v letech : 2233 Bytová výstavba v roce 2011: 409 Odpad počtu bytů v letech : 813 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 3.28 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 48.84, což je 8.6% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 1690 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 3381 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 5071 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 463,11 ha ha, což je 53.5% odhadované potřeby ploch pro bydlení vzhledem k dlouhodobému poklesu obyvatelstva je ploch pro bydlení dle zjednodušené analýzy dostatek (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 2994 Intenzita individuální rekreace: 0.07 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 51 (Hotely: 19; Penziony: 24; Tur. ubyt.: 4; Ostatní: 4) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ano Index rekreačního a turistického potenciálu: 6 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.0% Míra registrované nezaměstnanosti k : 6.0% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 1.2% 90

91 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 12.9% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: ha, což je 13.9% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 650 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 1940 Kč/m2 Dasný Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Mateřská škola Autokemp Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Dasný Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Dasný) Výměra obce: 340 ha Počet obyvatel ( ): 309 Hustota obyvatel ( ): 91 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 306 Hustota obyvatel ( ): 90 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec s obdélníkovou lokátorsky založenou tržní návsí s kapličkou uprostřed (diagonální založení), obestavěná statky, ve stylu selského baroka, dnes na silnici I. třídy I/20, výrazné centrum obce. Kolem centra zachovalé původní zastavění, na východním a severním okraji novostavby v ulicovém uspořádání. Na západním okraji provozovna. Z vybavenosti restaurace a obecní knihovna, hřiště, obchod, 2x autokemp, mateřská škola. V obci cyklostezka č a 1082 a značená turistická trasa KČT kolem Bezdreva. Přes administrativní území z rozvodny vedení VVN a VN mezi silnicí I. třídy a Bezdrevem. U Bezdreva chatová zástavba. Historie První písemná zmínka o vsi (in Destnem) pochází z roku V posledních dvou staletích před zrušením poddanství se ves dělila ve dvě poloviny, z nichž severní náležela panství Hluboká, jižní pak královskému městu České Budějovice. Od roku 1850 byl Dasný součástí obce Bavorovice, v roce 1880 se stal samostatnou obcí. Tento stav vydržel až do 30. dubna 1976, kdy došlo k začlenění pod obec Čejkovice. Status obce Dasný znovu nabyl ke 24. listopadu Pamětihodnosti Pseudorománská kaple sv. Jana Nepomuckého z let 1869 až 1870 Tři stavení na návsi se zachovalými prvky výzdoby ve stylu selského baroka 91

92 Roubené stavení s omazávkou ( kožichem ), čp. 13 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ano (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne ano Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne 92

93 Přírodní památka: ne Památný strom(jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Liniový porost v zem. pozemcích JZ-ZSZ od Dasného Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Dasný: venkovská usedlost) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 340 ha Zemědělská půda celkem: 240 ha, což je 70.6% z celkové výměry obce Orná půda: 181 ha, což je 75.4% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 8ha, což je 3.3% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 1 ha, což je 0.4% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 51 ha, což je 21.2% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 55 ha, což je 16.0% z celkové výměry obce Vodní plochy: 19 ha, což je 5.6% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 7 ha, což je 2.0% z celkové výměry obce Ostatní plochy 20 ha, což je 5.9% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 7.9% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 200 Počet obyvatel (SLDB 2001): 230, změna k roku 1991: nárůst 15.0% Počet obyvatel (2002): 263 Počet obyvatel (2003): 266 Počet obyvatel (2004): 270 Počet obyvatel (2005): 280 Počet obyvatel (2006):

94 Počet obyvatel (2007): 298, změna k roku 1991: nárůst 49.0%, změna k roku 2001: nárůst 29.6%, změna k roku 2006: nárůst 4.6% Počet obyvatel ( ): 306, změna k roku 2007: nárůst 2.7% Počet obyvatel ( ): 309, změna k roku 2009: nárůst 1.0% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 24.0% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 19.6% Děti do věku 14 let (2007): 20.1%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 2.7% Děti do věku 14 let ( ): 18% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 18.4% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 13.5% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 8.4%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 37.7% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 8.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a vícelet na celkovém počtu obyvatel (2011): 9.7% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 67 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 74 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 74 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 67 Nové byty postavené v letech : 9 Bytová výstavba v roce 2011: 1 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 5.59 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 1.93 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.30, což je 15.5% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 7 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 10 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.6 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 15,38 ha ha, což je 584,8% 785.6% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 70 Intenzita individuální rekreace: 0.85 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 1 (Hotely: 1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano 94

95 Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 8.0% Míra registrované nezaměstnanosti k : 5.3% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 15.9% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 4.9% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 1.07 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 1.59 ha, což je 148.6% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 130 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 380 Kč/m2 Dívčice Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Hřiště Knihovna Kulturní dům Pošta Crossing Dubenec - Koně - krytá hala a venkovní překážky Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Dívčice Počet částí obce: 5 Počet katastrálních území: 1 (Dívčice) Výměra obce: 1952 ha Počet obyvatel ( ): 548 Hustota obyvatel ( ): 28 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 566 Hustota obyvatel ( ): 29 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: Zliv Charakteristika V současné době má obec Dívčice 5 částí vlastní Dívčice a Dívčice nádraží, Česká Lhota, Zbudov, Dubenec, Novosedly, obec má celkem 566 obyvatel a Zbudov je vyhlášen za vesnickou památkovou zónu. Dívčice Leží mezi čtyřmi rybníky Blatec, Černá, Březovec, Nová na dnešní silnici II. třídy 122. Sídlo tvoří statky uspořádané ulicově ve třech shlucích (první a druhá paralelní, třetí tvořená usedlostmi) s jednou návsí s kapličkou. Lidová architektura, čp. 33 z roku Dívčice nádraží Ulicové zastavění rodinnými domky podél trati s umístěnou provozovnou v jihovýchodní části. Zde je umístěn obecní úřad. Jižně od rybníka Nová leží provozovna v jejímž sousedství byla 95

96 vybudována fotovoltaická elektrárna. Česká Lhota Ves se do roku 1903 jmenovala Prášivá Lhota. Leží mimo hlavní silniční tahy u rybníka Oblánov přes rybník naproti Novosedlům a má 55 obyvatel. Historicky založena podél kapkovité návsi na severu sídla zachovaná struktura se statky, na východě nová výstavba rodinného bydlení, na západě provozovna. Dubenec Dubenec leží v blízkosti železniční trati České Budějovice - Plzeň a na silnici z Dívčic do Vodňan s 95 obyvateli. Severozápadně se rozkládají rybníky Blatec, Svoletín a Hlinavka. Mají podobně jako ostatní vsi starou historii. Doložena zemanská tvrz a dvůr. V sídle významné zemědělské usedlosti se špýchárkem a kovárnou v hlubockém stylu se srdíčkovými průduchy. Novosedly Novosedly leží mezi rybníky Oblánov a Dolní. Vsí prochází silnice z Týna nad Vltavou a Dívčic na Netolice. Nedaleko je křižovatka se silnicí z Č. Budějovic na Písek. Novosedly mají výraznou trojúhelníkovou náves a ulicové zastavění statky. Na křižovatce je ubytovací hostinec "Nová hospoda". V současné době má ves 59 obyvatel. Zbudov Ves se připomíná již ve 13. století. Její poloha ve středu Blat jim dala jméno: Zbudovská blata. Na okraji vsi se rozkládá Zbudovský rybník. Ve vsi je několik staveb tzv. selského baroka. V současné době má Zbudov 111 obyvatel. Jádrem je čtvercová náves se statky po obvodu. Historická zástavba postupuje ke břehu Zbudovakého rybníka. V jižní a východní části obce nová výstavba a provozovny. Sídlo je památkovou zónou. Pomník J. Kubaty (V. Suchomel, 1904, profesor hořické školy). K pomníku vede značená cyklostezka, nachází se v blízkosti železniční zastávky Zbudov (zastávka byla zřízena počátkem 60. let min. století v souvislosti s výstavbou nedalekého závodu na úpravu uranových rud MAPE - Mydlovary). Obcí Dívčice procházejí cyklostezky č. 1080, 1083, 1084 a 1101, územím prochází značená turistická trasa KČT s východištěm na vlakovém nádraží. V Dívčicích je pošta, kulturní dům, restaurace, knihovna, hřiště. Zbudov - restaurace. V obci požární zbrojnice. Na území obce je umístěna solární elektrárna, která v době dokončení patří k nejvýkonnější ve střední a východní Evropě. Ročně má vyrobit zhruba 3200 MWh elektřiny, aktuální výkon elektrárny činí 2,85 megawattu. MAPE úpravna uradových rud MAPE Mydlovary (zkratka slov MAgnezium PErchlorát) je bývalá chemická úpravna uranové rudy, která se rozkládá mezi obcemi Mydlovary, Zahájí, Olešník, Nákří a Dívčice, poblíž města Zliv, cca 20 km od jaderné elektrárny Temelín, Českých Budějovic a Vodňan. Součástí areálu je 286 ha uranových odkališť, která představují jednu z nejzávažnějších ekologických zátěží v celé České republice. Založení a provoz zpracovny uranových rud MAPE Uranová ruda se v Mydlovarech ani v jejich okolí nikdy netěžila, byla přivážena nákladními vlaky z různých dolů Československa i ze zemí bývalé RVHP. Rudy s vyšším obsahem uhličitanů (původem z dolů v Rožné nebo Příbrami) byly louženy hydrogenuhličitanem sodným (alkalická linka), rudy se sníženým obsahem karbonátů (Zadní Chodov) kyselinou sírovou (kyselá linka). Po zahájení těžby na ložisku Hamr v severních Čechách se kyselá linka ještě dělila na normální a tvrdou, kde loužení probíhalo za vysokých koncentrací kyseliny (560g 94% kyseliny sírové na 1 litr louženého materiálu). Úpravna byla projektována na kapacitu tun přepracované rudy ročně. Zkušební provoz byl zahájen v říjnu 1962, projektovaného výkonu bylo dosaženo v následujícím roce. Zpracovatelská kapacita dosáhla maxima v letech , kdy bylo upravováno přes tun rudy ročně. V úpravně MAPE byly postupně vyvinuty a realizovány technologie pro zpracování materiálu ze všech československých ložisek uranové rudy. Ukládání kalů V průběhu provozu úpravny MAPE bylo u Mydlovar zpracováno přibližně 16,7 miliónů tun uranové rudy. Následkem toho vzniklo několik odkališť o celkové rozloze téměř 300 ha, ve kterých je uloženo kolem tun kalů (objem kalů m3, objem vázané vody m3). Odkalová pole vznikla převážně v prostorách po těžbě lignitu. Znečištěné zbytky z výrobního procesu byly bez další úpravy umístěny do odkališť, jejichž dno nebylo dostatečně zajištěno proti prosakování do podloží. 96

97 Ekologická rizika Hlavními znečišťujícími látkami jsou těžké kovy a radioaktivní látky. V současné době existuje pod celou oblastí rozsáhlé pole kontaminovaných podzemních vod. Nebezpečí pro životní prostředí představují zejména znečištěné podzemní vody, které svým přirozeným pohybem transportují kontaminující látky mezi obce Mydlovary a Zahájí. Druhým závažným rizikem je radioaktivní prach, který vítr přemísťuje do dalekého okolí. Přes provedené sanace a vysoké investice do zajištění oblasti, odkaliště a bývalá zpracovna dodnes představují mimořádnou zátěž pro životní prostředí. Na problém upozorňují některé nevládní organizace, mj. Jihočeské matky. V současné době dochází k tzv. sanaci lagun u Mydlovar, ke kterým se používají i popílky ze spaloven odpadů, které obsahují vysoké koncentrace řady toxických chemikálií např. dioxinů. Podle odhadů občanského sdružení Arnika končí ve firmě Quail provádějící sanaci až čtvrtina všech popílků, které jsou vyprodukovány spalovnami v České republice. Historie Dívčicko představuje rozhodující část rozlohy tzv. Zbudovských blat. V dávné minulosti se jednalo o močálovitá území na rozhraní kmenových zájmů starých Doudlebů a Netoliců a patřila dlouho českým knížatům a králům. Blata po osídlení v 11. století byla postupně hospodářsky kultivována na pastviny, pole a rybníky. Zakladateli tzv. dívčického panství byl od konce 14. století rozvětvený rod pánů ze Sudoměře, který se zasloužil o vybudování 2 tvrzí, hospodářského dvora, pivovaru a nových chovných rybníků. V roce 1581 vyvrcholil spor mezi blatskými poddanskými vesnicemi a hlubockým pánem (Adam z Hradce) v královská privilegia, která jim panstvo upíralo a vyhodnotilo jej jako vzpouru. Hlubocký pán nechal několik sedláků, především zbudovského rychtáře Jakuba Kubatu, popravit pro výstrahu na Blatech poblíž Zbudova stětím. Tato událost se za staletí stala legendou a v rámci vlasteneckých akcí byl v roce 1904 vybudován svépomocně Kubatovi velký pomník poblíž obce. Při jeho odhalení se konal velký tábor lidu ( účastníků) za účasti předních českých literátů. Řada spolků (osvětových, kulturních) na Blatech nesla jméno Kubata a dodnes se hraje píseň o popraveném rychtáři. Od poloviny 16. století připadly Dívčice pod hlubocké panství. Od roku 1661 vlastnil Hlubokou rod Schwarzenbergů. Osudy ostatních vsí byly prakticky souběžné. V těsném sousedství Dívčic je řada rybníků (Blatec, Březovec, Nová, Černá). Vodní plochy na blatech jsou vyhledávanými hnízdišti vodního ptactva. Pamětihodnosti Vesnická památková zóna Zbudov, Lidová architektura, Tvrz pod hrází rybníka Březovce, Kaple sv. Jana Nepomuckého v České Lhotě i Dívčicích vsi Kubatův pomník, Trojdomek Česká Lhota 97

98 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne ano Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: Chemická úpravna Mydlovary Odkaliště: ano 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne ano Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom(jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ano Název vesnické památkové zóny: Vesnická památková zóna Zbudov 98

99 (Dívčice - záměr na vyhlášení) Nemovité kulturní památky: ano (Česká Lhota: venkovské usedlosti_ Zbudov: venkovské usedlosti; venkovská usedlost Kubatův; pomník_) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1952 ha Zemědělská půda celkem: ha, což je 65.4% z celkové výměry obce Orná půda: ha, což je 66.7% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 24 ha, což je 1.9% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 401 ha, což je 31.4% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 51 ha, což je 2.6% z celkové výměry obce Vodní plochy: ha, což je 18.8% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: ha, což je 2.0% z celkové výměry obce Ostatní plochy ha, což je 10.5% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 13.2% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano (špatný, nedostatečný stav, není ČOV Zdroj: OÚ Dívčice 10/2012) Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 540 Počet obyvatel (SLDB 2001): 501, změna k roku 1991: pokles 7.2% Počet obyvatel (2002): 520 Počet obyvatel (2003): 540 Počet obyvatel (2004): 552 Počet obyvatel (2005): 562 Počet obyvatel (2006): 579 Počet obyvatel (2007): 596, změna k roku 1991: nárůst 10.4%, změna k roku 2001: nárůst 19.0%, změna k roku 2006: nárůst 2.9% Počet obyvatel ( ): 566, změna k roku 2007: pokles 5.0% Počet obyvatel ( ): 548, změna k roku 2009: pokles 3.2% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 15.6% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 14.2% Děti do věku 14 let (2007): 17.1%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 20.7% Děti do věku 14 let ( ): 15.4% Podíl obyvatel v věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.1% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 18.2% 99

100 Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 15.4%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 15.2% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 16.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 199 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 195 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 189 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001):172 Bytová výstavba v roce 2011: 1 Nové byty postavené v letech : 6 Odpad počtu bytů v letech : 4 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 1.71 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 4.64, což je 33.1% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 8 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 17 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 25 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 4.0 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 13,22 ha ha, což je 842,6% 271.5% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 118 Intenzita individuální rekreace: 0.60 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 1 (Penziony: 1) ubytování Zbudov blíže neurčeno (Zdroj: OÚ Dívčice 10/2012) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ano Index rekreačního a turistického potenciálu: 5 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 5.6% Míra registrované nezaměstnanosti k : 6.8% 100

101 Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 21.1% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 1.6% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 9.88 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 7.00 ha, což je 70.9% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 110 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 320 Kč/m2 Dobrá Voda u Českých Budějovic Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Hřbitov Obchod-potraviny Základní škola a mateřská škola Hřiště Pošta Hostinec Hotel Moštárna Knihovna Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Dobrá Voda u Českých Budějovic Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Dobrá Voda u Českých Budějovic) Výměra obce: ha Počet obyvatel ( ): 2536 Hustota obyvatel ( ): 1636 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 2469 Hustota obyvatel ( ): 1603 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Leží několik málo kilometrů na východ od jihočeské metropole a vytváří výraznou urbanistickou a duchovní dominantu ORP. Obec Dobrá Voda, s charakterem městyse a s vlastní vybaveností se nachází pod výraznou krajinnou hranou. Sám název Dobrá Voda říká, že historie tohoto původně poutního místa se odvíjí od pramene léčivé vody, spojené s lázněmi, která sice pozbyla před několika desetiletími svých léčivých účinků, ale dodnes stále vyvěrá. Urbanistická struktura je dnes prorostlá s městem České Budějovice. Nejvýraznější je akropole s kostelem, která je do svého okolí pečlivě vkomponovaná. Byla vytvořena nejvýznamnějším architektem českého baroka Kiliánem Ignácem Dietzenhoferem v letech , vyzdobená freskami Václava Vavřince Reinera. V obci jsou hřiště, obchody, ubytovací zařízení, domov důchodců, základní škola, mateřská škola, pošta, moštárna, knihovna. Historie Počátky založení obce Dobré Vody spadají do 1. poloviny 16. století, kdy se zde těžilo stříbro a křemen (z něj se vyrábělo ryzí zlato). Útlum těžby nastal v roce 1618 a k definitivnímu uzavření dolu došlo na počátku 1. světové války. Rudné bohatství mělo vliv na jakost a složení podzemních vod, které vytékaly z okolních skal. Lidová zkušenost poznala její léčivé účinky v sirnato železitém složení 101

102 a voda se používala k léčení slabých a ochromených údů. Místo Dobrá Voda je úzce spjato s osobností městského notáře Jana Karménského z Ebenfeldu, rozeného v Krakově, budějovického purkmistra. Po příchodu do Českých Budějovic roku 1618 se oženil s bohatou vdovou Dorotou Panklovou. Tato žena trpěla jakousi nemocí a podařilo se jí odstranit ji díky těmto léčivým pramenům. Podle jiného podání to byla sama Panna Marie, která se ve snu jevila nemocné ženě, aby jí ukázala zdroj léčivé vody. Posléze její blahodárné účinky poznal i sám pan Karménský. V latinsky psaném záznamu prvního dobrovodského kaplana P. Adalberta Hasmanna je citován dnes již nezvěstný starý rukopis ("Ex antiquo manuscripto exarato"). "Manželé se radili ve zbožném zanícení, jak by měli vyjádřit svůj dík za přijatou milost Bohu a shodli se v tom, že ke cti a chvále Spasitele a jeho Bolestné Matky dají vystavět kostelík nad pramenem, aby lidé mohli jít nahoru do kostela a zde Bohu a Bolestné Matce poděkovat". Budějovický magistrát poskytnul pozemek ke stavbě a pražský arcibiskup Arnošt Albrecht z Harrachu udělil souhlas k založení a vysvěcení kostelíka. Téhož roku, , se konalo položení základního kamene Ondřejem Pachmanem, opatem ze Zlaté Koruny. Položení základního kamene připomíná mosazná tabulka, nacházející se v současném kostele. Dobrá Voda se svojí nepravidelnou uliční sítí vznikala pozvolna a živelně teprve v průběhu posledních staletí. Ještě ve středověku se v místech nynější Dobré Vody nerozkládalo žádné osídlení, jen polnosti v zázemí okolních vesnic Suchého Vrbného, Hlinska a Pohůrky. První proměnu a usedlíky přineslo dolování stříbra ve druhé polovině 16. a počátkem 17. století. Roku 1555 zde byla zaražena štola Svatý Václav, následovala díla Dům rakouský (později přejmenované na Svatá Anna) a Svatý Šebestián. Výtěžek však trvale nenaplňoval očekávání, až dolování nakonec roku 1635 nadlouho ustalo. Zatím se do okolí šířila povědomost o léčivých účincích vody ze zdejšího minerálního pramene. Když tato v roce 1629 ulevila od nemoci také Dorotě Karmenské, manželce českobudějovického purkmistra Jana Karmenského z Ebenfeldu, nechali vděční manželé v letech 1630 až 1632 při prameni postavit kostelík, zasvěcený Panně Marii Bolestné. V letech 1677 až 1678 zde také město zřídilo nevelké lázně, které, roku 1720 rozšířené, po následujích sto let provozovalo, než je roku 1779 odkoupil soukromník Antonín Graf. Původní kostelík zanedlouho svou kapacitou nepostačoval hojným procesím poutníků, když nadto klenba začala praskat a hrozit zřícením, přikročilo město České Budějovice ke stavbě kostela nového, k čemuž byli zjednáni přední tuzemští architekti a výtvarníci. Hlavní část stavby proběhla v letech 1733 až 1735; ke slavnostnímu vysvěcení, spojenému s přenesením uctívaného mariánského obrazu ze starší svatyně, došlo roku Původní kostelík byl roku 1809 odprodán a přeměněn na byty (nynější čp. 5). Mezitím kolem lázní a poutního kostela zvolna přibývalo domů a vznikající osada začala být označována U dobré vody či Dobrá voda (v podobě Dobrawoda je název doložen k roku 1720). Na sklonku 60. let 18. století zde znovu ožilo dobývání stříbra a zlata, zpočátku iniciativou soukromých těžařstev. Byly obnoveny práce na dílech Šebestián (přejmenovaném na Barboru), Václav a Anna, nově zaraženy štoly Mauricius a Ondřej. V roce 1778 získal většinový podíl na těžbě stát, což přineslo lepší technické vybavení, vznikl též další důl Leopold a na Dobrou Vodu v roce 1784 přesídlil horní úřad z Rudolfova. Dlouhodobě však byla těžba opět ztrátová (výnos nedosahoval ani 2/3 vynaložených nákladů), a tak byly s rokem 1809 veškeré práce v dolech zastaveny. Pokusy o obnovení těžby drahých kovů do třetice byly v menším rozsahu činěny ještě od roku 1893, vedly ale též ke krachu. Počátkem 19. století už byla Dobrá Voda vesnicí s několika desítkami domů a vlastní duchovní správou (1777 při kostele usídlen kaplan, 1786 zřízena lokálie, 1858 povýšena na farnost). Po zrušení poddanství ke královskému městu České Budějovice se roku 1850 Dobrá Voda stala součástí obce Mladé, od níž se pak osamostatnila po roce Význam vsi, coby střediska lázeňství postupem času upadal, Dobrá Voda se však stala oblíbeným výletním místem pro českobudějovické měšťany, někteří zámožnější si ve zdejším příjemném prostředí počátkem 20. století nechali postavit vily. Obec, v 19. věku ještě převážně německá, se na přelomu století přílivem nových obyvatel rychle počešťovala; při sčítání roku 1910 tak představovali Češi 2/3 obyvatel, v roce 1930 přes 9/10. S počátkem roku 1952 byla Dobrá Voda připojena k městu České Budějovice, samostatnou obcí se znovu stala dne 24. listopadu

103 Pamětihodnosti Kaplička nad pramenem v nynější podobě z roku 1830 Štola sv. Barbory, Farní kostel Panny Marie Bolestné, vrcholně barokní stavba z let 1733 až 1735 dle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera s freskovou výzdobou od Václava Vavřince Reinera. K farnosti příslušejí kromě Dobré Vody jěště osada Na samotách obce Dubičné, dále pak Hlinsko, Kaliště, Stará Pohůrka, Srubec a Třebotovice. Stará fara, barokní z poslední čtvrtiny 18. století, Nová fara, secesní, z roku 1911 Křížová cesta s Božím hrobem, vede okolím kostela. Zřízena 1837 až 1839, obnovena 1880, nejnověji 1996 s moderně pojatými obrazy od Renaty Štolbové Stará škola, přízemní budova z roku 1789 naproti prameni. Do roku 1945 zde sídlila německá škola, dnes penzion U Mariánského Pramene Pomník padlým v 1. světové válce z roku 1920 od místního sochaře Edwina Schopenhauera Pomník obětem nacismu z roku 1946 socha M.J. Husa v zahradě obecního úřadu (Autor: Miroslav Švihla) Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ano Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Dobrovodský potok Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ano Výpis vodních toků: Dobrovodský potok Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) 103

104 Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom(jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Skupina 2 dubů - Dobrá Voda u Č. Budějovic; Soliterní exemplář dubu letního, Dobrá Voda u Českých Budějovic Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Dobrá Voda u Českých Budějovic: jiná správní stavba báňský úřad rudolf; fara; kapličky křížové cesty; zast. č. X; kaplička nad pramenem; kaplička sv. Barbory; stará fara; kaple Božího hrobu) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: ha Zemědělská půda celkem: 91 ha, což je 59.0% z celkové výměry obce Orná půda: 30 ha, což je 32.7% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 49 ha, což je 53.9% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 1 ha, což je 1.1% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 12 ha, což je 13.1% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 14 ha, což je 8.8% z celkové výměry obce Vodní plochy: 2 ha, což je 1.3% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 17 ha, což je 11.0% z celkové výměry obce Ostatní plochy 31 ha, což je 20.1% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 31.3% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: 104

105 Vodovod: ano Kanalizace: ano (přibyla čerpací stanice) Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 2251 Počet obyvatel (SLDB 2001): 2373, změna k roku 1991: nárůst 5.4% Počet obyvatel (2002): 2343 Počet obyvatel (2003): 2317 Počet obyvatel (2004): 2309 Počet obyvatel (2005): 2326 Počet obyvatel (2006): 2341 Počet obyvatel (2007): 2369, změna k roku 1991: nárůst 5.2%, změna k roku 2001: pokles 0.2%, změna k roku 2006: nárůst 1.2% Počet obyvatel ( ): 2469, změna k roku 2007: nárůst 4.2% Počet obyvatel ( ): 2536, změna k roku 2009: nárůst 2.7% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 16.8% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 14.2% Děti do věku 14 let (2007): 12.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 11.7% Děti do věku 14 let ( ): 13.5% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.6% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 21.3% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 20.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 5.7% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 19.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 20.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 655 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 721 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 698 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 585 Nové byty postavené v letech : 62 Nové byty postavené v letech : 82 bytů v 5 bytových domech (Zdroj: OÚ Dobrá Voda u Českých Budějovic) Bytová výstavba v roce 2011: 6 Odpad počtu bytů v letech : 15 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 3.73 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 2.46 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 3.41, což je 138.6% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 32 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 65 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 97 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 15.5 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 9,80 ha 7.59 ha, což je 180,4% 48.9% odhadované 105

106 potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 83 Intenzita individuální rekreace: 0.11 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 4 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 4.4% Míra registrované nezaměstnanosti k : 5.3% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 1.0% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 13.5% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.00 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch (Pozn: vzhledem ke vzdálenosti 6 km od centra Českých Budějovic s tím ale není problém) Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 170 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 520 Kč/m2 (Pozn: dle údajů obce až 1000 Kč/m2) Doubravice Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Obchod Restaurace Hřiště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Doubravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Doubravice u Nedabyle) Výměra obce: 182 ha Počet obyvatel ( ): 289 Hustota obyvatel ( ): 159 obyv/km2 Počet obyvatel ( ):

107 Hustota obyvatel ( ): 162 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec rozkládající se kolem malé trojúhelníkové návsi. Umístění s výhledy do údolí řeky Vltavy, vějířovitě umístěná kolem historické cesty. Hlavní silnice II. třídy vede obchvatem mimo obec. V obci zámek. Na severu administrativního území památný strom. Střed obce tvoří historická zástavba především zemědělských usedlostí. Na severozápadě se obec rozrůstá směrem k Českým Budějovicům a vzniká nová výstavba. Nová výstavba rodinných domků je citlivě rovnoměrně koncipována do proluk a okrajových částí obce. Obec má dobré napojení na České Budějovice - silnicí II/156. Jzdí sem MHD z Českých Budějovic. Do obce nejezdí MHD. Obec má knihovnu, hřiště a restauraci, požární zbrojnice. Historie Nálezy keramiky v prostoru mezi silnicí a železniční tratí západně od obce dokládají osídlení doubravického katastru již v době bronzové a halštatské. Nejstarší zpráva o vsi Doubravici je z r.1351, i když již roku 1267,tedy o více než 80 let dříve, se v pramenech vyskytuje Sudimír z Doubravice. Dále se objevují vladykové Trojan (1357) a Drslav z Doubravice (1379). Kdo z nich byl zakladatelem původní tvrze, není známo. Známo není ani kdy se Doubravice dostala do rožmberského majetku a tím patřila k třeboňskému panství. Vilém z Rožmberka daroval Doubravici v r za věrné služby svému úředníku Mikuláši Humpolcovi z Tuchoraze, po jehož smrti v r držela ves jeho dcera Kateřina z Tuchoraze, provdaná za Bedřicha Šeflingara z Rysdorfu. V r.1591 ji prodala zpátky Vilémovi z Rožmberka. Ten ji dále prodal Lidmile z Hřebene, po jejíž smrti dědictvím přešla na jejího manžela, rožmberského úředníka Bedřicha Froksteina z Načeslavic. Jeho vlastnictví Doubravice je doloženo ještě v r Od dalšího majitele, Jana Řepického ze Sudoměře, koupil Doubravici Baltazar de Marradas, ale již r.1631 ji prodal rytmistru Janu Salazarovi de Montalban. Od r patřila Doubravice převážně českobudějovickým měšťanům. Prvním majitelem byl Emanuel Fritschko von Fürstenmühl, cís. solní úředník a radní Č. Budějovic, po jeho smrti zdědila tvrz jeho dcera Marie Alžběta, provdaná za Johanna Putschögela. Patrně koncem 17.století byl v Doubravici vystavěn raně barokní zámek největší dominanta obce. Nynější podoba pochází z let 1767 až 1768, kdy byl zámeček po požáru obnovován. Dále pak lidové usedlosti ze druhé poloviny 19. století, zejména čp. 1, 2, 13 a 19 a pomník padlým v 1. světové válce z roku 1924, na návsi před zámkem. Pamětihodnosti Zámek, Kaplička, Pomník padlým Křížky a boží muka, Lidové usedlosti ze druhé poloviny 19. století, zejména čp. 1, 2, 13 a

108 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ano Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivoých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom(jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Stromořadí podél staré silnice Nedabyle - Doubrav Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Doubravice: zámek; výklenková kaplička, výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého) Národní kulturní památky: ne 108

109 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 182 ha Zemědělská půda celkem: 127 ha, což je 69.8% z celkové výměry obce Orná půda: 63 ha, což je 49.6% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 9 ha, což je 7.1% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 55 ha, což je 43.5% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 28 ha, což je 15.3% z celkové výměry obce Vodní plochy: 0 3 ha, což je 1.9% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 4 ha, což je 2.2% z celkové výměry obce Ostatní plochy 20 ha, což je 11.0% z celkové výměry obce Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 174 Počet obyvatel (SLDB 2001): 187, změna k roku 1991: nárůst 7.5% Počet obyvatel (2002): 206 Počet obyvatel (2003): 204 Počet obyvatel (2004): 217 Počet obyvatel (2005): 246 Počet obyvatel (2006): 268 Počet obyvatel (2007): 292, změna k roku 1991: nárůst 67.8%, změna k roku 2001: nárůst 56.1%, změna k roku 2006: nárůst 9.0% Počet obyvatel ( ): 295, změna k roku 2007: nárůst 1.0% Počet obyvatel ( ): 289, změna k roku 2009: pokles 2.0% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 20.7% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 18.2% Děti do věku 14 let (2007): 15.4%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 15.3% Děti do věku 14 let ( ): 15.6% Podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.0% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 9.6% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 9.6%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 0.3% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 11.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 13.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011):

110 8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 62 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 61 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 61 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 54 Nové byty postavené v letech : 26 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 0.87 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.04, což je 4.6% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 4 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 7 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 11 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.8 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 15,94 ha ha, což je 467,6% % odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 23 Intenzita individuální rekreace: 0.27 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 5 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 8.2% Míra registrované nezaměstnanosti k : 3.1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 3.1% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 11.1% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.35 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 2.39 ha, což je 682.9% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): 110

111 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 150 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 450 Kč/m2 Doudleby Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Mateřská škola a základní škola Hostinec Kulturní dům Obchod Sportovní areál, hotel Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Doudleby Počet částí obce: 2 (Doudleby, Straňany) Počet katastrálních území: 1 (Doudleby) Výměra obce: 586 ha Počet obyvatel ( ): 426 Hustota obyvatel ( ): 73 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 397 Hustota obyvatel ( : 68 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Doudleby jsou symbolickým střediskem Doudlebska, etnografické oblasti s nejjižnějším českým nářečím. V obci působí Národopisný soubor Doudleban (založen 1943), provozuje se zde řada barvitých folklórních tradic a slavností, zejm. Doudlebský masopust, velikonoční řehtání či Doudlebské dožínky. Obec rozkládající se na ostrohu a podél řeky Malše, tvořená Doudleby a Straňany. Doudleby jsou limitovány historicky řekou a hradištěm, strukturu obce tvoří statky a usedlosti. Na návsi obecní úřad, struktura obce historicky zajímavá, zejména vazba hradiště, hřbitova a kostela. Straňany jsou tvořeny hlavním polygonem uliční sítě, jež je v severní části tvořen statky a usedlostmi. V jihovýchodní části Straňan je zemědělská provozovna. V obci probíhá výstavba rodinného bydlení a chat podél vodního toku Malše. Dojížďka do Českých Budějovic. Občanská vybavenost na relativně malou obec je bohatá : ZŠ 1-5.třída, mateřská škola, kulturní dům s pohostinstvím, hasičská zbrojnice, knihovna, obchod, kostel sv. Vincence, hřbitov sportovní areál, hotel Klor. Obec leží na silnici III. třídy Obec postižena povodněmi v roce Obcí prochází cyklostezka 1018 (pokračuje jako naučná Řemeslo na řece) a značená turistická cesta (ČKT) podél Malše a dále Stropnice. Historie Název obce pochází od slovanského kmene Doudlebů či Dudlebů, který měl přijít na území Čech někdy v pátém až šestém století našeho letopočtu společně s ostatními slovanskými kmeny. Kmen Doudlebů je stejně záhadný jako jeho samotný název. První řádky o Doudlebech pocházejí z pera arabského historika a cestovatele Al Más-udího (956) ve tvaru Dúlába. Stejnojmenná lidská společenstva žila také v Korutanech, Panonii a na ukrajinské Volyni. Lid, který vystřídal ustupující Kelty na germánsko-slovanském pomezí, má dodnes nejasné kořeny. Buď se jedná o složený tvar ze slovanského duda píšťala a liabas tenký, tedy člověk tenký, hubený jako píšťala. Druhá verze nabízí složeninu západogermánského Deudo lid, kmen, území a laifts zbytek, pozůstalost, což by znamenalo zděděné území. I když většina názorů zastává slovanský původ názvu Doudlebů, jeví se jako přijatelnější původ jména z germánštiny, neboť zdejší kraj zdědili po keltské civilizaci. 111

112 V pátém až šestém století se z oblasti při ruských řekách Styru a Bugu vydali Doudlebové na pochod Evropou, tlačeni výbojným a kočovným kmenem Avarů. Téměř v pustém území si na ostrohu řeky Malše založili opevněné hradiště. Všechny archeologické nálezy z Doudleb ovšem pocházejí až z 10. století. Hradiště První písemná zmínka o existenci Doudleb se váže k roku 981 a pochází od nejstaršího českého kronikáře Kosmy, který ovšem svou kroniku sepsal na začátku 12. století. Kosmas se zmiňuje o smrti mocného knížete Slavníka (otce sv. Vojtěcha) a za meze na jižní straně jeho panství pokládá Chýnov, Doudleby a Netolice. Kronikář všechna tři uvedená místa nazývá latinským výrazem města, což v tehdejším významu znamenalo opevněná místa, protože města na našem území tehdy ještě neexistovala. Většina současných historiků se přiklání k názoru, že slavníkovské území nebylo tak rozsáhlé, jak popisuje Kosmas, ale že hradiště, které v Doudlebech v 10. století stálo, patřilo od počátku českým knížatům z rodu Přemyslovců a sídlili zde přemyslovští správci. Podle archeologických výzkumů bylo hradiště dřevěná stavba, rozměrů asi 60 x 200 metrů. Rozkládalo se na lichoběžníkovitém vršku, na území dnešního kostela, fary, části hřbitova a farního pozemku. Z východní strany chránily hradiště dva pásy příčných hradeb. Za vnějším východním valem, jehož pozůstatky jsou stále patrné, následovalo lichoběžníkovité předhradí. Ze strany západní chránily hrad tři valy a prostor mezi nimi bývá označován jako podhradí. Z jihu a severu obtékala hradiště řeka Malše a přístup k hradu bránily strmé stráně. Přes řeku Malši byly dva brody. Jeden v místě dnešního mostu, druhý v protějším záhybu řeky. Bedřich Dubský odhalil v roce 1940 pozůstatky zahloubeného obydlí v prostoru za nynější hřbitovní kostnicí. Nálezy esovitých náušnic při archeologickém výzkumu z devadesátých let 20. století u základů jižní zdi kostelní budovy svědčí o existenci raně středověkého pohřebiště. V nejstarších dobách vedla přes Doudleby do Rakouska obchodní stezka, která se nazývala freistadtská (cáhlovská), po níž se dováželo i vyváželo nejrůznější zboží. Jiná stezka vitorazská, spojovala Doudlebsko s Vitorazskem, krajem na pomezí Čech a Rakouska. Doudleby byly od 10. století střediskem kraje, tedy i sídlem tehdejšího státního úředníka. První dochovaná písemná zpráva o jeho existenci pochází až z roku Připomíná přemyslovského správce Kochana z Doudleb, který se stal svědkem obdarování kláštera v Plasích knížetem Soběslavem. O čtyři roky později, roku 1179, je zmiňován Pillunga, který byl přítomen v Chebu, když kníže Bedřich ohraničoval českou zemi proti Bavorům a Rakousům. Se stejným Pillungou se lze setkat ještě v roce V roce 1268 stvrzuje Přemysl Otakar II. vyšehradskému proboštovi Petrovi starobylé výsady a daruje mu mimo jiné soudní pokuty v krajích Prácheň, Bozen, Pecka a Doudleby. Ale to je poslední zmínka o Doudlebech jako správním středisku okolního kraje. Se založením blízkého města Českých Budějovic upadla rychle sláva Doudleb tak, že ani ne třicet let po vydání této listiny se již nacházely v soukromém držení. Ujal se jich po jižních Čechách rod mohutně rozvětvený rod Doudlebských z Doudleb, původně z Cipína. Rod Doudlebských z Doudleb Rodným sídlem tohoto rodu byla nepatrná vesnice poblíž Krumlova na území fary Slavkov. Zakladatelem rodu byl Čeněk, který se do roku 1291 psal výhradně z Cipína, od té doby buď z Cipína nebo z Doudleb. Byl rytířem a jako takový stál věrně ve službách Rožmberků. Jeho manželka se jmenovala Česlava a dala mu několik synů. Rod se tak postupně rozvětvoval po okolí. Pozoruhodným členem rodu byl Petr Svatomír, který užíval predikát z Hůrky a býval ve službách krále Václava IV. Proto byl často od krále i od Pražanů nazývám panošem královským. Prameny se o něm zmiňují v roce 1400, kdy byl přičiněním krále Václava smířen se svým sousedem Jindřichem z 112

113 Rožmberka. Roku 1410 vlastnil dům v Praze. Doudleby dostal pod svou správu v roce 1423, společně s Hůrkou a Strážkovicemi. Brzy poté bezdětný zemřel. Poslední a snad i nejvýznamnější osobou z rodu Doudlebských, které obec patřila, byl Petr Doudlebský z Doudleb. Proslavil se mimo jiné i skrze své skrblictví. Protože byl při penězích, půjčoval šlechticům a rozmnožoval svůj majetek. Jako statečný bojovník se účastnil v roce 1533 bojů proti Turkům, což mu vyneslo žold 43 kop 12 grošů míšeňských. I on věrně sloužil pánům z Růže, stal se hejtmanem a později dokonce regentem všech rožmberských statků. Zemřel v Českém Krumlově roku Místem jeho posledního odpočinku je podle zachovaného náhrobku pravděpodobně kostel ve Střížově. Protože byl svobodný, odkázal polovinu svého majetku pánům Vilémovi a Petru Vokovi, druhou polovinu svým strýcům Divišovi a Frydrichovi. Doudleby ale nepatřily Petrovi až do jeho smrti. Již v roce 1522 prodal svoji část vsi a ves Straňany Václavu Metelskému z Feldorfu. Petr Doudlebský nebyl posledním členem rodu, poslední potomci žili na Táborsku a Sedlčansku (Nadějkov, Chyška, Petrovice) a vymřeli v 19. století. Doudlebští z Doudleb nosili ve znaku poprsí muže tasícího meč, později i poprsí muže s kápí na hlavě, případně někdy jen hlavu. Erb tohoto rytířského rodu je od devadesátých letech 20. století používán jako znak obce Doudleby. Daublebští ze Sternecku Prvním spolehlivě doloženým členem toho rodu byl Jiřík, uváděný s příjmením Doudlebský či Ziegler, který zemřel v roce 1591 v Českých Budějovicích. Jeho předkové měli pocházet z Doudleb, případný příbuzenský poměr k rodu Doudlebských z Doudleb se však nepodařilo doložit. Příjmení Doudlebský se postupně zkomolilo na Daublebský a ani potomci od tohoto příjmení neustoupili. Jiříkův syn Kašpar Doudlebský přešel do stavu měšťanského a stal se primasem v Českých Budějovicích. Za svou věrnost císaři během stavovského povstání byl v roce 1620 obdařen erbem a právem psát se ze Sternecku. Příslušníci této významné patricijské rodiny zastávali v letech přední městské úřady a vícekrát zasáhli do dějin města. V 18. století se rod rozdělil na českobudějovickou, pražskou, moravskou a korutanskou větev. Potomci českobudějovické větve žijí dodnes v Českých Budějovicích. Nejznámějším příslušníkem rodu byl Maxmilián z korutanské větve, hrdina bitvy u Visu z roku 1866 který se stal v roce 1883 vrchním velitelem rakousko-uherského námořnictva. Jeho přímým potomkem je i bývalý rakouský velvyslanec v České republice Klas Daublebsky. Ten se mimo jiné zúčastnil slavnostního otevření opraveného Čapkova mostu v naší obci v roce Petr Doudlebský prodal roku 1522 svou část Doudleb a Straňany Václavu Metelskému z Feldorfu. Od toho ji v roce 1544 koupila obec České Budějovice pro kostel sv. Mikuláše, sv. Prokopa a sv. Václava. Druhá část přešla z majetku Doudlebských na rod Slavkovských ze Šonova, z nichž paní Florentina provdaná Voračická prodala v roce 1574 Doudleby paní Elišce Kořenské, roz. z Dlouhé Vsi. Ta je prodala hned následující rok panu Vilému z Rožmberka. Obchod smluvil Jakub Krčín z Jelčan a Jetřich Slatiňanský ze Slatiňan. Tak připadla jedna část Doudleb k Třeboni a druhá k Českým Budějovicím. Po smrti posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611 zdědil Třeboňské panství Jan Jiří ze Švamberka. V roce 1621 byl majetek Švamberkům zkonfiskován a panství se ujal císař Ferdinand II. V roce 1660 jej koupil Jan Adolf hrabě ze Schwarzenberku a polovina Doudleb se tak dostala do držení tohoto významného rodu. Obyvatelé Doudleb se dělili na poddané Českých Budějovic a poddané Třeboně. Toto rozdělení trvalo až do zrušení poddanství v roce Schwarzenberkové byli také patrony místního kostela až do roku Za finanční podpory knížete Adama Františka ze Schwarzenberku se v letech podařilo realizovat barokní přestavbu kostela a postavit novou věž. V roce 1848 byla zrušeno poddanství a robota. O dva roky později byly po celém království zrušeny rychty a zřízeny obecní úřady. V jejich čele už nestál rychtář a konšelé, ale starosta a zastupitelé neboli výboři. Naše původně dvě obce - Doudleby a Straňany se tak v roce 1850 spojily pod jeden obecní úřad. Obec tehdy užívala na razítku název Obec Doudlebská a Straňanská. Starosta však nebyl jeden, ale hned tři. Jeden pro Doudleby (místní, později zvaný osadní starosta Doudleb), druhý pro Straňany a třetí nejdůležitější starosta obce Doudleb a Straňan. Prvním obecním starostou se v roce 1848 stal dosavadní rychtář Vít Menšík ze Straňan. Straňany Straňany, které odděluje od Doudleb řeka Malše, byly původně samostatnou obcí. První písemná zmínka o nich je z období vlády císaře Karla IV. Na staré listině o obdarování kostela v Doudlebech z roku 1360 je totiž jako svědek uveden Buňata, rychtář ze Straňan. Název obce vznikl nepochybně ze slova stráně, neboť ty se rozkládají všude kolem Doudleb a Straňan. V roce 1653 žilo ve Straňanech 16 hospodářů, z toho deset sedláků a šest menších chalupníků. Tito 113

114 poddaní byli až do roku 1848 rozděleni mezi tři vrchnosti panství Třeboň, město České Budějovice a klášter v Českém Krumlově. Narozdíl od Doudleb zde hospodařili sedláci s větší pozemkovou výměrou. Po staletí tu pracoval kovář a obecní pastýř, který místním rolníkům pásl dobytek na obecních pozemcích. Význam straňanských rolníků potvrzuje i skutečnost, že z devatenácti starostů, kteří se vystřídali během let v čele společné obce, bylo šestnáct ze Straňan a jen tři z Doudleb. Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 a vzniku nových zákonů o správě obcí se státním orgánům se už nelíbil dvouslovný název obce Doudleby-Straňany, a proto se od té doby naše obec nazývá pouze Doudleby. Ve Straňanech se z původní architektury zachovala jedna řada domů s branami a jednoduchými štíty. Doudleby nebyly v nejstarší době jen centrem okolního kraje, ale také střediskem náboženského života pro daleké okolí. Rozlehlá pražská arcidiecéze se dělila na několik arcijáhenství, z nichž největší bylo arcijáhenství bechyňské, které zabíralo téměř celou dnešní českobudějovickou diecézi. Arcijáhenství bechyňské se dělilo v děkanství: bechyňské, chýnovské, doudlebské, prácheňské a vltavské. Děkanství bylo nazváno podle významného místa v okolí, ovšem děkan nemusel vždy v tom místě sídlit. Doudleby se připomínají jako sídlo děkanátu již v roce Na počátku století je děkanem plebán z Hořic, posléze plebán ve Velešíně. Od konce 14. století byl doudlebským děkanem vždy krumlovský farář, na něhož přešla později i hodnost arcijáhna. K doudlebskému děkanátu náleželo kolem 40 sousedních far. Konečný zánik doudlebského děkanátu přinesl vznik vikariátů v roce Samotná doudlebská farnost není příliš rozlehlá. Patří k ní obce Doudleby, Straňany, Plav, Heřmaň a Stropnice. Až do roku 1786 patřily do doudlebské farnosti ještě obec Branišovice, samoty Hamr a bednářství v Plavnici. První písemná zmínka o existenci kostela doudlebského pochází z roku 1143, kdy prameny dokládají, že v Doudlebech existovala fara. Původní budova byla patrně dřevěná. Nejstarší gotická část nynějšího chrámu je dnešní sakristie a kněžiště, jež pocházejí ze 14. století. Sakristie i presbytář mají gotické křížové klenby, ve stěnách kněžiště se na pravé straně zachoval gotický sanktuář z konce 15. století (místo pro uchování svátosti oltářní) a vlevo gotické sedile (výklenek ve stěně, určený k sezení a opatřený lavičkou). V sakristii byly v roce 1903 objeveny a odkryty starobylé fresky, které představují Narození Páně a další výjevy z života Krista a Panny Marie a pocházejí z doby okolo roku Chrámová loď byla přistavena na konci 15. století. Její dnešní plochostropá podoba pochází z let , kdy byla podle návrhu architekta Pavla Bayera a za finanční podpory knížete Adama Františka ze Schwarzenberku provedena také stavba věže. Bayerovým stavebním polírem byl Petr de Maggi (polévky a koření). Dnešní podoba kostelních oltářů i dalších obrazů a soch je barokní a pochází převážně z první čtvrtiny 18. století. K jeho nejvzácnějším památkám patří obraz Panny Marie (Doudlebské madony). Kopie obrazu se nachází na hlavním oltáři, kam byl přenesen v roce Levý boční oltář je zasvěcen sv. Boží rodině a byl dokončen v roce Hlavní obraz na něm představuje sv. Vincence. Pravý boční oltář z roku 1720 je zasvěcen sv. Barboře. Hlavní obraz na něm představuje tuto světici jako patronku šťastné smrti, nad ním visí obraz sv. Anny. V chrámě je křtitelnice z červeného mramoru, kterou kostelu daroval stavitel Pavel Ignác Bayer roku V levém koutě kostela je ve zdi zasazeno několik náhrobních kamenů, které dříve kryly kostelní krypty. Z dřívějšího vybavení chrámu se dochovalo šest velkých obrazů z roku 1494, jež dnes se nalézají v Alšově jihočeské galerii na Hluboké nad Vltavou. V roce 1989 vznikl uprostřed presbytáře nový oltář, aby mohl být podle nařízení druhého vatikánského koncilu kněz při sloužení mše obrácen čelem k lidem. K jeho postavení bylo využito kamenných dílů bývalé oltářní mřížky, jež předtím oddělovala kostelní loď od kněžiště. Na věži visí velký zvon pořízený roku 1876 v německém Bochumu ve váze 600 kg a malý zvonek umíráček. Na jižní straně chrámové lodi se nalézají sluneční hodiny s postavou P. Marie, dnes již velmi zašlé. Dnešní věžní hodiny jsou na věži od roku

115 Madona Doudlebská Obraz P. Marie je malován na lipové desce 112 cm dlouhé a 84 cm vysoké. V levém dolejším rohu je postava klečícího donátora s orační páskou a nápisem: Ora pro nob sca dei genitrix ( v českém překladu: Oroduj za nás svatá Boží Rodičko). O původu tohoto obrazu není žádná zaručená listinná zpráva. Podle legendy, kterou poznamenal i třeboňský archivář Petr Světecký, pochází obraz už z doby Slavníkovců. Současní znalci umění se domnívají, že obraz pochází z let a byl namalován neznámým pražským mistrem. Obraz byl v roce 1904 na světové výstavě ve Vídni, kde budil veliký obdiv a byl také restaurován. Přitom bylo zjištěno, že na druhé straně lipové desky se nalézá obraz další, který představuje Narození Páně Obraz byl odříznut a také restaurován. Oba obrazy byly asi původně součástí oltářní archy (rozkládacího oltáře), jak bylo dříve zvykem. V současné době jsou oba obrazy propůjčeny Národní galerii v Praze. Obraz se těšil zvláštní úctě. V době baroka k němu o poutích směřovala četná procesí z okolí i poutníci z Rakous. Na důkaz vděčnosti byl ověnčen mnoha dary ze zlata, stříbra, šňůrami perel a byla na něm připevněna stříbrná korunka. Úpadek Doudleb jako poutního místa způsobily zákazy poutí v době císaře Josefa II v osmdesátých letech 18. století. Kostel se však ještě dlouho potom stával zastávkou poutníků jdoucích do Římova. Pamětihodnosti Kaple sv. Barbory Kaple byla postavena kolem roku 1680 stavitelem Cyprianem z Velešína. Podnět ke stavbě dal tehdejší farář Vavřinec Ferdinand Král a také důchodní písař třeboňského panství Ferdinand Matěj Taychl, který odkázal 20 zl. na vystavení kaple nad studánkou. Již tehdy zde tedy vyvěral pramen. Podle lidové pověsti se měla stát útočištěm pro sochu Panny Marie Bolestné (piety) z doudlebského kostela, značně již opotřebovanou a věky poškozenou. Farskému pacholkovi, který jí měl rozsekat na otop, se nepodařilo zatít do dřeva sekeru. Usoudili tedy na zázrak a ještě po dlouhá léta ukazovali prý místní lidé na jejím rameni drobný šrám. Tato socha byla v kapli až do roku 1993, kdy byla z kaple ukradena. Za josefínských reformací r byla kaple oficiálně zrušena. Dnes má prosté vybavení, obraz sv. Barbory z roku 1755 visí dnes v kostele a na jeho místo vymaloval v roce 2000 lidový malíř sv. Barboru s věží, kde ji podle legendy věznil její otec. Kaple má na střeše prejzovou krytinu a při pohledu od kostela ji zakrývá dvojice lip. Kamenná pieta Socha Panny Marie s mrtvým Kristem před kostelem pochází z roku Vytesal ji českobudějovický sochař Leopold Huber. Vstupní brána na hřbitov Pochází z konce 18. století a byla opravena v roce Původní hřbitov se rozkládal okolo kostela. Dům č. 13 Dům čp. 13 pod mostem pochází z roku 1851 a je postaven ve stylu selského baroka. Dům č. 28 (fara) Fara má dochovanou sýpku s gotickým jádrem. Objekt byl přestavován v 18. století a po požáru v roce Dům č. 29 Dům čp.29 stojí na stráni nedaleko kostela. Je částečně roubený, má zachovanou černou kuchyni a starobylá malá okénka. Čapkův most Doudleby byly vždy sužovány přívaly velké vody, která znemožňovala přebrodit se s hospodářskými vozy na druhý břeh. Všichni rolníci z Doudleb měli své pozemky za řekou a spojení mezi Doudleby a Straňany zajišťovala dřevěná lávka v místech pod dnešním mostem, kterou podepíraly tři zděné pilíře. Stavba mostu byla však finančně nákladnou záležitostí, proto byl v roce 1905 založen mostní spolek. Sdružoval většinu občanů z Doudleb a Straňan, kteří platili pravidelné finanční příspěvky na postavení mostu přes řeku Malši. Jeho předsedou byl František Miroslav Čapek z Českých Budějovic, místopředsedou rolník Josef Burda z Doudleb č. p. 10. F. M. Čapek byl poštovní úředník a později inspektor. Narodil se v Lišově. 115

116 Původním povoláním učitel, který působil také v sousedním Střížově, kde roku 1894 objevil kamennou křtitelnici, v které byl dle pověsti křtěn Jan Žižka. Zasloužil se také o vybudování pomníku rychtáři Janu Kubatovi u Zbudova. Dne 28. října 1918 zachytil jako první telefonickou zprávu o samostatnosti Československa a symbolicky shodil rakouský znak z průčelí poštovního úřadu v Českých Budějovicích. V roce 1919 byl jmenován českobudějovickým archivářem. Zabýval se historií, napsal mnoho novinových článků i knih. Často dojížděl do svého letního bytu v Doudlebech v domě č. 49 nad kopcovitým pozemkem, kde stávala obecní cihelna. Tento pozemek Čapek koupil a dodnes se nazývá celý kopec Čapák. Již v roce 1906 byl jmenován čestným občanem obce. Díky svému vlivu získal F. M. Čapek pro stavbu mostu krajskou, zemskou i státní finanční podporu. Stavba byla zadána firmě Jindřich Bubla a začalo se s ní 20. března Dne 25. srpna 1929 se konala v Doudlebech velká slavnost k otevření nového mostu, který byl nazván podle toho, který se o něj nejvíce zasloužil Čapkův most. Škola Školní budova byla vystavena během let a již tehdy pravděpodobně stála na dnešním místě v ulici pod kostelem. Práce kantora v Doudlebech tehdy obnášela kromě hry na varhany a zpěvu při mších zejména pravidelné vyzvánění zvony ráno, v poledne a večer. V roce 1718 se podařilo postavit novou školní budovu. Výuka v ní probíhala ve světnici, ke které navíc patřila ještě kuchyně a komora. Zde žila kromě učitele i jeho rodina. Ke škole patřil chlév, stodola a malá zahrádka, neboť kantoři měli vlastní hospodářství. Děti chodily do školy spíše výjimečně a i po zavedení povinné školní docházky Marií Terezií v roce 1774 navštěvovalo školu asi jen 30% dětí než by mělo.teprve postupně si rodiče z Doudleb a okolí navykli posílat své děti do školy. Největší rozmach zaznamenala škola v 19. století, kdy výrazně narostl počet obyvatel všech pěti farních vesnic, které sem patřily. Podle dochovaných nákresů je patrné, že až do roku 1858 byla škola přízemní a výuka se odehrávala ve školní sednici v levé části současné budovy. V roce 1858 byla budova uvnitř přestavena a vytvořeny dvě nové třídy v přízemí a v prvním patře v pravé části školy. Na místě dnešní školní kanceláře byla tehdy sednička pro podučitele. Počet žáků však nadále rostl a když v roce 1892 připadalo na doudlebskou školu 2OO dětí, nemohly již dvě třídy stačit. Proto byla založena nová škola v Plavě, v níž se začalo učit od roku I po odloučení žáků z Plava a Heřmaně, navštěvovalo doudlebskou školu ve školním roce 1895/6 rovných 102 dětí. V roce 1899 byl v levé části prvního patra přistaven byt pro učitele. Od té doby má budova současnou podobu. Po roce 1945 byla v Doudlebech zrušena výuka na druhém stupni a ponechán pouze ročník. Starší žáci museli docházet do Kamenného Újezda nebo dojíždět do Českých Budějovic a Besednic.Od té doby také různé úřady pro nedostatek dětí střídavě rušily a zase povolovaly výuku v druhé třídě, vždy se však podařilo doudlebskou školu zachovat. Základní kámen Národního divadla Význam Doudleb byl doceněn již v době národního obrození, když 12. května 1868 odjel lodí z Českých Budějovic kámen z Doudleb do Prahy, aby tam byl pod číslem 16 vsazen do základů Národního divadla. Bohužel se nám nedochoval žádný pamětní zápis z té doby, a tak ani nevíme, z kterého místa přesně kámen pochází. Podle vyprávění pamětníků šlo o kámen z hradiště volně nalezený, nikoliv lámaný. Svým potahem jej do Budějovic odvezli sedláci Vít Menšík a Josef Burda-Želibor ze Straňan. Folklór a národopis kraje Doudlebsko je kraj, který se stejně jako obec Doudleby nazývá podle původních obyvatel kmene Doudlebů. Staré Doudlebsko se mělo rozprostírat přibližně na území od východního svahu Kletě, po levém břehu Vltavy až k Březí pod Kamenným Újezdem, odkud pak šla jeho hranice k řece Malši, kterou překročila u vsi Vidova a táhla se k Strážkovicům a po Todeňské a Ločenické hoře k Rozpoutí poblíž Kaplice a dále pak po horském pásmu nad Zubčicemi a Mirkovicemi zpět přes Vltavu k Přísečné u Krumlova až ke Kleti. V 19. století vzrostl zájem o historii a lidové tradice jednotlivých českých regionů. Od té doby se o Doudlebsku začalo mluvit hlavně v souvislosti s národopisem, nářečím, lidovými zvyky, kroji, písněmi a tanci. Například kroj se zde nosil ještě na počátku 20. století. Některé lidové zvyky se dodržují na Doudlebsku dodnes. 116

117 Významní rodáci JUDr. František Kříž ( ), přední osobnost města Plzně za první republiky František Kříž se narodil v roce 1880 v Doudlebech č. 20 u Bednářů. Tento dům patřil jeho dědečkovi bednáři Šimonu Hessovi, a pocházela odtud jeho matka Marie. Otec František pocházel z Komařic. Dětství strávené v Doudlebech bylo podle zapsaných Křížových vzpomínek sice chudé, ale radostné a krásné. Začal tu chodit do školy, pásal dědečkovy krávy, v kostele šlapal měchy varhan, chodíval i s ostatními chlapci zvonit poledne. Jeho dětství v Doudlebech netrvalo dlouho, pouze do jeho sedmi let. V listopadu 1887 se celá rodina přestěhovala do Plzně, kde začal otec pracovat jako tavič ve Škodových závodech. V Plzni absolvoval Kříž gymnázium, poté právnickou fakultu a získal titul doktor práv. Svou kariéru začal na plzeňské radnici jako kancelářský úředník. V roce 1912 byl jmenován tajemníkem města Plzně, 1918 právním radou, 1923 vrchním právním radou a konečně v roce 1927 vládním radou a ředitelem městských úřadů v Plzni. Zastával desítky nejrůznějších funkcí v hospodářské, sociální a kulturní oblasti. Napsal mnoho hospodářských a organizačních článků do denních a odborných časopisů a několik knih věnovaných Plzni.Po vypuknutí druhé světové války byl nejprve internován v trestnici na Borech a posléze v koncentračním táboře Buchenwald (od září 1939 do března 1941). Zemřel v roce 1968 v Plzni, kde je i pochován. František Vávra ( ), československý brigádní generál IV. sboru v letech František Vávra se narodil v roce 1889 ve Straňanech č. 18. Jeho otec, děd i bratr zastávali úřad obecního starosty. Aby mohl vystudovat reálku, docházel Vávra denně pěšky do Českých Budějovic. Po ukončení studia na této škole a jednoleté vojenské služby jako důstojnický čekatel, pracoval dva roky doma na hospodářství. Od roku 1912 až do začátku první světové války byl poštovním úředníkem. V říjnu 1914 se vrátil těžce zraněn ze srbského bojiště. Po uzdravení byl poslán na ruskou frontu, kde v březnu 1915 zběhl k Rusům. Ihned se přihlásil do legií, v nichž sloužil až do října 1920, kdy se vrátil jako ruský legionář domů v hodnosti kapitána. V roce 1921 se přihlásil do aktivní vojenské služby a postupně zastával funkce náčelníka štábu pluku, velitele praporu, velitele 1. pěšího pluku M. J. Husa v Českých Budějovicích a velitele motorizované brigády v Praze. Aby nemusel sloužit nacistickým okupantům, nepřijal žádnou protektorátní službu a odstěhoval se do Nedabyle, kde jeho manželka převzala usedlost po rodičích. Během druhé světové války byl rok a půl vězněn v samovazbě v Českých Budějovicích a v Německu. Od počátku roku 1945 připravoval vojenský odboj a byl jmenován velitelem československých branných sil pro město České Budějovice. Po příchodu Košické vlády byl jmenován velitelem 5. divize a inicioval schůzku amerických a sovětských generálů v Kamenném Újezdě, kde byl upřesňován průběh demarkační čáry na jihu Čech. V říjnu 1945 byl povýšen na brigádního generála. Po nástupu komunistického režimu v roce 1948 byl předčasně penzionován, později pracoval jako účetní jednotného zemědělského družstva v Nedabyli. Zemřel v roce 1980 a je pohřben na hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích. Oldřich Nouza ( ), levicový básník, novinář a malíř Narodil se jako syn učitele Františka Nouzy, který vyučoval na doudlebské škole v letech Malý Oldřich Nouza bydlel v naší obci pouze do svých dvou let. Vystudoval učitelský ústav a po jeho absolvování učil na různých národních školách na Českobudějovicku a Třeboňsku. Byl členem českobudějovické avantgardní skupiny Linie. Až do roku 1939 maloval surrealistické obrazy, po té s malováním přestal a začal se o to více věnovat básnické tvorbě. Častou inspirací se mu stávala jihočeská krajina. Po druhé světové válce pracoval v různých funkcích v oboru školství a kultury na Českobudějovicku. Stál u zrodu deníku Jihočeská pravda. V roce 1954 se odstěhoval do Prahy, kde roku 1974 zemřel. V roce 1965 vyšly všechny jeho dosavadní sbírky v knize Až z jedné studny. Kultura během roku Některou únorovou neděli nebo začátkem března podle termínu Velikonoc - se koná v Doudlebech Masopust. Místním lidovým zvykem je velikonoční obchůzka mladších dětí po vsi s řehtačkami tzv. řehtání. Na začátku září pořádá Národopisný soubor Doudleban folklórní festival Doudlebské dožínky. Termínem jejich pořádání je sobota před doudlebským posvícením a zároveň poutí, jež připadají na neděli po svátku Narození Panny Marie 8. září (tedy vždy druhou neděli v září). Pouť v kostele se na tento svátek slaví se již od roku 1716, každoroční festival Doudlebských dožínek od roku Jméno obce nese planetka (6060) Doudleby, objevená v roce 1980 Antonínem Mrkosem na observatoři Kleť. 117

118 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ano 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano skládka Doudleby Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom: ano Výpis památných stromů(jedná se o výčet druhů nikoliv počet): 118

119 Dub letní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Doudleby: kostel sv. Vincence, silniční most Čapkův, hradiště, venkovské usedlosti, mohylové pohřebiště, márnice a fara, Kaple sv. Barbory, Pieta, Slovanské hradiště, Zádušní les, Zemědělská usedlost č.p. 13, Roubenka č.p. 29, Rechle, zařízení na zádrž plaveného dřeva) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 586 ha Zemědělská půda celkem: 327 ha, což je 55.8% z celkové výměry obce Orná půda: 131 ha, což je 40.0% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 16 ha, což je 4.9% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 180 ha, což je 55.2% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 194 ha, což je 33.1% z celkové výměry obce Vodní plochy: 22 ha, což je 3.7% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 8.0 ha, což je 1.4% z celkové výměry obce Ostatní plochy 36 ha, což je 6.1% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 7.4% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 355 Počet obyvatel (SLDB 2001): 354, změna k roku 1991: pokles 0.3% Počet obyvatel (2002): 356 Počet obyvatel (2003): 355 Počet obyvatel (2004): 359 Počet obyvatel (2005): 366 Počet obyvatel (2006):

120 Počet obyvatel (2007): 384, změna k roku 1991: nárůst 8.2%, změna k roku 2001: nárůst 8.5%, změna k roku 2006: nárůst 4.6% Počet obyvatel ( ): 397, změna k roku 2007: nárůst 3.4% Počet obyvatel ( ): 426, změna k roku 2007: nárůst 7.3% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 18.6% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 15.5% Děti do věku 14 let (2007): 14.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 9.2% Děti do věku 14 let ( ): 12.3% Podíl obyvatel v věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 13.8% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 13.6% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 17.7%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 30.5% Senioři ve věku 65 a starší ( ) : 17.9% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 124 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 121 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 117 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 98 Nové byty postavené v letech : 3 Bytová výstavba v roce 2011: 4 Odpad počtu bytů v letech : 3 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 1.21 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 0.51 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.69, což je 135.3% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 5 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 10 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 15 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.4 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 32,43 ha ha, což je 1350,0% % odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Počet objektů druhého bydlení: 254 Intenzita individuální rekreace: 2.08 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 1 (Hotely: 1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne 120

121 Místo významné události: ano Index rekreačního a turistického potenciálu: 5 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 5.4% Míra registrované nezaměstnanosti k : 8.2% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 12.5% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 3.7% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.00 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 110 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 340 Kč/m2 Drahotěšice Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Drahotěšice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1(Drahotěšice) Výměra obce: 715 ha Počet obyvatel ( ): 281 Hustota obyvatel ( ): 39 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 268 Hustota obyvatel ( ): 37 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec charakteristická s vnitřním trojúhelníkovým prostorem a uspořádáním řady statků na severu a jihu. Selské baroko se štíty. Zvláštní uspořádání kolem vymezené návsi s vnitřním špalíčkem budov, která je pravděpodobně doplňovaná (např. základní škola). Obec dále rozvíjena podél místních komunikací. Na jihu provozovna zemědělské výroby. Pro svou polohu jsou Drahotěšice vyhledávaným rekreačním místem, o čemž svědčí řada chalup a dvě chatařské kolonie. V letním období se proto počet obyvatel znásobuje. Je zde smíšené zboží a obecní hostinec. Dopravně je obec dobře napojitelná na silnici I/3. Obcí prochází cyklotrasa 1060 a značená turistická trasa KČT. V obci se nachází restaurace, hřiště a knihovna. 121

122 Historie Mohylová pohřebiště dochovaná na několika místech v lese západně a severozápadně od ní. Slovanského původu je i název vesnice, který je v literatuře odvozováno od vlastního jména jakéhosi Drahotěcha; Drahotěšice tedy měly být osadou lidí Drahotěchových. První písemná zmínka o Drahotěšicích pochází z 23. října 1323, kdy tehdejší český král Jan Lucemburský, směňujesvoje vesnice Drahotěšice, Neplachov a Dolní Bukovsko, za Hvožďany, Radětice a Křídu z majetku Petra z Rožmberka. Drahotěšice se tak na následujících téměř 300 let stávají součástí rožmberských panství. Vesnice nejprve patřila ke statku Dolní Bukovsko, který zanikl kolem roku 1412, a pak byla připojena přímo k panství Třeboň. Po vymření Rožmberků r. 1611, přecházejí Drahotěšice spolu s celým panstvím nakrátko do rukou rodu Švamberků. Těm byla ovšem Třeboň zabavena v rámci konfiskací po r a stala se majetkem císaře. Útrapy třicetileté války postihly i tuto oblast jižních Čech, a tak zatímco na počátku 17. století žilo ve vesnici 14 hospodářů, což společně s rodinami a čeledí znamená asi 70 obyvatel, kolem roku 1624 zde zbyli pouze 3! (=cca 15 obyvatel). V roce 1660 získali panství Třeboň od císaře Schwarzenbergové a ti zůstali drahotěšickou vrchností až do zrušení poddanství v roce Tehdy se Drahotěšice staly samostatnou obcí v okrese Lomnice nad Lužnicí respektive Třeboň. Po druhé světové válce následovaly další reformy a obec postupně přešla do okresů Týn nad Vltavou a České Budějovice. V průběhu let kolísal i počet obyvatel, přičemž svého maxima dosáhl pravděpodobně kolem roku 1880, kdy v obci žilo téměř 600 obyvatel (tedy téměř trojnásobek dnešního stavu ). V prvních desetiletích 20. století v Drahotěšicích fungovaly 2 hostince, 4 hokynáři, 2 obchody se smíšeným zbožím a svou živnost tu dále vykonávali kolář, krejčí, kovář, pekař, truhlář, pokrývač a dva obuvníci. V obci bujel i spolkový život, zejména zásluhou sboru dobrovolných hasičů (založen r.1895), spolku chalupníků a živnostníků a Sdružení malorolníků. V roce 1921 k nim navíc přibyla i nově založená pobočka tělocvičné jednoty Sokol. Spolky pořádaly zábavy, divadelní představení atd. Všechno se ale změnilo s vypuknutím druhé světové války a událostmi následujícími po roce 1945, respektive V tomto směru kopírovala situace v Drahotěšicích vývoj v celé zemi: zánik soukromých živností, kolektivizace zemědělství a postupný úbytek obyvatelstva. Na počátku 80. let se vesnice stává osadou obce Ševětín a k obnovení její samostatnosti došlo až po roce Již roku 1837 byla v Drahotěšicích zřízena škola, nejprve pouze jako filiálka školy ševětínské. Vyučování probíhalo původně přímo v domech jednotlivých sedláků a od roku 1840 v nově postavené školní budově, stojící zhruba v místě té dnešní, která pochází z roku 1912 a svému účelu sloužila až do zrušení drahotěšické školy a přesunutí výuky do nedalekého Ševětína v roce Pamětihodnosti Domy na návsi s prvky jihočeského selského baroka (v minulosti byla kvůli nim dokonce zvažována možnost vyhlásit Drahotěšice za památkovou rezervaci), Kaplička zasvěcená sv. Václavu, Budova školy z první polovině 19. století, Pomník padlým z I. světové války odhalený v roce Drahotěšický křemenný val Významná osobnost Obec má svého slavného rodáka, kterým byl geolog RNDr. Vojtěch Ambrož ( ), autor několika prací věnovaných geologii jižních Čech. 122

123 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivoých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Drahotesice; skládka Sevetin Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom(jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Drahotěšice: venkovská usedlost; roubená sýpka; mohylové pohřebiště) Národní kulturní památky: ne 123

124 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 715 ha Zemědělská půda celkem: 516 ha, což je 72.3% z celkové výměry obce Orná půda: 360 ha, což je 69.7% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 13 ha, což je 2.5% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 1 ha, což je 0.2% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 143 ha, což je 27.8% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: ha, což je 20.6% z celkové výměry obce Vodní plochy: 3 ha, což je 0.4% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 8 9 ha, což je 1.1% z celkové výměry obce Ostatní plochy 40 ha, což je 5.6% z celkové výměry obce Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 198 Počet obyvatel (SLDB 2001): 208, změna k roku 1991: nárůst 5.1% Počet obyvatel (2002): 209 Počet obyvatel (2003): 209 Počet obyvatel (2004): 214 Počet obyvatel (2005): 223 Počet obyvatel (2006): 244 Počet obyvatel (2007): 246, změna k roku 1991: nárůst 24.2%, změna k roku 2001: nárůst 18.3%, změna k roku 2006: nárůst 0.8% Počet obyvatel ( ): 268, změna k 2007: 8.9% Počet obyvatel ( ): 281, změna k 2009: 4.9% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 15.7% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 19.7% Děti do věku 14 let (2007): 16.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 17.3% Děti do věku 14 let ( ): 16.0% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel ( ): 16.0% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 17.3% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 12.6%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 27.2% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 12.7% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.6 Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011):

125 8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 84 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 75 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 69 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 66 Nové byty postavené v letech : 3 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 2.06 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 4.84 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.29, což je 6.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 6 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 10 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.6 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 6.20 ha, což je 387.5% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 71 Intenzita individuální rekreace: 0.92 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 8.4% Míra registrované nezaměstnanosti k : 9.5% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 16.8% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 2.4% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 3.88 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.78 ha, což je 20.1% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 100 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 310 Kč/m2 125

126 Dříteň Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Hřbitov Požární zbrojnice Obchod Restaurace Pekárna Tělocvična Sportovní areál Penzion pro důchodce Základní škola Pošta Sběrný dvůr Knihovna Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Dříteň Počet částí obce: 9 (Dříteň, Malešice, Velice, Libív, Radomilice, Chvalešovice, Záblatíčko, Záblatí, Strachovice) Počet katastrálních území: 3 (Dříteň, Záblatí, Chvalešovice) Výměra obce: 4612 ha Počet obyvatel ( ): 1600 Hustota obyvatel ( ): 35 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 1532 Hustota obyvatel ( ): 33 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: Hluboká nad Vltavou Charakteristika Obec s devíti částmi Dříteň, Chvalešovice, Záblatí, Záblatíčko, Strachovice, Malešice, Radomilice, Libív, Velice. Centrem obce je sídlo Dříteň. Dříteň Sídlo s 587 obyvateli, nepravidelného uspořádání se zemědělskou provozovnou na východě obce. V zámku rovněž zemědělská činnost, v současnosti potlačená. Dnes nečitelná náves naproti zámku, centrum obce s přestavěnou strukturou, výstavba rodinného bydlení. V obci lze najít poštu, ubytovací zařízení, lékárnu, restauraci, knihovnu, hřiště, základní školu, zdravotnické zařízení, sběrný dvůr. Část obce patřila dříve pod Temelín. Obec ležící na silnici II/144 a II/122. Obcí procházejí cyklotrasy 1078, 1101, 1102, V obci nejsou značené trasy KČT. Obec je obsloužena železniční tratí a autobusovými linkami. Na území obce rozvodna EP z výkonu JETE. Území bohaté na cihlářské suroviny a jíly. Osobnosti Rudolf Dvořák ( ), orientalista MUDr. Mořic Baštýř ( ), stomatolog Chvalešovice Ulicové zastavění sídla, v sídle bývalá tvrz, dlouhá náves se statky a usedlostmi, zemědělská provozovna, vlaková stanice Chvalešovice. Záblatí Sídlo s výraznou návsí, kolmou na cestu, statky a usedlosti. Záblatíčko Sídlo se nachází asi 5,5 km na západ od Dřítně. Prochází tudy železniční trať Plzeň - České Budějovice. Je zde evidováno 80 obyvatel. Sídlo má výraznou trojúhelníkovu náves lemovanou statky a usedlostmi, blízko vlaková stanice. 126

127 Radomilice Sídlo ulicového typu s napravidelným půdorysem, ve kterém se nalézají zbytky dvrze z roku 1411.Charakter statků a usedlostí kolem ulice. Blízkost železniční zastávky. Dnes má sídlo 65 obyvatel. Strachovice Sídlo s trojúhelníkovým půdorysem a trojúhelníkovou návsí. Sídlo má 57 obyvatel. Na jihu struktura obce narušena novou výstavbou. Bílá Hůrka na břehu Bělohůreckého rybníka. Malešice Nádherná urbanistická struktura kolem obrovské návsi. Na jihovýchodě zemědělská provozovna. V současnosti 109 obyvatel. Libív Nepravidelný způsob zastavění statků a usedlostí, 8 obyvatel Velice Kvalitní urbanistické uspořádání kolem veliké trojúhelníkové návsi, 120 obyvatel. Nová výstavba bydlení v okrajové poloze, na východním okraji zemědělská provozovna. Historie První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1432 (Janek, pacholek Mikulášóv z Dřietně vyručen z vězení z Budějovic). V 15. a 16. století byla Dříteň v majetku Malovců z Malovic, kteří sídlili na zdejší tvrzi a vlastnili řadu dalších vesnic v okolí (erbovní znamení Malovců, červeně uzděný zlatý půlkůň v modrém poli, je dnes součástí znaku obce). V roce 1598 Bohuslav Malovec přikoupil hrad Hluboká a přesídlil na něj. Po Bohuslavově smrti roku 1608 si jeho tři synové dědictví rozdělili, přičemž byla dříteňská část od Hluboké oddělena a připadla Václavu Malovcovi. Zanedlouho se tito tři bratři zúčastnili českého stavovského odboje, pročež jim byly statky roku 1622 konfiskovány a odevzdány císařskému generálovi Baltazaru Marradasovi coby úhrada žoldu. Od těch dob sdílela Dříteň osudy s hlubockým panstvím. V roce 1661 od Marradasova vnuka Bartoloměje koupil Hlubokou hrabě Jan Adolf ze Schwarzenbergu; dříteňskou vrchností pak Schwarzenbergové byli až do zániku feudalismu. Od roku 1850 podnes je Dříteň samostatnou obcí. Chvalešovice Chvalešovice (Chvalšovice), poplužní dvůr s ovčínem Adolfa kn. Schwarzenberka. V nejstarší době připomínají se tu vladyčí statky. R dostaly se Q. Sigmundu Malovcovi, jenž tu vystavěl tvrz, a jeho potomci seděli tu ještě k roku S panstvím Dříteňským dostaly se Chvalešovice ke hradu Hluboké. Místo porážky Mansfelda Buquojovým vojskem. Pamětihodnosti Zámek Dříteň, obdélná patrová barokní budova s navazujícími hospodářskými stavbami sv. od středu obce. Původní malovecká tvrz, se ještě roku 1616 popisovala jako starožitná, mnohými potřebami a pokoji k bytu pohodlná, nedlouho poté však vyhořela a půl století zůstávala bez využití. Teprve v letech 1668 až 1774 byla vyhořelá tvrz podle projektu Giacoma Antonia de Maggi rekonstruována na obydlí pro vrchnostenské úředníky. Kostel sv. Dismase z roku 1691, filiální k farnosti Bílá Hůrka Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1757 Kovárna z roku 1855, dnes využita jako hospoda Filiální kostel sv. Dismy z roku 1691, 2 třídní škola, majetek Adolfa Kn. Schwarzenberka, až do roku 1982 zde fungovala škola. Objekt v majetku zemědělského družstva je dnes prázdný. 127

128 Kostel sv. Štěpána, Bílá Hůrka Zámek Dříteň Kaple sv. Václava, Bílá Hůrka Kaple Malešice Kaple sv. Rodiny, Velice Kaple, tvrz, sýpka, Chvalešovice Hasičská zbrojnice, statek se špýcharem, Záblatí Kostel sv. Vojtěcha, Záblatíčko Roubená stodola, selské usedlosti blatského typu, dvojdům čp. 22 a 23, Radomilice V Dříteni se narodil prof. R.Dvořák a M. Baštýř. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ano Výskyt chráněných ložiskových území: ano Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Záblatí, nerost: jílovec, surovina: jíly žáruvzdorné na ostřivo, organizace: Ministerstvo životního prostředí, Praha 10 Název ložiska: Záblatí, nerost: jíl, jílový sediment,písek, surovina: cihlářská surovina, jíly 128

129 žáruvzdorné ostatní, organizace: WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s., Č.Budějovice Název ložiska: Záblatí, nerost: jílovec, surovina: íly žáruvzdorné na ostřivo, organizace: Ministerstvo životního prostředí, Praha 10 Název ložiska: Záblatí, nerost: jíl, jílový sediment, písek, surovina: cihlářská surovina, jíly žáruvzdorné ostatní, organizace: WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s., Č.Budějovice Název ložiska: Záblatí, nerost: jílovec, surovina: íly žáruvzdorné na ostřivo, organizace: Ministerstvo životního prostředí, Praha 10 Název ložiska: Záblatí, nerost: jíl, jílový sediment, písek, surovina: cihlářská surovina, jíly žáruvzdorné ostatní, organizace: WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s., Č.Budějovice Název ložiska: Číčenice-Záblatí, nerost: diatomit,jíl, surovina: cihlářská surovina, organizace: WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s., Č.Budějovice Výpis dobývacích prostorů: Název dobývacího prostoru: Záblatí, nerost: cihlářská surovina, organizace: Wienerberger cihlářský průmysl, a.s., stav využití: ukončená těžba Název dobývacího prostoru: Záblatí II, nerost: cihlářská surovina, organizace: Wienerberger cihlářský průmysl, a.s., stav využití: těžený Výpis chráněných ložiskových území: Název CHLÚ: Záblatí, surovina: cihlářská surovina Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivoých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ne Výpis evropsky významných lokalit: Radomilická mokřina Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ne Výpis přírodních rezervací: Radomilická mokřina Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne 129

130 Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne (Záblatíčko, Libív - záměr na vyhlášení) Nemovité kulturní památky: ano (Dříteň: zámek; kostel; socha_ Chvalešovice: tvrz_ Libív: boží muka_ Radomilice: zemědělský dvůr Schwarzenberský; rýžovnické sejpy_ Záblatí: venkovská usedlost; výklenková kaple_ Záblatíčko: kostel_) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: ha Zemědělská půda celkem: 3395 ha, což je 73.6% z celkové výměry obce Orná půda: 2723 ha, což je 80.2% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 44 ha, což je 1.6% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 3 ha, což je 0.1% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: ha, což je 18.4% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 614 ha, což je 13.3% z celkové výměry obce Vodní plochy: 282 ha, což je 6.1% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 49 ha, což je 1.1% z celkové výměry obce Ostatní plochy ha, což je 5.8% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 6.9% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 1167 Počet obyvatel (SLDB 2001): 1294, změna k roku 1991: nárůst 10.9% Počet obyvatel (2002): 1356 Počet obyvatel (2003): 1392 Počet obyvatel (2004): 1420 Počet obyvatel (2005): 1457 Počet obyvatel (2006): 1477 Počet obyvatel (2007): 1490, změna k roku 1991: nárůst 27.7%, změna k roku 2001: nárůst 130

131 15.1%, změna k roku 2006: nárůst 0.9% Počet obyvatel ( ): 1532, změna k roku 2007: nárůst 2.8% Počet obyvatel ( ): 1600, změna k roku 2009: nárůst 4.4% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 22.5% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 19.4% Děti do věku 14 let (2007): 19.2%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 1.0% Děti do věku 14 let ( ): 19.5% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 20.4% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 12.7% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 11.9%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 6.1% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 11.7% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 12.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 400 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 473 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 349 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 340 Nové byty postavené v letech : 24 Bytová výstavba v roce 2011: 14 Odpad počtu bytů v letech : 10 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 2.65 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 6.08, což je 19.5% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 20 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 41 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 61 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 9.8 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 36,76 ha ha, což je 360,8% 384.5% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 277 Intenzita individuální rekreace: 0.57 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne 131

132 Index rekreačního a turistického potenciálu: 5 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 10.0% Míra registrované nezaměstnanosti k : 9.2% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 24.5% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 2.3% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 120 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 370 Kč/m2 Dubičné Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Hostinec Knihovna Lyžařský vlek Požární zbrojnice Sběrný dvůr Hřiště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Dubičné Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1(Dubičné) Výměra obce: 326 ha Počet obyvatel ( ): 350 Hustota obyvatel ( ): 107 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 337 Hustota obyvatel ( ): 103 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec Dubičné patří do oblasti Rudolfova s nímž má podobnou historii. Pozemky patřily historicky královskému městu. Na území obce se nachází bývalý důl Král David. Obec je napojena na komunikaci České Budějovice Dubičné, obec má dobré napojení na jádro České Budějovice. V obci sjezdovky a centrum závěsného létání na kopci Dlouhý vrch, odkud je také výhled do krajiny. Obec se skládá ze tří samostatných částí (Dubičné, Na samotách, Malé Dubičné). Centrum obce se rozprostírá kolem vřetenovité návsi s kaplí. Nová zástavba je uspořádána ulicově. Ostatní části nemají urbanistický koncept. V obci je knihovna, restaurace, sběrný dvůr, hasičská zbrojnice, ordinace lékaře a hřiště. Od roku 2005 dva lyžařské vleky. 132

133 Historie Ves vznikla někdy koncem 13. či během 14. století na pozemcích královského města České Budějovice, jemuž pak Dubičné bylo poddáno po celou dobu feudálního zřízení. První písemná zmínka o vsi (Dubiczen) pochází z roku 1377, kdy jistý Henzl Ayrer z Dubičného věnoval plat budějovickému kostelu. K roku 1384 je v Dubičném zaznamenáno devět usedlostí. Podobně jako u dalších sousedních sídel vzniklo ve druhé polovině 16. století v okolí Dubičného na dvě desítky dolů, v nichž se dobývalo stříbro (nesly jména jako Česká koruna, Všech svatých, Prorok Nathan, Král David, Svatý Štěpán aj.). V roce 1798 si sedlák Antonín Kneissl zbudoval první usedlost v místech nynějšího Malého Dubičného, k níž v průběhu 19. i 20. století zvolna přibývaly další domy. Od roku 1850 bylo Dubičné samostatnou obcí, za nacistické okupace v letech 1943 až 1945 nakrátko nuceně přičleněno k obci Vráto, poté znovu samostatné až do konce roku 1975, kdy se stalo součástí města Rudolfova. Status obce Dubičné znovu získalo ke dni 24. listopadu Pamětihodnosti Kaple sv. Antonína a Panny Marie z roku 1834, na návsi. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne 133

134 (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Dubicne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom(jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Dlouhý vrch; Dlouhý vrch ("Dubičák"); Olšina nad Hlinskem Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne ano (Na Samotách: hraniční kámen mezník_) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 326 ha Zemědělská půda celkem: 239 ha, což je 73.4% z celkové výměry obce Orná půda: 84 ha, což je 34.9% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 10 ha, což je 4.2% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 3 ha, což je 1.3% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 142 ha, což je 59.4% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 50 ha, což je 15.2% z celkové výměry obce Vodní plochy: 6 ha, což je 1.8% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 5 ha, což je 1.5% z celkové výměry obce Ostatní plochy 26 ha, což je 7.9% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 9.6% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne 134

135 Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 268 Počet obyvatel (SLDB 2001): 264, změna k roku 1991: pokles 1.5% Počet obyvatel (2002): 276 Počet obyvatel (2003): 307 Počet obyvatel (2004): 316 Počet obyvatel (2005): 320 Počet obyvatel (2006): 323 Počet obyvatel (2007): 331, změna k roku 1991: nárůst 23.5%, změna k roku 2001: nárůst 25.4%, změna k roku 2006: nárůst 2.5% Počet obyvatel ( ): 337, změna k roku 2007: nárůst 1.8% Počet obyvatel ( ): 350, změna k roku 2009: nárůst 3.9% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 22.4% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 10.6% Děti do věku 14 let (2007): 12.4%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 16.9% Děti do věku 14 let ( ): 13.9% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.1% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 8.7% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 10.9%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 25.1% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 11.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 86 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 94 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 93 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 88 Nové byty postavené v letech : 16 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 8.66 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.35, což je 3.2% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 5 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 9 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 14 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.2 ha 135

136 Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 18,24 ha ha, což je 634,9% 526.8% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 39 Intenzita individuální rekreace: 0.36 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.1% Míra registrované nezaměstnanosti k : 3.7% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 4.9% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 11.0% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 1.04 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 130 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 400 Kč/m2 Dubné Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Knihovna Požární zbrojnice Mateřská škola a základní škola Zdravotní středisko Hostinec Pošta Kadeřnictví Obchod Hřbitov 136

137 Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Dubné Počet částí obce: 4 Počet katastrálních území: 4 (Jaronice, Dubné, Třebín, Křenovice u Dubného) Výměra obce: 1678 ha Počet obyvatel ( ): 1399 Hustota obyvatel ( ): 83 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 1360 Hustota obyvatel ( ): 81 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec se skládá ze čtyř částí Dubné, Křenovice, Třebín, Jaronice. Množstvím rybníků, hrází, lesů a vyhlídkových míst je tato oblast výhodná zvláště pro pěší turistiku i projížďky na kole. Část Dubné má 590 stálých obyvatel. Nejvýznamnější dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie, o kterém je v obecní kronice zmínka z r První záznam o škole je z r Bývala přízemní o jedné třídě. Nová čtyřtřídní školní budova byla vystavěna v r a 1. září 1963 byla otevřena nová základní devítiletá škola. Stará školní budova byla zrekonstruována a nyní se v ní nachází obecní úřad včetně matriky a obřadní síně. Dubné má výraznou polygonální náves s domimamtou kostela a hřbitovem. Největším podnikatelským subjektem v obci je Zemědělská společnost Dubné, a. s., na severu obce. Na návsi vyniká nově opravený pomník padlých z 1. a 2. světové války. V Dubném působí jednotka Sboru dobrovolných hasičů, která je zařazena do záchranného systému okresu.v současnosti má Dubné hvězdicovitý tvar, s výstavbou nových rodinných domů. Křenovice s 370 obyvateli jsou druhou největší částí obce. Nacházejí se zde dvě staré kapličky. Je zde obchod se smíšeným zbožím a dva hostince. Na návsi se nachází pomník padlých z 1. světové války. Sídlo zde má Sbor dobrovolných hasičů. V jižní části výstavba rodinného bydlení. Na severozápadě obce zemědělské provozovny. Třebín má 180 obyvatel. Na návsi se nachází kaple se zvoničkou. Za zmínku stojí Třebínský rybník, pod jehož hrází najdeme oddechovou parkovou zónu s dětským hřištěm, hřiště na tenis, nohejbal i plážový volejbal. Sídlo má rozvolněný urbanistický půdorys. Jaronice jsou nejmenší částí obce s 90 stálými obyvateli. Celé území má charakter venkovského osídlení, provozovny jsou umístěny na východním okraji obce. Některá stavení slouží pouze k rekreaci. V Jaronicích je památník padlých z 1. světové války.výrazná náves se statky. Pravidelná autobusová linka z Českých Budějovic. Obcí procházejí cyklotrasy 1082,1083,1094, Obcí procházejí trasy turistických cest KČT. V obci jsou knihovna, zdravotní středisko, restaurace a občerstvení, obchod, pošta, základní škola, mateřská škola, park Třebínský rybník, hřiště. Historie Krajina okolo Dubného byla původně osídlena kočovníky, kteří pro svá stáda využívali chudou půdu. Postupem času se vraceli trvaleji k pastevectví a obilnářství a směňovali svá stáda za ozdoby a zbraně. V posledních pěti stoletích před Kristem byly tyto kraje (podle Dalimila) zalidněny keltskými kmeny, jejichž život zde potvrzují i archeologické nálezy. V lese Kotlov, asi 2 km jihozápadně od středu obce, je možné vidět skupinu mohyl ze starší doby bronzové a doby halštatské. První zmínky o Dubném jako středověké vesnici (původně Duben, Dubný, Dubná) bývala farní vsí Budějovic. Poprvé je o ní zmínka v Zemských deskách z r. 1263, kdy se po ní psal rytíř Sudslav z Dubného. Později, v r se uvádí Vyšemír, po něm Nedamír a Beneš z Dubného ( ). Ve století byl v Dubném kostel a dvě tvrze, které však nevznikly ve stejnou dobu. Tyto tvrze rozdělovaly Dubné na dvě části. V držení drobné šlechty (z Dubného, Roubíkové z Hlavatec, Dubenští z Chlumu, Ojířové z Protivce) zůstala ves až do stavovského povstání, po němž byla Adamu Chvalu Kunášovi z Machovic konfiskována a roku 1623 prodána královskému městu České Budějovice, které pak bylo dubenskou vrchností až do zrušení poddanství. Od roku 1850 podnes je Dubné samostatnou obcí, stávající místní části k ní byly připojeny 12. června

138 Pamětihodnosti První tvrz Stávala přibližně v místě dnešní fary a byla obehnána příkopem. V letech ji obýval Oldřich Roubík z Hlavatec se svým synem Jindřichem. V roce 1469 byla tato tvrz dobyta Janem z Rožmberka, který se zmocnil majetku a jejich obyvatele zajal. Někteří byli dáni do vězení v Krumlově. Část Dubného však Roubíkům zůstala; v roce 1526 obdržel Dubné za svůj díl Ctibor Roubík. Posledním majitelem před Bílou horou byl Adam Chval Kunaš z Machovic, který si vzal za ženu Polyxenu Ojířovou z Dubného. Jemu byl majetek zabaven a statek v Dubném koupilo v roce 1623 město Budějovice. Za městské správy tvrz zchátrala, takže r z ní byly vidět jen zbytky zdí a náspů, jež byly potom srovnány se zemí a místo bylo posázeno planými hruškami. Zachovaly se pouze části tvořící zdivo dnešní fary. Druhá tvrz Druhou tvrz obývali v 15. století Benešové z Dubného, později Dubenští z Chlumu. Po jejich vymření se o tuto část dělilo šest dědiček, které způsobily roztržení Dubného na malé části. Poloha druhé tvrze jakož i okolnosti, za kterých došlo ke spojení Dubného do jednoho celku, nelze z historických pramenů doložit. Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Nanebevzetí Panny Marie je raně gotický, připomínán již ve 14. stol. (presbytář). Portál na severní straně lodi je z let V r byl kostel upraven jako dvoulodní se síťovou klenbou nesenou třemi pilíři. Teprve v r byla postavena věž. Kostel byl dále stavebně upravován v r rozšířena okna, přistavěna předsíň před západním průčelím a sakristie. V r byl okolo kostela zřízen hřbitov, na němž se pohřbívalo až do r. Hřbitovní zeď se zachovala a dnes je chráněna jako kulturní památka. V r musela být pro špatný stav zbourána věž, aby r byla postavena nová. Zajímavostí kostela jsou renesanční náhrobní kameny z 16. a zač. 17. stol z bývalé krypty. Do ní byly pohřbíváni členové místních rytířských rodů, jejichž jména jsou ještě dnes, i přes mechanické opotřebení kamenů, čitelná. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 138

139 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivoých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano (Pozn: skládka Kaliště je obsažena v podkladech předaných pořizovatelem) Výpis ekologických zátěží: Skládka Dubné; skládka Kaliste Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne ano Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom(jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Duby nad Nuzovem u Dubného; Lípy a dub u Matoušů Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Dubné: fara; mohylové pohřebiště; kostel Nanebevzetí P. Marie) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1678 ha Zemědělská půda celkem: ha, což je 58.3% z celkové výměry obce Orná půda: ha, což je 69.4% z celkové výměry zemědělské půdy 139

140 Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 25 ha, což je 2.5% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 1 ha, což je 0.1% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 274 ha, což je 28.0% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 477 ha, což je 28.4% z celkové výměry obce Vodní plochy: 127 ha, což je 7.6% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 21 ha, což je 1.3% z celkové výměry obce Ostatní plochy ha, což je 4.4% z celkové výměry obce Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano (pozn: mimo části Třebín občanů) Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 1024 Počet obyvatel (SLDB 2001): 1079, změna k roku 1991: nárůst 5.4% Počet obyvatel (2002): 1123 Počet obyvatel (2003): 1141 Počet obyvatel (2004): 1171 Počet obyvatel (2005): 1189 Počet obyvatel (2006): 1228 Počet obyvatel (2007): 1293, změna k roku 1991: nárůst 26.3%, změna k roku 2001: nárůst 19.8%, změna k roku 2006: nárůst 5.3% Počet obyvatel ( ): 1360, změna k roku 2007: nárůst 5.2% Počet obyvatel ( ): 1399, změna k roku 2009: nárůst 2.9% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 21.6% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.2% Děti do věku 14 let (2007): 17.6%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 8.5% Děti do věku 14 let ( ): 17.4% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 19.2% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 11.7% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 10.4%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 10.9% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 10.7% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 11.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 339 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 364 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 341 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001):

141 Bytová výstavba v roce 2011: 9 Nové byty postavené v letech : 71 Odpad počtu bytů v letech : 8 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 9.40 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.95, což je 7.8% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 18 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 36 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 54 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 8.6 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 51,39 ha ha, což je 481,9% 277.7% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 119 Intenzita individuální rekreace: 0.28 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 5.9% Míra registrované nezaměstnanosti k : 6.3% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 10.5% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2009): 6.2% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 9.49 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 1.00 ha, což je 10.5% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 160 Kč/m2 (Pozn: dle názoru obce Kč/m2 podle místních částí obce) Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 480 Kč/m2 (Pozn: dle názoru obce Kč/m2 podle místních částí obce) 141

142 Dynín Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Pošta Obchod Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Dynín Počet částí obce: 2 Počet katastrálních území: 2 (Dynín, Lhota u Dynína) Výměra obce: 1313 ha Počet obyvatel ( ): 329 Hustota obyvatel ( ): 25 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 316 Hustota obyvatel ( ): 24 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec sestává ze dvou částí na dvou katastrálních územích, tvoří ji tři základní sídelní jednotky: Jednou je sídlo Dynín, druhou je sídlo Lhota, ležící něco přes 2 km jihovýchodně od Dynína při jižním břehu Bošileckého rybníka, třetí je sídelní místo Lhotský Dvůr na severním břehu Záblatského rybníka. druhou přestavuje sídlo Hradina, řada domů podél silnice v severozápadním sousedství Dynína, směrem k železniční trati č.220 Praha - České Budějovice, třetí je sídlo Lhota, ležící něco přes 2 km jihovýchodně od Dynína při jižním břehu Bošileckého rybníka. Ke Lhotě patří též samota Lhotský Dvůr na severním břehu Záblatského rybníka. Východní část území patří k CHKO Třeboňsko. Sídlo Dynín má výraznou vřetenovitou náves se statky a usedlostmi řazenými na severu a jihu návsi. Dynín je vyhlášen vesnickou památkovou zónou. Západní část sídla je doplňována novodobou zástavbou, na východní straně sídla jsou situovány provozovny. Část sídla (Hradina) podél železniční tratě jsou provozovny (Zemědělské služby, a.s.), nedaleko železniční stanice. Jižně od sídla Dynín je nouzová plocha pro letiště. je plocha zemědělského soukromého letiště. Lhota je shlukem usedlostí a statků kolem návsi, která má podkovovitý charakter, sídlo je uspořádáno jako okrouhlice. Lhotský dvůr tvoří vlastní dvůr, provozovny na břehu Záblatského rybníka, 9 rodinných domků přistavěných k areálu. a provozovny na břehu Záblatského rybníka. V obci se nachází vlakové ádraží a jezdí sem pravidelná autobusová linka Veselí nad Lužnicí České Budějovice. Obec leží při silnici I/3. Obcí prochází cyklotrasa V obci je obchod, hostinec,knihovna, hřiště a pošta. Historie Název vsi pochází od osobního jména Dýňa (tj. dýně), a znamená tedy Dýňův dvůr, majetek. Je možné, že název dle místních tradic pochází od slova dědín (dědění statků) s následným názvem Dinín a za I. republiky provedena změna názvu na Dynín (Zdroj: OÚ Dynín). První písemná zmínka o vsi (Dynyn) pochází z roku 1341, kdy Petr I. z Rožmberka věnoval část výnosů z ní dominikánskému klášteru v Sezimově Ústí. Roku 1379 se Dynín uvádí v Rožmberském urbáři jako příslušný k Dolnímu Bukovsku, později náležel k panství Třeboň, jehož posledními feudálními držiteli byli Schwarzenbergové. Po zrušení poddanství se Dynín stal roku 1850 samostatnou obcí, jíž zůstává 142

143 podnes. Lhota byla zprvu součástí této obce, v roce 1867 se osamostatnila, ke dni 12. června 1960 se znovu připojila k Dynínu. V období 1. dubna 1976 až 23. listopadu 1990 na čas spadaly pod obec Dynín též vesnice Bošilec, Neplachov a Lhota. Pamětihodnosti V obci Dynín, ale především ve Lhotě u Dynína naleznete památky již ze 14. století. Mezi nejvýznamější patří: Dynínská škola, Kaple sv. Václava, Lidová architektura statků nacházejících se v Dyníně i ve Lhotě. Drobné sakrální stavby polní kapličky u polních cest Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivoých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne 143

144 (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ano ne (Pozn. došlo ke změně výrobního programu firmy Zdroj: OÚ Dynín) (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano ne Výpis ekologických zátěží: skládka Dynin (Pozn. skládka Dynín zrušena a zrekultivována) Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ano Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne Název chráněné krajinné oblasti: Třeboňsko NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ano Výpis evropsky významných lokalit: Hliníř - Ponědrážka Výpis ptačích oblastí: Třeboňsko Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ano Výpis přírodních rezervací: Záblatské louky Výpis přírodních památek: Hliníř; Lhota u Dynína Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ano Název vesnické památkové zóny: Vesnická památková zóna Dynín (Lhota u Dynína - záměr na vyhlášení) Nemovité kulturní památky: ano (Dynín: venkovské usedlosti_ Lhota u Dynína: venkovská usedlost_) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1313 ha Zemědělská půda celkem: ha, což je 79.4% z celkové výměry obce Orná půda: 866 ha, což je 83.1% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 7 ha, což je 0.7% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 169 ha, což je 16.2% z celkové výměry zemědělské půdy 144

145 Lesní půda: 112 ha, což je 8.6% z celkové výměry obce Vodní plochy: 61 ha, což je 4.6% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 16 ha, což je 1.2% z celkové výměry obce Ostatní plochy 81 ha, což je 6.2% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 7.4% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 351 Počet obyvatel (SLDB 2001): 344, změna k roku 1991: pokles 2.0% Počet obyvatel (2002): 323 Počet obyvatel (2003): 318 Počet obyvatel (2004): 304 Počet obyvatel (2005): 310 Počet obyvatel (2006): 311 Počet obyvatel (2007): 314, změna k roku 1991: pokles 10.5%, změna k roku 2001: pokles 8.7%, změna k roku 2006: nárůst 1.0% Počet obyvatel ( ): 316, změna k roku 2007: nárůst 0.6% Počet obyvatel ( ): 329, změna k roku 2009: nárůst 4.1% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 20.2% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 21.2% Děti do věku 14 let (2007): 17.2%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 18.9% Děti do věku 14 let ( ): 10.8% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 9.4% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 14.0% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 15.0%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 7.5% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 17.4% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009: Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 18.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 119 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 119 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 90 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 92 Nové byty postavené v letech : 2 Bytová výstavba v roce 2011: 3 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) 145

146 Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 0.83 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 1.65, což je 6.7% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 5 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 10 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 15 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.4 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 6,60 ha 6.75 ha, což je 281.3% odhadované potřeby ploch pro bydlení vzhledem k dlouhodobému poklesu obyvatelstva je ploch pro bydlení dle zjednodušené analýzy dostatek (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 23 Intenzita individuální rekreace: 0.19 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.1% Míra registrované nezaměstnanosti k : 3.7% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 30.5% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 2.6% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 9.15 ha, což je 37.9% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 110 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 320 Kč/m2 146

147 Habří Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Hostinec Ubytování Hřiště Penzion Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Habří Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Habří u Lipí) Výměra obce: 522 ha Počet obyvatel ( ): 97 Hustota obyvatel ( ): 19 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 92 Hustota obyvatel ( ): 17 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Malá obec s nepravidelným půdorysem, v centru s obecním úřadem. Na východě obce zemědělské provozovny. Vybavenost obce - hostinec, ubytování, hřiště. V obci penzion s restaurací, kurtem a chatkami. V obci značené cyklotrasy 1196, 1192, značené turistické stezky KČT. Obec leží částečně v CHKO. Historie První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1264, kdy král Přemysl II. Otakar dal Stýrovi z Kvítkovic statky v Habří a Horních Vescích (praedia in Haberse et Wesce) výměnou za ves Bohdanice (pro villa Bohdanitz). Po zrušení poddanství se střídala období, kdy ves tvořila součást obce Lipí (1850 až 1878, 1921 až 1945, 1. března 1960 až 23. listopadu 1990) s obdobími, kdy byla samostatnou obcí (1878 až 1921, 1945 až 1960, od 1990 podnes). Pamětihodnosti Bývalá tvrz čp. 3, z 15. století, s pivovarem čp. 28 Kaple sv. Jana Nepomuckého, na návsi vedle tvrze. Obdélná Obdélná stavba s trojúhelníkovým štítem, zakončeným zvoničkou, byla pořízena na místě starší kapličky v roce 1867; nynější zvon pochází z roku Usedlosti čp. 5 a čp. 8 ze druhé poloviny 19. století Zřícenina kostela sv. Víta, asi kilometr západně od vsi. Kostel byl založen při zázračné studánce roku 1644 na popud vyšebrodského opata Wenschuha. Za josefinských reforem v roce 1787 zavřen, vyklizen (část vybavení se dochovala v boršovském kostele) a ponecán svému osudu. V 60. letech 19. století došlo ke zřícení střechy a následně rozebírání budovy na stavební materiál. V nedávné době bylo torzo kostela částečně vyzděno a zakonzervováno roku Kaple Nejsvětější Trojice v sousedství zříceného kostela, zbudována jako náhrada za něj, přičiněním kvítkovických a haberských obyvatel v roce

148 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ano Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne Název chráněné krajinné oblasti: Blanský les NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ne Výpis evropsky významných lokalit: Blanský les Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne 148

149 Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Habří: pivovar; tvrz; návesní kaple sv. Jana Nepomuckého, zřícenina kostela sv. Víta) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 522 ha Zemědělská půda celkem: 212 ha, což je 40.6% z celkové výměry obce Orná půda: 112 ha, což je 52.9% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 10 ha, což je 4.7% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 90 ha, což je 42.3% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 270 ha, což je 51.7% z celkové výměry obce Vodní plochy: 15 ha, což je 2.9% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 3 ha, což je 0.6% z celkové výměry obce Ostatní plochy 21 ha, což je 4.0% z celkové výměry obce Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 93 Počet obyvatel (SLDB 2001): 84, změna k roku 1991: pokles 9.7% Počet obyvatel (2002): 85 Počet obyvatel (2003): 91 Počet obyvatel (2004): 87 Počet obyvatel (2005): 91 Počet obyvatel (2006): 90 Počet obyvatel (2007): 93, změna k roku 1991: stagnace, změna k roku 2001: nárůst 10.7%, změna k roku 2006: nárůst 3.3% Počet obyvatel ( ): 92, změna k roku 2007: pokles 1.1% Počet obyvatel ( ): 97, změna k roku 2009: nárůst 5.4% 149

150 Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 16.1% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 9.5% Děti do věku 14 let (2007): 14.0%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 47.0% Děti do věku 14 let ( ): 15.2% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.5% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 14.3% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 12.9%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 9.7% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 14.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 20.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 36 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 38 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 38 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 31 Nové byty postavené v letech : 3 Bytová výstavba v roce 2011: 1 Odpad počtu bytů v letech : 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 5.10 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 1.41 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.55, což je 39.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 2 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 5 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 0.8 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 11,95 ha 7.57 ha, což je 2769,2% 946.3% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 29 Intenzita individuální rekreace: 0.73 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 1 (Tur. ubyt.: 1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 4 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 150

151 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.4% Míra registrované nezaměstnanosti k : 4.3% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 12.8% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 1.3% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 1.33 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 1.58 ha, což je 118.8% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 100 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 310 Kč/m2 Heřmaň Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Hasičská zbrojnice Knihovna Hřiště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Heřmaň Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Heřmaň u Českých Budějovic) Výměra obce: 218 ha Počet obyvatel ( ): 184 Hustota obyvatel ( ): 84 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 182 Hustota obyvatel ( ): 83 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec s roztroušenou zástavbou, původní ulicové zastavění na jižním okraji. Na severu území další ulicové zastavění, v centru zastavěného území zemědělská provozovna. Na západě administrativního území nová provozovna, částečně na jiném katastrálním území. Na jihu obce kolem řeky Malše chatová zástavba. Obec obsloužena autobusovou dopravou, železnice v Nové vsi. Obcí prochází cyklotrasa 1121 a značená turistická trasa KČT. Historie Předchůdce vsi býval dvůr Lhotka (německy Mehlhüttel), zmiňovaný již k roku Na sklonku feudalismu dvůr spadal pod komařické panství, jehož majitelem byl cisterciácký klášter Vyšší Brod. Rozparcelováním dvora podle Raabovy reformy v roce 1787 byla založena vesnice o 21 domech, nazvaná Hermannsdorf, po tehdejším vyšebrodském opatu Hermannu Kurzovi (třebaže vrchnost dala nové vsi německé jméno, obyvatelstvo bylo národnostně české). Po zrušení poddanství tvořila Heřmaň od roku 1850 až do konce roku 1956 součást obce Plav. Mezi 1. lednem 1957 a 13. červnem 1964 se ves nakrátko stala samostatnou obcí, než byla následně začleněna pod obec Nedabyle. Status obce Heřmaň znovu nabyla 24. listopadu Jižně od obce, na kraji lesa, vybudoval v roce 1921 zdejší rodák Josef Krátký se spoluobčany pamětní pomník na počest vyhlášení samostatné Československé republiky. Na 4 žulových deskách pod vrcholovým jehlanem jsou 151

152 vytesána jména: Masaryk, Žižka, Hus, Komenský. Tyto desky, i se jménem prvního ČS prezidenta, přetrvaly na svém místě i v letech 1948 až Pamětihodnosti Pomník padlým - 4 žulové desky Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano ne Výpis ekologických zátěží: skládka Herman Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne 152

153 Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne (Heřmaň: mohylové pohřebiště) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 218 ha Zemědělská půda celkem: 77 ha, což je 35.2% z celkové výměry obce Orná půda: 61 ha, což je 80.2% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 9 ha, což je 11.5% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 7 ha, což je 8.7% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 115 ha, což je 52.9% z celkové výměry obce Vodní plochy: 3 ha, což je 1.3% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 4 ha, což je 1.8% z celkové výměry obce Ostatní plochy 19 ha, což je 8.7% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 10.6% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano (pozn. Pouze dešťová zdroj OÚ Heřmaň) Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 122 Počet obyvatel (SLDB 2001): 144, změna k roku 1991: nárůst 18.0% Počet obyvatel (2002): 147 Počet obyvatel (2003): 161 Počet obyvatel (2004): 161 Počet obyvatel (2005): 159 Počet obyvatel (2006): 159 Počet obyvatel (2007): 163, změna k roku 1991: nárůst 33.6%, změna k roku 2001: nárůst 13.2%, 153

154 změna k roku 2006: nárůst 2.5% Počet obyvatel ( ): 182, změna k roku 2007: nárůst 11.6% Počet obyvatel ( ): 184, změna k roku 2009: nárůst 1.1% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 13.9% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 13.2% Děti do věku 14 let (2007): 12.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 6.8% Děti do věku 14 let ( ): 14.8% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.3% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 20.1% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 17.2%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 14.6% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 15.9% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 53 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 53 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 53 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 48 Nové byty postavené v letech : 5 Bytová výstavba v roce 2011: 2 Odpad počtu bytů v letech : 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 4.96 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 1.51 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.00, což je 0.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 2 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 5 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 7 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.1 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 11,47 ha ha, což je 862,5% % odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 76 Intenzita individuální rekreace: 1.33 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): nejsou Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne 154

155 Index rekreačního a turistického potenciálu: 1 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 4.6% Míra registrované nezaměstnanosti k : 9.2% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 7.7% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 8.8% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 1.51 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 120 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 360 Kč/m2 Hlavatce Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Hřiště Požární zbrojnice Knihovna Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Hlavatce Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Hlavatce u Českých Budějovic) Výměra obce: ha Počet obyvatel ( ): 144 Hustota obyvatel ( ): 29 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 148 Hustota obyvatel ( ): 29 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec kolem pravidelné polygonální návsi s uzavřeným půdorysem statků a usedlostí kolmých na náves. Na východním okraji novostavby. Provozovny na severu a jihozápadě území. Obec v zemědělské krajině. Obcí prochází značená turistická trasa KČT a cyklotrasa Historie První písemná zmínka o vsi (Hlawatecz), tehdy příslušné k hradu Poděhusy, se vyskytuje v Rožmberském urbáři z roku Po zrušení poddanské závislosti na schwarzenberském panství Libějovice se Hlavatce staly roku 1850 samostatnou obcí. Pouze v období 1943 až 1945 a 1960 až 1990 byla ves přičleněna k obci Sedlci. Archeologické nálezy dokládají osídlení na katastru obce už v době předhistorické. Asi 400 m jihozápadně od kóty 433 byl nalezen mezolitický kamenný nástroj. Další osídlení bylo doloženo pro střední dobu bronzovou, dobu halštatskou, laténskou i raný středověk. Byla tu nalezena keramika ze 13. až 15. století v lokalitě Hláska - tyto nálezy mohou signalizovat existenci zaniklé středověké vesnice. 155

156 Pamětihodnosti Kaplička na návsi - v ní je z jedné strany Mariánský obraz a z druhé strany stojí socha svatého Václava, který je připoután řetězem kvůli případné krádeži. (Původně měl světec i štít, ale ten byl odcizen.) Na rozcestí k Netolicům a Hlásce je kaplička zasvěcená sv. Janu Nepomuckému Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne 156

157 Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne ano Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka : ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne (Hlavatce: výklenková kaple sv. Václava) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: ha Zemědělská půda celkem: 389 ha, což je 77.1% z celkové výměry obce Orná půda: 313 ha, což je 80.5% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 5 ha, což je 1.3% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 71 ha, což je 18.2% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 57 ha, což je 11.3% z celkové výměry obce Vodní plochy: 25 ha, což je 5.0% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 5 ha, což je 1.0% z celkové výměry obce Ostatní plochy 28 ha, což je 5.5% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 6.6% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano (ČOV) Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 147 Počet obyvatel (SLDB 2001): 137, změna k roku 1991: pokles 6.8% Počet obyvatel (2002): 136 Počet obyvatel (2003):

158 Počet obyvatel (2004): 138 Počet obyvatel (2005): 140 Počet obyvatel (2006): 143 Počet obyvatel (2007): 145, změna k roku 1991: pokles 1.4%, změna k roku 2001: nárůst 5.8%, změna k roku 2006: nárůst 1.4% Počet obyvatel ( ): 148, změna k roku 2007: nárůst 2.1% Počet obyvatel ( ): 144, změna k roku 2009: pokles 2.7% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 24.5% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 19.0% Děti do věku 14 let (2007): 14.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 23.6% Děti do věku 14 let ( ): 12.2% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 9.7% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 12.4% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 11.7%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 5.7% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 12.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 13.9% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 49 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 47 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 47 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 39 Nové byty postavené v letech : 1 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 1.04 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 2.99 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.08, což je 2.7% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 2 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 4 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 6 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.0 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 7.16 ha, což je 3085,7% 745.8% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 20 Intenzita individuální rekreace: 0.43 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ano 158

159 Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 2.9% Míra registrované nezaměstnanosti k : 4.4% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 42.0% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 6.3% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 2.79 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 1.21 ha, což je 43.4% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 80 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 250 Kč/m2 Hlincová hora Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Sportovní areál Knihovna Hřiště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Hlincová Hora Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Hlincová Hora) Výměra obce: 337 ha Počet obyvatel ( ): 370 Hustota obyvatel ( ): 110 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 355 Hustota obyvatel ( ): 105 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Jedna z nejstarších obcí v ORP České Budějovice. Obec se nachází na oboustranně zalesněném hřebenu. Na vrcholu hřebene vysílač. Dnes se obec skládá ze dvou částí historické zástavby a nové zástavby, včetně připravených pozemků pro výstavbu rodinného bydlení. Historická zástavba je rozvolněná podél cesty, jádro obce tvoří nečitelná náves se statky a usedlostmi. V krajině stopy po těžbě, obec patřila k Rudolfovu. Zaniklé osídlení a tvrze magické místo. Obec je obsluhována MHD České Budějovice, leží v aglomerovaném území, na urbanistické ose území. Obcí prochází cyklotrasa 1096, trasa KČT a naučná stezka Rudolfovo město. V obci je knihovna a sportovní areál s několika hřišti. Historie V nejstarších dokladech nazývá se česky Nícovou horou", německy Pfaffendorf. Už k roku 159

160 1398 je v Liber losungarum města Budějovic Českých na fol. 72 veden jako zdaněný občan budějovský jakýsi Paulus z Nyczowyhory. Byl zdaněn na 1/2 kopy a je pak veden v knize až do let , v jejichž období se ztrácí (byl škrtnut ze seznamu). Název vsi by ukazoval, že ves byla založena nějakým Nícem. Od něho má jméno např. osada Nícov. V roce 1399 se usadil v Rožnově nějaký Nycz Neustifter. Jméno toto je odvozeno od německého Nikolaus. Jako přetvořují Němci Konrád v Kunz, Heinrich v Heinz, Friedrich ve Fritz, podobně činí i s jménem Nikolaus, jež zkracují v Nietz. Má tedy osada Nietzova hora" původ svého starého jména v něm. Nietz, utvořeném z Nikolas nebo z Niklas. Tento Mikuláš však není živý zakladatel, nýbrž jde o kostel sv. Mikuláše v Budějovicích Českých a o patrona tohoto chrámu, papeže Mikuláše, jenž měl protektorát nad jeho stavbou. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 160

161 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Ke Kališti; Lesní louka; Niva Rudolfovského potoka I. pod rybníkem Mrhal; Niva Rudolfovského potoka, II. pod rybníkem Mrhal Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 337 ha Zemědělská půda celkem: 152 ha, což je 45.3% z celkové výměry obce Orná půda: 72 ha, což je 47.1% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 9 ha, což je 5.9% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 71 ha, což je 46.9% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 124 ha, což je 36.9% z celkové výměry obce Vodní plochy: 24 ha, což je 7.3% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 4 ha, což je 1.2% z celkové výměry obce Ostatní plochy ha, což je 9.5% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 10.6% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 161

162 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 90 Počet obyvatel (SLDB 2001): 213, změna k roku 1991: nárůst 136.7% Počet obyvatel (2002): 255 Počet obyvatel (2003): 276 Počet obyvatel (2004): 294 Počet obyvatel (2005): 308 Počet obyvatel (2006): 311 Počet obyvatel (2007): 328, změna k roku 1991: nárůst 264.4%, změna k roku 2001: nárůst 54.0%, změna k roku 2006: nárůst 5.5% Počet obyvatel ( ): 355, změna k roku 2007: nárůst 8.2% Počet obyvatel ( ): 370, změna k roku 2009: nárůst 4.2% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 17.8% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 19.2% Děti do věku 14 let (2007): 16.2%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 15.8% Děti do věku 14 let ( ): 16.1% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.7% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 10.8% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 9.8%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 9.2% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 9.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 8.4% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 35 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 70 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 70 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 64 Nové byty postavené v letech : 36 Bytová výstavba v roce 2011: 3 Odpad počtu bytů v letech : 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: 1.09 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 4.73, což je 433.9% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 4 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 9 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 13 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.1 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 13,55 ha 9.86 ha, což je 259,9% 474.0% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 162

163 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 42 Intenzita individuální rekreace: 0.40 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 3.6% Míra registrované nezaměstnanosti k : 5.4% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 2.7% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 19.8% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 1.00 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 140 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 430 Kč/m2 Hluboká nad Vltavou Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Alšova jihočeská galerie Rekreační zařízení Sportovní areál Fotbalové hřiště Zimní stadion Zoologická zahrada Kino,divadlo Městská policie,státní policie Výukové centrum Akademie múzických umění Základní školy, mateřské školy Střední školy a učiliště Ubytování,hotely Restaurace, penziony, kempink Křivonoska, kempink Kostelec Vorařské muzeum, muzeum lesnictví Americká škola Restaurace Hubert 163

164 Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Hluboká nad Vltavou Počet částí obce: 11 Počet katastrálních území: 10 (Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Munice, Purkarec, Jeznice, Jaroslavice u Kostelce, Hroznějovice, Purkarec, Kostelec, Poněšice) Výměra obce: 9112 ha Počet obyvatel ( ): 4935 Hustota obyvatel ( ): 54 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 4913 Hustota obyvatel ( ): 53 obyv/km2 Typ: Město Obec s pověřeným obecním úřadem: Hluboká nad Vltavou Charakteristika Po Českých Budějovicích největší obec s nejrozsáhlejším územím. Vlastní místní část Hluboká nad Vltavou se rozkládá pod zámeckým vrchem v místech, kde řeka Vltava opouští rovinatou Českobudějovickou pánev a začíná si razit cestu Táborskou pahorkatinou. Jádro města (někdejší podhradí) je situováno na levém vltavském břehu. Do nynější podoby se tento sídelní útvar rozrostl spojením Hluboké, Podskalí, Hamrů, Ohrady a pravobřežního Zámostí. K městu patří Bavorovice; katastrální území Bavorovice, Buzkov; katastrální území Jeznice, úplně zatopen Hněvkovicemi, Jeznice, katastrální území Jeznice, Hluboká nad Vlatavou, katastrální území Hluboká nad Vltavou, Hroznějovice; katastrální území Hroznějovice, Jaroslavice; katastrální území Jaroslavice u Kostelce, úplně zatopeny Hněvkovicemi, Kostelec; katastrální území Kostelec, Líšnice; katastrální území Líšnice u Kostelce, Munice; katastrální území Munice, Poněšice; katastrální území Poněšice, Purkarec; katastrální území Purkarec, z velké části zatopen Hněvkovicemi. Hluboká nad Vltavou - sídlo na obou stranách Vltavy, levobřežní část vyvinutá pod hranou zámeckého parku, jíž vévodí zámek na ostrohu nad řekou, zastavěné území lemují vodní plochy rybníků. Prostor kolem řeky a Podskalí je věnováno prstenci sportovních a rekreačních zařízení a sportovních areálů (restaurace, tábořiště, koupaliště, golfové hřiště, zimní stadion, softball, baseball) jež vrcholí areálem zámečku Ohrada a oblst kolem nádraží. Pravostranná část sídla je tvořena blokovým uspořádáním s bloky pro bydlení a s provozovnami v prostoru meandru Vltavy. Obec po obou stranách Vltavy, která je v současné době kanalizována dvěma vodními díly, z nichž nejvýznamnější je vodní nádrž Hněvkovice. Vodní dílo je primárně vybudována jako zdroj technologické vody pro elektrárnu Temelín. Dále je využíváno k energetickým a rekreačním účelům, vodním sportům a sportovnímu rybolovu. Vlastní dílo tvoří betonová tížná hráz, plavební komora a vodní elektrárna. Čerpací stanice užitkové vody pro jadernou elektrárnu Temelín je umístěná na levém břehu nedaleko hráze, ale není součástí vodního díla. Plavební komora je situována u pravého břehu. Její maximální spád je 19,0m, půdorysný rozměr 45,0 x 6,0m. Plavební komora je navržena pro lodě o nosnosti do 300t. V současné době však není osazena technologickým zařízením. Součástí VD je u levého břehu vodní elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami. Elektrárna pracuje, po odečtu odběrů čerpací stanice, v průběžném až pološpičkovém provozu. Bavorovice památková zóna, historické sídlo s malou trojúhelníkovou návsí a ulicovým uspořádáním, historické statky usedlosti. Rekreační chalupy. Jeznice historické sídlo s návsí, usedlosti a statky, lidové stavby, rekreační objekty Poněšice historické sídlo s ulicovým zastavěním Purkarec sídlo na břehu Vltavy s ulicovým půdorysem, kolem statky a usedlosti Líšnice ulicové sídlo s nepravidelmou, málo čitelnou návsí, usedlosti a statky, lidová architektura, v izolované poloze Munice - ves Munice a s ní spojený rod Municů (též Munice, Municové) jsou připomínány již v jedenáctém století. První zmínku o obci do roku V osadě se dochovaly stavby ve stylu selského baroka, novorománská kaple na návsi, vesnická památková zóna. Hroznějovice rozvolněná ulicová obec s nevýraznou návsí, lidová architektura, špatná dopravní dostupnost Kostelec sídlo s trojúhelníkovou návsí, lidová architektura, špatně dopravně dostupné. Obory Obory založil rod Schwarzenbergů. Stará obora byla založena v roce 1711 po záměrném vyhlazení vesnice Zlatěšovice v centru obory; ze Zlatěšovic zůstal zachován jen malý rybník a volné 164

165 prostranství. Poněšická obora byla založena v roce 1853 a je dnes vyhrazenou honitbou Ministerstva Zemědělství ČR. Lokace Staré obory byla několikrát využity filmaři (například filmy Pyšná princezna, Nejkrásnější hádanka, Oldřich a Božena).Západní Stará obora leží mezi Hlubokou na jihu a Purkarcem (přesněji zříceninou Karlův hrádek u Purkarce) na severu a má rozlohu přes 1511 hektarů. Na jejím území se nachází menší část chráněné oblasti Baba (komplex dubohabřin na svahu kopce Baba) a Karbanice. Hranice obory kopíruje spíše vrcholy skalních ostrohů než levý břeh Vltavy. Poněšická obora se nachází na pravém břehu mezi sídly Dobřejovice, Poněšice, Vlkov a Vitín a má rozlohu 1664 hektarů. Uprostřed obory protéká potok Libochovka, který tvoří jádro stejnojmenné chráněné oblasti. Ve Staré oboře v lokalitě Baba se nachází zbytky oppida. Na kopci Hradec nad Libochovkou v Nové oboře se pravděpodobně rovněž nachází pozůstatky keltského osídlení. Obcí procházejí cyklostezky, zejména mezinárodní trasa EV7 (E10) a cyklotrasy 1079, 1080, vltavská 1061, 12, obcí jsou vedeny turistické trasy KČT. Historie Sídlo v podhradí někdejšího královského hradu Froburg, zbudovaného ve 13. století, se poprvé připomíná roku 1378 (Markt Podhrad). Německý název hradu pochází od středohornoněmeckého slova vrô, tj. pán (blízce příbuzné je moderní slovo Frau) a znamenal tedy Pánův hrad či Hrad Páně ). Kolem let se tehdy zvaný Frauenberg stal majetkem rodu Schwarzenbergů. Od počátků byl hrad zván též česky Hluboká, snad pro někdejší hluboký les či vyvýšenou polohu. Městečko pod ním neslo po staletí prostý název Podhradí, který byl teprve v roce 1885 úředně změněn na Hluboká a od roku 1924 rozšířen přívlastkem do nynější podoby. Městem se Hluboká nad Vltavou stala 4. října 1907, kdy byla z městyse povýšena dekretem císaře Františka Josefa I. Ve 13. století stál v místech dnešního zámku raně gotický hrad, opora královské moci na jihu Čech. Přirozenou ochranu mu poskytovaly strmé srázy na západní, jižní a východní straně a ve skále vytesaný příkop na severu, kde se tyčila válcová věž. Po smrti Přemysla Otakara II. ovládli Hlubokou Vítkovci, avšak již v roce 1290 ji po obléhání získal král Václav II. Jan Lucemburský hrad zastavil, za Karla IV. opět patřil koruně. Později se zástavním držitelem stal Vilém z Pernštejna, který na hlubockém panství zakládal rybníky, v roce 1561 tu žili páni z Hradce. Za Adama z Hradce přestavěl v 80. letech 16. století Baltazar Maggi z Arogna hrad na renesanční zámek. Po Bílé hoře připadl jako konfiskát Baltazaru Marradasovi. V letech Schwarzenberkové, jimž Hluboká patřila od roku 1661, přestavěli zámek barokně podle návrhu P. I. Bayera a A. E. Martinelliho. Pronikavou změnu přinesla romantická přestavba z let ve stylu anglické windsorské gotiky. Projektoval ji arch. Fr. Beer, od roku 1861 v práci pokračoval F. D. Deworetzký. Pamětihodnosti Zámek Hluboká, Hluboká nad Vltavou Park Hluboká Zámek Ohrada Kamenný most Obec Munice Zámeček Štekl Marradasův sloup Kostel sv. Jana Nepomuckého Židovský hřbitov Kaple sv. Antonína Vodárna Sýpka Kaple sv. Rocha Socha sv. Jana Nepomuckého Obory Karlův hrádek Závišův pomník Bezdrevská bašta Baba hradiště Sádky Balvan na návsi, Purkarec Kostel sv. Jiří, Purkarec 165

166 Lidové stavby, Purkarec 2 boží muka, Purkarec Lidové stavby, Purkarec Lidové zemědělské usedlosti, Jeznice Špýchar č.p. 11, Jeznice Kaple sv. Izidora, Hroznějovice Kostel sv. Vavřince, Kostelec Lidová zemědělská usedlost se špýcharem, č.p. 8, Kostelec Kaple sv. Rozálie, Rachačky Hájovna, Rachačky Památník Jaroslavice, Jaroslavice Lidová architektura statků, Líšnice Památková zóna, selské usedlosti č.p. 1, 4, 5, 8, 11, 12, Bavorovice Boží muka sv. Jana Nepomuckého, Bavorovice Památková zóna Munice, usedlost č.p. 19, 23, č.p.7 sýpka, Minice Kaple sv. Jana Nepomuckého Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Hluboká nad Vltavou, nerost: štěrkopísek, surovina: štěrkopísek, organizace: Lesy ČR, s.p., Hradec Králové Název ložiska: Líšnice u Kostelce, nerost: ortorula, surovina: stavební kámen, organizace: neuvedena Název ložiska: Purkarec, nerost: štěrkopísek, surovina: štěrkopísek, organizace: Lesy ČR, s.p., Hradec Králové Název ložiska: Zahájí-Blana, nerost: jíl, surovina: jíly žáruvzdorné ostatní, organizace: LASSELSBERGER, a.s., Plzeň Výskyt starých důlních děl: ano Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 166

167 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Vltava Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne ano Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: E.ON Energie, a.s. Dasný; Zíkův lom; skládka Hroznejovice; skládka Kostelec; skládka Litoradice; skládka Porezany; skládka Purkarec Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ano NATURA ptačí oblast: ne ano Výpis evropsky významných lokalit: Hlubocké hráze; Hlubocké obory; neuveden Výpis ptačích oblastí: Hlubocké obory Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ano Výpis přírodních rezervací: Karvanice; Libochovka Výpis přírodních památek: Baba Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní; Dub letní; Lípa malolistá;; Jerlín japonský Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Aleje v okolí Vondrova; Lipová alej Kostelec; PK1 - Aleje v okolí Vondrova; PK2 - Aleje v okolí Vondrova; SF1 - Aleje v okolí Vondrova; SF2 - Aleje v okolí Vondrova; SF3 - Aleje v okolí Vondrova; SF4 - Aleje v okolí Vondrova; SF5 - Aleje v okolí Vondrova; SF6 - Aleje v okolí Vondrova; SF7 - Aleje v okolí Vondrova; SF8 - Aleje v okolí Vondrova Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano 167

168 Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ano Název vesnické památkové zóny: Vesnická památková zóna Bavorovice; Vesnická památková zóna Munice Nemovité kulturní památky: ano (Hluboká nad Vltavou: zámek Ohrada; měšťanský dům; zámek; jiná správní stavba; hráz rybníka Bezdrev; kaple sv. Rocha; boží muka zv. marradasky na dovře Vondrova; socha sv. Jana Nepomuckého; stará sýpka; židovský hřbitov; kaple sv. Antonína; kaple Panny Marie; štola Kampanova díra; mohylová pohřebiště; hradiště Baba_ Bavorovice: venkovské usedlosti; zemědělské dvory; boží muka; železniční most; kovárna; výklenková kaple sv. Jana Nepomuského_ Hroznějovice: mohylové pohřebiště_ Jaroslavice: mohylové pohřebiště_ Jeznice: mohylové pohřebiště_ Kostelec: venkovská usedlost; mohylové pohřebiště; kostel_ Líšnice: mohylové pohřebiště_ Munice: venkovské usedlosti_ Poněšice: venkovský dům; mohylové pohřebiště_ Purkarec: venkovská usedlost; hospoda; kaple; zřícenina; mohylové pohřebiště; kostel_ Zámostí: venkovská usedlost; most klenutý; výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého_ Dvůr Vondrov: zemědělský dvůr Vondrov_) Národní kulturní památky: ano Výpis národních kulturních památek: Hluboká nad Vltavou, zámek Hluboká nad Vltavou se zámkem Ohrada 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: ha Zemědělská půda celkem: ha, což je 33.2% z celkové výměry obce Orná půda: ha, což je 64.2% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 97 ha, což je 3.2% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: ha, což je 32.6% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: ha, což je 53.7% z celkové výměry obce Vodní plochy: 583 ha, což je 6.4% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: ha, což je 0.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy ha, což je 5.9% z celkové výměry obce Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano (ČOV) Plynofikace: ano Skládka: ano Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 168

169 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 4277 Počet obyvatel (SLDB 2001): 4538, změna k roku 1991: nárůst 6.1% Počet obyvatel (2002): 4625 Počet obyvatel (2003): 4682 Počet obyvatel (2004): 4678 Počet obyvatel (2005): 4764 Počet obyvatel (2006): 4827 Počet obyvatel (2007): 4921, změna k roku 1991: nárůst 15.1%, změna k roku 2001: nárůst 8.4%, změna k roku 2006: nárůst 1.9% Počet obyvatel ( ): 4913, změna k roku 2007: pokles 0.2% Počet obyvatel ( ): 4935, změna k roku 2009: nárůst 0.4% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 22.3% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.5% Děti do věku 14 let (2007): 15.6%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 5.5% Děti do věku 14 let ( ): 15.2% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.8% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 12.5% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 12.4%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 1.1% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 13.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.0% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 1515 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 1603 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 1011 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 982 Nové byty postavené v letech : 140 Bytová výstavba v roce 2011: 58 Odpad počtu bytů v letech : 34 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 4.41 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 13.32, což je 49.7% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 72 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 144 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 216 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 34.6 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 100,98 ha ha, což je 763,2% 117.3% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 169

170 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 560 Intenzita individuální rekreace: 0.33 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 17 (Hotely: 8; Penziony: 4; Kemp: 3; Ostatní: 2) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 5 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.2% Míra registrované nezaměstnanosti k : 5.2% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 10.0% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 10.0% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 8.76 ha, což je 48.9% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 340 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 1010 Kč/m2 Homole Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hřiště Restaurace Zdravotnické zařízení Penzion Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Homole Počet částí obce: 3 (Homole, Nové Nomole - Černý Dub, Koroseky) Počet katastrálních území: 1(Homole) Výměra obce: 1095 ha Počet obyvatel ( ): 1322 Hustota obyvatel ( ): 121 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 1234 Hustota obyvatel ( ): 112 obyv/km2 170

171 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec skládající se ze tří částí Homole, Nové Homole, Černý Dub a dvůr Koroseky, jižně od prostoru bývalého vojenského letiště. Dnes veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště, se směry drah 09/27, 2500m zpevněná betonová runway, 421m. n. m.. Obec leží na silnici II/143 nedaleko Českých Budějovic a je napojena na MHD. Severní okraj tvoří letiště a masiv Homolských lesů, východníě, směrem k Českým Budějovicím provozovny. Homole je ulicového zastavění s velkou návsí v centru. Nová výstavba na okrajích obce. Nové Homole a Černý Dub jsou centry s masivní individuální výstavbou. Špatný urbanistický koncept výstavba na hlavních cestách. Dvůr Koroseky 3 zemědělské provozovny, chatová zástavba a zahrádky. Napojení na železniční trať. Vybavenost v obci - požární zbrojnice, hřiště, restaurace, zdravotnické zařízení, tělocvična, penzion. Obec roku vyhlášená Obcí procházejí cyklotrasy 1124, Obcí procházejí trasy KČT. Historie Nejstarší doklady osídlení v oblasti obce pocházejí ze střední doby kamenné, další sídlištní nálezy z doby bronzové (asi př. n. l.) a doby halštatské (asi př. n. l.). První písemný záznam o obci je v latinské listiněz roku 1362, kterou bratři Petr, Jošt, Oldřich, a Jan z Rožmberka potvrzují nadání "Villa Hommili" klášteru klarisek a minoritů v Českém Krumlově. Svědectví o existenci sladovny a krčmy v Homolích předkládané Janovi z Rožmberka v roce 1464, tedy v době, kdy českobudějovičtí měšťané přepadli homolské, rozbili jim pivovarské náčiní a způsobili další škody. K nejhodnotnějším dílům jihočeské pozdní gotiky patří plastika Světice z Homol (1515), patrně z dílny Mistra zvíkovského Oplakávání. O svátku Božího těla v roce 1620 napadly a vyplenily Homole a Planou oddíly Uhrů, které tvořily část vojska vojevůdce české stavovské opozice Arnošta hraběte Mansfelda. Roku 1687 přecházejí Homole a Černý Dub do majetku města České Budějovice.Homole se staly 1850 samostatnou obcí s vlastní samosprávou, tvořenou osadami Černý Dub, Homole a Planá. V Černém Dubu byla 1891 vystavěna první zastávka železnice na trati České Budějovice - Český Krumlov. V Homolích byla zřízena v roce 1898 rozhodnutím zastupitelstva obce německá dvoutřídní škola. V roce byl 1900 založen Dobrovolný ochranný hasičský sbor Přemysl v Korosekách pro obce Závraty, Nové Homole, Černodub a Malé Koroseky. Základní kámen české školy byl položen dne 11.dubna Pod pamětní kámen byly 21. května uloženy dobové dokumenty. V roce 1946 převody německého majetku do českých rukou, komunisté vyhrály volby v roce, v roce 1946 byl založen Místní národní výbor v Homolích. Později dokončena násilná kolektivizace i v Homolích. Samostatná jednotná zemědělská družstva se pospupně sloučila v jeden velký celek. První autobus městské hromadné dopravy v Homolích projel v roce Pamětihodnosti Kaplička Nejsvětějšího srdce Páně v Nových Homolích. 171

172 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Vltava Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: Letiště Planá, Homole Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Dubové stromořadí na JZ okraji obce Homole; Dubové stromořadí na V okraji obce Homole; Hráz rybníka - Dvůr Koroseky; Hájek pod železniční stanicí - Černý Dub; Hájek pod železniční stanicí nad kravínem-čer.dub; Lesnatá roklina potoka - Černý Dub; Listnatý remízek - Dvůr Koroseky; Rybník Dolní Máčalka - Černý Dub; Rybník Stařeček - Černý Dub; Stromové porosty na návsi - Dvůr Koroseky; Zatopená pískovna - Homole Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne 172

173 Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Homole: sýpka Černý Dub: pivovar_ Nové Homole: výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého; návesní kaple Nejsvětější Srdce Páně_) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1095 ha Zemědělská půda celkem: ha, což je 52.6% z celkové výměry obce Orná půda: ha, což je 76.2% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 34 ha, což je 5.9% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: ha, což je 17.8% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 258 ha, což je 23.6% z celkové výměry obce Vodní plochy: ha, což je 1.5% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: ha, což je 1.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy ha, což je 20.3% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 22.4% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 748 Počet obyvatel (SLDB 2001): 827, změna k roku 1991: nárůst 10.6% Počet obyvatel (2002): 860 Počet obyvatel (2003): 891 Počet obyvatel (2004): 921 Počet obyvatel (2005): 966 Počet obyvatel (2006): 1048 Počet obyvatel (2007): 1103, změna k roku 1991: nárůst 47.5%, změna k roku 2001: nárůst 33.4%, změna k roku 2006: nárůst 5.2% Počet obyvatel ( ): 1234, změna k roku 2007: nárůst 11.9% Počet obyvatel ( ): 1322, změna k roku 2009: nárůst 7.1% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 22.7% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.9% Děti do věku 14 let (2007): 18.0%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 6.3% 173

174 Děti do věku 14 let ( ): 17.8% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.8% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 10.9% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 10.2%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 6.3% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 9.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 10.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 247 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 283 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 255 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 227 Nové byty postavené v letech : 79 Bytová výstavba v roce 2011: 15 Odpad počtu bytů v letech : 6 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 10.21, což je 55.3% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 15 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 30 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 45 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 7.2 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 28,71 ha ha, což je 173,9% 577.9% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 44 Intenzita individuální rekreace: 0.12 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 1 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 7.4% 174

175 Míra registrované nezaměstnanosti k : 8.5% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 8.7% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 6.6% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 4.31 ha, což je 25.9% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 160 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 470 Kč/m2 Hosín Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Kino Knihovna Hřiště Hřbitov Mateřská škola a základní škola Letiště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Hosín Počet částí obce: 2 (Hosín, Dobřejovice u Hosína) Počet katastrálních území: 2 (Hosín, Dobřejovice u Hosína) Výměra obce: 3097 ha Počet obyvatel ( ): 822 Hustota obyvatel ( ): 27 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 794 Hustota obyvatel ( ): 25 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec se skládá ze dvou částí, sídla Hosín a Dobřejovice. Územím prochází hlavní silniční tah I/3 i silnice II/603. Územím prochází železnice se stanicí Hosín. Patří sem rovněž letiště Hosín. Severní část obce tvoří lesnatá krajina se sídlem Dobřejovice. Významné výhledy do krajiny Českobudějovické pánve. Nadmístní vybavenost letiště. Dobřejovice Dobřejovice jsou historická obec s trochu nečitelným půdorysem. První doložitelná zmínka o sídle je z roku Ve středu návsi je umístěna kaplička, budova bývalé školy, náves je obklopena statky a uzavřenými zemědělskými usedlostmi, které tvoří původní zástavbu celé obce. Na východě obce jsou umístěny provozovny. Obec je v současné době doplňována novou zástavbou. Hosín Hosín má výraznou náves, se zástavbou statků a usedlostí. Výraznou dominantou obce je novorománský kostel, historické jádro tvoří trojúhelníková náves obklopená statky a usedlostmi. Struktura obce doplňována novou zástavbou, která proběhla především v uličce vedoucí od návsi k železniční zastávce. 175

176 Historie Nejstarším písemným dokladem o Hosíně je listinná zmínka o zdejším faráři Oldřichovi z roku Osídlení prostoru, na němž se obec rozkládá, je ovšem mnohem starší. Archeologické nálezy prokazují, že zde lidé žili již v době bronzové, z níž se v blízkosti dnešního Hosína dochovalo několik mohyl. V době osídlování jižních Čech slovanským obyvatelstvem zde vzniklo sídliště hradištního typu, jehož součástí se stal kostelík sv. Petra a Pavla, zbudovaný někdy mezi druhou polovinou 11. století a koncem století následujícího. Ve 13. století, kdy již tato sakrální stavba svou prostorovou kapacitou nepostačovala, byl v Hosíně postaven nový, raně gotický kostel, do nějž byl někdejší svatostánek začleněn jako sakristie. Již ve středověku byl Hosín farní vsí a již z předhusitské doby známe jména několika zdejších duchovních správců. Hosín náležel k panství, jehož střediskem byla Hluboká nad Vltavou, a sdílel s ním jeho vrchnosti. Ty se do poloviny 17. století rychle střídaly, protože hlubocké panství, které i s hradem náleželo českým králům, bylo často zastavováno příslušníkům různých šlechtických rodů (např. Lobkovicům, Pernštejnům, pánům z Hradce či Malovcům z Malovic). Vrchnosti náležel také patronát hosínského kostela, spočívající v právu dosazovat nové faráře, ale také v povinnostech spojených s údržbou svatostánku. Zatímco většina hosínského obyvatelstva byla v poddanském poměru ke hlubockým pánům, dosáhl zde na sklonku 15. století zvláštního postavení pojezdný Jiřík. Ten podle listiny krále Vladislava Jagellonského z roku 1489 získal v Hosíně dvůr a privilegia, osvobozující jej od platebních povinností ke hlubockému hradu a k hosínské faře, a to jako odměnu za dohled nad zeměpanskými lesy v části hlubockého panství. Poslednímu majiteli Hluboké z původně rytířského rodu Malovců z Malovic, zbohatlého finančními spekulacemi svých příslušníků, bylo panství po bitvě na Bílé hoře zkonfiskováno pro účast na českém stavovském povstání. Spolu s Hlubokou se pak Hosín roku 1623 stal majetkem císařského generála Dona Baltazara de Marradas, který proslul svým nekompromisním rekatolizačním tlakem a útiskem poddaných. Jako památka na tohoto původem španělského šlechtice a známého válečníka se nedaleko Hosína u cesty na Hlubokou dochovala boží muka s Baltazarovým erbem. Marradasové drželi hlubocké panství do roku 1661, kdy je od nich koupil Jan Adolf ze Schwarzenbergu. V majetku tohoto významného rodu, který se posléze zcela sžil s jihočeským prostředím, zůstalo panství až do roku Pro hosínské usedlíky tak byli Schwarzenbergové jejich poslední vrchností, neboť v polovině 19. století bylo zrušeno poddanství. Dlouhá schwarzenberská éra samozřejmě výrazně zasáhla do dějin obce. Roku 1684 vrchnost na Hosíně zřídila funkci kaplana, který pomáhal zdejšímu faráři s duchovní správou. Nedlouho poté, na konci 17. století, založili Schwarzenbergové hosínské lovecké bratrstvo, nejstarší mysliveckou korporaci na českém území. Ještě v barokním období prodělal výraznou přestavbu hosínský svatostánek. Roku 1781 došlo k výraznému zásahu do zdejšího pohřbívání, neboť v souvislosti s reformami císaře Josefa II. byl namísto původního hřbitova u kostela zřízen nový na okraji obce. Do paměti Hosínských se natrvalo zapsala mimořádná událost, jakou byla návštěva ruského cara Alexandra I. u knížete Josefa Jana ze Schwarzenbergu. Dne 19. října 1815 se car se svým doprovodem objevil na Hosíně. Když Alexandr zahlédl zdejšího chalupníka Vavřince Fajtla, který právě vyorával brambory na stráni vedle dobřejovického lesa, zamířil k němu, chopil se chalupníkova pluhu, dooral načatou brázdu a obdaroval Fajtla šesti zlatými mincemi. V 19. století se do každodenního života obyvatel Hosína nejvýrazněji promítlo zrušení poddanství a vznik obecní samosprávy. Dosavadní poddaní se tak stali skutečnými majiteli usedlostí, na nichž hospodařili. I nadále si ale uchovali úzké, oboustranně výhodné vazby na někdejší vrchnost, Schwarzenbergy. Ti na konci století přispěli k nákladné přestavbě prostorově již nevyhovujícího hosínského kostela do podoby monumentálního novorománského chrámu. V poslední třetině 19. století nacházela část obyvatel Hosína uplatnění v kaolinových dolech, zvaných Orty, které v lese nedaleko obce provozovala českobudějovická firma Hardtmuth. Vytěžené suroviny bylo používáno pro výrobu kameniny a keramiky. Po těžkých letech první světové války, na jejíchž bojištích padlo také několik hosínských mužů, zaznamenala obec značný hospodářský a kulturní rozmach. Za první Československé republiky byla ves elektrifikována, vznikla nová komunikace spojující Hosín s Borkem. Byla založena obecní knihovna, rozvíjelo se ochotnické divadlo, značné aktivity vyvíjely tělocvičné spolky (Sokol, Orel). Také do života Hosínských však měla zasáhnout druhá světová válka. Těsně před jejím vypuknutím a během válečných let obec dočasně hostila různé skupiny obyvatelstva, které neklidná doba donutila k migraci. Nejprve to byli čeští uprchlíci ze zabraných Sudet, později němečtí civilisté hledající bezpečí před postupujícími vojsky. Na konci války se na Hosíně ukrývali obyvatelé Českých Budějovic, kteří prchali před americkými nálety. Slibné počátky nového poválečného rozvoje obce narušil únor V místních poměrech padesátá léta bezprostředně zasáhla do života zemědělců, kterým bylo bráněno v soukromém 176

177 hospodaření a od roku 1956 byli nuceni vstupovat do nově založeného Jednotného zemědělského družstva. Vedle neuvážených zásahů do tradiční venkovské ekonomiky a politických represí došlo však také ke zviditelnění Hosína založením sportovního letiště roku Díky tomu se Hosín stal roku 1978 hostitelem mistrovství světa v letecké akrobacii. Letiště funguje dodnes a je využíváno také pro vyhlídkové lety nad českobudějovickou pánví. Sedmdesátá a osmdesátá léta byla spojena rovněž s výstavbou řady nových rodinných domků a kulturního domu. Pád zprofanovaného komunistického režimu vytvořil předpoklady nového stavebního boomu na Hosíně, který se i díky své poloze stává atraktivní lokalitou. Rozvoji bytové výstavby provází i probíhající plynofikace obce. Jako problematický z hlediska dopravní obslužnosti a občanské vybavenosti v sídle, se jeví významý stavební rozvoj v sídle Dobřejovice, jež nemá pro tento rozvoj veřejnou infrastrukturu (technickou, dopravní a občanskou vybavenost) na dostatečné úrovni a ztěžuje pozici sídla Hosín, jež tyto předpoklady pro rozvoj spíše je schopno naplnit. Pamětihodnosti Kostelík sv. apoštolů Petra a Pavla byl postaven v románském slohu v době mezi druhou polovinou 11. století a koncem století následujícího. Nedostatečná kapacita objektu vedla ve 13. století k vybudování nového, raně gotického chrámu. Starý kostelík však nezanikl, neboť byl do novostavby začleněn jako sakristie, která se později, někdy kolem roku 1340, dočkala hodnotné freskové výzdoby. K dalším větším úpravám hosínského svatostánku došlo v epoše baroka, kdy byla mimo jiné zřízena naproti presbytáři kruchta pro provozování chrámové hudby. Barokizovaný gotický kostel byl stržen a na jeho místě začal rychle vyrůstat mohutný pseudorománský objekt. Zbourán ale nebyl původní románský kostelík (sakristie), který stavitelé opět začlenili do novostavby, a to jako její boční kapli na východní straně. Nový chrám byl dokončen a vysvěcen již v září Pseudorománský kostel, postavený ze žlutých šamotových cihel a z kamene, není orientován presbytářem k východu, jako je tomu u většiny chrámových staveb, ale na jih. Má půdorys rovnoramenného kříže se třemi apsidami v závěru. Na východě přiléhá ke kněžišti sakristie. Západní průčelí kostela je tvořeno otevřenou předsíní, vyzdobenou erby někdejších hosínských vrchností. Chrámová věž má čtvercový půdorys a z rohu křížení lodí se vypíná do výšky 36 metrů, dvě malé vížky zdobí severní průčelí kostela. Oltáři s nebesy, zhotovenému z mramoru a pískovce, vévodí postavy světců, jimž je chrám zasvěcen, sv. apoštolů Petra a Pavla. Na prahu 20. století, v průběhu prací spojených se začleněním původního románského kostelíku do nového chrámového prostoru, byly objeveny výše zmíněné cenné gotické malby. Vzápětí nato fresky restauroval akademický malíř Ludvík Kuba a v podobě, kterou jim obnova vtiskla, je můžeme obdivovat dosud. Součástí chrámového interiéru je celá řada dalších pozoruhodných architektonických prvků a umělecky ztvárněných kusů mobiliáře, povětšině pseudorománských, zčásti však také převzatých ze staršího vybavení kostela. Spolu s mohutnou chrámovou stavbou, která se hrdě vypíná nad Českobudějovickou pánví, dotvářejí specifickou atmosféru tohoto sakrálního prostoru. Škola. Nejstarší zprávy o škole na Hosíně jsou již z přelomu 16. a 17. století. Tehdy zde vznikla farní škola, kterou navštěvovaly nejen hosínské děti, ale také žáci z přifařených obcí. Ze 17. a 18. století je již k dispozici více dokladů o zdejších kantorech, kteří se vedle samotné výuky aktivně účastnili společenského života obce. Reprezentovali místní inteligenci a podíleli se mimo jiné na organizování církevních i světských slavností s účastí žactva. Roku 1858 byla na Hosíně postavena nová školní budova nedaleko kostela. Brzy však ani ta svou kapacitou nepostačovala, a tak došlo již roku 1886 k přestavbě a rozšíření objektu. Do školní budovy byla za první Československé republiky situována obecní knihovna, roku 1944 zde pobývali němečtí civilisté, kteří prchali před postupující frontou. Roku 1975 byla výuka na Hosíně pro nedostatek žáků pozastavena. Výuka byla znovu obnovena v roce Marradasův sloup Zemědělská usedlost Hosín Mohylová pohřebiště v obou částech obce 177

178 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Dobřejovice u Hosína, nerost: štěrkopísek, surovina: štěrkopísek, organizace: Lesy ČR, s.p., Hradec Králové Výskyt starých důlních děl: ano Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Vlkov u Drahotěšic; Žákův lom Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne 178

179 Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ano Výpis evropsky významných lokalit: Hlubocké obory Výpis ptačích oblastí: Hlubocké obory Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ano Výpis přírodních rezervací: Libochovka Výpis přírodních památek: Orty Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Chýňavský rybník s okolními porosty; Lípy u křížku; Porosty nad železniční stanicí Hluboká - Zámostí; Porosty u rybníčka na Dehuti; Porosty v bývalém hliníku nad Dehutí; Porosty v bývalém hliníku za Dehutí; Porosty v roklině Na Pazderně; Roklina Nad Těšínem; Roklina na Prostřední Babě; Rokliny na Výhonech Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Hosín: venkovská usedlost; boží muka; kostel sv. Petra a Pavla; boží muka zv. marradasky; mohylová pohřebiště; silniční most_ Dobřejovice: mohylová pohřebiště; hradiště) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 3097 ha Zemědělská půda celkem: 846 ha, což je 27.3% z celkové výměry obce Orná půda: 553 ha, což je 65.3% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 20 ha, což je 2.4% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 2 ha, což je 0.2% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 272 ha, což je 32.2% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 1993 ha, což je 64.4% z celkové výměry obce Vodní plochy: 18 ha, což je 0.6% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 20 ha, což je 0.6% z celkové výměry obce Ostatní plochy 220 ha, což je 7.1% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 7.7% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano 179

180 Železniční stanice či zastávka: ano (pouze Hosín Zdroj: OÚ Hosín 10/2012) Městská hromadná doprava: ano (pouze Hosín Zdroj: OÚ Hosín 10/2012) Pozn. Dobřejovice dopravní obslužnost sídla Dobřejovice je nedostačující ve všední den poslední spoj končí v 16.45, v SO a NE dopravní spojení neexistuje vůbec Dopravní dostupnost spádových sídel: Výborná Dobrá (pouze pro sídlo Hosín přehodnoceno na základě OÚ Hosín 10/2012) Pozn. dopravní spojení veřejnou dopravou mezi sídly Hosín a Dobřejovice neexistuje Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano (ČOV, čerpací stanice) Plynofikace: ano (pouze Hosín Zdroj: OÚ Hosín 10/2012) Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 610 Počet obyvatel (SLDB 2001): 670, změna k roku 1991: nárůst 9.8% Počet obyvatel (2002): 666 Počet obyvatel (2003): 685 Počet obyvatel (2004): 701 Počet obyvatel (2005): 700 Počet obyvatel (2006): 730 Počet obyvatel (2007): 751, změna k roku 1991: nárůst 23.1%, změna k roku 2001: nárůst 12.1%, změna k roku 2006: nárůst 2.9% Počet obyvatel ( ): 794, změna k roku 2007: nárůst 5.7% Počet obyvatel ( ): 822, změna k roku 2009: nárůst 3.5% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 19.0% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 17.2% Děti do věku 14 let (2007): 16.0%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 6.8% Děti do věku 14 let ( ): 16.8% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 18.4% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 14.9% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 13.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 10.9% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 11.7% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 12.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 215 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 252 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 238 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 212 Nové byty postavené v letech : 16 Bytová výstavba v roce 2011: 9 Odpad počtu bytů v letech : 5 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 3.41 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 41.73, což je 207.2% nárůst ploch 180

181 Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 11 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 22 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 33 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 5.3 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 46,28 ha ha, což je 913,8% 862.3% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 73 Intenzita individuální rekreace: 0.28 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.8% Míra registrované nezaměstnanosti k : 7.1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 15.3% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 6.0% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: ha, což je 127.9% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 140 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 410 Kč/m2 Hradce Zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Knihovna Restaurace Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Hradce Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Hradce u Homole) 181

182 Výměra obce: ha Počet obyvatel ( ): 74 Hustota obyvatel ( ): 62 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 66 Hustota obyvatel ( ): 55 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Vesnička s rozptýlenou zástavbou se nachází v lesích na úpatí CHKO Blanský les; jihozápadně od ní se tyčí horský masiv Kluk. Při cestě do obce stojí malá výklenková kaplička. Obec má svou vlakovou zastávku. Charakteristická struktura rozptýlených uzavřených dvorů, které spíše připomínají východočeské usedlosti. V obci knihovna a restaurace. Historie První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1375, kdy se v Hradcích (in Hradcziich) uvádějí tři lány lesa a dva rybníky. Po zrušení poddanského vztahu k panství Český Krumlov tvořily Hradce od roku 1850 do 11. června 1960 součást obce Vrábče, poté byly přeřazeny pod obec Homole. Samostatnou obcí se Hradce staly ke dni 24. listopadu Pamětihodnosti Kaple Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ano Výpis chráněných ložiskových území: Název CHLÚ: Hradce, surovina: stavební kámen Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne 182

183 Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Vlhké louky Pod krumlovskou cestou (Hradce u Homol) Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 119 ha Zemědělská půda celkem: ha, což je 66.8% z celkové výměry obce Orná půda: 27 ha, což je 34.1% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 5 ha, což je 6.3% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 47 ha, což je 59.4% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 16 ha, což je 13.0% z celkové výměry obce Vodní plochy: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 2 ha, což je 1.7% z celkové výměry obce Ostatní plochy 22 ha, což je 18.3% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 20.1% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability:

184 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ne Kanalizace: ne Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 43 Počet obyvatel (SLDB 2001): 40, změna k roku 1991: pokles 7.0% Počet obyvatel (2002): 44 Počet obyvatel (2003): 44 Počet obyvatel (2004): 45 Počet obyvatel (2005): 47 Počet obyvatel (2006): 54 Počet obyvatel (2007): 56, změna k roku 1991: nárůst 30.2%, změna k roku 2001: nárůst 40.0%, změna k roku 2006: nárůst 3.7% Počet obyvatel ( ): 66, změna k roku 2007: nárůst 17.9% Počet obyvatel ( ): 74, změna k roku 2009: nárůst 12.1% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 23.3% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 5.0% Děti do věku 14 let (2007): 7.1%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 42.0% Děti do věku 14 let ( ): 15.2% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.9% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 22.5% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 16.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 28.4% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 13.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 12.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 13 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 17 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 17 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 17 Nové byty postavené v letech : 1 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 0 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 3.57 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 0.01 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.00, což je 0.0% nárůst ploch 184

185 Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 1 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 2 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 2 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 0.3 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 15,66 ha 0.00 ha, což je 1385,3% 0.0% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 70 Intenzita individuální rekreace: 3.89 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ne Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 1 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 20.0% Míra registrované nezaměstnanosti k : 10.0% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 10.0% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 2.6% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.00 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 100 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 290 Kč/m2 Hrdějovice Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Mateřská škola a základní škola Sportovní klub, vodní slalom Zdravotní středisko Pošta 185

186 Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Hrdějovice Počet částí obce: 2 (Hrdějovice, Opatovice) Počet katastrálních území: 1(Hrdějovice) Výměra obce: 882 ha Počet obyvatel ( ): 1575 Hustota obyvatel ( ): 179 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 1582 Hustota obyvatel ( ): 179 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Hrdějovice tvoří spojovací článek osídlení mezi Hlubokou nad Vltavou a Českými Budějovicemi. Obec tvoří dvě části Hrdějovice a Opatovice. Hrdějovice mají zachovalé jádro s polygonální návsí a zachovalou strukturou statků a usedlostí. Opatovice jsou malé sídlo se zachovanou historickou strukturou a návsí a jsou vyhlášeny památkovou zónou. Územím obce prochází železniční trať, Hrdějovice mají vlastní vlakovou zastávku. Územím prochází silnice III. třídy spojující České Budějovice a Hlubokou nad Vlatavou. Obcí procházejí značené cyklotrasy 1052, 122, Na území jsou značené turistické trasy KČT. V obci je mateřská škola, obchod, restaurace, základní škola, knihovna, hřiště, zdravotní středisko, pošta, sportovní klub (vodní slalom) v lokalitě Trogrův dvůr, hasičská zbrojnice. Historie První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1350, kdy budějovický farář prodával nedaleký dvůr směrem k Hrdějovicím (versus Herdawicz). V roce 1378 jsou jak Hrdějovice (Hrdywiczi) tak Opatovice (Opatowiczi) jmenovány ve výčtu vesnic, které spolu s městečkem Lišovem král Karel IV. zastavil Janovi z Leuchtenberka. Až do zániku feudálního zřízení náležely Hrdějovice s Opatovicemi k hlubockému panství, jehož posledními držiteli byli od roku 1661 Schwarzenbergové. Po zrušení poddanství se Hrdějovice (tehdy zvané Hrdějice, německy Hartowitz) roku 1850 staly samostatnou obcí, jíž zůstávají podnes. Tato obec na počátku zahrnovala i vsi Opatovice a Nemanice. Opatovice pak bývaly na čas oddělené coby obec s vlastní samosprávou v letech 1907 až 1943 a 1945 až Nemanice byly postoupeny městu České Budějovice v roce Pamětihodnosti Kaple Panny Marie na návsi, barokní z poloviny 18. století, upravena 1876 Pomník letecké havárie 18. července 1924, dnes umístěný západně od vsi při železniční trati směr Plzeň poblíž Českého Vrbného, připomíná smrt vojenských pilotů npor. Františka Křečana a por. Jaroslava Vondráška. Boží muka sv. Rocha Zemědělské usedlosti Orty, bývalý kaolinový důl severně od vsi Opatovice, historická náves, kovárna, Kaple Nejsvětější trojice Boží muka 186

187 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ano Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Vltava Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ano (Zdroj: mapový server Cenia, ČOV Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka komunálního odpadu - uzavřená Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne 187

188 Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ano Výpis přírodních památek: Orty Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Aleje SV od Opatovic; Park a malá vodní nádrž u kapličky na Těšíně v obci; Porosty "Hráze" a "Zabice" - Opatovice; Porosty "U staré řeky" - Hrdějovice; Porosty "V olší" - Opatovice; Porosty kolem tůně - Opatovice; Silniční alej Hrdějovice - Hluboká nad Vltavou; Stromořadí dubů podél silnice III. tř.k Opatovicům; Tůň "Čertík" Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ano Název vesnické památkové zóny: Vesnická památková zóna Opatovice Nemovité kulturní památky: ano (Hrdějovice: venkovská usedlost; mohylové pohřebiště_ Opatovice: venkovské usedlosti; kovárna_) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 882 ha Zemědělská půda celkem: 659 ha, což je 74.6% z celkové výměry obce Orná půda: 523 ha, což je 79.5% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: ha, což je 2.9% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 117 ha, což je 17.7% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 48 ha, což je 5.4% z celkové výměry obce Vodní plochy: 20 ha, což je 2.3% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: ha, což je 2.5% z celkové výměry obce Ostatní plochy 133 ha, což je 15.2% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 17.7% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano 188

189 Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ano uzavřená (skládka komunálního odpadu) Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 945 Počet obyvatel (SLDB 2001): 1478, změna k roku 1991: nárůst 56.4% Počet obyvatel (2002): 1557 Počet obyvatel (2003): 1560 Počet obyvatel (2004): 1554 Počet obyvatel (2005): 1579 Počet obyvatel (2006): 1559 Počet obyvatel (2007): 1585, změna k roku 1991: nárůst 67.7%, změna k roku 2001: nárůst 7.2%, změna k roku 2006: nárůst 1.7% Počet obyvatel ( ): 1582, změna k roku 2007: pokles 0.2% Počet obyvatel ( ): 1575, změna k roku 2009: pokles 0.4% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 24.3% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 20.5% Děti do věku 14 let (2007): 14.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 30.2% Děti do věku 14 let ( ): 12.9% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 13.0% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 8.5% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 9.3%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 9.1% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 8.5% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 10.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 11.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 291 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 458 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 454 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 423 Nové byty postavené v letech : 23 Bytová výstavba v roce 2011: 3 Odpad počtu bytů v letech : 10 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 2.22 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: 5.05 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 18.50, což je 366.3% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 20 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 40 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 60 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 9.6 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 48,83 ha ha, což je 1509,3% 267.2% odhadované potřeby ploch pro bydlení 189

190 (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 69 Intenzita individuální rekreace: 0.15 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 4.6% Míra registrované nezaměstnanosti k : 5.4% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 5.8% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 13.5% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 2.58 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: ha, což je 448.8% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 160 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 470 Kč/m2 Hůry Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce: Knihovna Kulturní dům Restaurace Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Hůry Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Hůry) Výměra obce: 534 ha Počet obyvatel ( ): 529 Hustota obyvatel ( ): 99 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 494 Hustota obyvatel ( ): 92 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice 190

191 Charakteristika Obec převážně rezidenčního typu, navazující na Adamov. Uprostřed obce velká náves. Obec se rozrůstá podél cest, v současnosti málo přehledný urbanistický koncept. Rozvojové plochy pro výstavbu individuálního bydlení. V obci je kulturní dům, knihovna, restaurace. Historie O obci Hůry se objevuje zmínka již roku 1350, ale skutečný vznik není znám. První záznam je z roku 1378, kdy Karel IV. zastavil obec Janu z Leuchtenburku. Má podobu obdélníka a její nadmořská výška činí 510 m. Původně se jmenovala "Německé Hory", čítala šest zemanských statků a jeden svobodný. Obyvatelé se živili zemědělstvím. Postupem času obec rostla a přibylo mnoho chalup a domů. Zemanům byli přidělováni k obdělávání půdy pracovníci, z nichž pak část byla odváděna k panství hlubockému. Za Adama z Hradce r.1581 se obec zúčastnila selské vzpoury. Roku 1617 čítala již 28 selských usedlostí a chalup. Za třicetileté války roku 1618 nastal velký úpadek hospodářského, sociálního a národního života, neboť obcí protáhla vojska. Selské usedlosti byly vypáleny a pole zarůstala býlím. Opuštěné usedlosti byly postupně obsazovány novými usedlíky a po jejich obnově musela část pracovat na hlubockém panství. Od roku 1788 je možno částečně sledovat vzdělávání obyvatelstva po zřízení obecné školy v Libníči. V roce 1958 čítala obec 338 obyvatel. Svízelná situace byla v obci se zásobováním vodou. Následkem dolování stříbra ztratila se voda z většiny studní v Hůrách i v Adamově. Jediným zdrojem pitné vody byla studánka zv."štůle", do níž vtéká voda z eliášské štoly z dolu sv.eliáš. Podle průzkumu jedná se o kvalitní pitnou vodu. Vodu z ní brali občané i ze vzdálené části obce. Autobusové spojení V roce 1928 bylo zavedeno autobusové spojení České Budějovice - Úsilné - Hůry - Libníč a zpět koncesovanou firmou Vojtěch Rampas z Českých Budějovice. Po roce 1946 toto spojení nahrazeno státní firmou ČSAD. Dolování stříbra v Hůrách Za vsí směrem na jihovýchod je důl "Werk" sv.eliáš, kde se dolovalo stříbro. Nad ním se vypínala veliká budova s vysokým komínem, kde byla topírna, kovárna, rýžovna a kanceláře. S hlavní šachtou bylo započato roku Důl byl založen za císaře Rudolfa a těžilo se v něm centů stříbra ročně. Dnes není ze starých opuštěných dolů nic otevřeno. S rudou se vyskytoval jako hlavní stříbronosný galenit, sfalerit a pyrit. Kromě toho se uvádí stefanit a zvláště hojně stříbro ve formě drátů a keříčků. Okrsek hůrský svazuje s libničským dlouhá směrná chodba, jež byla kutána z třetího patra hlavní šachty hůrské - sv.eliáš severním směrem do délky metru. Hlavního účelu - dosáhnout v hloubce asi 160 metrů šachet libníčských - nedosáhla, jen se dotkla cechu svatotrojického. Byla vedena v posledním roce dobývání počátkem tohoto století do roku Teprve úrovní šachty Říšské jablko, kterou chodba těsně minula, byla nalezena další dobyvatelná žíla. V dole sv.eliáš přibývalo neustále vody, která se tam stahovala ze štoly vesecké i libníčské. Podle tehdejších propočtů teklo jen z libníčské štoly do dolu sv.eliáš 14 litrů vody za vteřinu. Těžařská společnost se proto rozhodla odvodnit vesecké doly a důl sv.eliáš. Podle projektu z roku 1904 měla se šachta dolu Eliáš prohloubit do hloubky 305 metrů. Na dole Eliáš byly zajištěny tyto žíly: Richardova, Lazarova, Jitřní, Boží vůle a Panny Marie Vítězné. Jednalo se o žíly stříbronosné. Roku 1909 byl důl Eliáš definitivně uzavřen, poněvadž se našlo velmi málo stříbra. Voda, vycházející z eliášské štoly v Úsilném, byla chycena před touto obcí roku 1927 a vede se dále potrubím do Českých Budějovic a zásobuje město z části dobrou pitnou vodou. Rozvoj vesnice byl velmi narušen za prvé světové války od roku rekvisicemi, nucenými dodávkami a v obci bylo velmi málo lidí pro zemědělské práce. Další vývoj obce byl narušen v letech nucenými dodávkami všech zemědělských výrobků, při jejichž vymáhání prováděli i prohlídky po domech němečtí četníci za asistence našich četníků a starosty obce. Teprve po příchodu osvobozujících armád začal pomalu rozvoj vesnice, který byl dále narušen odchodem mladých lidí do pohraničního území a později do průmyslu v Českých Budějovicích. I přes tyto potíže pokračoval rozvoj dále kupředu a v roce 1956 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo. 191

192 Pamětihodnosti Kaple Důl Josef Důl Karolina Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ano Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ano (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne 192

193 Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Halda u Červeného vrchu; Niva Adamovského potoka; Přirozená louka v koutech; Soustava mezí v pravobřeží Rudolfovského potoka; Svahy rokliny pod Podhorami; Trnkové porosty Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 534 ha Zemědělská půda celkem: 400 ha, což je 74.9% z celkové výměry obce Orná půda: 337 ha, což je 84.4% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 13 ha, což je 3.3% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: ha, což je 12.3% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 25 ha, což je 4.6% z celkové výměry obce Vodní plochy: 4 ha, což je 0.7% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 10 ha, což je 1.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy 96 ha, což je 24.0% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 19.8% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 388 Počet obyvatel (SLDB 2001): 418, změna k roku 1991: nárůst 7.7% Počet obyvatel (2002): 444 Počet obyvatel (2003): 449 Počet obyvatel (2004):

194 Počet obyvatel (2005): 459 Počet obyvatel (2006): 465 Počet obyvatel (2007): 487, změna k roku 1991: nárůst 25.5%, změna k roku 2001: nárůst 16.5%, změna k roku 2006: nárůst 4.7% Počet obyvatel ( ): 494, změna k roku 2007: nárůst 1.4% Počet obyvatel ( ): 529, změna k roku 2009: nárůst 7.1% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 22.9% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 17.9% Děti do věku 14 let (2007): 17.9%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 0.2% Děti do věku 14 let ( ): 18.8% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 18.9% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 8.4% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 10.5%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 25.4% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 11.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 11.7% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 138 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 140 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 125 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 118 Nové byty postavené v letech : 26 Bytová výstavba v roce 2011: 4 Odpad počtu bytů v letech : 3 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 8.89 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 7.38 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.81, což je 11.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 7 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 14 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 21 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 3.4 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 24,69 ha ha, což je 667,6% 512.8% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 57 Intenzita individuální rekreace: 0.35 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ano 194

195 Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 3.4% Míra registrované nezaměstnanosti k : 5.9% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 4.7% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 7.0% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 6.98 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 5.08 ha, což je 72.8% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 140 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 410 Kč/m2 Hvozdec Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hřiště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Hvozdec Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1(Hvozdec u Lišova) Výměra obce: 238 ha Počet obyvatel ( ): 104 Hustota obyvatel ( ): 44 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 99 Hustota obyvatel ( ): 41 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: Lišov Charakteristika Obec se nachází nedaleko silnice č. I/34 vedoucí z Českých Budějovic směrem na Třeboň. Do obce jezdí pravidelná autobusová linka. Obec má nepravidelný půdorys zastavěnípodél ulicového uspořádání s plochou zeleně uprostřed území obce. Strukturu tvoří statky a usedlosti, na severu území jsou situovány provozovny zemědělské výroby. Obcí prochází cyklotrasa Historie První písemná zmínka o vsi (Hwozdecz), tehdy v držení vladyky Viléma ze Slavkova, pochází z roku K roku 1379 se Hvozde již uvádí v Rožmberském urbáři jako součást třeboňského panství, kterou pak zůstal celá následující staletí. Po zrušení poddanství býval Hvozdec střídavě součástí obce Zvíkov (1850 až 1922, 1943 až 1945, 1960 až 1976) či samostatnou obcí (1922 až 1943, 1945 až 1960 a nejnověji od 24. listopadu 1990), v letech 1976 až 1990 spadal pod obec Lišov. 195

196 Pamětihodnosti Lidová architektura Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne 196

197 Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 238 ha Zemědělská půda celkem: 183 ha, což je 76.9% z celkové výměry obce Orná půda: 136 ha, což je 74.2% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 6 ha, což je 3.3% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 41 ha, což je 22.5% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 34 ha, což je 14.4% z celkové výměry obce Vodní plochy: 4 ha, což je 1.8% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 3 ha, což je 1.3% z celkové výměry obce Ostatní plochy 14 ha, což je 5.9% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 6.9% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 63 Počet obyvatel (SLDB 2001): 60, změna k roku 1991: pokles 4.8% Počet obyvatel (2002): 76 Počet obyvatel (2003): 75 Počet obyvatel (2004): 82 Počet obyvatel (2005): 84 Počet obyvatel (2006): 86 Počet obyvatel (2007): 94, změna k roku 1991: nárůst 49.2%, změna k roku 2001: nárůst 56.7%, změna k roku 2006: nárůst 9.3% Počet obyvatel ( ): 99, změna k roku 2007: nárůst 5.3% Počet obyvatel ( ): 104, změna k roku 2009: nárůst 5.1% 197

198 Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 6.3% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 11.7% Děti do věku 14 let (2007): 27.7%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 137.4% Děti do věku 14 let ( ): 21.2% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 20.2% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 20.0% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 8.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 57.5% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 9.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 9.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 26 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 20 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 20 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 20 Nové byty postavené v letech : 7 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 0 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 1.32 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.18, což je 13.6% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 1 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 2 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 3 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 0.5 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 9,24 ha 8.77 ha, což je 627,3% % odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 17 Intenzita individuální rekreace: 0.63 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ne Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 0 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 198

199 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.1% Míra registrované nezaměstnanosti k : 6.1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 21.2% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 1.9% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 1.30 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.02 ha, což je 1.5% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 110 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 320 Kč/m2 Chotýčany Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Restaurace Pošta Hřiště Knihovna koupaliště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Chotýčany Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1(Chotýčany) Výměra obce: 519 ha Počet obyvatel ( ): 218 Hustota obyvatel ( ): 42 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 209 Hustota obyvatel ( ): 40 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec ležící na území Lišovského prahu, velmi dobře dopravně dostupná. Obec se skládá ze dvou místních částí z části historické a z části U nádraží. Původní obec založená jako okrouhlice podél dopravní stezky (dnes II/603). Silnice I/3 přeložena západně mimo obec. Na severu a jihu umístěny provozovny. Obec s výraznou návsí, na návsi špalíček budov u kaple, historická zástavba paprskovitě od středu. V lokalitě u nádraží nová výstavba. Obcí prochází cyklotrasa 1058 a značené turistické cesty KČT. Obec napojena na železniční trať se zastávkou. Historie První písemná zmínka o vsi (v Chotayczanech) pochází z roku V dobách feudalismu Chotýčany náležely k panství Hluboká, po zavedení obecního zřízení tvořily od roku 1850 osadu obce Dobřejovice. V roce 1868 se Chotýčany na více než století staly samostatnou obcí než byly od poloviny roku 1975 začleněny pod obec Ševětín. Status obce Chotýčany znovu nabyly dne 24. listopadu Současná obec s nově rekonstruovanými komunikacemi se vyznačuje pěknou upravenou 199

200 návsí ve tvaru podkovy lemovanou zemědělskými usedlostmi. Chotýčanské návsi vévodí opravená gotická kaple sv. Václava spolu s pomníkem padlých v 1. světové válce. Další dominantou návsi je objekt kulturního domu s poštovním úřadem, hasičskou zbrojnicí, pohostinstvím a pěkným sálem. Pamětihodnosti Náves se stavbami ve stylu selského baroka. Mezi domy vyniká bývalý zájezdní hostinec čp. 17, postavený roku 1470, upravovaný v 19. století. Kaple sv. Václava na návsi, pseudogotická. Pomník padlým v 1. světové válce. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne 200

201 Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní; Lípa malolistá Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Březová alej nad hájovnou Budka - Chotýčany; Dub na Z okraji Chotýčan; Dubový remízek pod Záhumenicí - Chotýčany; Duby na Stružinkách - Chotýčany; Listnatý remízek na Pahorku - Chotýčany; Remízek na háj. Budka - Chotýčany; Remízek pod hřištěm - Chotýčany; Roklina Strouhy - Chotýčany; Roklina pod Záhumenicí - Chotýčany; Údolní prostory pod Záhumenicí - Chotýčany Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Chotýčany: zájezdní hostinec; venkovské usedlosti; socha sv. Jana Nepomuckého) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 519 ha Zemědělská půda celkem: 357 ha, což je 68.7% z celkové výměry obce Orná půda: 296 ha, což je 83.1% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 13 ha, což je 3.6% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: ha, což je 13.2% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 95 ha, což je 18.3% z celkové výměry obce Vodní plochy: 3 ha, což je 0.5% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 6 ha, což je 1.2% z celkové výměry obce Ostatní plochy 59 ha, což je 11.4% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 12.5% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 201

202 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 208 Počet obyvatel (SLDB 2001): 219, změna k roku 1991: nárůst 5.3% Počet obyvatel (2002): 216 Počet obyvatel (2003): 219 Počet obyvatel (2004): 213 Počet obyvatel (2005): 211 Počet obyvatel (2006): 207 Počet obyvatel (2007): 207, změna k roku 1991: pokles 0.5%, změna k roku 2001: pokles 5.5%, změna k roku 2006: stagnace Počet obyvatel ( ): 209, změna k roku 2007: nárůst 1.0% Počet obyvatel ( ): 218, změna k roku 2009: nárůst 4.3% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 18.8% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 20.5% Děti do věku 14 let (2007): 17.4%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 15.3% Děti do věku 14 let ( ): 17.7% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.4% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 15.1% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 14.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 3.8% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 15.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 67 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 71 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 60 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 59 Nové byty postavené v letech : 2 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 1.30 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 2.75 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.90, což je 32.7% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 6 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 9 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.4 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 4.90 ha, což je 340.3% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení:

203 Intenzita individuální rekreace: 0.75 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 5.1% Míra registrované nezaměstnanosti k : 9.1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 9.1% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 5.8% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 2.25 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 2.95 ha, což je 131.1% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 110 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 340 Kč/m2 Jankov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Knihovna Restaurace (Jankov) Fotbalové hřiště Víceúčelové sportoviště Kulturní dům Pedikůra Prodejna smíšeného zboží Hospoda (Holešovice) 2x Hasičská zbrojnice (Jankov, Holašovice) Informační centrum, veřejné WC Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Jankov Počet částí obce: 2 Počet katastrálních území: 2 (Jankov u Českých Budějovic, Holašovice) Výměra obce: 1208 ha Počet obyvatel ( ): 390 Hustota obyvatel ( ): 32 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 381 Hustota obyvatel ( ): 31 obyv/km2 203

204 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Jankov Sídlo s významem místního centra s relativně širokou veřejnou vybaveností. Sídlo s nepravidelným půdorysem, rozkládající se kolem cetsy s vyýraznou návsí s kaplí. Náves s lichoběžníkovým půdorysem a návesním rybníkem, kolmo na náves statky. Nová zástavba na východním okraji obce. Zemědělské provozovny na západním okraji obce. Na severu fotbalové hřiště. Alej mezi Holašovicemi a Jankovem. V sídle významná občanská vybavenost, včetně kulturního domu. Holašovice Sídlo tvoří 23 památkově chráněných výstavných usedlostí s celkovým součtem 120 budov, které utvářejí ucelený památkový soubor, včetně chlévů, stodol, maštalí, výměnků, sýpek, bran a různých ohrazení. Usedlosti jsou rozloženy po obvodu rozlehlé obdélníkové návsi o rozměrech zhruba 210 x 70 metrů. Je zde téměř stoprocentně dochovaný středověký systém řazení jednotlivých usedlostí štítovými průčelími obytných domů a sýpek, propojených ohradními zdmi s brankami a klenutými vjezdy do prostoru návsi. Uspořádání spolu s dochovaným štukovým dekorem tzv. lidového nebo selského baroka na většině průčelí dává celému sídlu neopakovatelnou atmosféru a výraz. Návštěvníka zavádí do prostředí vesnického sídla, jak bylo formováno složitým stavebním a výtvarným vývojem ve druhé polovině 19. století. Okolo rozlehlé obdélníkové návsi je i několik dalších budov, které nejsou evidovány jako nemovité kulturní památky, například bývalá obecní škola, dnes sloužící jako informační centrum. Mimo hranici památkové rezervace leží malé centrum zemědělské výroby, část areálu je v pronájmu soukromé výrobny dřevěného paliva. Novější zástavba z 20. století je orientována na severovýchodním okraji obce mimo historické jádro. V obci se nachází knihovna a hřiště, v Holašovicích v budově školy je informační centrum. Historie Jankov První písemná zmínka o vsi (Jankow) se nachází v Rožmberském urbáři z roku Po zrušení poddanství k schwarzenberskému panství Český Krumlov náležela ves od roku 1850 do roku 1956 k obci Čakov, počínaje 1. lednem 1957 je samostatnou obcí. Místní část Holašovice byla přičleněna od obce Záboří ke dni 14. června Obě části nynější obce měly až do poloviny 20. století zcela rozdílné národnostní složení - Jankov byl vsí zcela českou, zatímco čistě německé Holašovice představovaly část německojazyčného ostrůvku kolem Záboří a Strýčic. Holašovice Ves, plánovitě založená kolem obdélné návsi snad někdy kolem poloviny 13. století, se připomíná k roku 1292, kdy Holašovice dostal od krále Václava II. klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě v rámci náhrady za jiný majetek, vrácený dědicům rytíře Svatomíra z Němčic. Holašovice setrvaly v držení kláštera po následujících pět a půl století, až do zániku feudalismu. Za morové epidemie v letech 1520 až 1521 bylo okolí Holašovic těžce postiženo, sama vesnice se vylidnila a vyšebrodská vrchnost ji musela znovu osazovat. Jestliže v urbáři sepsaném kolem roku 1510 byla ještě jména holašovických obyvatel převážně česká, v jiném urbáři z konce 20. let se už jmenují zcela jiní obyvatelé němečtí. Ves tehdy čítala 17 usedlostí. Po třicetileté válce bylo dle soupisu poddaných podle víry, provedeného roku 1651, v Holašovicích 14 obydlených usedlostí s 52 obyvateli (bez dětí mladších 10 let). Po zrušení poddanství náležela ves od roku 1850 k obci Záboří a to až do roku 1964 vyjma kratičkého osamostatnění v roce S platností od dne 14. června 1964 tvoří Holašovice součást obce Jankov. Z národnostního hlediska bývaly Holašovice až do počátku 20. století německé: při sčítání lidu roku 1910 udávalo německou obcovací řeč 100 % zdejších obyvatel, v následujícím sčítání, již po vzniku Československé republiky, se v roce 1921 k německé národnosti hlásilo 69 % Holašovických. V roce 1925 zde byla zřízena česká škola, která fungovala až do roku V letech 1938 až 1945 byla obec Záboří (včetně Holašovic) v rámci odtrženého pohraničí připojena k Říši, po skončení 2. světové války došlo naopak v lednu a březnu 1946 k odsunu většiny německých obyvatel. 204

205 Pamětihodnosti Kaple na návsi, datovaná 1882 Výklenková kaplička, s vročením 1899 Zbytek mohylového pohřebiště na kraji lesa asi 3/4 km jihozápadně od centra vsi (dochovány dvě mohyly). V roce 1927 byl poblíž nalezen depot bronzových předmětů z období knovízské kultury (13. až 10. století př. n. l.) Unikátní soubor budov ve stylu tzv. selského baroka ze 70. let 19. století tvoří jedinečný celek, který je od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací a roku 1998 byl zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 205

206 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ano Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne Název chráněné krajinné oblasti: Blanský les NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ne Výpis evropsky významných lokalit: Blanský les Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Porost dřevin na skalním výchozu JV od obce Záboří; Porost dřevin v orné půdě na pr. břehu kamen. pot. Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ano Název památky UNESCO: Holašovice, rezervace historické vesnice Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ano Název vesnické památkové rezervace: Vesnická památková rezervace Holašovice Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Jankov: návesní kaple sv. Víta_ Holašovice: rybník Kyselov; hospoda; venkovské usedlosti; škola; kovárna; kaple; mohylové pohřebiště; studna dřevěné pumpy; bývalá česká škola_) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1208 ha Zemědělská půda celkem: 535 ha, což je 44.3% z celkové výměry obce Orná půda: 492 ha, což je 92.1% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 15 ha, což je 2.8% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 27 ha, což je 5.1% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 590 ha, což je 48.9% z celkové výměry obce Vodní plochy: 25 ha, což je 2.1% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 9 ha, což je 0.7% z celkové výměry obce Ostatní plochy 49 ha, což je 4.1% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 4.8% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability:

207 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 356 Počet obyvatel (SLDB 2001): 369, změna k roku 1991: nárůst 3.7% Počet obyvatel (2002): 371 Počet obyvatel (2003): 386 Počet obyvatel (2004): 388 Počet obyvatel (2005): 380 Počet obyvatel (2006): 379 Počet obyvatel (2007): 383, změna k roku 1991: nárůst 7.6%, změna k roku 2001: nárůst 3.8%, změna k roku 2006: nárůst 1.1% Počet obyvatel ( ): 381, změna k roku 2007: pokles 0.5% Počet obyvatel ( ): 390, změna k roku 2009: nárůst 2.4% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 21.9% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 18.2% Děti do věku 14 let (2007): 14.6%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 19.6% Děti do věku 14 let ( ): 12.9% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.1% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 13.3% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 12.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 7.4% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 13.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 128 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 131 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 117 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 106 Nové byty postavené v letech : 6 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 3 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 2.32 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 7.31 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.18, což je 2.5% nárůst ploch 207

208 Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 6 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 11 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 17 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.7 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 20,73 ha ha, což je 2957,1% 391.2% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 37 Intenzita individuální rekreace: 0.27 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.0% Míra registrované nezaměstnanosti k : 7.0% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 14.1% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 3.6% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 6.09 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 110 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 330 Kč/m2 Jivno Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Hasičská zbrojnice Restaurace Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Jivno Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1(Jivno) Výměra obce: 629 ha 208

209 Počet obyvatel ( ): 275 Hustota obyvatel ( ): 44 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 253 Hustota obyvatel ( ): 40 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec s několika částmi. Jádro tvoří historické sídlo Jivno s trojúhelníkovou návsí obestavěnou dvorci. Na západní straně obce nová výstavba. Od roku 1990 je obec Jivno samostatná s vlastním obecním úřadem. Od tohoto roku se v obci provedla částečná rekonstrukce budovy bývalé školy, ve které se vyučovalo až do roku 1972 a nyní je zde obecní úřad. Dále byla v obci opravena místní kaple sv. Vojtěcha z roku 1876, která je vyhlášena kulturní památkou. V kapli se každoročně koná Svatovojtěšská pouť a v květnu májové pobožnosti. Na návsi stojí opravený návesní kříž a v parčíku pak pomník padlým vojínům v první světové válce. Katastrem obce prochází značená turistická stezka, která vede po červené značce z obce Hlincova Hora přes rybník Mrhal a dále směrem na Lišov k výškovému bodu s pomníčkem Locus perennis lidově zvaný "Střed Evropy". V minulém roce byla v obci dokončena plynofikace a kanalizace. Významná je rekreační lokalita Mrhal. Zde se nachází cca 200 chat. Součástí obce Jivno je část Vyhlídky a místní části zvané Samoty a Na Klaudě. Historie Jivno má své jméno patrně od jív, které se zde hojně ve zdejším okolí vyskytovaly. Dřívější název býval Jilonov. Bylo založeno asi v době pohanské, neboť na to ukazuje dříve objevené bývalé pohanské pohřebiště v lese u Martinců. První písemná zmínka o obci pochází z roku Od nepamětných dob náleželo Jivno k panství hlubockému. Když panství hlubocké zakoupil vlastenecký pán Vilém z Pernštýna, dal sestavit roku 1490 urbář panství zvaný Pernštejnský. V urbáři se uvádí osm usedlých v tomto roce v Jivně. Nejvíce obec utrpěla ve třicetileté válce, kdy byla vypálena jako všechny okolní vesnice. Některé z nich pak zanikly úplně jako např. Lhotky, což byla vesnice ležící v místech, kde je v současné době budějovický les Pod Klaudou. Jasnější zprávy o Jivně jsou až po třicetileté válce, kdy se vesnice znovu obydlovala. Nedaleko Jivna bývala samota zvaná "Jeskyně". Tato zpráva pochází podle místních obyvatel asi ze 17. století. V 19. století v Jivně kvetlo cihlářství. Ve 13 "ručních cihelnách" se pálily cihly a tašky Mnoho budov v Českých Budějovicích a okolí bylo postaveno z jivenských cihel a pokryto jivenskými taškami. V letech 1910 až 1911 byla u Jivna postavena parostrojní cihelna, která od těch dob prošla mnoha rekonstrukcemi. Provoz byl ukončen ke konci roku Pamětihodnosti: Locus perennis Kaple sv. Vojtěcha Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne 209

210 Výskyt chráněných ložiskových území: ano Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Jivno, nerost: hlína, jíl, surovina: cihlářská surovina, organizace: WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s., Č.Budějovice Název ložiska: Jivno, nerost: hlína, íl, surovina: cihlářská surovina, organizace: WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s., Č.Budějovice Název ložiska: Rudolfov u Českých Budějovic, nerost: granulit, rula, surovina: stavební kámen, organizace: neuvedena Výpis chráněných ložiskových území: Název CHLÚ: Jivno, surovina: cihlářská surovina Název CHLÚ: Rudolfov, surovina: neuvedena Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Jivno Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Niva Rudolfovského potoka I.pod rybníkem Mrhal; Niva Rudolfovského potoka II. pod rybníkem Mrhal Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne 210

211 Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Jivno: kaple sv. Vojtěcha) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 629 ha Zemědělská půda celkem: 258 ha, což je 41.0% z celkové výměry obce Orná půda: 149 ha, což je 57.8% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 25 ha, což je 9.7% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 1 ha, což je 0.4% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: ha, což je 32.2% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 284 ha, což je 45.1% z celkové výměry obce Vodní plochy: 13 ha, což je 2.1% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 7 ha, což je 1.1% z celkové výměry obce Ostatní plochy 66 ha, což je 10.5% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 11.8% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 134 Počet obyvatel (SLDB 2001): 173, změna k roku 1991: nárůst 29.1% Počet obyvatel (2002): 189 Počet obyvatel (2003): 199 Počet obyvatel (2004): 218 Počet obyvatel (2005): 226 Počet obyvatel (2006): 217 Počet obyvatel (2007): 232, změna k roku 1991: nárůst 73.1%, změna k roku 2001: nárůst 34.1%, změna k roku 2006: nárůst 6.9% Počet obyvatel ( ): 253, změna k roku 2007: nárůst 9.1% Počet obyvatel ( ): 275, změna k roku 2009: nárůst 8.7% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 17.9% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 14.5% Děti do věku 14 let (2007): 14.2%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 1.7% Děti do věku 14 let ( ): 14.2% 211

212 Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.0% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 17.9% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 10.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 42.5% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 9.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 8.0% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 48 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 57 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 52 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 51 Nové byty postavené v letech : 13 Bytová výstavba v roce 2011: 5 Odpad počtu bytů v letech : 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.51, což je 3.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 6 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 9 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.4 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 8.14 ha, což je 565.3% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 218 Intenzita individuální rekreace: 3.16 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 11.1% Míra registrované nezaměstnanosti k : 13.6% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 6.2% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 8.1% 212

213 Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 4.94 ha, což je 32.3% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 140 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 420 Kč/m2 Kamenný Újezd Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Základní škola a mateřská škola Tělocvična Dům s pečovatelskou službou Sokolovna Knihovna Hřiště Hostince, vinárny Obchod Hřbitov Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Kamenný Újezd Počet částí obce: 9 Počet katastrálních území: 5 (Kamenný Újezd, Kosov u Opalic, Krasejovka, Otmanka, Opalice, Březí) Výměra obce: 2897 ha Počet obyvatel ( ): 2249 Hustota obyvatel ( ): 78 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 2217 Hustota obyvatel ( ): 76 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec je sídlem římskokatolické a řeckokatolické farnosti, je zde základní a mateřská škola, obecní knihovna, dům s pečovatelskou službou a tři ordinace lékařů (praktický, dětský a zubní). V místě se nachází řada provozoven veřejného stravování a prodejny s potravinami, textilem a průmyslovým zbožím. Sektor služeb je zastoupen provozovnou sklenářství, pedikúry, masáží, kadeřnictví, autoopravárenství, dopravní služby zahrnují spedici, taxislužbu a provoz benzínového čerpadla. Sportovní vybavenost tvoří zejména areál TJ Sokol s fotbalovým hřištěm a tenisovými kurty, dále pak sportovní zařízení místní školy včetně sauny a tělocvična místní sokolovny. Vyhledávaným místem pro rekreaci je autokempink Štilec a penzion Štilec. Kosov Asi 120 m východně od osady stavbou triangulačního bodu zničena pravěká mohyla. Dochovaná část dalšího mohylníku v lese asi 1000 m od středu Milíkovic (2 mohyly). Mlýn U Sovů částečně zachován v čp. 12. Opalice Na poli někdejšího Bürgerova (Kolouchova) statku, 500 m jihovýchodně od středu osady, rozvlečeno 12 mohyl z doby bronzové, halštatské a laténské. Ves dvorcového charakteru se selskými 213

214 usedlostmi ze 16. století. Dům čp. 11 je zdoben sgrafity, pozdně gotický patrová špýchar se nachází v čp. 10. Památný dub. Radostice Pozdně gotický dvorec z jehož jádra se dochoval kamenný obytný dům a dva špýchary v zemědělské usedlosti č.p. 1. Hodnotná sgrafitová výzdoba je dochovaná na štítové partii obytného domu. Lidové zemědělské usedlosti. Rančice Selské lidové usedlosti, památkově chráněn je špýchar a stodola ze 1780 v čp. 3. Březí Malá osada na pravém břehu Vltavy je vzdálena cca 2 km severozápadně od Kamenného Újezdu. Poprvé byla písemně doložena v roce Shluk původně zemědělských usedlostí je soustředěn kolem návesního prostoru. V blízkosti se na úbočí vltavského údolí nachází chatová osada. Sousedící areál Mlýnů a těstáren bratří Zátků byl již ve 14. století spolu s blízkým hospodářským dvorem a hradem Maškovcem nejvýznamnější stavbou. Nyní leží ve správním území obce Boršov nad Vltavou. Krasejovka Existence vesnice je prvně doložena roku 1388, kdy obec pravděpodobně náležela ke Kamennému Újezdu. Jádro sídla je tvořeno zástavbou hodnotnými zemědělskými usedlostmi. Svažité návsi dominuje skupina lip a javorů s kapličkou. Návesní kaplička se zvonicí pochází z roku Další památkou jsou výklenková boží muka. V roce 1849 vznikla samostatná obce Krasejovka, spravující vesnice Milíkovice, část Bukovce, dvůr Bartochov a Otmanku. V roce 1975 se Krasejovka i s uvedenými osadami stala součástí obce Kamenný Újezd. V sídle je velmi aktivní Sdružení hasičů. Bukovec Zástavba venkovských usedlostí je soustředěna při mezinárodní silnici I/3. Nedaleký strážní domek koněspřežky č.p. 16 je součástí národní kulturní památky. Před č.p. 71, bývalou kovárnou rodiny Švarců stojí malá zvonička. Milíkovice Dochovaná rozsáhlá náves je obklopena původními zemědělskými usedlostmi. Osada byla poprvé zmiňována už v roce Nyní slouží jak k bydlení, tak k rekreaci. Jeden kilometr jižně od obce se při cestě do Dolních Svinců nalézá rybník Děkanec, kde bylo roku 1990 vyhlášeno území o rozloze 10,01 ha za přírodní památku na ochranu ekosystému slatinné louky. 214

215 Historie Již od počátku byla obec označována dvěma názvy. Český Újezd vyjadřoval způsob založení vesnice a celého panství pánů z Újezda ve 13.století, kdy některý z Bavorů ze Strakonic daroval svému družiníkovi pozemkový majetek s vesnicemi mezi Vltavou a Malší, jehož velikost byla stanovena objetím - ujetím na koni po hranicích, odtud tedy Újezd. Desítky vesnic se stejným základem názvu dokládají, že to byl zcela běžný způsob vzniku nových osad v dobách vnitřní kolonizace země. Nová vesnice měla již od 13.století také souběžně užívaný německý název - Steinkirchen (kamenný kostel). Dosud dominantní stavba v rámci obce poutala pozornost právě díky materiálu a dokládá, že sakrální stavby z kamene na počátku 13.století byly v této oblasti spíše vyjímkou. Pro odlišení od ostatních Újezdů v Čechách sloužily poukazy na polohu u Budějovic, na panství krumlovské a v archivních pramenech nám k bezpečnému odlišení napomáhá právě německé označení Steinkirchen. S rozvojem společnosti, obchodu a výměny informací bylo potřeba název zpřesnit, a tak v 19.století začíná být za jméno Újezd přikládáno Kamenný, podle charakteru středověkého kostela. Název se později ustálil v nynější podobě Kamenný (kostel) Újezd, německý tvar Steinkirchen byl naposledy užíván během druhé světové války v letech V první polovině 13.století bylo mezi Vltavou a Malší vyměřeno panství rytířů z Újezda, kteří měli v erbu znamení střely. První písemný doklad existence je z roku 1263, kdy je Vernéř z Kamenného kostela (Wernherus de Steynchirchen) svědkem při založení kláštera Zlatá Koruna. Téhož roku svědčí Michal z Újezda (Michael de Wgezt) při prodeji vesnice Záhoří klášteru ve Vyšším Brodě. Při obchodní cestě do Rakous vznikla u křižovatky vesnice s velkou obdélnou návsí, kostelem a tvrzí. Rytíři z Újezda sídlili nejdříve v tvrzi u kostela, po polovině 14.st., v době největšího rozmachu si zbudovali západně od vesnice na skále nad Vltavou hrad Maškovec. Postupně však chudli a dědickými podíly bylo panství zmenšováno a ve 20.letech 15.století se někteří členové poslední známé generace rodu živili také přepadáváním kupců na obchodní cestě kolem Újezda. Ve 30.letech 15.st. získávají část a roku 1455 zbylý majetek s vesnicí Rožmberkové, kteří tak úspěšně pokračují ve scelování svého dominia. Obec těžila z obchodního ruchu a užívala, i když zřejmě právně nepodloženě statut poddanského městečka a to až do roku 1464, kdy vyvrcholil spor ohledně mílového práva a vesnice spadla pod obchodní vliv a omezení řemesel městem Budějovic. Tehdy bylo v Újezdě 5 sladoven, 24 krčem a domů, kde se šenkovalo pivo a nejméně tři hostince. Bez překážek jako staletí před tím tu pracovali řezníci, krejčí, ševci, tkalci, hrnčíři, provazníci a kováři. Došlo ke kuriózní situaci, ač byl Újezd majetkem Rožmberků, pivo sem bylo dováženo z města, nebo jej tu vařili a prodávali budějovičtí poddaní. Situaci, kdy měl zisk z poddaných někdo jiný, se Rožmberkové snažili zvrátit žádostí o povýšení Újezda na město roku Pokus byl neúspěšný a Rožmberkové své aktivity realizovali na hranici mílového práva v blízké Plavnici, kde roku 1564 postavil Jakub Krčín z Jelčan dvůr s pivovarem, aby újezdští kupovali pivo své vrchnosti. V roce 1579 byly v Plavnici napuštěny nové rybníky a vznikl tu mlýn. Roku 1602 získal krumlovské panství i s Újezdem císař Rudolf II. Za třicetileté války byla ve vsi vypálena a opuštěna polovina usedlostí. Hlavní silnice, která byla v dobách míru zdrojem zisku a prosperity, se během kruté války stala příčinou úpadku, neboť přivedla stavovská či císařská vojska, jenž bezohledně drancovala malá hospodářství. V roce 1622 získal krumlovské panství kníže Jan Oldřich z Eggenberka a roku 1719 přechází do majetku Schwarzenbergů. Roku 1849 se Kamenný Újezd stal samostatnou obcí a od 1.listopadu 1975 spravuje tyto obce - Březí, Bukovec, Radostice, Rančice, Opalice, Kosov, Krasejovka a Milíkovice. 215

216 Pamětihodnosti Kostel Všech svatých - nepřímo doložen jako kamenná stavba již roku 1263 v predikátu rytíře Vernéře "z Kamenného kostela" (de Steynchirchen) na zakládací listině kláštera Zlatá Koruna. Patrocinium kostela je písemně doloženo až v roce Jednolodní plochostropý kostel s pravoúhlým klenutým presbytářem, sakristií a věží před západním štítem. Gotice náleží sakristie, kněžiště s monumentálním pastoforiem z doby kolem roku Z mobiliáře pak deskový obraz Madony a torzo sochy Panny Marie s Ježíškem ze 40.let 15.st.(dnes v expozici AJG, Hluboká n./vlt.) V roce 1520 ulil mistr Bartoloměj z Prahy Velký zvon, který je zavěšen v dolní části věže. V letech byla přistavěna věž, v první třetině 18.st. byla rozšířena loď a celý kostel dostal jednotnou barokní úpravu. Současně vznikl kompaktní barokní mobiliář - 3 oltáře, kazatelna, křtitelnice, 4 zpovědnice, lavice, varhany a sochy světců. Tento kompaktně dochovaný soubor byl vážně narušen a poškozen při neuvážené modernizaci interiéru kostela v roce přesunuta kamenná balustráda z triumfálního oblouku, poničena a odstraněna kazatelna, odstraněny branky u hlavního oltáře, zničena jedna ze zbývajících barokních zpovědnic. V roce 1999 pak byly zcela zbytečně odstraněny původní barokní lavice a nahrazeny novými. Fara - vznikla nepochybně současně s kostelem v první polovině 13.st., písemně je doložena v roce Fara stojící severně od kostela, v jádře ještě renesanční byla barokně upravena. Přilehlý hospodářský dvůr se zahradou je jako opravna zemědělských strojů. Prvním známým farářem byl Bozdiech (přip.1359). Za husitských válek byla fara napadena, farář oloupen o knihy a kaplan Ondřej byl zabit kvůli penězům. Farář Jan Pryndl dokončil roku 1427 na hradě Maškovci opis Zlaté legendy Jacopa de Voragine. V letech tu byl farářem kněz a spisovatel Jan Florián Hammerschmidt. V letech spravoval zdejší farnost Jan Josef Zavadil, který inicioval a částečně dotoval barokní přestavbu kostela. V roce 1800 byl na faru jmenován spisovatel Antonín Puchmajer, který odtud do roku 1804 vedl čilou korespondenci s Dobrovským a dalšími přáteli. Roku 1933 byl presentován farářem v K.Újezdě rázovitý Jan Evangelista Eybl, který je znám jako postava Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka. Po smrti faráře Karla Kubíčka roku 1990, po více jak sedmi a půl století přestala fara sloužit jako sídlo duchovního správce a farnost je administrována z Boršova nad Vltavou. Od roku 1996 spravuje farnosti Kamenný Újezd, Boršov nad Vltavou a Doudleby - O.Praem. Hugo Josef Pitel (*1928) Škola - byla v Kamenném Újezdě již ve středověku. "Stará škola", trojtřídní se nacházela mezi kostelem a farou v čp.22, čtvrtá třída se od roku 1898 nacházela v čp.31. V roce 1942 byla dokončena nová škola. 11.května 1945 proběhlo ve škole setkání zástupců sovětské a americké armády a byla podepsána kapitulace německého vojska. V listopadu téhož roku byla škola rozšířena na měšťanku. Přístavba z roku 1961 ustoupila pro statické poruchy nové přístavbě z roku 1997, o rok později byla dokončena nová tělocvična. Boží muka - v obci se nacházejí čtyři boží muka. V parku na Náměstí stojí žulová na tordovaném sloupku ze 16.století, jedny z nejstarších v jižních Čechách. Ve výklenku bývala barokní soška sv.jana Nepomuckého, zcizena roku Jižně od středu obce stojí boží muka datovaná Třetí se nalézají na rozcestí u školy. Poslední boží muka "u sv.antonína" datovaná na soklu 1856 byla v červenci 2000 povalena a zcizena jim horní část s křížkem. Pošta - C.k. poštovní úřad tu byl zřízen roku 1869 v čp.79, pak ale přemístěn do výstavné budovy čp.31 na východní straně Náměstí, které se dosud říká "Stará pošta". Kamenný rozcestník Krumlov - Velešín, taktéž na Náměstí (původně stával na křižovatce u rybníka Štilec) Pozůstatky koněspřežné dráhy České Budějovice - Linec - strážní domek severovýchodně od obce při současné železniční trati, v lokalitě Na Dolech, násep s klenutým mostkem, v areálu železniční stanice na jižním okraji Kamenného Újezda, strážní domek a dva kamenné propustky poblíž rekreačního rybníka Štilec, jižně od obce Zřícenina hradu Maškovec - ze druhé polovina 14. století na skále nad Vltavou západně od obce, Mohylová pohřebiště - různého stáří na několika místech v okolí obce (U Kotka na sz., Hamerský les na jv.), nevětší z nich s asi 35 dochovanými mohylami z doby bronzové až doby halštatské se nachází v lokalitě Obecní les vsv. od Kamenného Újezda, směrem ku Plavu. 216

217 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Opalice, nerost: karbonát, rula, surovina: grafit, organizace: Ministerstvo životního prostředí, Praha 10 Výskyt starých důlních děl: ano Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ano (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ano (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: Bartochov; skládka Plavnice Odkaliště: ne 217

218 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ne Výpis evropsky významných lokalit: Blanský les Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ano Výpis přírodních památek: Děkanec Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní; Vrba bílá Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ano (Římovsko pouze okrajově) Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Dubové stromoř.na hrázi ryb. Beranovec, Plavnice; Dvouřadé dub. stromořadí SV od osady Plavnice; Dvouřadé stromořadí JJV od osady Plavnice; Dvouřadé stromořadí na SZ okraji obce Plavnice; Dvouřadé stromořadí u polní cesty SV od obce Kosov; Dvouřadé stromořadí u silnice Kamenný Újezd-Včelná; Dvě lípy u silnice do Opalic; Dvě lípy v zahradě v obci Krasejovka; Hráz rybníčku v obci Otmanka; Listnatý remízek JV od obce Kosov; Listnatý remízek JZ od Radostic; Listnatý remízek S od obce Opalice; Listnatý remízek ZJZ od Radostic; Listnatý remízek ZSZ od Radostic; Porost dřevin S od Kamenného Újezda; Porost dřevin SSZ od Kamenného Újezda; Porost dřevin SV od osady Plavnice; Porost dřevin VJV od obce Kamenný Újezd; Porost dřevin na SSZ okraji Kamenného Újezda; Porost dřevin u zaniklého rybníčku; Porost keřů JV od obce Březí; Prameniště, niva potoka a rybník - Krasejovka; Skupina SV od Kamenného Újezda; Skupina dubů nad bývalým kravínem v Plavnici; Skupina dvou dubů na S okraji obce Otmanka; Skupina dvou dubů u Plavnic. potoka (Plavnice); Skupina dvou lip u kapličky v osadě Borek; Skupina jasanů před statkem č.10 v obci Opalice; Soliterní dub ZJZ od Radostic; Soliterní dub na J okraji obce Otmanka; Soliterní dub u rybníka - Milíkovice; Stromořadí V od obce Březí; Stromořadí VSV od obce Březí; Stromořadí před kostelem v Kamenném Újezdu; Stromořadí u komunikace do Bukovce (obec Plavnice); Stromořadí u samoty SZ od obce Milíkovice; Vlhká louka a lesík JV - VJV od Borku Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO: ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Kamenný Újezd: fara; výklenková kaple; kovaný kříž; boží muka; kostel Všech svatých_ Březí: hrad Maškovec_ Krasejovka: zájezdní hostinec Bartochův dvůr_ Opalice: venkovská usedlost; zemědělská usedlost; boží muka žulová_ Radostice: venkovská usedlost_ Rančice: venkovská usedlost; špýchar; boží muka kamenná_) Národní kulturní památky: ano Výpis národních kulturních památek: Koněspřežní železnice České Budějovice - Linec 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: ha 218

219 Zemědělská půda celkem: ha, což je 62.8% z celkové výměry obce Orná půda: ha, což je 76.1% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: ha, což je 4.1% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 2 ha, což je 0.1% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: ha, což je 19.8% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: ha, což je 24.2% z celkové výměry obce Vodní plochy: ha, což je 2.8% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 36 ha, což je 1.2% z celkové výměry obce Ostatní plochy ha, což je 7.5% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 10.1% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 1819 Počet obyvatel (SLDB 2001): 1845, změna k roku 1991: nárůst 1.4% Počet obyvatel (2002): 1973 Počet obyvatel (2003): 2002 Počet obyvatel (2004): 2026 Počet obyvatel (2005): 2075 Počet obyvatel (2006): 2104 Počet obyvatel (2007): 2148, změna k roku 1991: nárůst 18.1%, změna k roku 2001: nárůst 16.4%, změna k roku 2006: nárůst 2.1% Počet obyvatel ( ): 2217, změna k roku 2007: nárůst 3.2% Počet obyvatel ( ): 2249, změna k roku 2009: nárůst 1.4% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 19.2% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.0% Děti do věku 14 let (2007): 15.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 5.6% Děti do věku 14 let ( ): 15.7% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.8% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 14.7% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 13.4%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 8.8% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 14.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991):

220 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 704 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 615 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 533 Nové byty postavené v letech : 79 Bytová výstavba v roce 2011: 6 Odpad počtu bytů v letech : 15 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 6.12 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.36, což je 1.1% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 32 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 65 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 97 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 15.5 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 84,91 ha ha, což je 630,4% 547.0% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 358 Intenzita individuální rekreace: 0.46 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 2 (Penziony: 1; Kemp: 1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 5 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 4.0% Míra registrované nezaměstnanosti k : 5.6% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 7.2% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 7.6% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: ha, což je 77.5% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 160 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 490 Kč/m2 220

221 Komařice Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Obchod Požární zbrojnice Pošta Knihovna Kulturní středisko Zdravotní středisko Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Komařice Počet částí obce: 4 Počet katastrálních území: 3 (Komařice, Sedlo u Komařic, Pašinovice) Výměra obce: ha Počet obyvatel ( ): 303 Hustota obyvatel ( ): 29 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 279 Hustota obyvatel ( ): 27 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Komařice Původně koncová obec bez pokračování cesty, ukončená usedlostí (tvrzí). V půdorysu obce se dochovaly dodnes čitelné stopy po způsobu založení a uspořádání. Později zámek se čtvercovým parkem. U zámku trojúhelníkový centrální prostor. Dvoukřídlá dvoupatrová budova s hranolovitou věží a s kaplí přistavěnou k severní straně východního křídla. Ve východním křídle renesanční půlklenbový bosovaný portál, zdobený reliéfy s letopočtem 1566 a s erby Kořenského z Terešova a jeho manželky. Průjezd klenutý. Na nádvorní straně arkády na toskánských sloupech, dnes v obou patrech a částečně i v přízemí zazděné. Na štítcích pod sloupy reliéfy se zvířecími motivy, na 1 štítku letopočet 1565, na stěně v 1. patře freska se slunečními hodinami. Věž zdobena obdélníkovými sgrafity. Za zámkem je velký hospodářský dvůr, u zámku sýpka z doby kolem roku Výstavba rodinného bydlení na západě a severu obce podél cesty. Na západním okraji u zámku zemědělské provozovny fotovoltaická elektrárna. Směrem ke Stropnici chaty podél cesty a podél řeky. Obcí prochází cyklotrasa 1131 a značené turistické stezky KČT. Pašinovice První zmínka o obci Pašinovice je z roku Sídlo tu měli drobní zemané Pašinovici. Roku 1371 je uváděn Oldřich Pašinovic, roku 1380 pak Čeněk z Pašinovic. Na návsi byl roku 1919 postaven pomník 11 padlým v I.světové válce. Blízko pomníku je umístěna zvonička se zvonkem, který byl ulit v roce1818 Ivanem Adolfem Pernerem v Českých Budějovicích. Dle dochované pověsti pochází údajně ze samoty Hamr, kde sloužil v bouřlivých dobách, aby samoty mohly v nebezpečí volat o pomoc. Pro obec byl získán v roce Sedlo První zmínka o Sedle je již z roku 1293, "byl tu statek Víckův". Roku 1459 patřilo Sedlo děkanství svinenskému, pak bylo postoupeno Ofce ze Zahrádky. Její syn prodal před rokem 1543 poplužní dvůr a ves Sedlo Ctiboru Dráchovskému, který ho připojil ke Komařicím. Po bitvě na Bílé Hoře se tu vystřídalo několik majitelů a v roce 1623 byl statek Sedlo přikoupen ke komařickému panství vyšebrodského kláštěra. V současné době žije v Sedle 33 obyvatel, ostatní stavení jsou využívána k rekreačním účelům. I přes malý počet obyvatel je zde stále dobře fungující organizace Sboru dobrovolných hasičů, která se podílí na organizování Masopustů, Pivních slavností, stavění máje a dalších akcích. 221

222 Stradov Obec se skládá ze tří dílů: zadní Stradov na východním svahu Todeňské hory, prostřední a horní Stradov na svahu západním. Na východní straně se nalézala kaple zasvěcená sv.jobovi a mezi zadním a prostředním Stradovem kaple sv. Jana Nepomuckého. Dále se zde nalézají dva kříže, které pocházejí z novější doby. Historie Historie obce Komařice je nejen velmi bohatá, ale také velmi stará. Osídlení zde bylo jedno z prvních, již kolem roku 600 n.l., tehdy byly Komařice po ochranou kouřimských knížat, později, kolem roku 800 vystřídaných Slavníkovci. To by znamenalo, že Komařice byli osídleny dříve, než jsem přišli Důdlebané. Vystřídalo se zde mnoho rodů zemanských, ale i vladyckých. Po vyvraždění Slavníkovců (r. 995) připadlo jmění králi Boleslavu II. První zmínky v zemském archivu o Komařicích jsou z let 1278 a 1279: "Roku 1278 plenili Komařice lidé Záviše z Falkenštějna...", "Roku 1279, když Vítkovci měli Hlubokou, přišla na Komařice vojska Hroznaty z Hužic a Vítkovců, ale velké škody nezpůsobila..." Další písemná zmínka o rytířích z Komařic je pak z roku Rytíři Benešové z Komařic měli ve znaku střelua to do 14.století. Poté začali ve svém erbu používat orlici. Zemané či rytíři z Komařic se účatnili všeho dění po boku šlechticů a zemanů z okolí. Byli to: Beneš z Komařic s manželkou Vojslavou (r. 1346), jejich synové Vernéř a Beneš II., který se nazýval Stradovec z Komařic (ujal se panství r. 1370), poté Beneš III. z Komařic a Stradova (r.1387) a Odolen z Komařic ze Slavkova (r. 1411), dál následují Beneš IV., Václav, Řehoř, Jan a Mikuláš z Komařic (r. 1457), Mates z Komařic a ze Slavkova (r. 1460), Lipold Komařický z Hřebene (r. 1525), Volf ml. Krajčíř z Krajku a po něm se již na komařické panství dostávají Dráchovští z Dráchova: Ctibor (r. 1534), jeho syn Adam Dráchovský s Dráchova. Dcera, Anna Dráchovská, však svůj díl (Strážkovice, Sedlo, Kosov a Stropnici s mlýnem) prodala své sestře Kristýně a ta se roku 1550 provdala za Jiřího Kořenského z Terešova. V období spravování komařického panství manželi Kořenskými zažil největší rozkvět komařický zámek. Posledním majitelem zámku z rodu Kořenských byl Ctibor Kořenský ml. Po několika požárech panství Ctibor prodal roku 1623 kláštěru ve Vyšším Brodě. Klášter pak přikoupil Sedlo a Stradov a také Habří a Čakovec. To vše držel až do pozemkové reformy v roce Po 30. leté válce Komařice velice zpustly. Celé komařické panství bylo v tak špatném stavu, že ze čtyřiceti šesti hospodářských stavení jenom dvě byly schopny platit kontribuci. Ke zlepšení došlo až později. Komařice se začaly nově osidlovat. Nové osidlování však znamenalo "germanizaci". Nové obyvatelstvo sem přicházelo od Vyššího Brodu, kde měli němci výrazné zastoupení. Komařičané byli tvrdí a to jim v boji proti poněmčování velmi pomohlo. Po příchodu nového osidlování začaly Komařice poměrně rychle vzkvétat. Všechny daně šly na rozvoj Komařic. Hospodářství bylo přetvořeno. Vznikaly velkostatky, mlýny, hamry, chovaly se zde ovce. Byla vystavěna Flusárna, ve které se vařila potaš (uhličitan draselný, původně získána z dřevěného popela, užívána k výrobě skla a mýdla). V té době v Komařicích provozoval svou činnost i pivovar. O Komařickém pivě se tradovalo, že se ho člověk může najíst i napít, tak prý bylo husté, pivovar zanikl v roce Roku 1752 byla při zámku zřízena zelinářská zahrada, která mimo jiné proslavila Komařice prvním pěstováním salátu v Čechách. V zahradě byla postavena oranžérie, kde se pěstovaly fíky (v zimě roku 1798 bohužel pomrzly), chmel, vinná réva, jinde konopí a len. U Sedla byly zřízeny velké ovocné sady. Na rozkvětu komařického hospodářství měla zásluhu celá řada správců vyšebrodského kláštera. Významné osobnosti MUDr. Julius Adolf Červený - českobudějovický lékař Doc.PhDr.Jakub Pavel DrSc. - historický vědec Josef Kápar - člen legionářské obce Jan Lenc - letec, zahynul při akci nad Biskajským zálivem Pamětihodnosti Zámek - zámek je vystavěn v elegantním renesančním slohu, v současné podobě má dvě 222

223 patra a je dvoukřídlý. Východní křídlo má 8 os, jižní 4 osy. K severnímu boku východního křídla byla v 17. století přistavěna nízká čtyřboká věžička. Na budově lze spatřit mnoho zachovalých stavebních prvků. Na kraji východního průčelí je brána z tesaného kamene s mohutnou rustikou, v náplních vedle polokruhového oblouku stylizované trojlisty, nad obloukem je deska se znakem Jiřího Kořenského z Terešova a jeho manželky Kristýny z Dráchova Socha Panny Marie Immaculaty - před zámkem stojí pískovcová barokní socha Panny Marie Immaculaty (Neposkvrněná), postavena byla roku 1730 díky jednomu z nejlepších administrátorů - Tobiáši Opitzovi. Kousek od ní rostou dva vysoké památné zeravi. Několik dalších památných jehličnanů potom obklopuje mohutnou budovy sýpky na druhé straně silnice. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Svinenský potok Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne ano Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 223

224 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ano Výpis přírodních památek: Pašínovická louka Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní; Dub letní; Zerav západní; Lípa malolistá; Lípa velkolistá; Tis červený; Zerav západní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Dvouřadé stromořadí u silnice Pašínovice-Komařice; Komařice,skupina dřevin u chat pod obcí; Porost dřevin pod polní cestou Z od obce Pašínovic; Porost dřevin u cesty na V okraji obce Komařice; Porost dřevin v zahradě na V okraji obce Komařice; Remíz v orné půdě JZ od obce Pašínovice; Skupina 2 dubů ZJZ od obce Pašínovice; Skupina 2 lip u kapličky v obci Komařice; Skupina 2 lip v centru osady Stradov; Skupina dubů u místní komunikace v osadě Stradov; Skupina stromů v centru obce Pašínovice; Stromořadí u silnice Pašínovice - üímov Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Komařice: zámek; socha P. Marie; mohylové pohřebiště; sýpka; výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: ha Zemědělská půda celkem: 601 ha, což je 58.3% z celkové výměry obce Orná půda: 387 ha, což je 64.5% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 22 ha, což je 3.7% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 191 ha, což je 31.8% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 294 ha, což je 28.6% z celkové výměry obce Vodní plochy: 67 ha, což je 6.5% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 10 ha, což je 1.0% z celkové výměry obce Ostatní plochy 58 ha, což je 5.6% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 6.6% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability:

225 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano ne (Zdroj: OÚ Komařice 10/2012) Kanalizace: ano Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 267 Počet obyvatel (SLDB 2001): 243, změna k roku 1991: pokles 9.0% Počet obyvatel (2002): 250 Počet obyvatel (2003): 263 Počet obyvatel (2004): 261 Počet obyvatel (2005): 263 Počet obyvatel (2006): 270 Počet obyvatel (2007): 271, změna k roku 1991: nárůst 1.5%, změna k roku 2001: nárůst 11.5%, změna k roku 2006: nárůst 0.4% Počet obyvatel ( ): 279, změna k roku 2007: nárůst 3.0% Počet obyvatel ( ): 303, změna k roku 2009: nárůst 8.6% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 17.2% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 12.3% Děti do věku 14 let (2007): 8.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 31.1% Děti do věku 14 let ( ): 10.4% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 12.2% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 21.8% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 19.2%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 12.0% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 17.9% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 105 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 102 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 97 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 87 Nové byty postavené v letech : 2 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 1.18 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: 2.71 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.23, což je 8.5% nárůst ploch 225

226 Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 4 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 9 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 13 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.1 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 15,59 ha 7.66 ha, což je 780,0% 368.3% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 190 Intenzita individuální rekreace: 1.86 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 4 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 5.4% Míra registrované nezaměstnanosti k : 7.2% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 7.2% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 5.2% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 2.50 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.73 ha, což je 29.2% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 110 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 320 Kč/m2 Kvítkovice Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Knihovna Hřiště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Kvítkovice 226

227 Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Kvítkovice u Lipí) Výměra obce: 394 ha Počet obyvatel ( ): 102 Hustota obyvatel ( ): 26 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 103 Hustota obyvatel ( ): 26 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec rozkládající se podél ledvinovité návsi se zachovalým historickým půdorysem. Kolem návsi statky a usedlosti. Zachovalé ve stylu selského baroka. Na jihu území nová výstavba, jinak půdorys historicky dochovaný. Podél vřetenovité návsi statky a usedlosti. Náves má dva trojúhelníkové prostory propojené cestou (ledvinovitý tvar). Obcí prochází cyklostezka 1094 a Zázemí CHKO Blanský les, která hraničí s obcí s vymezenou Evropsky významnou lokalitou. Historie První písemné zmínky o obci Kvítkovice pocházejí z roku Panstvím spadaly Kvítkovice v minulosti pod cisterciánský klášter Vyšší Brod. První písemná zmínka o vsi (Witkowich) pochází z roku Po zrušení poddanství tvořily Kvítkovice od roku 1850 samostatnou obec, zahrnující tehdy i osadu Čakovec. Za nacistické okupace byly mezi lety 1943 a 1945 začleněny pod obec Čakov, poté znovu samostatné. S účinností od 14. června 1964 se Kvítkovice staly součástí obce Lipí, Čakovec současně připadl obci Jankov. Nejnověji se Kvítkovice osamostatnily na základě místního referenda k 1. lednu Z geologického hlediska jsou pro lokalitu typické turmalíny v žulách a pegmatitech, nacházející se směrem na Habří. Její okolí je významným nalezištěm žlutozelených a trávovězelených vltavínů. Mezi loukami, poli a lesy se zrcadlí velké množství menších rybníků. Nejvýznamnějším je pak 25 hektarový rybochovný Kvítkovický rybník ležící na horním toku Dehtářského potoka. Na jeho hrázi rostou mohutné duby, z nichž jsou některé označeny i jako památné stromy. Okolní lesní smíšené porosty tvoří převážně smrky, borovice, buky, lípy, břízy, olše, osiky, jasany, jedle a další. Pamětihodnosti Barokní kaplička z roku 1730, Stará kovárna s čapím hnízdem z roku 1823, Novogotická kaple Domy ve stylu selského baroka. Pod hrází Kvítkovického rybníka původní mlýnské kolo s náhonem, které je součástí mlýna, dnes sloužícího jako rekreační stavení 227

228 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ano Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne Název chráněné krajinné oblasti: Blanský les NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ne Výpis evropsky významných lokalit: Blanský les Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Hrázový porost Kvítkovického rybníka. Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne 228

229 Nemovité kulturní památky: ano (Kvítkovice: výklenková kaple Nejsvětější Trojice, venkovské usedlosti) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 394 ha Zemědělská půda celkem: 202 ha, což je 51.1% z celkové výměry obce Orná půda: 133 ha, což je 65.8% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 8 ha, což je 4.0% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 61 ha, což je 30.1% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 147 ha, což je 37.3% z celkové výměry obce Vodní plochy: 26 ha, což je 6.6% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 3 ha, což je 0.8% z celkové výměry obce Ostatní plochy 16 ha, což je 4.1% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 4.9% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 84 Počet obyvatel (SLDB 2001): 82, změna k roku 1991: pokles 2.4% Počet obyvatel (2002): 82 Počet obyvatel (2003): 85 Počet obyvatel (2004): 90 Počet obyvatel (2005): 89 Počet obyvatel (2006): 92 Počet obyvatel (2007): 95, změna k roku 1991: nárůst 13.1%, změna k roku 2001: nárůst 15.9%, změna k roku 2006: nárůst 3.3% Počet obyvatel ( ): 103, změna k roku 2007: nárůst 8.4% Počet obyvatel ( ): 102, změna k roku 2009: pokles 1.0% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 20.2% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 17.1% Děti do věku 14 let (2007): 17.9%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 4.8% Děti do věku 14 let ( ): 19.4% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.7% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 22.0% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 15.8%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 28.0% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 13.6% 229

230 Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 13.7% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 33 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 32 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 32 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 29 Nové byty postavené v letech : 3 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 5.23 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 0.91 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.01, což je 1.1% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 1 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 4 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 0.6 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 5,98 ha 6.27 ha, což je 900,0% 979.7% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 65 Intenzita individuální rekreace: 1.91 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 8.3% Míra registrované nezaměstnanosti k : 5.6% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 13.9% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 4.4% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.68 ha 230

231 Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 100 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 290 Kč/m2 Ledenice Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec, cukrárna Kino Hřiště Knihovna Ubytování Základní škola Mateřská škola Základní umělecká škola Učiliště Zdravotní středisko Truhlářské muzeum Vojenské muzeum Hřbitov Čerpací stanice Lékárna Pošta Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Ledenice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 4 (Ledenice, Zborov, Ohrazení, Zaliny) Výměra obce: 3455 ha Počet obyvatel ( ): 2361 Hustota obyvatel ( ): 68 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 2318 Hustota obyvatel ( ): 67 obyv/km2 Typ: Městys Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Městys Ledenice se nachází 12 km jihovýchodně od Č.Budějovic. Hvězdicovitě uspořádané sídlo s centerm kolem návsi, členené špalíčky budov. Kolem návsi uzavřené statky. Na severu bloková výstavba rodinného bydlení, na západní straně provozovny, na jihu hřiště. Jižní a východní strana obce s rozvojem bydlení a vmísenými statky a usedlostmi s čátečným ulicovým uspořádáním. K obci přísluší osady Růžov, Ohrazení, Ohrazeníčko, Zaliny, Zborov. Sídlí zde mimo jiné truhlářské učiliště, základní umělecká škola, výrobní družstvo Ledenický nábytek a řada soukromých truhlářů. Dominantou obce je farní kostel sv. Vavřince, který vznikl před rokem V blízkosti základní školy stojí kamenný pranýř pocházející z 2. pol. 17. století. V místě je také dobře vybavená základní škola, umělecká škola a školka. Je zde i učiliště a praktické pracoviště oboru truhlář. V místě jsou dvě muzea Muzeum truhlářství a Muzeum vojenských historických a válečných vozidel. Také zemědělská výroba umožňuje pracovní příležitosti v obcích Zborov, Ohrazení nebo např. 231

232 ve stájích Mysletín, poprvé uváděná roku 1368, původně tvrz a statek, kde se nyní chovají zejména koně. Mysletín Původně tvrz a statek jihozápadně od Ledenic, poprvé uváděná k Dvůr byl zničený v letech porážky stavovského povstání a znovu vystavěn roku V současnosti jej vlastní firma AGRO-HOCHSTAFFL, která tu provozuje chov koní, hovězího dobytka a skotu. Ohrazení Přestože osedlé výhradně Čechy, vzniká roku 1486 pod názvem Německé Ohrazení. Uprostřed osady dnes stojí novodobá kaple a před ní pomník padlým v první světové válce. Ohrazeníčko Je sídlo se 43 obyvateli. Zborov Je sídlo, nacházející se asi 4 km na západ od Ledenic. Je zde evidováno 176 obyvatel.poprvé je uváděn 1386 jako majetek zámožných měšťanů z Českých Budějovic. Na místě zpustlé tvrze z 2. poloviny 16. století byl vybudován roku 1720 hospodářský dvůr. V roce 1848 se Zborov stává samostatnou obcí s přilehlými osadami Ohrazení, Ohrazeníčko a Svatá Voršila. V roce 1908 je i s osadami připojen k Ledenicím. V témže roce zde byla vystavěna zajímavá secesní kaple. Růžov Růžov je sídlo, které téměř zmizelo z mapy. Převážná část vsi byla zbořena kvůli těžbě křemeliny pro Borovanský Calofrig. Zachovalo se jen několik chalup v jedné řadě, stranou od cesty z Borovan do Ledenic. Vesnice sama pochází z konce 18. století, je to jedna z nejmladších vesnic ORP. Zaliny První písemná zmínka je z V roce 1611 byla téměř celá ves vypálena Pasovským vojskem jako pomsta za to, že zalinští sedláci zabili dva vojáky. Dominantou osady je novogotická kaple sv.václava z r Náves lemují usedlosti vystavěné ve stylu selského baroka. Sídlo má podélnou náves kolem silnice, do kopce. Celá náves je obklopena zajímavými domy a statky. Na návrší na návsi stojí statek s bránou ve stylu selského baroka. Téměř totožný statek stojí v Podeřišti u Netolic. Takovéto typické selské baroko je zde v okolí velmi neobvyklé. Statek má volutové štíty, špýchar se slepými štukovými okny. Svatá Voršila Západně od Zborova byl v 17.století objeven pramen minerální léčivé vody. Vzniklo zde poutní místo, byly zřízeny malé lázně, vystavěna kaple a otevřena hospoda. Provoz lázniček se udržoval až do 18. století, kaple později zanikla. Obcí prochází cyklotrasa 1120 a 1050 a značené turistické trasy KČT. Historie První písemná zpráva pochází z roku Ledenice, prapůvodně tvrz z poloviny 13. století zvaná Landštejn. Již koncem 15. století byla povýšena na město. Osídlení oblasti již v 8. a 9. století dokazuje mohylové pohřebiště na Vápenickém kopci asi 1,7 km jižně od Ledenic. Kolem poloviny 13. století zde byla založena tvrz. Název několika zemědělských usedlostí v části obce "Hrad" připomíná zaniklý hrad zvaný Landštejn, zpustlý za husitských válek. Samotná osada je zmiňována 1278 jako součást majetku rodu Vítkovců. Na městečko byly Ledenice povýšeny před rokem 1398 a do znaku dostaly stříbrnou růži z erbu pánů z Landštejna. Počátkem 15. století se staly součástí třeboňského panství. Od Rožmberků obdržely řadu významných výsad, mimo jiné právo vařit pivo. Po smrti Petra Voka (+1611) zdědil panství na krátkou dobu rod Švamberků. Konfiskace majetku po porážce stavovského povstání na Bílé Hoře a období třicetileté války těžce poznamenaly život obyvatel Ledenic. Středověký rozsah si tak Ledenice podržely až do 18. století. Stavební rozvoj je patrný až na konci 18. a v 1. polovině 19. století. Plynové lampy poprvé městečko osvětlily roku 1904, elektřina byla zavedena o dvacet let později. Obec byla povýšena v červnu 2007 na městys. Pamětihodnosti Kostel svatého Vavřince vznikl před rokem Jako farní je uváděn k roku Jednolodní raně gotická stavbu má pravoúhle zakončený presbytář. Kamenná křtitelnice s rožmberským erbem vznikla v 16. století. Typickou siluetu Ledenicím do daleka propůjčuje kostelní věž, přistavěná v barokním slohu Hlavní a oba boční oltáře pocházejí z 2. poloviny 18. století, podobně jako rokoková kazatelna. 232

233 K významnému duchovnímu odkazu patří dílo neznámého mistra z počátku 16. století Oplakávání Krista z Ledenic. Dřevěná plastika vysoká asi 50 cm tvoří součást sbírek Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Barokní kamenný pranýř z druhé poloviny 17. století. Ledenice jsou rodištěm profesora Josefa Stejskala ( ), dramaturga a šéfa činohry Jihočeského divadla. Do práce divadelního souboru vnesl koncepčnost a výrazně přispěl k jeho popularizaci. Za 2.světové války vedl divadlo v táborském exilu, kde byl zatčen gestapem a popraven. Z významných rodáků je to páter František Jan Kroiher ( ). Ledenický děkan se stal za 1. republiky politikem a senátorem za lidovou stranu. Zasloužil o rozvoj obce, byl také zakladatelem místní kampeličky. Uznání dosáhl jako spisovatel a národohospodář. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano (Pozn: ložisko štěrkopísku Ledenice zrušeno, těžba ukončena a k , provedena rekultivace) Výskyt dobývacích prostorů: ano Výskyt chráněných ložiskových území: ano Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Borovany-Ledenice, nerost: jíl, jílový sediment, kaolinit, nezpevněný diatomit, surovina: diatomity, jíly keramické nežáruvzdorné a žáruvzdorné ostatní, organizace: LASSELSBERGER, a.s., Plzeň Název ložiska: Ledenice, nerost: štěrkopísek, surovina: štěrkopísek, organizace: Antonín Manda, zemní práce, Ledenice Název ložiska: Slavošovice, nerost: jíl, jílovec, surovina: jíly žáruvzdorné ostatní, organizace: LASSELSBERGER, a.s., Plzeň Název ložiska: Zborov, nerost: jíl, kaolinit, surovina: jíly žáruvzdorné ostatní a pórovinové, kaolin pro keramický průmysl, organizace: LASSELSBERGER, a.s., Plzeň Výpis dobývacích prostorů: Název dobývacího prostoru: Ledenice, nerost: žáruvz. a nežár. jíl ost., diatom, organizace: LASSELSBERGER, a.s., stav využití: těžený Výpis chráněných ložiskových území: Název CHLÚ: Ledenice, surovina: jíly žáruvzdorné ostatní Název CHLÚ: Ledenice I., surovina: diatomity, jíly keramické nežáruvzdorné a žáruvzdorné ostatní Název CHLÚ: Slavošovice, surovina: jíly žáruvzdorné ostatní Název CHLÚ: Zborov, surovina: jíly žáruvzdorné ostatní a pórovinové Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ano 233

234 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano ne (Pozn: budovala se řada protipovodňových opatření v současné době obtokový kanál) Název vodního toku: Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Ledenice; skládka Zaliny Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ano Výpis přírodních památek: Ohrazení Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Jasan ztepilý; Lípa malolistá Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Mysletínské aleje; Stromořadí podél hřbitov. zdi na nám. v Ledenicích Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Ledenice: mohylové pohřebiště; pranýř na Horním náměstí; kostel sv. Vavřince Růžov: mohylové pohřebiště Zaliny: venkovská usedlost) Národní kulturní památky: ne 234

235 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 3456 ha Zemědělská půda celkem: ha, což je 55.7% z celkové výměry obce Orná půda: ha, což je 72.4% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 58 ha, což je 3.0% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: ha, což je 24.6% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 1116 ha, což je 32.3% z celkové výměry obce Vodní plochy: 92 ha, což je 2.7% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 38 ha, což je 1.1% z celkové výměry obce Ostatní plochy ha, což je 8.2% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 9.4% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano (Pozn: částečně, pouze Ledenice a Ohrazeníčko) (ČOV, čerpací stanice) Plynofikace: ano (Pozn: částečně, pouze Ledenice) Skládka: ano Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 2039 Počet obyvatel (SLDB 2001): 2146, změna k roku 1991: nárůst 5.2% (Pozn: údaj ČSÚ, dle obce 2149) Počet obyvatel (2002): 2184 Počet obyvatel (2003): 2193 Počet obyvatel (2004): 2220 Počet obyvatel (2005): 2229 Počet obyvatel (2006): 2255 Počet obyvatel (2007): 2284, změna k roku 1991: nárůst 12.0%, změna k roku 2001: nárůst 6.4%, změna k roku 2006: nárůst 1.3% Počet obyvatel ( ): 2318, změna k roku 2007: nárůst 1.5% Počet obyvatel ( ): 2361, změna k roku 2009: nárůst 1.9% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 20.1% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 18.0% Děti do věku 14 let (2007): 15.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 13.8% Děti do věku 14 let ( ): 15.4% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.8% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 13.9% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 13.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 2.8% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 14.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.0% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011):

236 8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 708 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 745 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 641 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 554 Bytová výstavba v roce 2011: 12 Nové byty postavené v letech : 76 Odpad počtu bytů v letech : 16 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 5.06 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano (Pozn: praktický lékař, dětská lékařka a zubař jsou v pronajatých prostorách soukromých vlastníků domů) Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 3.56, což je 11.1% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 34 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 68 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 102 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 16.3 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 79,86 ha ha, což je 1114,9% 466.6% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 253 Intenzita individuální rekreace: 0.31 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ano Index rekreačního a turistického potenciálu: 6 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 5.8% Míra registrované nezaměstnanosti k : 6.3% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 6.5% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 8.6% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha 236

237 Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: ha, což je 45.9% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 160 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 480 Kč/m2 Libín Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Hřiště Knihovna Hřbitov Ubytování Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Libín Počet částí obce: 3 Počet katastrálních území: 3 (Slavošovice u Lišova, Libín, Spolí u Ledenic) Výměra obce: 2119 ha Počet obyvatel ( ): 391 Hustota obyvatel ( ): 18 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 352 Hustota obyvatel ( ): 16 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: Lišov Charakteristika Společně mají sídla celkem 352 obyvatel. Za hranicí obce Spolí začíná Chráněná krajinná oblast Třeboňsko, která je významným rekreačním územím. Kolem rybníka Spolský je chatová kolonie. Ze Spolí do Třeboně vede naučná stezka kolem rybníka Svět. Známý je i objekt Spolského mlýna, který dnes slouží jako pila na zpracování dřeva. V obci hospodaří zemědělské družstvo, které vedle pěstování obilovin, vyrábí též mléko a podniká se skladem náhradních dílů zemědělské techniky. Vedle družstva stojí truhlárna Cortex, která vyrábí vše do bytových interiérů. Libín je založen kolem polygonální návsi s dominantním kostelem. Kolem návsi rozmístěny uzavřené statky a usedlosti ve tvaru okrouhlice. Kolem jádra druhé pořadí statků a usedlostí. Na jihu situovány zemědělské provozovny. Slavošovice Nacházejí se asi 2 km na západ od Libína. Je zde evidováno 50 adres.trvale zde žije 55 obyvatel.slavošovice mají rozvolněnou zástavbu statků a usedlostí, náves není geometricky vyhraněna. U Slavošovic nouzová přistávací plocha. Spolí Nachází se asi 2 km na východ od Libína. Je zde evidováno 65 adres. Trvale zde žije 74 obyvatel. Spolí je komponováno do oblouku bez centrálního prostoru, kolem rybníka, který tvoří těžiště sídla. Ve Spolí a ve Slavošovicích dnes hospodaří hlavně soukromí zemědělci. Obec Libín má vybudovanou čističku odpadních vod, do domácností je zaveden plyn. V obcích působí tři sbory dobrovolných hasičů, myslivecké sdružení a honební společnost. Každá z nich má svoje kulturní zařízení. Usedlost Odměny Tato skupina tří usedlostí je zbytkem po větším osídlení, které zde vzniklo po dobudování 237

238 rybníka Svět v r.1574 jako náhrada místním usedlíkům za jejich zatopené pozemky. Původní osada Dvorce ležela na protilehlém břehu rybníka. Horní a dolní stavení jsou ukázkami půdorysového řešení usedlostí na Třeboňsku. V této oblasti se stýkají dva okruhy lidové architektury: tzv. selské baroko veselských Blat a tzv. hornorakouský uzavřený dvorec - vierkanter. Selské baroko je charakterizováno průčelím s trojuhelníkovitými nebo později zvlněnými štíty, které jsou často bohatě zdobené plastickými štukovými ornamenty (voluty, římsy na pilastrech, srdíčka, trojlístky, zvonky, aj.) Střed tvoří brána se štítem a postranními brankami (může být i jedna) pro pěší. Na průčelí navazují z jedné strany obytné stavení a z druhé špýchar. Spolský mlýn s kapličkou byl postaven v r Voda byla přiváděna náhonem ze Spolského potoka. Později byla přistavěna pila. Po melioracích v r.1962 je náhon neprůtočný. Dnes je celý objekt v majetku města Třeboně a slouží k výrobě běžného sortimentu řeziva. Ze vzácných živočichů se zde vyskytují ledňáček říční a vydra říční a v porostech rákosin myška drobná. Bohaté jsou populace obojživelníků, ve Spolském potoce žije rak potoční. Hojné jsou larvy chrostíků, které si vytvářejí pouzdra ze slepených zrnek písku či jiného materiálu. V tůních nivy rostou vachta trojlistá, leknín bělostný, voďanka žabí, ďáblík bahenní, přeslička říční. Koryto potoka zarůstají bíle kvetoucí lakušník vodní a zevar jednoduchý. Nedaleko je přírodní rezervace V Rájích s výskytem masožravých rosnatek a dalších vzácných rostlin. Spolí a Spolský rybník ha u vsi téhož jména z r.1372 je zachována připomínka louky pod rybníkem u vsi Spolí. Nynější rybník zřídil Jakub Krčín z Jelčan. Zahájení chatařského života Spolského rybníka je možno datovat od roku Před tímto datem sloužil "Spolák" především stanařům. V roce 1953 se začaly objevovat první chaty na spolské i libínské straně. Horečná výstavba začala pak po roce Vzhledem k rozloze rybníka se dělí chatová zástavba na 3 oblasti, které spravuje vlastní osadní výbor. Kolem rybníka Spolí je v současnosti 180 chat. Obcí procházejí cyklotrasy 1105 a 1196, resp a značené trasy KČT. Navazuje naučná stezka Kolem Světa. Historie První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1366, kdy bratři Petr, Jošt a Jan z Rožmberka koupili od Jana z Landštejna polovici města Třeboně a další majetek včetně Libína (Lubyen). V období feudalismu Libín býval v rukou světských držitelů třeboňského panství vyjma let 1440 až 1567 a 1631 až 1785, kdy náležel klášteru v Třeboni. Po zrušení poddanství je Libín od roku 1850 podnes samostatnou obcí. 11.století - počátky osidlování území První písemná zmíňka v listině, podle níž Petr, Jošt a Jan bratří z Rožmberka koupili od Jana z Landštejna polovinu města Třeboně s Libínem a dalšími vesnicemi V urbáři třeboňského kláštera se uvádí v Libíně 6 lánů Jan z Rožmberka se zavazuje vrátit třeboňskému měšťanovi Henslínovi grunty v Libíně Zápis v Popravčí knize pánů z Rožmberka. Ondřej kovář z Libína, mučeny a oběšeny v Třeboni, vypověděl, že pokradl u jam kamenných podle vsi Vráto všechna kostelní železa z Budějovic Přechod Libína do vlastnictví kláštera Obec třeboňská postupuje klášteru své lidi v Libíně Zrušení třeboňského kláštera a připojení Libína s klášterním statkem k třeboňskému panství Podle výčtu odměn rychtářů na třeboňském panství dostával rychtář v Libíně 10 grošů odměny za vybírání pololetního úroku od osedlých V Libíně celkem 13 osedlých, 3 chalupníci, 1 krčma Osvobození vsi Libín z odúmrti Spolský rybník už 4 roky leží pustý Obnovení kláštera a vrácení jeho majetku Zrušení třeboňského kláštera a připojení jeho statku k třeboňskému panství Zahájení školního vyučování v Libíně Postavení školní budovy v Libíně Založení JZD obyvatel 153, domů

239 Pamětihodnosti Kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova, na návsi Spolský mlýn s kapličkou Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ano Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Dunajovice - Libín, nerost: jílovce, surovina: jíly pórovinové, organizace: neuvedena Název ložiska: Slavošovice, nerost: jíl, jílovec, surovina: jíly žáruvzdorné ostatní, organizace: LASSELSBERGER, a.s., Plzeň Výpis chráněných ložiskových území: Název CHLÚ: Ledenice, surovina: jíly žáruvzdorné ostatní Název CHLÚ: Slavošovice, surovina: jíly žáruvzdorné ostatní Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ano Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: Slavošovice; skládka Ledenice Odkaliště: ne 239

240 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ano Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne Název chráněné krajinné oblasti: Třeboňsko NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ne Výpis evropsky významných lokalit: Odměny u rybníka Svět Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ne Výpis přírodních rezervací: V Rájích Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Jilm horský Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Libín: kaplička Nejsvětějšího srdce Ježíšova na návsi Spolí: návesní kaplička) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 2119 ha Zemědělská půda celkem: ha, což je 42.2% z celkové výměry obce Orná půda: 677 ha, což je 75.8% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 20 ha, což je 2.2% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: ha, což je 22.0% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: ha, což je 43.0% z celkové výměry obce Vodní plochy: 240 ha, což je 11.3% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 14 ha, což je 0.7% z celkové výměry obce Ostatní plochy ha, což je 3.0% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 3.5% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá 240

241 Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 315 Počet obyvatel (SLDB 2001): 307, změna k roku 1991: pokles 2.5% Počet obyvatel (2002): 302 Počet obyvatel (2003): 307 Počet obyvatel (2004): 317 Počet obyvatel (2005): 311 Počet obyvatel (2006): 323 Počet obyvatel (2007): 324, změna k roku 1991: nárůst 2.9%, změna k roku 2001: nárůst 5.5%, změna k roku 2006: nárůst 0.3% Počet obyvatel ( ): 352, změna k roku 2007: nárůst 8.6% Počet obyvatel ( ): 391, změna k roku 2009: nárůst 11.1% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 23.5% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 13.7% Děti do věku 14 let (2007): 12.0%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 12.3% Děti do věku 14 let ( ): 14.2% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 18.2% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 16.6% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 14.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 12.7% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 14.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 106 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 111 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 104 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 99 Nové byty postavené v letech : 14 Bytová výstavba v roce 2011: 1 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 6.51 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 6.76 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 1.20, což je 17.8% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 5 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 10 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 15 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.4 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 30,34 ha, což je 1082,1% % odhadované potřeby ploch pro bydlení 241

242 (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 240 Intenzita individuální rekreace: 1.95 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.5% Míra registrované nezaměstnanosti k : 9.2% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 24.2% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 4.2% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 6.22 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.94 ha, což je 15.1% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 120 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 360 Kč/m2 Libníč Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Sportovní klub Společenský dům Hostinec Prodejna Domov Libníč Centrum sociálních služeb Empatie Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Libníč Počet částí obce: 2 Počet katastrálních území: 2 (Libníč, Jelmo) Výměra obce: 685 ha Počet obyvatel ( ):

243 Hustota obyvatel ( ): 70 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 435 Hustota obyvatel ( ): 63 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Historické centrum kolem návsi se statky a usedlostmi. Náves podlouhlá, geometricky pravidelná, orientována východozápadně. Statky a usedlosti uzavřené. Na jih a východ území sídla ulicové zastavění individuální zástavbou. Ve východní části farnost s kostelem, místo bývalých lázní a těžby stříbra (šachty Tří králů, Adam a Sv. Trojice). Dnes nově výstavba rodinného bydlení. Vily z konce 19. století s parkem. Domov důchodců - objekt bývalých lázní. Na severu provozovny. Jelmo Je zde evidováno 35 adres. Trvale zde žije 34 obyvatel. Sídlo založeno kolem tří usedlostí mezi nimiž náves nepravidelného tvaru. Obcí prochází cyklostezka Hluboká Lišov a ostatní cyklotrasy 122, 1243, Značené trasy KČT a naučná stezka. Historie První písemná zmínka o vsi (in villa Lybnycze) pochází z roku Název se ve starších dobách užíval ve tvaru Libníče, v nynější podobě se ujal od 18. století. V letech 1571 až 1801 se na katastru obce v několika štolách těžilo stříbro, těžba však po vrcholu, dosaženém již koncem 16. století, postupně upadala. Při zdejším zdroji sirnato-železité vody byly od konce 17. století provozovány lázně, jejichž provoz trval přes 200 let až do zániku tohoto pramene. Po zrušení poddanství ke schwarzenberskému panství Hluboká se Libníč roku 1850 stala samostatnou obcí, jíž po většinu času zůstává dodnes. Pouze v letech 1943 až 1945 byla Libníč nakrátko nuceně přivtělena k obci Hůry a v období od počátku roku 1976 do 23. listopadu 1990 spadala pod město Rudolfov. Pamětihodnosti Farní kostel Nejsvětější Trojice, v jádru osmiboká barokní kaple z let 1714 až 1715 podle návrhu Pavla Ignáce Bayera, ve druhé polovině 18. století stavba rozšířena o presbytář a věž. K farnosti, ustavené roku 1855, patří kromě Libníče také Červený Újezdec, Hůry, Jelmo a Úsilné Budova bývalých lázní, z let 1714 až 1720, dílo téhož architekta, dnes domov důchodců Několik vil z konce 19. století, zejm. vila JUDr. Augusta Zátky s parkem Přírodní památka Libníč, malá lokalita (0,08 ha) s výskytem střevíčníku pantoflíčku, zhruba kilometr východně od Libníče 243

244 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ano Výpis přírodních památek: Libnič Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Lípa malolistá Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Dvouřadé lipové stromořadí; Hráz bývalého rybníčka na JZ okraji Jelma; Kantorova Hora; Návesní parčík v Libníči; Parčík u kostela Nejsvětější Trojice; Porost u Dobré vody pod libničskými humny; Porosty Na Studnici; Přirozený porost pod Zadními čtvrtěmi; Roklina u Dolan; Soustava mezí v levobřeží Dobré vody; Stráň pod Cechovem Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano 244

245 Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne ano (Na Dobré Vodě: socha sv. Jana Nepomuckého; kostel Nejsvětější Trojice_) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 685 ha Zemědělská půda celkem: 459 ha, což je 66.9% z celkové výměry obce Orná půda: 369 ha, což je 80.4% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 19 ha, což je 4.1% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 1 ha, což je 0.2% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 70 ha, což je 15.3% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 178 ha, což je 26.0% z celkové výměry obce Vodní plochy: 7 ha, což je 1.1% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 8 ha, což je 1.2% z celkové výměry obce Ostatní plochy 33 ha, což je 4.8% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 6.0% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 342 Počet obyvatel (SLDB 2001): 377, změna k roku 1991: nárůst 10.2% Počet obyvatel (2002): 368 Počet obyvatel (2003): 382 Počet obyvatel (2004): 387 Počet obyvatel (2005): 391 Počet obyvatel (2006): 391 Počet obyvatel (2007): 399, změna k roku 1991: nárůst 16.7%, změna k roku 2001: nárůst 5.8%, změna k roku 2006: nárůst 2.0% Počet obyvatel ( ): 435, změna k roku 2007: nárůst 9.0% Počet obyvatel ( ): 478, změna k roku 2009: nárůst 9.9% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 14.6% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 8.8% Děti do věku 14 let (2007): 12.0%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 37.1% Děti do věku 14 let ( ): 12.4% 245

246 Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.4% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 20.7% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 18.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 11.5% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 16.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 88 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 92 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 81 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 76 Bytová výstavba v roce 2011: 6 Nové byty postavené v letech : 12 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 4.55 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 4.55 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 1.30, což je 28.6% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 4 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 9 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 13 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.1 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha, což je % odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 45 Intenzita individuální rekreace: 0.44 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 4 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 2.9% Míra registrované nezaměstnanosti k : 3.6% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 11.4% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 7.9% 246

247 Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 1.92 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 120 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 370 Kč/m2 Lipí Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Knihovna Hřiště Mateřská škola Restaurace Kulturní dům Ubytování Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Lipí Počet částí obce: 2 Počet katastrálních území: 2 (Lipí, Kaliště u Lipí) Výměra obce: 781 ha Počet obyvatel ( ): 605 Hustota obyvatel: 78 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 577 Hustota obyvatel: 74 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec Lipí leží na úpatí chráněné krajinné oblasti Blanský les, obklopena lesy a rybníky. Kromě kvalitního přírodního prostředí je v obci dostačný rozsah veřejné vybavenosti, zejména pro sportovní a kulturní vyžití. Jihovýchodně, asi 1 km od obce, bylo v prostoru Travní cesty objeveno rozsáhlé zaniklé sídliště z doby bronzové, halštatské a laténské. V trati "U Zajíčka" byla nově zjištěna halštatská ( př. n. l.), možná knížecí mohyla. Obec samotná je poprvé uváděna k r V obci je nejen fotbalové, ale i volejbalové hřiště, v obci též funguje hokejbalový klub. Pro kulturní vyžití lze využít hostince na návsi se sálem, v němž se pořádají taneční zábavy a plesy. Obcí prochází cyklotrasa 1092,1124, 1082, obcí prochází trasa KČT. V obci jsou hipostezky. Sídlo Lipí je situováno kolem návsi s kaplí, kolem níž jsou situovány statky a usedlosti, kolmo na náves. Východní část sídla je založena ulicově s rodinným bydlením.na jihu území jsou situovány zemědělské provozovny. Kaliště u Lipí Z pravěkého osídlení se dochovala mohyla 750 m jihovýchodně od středu osady. První písemná zmínka z 1379, návesní kaple se zvoničkou Andělů strážců je datována Kaliště je situováno kolem výrazné trojúhelníkové návsi, s roztroušenými statky a usedlostmi. Historie První písemná zmínka o obci je z roku Samostatnou obcí je Lipí od roku První písemná zmínka z 1379, návesní kaple se zvoničkou Andělů strážců je datována

248 Pamětihodnosti Lidové zemědělské usedlosti z 2. poloviny 19. století, č.p. 1,2 Novogotická kaple Panny Marie Lurdské z roku 1897 Návesní kaple Kaliště se zvoničkou Andělů strážců je datována 1872 Halštatská kultura, mohyly Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ano 248

249 Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne Název chráněné krajinné oblasti: Blanský les NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ne Výpis evropsky významných lokalit: Blanský les Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Lipí: venkovská usedlost) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 781 ha Zemědělská půda celkem: 507 ha, což je 64.9% z celkové výměry obce Orná půda: 415 ha 416 ha, což je 82% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 18 ha, což je 3.6% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 4 ha, což je 0.8% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 70 ha, což je 13.8% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 198 ha, což je 25.3% z celkové výměry obce Vodní plochy: 22 ha, což je 2.9% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 10 ha, což je 1.3% z celkové výměry obce Ostatní plochy 44 ha, což je 5.6% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 6.9% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 249

250 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 479 Počet obyvatel (SLDB 2001): 537, změna k roku 1991: nárůst 12.1% Počet obyvatel (2002): 540 Počet obyvatel (2003): 555 Počet obyvatel (2004): 555 Počet obyvatel (2005): 550 Počet obyvatel (2006): 561 Počet obyvatel (2007): 563, změna k roku 1991: nárůst 17.5%, změna k roku 2001: nárůst 4.8%, změna k roku 2006: nárůst 0.4% Počet obyvatel ( ): 577, změna k roku 2007: nárůst 2.5% Počet obyvatel ( ): 605, změna k roku 2009: nárůst 4.9% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 21.9% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 18.8% Děti do věku 14 let (2007): 16.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 13.3% Děti do věku 14 let ( ): 16.8% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.0% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 11.7% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 11.9%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 1.4% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 13.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 13.4% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 173 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 183 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 169 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 147 Nové byty postavené v letech : 9 Bytová výstavba v roce 2011: 6 Odpad počtu bytů v letech : 4 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 2.39 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 9.45 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.16, což je 1.7% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 8 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 16 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 24 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 3.8 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 48,84 ha ha, což je 2152,9% % odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 250

251 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 72 Intenzita individuální rekreace: 0.38 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 5.4% Míra registrované nezaměstnanosti k : 3.6% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 10.4% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 7.1% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 7.47 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.13 ha, což je 1.7% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 120 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 370 Kč/m2 Lišov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Knihovna Koupaliště Mateřská a základní škola Hřiště a stadion Zdravotní středisko Policejní stanice Pošta Dům s pečovatelskou službou Kino Hřbitov Muzeum Střední odborné učiliště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Lišov Počet částí obce: 13 Počet katastrálních území: 12 (Kolný, Velechvín, Lhotice u Českých Budějovic, Červený Újezdec, Dolní Slověnice, Hůrky u Lišova, Horní Slověnice, Dolní Miletín, Horní Miletín, 251

252 Lišov, Levín u Lišova, Vlkovice) Výměra obce: 9355 ha Počet obyvatel ( ): 4119 Hustota obyvatel: 44 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 4164 Hustota obyvatel: 45 obyv/km2 Typ: Město Obec s pověřeným obecním úřadem: Lišov Charakteristika Město Lišov, srdce mikroregionu Lišovsko, leží v malebné mírně zvlněné krajině jižních Čech, asi deset kilometrů vzdušnou čarou severovýchodně od Českých Budějovic, na okraji Třeboňské pánve. Městečko se rozkládá na pozvolném východním svahu, podél hlavní silnice vedoucí z Českých Budějovic do Třeboně. Lišov je také místem významného geologického útvaru dělícího Českobudějovickou pánev od Třeboňské, pojmenovaného "Lišovský práh". Nejvyšším místem této pahorkatiny je kóta Větrník v nadmořské výšce 566 m. n. m. Většinu území tvoří pahorkatý reliéf terénu, který směrem k východu přestupuje do Třeboňské rybniční pánve. Na počátku 21. století je Lišov významným jihočeským městem. Po stránce administrativní k němu patří kdysi samostatné obce (dnes místní části) Červený Újezdec, Hrutov, Hůrky, Kolný, Levín, Lhotice, Miletín, Slověnice, Velechvín a Vlkovice. Centrem města je tržní náměstí s historickou zástavbou kolem půdorysu vnitřní osnovy města. Ve směru severním navazují na historickou zástavbu nové obytné bloky s rodinnou výstavbou. Historická zástavba je v centru zasažena několika moderními bytovými domy. Na severovýchodě a jihu jsou situovány provozovny služby výrobního charakteru. Rozvoj výstavby probíhá severním směrem, ke sportovišti. Městem procházejí cyklotrasy 1106, 1243 a turistické trasy KČT. Červený Újezdec V roce 1900 bylo v obci 21 domů a 121 obyvatel, v roce 1915 měl Červený Újezdec podle Chytilova adresáře 139 obyvatel. K měla obec 25 popisných čísel, 31 obyvatel a zhruba stejný počet chalupářů. Na návsi stojí novogotická kaple, přestavěná do dnešní podoby v roce 1896, kaplička sv. Benedikta tady však stála již v roce V osadě se zachovalo několik pěkných lidových staveb. Historie Lišov Lišov byl založen někdy v druhé polovině 13. století. Přesné datum není známo. Místo pro lokaci městečka však bylo vybráno příhodně, neboť dávná komunikační trasa mezi jižními Čechami a jihem Moravy získala po založení Českých Budějovic roku 1265 na významu a obchodní ruch na cestě z Budějovic do Třeboně a dál k Jindřichovu Hradci postupně sílil, čehož lišovští řemeslníci a obchodníci čile využívali. Lišov byl také významnou dopravní křižovatkou, neboť z něho vedla přímá spojnice k hradu Hluboká. V písemných pramenech je městečko Lišov poprvé uváděno až v roce Listina, vydaná v srpnu tohoto roku v Českých Budějovicích tamním rychtářem Klaricem, se sice nikterak netýká Lišova jako takového, ale mezi osobami, které v ní vystupují, se uvádí také budějovický měšťan a konšel Oldřich z Lišova. Význam Lišova postupně sílil. Na zdejším náměstí se pravidelně konaly trhy a místní obyvatelé mohli nabízet své zboží nejen v okolních místech, ale také na trzích za hranicemi Čech, odkud naopak směli do Lišova dovážet sůl. Již od počátku 15. století měl Lišov také právo užívat tzv. hrdelního práva. Ve stejné době se na písemných dokumentech objevuje poprvé také lišovský znak, kterým byl štít s dvouocasým nekorunovaným českým lvem. Stejné vyobrazení je symbolem města Lišova dodnes. V průběhu staletí nabýval Lišov na významu a stával se významným obchodním a řemeslným střediskem východního Českobudějovicka. Čeští panovníci na něj pamatovali udělováním nových výsad či obnovováním platnosti starších práv. V držení Lišova se postupně vystřídala řada majitelů. Městečko bylo původně součástí královského panství Hluboká, které ale čeští panovníci často zastavovali do rukou šlechtických rodů, a tak se pány Lišova postupně stali Lobkovicové, Rožmitálové, Pernštejnové, páni z Hradce, či Malovečtí z Malovic. Těm bylo hlubocké panství jakožto účastníkům stavovského povstání konfiskováno a následně přešlo do držení císařského generála Baltazara Marradase. Od roku 1661 pak byli držiteli Lišova Schwarzenbergové. V té době již v Lišově stálo téměř 90 poddanských usedlostí (několik z nich však stále následkem nedávné třicetileté války 252

253 pustých), byla tu radnice, škola, farní kostel sv. Václava s přilehlým obydlím faráře a hřbitovem, a také obecní špitál pro chudé. K obecnímu majetku dále náležel pivovar, dva mlýny, cihelna, hospodářský dvůr, bohaté lesy a také několik rybníků v okolí. Na počátku 18. století tu žilo již téměř 600 obyvatel, z nichž naprostá většina byla české národnosti a katolického vyznání. Působilo tu také několik řemeslnických cechů. Zástavba, původně rozložená jen podél hlavní silnice, se postupně zahušťovala a na volných plochách na okraji městečka se začaly stavět nové domy a nové ulice. V roce 1831 stálo v Lišově již přes 300 obytných domů, ve kterých žilo více než obyvatel. Náměstí dostalo v polovině 19. století novou dlažbu, na veřejných prostranstvích se objevilo první osvětlení, zajišťované nejprve olejovými a později petrolejovými lampami. Začalo se také s budováním kanalizace v jednotlivých ulicích, stavěly se nové silnice do okolních vsí a na náměstí i na hlavní ulici bylo vysázeno množství stromů. Od roku 1850 byl Lišov střediskem soudního a později také samosprávného okresu a mělo zde působiště několika významných státních úřadů a institucí. Mezi lety 1855 až 1868 tu byl samostatný okresní úřad a od roku 1864 i okresní zastupitelstvo. Lišov byl také městem soudním, neboť zde téměř sto roků (v letech ) sídlil okresní soud. Své úřadovny tu měl také berní úřad, okresní hospodářská záložna, okresní osvětový sbor, okresní školní výbor, notářství a některé další instituce. Aktivně tu působila také celá řada spolků, sdružení a korporací, z nichž největšího uznání si vydobyli hasiči a sokolové. Pro nadané žáky z Lišova i okolí byla roku 1901 zřízena měšťanská škola, pro níž byla již roku 1904 postavena nová budova se třemi učebnami a kreslírnou. Daleko za hranice regionu Lišov proslul také jako centrum nábytkářské výroby. Desítky truhlářských firem, živnostníků a řemeslníků se svou znamenitou prací a také moderními pracovními metodami přičinily o všeobecné rozšíření reklamního sloganu Lišov město nábytku. Červený Újezdec První historická zmínka pochází z roku 1390, ačkoliv stopy osídlení v okolí jsou z mnohem dřívějších dob. V tomto roce jakýsi Petr z Újezdce prodal plat ze svých lánů slověnickému faráři. Stával zde svobodnický dvorec, jehož držitelem byl roku 1460 Jan Mazanec u Újezda, příslušník drobného šlechtického rodu. V roce 1461 získal od husitského krále Jiřího z Poděbrad vlastní erb. Nejpozději v první polovině 16. století došlo k rozdělení dvorce na dva, přičemž větší zůstal svobodnickým a druhý se stal poddanským. Sídlil tu i nadále svobodnický rod Mazanců z Újezdce, na poddanské usedlosti je připomínán k roku 1558 Dvořák Mazanec. Postupně vznikaly ve vsi další grunty a chalupy, náležející částečně ke hlubockému panství a částečně k majetku zdejších svobodníků.za stavovského povstání 1618 byla víska i oba újezdecké dvorce vypáleny a velká část obyvatel povražděna vojsky Katolické ligy, vedené generálem Buquoyem. Červený Újezdec nebyl jedinou obcí takto postiženou, z blízkého okolí potkal stejný osud také obce Kolný, Velechvín, Levín a Hůry. Vsi Provod a Žďár již nebyly nikdy osídleny a zcela zanikly. K obnově dvorců v Červeném Újezdci však došlo, a tak již v roce 1632 vznikla registra Mazancovského dvora a vlastníkem se stal Petr Gros. V těchto letech se počet obyvatel v Čechách snížil podle některých odhadů až o 70%. Příčinou byly hromadné emigrace po roce 1627 a genocida třicetileté války. Robotní povinnost vzrostla až desetinásobně, z 15 dní před bitvou na Bílé hoře až na 150 dní v roce V šestidenním pracovním týdnu to znamenalo polovinu času pracovat na panském kromě dalších odvodních povinností. Není divu, že poddanské usedlosti pustly a neprosperovaly. V letech byl držitelem dvora Pavel Pamwerl a od roku 1658 rytíř Jiří Kunáš z Machovic a od roku 1667 Schwarzenbergové, kteří v té době výhodně skupovali jihočeská panství od různých majitelů. Menší dvůr nazývaný Vojířovský, náležel kolem poloviny 17. století budějovickému měšťanu Valentinu Mundterovi a v roce 1663 byl rovněž prodán Schwarzenbergům. Během šedesátých let 17. století se tak stal součástí hlubockého panství. Kníže ze Schwarzenbergu pak nařídil oba dvory rozdělit a vytvořit z nich menší poddanské usedlosti. Obecní pastouška měla popisné číslo 8 a žil v ní obecní pastýř a slouha. Název Červený Újezdec se poprvé objevuje ve statistickém lexikonu k roku 1921, do té doby se užíval úřední název Červený Újezd. Jméno dostala obec podle zvláštní načervenalé barvy půdy, která obsahuje značné množství zvětralého břidličného podloží. Po zániku vrchnostenského zřízení se Červený Újezdec stal v létech osadou obce Velechvín, byl samostatnou obcí, v létech osadou obce Lhotice, od roku 1945 do znovu samostatnou obcí, v období osadou obce Kolný a od až do současnosti je osadou obce Lišov. Roku 1921 vznikl hasičský sbor, který působí dodnes, v roce 1928 byla založena obecní knihovna, roku 1927 byla provedena elektrifikace, od roku 1968 zajíždí do obce autobusová linka z Lišova přes Hosín do Českých Budějovic. 253

254 Pamětihodnosti KAPLE PANNY MARIE LOURDSKÉ - na půli cesty k rybníku Koníři stával v polovině 18. století dřevěný sloup, kolem kterého se ubírala procesí na pravidelné poutě do rakouského Maria am Zell. V roce 1766 zde byl postaven zděný sloup, jehož výklenky byly opatřeny obrazy Panny Marie Zellenské, sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv. Donáta a sv. Ignáce z Loyoly. Boží muka vydržela téměř sto třicet let. Pak už byla ve špatném stavu, a tak se v letech postavila nová kaplička zasvěcená Matce Boží Marii Panně. KOSTEL SV. VÁCLAVA původní kostel, který stál přibližně na místě dnešního, nedostačoval svou kapacitou a proto byl v roce 1864 postaven dnešní kostel sv. Václava. Téhož roku byl vysvěcen biskupem J.V.Jirsíkem. Z původního kostela zůstala pouze věž s podezdívkou. Později byla mírně přestavěna a roku 1878 se začalo s výměnou krytu věže. V roce 1898 byla fara v Lišově povýšena na děkanství. Lišovské zvony z bývalých čtyř zvonů byl nejstarší sv. Václav z roku V roce 1917 byl zakoupen a vysvěcen nový zvon, který byl v roce 1934 znovu ulit tak, aby ladil s ostatními zvony. 28. září 1934 následovala slavnost svěcení zvonů spolu s oslavou sedmdesátého výročí vysvěcení a posvěcení chrámu sv. Václava. LIŠOVSKÁ FARA barokní budova, jedna z nejstarších staveb v Lišově. LOCUS PERENNIS - "Věčné místo" jeden ze sedmi základních bodů výškového měření v bývalém Rakousku Uhersku. Zdejší nadmořská výška je zde přesně 565,1483 m. n. m. (podle hladiny moře v Terstu). Značka je kryta jehlanem s latinským názvem a bývá mylně pokládána za střed Evropy. Locus perennis je chráněn jako významná technická památka. RYBNÍK DVOŘIŠTĚ se nachází ve Slověnicích a je jedním z největších rybníků u nás. Založen byl ve 14. století za vlády císaře a krále Karla IV. Je zde možnost vodních sportů a rybolovu. U rybníka se nachází kemp s možností ubytování v chatičkách nebo ve vlastních stanech a obytných přívěsech. Návštěvníkům je zde k dispozici též restaurace. SCHWARZENBERSKÝ ŠPITÁL byl založen 2. září 1676 Janem Adolfem Schwarzenbergem, který ho zasvětil sv. Janu Křtiteli a sv. Antonínu Paduánskému. Špitál sloužil vysloužilým sloužícím knížecího rodu, kteří zde dožívali. Ve 30. letech 20. století daroval Jan Schwarzenberg špitál městu Lišovu. Dnes je zde muzeum F. M. Čapka, výstavní síň Jana Rafaela Schustera a galerie 254

255 MUZEUM F.M.ČAPKA - František Miroslav Čapek za svůj život shromáždil cennou sbírku blaťáckých krojů a jiných národopisných předmětů a velkou část věnoval právě lišovskému muzeu. Naleznete zde i exponáty věnované lišovskému truhlářství. VÝSTAVNÍ SÍŇ J.R. SCHUSTERA - Významný malíř a pedagog, který byl dlouholetým občanem Lišova, se narodil 24. října 1888 v Březnici u Blatné. Svou učitelskou dráhu začal v Českých Budějovicích, poté se přesunul do Zlivi a v září roku 1912 přešel na obecnou školu do Lišova jako zatímní odborný učitel. 21. června 1915 odešel v uniformě rakousko-uherského vojáka přímo do války. Do Lišova se po první světové válce vrátil a vyučoval na zdejší měšťance a vedle toho i na živnostenské škole. J.R.Schuster miloval kraj kolem Českých Budějovic, Blata a se zvláštní láskou maloval Lišovsko. Své umění zachytil ve stovkách obrazů z tohoto kraje. Ze své rozsáhlé tvorby daroval městu Lišov 42 obrazů. Lišovští se mu odvděčili čestným občanstvím, které bylo Schusterovi uděleno roku 1978 k jeho 90. Narozeninám. Od roku 2001 jsou obrazy vystaveny v objektu městského muzea. Jan Rafael Schuster zemřel 28. ledna GALERIE - Galerie se nachází spolu s Muzeem F.M.Čapka a výstavní síní J.R. Schustera v pravém křídle Schwarzenberského špitálu. V galerii se konají v době turistické sezóny výstavy našich současných malířů a výtvarníků. Tyto výstavy se konají od května do září a jsou každé tři týdny obměňovány. Součástí každé výstavy je vždy slavnostní vernisáž, která je doprovázena kulturním vystoupením. Stalo se již tradicí podávat při vernisážích občerstvení v podobě chleba se sádlem a škvarkami. SOCHA sv. ANNY plastika sv. Anny stojí na náměstí. Nechal ji zhotovit zdejší zbožný měšťan Karel Svoboda v roce 1760, farář Pohl ji vysvětil 26. srpna SOCHA sv. JANA NEPOMUCKÉHO - patří mezi významné a zároveň nejstarší dochované lišovské památky. Kamenná barokní socha stojí v horní části města u hlavní silnice v místě, kde cesta odbočuje na Jelmo. Sochu nechal vlastním nákladem postavit zdejší farář Jan Mann v roce

256 VĚTRNÍK - další místo související s měřením zemského povrchu, trigonometrický bod I. řádu, s jehož pomocí není zaměřována výška, nýbrž vzdálenosti na zemském povrchu. ŽIŽKŮV DUB - ve Velechvínském polesí se nachází památný Žižkův dub, u něhož se Jan Žižka scházel se svým bratrem Jaroslavem a zemany a společně spřádali plány proti mocným Rožmberkům. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ano Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Dunajovice - Libín, nerost: jílovce, surovina: jíly pórovinové, organizace: neuvedena Název ložiska: Kolný, nerost: granodiorit, surovina: stavební kámen, organizace: neuvedena Název ložiska: Levín u Lišova, nerost: granulit, surovina: stavební kámen, organizace: neuvedena Výpis dobývacích prostorů: Název dobývacího prostoru: Lišov, nerost: cihlářská surovina, organizace: A.K.U.P.I. CB spol. s.r.o., stav využití: ukončená těžba Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivoých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ano (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano 256

257 Výpis ekologických zátěží: Lišov; skládka Lišov Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ne Výpis přírodních rezervací: Dvořiště Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Lípa malolistá Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Lišov: pivovar; měšťanský dům; fara; špitál; základní triangulační bod; sousoší sv. Anny Samotře; kostel sv. Václava; socha sv. Jana Nepomuckého_ Červený Újezdec: mohylová pohřebiště_ Dolní Miletín: boží muka kamenná, sloupková_ Dolní Slověnice: venkovská usedlost; kostel sv. Mikuláše a Linharta; Rožmberská rybniční soustava_ Hůrky: boží muka; pomník padlým v třicetileté válce a v obou světových válkách_ Kolný: venkovská usedlost; zaniklá středověká osada_) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 9355 ha Zemědělská půda celkem: 4072 ha 4071 ha, což je 43.5% z celkové výměry obce Orná půda: 2961 ha 2960 ha, což je 72.7% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 135 ha 134 ha, což je 3.3% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 976 ha, což je 24.0% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 4184 ha 4187 ha, což je 44.8% z celkové výměry obce Vodní plochy: 644 ha 643 ha, což je 6.9% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 88 ha 86 ha, což je 0.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy 369 ha 367 ha, což je 3.9% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 4.9% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability:

258 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne skládka Lišov Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 3806 Počet obyvatel (SLDB 2001): 3918, změna k roku 1991: nárůst 2.9% Počet obyvatel (2002): 3954 Počet obyvatel (2003): 3989 Počet obyvatel (2004): 3988 Počet obyvatel (2005): 4027 Počet obyvatel (2006): 4047 Počet obyvatel (2007): 4089, změna k roku 1991: nárůst 7.4%, změna k roku 2001: nárůst 4.4%, změna k roku 2006: nárůst 1.0% Počet obyvatel ( ): 4164, změna k roku 2007: nárůst 1.8% Počet obyvatel ( ): 4119, změna k roku 2009: pokles 1.1% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 20.7% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 17.8% Děti do věku 14 let (2007): 14.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 20.9% Děti do věku 14 let ( ): 14.2% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.7% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 14.1% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 14.6%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 3.6% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 15.0% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 1390 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 1427 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 1037 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 943 Nové byty postavené v letech : 88 Bytová výstavba v roce 2011: 15 Odpad počtu bytů v letech : 30 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 3.21 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 53.44, což je 95.7% nárůst ploch 258

259 Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 63 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 125 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 188 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 30.1 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 53,52 ha ha, což je 798,5% 178.1% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 511 Intenzita individuální rekreace: 0.34 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 2 (Kemp: 1; Ostatní: 1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ano Index rekreačního a turistického potenciálu: 5 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.4% Míra registrované nezaměstnanosti k : 5.5% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 8.8% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 6.9% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: ha, což je 45.8% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 170 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 520 Kč/m2 Litvínovice Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Knihovna Základní škola Mateřská škola Obchod Hřiště Tělocvična 259

260 Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Litvínovice Počet částí obce: 3 (Litvínovice, Šindlovy Dvory, Mokré) Počet katastrálních území: 1(Litvínovice) Výměra obce: 582 ha Počet obyvatel ( ): 2224 Hustota obyvatel: 383 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 2138 Hustota obyvatel: 367 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec, rozvíjející se podél komunikace západním směrem od centra Českých Budějovic, dnes aglomerovaná s jádrem ORP. Těžiště zastavěného území je v Litvínovicích, původně obestavěná ulice do tvaru pravého úhlu se rozrůstá na systém blokový rodinného bydlení. Nečitelný půdorys v jádru obce, dnes již neexistuje centrální prostor obce. K Litvínovicím se přiřazují Šindlovy Dvory stejným způsobem, tj. podél ulice. Později vzniká systém blokový s rodinným bydlením. Aglomerovaný prostor je ukončen sídlem Mokré. Obcí prochází cyklotrasa Historie První písemná zmínka o vsi (Lutwinouich) pochází z roku 1259, kdy ji Vok I. z Rožmberka jmenuje mezi vesnicemi, z nichž má dostávat desátky jím tehdy zakládaný vyšebrodský klášter. V letech 1850 až 1867 tvořily Litvínovice součást obce Rožnov, poté se staly samostatnou obcí, jíž zůtávají podnes vyjma krátkého období od počátku roku 1952 do 16. května 1954, kdy byly začleněny pod město České Budějovice. Obec Mokré s osadou Šindlovy Dvory byla připojena k Litvínovicím dne 12. června Až do poloviny 20. století bylo obyvatelstvo všech tří částí nynější obce národnostně smíšené, ve vlastních Litvínovicích se k německému jazyku hlásilo v roce 1910 přibližně 76 % obyvatel, v roce %. Pamětihodnosti Kaple na návsi, datovaná 1861 Historicky nejnižší teplota vzduchu na území ČR (a bývalého Československa vůbec) -42,2 C byla naměřena u Stechrova Mlýna na katastru Litvínovic dne 11. února Kaple v Šindlových Dvorech Budova školy Kaple v Mokrém 260

261 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Malše, Vltava, Dobrovodský potok; Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Mokré Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne 261

262 (Litvínovice: boží muka, Mokré: vodojem) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 582 ha Zemědělská půda celkem: 436 ha 434 ha, což je 74.5% z celkové výměry obce Orná půda: 284 ha 282 ha, což je 65.0% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 33 ha, což je 7.6% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 119 ha, což je 27.4% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 48 ha, což je 8.3% z celkové výměry obce Vodní plochy: 23 ha, což je 4.0% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 20 ha 21 ha, což je 3.4% z celkové výměry obce Ostatní plochy 55 ha 56 ha, což je 9.5% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 13.3% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 854 Počet obyvatel (SLDB 2001): 1107, změna k roku 1991: nárůst 29.6% Počet obyvatel (2002): 1350 Počet obyvatel (2003): 1483 Počet obyvatel (2004): 1575 Počet obyvatel (2005): 1735 Počet obyvatel (2006): 1825 Počet obyvatel (2007): 1941, změna k roku 1991: nárůst 127.3%, změna k roku 2001: nárůst 75.3%, změna k roku 2006: nárůst 6.4% Počet obyvatel ( ): 2138, změna k roku 2007: nárůst 10.1% Počet obyvatel ( ): 2224, změna k roku 2009: nárůst 4.0% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 20.7% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 18.3% Děti do věku 14 let (2007): 17.2%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 6.2% Děti do věku 14 let ( ): 17.3% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.9% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 10.7% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 9.4%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 11.8% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 9.0% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let:

263 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 9.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 282 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 365 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 345 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 325 Nové byty postavené v letech : 265 Bytová výstavba v roce 2011: 26 Odpad počtu bytů v letech : 8 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 17.95, což je 90.4% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 26 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 52 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 78 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 12.5 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 47,22 ha ha, což je 126,8% 380.3% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 76 Intenzita individuální rekreace: 0.12 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 1 (Penziony: 1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 8.4% Míra registrované nezaměstnanosti k : 9.1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 3.7% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 9.9% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 3.16 ha 263

264 Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 180 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 540 Kč/m2 Mazelov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Mazelov Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Mazelov) Výměra obce: 863 ha Počet obyvatel ( ): 217 Hustota obyvatel: 26 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 205 Hustota obyvatel: 24 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Urbanisticky náleží mezi celistvě dochovaná vesnická sídla středověkého původu. Těžiště její hodnoty tvoří ucelený soubor zděné lidové architektury, pocházející z století, s prvky lidového (selského) baroka typickými pro blatské oblasti jižních Čech. Náves je tvořena vesnickými domy statky v klasickém členění: obytný dům, brána, sýpka. Uvnitř, do hloubky parcely, pokračuje dvůr s podélně orientovanými chlévy a příčně situovanou průjezdnou stodolou a zahradami vzadu. Ze skutečného stavu je zřejmé a je rovněž písemně dochováno, že původní semknutý charakter sídla kolem návsi byl rozvolněn po několika požárech, kdy nové usedlosti nebyly obnovovány na místě vyhořelých, ale z moci úřední byly stavěny ve značně odstoupené poloze dále od návsi. Vybavenost v obci tvoří požární zbrojnice, hostinec, knihovna, hřiště, obchod. Obcí prochází cyklotrasa K obci patří Mazelovské rybníky, Krčína a Stržka. Byly vypracovány komplexní pozemkové úpravy (2000). Část území leží v CHKO Třeboňsko. Zemědělská provozovna na východě. Historie První písemná zmínka o vsi (Mazelow) pochází z roku Po zrušení poddanství schwarzenberskému panství Třeboň se Mazelov roku 1850 stal samostatnou obcí, jíž zůstává dodnes vyjma období od 14. června 1964 do 23. listopadu 1990, kdy tvořil součást obce Ševětín. První určitější zpráva o Mazelově je z roku 1445 a to v listině vydané Oldřichem z Rožmberka. Urbanisticky náleží mezi celistvě dochovaná vesnická sídla středověkého původu. Těžiště její hodnoty tvoří ucelený soubor zděné lidové architektury, pocházející z století, s prvky lidového (selského) baroka typickými pro blatské oblasti jižních Čech. Náves je tvořena vesnickými domy statky v klasickém členění: obytný dům, brána, sýpka. Uvnitř, do hloubky parcely, pokračuje dvůr s podélně orientovanými chlévy a příčně situovanou průjezdnou stodolou a zahradami vzadu. Ze skutečného stavu je zřejmé a je rovněž písemně dochováno, že původní semknutý charakter sídla kolem návsi byl rozvolněn po několika požárech, kdy nové usedlosti nebyly obnovovány na místě 264

265 vyhořelých, ale z moci úřední byly stavěny ve značně odstoupené poloze dále od návsi. Tím vznikly dlouhé zahrady před několika usedlostmi. Pamětihodnosti Ve vsi se dochovala řada hodnotných usedlostí ve stylu selského baroka se zdobenými štíty a branami (např. č.p. 1, 3, 10, 11, 41, 42). statek č. p. 1, statek č. p. 3, zemědělské usedlosti č. p. 10 a 11, statek č. p. 41 a nově domek s č. p. 42. Od roku 1995 je Mazelov prohlášen vesnickou památkovou rezervací. Kaple Panny Marie, novobarokní z let 1862 až 1865, na návsi Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Kolný, nerost: granodiorit, surovina: stavební kámen, organizace: neuvedena Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 265

266 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ano (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Netolice Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ano Výpis ptačích oblastí: Třeboňsko Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ne Výpis přírodních rezervací: Záblatské louky Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ano Název vesnické památkové rezervace: Vesnická památková rezervace Mazelov Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Mazelov: venkovské usedlosti) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 863 ha Zemědělská půda celkem: 530 ha, což je 61.4% z celkové výměry obce Orná půda: 428 ha, což je 80.8% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 9 ha, což je 1.7% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 93 ha, což je 17.5% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 172 ha, což je 19.9% z celkové výměry obce Vodní plochy: 107 ha, což je 12.4% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 11 ha, což je 1.3% z celkové výměry obce Ostatní plochy 44 ha, což je 5.1% z celkové výměry obce 266

267 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 6.4% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ne Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 211 Počet obyvatel (SLDB 2001): 211, změna k roku 1991: stagnace Počet obyvatel (2002): 213 Počet obyvatel (2003): 209 Počet obyvatel (2004): 206 Počet obyvatel (2005): 207 Počet obyvatel (2006): 200 Počet obyvatel (2007): 198, změna k roku 1991: pokles 6.2%, změna k roku 2001: pokles 6.2%, změna k roku 2006: pokles 1.0% Počet obyvatel ( ): 205, změna k roku 2007: nárůst 3.5% Počet obyvatel ( ): 217, změna k roku 2009: nárůst 5.9% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 20.9% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 14.7% Děti do věku 14 let (2007): 12.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 17.6% Děti do věku 14 let ( ): 14.6% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.2% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 19.0% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 17.2%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 9.3% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 16.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 67 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 75 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 66 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 63 Nové byty postavené v letech : 1 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 0.68 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne 267

268 Plochy občanského vybavení celkem: 9.30 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.00, což je 0.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 6 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 9 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.4 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 7.64 ha, což je 3800,0% 530.6% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 35 Intenzita individuální rekreace: 0.47 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 5.0% Míra registrované nezaměstnanosti k : 9.9% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 30.7% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 1.7% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 9.22 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.79 ha, což je 8.6% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 90 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 260 Kč/m2 Mokrý Lom Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Knihovna Kulturní dům Hřiště 268

269 Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Mokrý Lom Počet částí obce: 3 Počet katastrálních území: 1 (Mokrý Lom) Výměra obce: 355 ha 356 ha Počet obyvatel ( ): 103 Hustota obyvatel ( ): 29 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 102 Hustota obyvatel ( ): 28 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec skládající se ze tří částí Lahuť, Polžov a jádra Mokrý Lom. Sídlo Lahuť je usedlostí, sídlo Polžov se sládá z několika statků. Sídlo Mokrý Lom nemá čitelný prostor návsi. Severní segment sídla s původní zástavbou. Jižní část sídla nová bloková zástavba. Na severovýchodě sídla zemědělská provozovna. Obcí prochází cyklostezka 1130, Lahutí značená turistická stezka KČT. Historie Mokrý Lom První písemná zmínka o vsi (Mocrig) pochází z roku 1362, kdy ji dali jako zástavu Bohuslavovi z Mirkovic. Osada patřila do r k velešínskému panství, od tohoto roku připadla Rožmberkům. Roku 1474 zastavil osadu Jindřich V. z Rožmberka Janu z Bohušic za 20 kop a 46 grošů činže. Duchovní správou patřila osada až do roku 1786 velešínské farnosti. Od tohoto data ves spadá pod farnost ve Svatém Jánu (stejně tak místní část Polžov; místní část Lahuť je přifařena k Římovu). Po zrušení poddanské příslušnosti k buquoyskému panství Nové Hrady tvořil Mokrý Lom od roku 1850 po dlouhou dobu součást obce Sedlce. Tato obec sestávala z osad: Branišovice, Kladiny, Lahuť, Mokrý Lom, Polžov, Sedlce, Hrachové Hory, Úlehle, Zahrádka a samot Benák a Babka. Starostou obce Sedlce v době jejího rozdělení byl Václav Hamberger z č. 4 v Mokrém Lomu. Návrh na rozdělení obcí byl podán dne 23. ledna 1919; novými volbami, ve kterých zvítězili sociální demokraté bylo dělení zamítnuto. Novým starostou se stal Josef Beran ze Sedlce. V Mokrém Lomě vzniklo osadní zastupitelstvo v čele s Františkem Pártlem, které opětně žádalo rozdělení obce. Několikrát neúspěšně, naráželi na odpor vsí Sedlce a Branišovice. Největším problémem bylo rozdělení majetku Sboru dobrovolných hasičů, který byl založen r Dne 19. srpna 1923 Sedlc kapitulovala a 28. únor 1924 byl určen jako rozlučovací den. Lahuť První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1361, kdy farář z Velešína obdržel vydržováním dvou vikariátů dar - dvůr a ves Lahuť (curiam et villam Lahut) a ves Kladiny. V roce 1387 přešlo vrchní panství na Rožmberky. Jindřich III. z Rožmberka dal velešínskému faráři roku 1410 povolení, aby vzdálený dvůr prodal. Prodej se uskutečnil téhož roku v den svatého Michala a kupcem byl Pešek Lahodka z Ločenic Polžov Osada Polžov (starší názvy: Pojžov, Plžov, Spolzov) patřila pánům z Velešína do r Toho roku přešla na Rožmberky. Roku 1418 převzal rožmberské dominium Oldřich II. z Rožmberka. Roku 1419 jsou Mokrý Lom, Polžov, Ločenice a další blízké vesnice jmenovány v souvislosti s ukončením tzv. odúmrtí - tj. práva vrchnosti dědit majetek, pokud rod nemá přímého dědice. Roku 1459 ji prodal Jan II. z Rožmberka Mikuláši z Holkova za 2 kopy, 48 grošů. V roce 1553 v Polžově žili 4 usedlíci: Ambrož, Jakub Jírovec, Jan Mikeš, Linhart Mráz. Platili ročně 4 kopy, 96 grošů a za robotu 6 grošů. Roku 1541 byla ves zapsána v zemských deskách k panství Nové Hrady. Od roku 1611 zdědili po Rožmbercích majetek páni ze Švamberka, po r se zkonfiskovaný majetek stal držením hrabat Buquoyů. 269

270 Pamětihodnosti Kaplička Polžov Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivoých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) 270

271 Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Polžov; Polžov - U Pašinovického potoka Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne ano (Mokrý Lom: výklenková kaplička) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 355 ha 356 ha Zemědělská půda celkem: 219 ha, což je 61.7% z celkové výměry obce Orná půda: 146 ha, což je 66.6% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 5 ha, což je 2.3% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 1 ha, což je 0.5% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 68 ha, což je 31.0% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 101 ha, což je 28.5% z celkové výměry obce Vodní plochy: 5 ha, což je 1.5% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 4 ha, což je 1.1% z celkové výměry obce Ostatní plochy 26 ha, což je 7.3% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 8.3% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano 271

272 Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 73 Počet obyvatel (SLDB 2001): 67, změna k roku 1991: pokles 8.2% Počet obyvatel (2002): 71 Počet obyvatel (2003): 78 Počet obyvatel (2004): 82 Počet obyvatel (2005): 82 Počet obyvatel (2006): 86 Počet obyvatel (2007): 88, změna k roku 1991: nárůst 20.5%, změna k roku 2001: nárůst 31.3%, změna k roku 2006: nárůst 2.3% Počet obyvatel ( ): 102, změna k roku 2007: nárůst 15.9% Počet obyvatel ( ): 103, změna k roku 2009: nárůst 0.98% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 9.6% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 13.4% Děti do věku 14 let (2007): 9.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 32.3% Děti do věku 14 let ( ): 11.8% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.5% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 17.9% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 18.2%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 1.6% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 18.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 32 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 28 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 20 Počet rodinných domů: 19 Nové byty postavené v letech : 2 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 4.26 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 0.98 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.00, což je 0.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 1 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 2 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 4 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 0.6 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 3.10 ha 0.00 ha, což je 258,3% 0.0% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 272

273 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 22 Intenzita individuální rekreace: 0.76 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 1 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 9.4% Míra registrované nezaměstnanosti k : 9.4% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 15.6% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 10.3% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.78 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 90 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 280 Kč/m2 Mydlovary Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna- Jihočeská knihovna roku Hřiště Pošta Sběrný dvůr Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Mydlovary Počet částí obce: 1 (Mydlovary u Dívčic) Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 413 ha Počet obyvatel ( ): 298 Hustota obyvatel ( ): 73 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 307 Hustota obyvatel ( ): 74 obyv/km2 273

274 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: Zliv Charakteristika Obec s výraznou, ale nepravidelnou návsí. Obec se skládá ze tří částí. Vlastní sídlo Mydlovar rozvinuté kolem návsi na historické cestě. Jádro lemováno statky a usedlostmi, kolmými na náves. Druhá část obce je složena z provozoven průmyslového charakteru na východě a třetí část z průmyslového charakteru doplňovaný rodinnou zástavbou na západě obce. Nové stavby pro průmysl a zemědělství nebyly v obci a ani na katastru obce realizovány, kromě rozšíření stávající zemědělské farmy SZ od obce. Naopak v roce 2002 došlo k demolici části bývalé Elektrárny včetně komína. Stále ještě nejasná je situace kolem spalovny komunálního odpadu plánované v areálu bývalé Elektrárny, která má platné územní rozhodnutí, ale stavební řízení na vlastní objekt spalovny ještě neproběhlo. Možná výstavba spalovny představuje riziko pro část obce zvanou Kolonie, protože by byla příčinou poklesu zájmu o bydlení v této lokalitě. Situace s plánovanou spalovnou je vyřešena, na místě stojí výtopna na lesní štěpku a kogenerační jednotka na plyn. V okolí Mydlovar i přímo pod samotnou vsí se rozkládá velké ložisko lignitu; první pokusy o jeho dobývání byly činěny již roku Ve velkém měřítku těžební činnost započala až v letech 1917/18 otevřením povrchového dolu Svatopluk. V roce 1922 byla k zužitkování této nekvalitní, ale levné suroviny zprovozněna Elektrárna Mydlovary (EMy), během následujících dvou desetiletí postupně rozšiřovaná v tehdy nejvýznamnější energetický zdroj v jižních Čechách o více než 100 MW instalovaného výkonu. Postupem času se důl vyčerpal (od zvažovaného zrušení vsi a přesídlení obyvatel bylo upuštěno) a elektrárna přešla na hnědé uhlí, dovážené ze Sokolovska. Rozlehlé vytěžené prostory našly využití jako odkaliště chemické zpracovny uranových rud MAPE, uvedené do provozu roku Elektrárna začala sloužit jako teplárna nejprve pro tento závod, pak i pro město Zliv (1967) (Situace zlepšeného ovzduší se projevila hlavně po ukončení činnosti staré teplárny, dnes je stav výrazně lepší.) a v roce 1974 byl z Mydlovar zprovozněn parovod k posílení vytápění Českých Budějovic, s délkou přes 15 km tehdy největší svého druhu v Československu. Loužení uranu v MAPE skončilo v roce 1991, rekultivace odkališť stále probíhá (s předpokládaným završením kolem roku 2024). Některé kalojemy na území obce jsou již rekultivovány a dané území je třeba řešit z hlediska vhodného budoucího využití (mj. řešit v rámci ÚPD obce). K roku 1998 skončila v EMy výroba elektřiny, v roce následujícím byla po čtvrt stoleté službě odpojena dodávka páry do Českých Budějovic. Objekt, od roku 2001 kompletně přestrojený na zemní plyn, dnes slouží jako teplárna pro blízké okolí; existuje záměr využít lokalitu pro spalovnu odpadu. Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku Po zrušení poddanské závislosti na schwarzenberském panství Hluboká představovaly Mydlovary od roku 1850 samostatnou obec (do roku 1920 byla její součástí i ves Zahájí). Ke dni 14. června 1964 se Mydlovary začlenily pod obec Dívčice, znovu pak osamostatnily 24. listopadu Pamětihodnosti Kaple Nejsvětější Trojice 274

275 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Zahájí-Blana, nerost: jíl, surovina: jíly žáruvzdorné ostatní, organizace: LASSELSBERGER, a.s., Plzeň Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivoých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: E.ON Energie, a.s. Mydlovary; E.ON Energie, a.s. Výtopna Odkaliště: ano 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne ano Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ne Výpis přírodních rezervací: Mokřiny u Vomáčků Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne 275

276 Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 413 ha Zemědělská půda celkem: 213 ha, což je 51.4% z celkové výměry obce Orná půda: 135 ha, což je 63.4% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 6 ha, což je 2.8% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 72 ha, což je 33.7% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 46 ha, což je 11.0% z celkové výměry obce Vodní plochy: 3 ha, což je 0.7% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 12 ha 68 ha, což je 2.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy 140 ha 84 ha, což je 33.9% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 36.9% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 262 Počet obyvatel (SLDB 2001): 272, změna k roku 1991: nárůst 3.8% Počet obyvatel (2002): 267 Počet obyvatel (2003): 277 Počet obyvatel (2004): 283 Počet obyvatel (2005): 277 Počet obyvatel (2006): 285 Počet obyvatel (2007): 309, změna k roku 1991: nárůst 17.9%, změna k roku 2001: nárůst 13.6%, změna k roku 2006: nárůst 8.4% Počet obyvatel ( ): 307, změna k roku 2007: pokles 0.6% Počet obyvatel ( ): 298, změna k roku 2009: pokles 2.9% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 21.4% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 12.5% Děti do věku 14 let (2007): 15.9%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 27.2% Děti do věku 14 let ( ): 16.6% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.8% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 17.3% 276

277 Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 13.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 23.0% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 12.4% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 95 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 100 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 77 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 68 Nové byty postavené v letech : 4 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 2.10 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 0.61 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 1.13, což je 185.2% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 4 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 9 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 13 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.1 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha 6.70 ha, což je 1673,1% 322.1% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 29 Intenzita individuální rekreace: 0.28 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.1% Míra registrované nezaměstnanosti k : 6.1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 11.4% 277

278 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 4.2% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.16 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 2.54 ha, což je % nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 110 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 340 Kč/m2 Nákří Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Hřiště Knihovna Obchod Ubytování Kadeřnictví Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nákří Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Nákří) Výměra obce: 669 ha Počet obyvatel ( ): 214 Hustota obyvatel ( ): 32 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 219 Hustota obyvatel ( ): 33 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: Hluboká nad Vltavou Charakteristika Sídlo s výrazným nepravidelným veřejným prostorem s výraznou dominantou kostela. Původně obec Velká a Malá, každá s malým jadérkem - nepravidelné okrouhlice. V průběhu času obě části srostly a stavebně promísily. Na jihozápadě zemědělské provozovny. Obcí prochází cyklotrasa 1101 a Historie První písemná zmínka o vsi (Nakrs) pochází z roku Po zrušení poddanské příslušnosti k schwarzenberskému panství Hluboká tvořilo Nákří mezi roky 1850 a 1964 samostatnou obec. V období od 14. června 1964 do 23. listopadu 1990 bylo začleněno do obce Dříteň; status obce Nákří znovu získalo ke dni 24. listopadu Močály, porostlé bujnými křovinami, daly nové osadě, která uprostřed nich vznikla, název. Původně se obec jmenovala Nakrzy, což postupem času se měnilo na Nakerži, Nakři, Nakří až na dnešní Nákří. Obec Nákří byla až do roku 1919 rozdělena na Dolní a Horní Nákří, tedy vlastně obce dvě, z nichž každá měla jiného pána a majitele. Že staří Slované skutečně v nejbližším okolí dnešní obce Nákří žili, dosvědčuje vojenská hlídková posice tzv. Strážiště, které se nacházelo směrem severozápadním od obce na mírném návrší zvaném "Na Bábě", ve vzdálenosti cca 1500m od obce a po levé straně silnice, vedoucí z Nákří do Strachovic ve vzdálenosti cca 400m. Na místě tohoto strážiště se asi roku 1862 začalo s dobýváním kamene a roku 1878 knížecí Schwarzenberská technická správa v Hluboké nad Vltavou tam dobývala kámen na opravu cest a rybníků. Při této práci 278

279 byl zrušen nejenom obranný val strážiště, ale i celá jeho plocha. Že obec Nákří může být ještě starší dokládá přítomnost mohyly cca 1500m od obce a cca 500m od bývalého strážiště. Mohyla se nachází po pravé straně silnice, vedoucí z Nákří do Strachovic cca 100m prakticky na pokraji rybníka "Velký Luský". Dle útvaru zdá se, že mohyla pochází z doby Keltů asi 1200 let před naším letopočtem. Tato mohyla není dosud prozkoumána takže o jejím stáří se dá jen spekulovat. Přes obec Nákří probíhala též stará zemská stezka (silnice) z Budějovic na Zaháj, přes Nákří na Protivín a Písek, kde se již v dobách římských až na dálný sever obchodovalo. Až stavbou nové silnice roku 1815 z Budějovic přes Pištín do Vodňan a roku výstavbou dráhy Vídeň-Cheb, obrátil se obchod a doprava zboží jinou stranou. Ves sama se v historických spisech připomíná co osada farní, vlastně vesnice dvě: Dolní a Horní Nákří. Již roku 1345 kdy z Radomilic platili desátek na faru. Pamětihodnosti Farní kostel sv. Petra a Pavla, stojí, obklopen nevelkým hřbitovem, v jádru jihovýchodní části obce. Připomíná se jako farní roku 1357, později byl filiálním kostelem k Zahájí, od roku 1773 zde byla expozitura, v roce 1813 obnovena farnost, která trvá dodnes; kromě Nákří k ní příslušejí vsi Česká Lhota, Dívčice, Dubenec, Libív, Velice a Zbudov. V jádru gotický kostel je jednolodní (15,65 7,65 m) stavbou s pravoúhlým presbytářem (4,85 4,90 m) a sakristií v jeho ose, západnímu průčelí je představěna hranolová věž. Kostel byl upravován v 15. století, v letech 1719 až 1720 (stavba věže podle projektu Pavla Ignáce Bayera) a naposledy restaurován a rozšířen roku Fara. Márnice a zeď kolem kostela, která ohraničuje starý hřbitov na kterém se od roku 1980 nepohřbívá. Tato památka je v majetku obce Nákří Rybník Velké Nákří (rozloha 42,49 ha), jižně od obce. Ostrovy na něm jsou významné útočiště hus velkých a jiného vodního ptactva, jako na jediném místě v Česku zde pravidelně hnízdí několik párů kolpíka bílého (Platalea leucorodia). Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Nákří, nerost: jílovce, surovina: jíly, organizace: neuvedena Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne 279

280 Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ano 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne ano Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Nákří: fara, Malé Nákří: kostel) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 669 ha Zemědělská půda celkem: 502 ha, což je 75.0% z celkové výměry obce Orná půda: 342 ha, což je 68.1% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 7 ha, což je 1.4% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 153 ha 152 ha, což je 30.4% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 33 ha, což je 4.9% z celkové výměry obce Vodní plochy: 57 ha, což je 8.6% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 7 ha 34 ha, což je 1.0% z celkové výměry obce Ostatní plochy 70 ha 43 ha, což je 10.5% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 11.5% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability:

281 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 204 Počet obyvatel (SLDB 2001): 201, změna k roku 1991: pokles 1.5% Počet obyvatel (2002): 212 Počet obyvatel (2003): 208 Počet obyvatel (2004): 215 Počet obyvatel (2005): 214 Počet obyvatel (2006): 225 Počet obyvatel (2007): 221, změna k roku 1991: nárůst 8.3%, změna k roku 2001: nárůst 10.0%, změna k roku 2006: pokles 1.8% Počet obyvatel ( ): 219, změna k roku 2007: pokles 0.9% Počet obyvatel ( ): 214, změna k roku 2009: pokles 2.3% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 18.1% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 15.9% Děti do věku 14 let (2007): 15.4%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 3.3% Děti do věku 14 let ( ): 17.4% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 18.2% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 17.9% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 19.0%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 6.1% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 17.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 18.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): 1 8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 71 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 75 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 75 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 68 Nové byty postavené v letech : 6 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 4.26 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 2.76 ha 281

282 Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.23, což je 8.3% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 7 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 10 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.6 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 6.54 ha 6.93 ha, což je 1500,0% 433.1% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 26 Intenzita individuální rekreace: 0.33 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 12.8% Míra registrované nezaměstnanosti k : 8.5% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 21.3% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 1.2% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 1.98 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 1.46 ha, což je 73.7% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 90 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 280 Kč/m2 Nedabyle Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Hostinec Kino Požární zbrojnice Knihovna Hřiště Základní škola 282

283 Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nedabyle Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Nedabyle) Výměra obce: 238 ha Počet obyvatel ( ): 342 Hustota obyvatel ( ): 144 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 317 Hustota obyvatel ( ): 133 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Dlouhá, skoro až neznatelná náves, podél ní zástavba statky a usedlostmi. Zástavba promíchána individuálním bydlením. Na severozápadě objekty provozoven. Výklenková kaplička. Historie První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1346, kdy Havel Kron z Nedabyle (Nedabil) věnoval nadání kostelu ve Střížově. V letech 1850 až 1934 tvořila Nedabyle součást obce Doubravice; od té doby podnes je samostatnou obcí vyjma období 1943 až 1945, kdy byla za Protektorátu nakrátko opět nuceně připojena k Doubravici. V dalších letech patřila Nedabyle k panství komařickénu. V r.1347 se připomíná Beneš z Komařic, jehož syn Beneš získal Strádov a pak se stal Strádovcem z Komařic. Kolem roku 1450 se připomíná Odolen z Komařic jehož rod držel statek jen s Nedabylí. Roku 1457 po smrti Jana z Komařic připadl jeho majetek včetně vsi Nedabyle na krále Ladislava. Další zprávy jsou z roku 1522, kdy Petr z Doudleb prodává Doudleby ves a dvory Kmetcí, Straňany, Borovnici ves, dvůr v Perném, Nedabyli a Strážkovice Václavu Metelskému z Felsdorfu. Od té doby patřila ves Nedabyle k městským statkům Budějovickým až do roku V 16.století došlo k hledání stříbrných rud i v okolí města Budějovice. Zjistilo se, že v celém pásmu táhnoucím se od Rudolfovaa až po Vidov se nachází stříbrná ruda. Písemně je doloženo těžení stříbrných rud i v katastru vsi Nedabyle, kde jsou zmiňovány cechy sv.anna již od roku 1522 a cech Zlatý jelen. Těžba nebyla úspěšná a proto byly těžařské práce zastavena kolem roku Po zrušení patrimonijní správy v roce 1849, byla ves Nedabyle sloučena se vsí Doubravicí. V průběhu druhé poloviny 19.století vznikaly v obou obcích často požáry, které ničily obytná i hospodářská stavení. V letech 1886 až 1898 řídilo obecní záležitosti volené zastupitelstvo, v jehož čele stál starosta spolu s 1. a 2.radním. Od roku 1898 sídlilo představenstvo v obci Nedabyle. Představenstvo obce se volilo každé tři roky. Pamětihodnosti Výklenková kaplička. 283

284 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Lípa velkolistá Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Porosty dřevin ZJZ od obce Nedabyle; Prameništní louka ZJZ od obce Nedabyle; Prameništní louka Za Vodákem SSZ od obce Heřmaň; Prameništní louka jižně od obce Nedabyle; Stromořadí podél staré silnice Nedabyle - Doubrav; Stromořadí před samotou JZ od obce Nedabyle Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne 284

285 Nemovité kulturní památky: ne ano (Nedabyle: mohylová pohřebiště) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 238 ha Zemědělská půda celkem: 136 ha, což je 57.3% z celkové výměry obce Orná půda: 84 ha, což je 61.9 % z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 8 ha, což je 5.9% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 43 ha, což je 31.9% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 59 ha, což je 24.8% z celkové výměry obce Vodní plochy: 1 ha, což je 0.5% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 4 ha, což je 1.7% z celkové výměry obce Ostatní plochy 37 ha, což je 15.5% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 17.4% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 217 Počet obyvatel (SLDB 2001): 235, změna k roku 1991: nárůst 8.3% Počet obyvatel (2002): 234 Počet obyvatel (2003): 256 Počet obyvatel (2004): 279 Počet obyvatel (2005): 282 Počet obyvatel (2006): 294 Počet obyvatel (2007): 305, změna k roku 1991: nárůst 40.6%, změna k roku 2001: nárůst 29.8%, změna k roku 2006: nárůst 3.7% Počet obyvatel ( ): 317, změna k roku 2007: nárůst 3.9% Počet obyvatel ( ): 342, změna k roku 2009: nárůst 7.9% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 23.5% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 14.0% Děti do věku 14 let (2007): 12.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 11.0% Děti do věku 14 let ( ): 15.5% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.4% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 12.8% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 10.8%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 15.4% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 11.4% 285

286 Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 10.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 75 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 78 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 77 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 75 Nové byty postavené v letech : 24 Bytová výstavba v roce 2011: 3 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ano (trojtřídní) Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 3.88 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.49, což je 12.6% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 4 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 8 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 13 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.1 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha ha, což je 378,5% 658.7% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 21 Intenzita individuální rekreace: 0.21 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 1 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 12.1% Míra registrované nezaměstnanosti k : 10.5% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 4.8% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 6.4% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 3.30 ha 286

287 Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 1.65 ha, což je 50.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 140 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 410 Kč/m2 Neplachov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Obchod Kadeřnictví Knihovna Pohostinství Kulturní dům Hřiště Koupaliště s tábořištěm Dětské hřiště Ubytování Požární zbrojnice Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Neplachov Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Neplachov) Výměra obce: 1088 ha Počet obyvatel ( ): 386 Hustota obyvatel ( ): 36 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 350 Hustota obyvatel ( ): 32 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec založená kolem vřetenovité návsi, postupně dostavované, kolmo na hlavní cestu. Kolmo na náves statky a usedlosti s dostavováním objektů jako špalíčků do původního prostoru. Obec je napojena na silnici I. třídy. Na západní straně zemědělská provozovna. Obec má vlakovou stanici. Historie První písemná zmínka o vsi, tehdy ještě zvané Neplachovice (Neplachowicz), se vyskytuje v listině z 10. října 1323, jíž král Jan Lucemburský k zaokrouhlení svého bechyňského panství postoupil Petrovi z Rožmberka městys Bukovsko s vesnicemi Neplachovice a Drahotěšice výměnou za vsi Radětice, Hvožďany a Křídu. Název v nynější podobě (Neplachow) je doložen od roku V roce 1716 postihl ves požár, při němž lehlo popelem 13 usedlostí. Před zrušením poddanství náležel Neplachov ke třeboňskému panství; od roku 1850 byl samostatnou obcí v rámci soudního okresu Lomnice nad Lužnicí, okresní hejtmanství Třeboň. Po reorganizaci územního uspořádání v roce 1949 náležela obec Neplachov k okresu Soběslav, po jeho rozdělení patří od roku 1960 dodnes k okresu České Budějovice. V období od 1. dobna 1976 do 23. listopadu 1990 pozbyl Neplachov na čas samostatnost a tvořil součást obce Dynín. Listinou vydanou 10. října 1323 v Praze vyznává český král Jan Lucemburský, že k zaokrouhlení svého panství Bechyňského převzal od urozeného Petra Rožmberka vsi Radětice, Hvožďany a Křídu, za něž výměnou postoupil Rožmberkovi v dědičné držení městečko Bukovsko a vsi Neplachovice a Drahotěšice. 287

288 V roce 1677 vyšel v Neplachově nenadálý oheň z kuchyně jednoho sedláka a lehlo přitom popelem celé stavení, dům se světnicí, komorou, nedostavěné stáje, hospodářské náčiní, obilí, zvířectvo i truhla se šatstvem. O dva roky později zase vyšel v obci oheň u Jakuba Jindry a shořela nejen jeho celolánová živnost, ale i sousední usedlosti. Nová těžká pohroma dolehla na vesnici roku 1716, kdy v Neplachově vyhořelo 13 selských usedlostí, z nichž sedm patřilo poddaností ke schwarzenberskému panství třeboňskému a šest k tamějšímu klášternímu statku. Pamětihodnosti Kaple sv. Václava z roku 1929 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ano (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 288

289 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1088 ha Zemědělská půda celkem: 834 ha, což je 76.7% z celkové výměry obce Orná půda: 708 ha, což je 84.9% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 12 ha, což je 1.4% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 114 ha, což je 13.6% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 184 ha, což je 17.0% z celkové výměry obce Vodní plochy: 6 ha, což je 0.6% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 11 ha, což je 1.0% z celkové výměry obce Ostatní plochy 53 ha, což je 4.9% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 5.8% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ne Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 289

290 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 396 Počet obyvatel (SLDB 2001): 365, změna k roku 1991: pokles 7.8% Počet obyvatel (2002): 358 Počet obyvatel (2003): 353 Počet obyvatel (2004): 351 Počet obyvatel (2005): 343 Počet obyvatel (2006): 352 Počet obyvatel (2007): 348, změna k roku 1991: pokles 12.1%, změna k roku 2001: pokles 4.7%, změna k roku 2006: pokles 1.1% Počet obyvatel ( ): 350, změna k roku 2007: nárůst 0.6% Počet obyvatel ( ): 386, změna k roku 2009: nárůst 10.3% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 20.5% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 13.7% Děti do věku 14 let (2007): 12.9%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 5.8% Děti do věku 14 let ( ): 13.7% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.0% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 14.8% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 16.1%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 8.8% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 16.0% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 134 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 125 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 114 Počet rodinných domů: 103 Nové byty postavené v letech : 7 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 3 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 2.74 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 1.25 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 1.83, což je 146.4% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 5 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 11 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 16 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.6 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 0.11 ha 8.95 ha, což je 14,3% 349.6% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 290

291 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 30 Intenzita individuální rekreace: 0.23 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 1 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 4.5% Míra registrované nezaměstnanosti k : 4.0% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 21.1% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 4.1% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.16 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: ha, což je % nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 110 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 340 Kč/m2 Nová Ves Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Knihovna Mateřská škola Obchody Hostinec Pošta Benzínová pumpa Hřiště Požární zbrojnice Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Ves Počet částí obce: 2 Počet katastrálních území: 1 (Nová Ves u Českých Budějovic) Výměra obce: 586 ha Počet obyvatel ( ): 714 Hustota obyvatel ( ): 122 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 694 Hustota obyvatel ( ): 118 obyv/km2 291

292 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec se skládá ze dvou částí. Historická část je rozprostřena podél vřetenovité návsi na hlavní cestě. Podél jsou na severní i jižní straně umístěny objekty statků a usedlostí. Na východní straně provozovna. Zástavba na východní hraně pokračuje směrem k trati. Zastavěné pouze první pořadí. Druhá, nová část podél železniční trati, jež tuto část rozděluje. Ulicové zastavění podél místních komunikací. Není patrná regulace. Rozvoj mimo vlastní těžiště, prstovitě do krajiny. V obci se nachází vlaková zastávka. Hůrka Nachází se asi 1 km na sever od Nové Vsi. Je zde evidováno 132 adres.trvale zde žije 283 obyvatel. V obci jsou trasy KČT navazující na vlakovou zastávku. Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1574, kdy se jistý Říha z Nové Vsi objevuje jako svědek v protokolu ve věci rvačky v Nedabyli. V další zprávě z roku 1580 je přímo popisována jako vnově založená na panství třeboňském ; jejím majitelem byl tehdy Vilém z Rožmberka, poté jeho bratr Petr Vok. Když tento v roce 1611 jako poslední svého rodu zemřel, připadlo panství Švamberkům, ale zanedlohou bylo dědicům Petra ze Švamberka pro jeho účast na českém stavovském povstání konfiskováno. Posledními feudálními držiteli Nové Vsi do zrušení poddanství byli Schwarzenberkové. Od roku 1850 byla Nová Ves samostatnou obcí, která až do roku 1931 zahrnovala i osady Borovnice a Lomec. V roce 1869 byla zprovozněna železniční trať z Gmündu do Českých Budějovic se zastávkou v Nové Vsi (původní staniční budovou bylo č.p. 24; nynější nádraží pochází z roku 1896). Zejména v období 1. světové válce došlo k rozvoji zástavby v oblasti nádraží. Za Protektorátu byla nakrátko (1943 až 1945) k Nové Vsi nuceně přičleněna obec Hůrka. Dnem 13. června 1964 na čas skončila samostatnost Nové Vsi, která byla začleněna pod obec Nedabyle. K opětovnému ustavení Nové vsi jako obce došlo dne 24. listopadu 1990 na základě výsledků místního referenda ze dne 6. června téhož roku; pro odtržení od Nedabyle v rámci obce Nová Ves se tehdy vyslovili i obyvatelé Hůrky. Pamětihodnosti Kaple Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ano 292

293 Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Nová Ves u Českých Budějov., nerost: štěrkopísek, surovina: štěrkopísek, organizace: Obec Nová Ves u Českých Budějovic Název ložiska: Zborov, nerost: jíl, kaolinit, surovina: jíly žáruvzdorné ostatní a pórovinové, kaolin pro keramický průmysl, organizace: LASSELSBERGER, a.s., Plzeň Výpis chráněných ložiskových území: Název CHLÚ: Nová Ves u Českých Budějovic, surovina: jíly žáruvzdorné ostatní a pórovinové Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano (Pozn: obec zpochybňuje, jsou však v předaných podkladových datech) Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Skupina stromů na okraji osady Hůrka; Skupina stromů v centru a na J okraji osady Hůrka Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne ano (Nová Ves: mohylová pohřebiště; návesní kaple) Národní kulturní památky: ne 293

294 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 586 ha (Pozn: součet nesouhlasí - data ČSÚ) Zemědělská půda celkem: 313 ha, což je 53.4% z celkové výměry obce Orná půda: 209 ha, což je 66.8% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 19 ha, což je 6.1% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 86 ha 85 ha, což je 27.3% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 217 ha, což je 37.1% z celkové výměry obce (Pozn: obec zpochybňuje - data ČSÚ) Vodní plochy: 6 ha, což je 1.0% z celkové výměry obce (Pozn: obec zpochybňuje - data ČSÚ) Zastavěné plochy: 9 ha, což je 1.5% z celkové výměry obce Ostatní plochy 41 ha, což je 7.0% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 8.5% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 490 Počet obyvatel (SLDB 2001): 542, změna k roku 1991: nárůst 10.6% Počet obyvatel (2002): 572 Počet obyvatel (2003): 607 Počet obyvatel (2004): 611 Počet obyvatel (2005): 631 Počet obyvatel (2006): 643 Počet obyvatel (2007): 658, změna k roku 1991: nárůst 34.3%, změna k roku 2001: nárůst 21.4%, změna k roku 2006: nárůst 2.3% Počet obyvatel ( ): 694, změna k roku 2007: nárůst 5.5% Počet obyvatel ( ): 714, změna k roku 2009: nárůst 2.9% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 19.8% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 14.6% Děti do věku 14 let (2007): 16.1%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 10.5% Děti do věku 14 let ( ): 16.7% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.6% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 12.4% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 10.9%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 11.8% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 16.7% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 10.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011):

295 8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 167 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 204 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 193 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 164 Nové byty postavené v letech : 39 Bytová výstavba v roce 2011: 5 Odpad počtu bytů v letech : 4 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 4.80 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 3.12, což je 65.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 10 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 20 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 30 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 4.8 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha, což je 787.7% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 85 Intenzita individuální rekreace: 0.36 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 1 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 7.8% Míra registrované nezaměstnanosti k : 7.1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 3.1% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 8.2% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 2.15 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 2.63 ha, což je 122.3% nárůst ploch (Pozn.: obec zpochybňuje,výrok stanoven na základě podkladových dat) Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 150 Kč/m2 295

296 (Pozn: až 300 Kč/m2 dle údajů obce) Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 450 Kč/m2 (Pozn: až 850 Kč/m2 dle údajů obce) Olešník Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Pošta Obchod Plavecký bazén Mateřská škola Základní škola ( ročník) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Olešník Počet částí obce: 3 Počet katastrálních území: 1 (Olešník) Výměra obce: 2353 ha Počet obyvatel ( ): 753 Hustota obyvatel ( ): 32 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 763 Hustota obyvatel ( ): 33 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: Hluboká nad Vltavou Charakteristika Olešník Jihozápadně od obce se v prostoru Olešník - Mydlovary - Dívčice na místech někdejší povrchové těžby lignitu nachází bývalá chemická zpracovna uranových rud MAPE s rozsáhlými odkališti Okresním zřízením zemským se obec osamostatnila. Farou i školou patřila k Zahájí. Spadal pod správu Okresního soudu Hluboká nad Vltavou. Roku 1840 měl 31 domů a 213 obyvatel, v roce domů s 595 obyvateli. Chlumec Sídlo ležící v okrese České Budějovice, zhruba 7,5 km severozápadně od Hluboké nad Vltavou. Ves čítá kolem 125 obyvatel a tvoří jednu ze tří částí obce Olešník. Nová Ves Nachází se asi 3,5 km na severovýchod od Olešníka. Prochází zde silnice II/105. Je zde evidováno 24 adres.trvale zde žije 29 obyvatel. Historie První zmínka o vsi se objevuje roku 1423 v popravčí knize pánů z Rožmberka, již tehdy pod dnešním názvem. Až do zrušení poddanství Chlumec náležel k hlubockému panství. Od roku 1850 do roku 1868 ves tvořila součást obce Velice, poté se stala samostatnou obcí. V letech 1850 až 1948 ves náležela k soudnímu okresu Hluboká nad Vltavou, farností i školou Chlumec příslušel k Purkarci. V roce 1943 byly sloučeny obce Chlumec a Nová Ves v jednu obec s názvem Chlumec. Roku 1964 pak byl Chlumec i Nová ves začleněny pod obec Olešník. 296

297 Chlumec Příslušela v letech pod správu okresního soudu Hluboká nad Vltavou. První zmínka o něm jest z roku 1423 v popravčí knize pánů z rožmberka a to již s jeho dnešním názvem. Patřil stále k hlubockému panství. Dále je též zakreslen v podrobné mapě jihočeské cisterciáckého opatství, která je uložena ve Vyšším brodě. Obecním zřízením zemským v roce 1849 se obec osamostatnila. V roce 1943 byly sloučeny obce Chlumec a Nová ves v jednu obec s názvem Chlumec. Posledním ze starostů, Kteří se vystřídali ve správě obce byl František Šilhavý až do r kdy byly v obcích Vytvořeny místní národní výbory. Původně byl přiškolen k Purkarci, kam spadal i farou a školou. Roku 1840 měl 28 domů s 265 obyvateli, v roce domů a 393 obyvatel. Nová Ves Do patřila k okresnímu hejtmanství Týn nad Vltavou a tímto dnem přešla k okresnímu hejtmanství v Českých Budějovicích. Do roku 1880 tvořila část místní obce Kočín. První zpráva o ní je spjata s rokem V tomto roce Bohuslav Malovec na Dřítni koupil od Jáchyma z Hradce hlubocké panství s příslušenstvím, mezi nimiž bylo uvedena i "Nová ves Nevděkov" Jmenovala se tehdy Nevděkov, ale již v roce 1617 bylo užito jejího dnešního názvu. Obecním zřízením zemským v roce 1943 byly sloučeny obce Chlumec a Nová ves v jednu obec s názvem Chlumec, kde setrvala až do roku Původně školou patřila k Dříteni. Teprve v roce 1919 byla zřízena škola. Farou patří k Purkarci. Roku 1840 měl 22 domů a 179 obyvatel, v roce domů s 146 obyvateli. Pamětihodnosti Náves s množstvím zachovalých domů blatského typu Kaple z 18. století, čtvercová se zvoničkou, na návsi Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Olešník, nerost: štěrkopísek, surovina: štěrkopísek, organizace: Lesy ČR, s.p., Hradec Králové Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano 297

298 Výpis ekologických zátěží: E.ON Energie, a.s. Odkaliště; skládka Olešník Odkaliště: ano 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne ano Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Chlumec: venkovská usedlost) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 2353 ha Zemědělská půda celkem: 1388 ha 1386 ha, což je 58.9% z celkové výměry obce Orná půda: 1163 ha, což je 83.9% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 22 ha, což je 1.6% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 1 ha, což je 0.1% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 203 ha 201 ha, což je 14.6% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 630 ha 632 ha, což je 26.8% z celkové výměry obce Vodní plochy: 33 ha 32 ha, což je 1.4% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 21 ha 89 ha, což je 0.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy 281 ha 214 ha, což je 11.9% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 12.9% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano 298

299 Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 741 Počet obyvatel (SLDB 2001): 707, změna k roku 1991: pokles 4.6% Počet obyvatel (2002): 717 Počet obyvatel (2003): 726 Počet obyvatel (2004): 729 Počet obyvatel (2005): 735 Počet obyvatel (2006): 743 Počet obyvatel (2007): 745, změna k roku 1991: nárůst 0.5%, změna k roku 2001: nárůst 5.4%, změna k roku 2006: nárůst 0.3% Počet obyvatel ( ): 763, změna k roku 2007: nárůst 2.4% Počet obyvatel ( ): 753, změna k roku 2009: pokles 1.3% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 21.5% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.3% Děti do věku 14 let (2007): 14.0%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 13.9% Děti do věku 14 let ( ): 15.3% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.9% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 13.3% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 13.7%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 3.0% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 12.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.7% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 245 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 241 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 226 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 190 Nové byty postavené v letech : 12 Bytová výstavba v roce 2011: 5 Odpad počtu bytů v letech : 5 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 2.42 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 1.56, což je 10.2% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 10 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 21 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 31 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 5.0 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha, což je 337.9% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 299

300 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 86 Intenzita individuální rekreace: 0.35 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 1 (Ostatní: 4) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 1 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.9% Míra registrované nezaměstnanosti k : 6.4% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 19.2% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 4.9% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 6.91 ha, což je 60.8% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 120 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 360 Kč/m2 Pištín Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hřiště Pošta Pohostinství Ubytování Knihovna Benzínová pumpa-češnovice Obchod Zdravotnické zařízení Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Pištín Počet částí obce: 4 Počet katastrálních území: 3 (Pištín, Pašice, Češňovice) Výměra obce: 1403 ha Počet obyvatel ( ): 574 Hustota obyvatel ( ): 41 obyv/km2 300

301 Počet obyvatel ( ): 544 Hustota obyvatel ( ): 39 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: Zliv Charakteristika Obec Pištín sestává z několika částí Pištín, Češňovice, Pašice, Zálužice. Pištín je sídlo s výraznou návsí, ležící na hlavní silnici I/20. Historie První písemná zmínka o Pištíně (Piechin) pochází z roku 1261, kdy se připomíná zdejší plebán Václav. Dle jazykovědce Antonína Profouse pochází název vsi od osobního jména Piesta (Písta). Škola se v Pištíně poprvé připomíná v roce Její historie se uzavřela roku 1977, kdy začala zdejší děti dojíždět za vyučováním do Zlivi. Budova školy je dnes sídlem obecního úřadu. Po zrušení poddanského vzathu ke schwarzenberskému panství Hluboká nad Vltavou tvořil Pištín v letech 1850 až 1976 samostatnou obec, v období od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 byl přivtělen k městu Zliv, status obce znovu nabyl ke dni 24. listopadu V roce 1992 byl vybudován vodovod, napájený z vodní nádrže Římov, roku 1994 provedena plynofikace obce. Češňovice Založení naší obce se odehrálo zhruba okolo roku 1 200, což je doloženo nalezenou keramikou. Osada vznikla tedy na počátku velké kolonizační vlny kdy, bylo české i německé obyvatelstvo přímo vyzýváno, aby osadilo volnou královskou půdu v blízkosti nebezpečně se rozpínajícího Vítkovského dominia. Název původní malé osady, byl zřejmě odvozen od jejího zakladatele, který se mohl jmenovat Čéšen, nebo Čéš. Osadníci pohřbívali své zemřelé na hřbitově v Pištíně, který existoval o něco dříve, světskou a panskou správou patřila osada ke královskému hradu Froburg, (k dnešní Hluboké nad Vltavou). Tento královský hrad vznikl přibližně na počátku 13.století, město České Budějovice až v roce První osadníci v naší vesnici se usadili v blízkosti potoka který dodnes protéká obcí a protože jeho břehy skýtaly velmi kvalitní hlínu potřebnou na stavbu a vymazávání spár roubených domků, z potoka se léty stával návesní rybník. Nejstarší písemná zmínka o Češnovicích je z roku 1420, v tzv. Popravčí knize Pánů Rožmberských. Tehdy v Krumlovské mučírně přiznal Přibík ze Žabovřesk, že se společníky mimo jiné ukradli též krávu Janovi z Češnovic, kterou pak prodali.z počátku století 15. existuje ještě několik drobnějších zmínek o Češnovicích, ale první soupis všech majitelů gruntů v obci pochází z roku Krátce před tímto rokem byl totiž založen rybník Bezdrev a zatopení okolní půdy mělo značný vliv na utvoření katastru a lidnatosti naší obce. Zalužické pozemky které se ocitnuly za vodami nového rybníku připadly k Češnovicům, sem také přesídlili tři sedláci ze Zalužic. R jsou uvádění majitelé gruntů: Šísl, Raušar, Mašek Wolman, Janek, Vaškovský,Ješek, ryneš, Boubal, Lexa. Pusté byly grunty Ondrův a Mazancovský. Mladších urbářů existuje ještě několik a lze tedy sledovat majitele jednotlivých gruntů. Další obyvatele obce lze nalézt hlavně v matrikách fary Pištínské, které jsou vedeny od roku Velmi významné události v historii obce se udály v létech Tehdy probíhala velkorysá rekonstrukce císařské silnice, která procházela obcí. Zde v obci byl tehdy nasypán obrovský násep přes návesní močál s kamennám mostem, zbořena návesní kaplička která stála nové sinici v cestě a došlo k přestavbě zemědělské usedlosti čp:13, zvané Volmanovina, na zájezdní hostinec pro formany a jejich ubytování, ustájení koní a hlídané parkování povozů. Rok 1850 byl význačný hlavně tím, že zdejší sedláci a chalupníci se vykoupili z poddanství a tak získaly pole i domy do svého vlastnictví. Obec se začalo spravovat zastupitelstvo v čele se starostou. Obec se začala rozrůstat, pole se dělila mezi sourozence a prodávala mezi mnohem více majitelů nežli dosud. V roce 1865 byla postavena kaple na rozcestí do Netolíc a Vodňan, v roce 1868 pak kaple svatého Vojtěcha na rozcestí do Zlivi a Zalužic, v roce 1892 pak velká návesní kaple svaté Anny. V 18. století vysídlilo několik zdejších poměrně movitých občanů do tehdejší Ameriky, za vidinou lepšího života a bohatství. Do první světové války v letech , muselo nastoupit mnoho mužů z obce, v některých případech i otec a dva synové, dva bratři a podobně. Mnoho se jich nevrátilo domů, jejich jména jsou na pomníku padlých z první světové války. Období meziválečné kopírovalo život vesnice ze starších dob, obyvatelstvo se živilo výhradně zemědělstvím,, byl zde obecní chudobinec a obecní 301

302 hospoda. Období německé okupace v letech , bylo obdobím velkého strachu a strádání, naštěstí nikdo z obce nepřišel o život. Zato v prvních květnových dnech roku 1945, v katastru obce byly popraveni dva Němci a nešťastnou náhodou zahynul pod koly nákladního automobilu jeden sovětský voják. Kolektivizace zemědělství v počátku padesátých lez měla i zde oběti, neboť byly neprávem obviněn a žalářováni tři zemědělci a jejich rodiny vystěhovány na opačný konec republiky. V roce 1968, byla provedena regulace návesního potoka na stoletou vodu a zavezen větší z návesních rybníků, v roce 1976 byl otevřen nově přestavěný kulturní dům, dnešní známá Češnovická hospoda, v roce 1978 byla postavena nová prodejna potravin. V letech sedmdesátých a osmdesátých, byla obec pod správou Městského národního výboru Zliv. Po roce 1989 se obec osamostatnila a vstoupila pod správu obecního úřadu Pištín, který sdružuje dále obce Pištín Češňovice, Pašice a Zálužice. Prvním starostou tohoto obecního úřadu byl pan Zdeněk Florián,m od roku 1996 paní Jana Božovská. Pašice Obec Pašice je zmiňována již roku Z původních zemědělských usedlostí blatského typu se špýchary jsou dochovány již jen dvě. Pašice se nacházejí v blízkosti velkého rybníka Volešek, v okolí je pěkná příroda, takže původně zemědělská obec se změnila na obec rekreační. Na okraji obce směrem k rybníku Volešek je po pravé straně vybudováno několik malých rekreačních chatek a rovněž řada domků i statků v obci slouží k rekreaci. Vlevo před vjezdem do Pašic je ještě jeden nově vybudovaný dvouhektarový rybník, jak ke koupání, tak i ke sportovnímu rybaření. Pamětihodnosti Farní kostel sv. Vavřince, obklopený ohrazeným hřbitovem, stojí uprostřed návsi. Jde o jednolodní stavbu s pětiboce ukončeným presbytářem, obdélnou sakristií po severní straně, předsíní po straně jižní a hranolovou věží vystupující před západní průčelí. Z prvotní románské podoby kostela se dochovala část zdiva lodi. V první polovině 14. století byl kostel goticky přestavěn, dále upravován kolem roku 1700 (štuková výzdoba lodi) a zejména roku 1753 po předchozím požáru (věž a předsíň). Věž, vysoká 36 metrů, je od roku 1846 osazena hodinami, z původních čtyř zvonů se vinou válečných rekvizicí dochovaly pouze dva. K farnosti kromě vsí, tvořících obec Pištín, patří Břehov, Čejkovice, Dehtáře a Zliv. Statky ve stylu selského baroka Pomník padlým v 1. světové válce z roku 1920, na návsi Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne ano Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne ano Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano Pozn.: zpracován projekt proti povodňových opatření 302

303 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ano (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne ano Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ne Výpis přírodních rezervací: Mokřiny u Vomáčků Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Pištín: venkovské usedlosti; kostel sv. Vavřince; boží muka; výklenková kaple Češnovice: venkovská usedlost; boží muka; kaple na rozcestí Netolice Písek Pašice: venkovská usedlost) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1403 ha Zemědělská půda celkem: 1112 ha, což je 79.3% z celkové výměry obce Orná půda: 864 ha, což je 77.7% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 15 ha, což je 1.3% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 234 ha 233 ha, což je 21.0% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 174 ha, což je 12.4% z celkové výměry obce Vodní plochy: 24 ha, což je 1.7% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 16 ha, což je 1.1% z celkové výměry obce Ostatní plochy 76 ha, což je 5.4% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 6.6% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability:

304 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 460 Počet obyvatel (SLDB 2001): 470, změna k roku 1991: nárůst 2.2% Počet obyvatel (2002): 482 Počet obyvatel (2003): 490 Počet obyvatel (2004): 507 Počet obyvatel (2005): 514 Počet obyvatel (2006): 525 Počet obyvatel (2007): 542, změna k roku 1991: nárůst 17.8%, změna k roku 2001: nárůst 15.3%, změna k roku 2006: nárůst 3.2% Počet obyvatel ( ): 544, změna k roku 2007: nárůst 0.4% Počet obyvatel ( ): 574, změna k roku 2009: nárůst 5.5% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 18.0% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.4% Děti do věku 14 let (2007): 15.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 7.8% Děti do věku 14 let ( ): 14.2% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.1% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 13.0% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 15.5%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 19.4% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 16.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 167 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 180 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 166 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 147 Nové byty postavené v letech : 15 Bytová výstavba v roce 2011: 7 Odpad počtu bytů v letech : 4 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 4.56 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: 1.37 ha 304

305 Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 15.03, což je % nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 8 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 16 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 24 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 3.8 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha ha, což je 928,8% 596.6% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 70 Intenzita individuální rekreace: 0.36 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 1 (Penziony: 1) (dle Zdroje OÚ Pištín (10/2012) počet HUZ: 2) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 4.4% Míra registrované nezaměstnanosti k : 4.4% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 16.1% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 5.3% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.69 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 130 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 380 Kč/m2 Planá zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Letiště Kulturní dům Hřiště Pohostinství Ubytování Požární zbrojnice 305

306 Kadeřnictví Obchody Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Planá Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Planá u Českých Budějovic) Výměra obce: 419 ha 418 ha Počet obyvatel ( ): 269 Hustota obyvatel ( ): 65 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 284 Hustota obyvatel ( ): 68 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec Planá se nachází na levém břehu řeky Vltavy v nadmořské výšce 398 m zhruba 4 km jihozápadně od centra Českých Budějovic ve směru mezinárodního silničního tahu České Budějovice - Linec. Tvoří ji typický malý venkovský celek smíšené obytné a zemědělské zástavby s hodnotným centrálním obdélným návesním prostorem a místní dominantou kaple Nejsvětější Trojice. V severozápadním sousedství vsi Plané se (zčásti též na katastru sousední obce Homole) rozkládá Jihočeské letiště České Budějovice. OP letiště Planá jsou definována na základě územního rozhodnutí mimo a ostatní OP jsou byla vydána formou opatření obecné povahy ze dne převzaty pouze ze studie. Roku 1932 byla v prostoru Plané zahájena výstavba letiště pro potřeby Aeroklubu České Budějovice a československého vojenského letectva. Slavnostní uvedení do provozu se uskutečnilo 27. června Za nacistické okupace letiště sloužilo jako záložní a výcviková základna německé Luftwaffe. Po osvobození se letiště opět ujala československá armáda, mimo jiné zde v roce 1948 probíhalo školení vojenských pilotů pro nově vzniklý Stát Izrael. V letech 1950 až 1952 bylo letiště celkově modernizováno. Od poloviny 90. let začala být přítomnost vojenského letectva utlumována, ukončena byla na sklonku roku Dnes civilní zařízení coby veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště provozuje společnost Jihočeské letiště České Budějovice a. s., vlastněná Jihočeským krajem a statutárním městem České Budějovice. Kolem obce protéká řeka Vltava s mlýnskými náhony, což umožňuje pěkné turistické a sportovní vyžití v okolí. Do obce zajíždí autobusová linka MHD České Budějovice. Historie V polovině 13. století je Planá majetkem rožmberské větve Vítkovců - spolu s Litvínovicemi a Stradonicemi (dnešní Rožnov).První písemná zmínka o vsi Planá (Plan) pochází z roku 1259, kdy Vok z Rožmberka věnoval třetinu desátků z Plané vyšebrodskému klášteru. Planá setrvala v rožmberském majetku až do roku 1611, kdy ji spolu s panstvím Černý Dub získal komorník Petra Voka z Rožmberka, pan Jan Hogen ze Švarcpachu. Za vlády tohoto rodu ves stagnovala.dědictvím po Hogenech dostalo se černodubské panství spolu s Planou v roce 1679 do rukou Václavu Frantíšku Kořenskému z Terešova, jehož syn Jan Lukáš Kořenský prodal panství městu České Budějovice. V držení města pak ves zůstala až do zrušení poddanství v polovině 19. století. Poté byla Planá na necelá dvě desetiletí samostatnou obcí, než se nadlouho (od roku 1869 až do roku 1990) stala součástí obce Homole. Status obce Planá získala opět roku Až do 20. století bylo obyvatelstvo Plané převážně německé. 306

307 Pamětihodnosti Kříž z druhé pol. 18.stol. Kaple Nejsvětější Trojice, novogotická z roku 1908 Areál bývalého mlýna Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Malše, Vltava, Dobrovodský potok; Vltava - VD Lipno I - Planá Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne ano Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano ne (zohlednění připomínky OÚ Planá) Výpis ekologických zátěží: Rašelina a.s., Planá u ČB, Boršov obalovna Odkaliště: ne 307

308 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Planá: venkovská usedlost) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 419 ha 418 ha Zemědělská půda celkem: 164 ha, což je 39.2% z celkové výměry obce Orná půda: 143 ha, což je 87.0% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 8 ha, což je 4.9% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 1 ha, což je 0.6% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 13 ha, což je 7.9% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 47 ha, což je 11.3% z celkové výměry obce Vodní plochy: 7 ha, což je 1.7% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 13 ha 12 ha, což je 3.1% z celkové výměry obce Ostatní plochy 187 ha 188 ha, což je 44.6% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 47.8% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano (pozn. Špatný stav a řešení zdroj OÚ Planá) Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 308

309 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 200 Počet obyvatel (SLDB 2001): 237, změna k roku 1991: nárůst 18.5% Počet obyvatel (2002): 255 Počet obyvatel (2003): 251 Počet obyvatel (2004): 253 Počet obyvatel (2005): 265 Počet obyvatel (2006): 264 Počet obyvatel (2007): 262, změna k roku 1991: nárůst 31.0%, změna k roku 2001: nárůst 10.5%, změna k roku 2006: pokles 0.8% Počet obyvatel ( ): 284, změna k roku 2007: nárůst 8.4% Počet obyvatel ( ): 269, změna k roku 2009: pokles 5.3% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 21.0% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 21.1% Děti do věku 14 let (2007): 18.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 13.3% Děti do věku 14 let ( ): 17.6% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.7% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 6.8% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 9.5%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 40.7% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 9.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 11.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 59 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 66 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 64 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 57 Nové byty postavené v letech : 4 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 2.41 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 3.44, což je 20.4% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 6 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 9 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.4 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 5.01 ha 3.69 ha, což je 468,8% 256.3% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 309

310 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 11 Intenzita individuální rekreace: 0.16 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 0 (Penziony: 1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 1 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 0.8% Míra registrované nezaměstnanosti k : 7.0% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 3.9% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 9.1% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: ha, což je 148.1% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 120 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 350 Kč/m2 (pozn. Nejsou k dispozici aktuální data) Plav zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Knihovna Hostinec Hřiště Obchod Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Plav Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Plav) Výměra obce: 510 ha Počet obyvatel ( ): 389 Hustota obyvatel ( ): 77 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 378 Hustota obyvatel ( ): 71 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice 310

311 Charakteristika Plav (lidově a do roku 1924 úředně Plavo, něm. Plaben) leží v nadmořské výšce 409 m na obou březích řeky Malše zhruba 8,5 km jižně od centra Českých Budějovic. Rozloha katastrálního území obce je 510 ha. Obec Plav je dlouhodobě vystavována významným povodňovým škodám při zvýšených vodních stavech. Velké škody ve vsi napáchala povodeň v srpnu 2002, kdy voda v domech dosahovala výšky až 1,8 m. V současnosti vlivem snížení intenzity zemědělské výroby se na některých zemědělsky opuštěných pozemcích podél vodních toků rozmáhá nekvalitní, náletový porost. Pro další snížení povodňové hladiny v obci je však zásadní snížit výchozí odtokovou hladinu pod profilem komunikačního násypu. Záměrem je zřízení přirozeného povodňového obtoku v prodloužení trasy koryta mlýnského náhonu před jeho nevhodným odbočením zpět do řečiště. Terénní průleh je navržen po okraji původní nivy a jeho smyslem je posílení povodňové průtočnosti koryta mlýnského náhonu pod mostem tím dojde ke snížení odtokové hladiny pod mostem a dále i ke snížení povodňových hladin v zastavěném území obce Plav. Území má zázemí pro vznik fauny a flory. Zásadní úpravou je zavodnění tohoto území s cílem oživit předmětné území přiblížením se původní trase vodního toku. Postupný vznik většího biocentra především ptačí, obojživelné i rybí populace, které dnes neexistuje. Vzdutí vody umožní nové vodní plochy - tůně. Tůň je navržena jako průtočná s přítokem z mlýnského odpadu. V ploše tůně je navržena řada ostrůvků vegetace pro účel jejich využití vodním ptactvem. Odtok bude řešen otevřeným korytem. Historie O dávném osídlení této lokality svědčí zbytky pohanského mohylového pohřebiště v přilehlém lese, archeologicky prozkoumaného roku První písemná zmínka o vsi (Plawe) pochází z roku 1262, kdy ji Vok z Rožmberka v závěti odkázal cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. Roku 1273 ji klášter směnil s králem Přemyslem Otakarem II. za Němčice, za následujícího panovníka Václava II. se v roce 1292 Plav opět vrátil do držení vyšebrodského kláštera, v němž pak zůstal po celá staletí až do zrušení poddanství. Od roku 1400 až do 16. století se v Plavě provozovalo vaření piva, což českobudějovičtí, pro něž byla ves na hranici jejich mílového práva, považovali za nevítanou konkurenci. Roku 1571 postihl Plav požár, při kterém vyjma tří stodol vyhořela celá ves i s mlýnem. Od roku 1850 do roku 1976 byl Plav samostatnou obcí, v následujícím období mezi lety 1976 a 1990 tvořil součást obce Doudleby. Od této doby má Plav znovu status obce. Pamětihodnosti Mohylové pohřebiště v lese západně od obce (prsť odtud byla použita při slavnostním položení základního kamene k Národnímu divadlu v roce 1868) Pozdně renesanční špýchary u č.p. 2 a č.p. 3 Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1882 na ostrohu nad Malší Kaplička z první poloviny 19. století Výklenková kaplička z roku 1937 Boží muka z počátku 19. století Lávka s rechlemi (stavidly k zadržování plaveného dříví), technická památka z let 1895 až

312 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne ano Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne ano Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Plav Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní; Lípa malolistá Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Porosty dřevin na SV obce Plav; Porosty dřevin v centru obce Plav; Skupina dvou dubů na J okraji obce Plav Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne 312

313 Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Plav: venkovské usedlosti; mohylové pohřebiště; socha sv. Jana Nepomuckého; boží muka; rechle; výklenková kaple) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 510 ha Zemědělská půda celkem: 307 ha, což je 60.2% z celkové výměry obce Orná půda: 245 ha, což je 79.7% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 14 ha, což je 4.6% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 48 ha, což je 15.5% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 136 ha, což je 26.7% z celkové výměry obce Vodní plochy: 14 ha, což je 2.8% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 8 ha, což je 1.6% z celkové výměry obce Ostatní plochy 45 ha, což je 8.8% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 10.3% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 206 Počet obyvatel (SLDB 2001): 282, změna k roku 1991: nárůst 36.9% Počet obyvatel (2002): 313 Počet obyvatel (2003): 326 Počet obyvatel (2004): 342 Počet obyvatel (2005): 352 Počet obyvatel (2006): 361 Počet obyvatel (2007): 377, změna k roku 1991: nárůst 83.0%, změna k roku 2001: nárůst 33.7%, změna k roku 2006: nárůst 4.4% Počet obyvatel ( ): 378, změna k roku 2007: nárůst 0.3% Počet obyvatel ( ): 389, změna k roku 2009: nárůst 2.9% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 17.0% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.7% Děti do věku 14 let (2007): 17.8%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 6.8% Děti do věku 14 let ( ): 16.7% 313

314 Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.4% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 13.1% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 12.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 4.7% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 12.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 79 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 102 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 96 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 88 Nové byty postavené v letech : 20 Bytová výstavba v roce 2011: 1 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 2.44 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 1.65, což je 67.6% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 5 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 10 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 15 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.4 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha ha, což je 378,8% 656.3% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 86 Intenzita individuální rekreace: 0.72 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 7.5% Míra registrované nezaměstnanosti k : 4.1% 314

315 Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 9.5% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 9.8% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 1.00 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 140 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 430 Kč/m2 Radošovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Obchod Sběrný dvůr Hřiště Mateřská škola Kulturní dům Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Radošovice Počet částí obce: 2 Počet katastrálních území: 2 (Radošovice u Českých Budějovic, Tupesy) Výměra obce: 973 ha Počet obyvatel ( ): 187 Hustota obyvatel ( ): 20 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 173 Hustota obyvatel ( ): 18 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Radošovice leží v nadmořské výšce 433 m, přibližně 16 km na severozápad od Českých Budějovic. Obec se nachází v rovinaté krajině v podhůří Blanského lesa nedaleko rekreačního rybníka Dehtář s panoramatem kostela v Němčicích a výhledem na vrcholy chráněné krajinné oblasti. Obec se sestává ze dvou částí: Radošovice (do katastrálního území Radošovice patří zatím i sousední samostatná obec Strýčice) a Tupesy. Archeologické nálezy dokládají osídlení okolí bezprostředního okolí Tupes již před polovinou 13. století. V lese Bory - Na Perku asi 1400 m jihovýchodně od kostela ve Strýčicích dochovaná skupinka 4 nízkých pravěkých mohyl. V obci se nacházejí četné zemědělské usedlosti blatského typu se špýchary pocházející z 19. století. V obci Tupesy se též nacházejí cenné objekty lidové architektury například zemědělská usedlost čp. 13 vystavěna 1896, kovárna na návsi Novogotická kaple pochází z roku

316 Historie První písemná zmínka o vsi Radošovice (Radoschowitz) pochází z roku 1334, první zmínka o vsi Tupesy pochází z roku Pamětihodnosti Kaple Panny Marie, datovaná 1823 Výklenková boží muka, 19.stol. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne 316

317 Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne ano Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Mlýnský náhon a rybník Strýčice, Hluboká cesta - Radošovice Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Radošovice: venkovské usedlosti; mohylové pohřebiště; návesní kaple P. Marie; boží muka; kaple sv. Františka Strýčice: vodní mlýn; kostel sv. Petra a Pavla Tupesy: venkovská usedlost; špýchar; kovárna) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 973 ha Zemědělská půda celkem: 750 ha 747 ha, což je 76.8%z celkové výměry obce Orná půda: 608 ha 604 ha, což je 80.9%z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 8 ha 9 ha, což je 1.2% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy 317

318 Trvalé travní porosty: 133 ha 134 ha, což je 17.9% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 151 ha, což je 15.5% z celkové výměry obce Vodní plochy: 16 ha, což je 1.6% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 9 ha, což je 0.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy 47 ha 50 ha, což je 4.8% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 1.6% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 173 Počet obyvatel (SLDB 2001): 167, změna k roku 1991: pokles 3.5% Počet obyvatel (2002): 165 Počet obyvatel (2003): 171 Počet obyvatel (2004): 173 Počet obyvatel (2005): 177 Počet obyvatel (2006): 181 Počet obyvatel (2007): 183, změna k roku 1991: nárůst 5.8%, změna k roku 2001: nárůst 9.6%, změna k roku 2006: nárůst 1.1% Počet obyvatel ( ): 173, změna k roku 2007: pokles 5.5% Počet obyvatel ( ): 187, změna k roku 2009: nárůst 8.1% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 22.5% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 18.6% Děti do věku 14 let (2007): 15.8%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 14.9% Děti do věku 14 let ( ): 13.9% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 18.2% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 13.2% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 13.7%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 4.0% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 16.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.0% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 61 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 60 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 43 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 39 Nové byty postavené v letech : 2 Bytová výstavba v roce 2011: 2 Odpad počtu bytů v letech : 1 318

319 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 1.71 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 3.31 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.58, což je 17.5% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 5 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 8 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.3 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 8.19 ha 2.47 ha, což je 1230,0% 193.0% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 39 Intenzita individuální rekreace: 0.64 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 8.3% Míra registrované nezaměstnanosti k : 3.6% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 26.2% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 4.4% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 3.19 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 1.74 ha, což je 54.5% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 90 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 280 Kč/m2 319

320 Roudné zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Mateřská škola (dvě třídy) Sběrný dvůr Hřiště Restaurace Knihovna Obchod Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Roudné Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Roudné) Výměra obce: 383 ha Počet obyvatel ( ): 1034 Hustota obyvatel ( ): 270 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 918 Hustota obyvatel ( ): 240 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec Roudné se nachází v nadmořské výšce 393 m.n.m. asi 3 km jižně od Českých Budějovic. Roudné je typickou vrcholně středověkou lokační vsí, založenou při levém břehu Malše, která tvořila východní stranu návsi. Most byl situován jižně od vsi. Základ středověké vsi tvořily dvě řady velkých usedlostí vymezující náves. Roudné si zachovalo téměř neporušenou půdorysnou i hmotovou strukturu zástavby, jejíž současná podoba ojediněle zachovává prvky zlidovělého baroku volut (dům č.pop.9 z 1862 na jižní straně návsi), převažují však velké patrové objekty usedlostí z poslední třetiny 19. století, upravované na přelomu 19. a 20. století. Zvláště hodnotná je severní strana návsí a severozápadní kout s výklenkovou kapličkou. Splašková kanalizace jen na části nově zbudované Zahradní čtvrti, která má jen dočasné využití, tj. do doby vybudování splaškové kanalizace, méně funkční/nefunkční dešťová kanalizace. Vysoká frekvence průjezdové Plavské silnice (zatím bez chodníku). Chybějící cyklostezka okolo řeky Malše i okolo Plavské silnice mezi Roudným a Českými Budějovicemi. Budoucí možný problém s Letištěm u Plané u Č. Budějovic. Nebezpečí záplav v důsledku přívalových dešťů z kopce od Včelné. Možné ohrožení budoucím sjezdem z dálnice, či výstavbou průmyslové zóny okolo dálnice. Historie Název obce Roudné (Hrudny, Rúdné, Ruden) bylo prvně zmíněné roku 1411, je odvozováno od roudného, tj. rudu obsahujícího potoka nebo lesa. Ves původně příslušela ke dvoru na břehu Malše. Později dvůr připadl pod správu města, ale zůstával zemským statkem. Mezi 2.polovinou 14.století a počátkem 16.stol. vystřídal dvůr společně se vsí několik majitelů z řad měšťanů či šlechtických majitelů. Během let 1505 a 1850 bylo patřilo Roudné pod správu města České Budějovice. Roku 1850 zanikl poddanský vztah městské vsi a Roudné se stalo osadou obce Rožnov. Od 1890 bylo samostatnou obcí s převážně německým obyvatelstvem. V období po polovině 18. století ves zaznamenala relativně velký růst, který trval do 2. třetiny 19. století. Teprve v té době vznikla souvislá řada usedlostí na západní straně vsi, po západní straně severojižní cesty a první stavení jihozápadně od vsi. Plochu návsi při řece zaplnilo několik domků. Současně bylo postaveno několik dalších usedlostí podél ulice z jihozápadního koutu návsi, při vidlici cest. Důležitou změnou se stala regulace řeky, která jižně od vsi tvořila velké zákruty a 320

321 severozápadně od Roudného se rozlévala do široké nivy. Část tehdy zaslepených úseků toku zůstala zachována. Další přírůstek domů, Roudné zaznamenalo ve 20. a 30. letech 20. století. Mezi Roudným a Rožnovem se od 60 let začala formovat místní část Nového Roudného. Byl vybudován nový most přes Malši. Pamětihodnosti Tři výklenkové kapličky Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Malše, Vltava, Dobrovodský potok (Pozn.: Nebezpečí záplav v důsledku přívalových dešťů z kopce od Včelné) zdroj: obec Roudné Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne ano Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 321

322 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Lípa velkolistá; Vrba bílá Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Bývalé rameno řeky a mokřad SV od obce Roudné; Tůň a bývalé rameno Malše Z od obce Vidov; Zbytek lužního lesa SSZ od obce Roudné Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne ano (Roudné: výklenkové kaple) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 383 ha Zemědělská půda celkem: 281 ha 280 ha, což je 73.2% z celkové výměry obce Orná půda: 242 ha, což je 86.4% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 21 ha, což je 7.5% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 18 ha, což je 6.3% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 29 ha, což je 7.5% z celkové výměry obce Vodní plochy: 11 ha, což je 2.9% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 9 ha 10 ha, což je 2.3% z celkové výměry obce Ostatní plochy 53 ha, což je 13.8% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 16.4% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano ne (malou měrou částečná kanalizace) Plynofikace: ano 322

323 Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 458 Počet obyvatel (SLDB 2001): 554, změna k roku 1991: nárůst 21.0% Počet obyvatel (2002): 566 Počet obyvatel (2003): 585 Počet obyvatel (2004): 613 Počet obyvatel (2005): 649 Počet obyvatel (2006): 663 Počet obyvatel (2007): 685, změna k roku 1991: nárůst 49.6%, změna k roku 2001: nárůst 23.6%, změna k roku 2006: nárůst 3.3% Počet obyvatel ( ): 918, změna k roku 2007: nárůst 34.0% Počet obyvatel ( ): 1034, změna k roku 2009: nárůst 12.6% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 22.7% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 15.5% Děti do věku 14 let (2007): 15.6%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 0.5% Děti do věku 14 let ( ): 17.8% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 20.3% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 9.7% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 10.9%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 11.8% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 9.4% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 9.4% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 154 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 182 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 176 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 152 Nové byty postavené v letech : 44 Bytová výstavba v roce 2011: 28 Odpad počtu bytů v letech : 4 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 4.48 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 20.42, což je 455.8% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 9 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 19 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 28 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 4.5 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha, což je 594.6% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 323

324 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 33 Intenzita individuální rekreace: 0.15 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 1 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 10.3% Míra registrované nezaměstnanosti k : 9.7% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 7.4% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 6.0% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 3.82 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 7.48 ha, což je 195.8% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 150 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 440 Kč/m2 Rudolfov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Muzeum Knihovna Lékař, pediatr, zubař Pěstitelská palírna ovoce, moštárna Restaurace Sběrný dvůr Dům s pečovatelskou službou Mateřská školka Obchod Základní škola Internát Požární zbrojnice Holičství Hřiště Hřbitov Sportovní hala 324

325 Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Rudolfov Počet částí obce: 2 Počet katastrálních území: 2 (Hlinsko u Vráta, Rudolfov u Českých Budějovic) Výměra obce: 320 ha 319 ha Počet obyvatel ( ): 2445 Hustota obyvatel ( ): 767 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 2430 Hustota obyvatel ( ): 759 obyv/km2 Typ: Město Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Město Rudolfov se nachází asi 5 km severovýchodně od centra Č. Budějovic v nadmořské výšce 480 m n.m., na úbočí Lišovského prahu, oddělujícího od sebe Budějovickou a Třeboňskou pánev. Katastrální výměra činí 320 ha. Rudolfov se skládá ze dvou místních částí Rudolfova a Hlinska. Místní část Hlinsko však spadá do obvodu českobudějovické pošty. Vzhledem k těsné blízkosti Českých Budějovic je Rudolfov napojen na síť MHD tohoto krajského města. V minulosti ležel na hlavním silničním tahu na Brno, po vybudování obchvatu od Českých Budějovic mezi Hůrami a Libníčí směrem na Lišov ho lze nyní objet ze severní strany. Neleží na žádné železniční trati. V období roku 2001 a 2002 byl vybudován "Kanalizační sběrač R-Rudolfov" pro město Rudolfov a obce Adamov, Hlincova Hora, Hůry, Jivno, Vráto. Ve městě působí četné společenské a sportovní organizace a spolky. Je zde malé muzeum hornictví, každoročně se první sobotu v měsíci červnu pořádají historické "Hornické slavnosti", konají se i další kulturní akce. Ve městě je základní občanská vybavenost, což spolu s malou vzdáleností (6 km) od Českých Budějovic a propojením městskou hromadnou dopravou a celkovým rekreačním charakterem oblasti bez průmyslu dává předpoklady k rozvoji další bytové výstavby ve městě i okolí. Pro svou ideální vyvýšenou polohu a nádherný výhled do kraje je vyhledávaným místem pro bydlení. Historie Kayser Rudolffstadt (posléze pouze Rudolfov) vznikl roku 1585 z obce Velké Hory na základě výsadní listiny, kterou jí udělil Rudolf II. V ní bylo vsi udělen status hornického městečka s rozsáhlými privilegiemi. Město s převládajícím počtem reformačních věřících bylo centrem hornického života (v okolí se nacházely významné stříbrné doly), který se slibně rozvíjel až do roku 1600, a postupně se stalo nebezpečným konkurentem katolických Českých Budějovic. To se nezměnilo ani po roce 1610, když těžba pomalu začínala upadat pro vyčerpání dolů. Konec Rudolfova jako významného města a soupeře Budějovic přišel s Českým stavovským povstáním. V něm zůstaly Budějovice věrné císaři a katolické církvi, zatímco Rudolfov se k povstání připojil. Když pak v roce 1619 táhla skrz jižní Čechy císařská vojska, byl rudolfov císařskými vojsky vypálen a srovnán se zemí. V roce 1620 Ferdinand II. torzu města privilegia odebral. Do své původní podoby a slávy se již Rudolfov nikdy nevrátil. Částečně obnoveno bylo město již v 17. století, určitý výraznější rozkvět pak prodělalo v 19. století. 325

326 Pamětihodnosti Renesanční původně luteránský kostel sv. Víta z 2. pol. 16. století, po roce 1620 římskokatolický Radnice (původně sídlo král. báňského úřadu) z konce 16. století Bývalý renesanční zámeček sloužící v pozdější době jako kasárna Naučná stezka Rudolfovo město - po stopách hornické činnosti - zbytky a fragmenty v okolní krajině Hornické muzeum Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ano Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ano (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, 326

327 Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Olšina nad Hlinskem; Remízek pod kravínem v Hlinsku; Stromořadí Rudolfov - Baba; Stromořadí lip na hrázi Královského rybníka Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Rudolfov: měšťanský dům; venkovské usedlosti; radnice; zámek; hráz královského rybníka se sochou sv. Jana Nepomuckého; kostel sv. Víta) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 320 ha 319 ha Zemědělská půda celkem: 215 ha 214 ha, což je 66.9% z celkové výměry obce Orná půda: 125 ha 124 ha, což je 58.2% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 44 ha 43 ha, což je 20.1% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 46 ha, což je 21.5% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 14 ha, což je 4.4% z celkové výměry obce Vodní plochy: 7 ha, což je 2.3% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 24 ha, což je 7.5% z celkové výměry obce Ostatní plochy 60 ha, což je 18.8% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 26.5% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano 327

328 Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 2303 Počet obyvatel (SLDB 2001): 2390, změna k roku 1991: nárůst 3.8% Počet obyvatel (2002): 2385 Počet obyvatel (2003): 2384 Počet obyvatel (2004): 2401 Počet obyvatel (2005): 2417 Počet obyvatel (2006): 2416 Počet obyvatel (2007): 2394, změna k roku 1991: nárůst 4.0%, změna k roku 2001: nárůst 0.2%, změna k roku 2006: pokles 0.9% Počet obyvatel ( ): 2430, změna k roku 2007: nárůst 1.5% Počet obyvatel ( ): 2445, změna k roku 2009: nárůst 0.6% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 20.2% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 14.8% Děti do věku 14 let (2007): 12.9%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 12.7% Děti do věku 14 let ( ): 13.6% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 13.9% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 13.8% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 14.7%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 6.5% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 16.0% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.7% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 817 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 854 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 787 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 661 Nové byty postavené v letech : 25 Bytová výstavba v roce 2011: 2 Odpad počtu bytů v letech : 18 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 1.49 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano (existence zdravotních služeb ano lékař, pediatr, zubař) Plochy občanského vybavení celkem: 6.99 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 1.02, což je 14.6% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 36 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 73 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 109 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 17.4 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha ha, což je 1892,7% 83.8% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 328

329 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 91 Intenzita individuální rekreace: 0.11 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 1 (Ostatní: 1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 4 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 4.7% Míra registrované nezaměstnanosti k : 4.9% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 2.3% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 9.6% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 1.12 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 3.26 ha, což je 291.1% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 180 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 530 Kč/m2 Římov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Muzeum Roubenka Hostince,restaurace Sportovní areál Knihovna Ubytování Hřiště Obchod, Pekařství Hřbitov Pošta Základní škola, mateřská škola Lékař Tábořiště Hamr I Centrum a Galerie VD Římov 329

330 Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Římov Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 3 (Římov, Branišovice u Římova, Dolní Stropnice) Výměra obce: 1528 ha Počet obyvatel ( ): 835 Hustota obyvatel ( ): 55 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 800 Hustota obyvatel ( ): 52 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Římov je obec leží asi 14 km jižně od Českých Budějovic v nadmořské výšce 480 m.n.m. Katastrální území zaujímá rozlohu ha. Skládá se z částí Branišovice, Dolní Stropnice, Dolní Vesce, Horní Vesce, Kladiny a Římov. V obci se nachází poutní kostel Svatého Ducha, Loreta (Svatá chýše) a železniční muzeum Roubenka, v okolí obce je křížová cesta a vodní nádrž Římov. Historie V okolí dnešního Římova bylo slovanské osídlení nejpozději v 8. století. Vlastní vesnice byla založena pravděpodobně ve 13. století, první písemná zmínka o Horním Římově však pochází až z roku V roce 1395 je v Dolním Římově připomínána původní tvrz. V době svého založení ves patřila drobnému šlechtickému rodu, počátkem 15. století ji získali Roubíkové z Hlavatec, kteří zde vystavěli pevnou tvrz. Od roku 1541 patřila rodu Ojířů z Protivce, v této době v Římově vznikl pivovar. Ctibor Ojíř z Protivce se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byla v roce 1622 zkonfiskována část majetku včetně Římovského statku. V roce 1626 Římov získává majitel českokrumlovského panství Oldřich Eggenberg, který jej však ještě téhož roku daroval českokrumlovské jezuitské koleji. Ta měla jeho výtěžek použít pro zajištění provozu chlapeckého semináře. V polovině 17. století došlo na návrh českokrumlovského jezuitského lékárníka Jana Gurreho k založení poutního místa s loretánskou kaplí a křížovou cestou. Kaple byla postavena jako kopie slavného Loreta v Itálii v letech a kolem ní byly v letech vystavěny čtvercové ambity. V letech byl na východní straně přistavěn kostel Sv. Ducha. Křížová cesta vznikala v okolní krajině postupně od roku 1658 až do první čtvrtiny 18. století.díky nadaci Jana Kryštofa Malovce z Malovic zde od roku 1694 trvale sídlili dva jezuitští misionáři, starající se o duchovní zaopatření poutníků. V druhé polovině 17. století se pak ustálili pravidelné termíny poutí na svátky Nalezení sv. Kříže, Povýšeni svatého Kříže a Navštívení Panny Marie a na svatodušní svátky. Místo navštívilo ročně poutníků. Po církevních reformách Josefa II. množství poutníků dočasně zesláblo, ale již koncem 18. století nabylo původní intenzity. Někdy před rokem 1661 jezuité ve vsi založili školu a v letech vystavěli na místě někdejší tvrze barokní zámeček. V roce 1771 byl jezuitský řád zrušen a Římovský statek se dostal do správy náboženského fondu, odkud jej v roce 1801 koupil kníže Josef ze Schwarzenbergu. Později se zde vystřídalo ještě několik soukromých vlastníků, ale od poloviny 19. století je již Římov samostatnou obcí. 330

331 Pamětihodnosti Poutní kostel Svatého Ducha Loreta Muzeum Roubenka Barokní zámeček Křížová cesta (Pašijová cesta) Unikátní pašijová cesta sestává z 25 zastavení a vede krajinou kolem obce. Začíná kaplí Loučení a končí kaplí Božího hrobu. Obsahovala obrazy a sochy, z nichž bylo mnoho po roce 1989 odcizeno. V rámci České republiky jde co do rozsahu o naprosto výjimečnou ukázku projevu katolické zbožnosti v krajině. V obci se nachází před kostelem památná lípa Jana Guerreho, která byla v roce 2008 vyhlášena jako Strom roku ve stejnojmenné anketě. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne ano Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne ano Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ne Výpis evropsky významných lokalit: Římov Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano 331

332 Výpis památných stromů: Dub letní; Lípa malolistá; Lípa velkolistá; Ořešák královský Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ano (Římovsko) Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Dvouřadé stromořadí u místní komunikace Z od osady Hamr; Jednořadé stromořadí u zdi na SV okraji obce; Park před kostelem v centru obce Římov; Porost dřevin ve strouze Z od obce Dolní Stropnice; Skupina 2 lip u kapličky na J okraji obce Dol.Stro; Skupina stromů na okraji osady Kladiny; Skupina stromů pod osadou Kladiny; Stromořadí u silnice Pašínovice - Římov Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Výpis archeologických nalezišť: Branišovické hradiště (nejstarší slovanské hradiště na jihu Čech cca 5. stol.) Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Římov: venkovská usedlost; zámek; měšťanský dům Branišovice: hradiště Dolní stropnice: silniční most Horní Římov: křížová cesta Dolní Římov: kostel sv. Ducha a Loretánská kaple Sancta Casa; kamenná boží muka) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1528 ha Zemědělská půda celkem: 873 ha 872 ha, což je 57.1% z celkové výměry obce Orná půda: 630 ha, což je 72.2% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 33 ha, což je 3.8% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 210 ha, což je 24.1% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 428 ha 429 ha, což je 28.1% z celkové výměry obce Vodní plochy: 85 ha 84 ha, což je 5.5% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 18 ha 22 ha, což je 1.2% z celkové výměry obce Ostatní plochy 124 ha 121 ha, což je 8.1% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 9.4% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 332

333 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 648 Počet obyvatel (SLDB 2001): 666, změna k roku 1991: nárůst 2.8% Počet obyvatel (2002): 715 Počet obyvatel (2003): 721 Počet obyvatel (2004): 720 Počet obyvatel (2005): 718 Počet obyvatel (2006): 734 Počet obyvatel (2007): 734, změna k roku 1991: nárůst 13.3%, změna k roku 2001: nárůst 10.2%, změna k roku 2006: stagnace Počet obyvatel ( ): 800, změna k roku 2007: nárůst 8.9% Počet obyvatel ( ): 835, změna k roku 2009: nárůst 4.4% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 17.1% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 15.3% Děti do věku 14 let (2007): 14.6%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 4.7% Děti do věku 14 let ( ): 16.0% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.8% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 16.2% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 13.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 16.7% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 13.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 12.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 236 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 260 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 221 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 207 Nové byty postavené v letech : 30 Bytová výstavba v roce 2011: 7 Odpad počtu bytů v letech : 5 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 6.44 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: 2.12 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 6.26, což je 295.3% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 12 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 24 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 36 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 5.8 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha, což je 210.2% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 325 Intenzita individuální rekreace:

334 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 2 (Kemp: 1; Tur. ubyt.:1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Poutní areál Římov kostel Sv.Ducha, Loreta s ambity, Pašijová cesta (Křížová cesta) Zámek, dům čp 1; čp. 2 (Obecní úřad); čp. 23 Muzeum Roubenka Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ano Index rekreačního a turistického potenciálu: 4 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.5% Míra registrované nezaměstnanosti k : 9.8% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 10.1% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 5.9% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.00 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 130 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 380 Kč/m2 Sedlec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Knihovna Pošta Hostinec Lékař Dům s pečovatelskou službou Obchod Čerpací stanice Hřbitov Ubytování Mateřská škola Hřiště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Sedlec Počet částí obce: 5 Počet katastrálních území: 5 (Sedlec u Českých Budějovic, Lékařova Lhota, Plástovice, Vlhlavy, Malé Chrášťany) Výměra obce: 2026 ha 334

335 Počet obyvatel ( ): 479 Hustota obyvatel ( ): 24 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 501 Hustota obyvatel ( ): 25 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Sedlec je obec ležící v nadmořské výšce 397 m.n.m. přibližně 18 km severozápadně od Českých Budějovic, při silnici, která spojuje toto krajské město a Vodňany. Pod obec Sedlec spadá 5 vesnic - Lékařova Lhota, Malé Chrášťany, Plástovice, Sedlec a Vlhavy. Po původním lidovém stavitelství, typickém pro oblast Zbudovských Blat přímo v Sedlci mnoho nezbylo, místní části Malé Chrášťany a Plástovice jsou však od roku 1995 prohlášeny památkovou rezervací lidové architektury. Katastrální výměra obce činí 20,25km2. Sedlec je součástí svazku obcí Blata, do který byl založen obcemi Čejkovice, Hlavatce, Pištín, Sedlec a Dívčice 30 prosince Později do svazku přistoupily obce Olešník, Mydlovary, Zahájí, Dříteň a město Zliv. Historie Nelze přesně určit, kdy a za jakých okolností vesnice vznikla, ale nejspíše se tak stalo koncem 14. nebo nejpozději začátkem 15. století. Srubec původně náležel do majetku zámožných českobudějovických měšťanů. Nejstarší dochovaná zpráva o Srubci pochází z roku Před rokem 1539 koupilo Srubec město České Budějovice. V roce 1540 musel být Srubec navrácen původnímu majiteli Janu Ekhartu. Ve čtyřicátých letech 16. století ze byla nalezena bohatá ložiska stříbrné rudy. Roku 1541 zde vznikly první dvě šachty s názvem "Obrácení svatého Pavla" a "U starého kozla". Roku 1548 přibyly doly "na Pradědu", "Chudá rada", "Divoký muž" a "Boží pomoc" a roku 1565 ještě tři. Až roku 1602 byl Srubec definitivně odkoupen královským městem České Budějovice. Roku 1828 měl Srubec 43 domů a byl vesnicí téměř výhradně zemědělskou. Roku 1850 se Srubec stal samostatnou obcí. Až do roku 1920 patřila k obci osada Ohrazení. V prostoru mezi Srubcem a Starými Hodějovicemi došlo od konce 18. století k obnově těžby stříbra, roku 1817 tu rakouský stát otevřel důl s názvem Svatý Jan Nepomucký. Těžba byla v roce 1852 zastavena. Snahy o obnovení těžky v letech byly neúspěšné. Roku 1903 ze byla založena stromová školka ovocnářským odborníkem Josefem Lencem. Pěstovaly se tu tisíce sazenic jehličnatých i ovocných strojů, cizokrajných a parkových dřevin. Pamětihodnosti Kostel sv. Jana Nepomuckého, pseudogotický z let Výklenková kaplička Nejsvětější Trojice, barokní z druhé poloviny 18.století 335

336 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne ano Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne ano Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne ano Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ano Výpis přírodních památek: Velký Karasín Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Dvorské, obec Plástovice; K lesu - plocha u křížku - Plástovice; Ke Stoce -křížek, Plástovice; Nové - Plástovice; Oboustranná alej podél příjezdové komunikace; Oboustranné stromořadí podél cesty přes Soudný pot; Odměny oboustranné stromořadí - Sedlec; Velká louka - Sedlec Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano 336

337 Památka UNESCO: ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ano Název vesnické památkové rezervace: Vesnická památková rezervace Malé Chrášťany; Vesnická památková rezervace Plástovice Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Sedlec: venkovská usedlost; tvrziště; výklenková kaple Lékařova Lhota: silniční most Malé Chrášťany: venkovské usedlosti; výklenková kaple; návesní kaple Jana Nepomuckého Plástovice: venkovské usedlosti; kovárna; návesní kaple Vlhlavy: venkovské usedlosti; hráz Vlhlavského rybníka; výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 2026 ha Zemědělská půda celkem: 1398 ha 1397 ha, což je 69.0% z celkové výměry obce Orná půda: 909 ha, což je 65.0% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 14 ha, což je 1.0% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 475 ha, což je 34.0% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 75 ha, což je 3.7% z celkové výměry obce Vodní plochy: 428 ha, což je 21.1% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 19 ha, což je 0.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy 107 ha, což je 5.3% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 6.2% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano (ČOV) Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 383 Počet obyvatel (SLDB 2001): 446, změna k roku 1991: nárůst 16.4% Počet obyvatel (2002): 441 Počet obyvatel (2003): 450 Počet obyvatel (2004): 451 Počet obyvatel (2005): 470 Počet obyvatel (2006): 469 Počet obyvatel (2007): 476, změna k roku 1991: nárůst 24.3%, změna k roku 2001: nárůst 6.7%, změna k roku 2006: nárůst 1.5% 337

338 Počet obyvatel ( ): 501, změna k roku 2007: nárůst 5.3% Počet obyvatel ( ): 479, změna k roku 2009: pokles 4.4% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 22.5% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 20.2% Děti do věku 14 let (2007): 17.0%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 15.8% Děti do věku 14 let ( ): 16.4% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.3% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 9.4% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 13.7%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 45.5% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 16.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let: Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 141 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 149 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 148 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 125 Nové byty postavené v letech : 36 Bytová výstavba v roce 2011: 1 Odpad počtu bytů v letech : 3 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 2.30, což je 10.5% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 8 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 15 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 23 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 3.7 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha ha, což je 1781,8% 497.6% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 91 Intenzita individuální rekreace: 0.50 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 1 (Penziony: 1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne 338

339 Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 1.6% Míra registrované nezaměstnanosti k : 2.1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 36.2% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 5.6% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 1.19 ha, což je 9.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 130 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 390 Kč/m2 Srubec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Hřiště 2x Mateřská škola Hasičská zbrojnice Obchod Dětské hřiště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Srubec Počet částí obce: 2 Počet katastrálních území: 1 (Srubec) Výměra obce: 600 ha Počet obyvatel ( ): 1948 Hustota obyvatel ( ): 325 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 1761 Hustota obyvatel ( ): 293 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec Srubec se nachází 515 m n.m., přibližně 8 km jihovýchodně Českých Budějovic. Leží ve svažitém terénu Lipovském prahu, který se zvedá výrazně nad úroveň Českobudějovické pánve. Díky této poloze leží obec v turisticky přitažlivém přírodním prostředí s nádhernými panoramatickými výhledy na město České Budějovice a jeho okolí. Okolní krajina je v letních měsících přímo předurčena k pěší turistice či cykloturistice po vyznačených stezkách či mimo ně. V zimním období (při vhodných sněhových podmínkách) je pak tato lokalita vyhledávána k turistice na lyžích. Katastrální území obce má rozlohu 6 km². K obci dále náleží místní část Stará Pohůrka. Do Srubce zajíždí českobudějovická městská hromadná doprava. V obci je k dispozici obecní knihovna. Historie Nelze přesně určit, kdy a za jakých okolností vesnice vznikla, ale nejspíše se tak stalo koncem 14. nebo nejpozději začátkem 15. století. Srubec původně náležel do majetku zámožných českobudějovických měšťanů. Nejstarší dochovaná zpráva o Srubci pochází z roku Před rokem 339

340 1539 koupilo Srubec město České Budějovice. V roce 1540 musel být Srubec navrácen původnímu majiteli Janu Ekhartu. Ve čtyřicátých letech 16. století ze byla nalezena bohatá ložiska stříbrné rudy. Roku 1541 zde vznikly první dvě šachty s názvem "Obrácení svatého Pavla" a "U starého kozla". Roku 1548 přibyly doly "na Pradědu", "Chudá rada", "Divoký muž" a "Boží pomoc" a roku 1565 ještě tři. Až roku 1602 byl Srubec definitivně odkoupen královským městem České Budějovice. Roku 1828 měl Srubec 43 domů a byl vesnicí téměr výhradně zemědělskou. Roku 1850 se Srubec stal samostatnou politickou obcí. Až do roku 1920 patřila k obci osada Ohrazení. V prostoru mezi Srubcem a Starými Hodějovicemi došlo od konce 18. století k obnově těžby stříbra, roku 1817 tu rakouský stát otevřel důl s názvem Svatý Jan Nepomucký. Těžba byla v roce 1852 zastavena. Snahy o obnovení těžky v letech byly neúspěšné. Roku 1903 ze byla založena stromová školka ovocnářským odborníkem Josefem Lencem. Pěstovaly se tu tisíce sazenic jehličnatých i ovocných strojů, cizokrajných a parkových dřevin. Pamětihodnosti Kaplička Panny Marie z roku 1908, na návsi Pomník 15 občanům padlým v 1.světové válce (v části Stará Pohůrka) Pomník připomínající sestřelení amerického letce Roberta W. Whiteheada německým stíhačem 11. dubna 1945 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Kaliště, nerost: migmatit, ortorula, surovina: stavební kámen, organizace: neuvedena Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Dobrovodský potok (Pozn.: Hodějovický potok protékající zastavěným územím (sedm rodinných domů) nebezpečí záplav v důsledku přívalových dešťů obec provádí protipovodňová opatření) zdroj: obec Srubec Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ano Výpis vodních toků: Dobrovodský potok Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne 340

341 Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne Silnice II.třídy jako zdroj hluku a znečištění ovzduší v zastavěném území: ano (Zdroj: poskytovatel obec) (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ano 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne ano (Srubec: pomník amerického pilota ze 2. světové války) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 600 ha Zemědělská půda celkem: 356 ha 353 ha, což je 58.9% z celkové výměry obce Orná půda: 245 ha 240 ha, což je 67.9% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 44 ha 47 ha, což je 13.3% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 7 ha, což je 2.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 60 ha, což je 17.0% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 153 ha, což je 25.6% z celkové výměry obce Vodní plochy: 15 ha, což je 2.5% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 17 ha 18 ha, což je 2.8% z celkové výměry obce Ostatní plochy 59 ha 60 ha, což je 9.8% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 13.0% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability:

342 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 695 Počet obyvatel (SLDB 2001): 917, změna k roku 1991: nárůst 31.9% Počet obyvatel (2002): 1041 Počet obyvatel (2003): 1107 Počet obyvatel (2004): 1193 Počet obyvatel (2005): 1300 Počet obyvatel (2006): 1387 Počet obyvatel (2007): 1522, změna k roku 1991: nárůst 119.0%, změna k roku 2001: nárůst 66.0%, změna k roku 2006: nárůst 9.7% Počet obyvatel ( ): 1761, změna k roku 2007: nárůst 15.7% Počet obyvatel ( ): 1948, změna k roku 2009: nárůst 10.6% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 18.6% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.6% Děti do věku 14 let (2007): 17.1%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 3.2% Děti do věku 14 let ( ): 17.1% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 18.3% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 9.8% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 9.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 7.3% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 9.4% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 9.4% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 248 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 321 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 319 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 292 Nové byty postavené v letech : 198 Bytová výstavba v roce 2011: 28 Odpad počtu bytů v letech : 7 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 2.14 ha 342

343 Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 1.04, což je 48.6% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 22 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 43 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 65 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 10.4 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha ha, což je 229,6% % odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 58 Intenzita individuální rekreace: 0.11 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ano Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 8.4% Míra registrované nezaměstnanosti k : 10.0% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 3.3% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 11.1% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.18 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 6.98 ha, což je % nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 180 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 530 Kč/m2 Staré Hodějovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Sportovní hala Hřiště Obchod Pohostinství 343

344 Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Staré Hodějovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Staré Hodějovice) Výměra obce: 519 ha Počet obyvatel ( ): 1098 Hustota obyvatel ( ): 212 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 1075 Hustota obyvatel ( ): 207 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec leží v nadmořské výšce 474 m.n.m.asi 5 km jihovýchodně od středu Českých Budějovic. Okolí obce obklopují lesy a pole, v katastru leží poměrně velký rybník a jednu část hranice katastru tvoří řeka Malše. Pozoruhodný je tvar návsi dochovaný v téměř nezměněném rozsahu dodnes. Tvoří jej pravidelný čtverec se stranami o délce 140 metrů, důsledně dodržený i ve svažitém terénu. Obec byla zakládána jako poddanská, nikdy zde nestálo panské sídlo, nejsou zde ani zmínky o tom, že by zde stál před rokem 1900 nějaký kostel. Katastr se rozkládá na 520 ha. Do obce je spojení MHD z Českých Budějovic linkou č. 11. Historie Nejstarší stopy pravěkého osídlení na katastru Starých Hodějovice pocházejí z rané doby bronzové ( př. n. l. ). Nález pazourkového jádra západně od železniční tratě dokládá přítomnost člověka již v mezolitu. Dobu založení vsi neznáme, zřejmě spadá do období první kolonizace v 12. a 13. století. První písemná zmínka o obci Hodějovice ( Hodowicz ) pochází z roku 1407, kdy je uváděna jako majetek pánů z nedalekého Vidova. Od roku 1490 byla ves v majetku pana Voka z Rožumberka až do roku Ves zdědili Švamberkové, ale v držení ji měli jen do roku Po třicetileté válce přešla ves do držení rodu Schwarzenberků, kteří ji spravovali až do I. světové války. Z roku 1900 je na návsi opravený kostel P. Marie ve slohu neogotickém. Nová zástavba obce začala v roce 1970 a pokračuje až do současnosti. Pro svoji klidnou polohu je o další výstavbu velký zájem. Pamětihodnosti Kostel Panny Marie, pseudogotický z roku 1900 Tři výklenkové kapličky z 19.století Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne 344

345 Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Staré Hodějovice Odkaliště: ano 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ne Výpis evropsky významných lokalit: Tůně u Špačků Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ano Výpis přírodních památek: Tůně u Špačků Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Porost dřevin ve strouze ZJZ od obce St.Hodějovice; skupina stromů na J okraji obce Staré Hodějovice; Vrba křehká ve Starých Hodějovicích Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne ano (Staré Hodějovice: výklenková kaplička) Národní kulturní památky: ne 345

346 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 519 ha Zemědělská půda celkem: 306 ha, což je 59.0% z celkové výměry obce Orná půda: 215 ha, což je 70.3% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 21 ha, což je 6.9% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 70 ha, což je 22.8% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 111 ha, což je 21.4% z celkové výměry obce Vodní plochy: 14 ha, což je 2.8% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 10 ha, což je 1.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy 77 ha, což je 14.8% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 16.8% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 630 Počet obyvatel (SLDB 2001): 823, změna k roku 1991: nárůst 30.6% Počet obyvatel (2002): 871 Počet obyvatel (2003): 920 Počet obyvatel (2004): 952 Počet obyvatel (2005): 985 Počet obyvatel (2006): 1013 Počet obyvatel (2007): 1053, změna k roku 1991: nárůst 67.1%, změna k roku 2001: nárůst 27.9%, změna k roku 2006: nárůst 3.9% Počet obyvatel ( ): 1075, změna k roku 2007: nárůst 2.1% Počet obyvatel ( ): 1098, změna k roku 2009: nárůst 2.1% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 23.3% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 18.7% Děti do věku 14 let (2007): 14.9%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 20.4% Děti do věku 14 let ( ): 14.2% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.8% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 9.6% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 10.6%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 10.4% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 11.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 11.7% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011):

347 8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 208 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 268 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 255 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 236 Nové byty postavené v letech : 56 Bytová výstavba v roce 2011: 9 Odpad počtu bytů v letech : 6 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 9.72 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 0.57 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 2.34, což je 410.5% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 13 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 27 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 40 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 6.4 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha ha, což je 362,2% 395.5% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 86 Intenzita individuální rekreace: 0.27 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 5.1% Míra registrované nezaměstnanosti k : 6.8% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 2.4% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 12.1% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.16 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.33 ha, což je 206.3% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): 347

348 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 150 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 460 Kč/m2 Strážkovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Knihovna Kulturní dům Restaurace Obchod Hostinec Ubytování Lékař Hřiště Zdravotní středisko Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Strážkovice Počet částí obce: 3 Počet katastrálních území: 2 (Strážkovice, Lomec) Výměra obce: 1007 ha Počet obyvatel ( ): 418 Hustota obyvatel ( ): 42 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 393 Hustota obyvatel ( ): 39 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec Strážkovice se nachází 11 km jihovýchodně od Českých Budějovic a 8 km severozápadně od Trhových Svin, při silnici, která spojuje tato dvě města. Obec má 3 části: Strážkovice, Lomec a Řevňovice. Vesnice Strážkovice leží v průměrné výšce 535 metrů nad mořem. Celková katastrání plocha obce je 1007 ha, z toho orná půda zabírá pouze třicetdevět procent. Kolem jedné třetiny výměry obce je zalesněná. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu). Historie Pravěké osídlení Strážkovic (Strazkovice, Strážkovec, Straschkowitz) dokládá malé mohylové pohřebiště v lese Hájku doposud přesněji nedatované. Raně středověkého stáří jsou mohyly v lese Štěpánka. Končiny zdejšího kraje obýval kmen Doudlebanů (Dúdlebanů) s hranicemi Slepičí hory, Blanský les, Borovany. Je to oblast, která spadá do povodí Stropnice, Malše a částečně i Vltavy. Doudlebané sem přišli z Podunají. Doudlebané unikly divokým Avarům a nejen svým původem, ale i způsobem života se odlišovali od ostatních osídlenců. Od Doudlebského starobylého hradiště jsou Strážkovice vzdálené 4 km. Její historické osazení na vrchu, ji zařazuje mezi tzv. ohňové obce, kdy v dobách nebezpečí, pro svoji viditelnost upozorňovali obyvatelé za nocí ohněm na nebezpečí vojsk. Strážkovice vznikly na Vitorazské zemské obchodní stezce. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1391, pravidelný půdorys s rozměrnou návsí svědčí o založení Strážkovic při vrcholné kolonizaci ve 13. nebo 14. Století. Od středověku až do poloviny 19. Století bývaly Strážkovice rozděleny mezi několik vrchností. Část náležela k novohradskému panství Rožmberků. Jiný díl Strážkovic držel počátkem 15. století jistý Metl, po jehož smrti nejpozději roku 1412 se k dědictví přihlásil Mikuláš z Bukvice. Další část byla příslušenstvím Komařic. Několik usedlostí také patřilo Doudlebským vladykům, po roce 1522 prodal Petr z Doudleb svou část Strážkovic Václavu Metelskému z Feldorfu, od něhož ji koupilo na přelomu 348

349 let město České Budějovice. Jedenáct zdejších usedlostí bylo poddáno krumlovské prelatuře. Až do sklonku feudalismu se Strážkovice dělily mezi pět vrchností komařický statek vyšebrodských cisterciáků, krumlovskou prelaturu, město Budějovice, a schwarzenberská panství Krumlov a Třeboň. Rozdělení vsi vedlo k častým sporům mezi sousedy, z nichž každý měl jiného pána. Od roku 1850 podnes jsou Strážkovice samostatnou obcí. Pod obec Strážkovice patřily osady Řevnovice a od roku 1960 i osada Lomec. Pamětihodnosti Pomník Simona Lindy, u silnice do Nových Svin Kovárna na návsi Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne ano (Pozn. jedná se pouze o území chatové oblasti Želízkův mlýn Zdroj: OÚ Strážkovice 10/2012) Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne ano (Pozn. jedná se pouze o území chatové oblasti Želízkův mlýn Zdroj: OÚ Strážkovice 10/2012) Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano 349

350 Výpis ekologických zátěží: skládka Strážkovice Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Javor klen Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Liniový porost dřevin na SZ okraji osady Lomec; Prameniště v údolnici potoka V od obce Střížov; Skupina stromů u kapličky v centru osady Lomec Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne ano (Strážkovice: mohylové pohřebiště; rozcestník Lomec: váha na dobytek) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1007 ha Zemědělská půda celkem: 586 ha, což je 58.2% z celkové výměry obce Orná půda: 393 ha 392 ha, což je 67.0% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 20 ha, což je 3.4% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 173 ha, což je 29.6% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 327 ha, což je 32.5% z celkové výměry obce Vodní plochy: 11 ha, což je 1.1% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 12 ha což je 1.2% z celkové výměry obce Ostatní plochy 71 ha což je 7.1% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 8.2% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá 350

351 Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 334 Počet obyvatel (SLDB 2001): 345, změna k roku 1991: nárůst 3.3% Počet obyvatel (2002): 347 Počet obyvatel (2003): 342 Počet obyvatel (2004): 350 Počet obyvatel (2005): 361 Počet obyvatel (2006): 368 Počet obyvatel (2007): 378, změna k roku 1991: nárůst 13.2%, změna k roku 2001: nárůst 9.6%, změna k roku 2006: nárůst 2.7% Počet obyvatel ( ): 393, změna k roku 2007: nárůst 4% Počet obyvatel ( ): 418, změna k roku 2009: nárůst 6.4% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 16.2% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 17.4% Děti do věku 14 let (2007): 17.2%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 1.1% Děti do věku 14 let ( ): 16.3% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011):16% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 12.5% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 10.6%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 15.0% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 12.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 120 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 123 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 122 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 110 Nové byty postavené v letech : 13 Bytová výstavba v roce 2011: 2 Odpad počtu bytů v letech : 3 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 5.38 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: 0.00 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.00, což je 0.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 6 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 11 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 17 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 12.7 ha 351

352 Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha 12.5 ha, což je 932,9% 98,4 % odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 268 Intenzita individuální rekreace: 2.00 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 1 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 2.5% Míra registrované nezaměstnanosti k : 6.6% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 8.6% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 3.5% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.00 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 120 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 360 Kč/m2 Střížov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Knihovna Obchod Hřiště Ubytování Hřbitov Základní škola, mateřská škola Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Střížov Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Střížov nad Malší) Výměra obce: 466 ha 352

353 Počet obyvatel ( ): 201 Hustota obyvatel ( ): 43 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 194 Hustota obyvatel ( ): 41 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Vesnice Střížov se nachází na návrší nad pravým břehem říčky Stropnice, asi jedenáct kilometrů jižně od Českých Budějovic. Vždy ryze česká ves vévodí celému doudlebskému kraji, vypíná se v průměrné nadmořské výšce 494 m.n.m. nad starodávnými Doudlebami. Tato význačná poloha dává podnět k výkladu jména obce jako strážce doudlebského kraje na Vitorazské stezce, v návaznosti na strážnici, která stála na Strážkovické hoře (559 m n. m.) na východ od Střížova. Jihozápadním směrem z obce se naskýtá krásný výhled od Novohradských hor až po Blanský les s Kletí a část Šumavy. Obec má dosud dobře zachovalou téměř kruhovou náves, typickou slovanskou okrouhlici. Ze štítových statků je pozoruhodné stavení Třetinů čp. 17 s krásnými štíty a Otrubů čp. 8, na němž bývaly pozdně barokní sošky svatých. Významnou dominantou obce je kostel sv. Martina s cibulovitou bání a stará lípa, stojící za farní stodolou. Trvalý pobyt na území této menší vesnice má úředně hlášeno kolem necelých 200 obyvatel. Celková katastrální plocha obce je 466 ha, z toho orná půda zabírá padesát procent. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu). Historie První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce O střížovském kostele sv. Martina jsou zprávy z počátku 14. století, ale bezpochyby existoval již dříve. Střížov patřil do roku 1407 pánům z Landštejna. Ti jej prodali Ondřeji z Vlčetína, purkrabímu na Krumlově a Jindřichu z Vyhnanic, purkrabímu na Příběnicích. Ještě téhož roku byl však Střížov prodán na dlouhá léta klášteru vyšebrodskému, který později do kostela dosazoval členy svého cisterciáckého řádu. Až do roku 1938 vedli zde duchovní správu členové rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, kteří provedli zdařilou opravu a výzdobu kostela. Ve Střížově měl být křtěn slavný husitský bojovník Jan Žižka z Trocnova. Ve Strychů zahradě, čp. 24, můžeme spatřit takzvaný "Žižkův kámen", který je snad nohou kamenného stolu, u kterého hosté při křtinách hodovali a pod schody na kůr kostela kamennou kropenku, která dříve sloužila jako křtitelnice. Hřbitov kolem kostela byl zrušen r Škola uprostřed návsi byla postavena v r Na jih od Střížova se za Planou horou (515 m n. m.) nachází údolí Želno, kde stával kostel sv. Bartoloměje, který byl zrušen za Josefa II. Od té doby se bartolomějské poutě nekonají tam, ale ve Střížově. V Želně stojí za zhlédnutí kaplička na místě bývalého kostela a studánka s vodou, která dle pověsti léčí zrak. Pamětihodnosti Kostel sv. Martina na severovýchodním kraji návsi Dochované statky čp. 8 a 17 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 353

354 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano (Pozn: záplavovém území řeky Stropnice a Malše je jeden dům k bydlení s dvěma byty a 36 chat) Název vodního toku: Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano (Pozn: ochranné pásmo 2b stupně, usnesení Vod/3996/89/Ště z ) Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní; Lípa malolistá Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Jednořadé stromořadí u pol.cesty na JV okraji obce; Porost dřevin na agrární terase J od obce Střížov; Prameniště v údolnici potoka V od obce Střížov; Prameniště v údolí potoka JJV od obce Střížov; Skupina 2 lip u křížku u polní cesty VJV od obce; Skupina 2 lip u polní cesty SSZ od obce Střížov; Skupina stromů u kapličky v polích JV od obce Stří; Skupina stromů u křížku u pol.ces.jjz od obce Stří Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Střížov: kostel sv. Martina) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 466 ha 354

355 Zemědělská půda celkem: 336 ha, což je 72.2% z celkové výměry obce Orná půda: 233 ha, což je 69.1% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 9 ha, což je 2.7% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 95 ha, což je 28.3% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 91 ha, což je 19.5% z celkové výměry obce Vodní plochy: 1 ha, což je 0.2% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 5 ha, což je 1.1% z celkové výměry obce Ostatní plochy 33 ha, což je 7.1% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 8.1% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 152 Počet obyvatel (SLDB 2001): 174, změna k roku 1991: nárůst 14.5% Počet obyvatel (2002): 174 Počet obyvatel (2003): 173 Počet obyvatel (2004): 173 Počet obyvatel (2005): 173 Počet obyvatel (2006): 172 Počet obyvatel (2007): 182, změna k roku 1991: nárůst 19.7%, změna k roku 2001: nárůst 4.6%, změna k roku 2007: nárůst 5.8% Počet obyvatel ( ): 194, změna k roku 2007: nárůst 6.6% Počet obyvatel ( ): 201, změna k roku 2009: nárůst 3.6% Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 19.7% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 21.3% Děti do věku 14 let (2007): 14.8%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 30.4% Děti do věku 14 let ( ): 11.3% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 10.9% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 13.8% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 11.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 16.6% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 13.9% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 12.9% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 55 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001):

356 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 54 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 50 Nové byty postavené v letech : 3 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 2.46 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 0.49 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 1.23, což je 251.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 5 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 8 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.3 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 1.48 ha, což je 115.6% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 99 Intenzita individuální rekreace: 1.62 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ano (Pozn: křest Jana Žižky z Trocnova) Index rekreačního a turistického potenciálu: 4 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 10.3% Míra registrované nezaměstnanosti k : 15.4% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 11.5% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 5.8% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.08 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.34 ha, což je 425.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 110 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 320 Kč/m2 356

357 Ševětín zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Zdravotnické zařízení Lékárna Hřiště Sportovní areál Mateřská škola, základní škola Policie Kino Pošta Obchody Knihovna Pohostinství Banka Sběrna surovin Kadeřnictví Veterinární lékař Hřbitov Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Ševětín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Ševětín) Výměra obce: 811 ha Počet obyvatel ( ): 1354 Hustota obyvatel ( ): 167 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 1373 Hustota obyvatel ( ): 169 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Ševětín je městys ležící zhruba 14 km jihozápadně od Veselí nad Lužnicí a 16 km severovýchodně od Českých Budějovic. Velikost katastrálního území obce činí 811 ha. Městysem probíhá železniční trať 220 a dnes obchvatem silnice I/3, spojující tato dvě města. Leží na mírném návrší, které se směrem na východ svažuje do Třeboňské pánve. Z národopisného hlediska patří Ševětín do oblasti Pšeničných Blat. Staré osídlení dokládá asi 60 slovanských mohyl 2 km západně od obce. V okolí Ševětína jsou rozsáhlé převážně borové lesy. V blízkosti se nachází Poněšická obora s jelení zvěří. Obec je známa také svými rybníky hlavně Dubenským s velkou chatovou oblastí, a dále kamenolomem, kde se těží žula granodiorit. Ševětín je východiskem řady značených turistických cest. Ty zavedou návštěvníka například před Poněšickou oboru k Vltavě a dále ke Karlovu hrádku, směrem jižním je možné se prozměnu dostat k tzv. Žižkovu dubu v polesí Velechvínském. Ševětín má charakter spádové obce. 357

358 Historie Obec Ševětín se rozkládá při dříve významné komunikaci spojující Linec s Prahou. Název obce, který zněl původně Šebětín, se odvozuje od osobního jména Šebata či Šebestián. O starém osídlení Ševětínska svědčí na šedesát slovanských mohyl, nacházejících se přibližně dva kilometry západně od obce. Datují se do střední doby hradištní, to je do 9. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku Ševětín náležel do lomnického panství. V roce 1382 přešlo lomnické panství do rukou českého krále Václava IV. Za husitských válek bylo panství obsazeno husity a spravoval je hejtman Jan Roháč z Dubé. Katolickému šlechtici Oldřichovi II. z Rožmberka se podařilo Lomnici získat v roce Připojil zdejší statky ke svému třeboňskému panství a jeho součástí zůstal Ševětín až do zrušení vrchnostenské správy po roce V neklidné době vlády krále Jiřího z Poděbrad trpěl Ševětín od drancujících vojenských oddílů a byl nakonec v roce 1470 vypálen. Od roku 1516 probíhala stavba nedalekých rybníků Dubenského a Žáru, navržených Štěpánkem Netolickým. Historie Ševětína je úzce spjata se jménem renesančního básníka Šimona Lomnického z Budče, který se do obce přiženil r do statku se zájezdní hospodou. V roce 1618 vypukl v Ševětíně velký požár. Další pohromu přinesl do vsi počátek třicetileté války. Za protihabsburského povstání byl Ševětín v roce 1619 vypálen. Třicetiletá válka přinesla vesnici nejen hmotné škody, ale i úpadek duchovní správy. Zpustošený ševětínský kostel byl obnoven v roce 1635 s podporou císařova syna Ferdinanda, pozdějšího císaře Ferdinanda III. Roku 1660 získal výhodně třeboňské panství pro rod Schwarzenberků kníže Adam František ze Schwarzenberku. Ze strategických důvodů došlo v roce 1753 ke stavbě silnice z Lince do Prahy, vedoucí přes Ševětín. V polovině 19. století došlo k uplatnění nového stavebního stylu, tzv. selského baroka, na území celých Blat, a tedy i v Ševětíně. Rozvoj obce pokračoval i během druhé poloviny 19. století. Již v roce 1946 začala být v Ševětíně provozována dostavníková pošta. Její úřadovna byla umístěna v jedné budově se zájezdním hostincem. Železničního spojení s Veselím nad Lužnicí a Českými Budějovicemi se obyvatelé dočkali v roce Obec si zachovávala i v 19. století převážně zemědělský charakter. Nejvýznamnější památkou je raně gotický farní kostel sv. Mikuláše s třípatrovou barokní věží. V roce 2008 byl obci jako jedné z prvních v České republice nově udělen status městyse (dosavadním městysům byl většinou pouze obnoven původní status). Pamětihodnosti Farní kostel sv. Mikuláše, původně raně gotický z konce 13.stol. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ano 358

359 Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Kolný, nerost: granodiorit, surovina: stavební kámen, organizace: neuvedena Název ložiska: Ševětín, nerost: granodiorit, surovina: stavební kámen, organizace: Kámen a písek s.r.o. Český Krumlov Název ložiska: Ševětín, nerost: žula, granodiorit, surovina: stavební kámen, organizace: Kámen a písek s.r.o. Český Krumlov Výpis dobývacích prostorů: Název dobývacího prostoru: Ševětín, nerost: granodiorit, organizace: Kámen a písek, spol.s.r.o., stav využití: ukončená těžba Název dobývacího prostoru: Ševětín I, nerost: stavební kámen, organizace: Kámen a písek, spol.s.r.o., stav využití: těžený Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Drahotěšice Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne 359

360 Nemovité kulturní památky: ano (Ševětín: venkovské usedlosti; fara; kostel sv. Mikuláše) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 811 ha Zemědělská půda celkem: 536 ha, což je 66.1% z celkové výměry obce Orná půda: 392 ha, což je 73.2% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 21 ha, což je 3.9% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 123 ha, což je 22.9% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 93 ha, což je 11.5% z celkové výměry obce Vodní plochy: 34 ha, což je 4.2% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 18 ha 19 ha, což je 2.2% z celkové výměry obce Ostatní plochy 130 ha, což je 16.0% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 18.3% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 1191 Počet obyvatel (SLDB 2001): 1289, změna k roku 1991: nárůst 8.2% Počet obyvatel (2002): 1303 Počet obyvatel (2003): 1294 Počet obyvatel (2004): 1309 Počet obyvatel (2005): 1330 Počet obyvatel (2006): 1336 Počet obyvatel (2007): 1347, změna k roku 1991: nárůst 13.1%, změna k roku 2001: nárůst 4.5%, změna k roku 2006: nárůst 0.8% Počet obyvatel ( ): 1373, změna k roku 2007: nárůst 1.9% Počet obyvatel ( ): 1354, změna k roku 2009: pokles 1.4% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 22.3% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 18.9% Děti do věku 14 let (2007): 16.0%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 15.5% Děti do věku 14 let ( ): 16.1% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011):16.3% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 10.2% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 11.6%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 14.1% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 12.2% 360

361 Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 14% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 384 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 422 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 300 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 287 Nové byty postavené v letech : 13 Bytová výstavba v roce 2011: 3 Odpad počtu bytů v letech : 9 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 1.44 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 3.82, což je 19.9% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 18 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 36 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 54 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 8.6 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 40,0 ha 6.77 ha, což je 1846,2% 78.4% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 166 Intenzita individuální rekreace: 0.39 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 4 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 5.8% Míra registrované nezaměstnanosti k : 5.1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 8.0% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 6.2% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha 361

362 Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 140 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 430 Kč/m2 Štěpánovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Hřbitov Hasičská zbrojnice Pošta Knihovna Sběrný dvůr Hřiště Základní a mateřská škola Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Štěpánovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Štěpánovice u Českých Budějovic) Výměra obce: 1461 ha Počet obyvatel ( ): 771 Hustota obyvatel ( ): 53 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 712 Hustota obyvatel ( ): 48 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: Lišov Charakteristika Štěpánovice jsou leží v nadmořské výšce 463 m.n.m. přibližně 3,5 km jihovýchodně od Lišova a 14 km východním směrem od Českých Budějovic. Štěpánovice se nachází na hlavní silničním tahu I/34, který spojuje České Budějovice a Třeboň. Celková katastrální plocha obce je 1457 ha, z toho orná půda zabírá pouze třicetsedm procent. Lesy rostou asi na jedné polovině katastrálního výměru obce. Vzhledem k geografické poloze bychom nalezli v obci velmi málo ploch s travním porostem. Dominantou v obci je gotický kostel Nanebevzetí P.Marie z roku Historie První písemná zmínka o vsi (Sczepanow) pochází z roku Ve starších dobách se vesnice 362

363 nazývala též Štěpánov. V této době je obec spjatá s rodem Rožmberků, jakožto vlastníky patronátního práva ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie ve Štěpánovicích. Nedlouho poté se však vlastnické vztahy ve Štěpánovicích změnily a patronátním právo ke kostelu uplatnil Jan z Kosové Hory, představitel pánů z Landštějna, se sídlem na Lomnici. Osudy Štěpánovic jako vsi byly dlouho spjaté s Lomnicí. Po husitských válkách, ve kterých se angažovali jak Oldřich z Rožmberka, tak jeho příbuzní páni z Ústí a z Hradce, byl veden dlouholetý spor o Lomnici. Oldřich z Rožmberka připojil Lomnici k panství Třeboň, se kterým sdíleli osudy i Štěpánovice. V roce 1611 vymřeli Petrem Vokem páni z Rožmberka. Dědici se stali podle rodinných smluv páni ze Švamberka. Petr ze Švamberka se otevřeně přihlásil k povstalým evangelickým stavům, a proto po bitvě na Bílé hoře, ve které byla česká evangelická šlechta poražena, došlo ke konfiskacím jejich majetku. V roce 1621 byla Petrovi ze Švamberka konfiskována Třeboň s příslušnými vesnicemi. Třeboňský konfiskát drželi až do roku 1660 Habsburkové. V uvedeném roce se novými majiteli stali knížata ze Schwarzenbergu. Ti zde byli vrchností až do skončení patrimoniální správy, kterou v roce 1850 nahradila správa státní, zřízením okresních soudů, okresních, městských a obecních úřadů. Pamětihodnosti Kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14.století Socha sv. Jana Nepomuckého na mostě Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Dunajovice - Libín, nerost: jílovce, surovina: jíly pórovinové, organizace: neuvedena Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivním záplavovém území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ano Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ano (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Sosni Odkaliště: ne 363

364 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ano Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne Název chráněné krajinné oblasti: Třeboňsko NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO: ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne ano (Štěpánovice: kostel Nanebevzetí P. Marie) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1461 ha Zemědělská půda celkem: 684 ha 683 ha, což je 46.8% z celkové výměry obce Orná půda: 533 ha, což je 78.0% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 21 ha, což je 3.1% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 130 ha, což je 19.0% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 679 ha, což je 46.5% z celkové výměry obce Vodní plochy: 18 ha, což je 1.2% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 16 ha 15 ha, což je 1.1% z celkové výměry obce Ostatní plochy 65 ha, což je 4.4% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 5.5% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 364

365 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 588 Počet obyvatel (SLDB 2001): 637, změna k roku 1991: nárůst 8.3% Počet obyvatel (2002): 633 Počet obyvatel (2003): 637 Počet obyvatel (2004): 647 Počet obyvatel (2005): 643 Počet obyvatel (2006): 658 Počet obyvatel (2007): 689, změna k roku 1991: nárůst 17.2%, změna k roku 2001: nárůst 8.2%, změna k roku 2006: nárůst 4.7% Počet obyvatel ( ): 712, změna k roku 2007: nárůst 3.3% Počet obyvatel ( ): 771, změna k roku 2009: nárůst 8.3% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 18.5% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.6% Děti do věku 14 let (2007): 15.2%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 8.7% Děti do věku 14 let ( ): 17.1% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 18.5% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 14.4% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 15.1%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 4.6% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 13.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 12.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 198 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 229 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 205 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 190 Nové byty postavené v letech : 25 Bytová výstavba v roce 2011: 4 Odpad počtu bytů v letech : 5 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 5.61 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.00, což je 0.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 11 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 21 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 32 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 5.1 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha, což je 593.9% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 62 Intenzita individuální rekreace:

366 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 1 (Hotely: 1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.5% Míra registrované nezaměstnanosti k : 5.3% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 14.2% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 4.1% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 140 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 420 Kč/m2 Strýčice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Základní škola Hřiště Požární zbrojnice Obchod Hřbitov Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Strýčice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 0 Výměra obce: - Počet obyvatel ( ): 58 Hustota obyvatel ( ): 24 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 53 Hustota obyvatel ( ): 24 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec Strýčice (něm. Stritschitz) se nachází asi 16 km západním směrem od Českých Budějovic v nadmořské výšce 423 m.n.m. V obci sídlí základní škola prvního i druhého stupně se spádovostí pro široké okolí (24 vesnic). 366

367 Tato obec dlouho patřila mezi několik zbylých případů, kde nebyl dořešen požadavek zákona o obcích, podle něhož obec má být tvořena jedním nebo více celými katastrálními územími. Území obce Strýčice spadala do stejného katastru jako území obce Radošovice. Obec leží pod panoramatem pohoří Blanského lesa. Asi 1200 m severně od obce Záboří na úpatí Zádušního vrchu jsou zbytky pravěkého sídliště. Historie Strýčice, jako téměř všechny okolní vsi, vznikly v období přemyslovské kolonizace jižních Čech na dohled od původních pravěkých sídlišť. První písemná zmínka o vsi (Strischicz) pochází z roku 1292, kdy král Václav II. poskytl klášteru ve Vyšším Brodě náhradou za Němčice a další majetek mimo jiné právě vesnici Strýčice s kostelem. Další vývoj obce nepoznamenaly ani tak husitské války, i když tudy táhl Jan Žižka na Zlatou Korunu, ale především druhá morová vlna v letech Mor zabil převážnou část místních zemědělců a tak představení vyšebrodského kláštera povolali osadníky z německého pohraničí. Ti za několik století ze Strýčic udělali centrum německého jazykového ostrůvku tzv. Sprachinsel, který se zde udržel až do konce druhé světové války. V 17. století kraj výrazně poničila třicetiletá válka. Ves byla až do poloviny 20. století národnostně německá. Po zrušení poddanství vyšebrodskému klášteru náležely Strýčice od roku 1850 do roku 1949 k obci Záboří, poté do poloviny roku 1985 tvořily část obce Radošovice, poté spadaly pod obec Žabovřesky. Od roku 1990 jsou Strýčice samostatnou obcí. Od roku 1989 se obec osamostatnila. Pamětihodnosti Farní kostel sv. Petra a Pavla, stojí, obklopen hřbitovem uprostřed vsi. Vodní mlýn č.p. 4 (Reitingerův mlýn) technická památka s dochovaným funkčním mlýnským zařízením Školní muzeum, dokumentující na dobových předmětech každodenní život na venkově v minulosti Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 367

368 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Chvalovice Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne ano Výpis ptačích oblastí: Dehtář Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano ne Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 0 ha (Pozn: databáze ČSÚ neobsahuje žádné údaje) Zemědělská půda celkem: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry obce Orná půda: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry obce 368

369 Vodní plochy: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry obce Ostatní plochy 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 0.0% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 59 Počet obyvatel (SLDB 2001): 50, změna k roku 1991: pokles 15.3% Počet obyvatel (2002): 48 Počet obyvatel (2003): 47 Počet obyvatel (2004): 47 Počet obyvatel (2005): 50 Počet obyvatel (2006): 55 Počet obyvatel (2007): 52, změna k roku 1991: pokles 11.9%, změna k roku 2001: nárůst 4.0%, změna k roku 2006: pokles 5.5% Počet obyvatel ( ): 53, změna k roku 2007: nárůst 1.9% Počet obyvatel ( ): 58, změna k roku 2009: nárůst 9.4% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 8.5% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 10.0% Děti do věku 14 let (2007): 13.5%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 35.0% Děti do věku 14 let ( ): 15.1% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.2% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 26.0% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 13.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 48.1% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 18.9% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): 1 8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 22 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 23 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 17 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 16 Nové byty postavené v letech : 0 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 0 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně:

370 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 0.88 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.00, což je 0.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 1 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 2 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 3 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 0.5 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 1.14 ha, což je 412,5% 237.5% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 9 Intenzita individuální rekreace: 0.39 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 8.3% Míra registrované nezaměstnanosti k : 8.3% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 8.3% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 11.1% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.00 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.38 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 90 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 260 Kč/m2 Úsilné zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce: Knihovna 370

371 Obchod Lékař Mateřská škola Hostinec a kavárna Letní přírodní koupaliště 2 1 penzion Fotbalové hřiště Víceúčelový obecní dům s hasičskou zbrojnicí Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Úsilné Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Úsilné) Výměra obce: 304 ha 303 ha Počet obyvatel ( ): 425 Hustota obyvatel ( ): 141 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 389 Hustota obyvatel ( ): 128 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec Úsilné se nachází 6 km severně od centra Českých Budějovic a leží na silnici spojující města Hluboká nad Vltavou a Lišov v nadmořské výšce 399 m n.m. Do roku 1925 nesla obec název Oselno či Voselno, který vznikl pravděpodobně podle chovu tažných zvířat pro nedaleké rudolfovské doly. Rozloha katastrálního území obce činí v současné době 307 ha. Těsná poloha obce u okresního města je příčinou výrazně rezidenčního charakteru obce. Většina práce činných obyvatel dojíždí za zaměstnáním do Českých Budějovic. Vztahy obcí v mikroregionu "Budějovicko sever" (Hluboká nad Vltavou, Borek, Hrdějovice, Úsilné, Hosín, Chotýčany, Hůry), který vznikl v roce 2001, především pro společnou podporu rozvoje cestovního ruchu, navazují na historické vazby, kdy často panstvo, později i matrika a správní vedení obce sídlilo v Hluboké nad Vltavou. V obci se zachovalo několik statků s prvky selského baroka, zajímavé jsou především štíty s velkými volutami (spirálami). Nejpozoruhodnější je statek č.p. 1 "U Sukdolů", prý s největšími volutami v kraji a č.p. 9 "U Prokšů". Další významnou obecní památkou je novogotická kaple sv. Václava z roku 1900, která byla v roce 2001 zrekonstruována a vyzdobena 14 obrazy s tématikou křížové cesty od ak. malířky Renaty Štolbové. V roce 1965 byl vybudován a v roce 2000 opraven rybník, který má dnes významnou krajinářskou hodnotu díky své přirozené modelaci břehů a doprovodné vegetaci, nezastupitelná je i protipovodňová funkce, jak se ukázalo v posledních letech. Obcí prochází cyklotrasa spojující výletní místa Hluboká nad Vltavou a Třeboň a turistické trasy pro pěší i cykloturisty vedoucí do okolí Č. Budějovic směrem na Libníč a do komplexu Mojského lesa. V zimním období je tato oblast vhodná i pro běžecké lyžování. Poloha obce uprostřed turisticky atraktivní oblasti nabízí prostor pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu, ubytování a stravovacích kapacit. Historie První zmínka o osadě pochází z roku kdy král Jan Lucemburský věnoval špitálu sv. Václava v Budějovicích sedm lánů ve vsi Hoslové (Úsilném). Za vlády císaře Rudolfa II. byl mezi Úsilným a nedalekými Hůrami založen důl sv. Eliáš, ve kterém se těžilo stříbro. V dole neustále přibývalo vody, která se stahovala z Vesecké a Libníčské štoly. Potíže s odvodňováním měla vyřešit Eliášova štola, jejíž budování bylo započato 20. července 1574 směrem z Úsilného a trvalo s přestávkami zhruba 200 let. V době, kdy hotové dílo mohlo přispět k odvodňování dolů, bylo dolování již v úpadku. Eliášova Štola vyúsťuje v Úsilném na zahradě domu číslo 68 na úpatí jihozápadního svahu ve výšce 400 m n.m. V polovině 20. století zásobovala vydatně město České Budějovice kvalitní pitnou vodou. Od roku 2009 byla část Eliášovy štoly pod zastavěnou částí obce v délce 350m zpřístupněna veřejnosti. Voda z této štoly je pitná a minerální - hodnoty Mg a Ca dosahují hodnot min. vody Mattoni. Eliášova štola zasahuje až pod obec Libníč, kde dříve bývaly lázně). V současné době hledá obec možnosti využití tohoto potenciálu: lázně, koupání, relax, stáčení 371

372 vody, kašna na návsi apod. Po zrušení poddanosti panství Hluboká tvořilo tehdejší Oselno v letech 1850 až 1891 osadu v rámci obce Hůry, následně se stalo samostatnou obcí, jíž zůstává dodnes vyjma období od 1. dubna 1976 do 23. listopadu 1990, kdy Úsilné spadalo pod obec Hrdějovice. Pamětihodnosti Eliášova štola Novogotická kaple sv. Václava (1900) Statky ve stylu selského baroka (zejména č.p. 1 U Sukdolů a č.p. 9 U Prokšů) Boží muka Kamenný kříž Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ano (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 372

373 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Úsilné: venkovské usedlosti) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 303 ha Zemědělská půda celkem: 215 ha, což je 70.8% z celkové výměry obce Orná půda: 159 ha, což je 74.1% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 7 ha 8 ha, což je 3.7% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 1 ha, což je 0.5% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 47 ha 48 ha, což je 22.1% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 31 ha, což je 10.1% z celkové výměry obce Vodní plochy: 9 ha, což je 2.9% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 6 ha, což je 2.0% z celkové výměry obce Ostatní plochy 43 ha 44 ha, což je 14.2% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 16.2% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ano ne (dostupnost 15 min chůze) Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 373

374 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 292 Počet obyvatel (SLDB 2001): 316, změna k roku 1991: nárůst 8.2% Počet obyvatel (2002): 328 Počet obyvatel (2003): 335 Počet obyvatel (2004): 336 Počet obyvatel (2005): 338 Počet obyvatel (2006): 347 Počet obyvatel (2007): 357, změna k roku 1991: nárůst 22.3%, změna k roku 2001: nárůst 13.0%, změna k roku 2006: nárůst 2.9% Počet obyvatel ( ): 389, změna k roku 2007: nárůst 9% Počet obyvatel ( ): 425, změna k roku 2009: nárůst 9.3% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 20.5% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 14.9% Děti do věku 14 let (2007): 10.4%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 30.1% Děti do věku 14 let ( ): 12.1% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.3% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 13.0% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 12.9%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 0.6% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 13.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 13.9% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 103 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 108 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 107 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 96 Nové byty postavené v letech : 21 Bytová výstavba v roce 2011: 3 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 9.49 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 1.98 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 1.18, což je 59.6% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 5 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 11 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 16 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.6 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 23,35 ha 7.52 ha, což je 644,0% 293.8% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 374

375 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 27 Intenzita individuální rekreace: 0.21 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Eliášova štola; letní přírodní koupaliště Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne ano (Červený vrch) Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 5.2% Míra registrované nezaměstnanosti k : 8.7% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 8.1% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 7.1% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.81 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.09 ha 17,4 ha, což je 11.1% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 140 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 420 Kč/m2 Včelná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Mateřská škola Restaurace Hřiště Kulturní dům Knihovna Obchod Zdravotní středisko Čerpací stanice Čepro a.s. Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Včelná Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Včelná) Výměra obce: 371 ha 375

376 Počet obyvatel ( ): 1626 Hustota obyvatel ( ): 439 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 1594 Hustota obyvatel ( ): 430 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Včelná se nachází necelých 6 km jižně od centra Českých Budějovic, nedaleko toku Vltavy u kopcovitého Rožnovského lesa. Severně od obce se zachoval částečně přestavěný strážní domek koněspřežní železnice České Budějovice - Linec. Obcí prochází trasa železnice. Historie První písemné zmínky o obci se objevují v roce Sídlo, lidově zvané též Bory či Na Borech vzniklo v lesním průseku při nové císařské silnici z Českých Budějovic do Lince, na půli cestě mezi Rožnovem a Kamenným Újezdem. Výklenková boží muka pochází z počátků obce, návesní kaple je datována V letech 1850 až 1930 tvořila Včelná osadu obce Poříčí, od té doby je samostatnou obcí. Pamětihodnosti Výklenková kaplička Na rozloučenou, zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, z první poloviny 19. století Bývalý strážní domek koněspřežná železnice České Budějovice - Linec (č.p. 242 severovýchodně od obce) Kaple z roku 1900 Pomník rudoarmějců Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano (Kamenný Újezd 2) Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne 376

377 Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Soliterní exemplář dubu letního v k.ú. Včelná Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne Národní kulturní památky: ano Výpis národních kulturních památek: Koněspřežní železnice České Budějovice - Linec 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 371 ha Zemědělská půda celkem: 160 ha 158 ha, což je 42.7% z celkové výměry obce Orná půda: 127 ha 125 ha, což je 79.1% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 31 ha, což je 19.6% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 3 ha, což je 1.6% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 154 ha, což je 41.5% z celkové výměry obce Vodní plochy: 1 ha, což je 0.3% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 14 ha, což je 3.8% z celkové výměry obce Ostatní plochy 42 ha 44 ha, což je 11.3% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 15.7% 377

378 Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 1326 Počet obyvatel (SLDB 2001): 1471, změna k roku 1991: nárůst 10.9% Počet obyvatel (2002): 1492 Počet obyvatel (2003): 1504 Počet obyvatel (2004): 1516 Počet obyvatel (2005): 1511 Počet obyvatel (2006): 1539 Počet obyvatel (2007): 1549, změna k roku 1991: nárůst 16.8%, změna k roku 2001: nárůst 5.3%, změna k roku 2006: nárůst 0.6% Počet obyvatel ( ): 1594, změna k roku 2007: nárůst 2.9% Počet obyvatel ( ): 1626, změna k roku 2009: nárůst 2.0% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 22.4% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 17.1% Děti do věku 14 let (2007): 13.6%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 20.6% Děti do věku 14 let ( ): 13.4% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 13.5% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 11.9% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 12.8%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 7.6% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 14.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 448 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 474 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 464 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 428 Nové byty postavené v letech : 50 Bytová výstavba v roce 2011: 31 Odpad počtu bytů v letech : 10 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 4.86 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ano ne 378

379 Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.62, což je 5.5% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odhad obce): Odhad bytů do roku 2020: Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 43 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 65 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 10.4 ha (odborný odhad zhotovitele): Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 41,83 ha ha, což je 809,0% 291.0% odhadované potřeb ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 61 Intenzita individuální rekreace: 0.12 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 1 (Penziony: 1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ne Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 1 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 5.8% Míra registrované nezaměstnanosti k : 4.6% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 2.9% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 10.0% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 6.85 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 150 Kč/m2 Hodnotové vztahy v území (stanoveno obcí): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 450 Kč/m Kč/m2 379

380 Vidov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Obchod Dětské hřiště Hřiště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Vidov Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Vidov) Výměra obce: 123 ha Počet obyvatel ( ): 523 Hustota obyvatel ( ): 426 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 499 Hustota obyvatel ( ): 405 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Vidov (něm. Wiederpolen) se nachází v nadmořské výšce 396 metrů na pravém břehu řeky Malše asi 3km jižně od Českých Budějovic. Obec leží na silnici mezi Českými Budějovicemi a Borovnicí. Obcí prochází i železniční trať do Českých Velenic, zastávka zde však není. Do obce zajíždí linka 10 MHD z Českých Budějovic. Od r je obec zapojena v Programu obnovy venkova. V rámci naplňování tohoto programu byla postavena obecní budova na návsi s hospodou, koloniálem a obecním úřadem, upravena náves s novou čekárnou, opraven křížek a kaplička. Postupně se budují chodníky, cyklotrasy, doplňuje se zeleň v obci i v krajině, vybudována byla také Naučná stezka "Krajinou proměn", která má 12 zastávek a provede návštěvníky okolím obce. V obci se každoročně pořádá tradiční zelnobraní. Historie Osídlení člověkem je v okolí obce doloženo již z rané doby bronzové ( stol. př.n.l), mohylové pohřebiště se nachází asi 1 km jižně v Panském lese. Ves Vidov, jinak také Vidovpole řečená (odtud německý název Wiederpol), bývala samostatným statkem s tvrzí. Založení tvrze lze odhadnout na období kolem r Tvrz se nacházela na ostrohu vybíhajícím do dnes již zaniklého Tvrzského rybníka. Nejstarší písemná zmínka je z r Až do roku 1415 patřila ves s tvrzí rodu pánů z Vidova, kdy rod zřejmě vymřel. Následně se střídali jiní majitelé tvrze. Roku 1490 byl Vidov i se vsí Hodějovice (nynější Staré Hodějovice) prodán panu Vokovi z Rožmberka. Ve Vidově býval pivovar až do roku 1564, kdy regent Jakub Krčín z Jelčan postavil nový pivovar v Plavnici a vidovský zrušil. V 16. století bývaly v okolí obce tři rybníky o výměrách několika hektarů, žádný se však do dnešní doby nezachoval. Po vymření Rožmberků r.1611 Vidov sdílel až do r.1848 osudy třeboňského panství. Do r.1895 patřil Vidov pod obec Hodějovice, v letech 1895 až 1924 pod Plav. Rozlukou roku 1924 vznikla samostatná obec Vidov. Ve 30. letech měla obec kolem 100 obyvatel, v provozu zde byl hostinec, pekárna, trafika, bylo vybudováno hasičské skladiště pro místní hasičský sbor. Po 2. světové válce byl v r.1956 spojen Vidov s Roudným. V 70. a 80. letech došlo k zcela nevhodným stavebním zásahům do obce, které trvale změnily její architektonický charakter - byla vybudována úpravna vody, panelové domy a na návsi průmyslový objekt. Všechny tyto budovy jsou příkladem nerespektování měřítka krajiny a venkovské zástavby, což bylo před rokem 1989 v naší zemi bohužel běžnou praxí. V r.1990 byla samostatná obec Vidov znovu obnovena. 380

381 Pamětihodnosti Naučná stezka Krajinou proměn, 4 km dlouhá okružní trasa se 12 zastaveními. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ano 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: 381

382 Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Alej dubů Vidov; Vidovský dub letní Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 123 ha Zemědělská půda celkem: 61 ha, což je 49.3% z celkové výměry obce Orná půda: 44 ha, což je 73.3% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 6 ha, což je 9.8% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 11 ha, což je 17.4% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 12 ha, což je 9.4% z celkové výměry obce Vodní plochy: 9 ha, což je 7.0% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 4 ha, což je 3.2% z celkové výměry obce Ostatní plochy: 39 ha, což je 31.7% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 34.4% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano (čerpací stanice) Kanalizace: ano (čerpací stanice) Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 274 Počet obyvatel (SLDB 2001): 300, změna k roku 1991: nárůst 9.5% Počet obyvatel (2002): 310 Počet obyvatel (2003): 306 Počet obyvatel (2004): 299 Počet obyvatel (2005): 310 Počet obyvatel (2006): 337 Počet obyvatel (2007): 414, změna k roku 1991: nárůst 51.1%, změna k roku 2001: nárůst 38.0%, změna k roku 2007: nárůst 22.8% Počet obyvatel ( ): 499, změna k roku 2007: nárůst 20.5% Počet obyvatel ( ): 523, změna k roku 2009: nárůst 4.8% 382

383 Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 33.6% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 21.3% Děti do věku 14 let (2007): 17.4%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 18.4% Děti do věku 14 let ( ): 19.8% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 21.4% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 4.0% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 5.8%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 45.0% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 5.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 7.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 85 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 88 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 42 Nové byty postavené v letech : 57 Bytová výstavba v roce 2011: 2 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 3.92 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 1.94, což je 49.5% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 6 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 12 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 18 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.9 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 8.14 ha, což je 282.6% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 38 Intenzita individuální rekreace: 0.27 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 1 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 383

384 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 11.4% Míra registrované nezaměstnanosti k : 9.6% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 3.0% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 5.5% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.00 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 3.30 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 150 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 440 Kč/m2 Vitín zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Vitín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Vitín) Výměra obce: 762 ha Počet obyvatel ( ): 393 Hustota obyvatel ( ): 52 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 358 Hustota obyvatel ( ): 47 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec Vitín se nachází přibližně 12 km severně od Českých Budějovic. Katastrální území obce se rozkládá na 762 ha, z čehož cca. 200 ha tvoří lesní porosty. Vitín se rozkládá v oblasti tzv. Pšeničných Blat, v poměrně plochá krajině mezi dvěma rozsáhlými lesními celky Poněšickou oborou na severozápadě a Velechvínským polesím na jihovýchodě. Nadmořská výška zastavěného území se pohybuje přibližně mezi 490 m při východním okraji vsi a 510 m (na západě). Obcí odedávna procházela důležitá spojnice Českých Budějovic s Táborem a Prahou. Katastr obce protíná trasa silnice I/3 Praha České Budějovice, dálková elektrifikovaná trasa železnice a dálková vedení elektřiny, vody a plynu. Vlakovou zastávku Vitín nemá, nejbližší stanice jsou v sousedních obcích Chotýčany a Ševětín. Osu vsi tvoří stará hlavní silnice, která v jejím středu vytváří protáhlou náves západovýchodního směru. Zástavba vitínské návsi si z velké části dochovala původní charakter a je prohlášena vesnickou památkovou zónou. 384

385 Historie První písemná zpráva o obci je z roku Vitín je vesnice středověkého původu, která patřila k třeboňskému panství. Počtem zhruba dvaceti středověkých usedlostí patřil Vitín mezi vesnice střední velikosti. Zřejmě díky poloze na frekventované cestě, bylo poničení obce během 30leté války značné. Jádro obce má pravidelnou strukturu usedlostí s lánovými pruhy šíře m. Usedlosti jsou seskupeny podél stran zhruba oválné návsi, jejichž delší osa je orientována ve směru východ - západ. K rozvoji významnějšímu rozvoji zástavby dochází až v polovině 19.století, kdy se počet popisných čísel blížil čtyřiceti, na přelomu 19. a 20. století se počet přiblížil sedmdesáti. Zajímavé a specifické pro zástavbu v některých oblastech jižních Čech jsou posuny některých usedlostí nebo jejich skupin z linie ostatní zástavby. Ve Vitíně jsou to na severní straně návsi č.p. 16 a 19 a na jižní straně usedlostí č.p. 7, 8 a 9. Geometrická osnova vesnice je pravděpodobně starší než vedení silnice, protože silniční trasa se zjevně musela přizpůsobovat orientaci návesního prostoru a struktuře usedlostí. K dílčí úpravě trasy silnice došlo až někdy kolem poloviny 19. století. Silnice se projevila jako výrazný urbanizační činitel až od poloviny 19. století, kdy kolem ní začínají vyrůstat další chalupy, jak ve směru k Ševětínu, tak i k Českým Budějovicím. Mapa stabilního katastru zachytila ještě větší část zástavby jako dřevěné, která se v 19. a na začátku 20. století změnila na zděnou. Od roku 1850 tvořil Vitín nejprve samostatnou obec, poté do roku 1873 nakrátko spadal pod obec Ševětín. Následovalo sto let svrchované existence obce, než byl Vitín roku 1973 znovu přičleněn k Ševětínu. Od roku 1990 je Vitín znovu samostatnou obcí. Pamětihodnosti Mohylová pohřebiště na vrchu Baba severozápadně od Vitína. Na katastrálním území Vitína se zhruba kilometr severozápadně od obce na zalesněném vrcholu Baba (570 m n. m.) nacházejí dva slovanské mohylníky z raného středověku (8. až 9. století). Oba obsahují po 50 až 80 mohylách, uspořádaných do západovýchodních řad, a leží nedaleko plotu Ponědražské obory (na veřejnosti přístupné straně), není však snadné je v husté vegetaci najít. Největší mohyly mají 4-5 metrů v průměru a 2 metry na výšku. Kovárna, z roku 1833, na návsi Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1815 Pomník padlým v 1. světové válce 385

386 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ano Výpis evropsky významných lokalit: Hlubocké obory Výpis ptačích oblastí: Hlubocké obory Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ano Název vesnické památkové zóny: Vesnická památková zóna Vitín Nemovité kulturní památky: ano 386

387 (Vitín: venkovské usedlosti; mohylová pohřebiště; návesní kaple sv. Jana Nepomuckého; kaplička sv. Jana Nepomuckého) 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 762 ha Zemědělská půda celkem: 402 ha, což je 52.8% z celkové výměry obce Orná půda: 280 ha, což je 69.6% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 12 ha, což je 3.0% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 111 ha 110 ha, což je 27.5% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 282 ha, což je 37.0% z celkové výměry obce Vodní plochy: 5 ha, což je 0.7% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 9 ha, což je 1.2% z celkové výměry obce Ostatní plochy 64 ha, což je 8.4% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 9.5% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 260 Počet obyvatel (SLDB 2001): 246, změna k roku 1991: pokles 5.4% Počet obyvatel (2002): 257 Počet obyvatel (2003): 264 Počet obyvatel (2004): 282 Počet obyvatel (2005): 288 Počet obyvatel (2006): 303 Počet obyvatel (2007): 321, změna k roku 1991: nárůst 23.5%, změna k roku 2001: nárůst 30.5%, změna k roku 2006: nárůst 5.9% Počet obyvatel ( ): 358, změna k roku 2007: nárůst 11.5% Počet obyvatel ( ): 393, změna k roku 2009: nárůst 9.8% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 19.6% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 10.6% Děti do věku 14 let (2007): 14.3%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 35.3% Děti do věku 14 let ( ): 16.5% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 19.3% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 17.9% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 10.6%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 40.7% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 12.0% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009):

388 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 11.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 98 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 95 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 95 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 88 Nové byty postavené v letech : 10 Bytová výstavba v roce 2011: 8 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 5.81 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 0.97 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 4.97, což je 512.4% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 4 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 9 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 13 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.1 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 19,3 ha 7.74 ha, což je 393,9% 372.1% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 146 Intenzita individuální rekreace: 1.42 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 7.1% Míra registrované nezaměstnanosti k : 13.4% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 6.3% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 2.7% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.29 ha 388

389 Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 7.89 ha, což je % nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 120 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 350 Kč/m2 Vlkov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Hřiště Restaurace Ubytování Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Vlkov Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Vlkov u Drahotěšic) Výměra obce: 576 ha Počet obyvatel ( ): 27 Hustota obyvatel ( ): 5 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 18 Hustota obyvatel ( ): 3 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Vesnička Vlkov se nachází asi sedmnáct kilometrů severně od Českých Budějovic v průměrné výšce 500 m.m. Obec leží uprostřed lesů při severním okraji rozlehlé Poněšické obory. Celková katastrální plocha obce činí 576 ha, z toho orná půda zabírá pouze čtrnáct procent. Dvě třetiny katastru obce jsou pokryté lesem. Vzhledem k geografické poloze bychom nalezli v obci velmi málo ploch s travním porostem. Místní obyvatelé mohou využívat kanalizaci i veřejný vodovod. Podle údaje Českého statistického úřadu ke dni 1. ledna 2010 (18 obyvatel) je obcí s nejnižším počtem obyvatel v České republice. Historie První zmínku o vsi nalezneme v historických pramenech v roce Po zrušení poddanských vztahů k panství Hluboká nad Vltavou byl Vlkov v letech 1850 až 1923 součástí obce Dobřejovice, poté až do roku 1964 samostatnou obcí. Během roku 1964 ves spadala nejprve pod obec Drahotěšice, od poloviny roku 1975 pak tvořila část obce Ševětín. Od roku 1990 je obec znovu samostatná. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 389

390 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ano Výpis evropsky významných lokalit: Hlubocké obory Výpis ptačích oblastí: Hlubocké obory Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne (Vlkov - záměr na vyhlášení) Nemovité kulturní památky: ne ano (Vlkov: zaniklá středověká osada; mohylová pohřebiště) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 576 ha Zemědělská půda celkem: 123 ha, což je 21.3% z celkové výměry obce Orná půda: 81 ha, což je 65.8% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 5 ha, což je 4.1% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 37 ha, což je 30.4% z celkové výměry zemědělské půdy 390

391 Lesní půda: 428 ha, což je 74.4% z celkové výměry obce Vodní plochy: 2 ha, což je 0.3% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 2 ha, což je 0.3% z celkové výměry obce Ostatní plochy 21 ha, což je 3.6% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 4.1% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ne Kanalizace: ne Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 28 Počet obyvatel (SLDB 2001): 24, změna k roku 1991: pokles 14.3% Počet obyvatel (2002): 20 Počet obyvatel (2003): 21 Počet obyvatel (2004): 21 Počet obyvatel (2005): 19 Počet obyvatel (2006): 16 Počet obyvatel (2007): 19, změna k roku 1991: pokles 32.1%, změna k roku 2001: pokles 20.8%, změna k roku 2006: nárůst 18.8% Počet obyvatel ( ): 18, změna k roku 2007: pokles 5.3% Počet obyvatel ( ): 27, změna k roku 2009: nárůst 50.0% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 14.3% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 4.2% Děti do věku 14 let (2007): 10.5%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 152.0% Děti do věku 14 let ( ): 11.1% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 7.4% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 16.7% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 26.3%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 57.8% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 27.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): 2.5 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 11.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 10 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 11 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 10 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 10 Nové byty postavené v letech : 0 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 0 (Odborný odhad zhotovitele) 391

392 Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 0.00 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 0.46 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.00, což je 0.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 0 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 1 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 1 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 0.2 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 2.93 ha, což je % odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 22 Intenzita individuální rekreace: 2.00 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 7.1% Míra registrované nezaměstnanosti k : 7.1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 35.7% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 4.4% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.00 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 80 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 240 Kč/m2 Vrábče zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hřbitov Knihovna 392

393 Hřiště(fotbalové a tenisové) Pohostinství Obchody Ubytování Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Vrábče Počet částí obce: 4 Počet katastrálních území: 2 (Slavče, Vrábče) Výměra obce: 1572 ha 1573 ha Počet obyvatel ( ): 622 Hustota obyvatel ( ): 40 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 593 Hustota obyvatel ( ): 38 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec Vrábče leží 13 km jihozápadním směrem od Českých Budějovic v nadmořské výšce 505 m.n.m., v podhůří Blanského lesa při levém břehu řeky Vltavy. Jako typická jihočeská vesnice se může pochlubit překrásnou, turisticky velmi atraktivní přírodou. Obec Vrábče tvoří vedle samotného sídla (jež sestává ze dvou částí Vrábče ves a Vrábče - zastávka) ještě další tři vesnice - Koroseky, Kroclov a Slavče. Historie Doklady o osídlení pocházejí již od střední doby kamenné, tedy z doby asi 8-5 tisíc let př.n.l. Četné nálezy keramiky, které byly v naší osadě objeveny, mají původ v starší době bronzové, době halštatské a laténské. Do uvedených období patří kromě sídlištních nálezů také mohyly v lese Hlubčice, což je asi m jihovýchodně od obce. V Korosekách - Na Urbánku bylo doloženo osídlení z doby bronzové, ojedinělé nálezy keramiky pocházejí ze 13. století. Stávala zde tvrz s pivovarem z 2. poloviny 16. století, po založení panského dvora o století později zanikla. První písemná zmínka o obci Vrábče pochází z roku 1379, kdy je připomínán dvůr Wrabcziek, pod správou hradu Dívčí kámen. Dvůr a osada byla položena více na jihozápad. Tato vesnice zanikla a v roce 1483 už existuje zmínka o Velkém Wrabči a Malém Wrabči. I tato část zanikla, zůstala po ní usedlost u Dvořáčků. Současná poloha vesnice vznikala kolem roku První budovatelé nejsou známi, ale předkové současných majitelů usedlostí začali osidlovat statky začátkem 17.století. Nejstarší doložený rod začal hospodařit na č.p. 5 - u Křížů v roce Po zániku hradu Dívčí kámen spadalo celé území do správy českokrumlovského panství a do působnosti rychtářství v Holubově. Když se samospráva rozdělila, stala se Vrábče centrem nové obce, pod níž spadaly osady Kroclov, Jamné, Záhorčice, Závraty, Hradce, Dvůr a později vesnice Koroseky se samotami. V 18. a 19. století 393

394 zde žilo podle sčítání 1020 obyvatel. V roce 1823 zde byla postavena škola, kterou navštěvovaly děti z jmenovaných osad. V letech byl postaven kostelík a hřbitov. Následně se měnilo administrativní území obce, v 50. letech odpadly osady Hradce, Závraty a Dvůr Koroseky a přešly pod správu obce Homole, v roce 1961 však přešla osada Slavče z obce Mříčí k obci Vrábče i do okresu Č. Budějovice. V roce 1984 obec Vrábče přešla do působnosti obce Boršov nad Vltavou. Tam setrvala do roku 1990, kdy byla obnovena samostatná obec Vrábče, ovšem už bez osad Záhorčice a Jamné, které zůstaly ve svazku obce Boršov. Pamětihodnosti Výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. století Kaple sv. Václava, novogotická z let Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ano Výskyt chráněných ložiskových území: ano Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Vrábče 2, nerost: štěrkopísek, surovina: štěrkopísek, technická zemina, organizace: Lesy ČR, s.p., Hradec Králové Název ložiska: Vrábče-Boršov, nerost: štěrkopísek, surovina: štěrkopísek, organizace: Budějovické štěrkopísky spol. s r.o Název ložiska: Vrábče-Boršov, nerost: křemen, štěrkopísek, vltavín, surovina: křemenné suroviny, polodrahokamy - vltavínonosná hornina, štěrkopísky, organizace: Budějovické štěrkopísky spol. s r.o., Vrábče Název ložiska: Vrábče-Boršov, nerost: štěrkopísek, surovina: štěrkopísek, organizace: Budějovické štěrkopísky spol. s r.o Název ložiska: Vrábče-Boršov, nerost: křemen, štěrkopísek, vltavín, surovina: křemenné suroviny, polodrahokamy - vltavínonosná hornina, štěrkopísky, organizace: Budějovické štěrkopísky spol. s r.o., Vrábče Název ložiska: Vrábče-Boršov, nerost: štěrkopísek, surovina: štěrkopísek, organizace: Budějovické štěrkopísky spol. s r.o Název ložiska: Vrábče-Nová Hospoda, nerost: vltavín, surovina: polodrahokamy vltavínonosná hornina, organizace: Česká geologická služba - Geofond Název ložiska: Vrábče-Nová Hospoda 2, nerost: vltavín, surovina: polodrahokamy vltavínonosná hornina, organizace: Ministerstvo životního prostředí, Praha 10 Výpis dobývacích prostorů: Název dobývacího prostoru: Vrábče organizace: Budějovické štěrkopísky spol. s.r.o., surovina: křemen Výpis chráněných ložiskových území: Název CHLÚ: Vrábče, surovina: křemen Název CHLÚ: Vrábče, surovina: křemenné suroviny Název CHLÚ: Vrábče, surovina: křemen Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ano 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 394

395 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Vrábče Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ano Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne Název chráněné krajinné oblasti: Blanský les NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ne Výpis evropsky významných lokalit: Blanský les Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne ano (Vrábče: mohylová pohřebiště) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1572 ha 1573 ha Zemědělská půda celkem: 715 ha 714 ha, což je 45.4% z celkové výměry obce Orná půda: 459 ha 458 ha, což je 64.2% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 25 ha, což je 3.5% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 232 ha 231 ha, což je 32.3% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 762 ha, což je 48.5% z celkové výměry obce Vodní plochy: 22 ha, což je 1.4% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 13 ha, což je 0.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy 62 ha 63 ha, což je 3.9% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 4.8% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability:

396 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 423 Počet obyvatel (SLDB 2001): 449, změna k roku 1991: nárůst 6.1% Počet obyvatel (2002): 475 Počet obyvatel (2003): 496 Počet obyvatel (2004): 516 Počet obyvatel (2005): 523 Počet obyvatel (2006): 525 Počet obyvatel (2007): 544, změna k roku 1991: nárůst 28.6%, změna k roku 2001: nárůst 21.2%, změna k roku 2006: nárůst 3.6% Počet obyvatel ( ): 593, změna k roku 2007: nárůst 9.0% Počet obyvatel ( ): 622, změna k roku 2009: nárůst 4.7% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 17.7% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.9% Děti do věku 14 let (2007): 16.0%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 5.5% Děti do věku 14 let ( ): 15.7% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.2% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 18.0% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 14.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 20.7% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 13.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 13.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 143 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 151 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 146 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 138 Nové byty postavené v letech : 32 Bytová výstavba v roce 2011: 10 Odpad počtu bytů v letech : 3 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 7.87 ha 396

397 Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.47, což je 6.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 8 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 15 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 23 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 3.7 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 52,17 ha ha, což je 960,7% % odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 115 Intenzita individuální rekreace: 0.64 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 7.5% Míra registrované nezaměstnanosti k : 8.5% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 11.8% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 4.3% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 6.08 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 140 Kč/m2 300 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 420 Kč/m2 800 Kč/m2 Vráto zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obcí Požární zbrojnice Benzínová pumpa Pohostinství 397

398 Ubytování Obchod Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Vráto Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Vráto) Výměra obce: 153 ha Počet obyvatel ( ): 319 Hustota obyvatel ( ): 209 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 278 Hustota obyvatel ( ): 181 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec Vráto leží asi 4km východně od centra Českých Budějovic v nadmořské výšce 405m, při frekventované silnici do Rudolfova. Katastrální výměra obce činí 153 ha. Historie První zmínky o vsi (Brad, Brod) pocházejí z roku V letech 1850 až 1951 bylo Vráto samostatnou obcí (před 1. světovou válkou čítala ves 837 obyvatel, z toho 556 české a 281 německé národnosti), poté mezi roky 1952 a 1975 přičleněno k městu České Budějovice, počínaje rokem 1976 pro změnu k Rudolfovu. Status samostatné obce získalo Vráto znovu v roce Osada Hlinsko, která do té doby sdílela osudy s Vrátem, však tehdy zůstala součástí Rudolfova. Pamětihodnosti Kaple z doby kolem roku 1900 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ano Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivoých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ano (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne 398

399 (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 153 ha Zemědělská půda celkem: 116 ha, což je 75.9% z celkové výměry obce Orná půda: 97 ha, což je 83.4% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 6 ha, což je 5.2% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 1 ha, což je 0.9% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 12 ha, což je 10.6% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry obce Vodní plochy: 2 ha, což je 1.1% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 7 ha 8 ha, což je 4.6% z celkové výměry obce Ostatní plochy 28 ha 27 ha, což je 18.3% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 22.9% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 399

400 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 186 Počet obyvatel (SLDB 2001): 200, změna k roku 1991: nárůst 7.5% Počet obyvatel (2002): 216 Počet obyvatel (2003): 226 Počet obyvatel (2004): 232 Počet obyvatel (2005): 230 Počet obyvatel (2006): 256 Počet obyvatel (2007): 255, změna k roku 1991: nárůst 37.1%, změna k roku 2001: nárůst 27.5%, změna k roku 2006: pokles 0.4% Počet obyvatel ( ): 278, změna k roku 2007: nárůst 9.0% Počet obyvatel ( ): 319, změna k roku 2009: nárůst 14.7% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 24.2% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.5% Děti do věku 14 let (2007): 16.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 2.4% Děti do věku 14 let ( ): 14.7% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 13.8% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 11.0% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 9.8%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 10.9% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 10.4% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 9.4% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 66 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 78 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 78 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 62 Nové byty postavené v letech : 21 Bytová výstavba v roce 2011: 12 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.00, což je 0.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 4 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 8 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 12 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.9 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 9,71 ha 6.03 ha, což je 244,5% 314.1% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 400

401 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 11 Intenzita individuální rekreace: 0.11 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ne Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 0 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 5.8% Míra registrované nezaměstnanosti k : 9.7% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 2.9% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 6.6% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 9.84 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 5.41 ha, což je 55.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 130 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 390 Kč/m2 Záboří zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Knihovna Pohostinství Ubytování Obchod Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Záboří Počet částí obce: 3 Počet katastrálních území: 2 (Lipanovice, Záboří u Českých Budějovic) Výměra obce: 1657 ha Počet obyvatel ( ): 353 Hustota obyvatel ( ): 22 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 321 Hustota obyvatel ( ): 19 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice 401

402 Charakteristika Obec Záboří se nachází asi 16 km západním směrem od Českých Budějovic. Je tvořena mimořádně cennými vesnickými celky, prohlášenými v 90. letech 20. století památkovými zónami lidové architektury. Od roku 1292 doložená obec Záboří se představuje rozlehlou návsí s kovárnou a kaplí, datovanou Potok utíkající stromořadím vtéká do návesního prostoru pod rozkročeným obloukem zděných výklenkových božích muk z roku Středověká vesnička Dobčice, zmiňovaná 1292, má malebnou svažitou náves posetou zemědělskými usedlostmi ve stylu blatské architektury 19. stol. Stejně tak zdobí štíty selského baroka náves vesnice Lipanovice, uváděné Záboří bylo v roce 1995 vyhlášeno vesnickou památkovou rezervací. Historie První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1292, kdy král Václav II. prodal Záboří (Zaborsi latinský název z původní listiny) vyšebrodskému klášteru. O promyšleném a plánovitém kládání osad ve 13. století svědčí pravidelný obdélníkový tvar návsí jež jsou čtyřmi, v Záboří třemi, pravidelnými frontami usedlostí se štíty do návsi a stodolami na vnější straně osad sevřeny. Následkem morové epidemie v letech 1520 až 1521 se vesnice téměř vylidnila a k jejímu dosídlení pozval vyšebrodský klášter německé osadníky. Až do poloviny 20. století pak představovalo Záboří s okolím německojazyčný ostrov. Také třicetiletá válka zde po sobě zanechala zpustošené vesnice. Po roce 1848, kdy bylo zrušeno poddanství, se Záboří stalo samostatnou obcí. Zprvu k ní náležely osady Holašovice a Strýčice, roku 1869 přibyly Lipanovice a Dobčice. Zrušení poddanství vedlo ke zlepšení životní úrovně venkovského obyvatelstva, což se projevilo ve 2. polovině 19. století stavební aktivitou, při které dřevěné usedlosti a chalupy prošly postupně zděnou přestavbou. Na kamenných základech ze 13. století byla postavena zděná stavení, jež vtiskla těmto osadám dnešní typickou podobu.v období 2.světové války se staly osady kolem Záboří součástí Sudet a v roce 1939 německé Říše.Roku 1950 přešly Strýčice pod obec Radošovice a v roce 1964 byly Holašovice převedeny pod obec Jankov, čímž Záboří nabylo dnešní rozlohy. Pamětihodnosti Kaple na návsi Kapličky Venkovská usedlost s kovárnou 402

403 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano ne Výpis ekologických zátěží: skládka Lipanovice; skládka Záboří skládky byly zavezeny a rekultivovány Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ano Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne Název chráněné krajinné oblasti: Blanský les NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ne ano Výpis ptačích oblastí: Dehtář Výpis evropsky významných lokalit: Blanský les Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ne Výpis přírodních rezervací: Vysoká Běta Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní; Lípa malolistá; Lípa velkolistá Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano 403

404 Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Listnaté porosty na skalním výchozu SZ od obce; Listnatý porost SV od obce Záboří; Listnatý porost na terénním stupni SV od obce; Skupina stromů na okraji obce Záboří Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne ano Název vesnické památkové rezervace: Vesnická památková rezervace Záboří Vesnická památková zóna: ano Název vesnické památkové zóny: Vesnická památková zóna Dobčice; Vesnická památková zóna Lipanovice; Vesnická památková zóna Záboří Nemovité kulturní památky: ano (Záboří: venkovské usedlosti; mohylová pohřebiště; kaple; výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého; návesní kaple sv. Floriána; výklenková kaple Dobčice: venkovské usedlosti; výklenková kaple Lipanovice: venkovské usedlosti; mohylové pohřebiště) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1657 ha Zemědělská půda celkem: 881 ha, což je 53.2% z celkové výměry obce Orná půda: 555 ha, což je 63.0% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 21 ha, což je 2.4% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 305 ha, což je 34.6% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 611 ha, což je 36.9% z celkové výměry obce Vodní plochy: 50 ha, což je 3.0% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 11 ha, což je 0.7% z celkové výměry obce Ostatní plochy 104 ha, což je 6.3% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 7.0% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano (ČOV) Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 286 Počet obyvatel (SLDB 2001): 297, změna k roku 1991: nárůst 3.8% Počet obyvatel (2002):

405 Počet obyvatel (2003): 292 Počet obyvatel (2004): 295 Počet obyvatel (2005): 308 Počet obyvatel (2006): 312 Počet obyvatel (2007): 314, změna k roku 1991: nárůst 9.8%, změna k roku 2001: nárůst 5.7%, změna k roku 2006: nárůst 0.6% Počet obyvatel ( ): 321, změna k roku 2007: nárůst 2.2% Počet obyvatel ( ): 353, změna k roku 2009: nárůst 9.96% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 19.6% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.2% Děti do věku 14 let (2007): 15.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 5.3% Děti do věku 14 let ( ): 13.4% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.3% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 14.1% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 13.4%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 5.2% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 12.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 11.9% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 103 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 112 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 81 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 81 Nové byty postavené v letech : 3 Bytová výstavba v roce 2011: 2 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 1.44 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 9.73 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.97, což je 10.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 5 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 9 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 14 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.2 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 12,94 ha 8.91 ha, což je 691,1% 397.8% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 109 Intenzita individuální rekreace: 0.96 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano 405

406 Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 4.9% Míra registrované nezaměstnanosti k : 7.7% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 14.7% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 6.0% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 8.69 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 1.91 ha, což je 22.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 100 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 300 Kč/m2 Zahájí zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Hřbitov Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Kulturní dům Základní a mateřská škola Kadeřnictví Obchod Hřiště Zdravotní středisko Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Zahájí Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1(Zahájí u Hluboké nad Vltavou) Výměra obce: 451 ha Počet obyvatel ( ): 464 Hustota obyvatel ( ): 103 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 440 Hustota obyvatel ( ): 97 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: Zliv Charakteristika Obec Zahájí se nachází necelé 3 km severně od Zlivi a 15 km severozápadně od Českých Budějovic, v nadmořské výšce 407m. Katastrální území má rozlohu 451 ha. Obec Zahájí má výrobně podnikatelský a obytný charakter. Vyšší občanská vybavenost je situována v nedaleké Zlivi. V 406

407 blízkosti obce se nachází bývalá chemická úpravna uranových rud MAPE. Obcí vedou dvě značené cyklotrasy 1078 a Historie Kolem roku 1300 byl na terénní vyvýšenině poblíž Mydlovar postaven kostelík Panny Marie, který byl první stavbou budoucí vsi. Na přelomu 13. a 14.století vznikla kolem tohoto kostela osada, což dokládají první písemné zprávy z roku Tehdy se osada ještě nazývala Vavřinčice. Roku 1399 se poprvé hovoří o této osadě jako o Zahagie, později Zahájí. V době válek o rakouské dědictví došlo v roce 1741 k obsazení hradu Hluboká francouzským vojskem, proti kterému byl nasazen rakouský sbor knížete Jiřího Kristiána Lobkovice. 25. května 1742 se ves ocitla v centru bitvy mezi oddíly francouzských vojáků a sborem Rakušanů vedených knížetem Jiřím Kristiánem Lobkoviczem, což mělo za následek veliké zpustošení obce jemuž se nevyhnula ani fara a kostel. Tuto událost připomíná vysoký křížek, na místě dnešní křižovatky silnic ke Hluboké a ke Zlivi, stejně tak i boží muka na druhém konci obce. Ještě jedno tragické období zasáhlo vesnici Zahájí - v roce 1772 postihl osadu velmi krutě hladomor, který si vyžádal 102 zahajských obyvatel. Poté nastává pro Zahájí už jen období rozvoje - začíná se s průmyslovou těžbou lignitu, železné rudy a kvalitní cihlářské hlíny. Po zrušení poddanství bylo Zahájí v letech 1850 až 1920 součástí obce Mydlovary. Období po první světové válce přineslo dlouho očekávané odtržení Zahájí od Mydlovar. V roce 1991 došlo k odtržení Zahájí od Zlivi, pod jejíž správu obec do té doby patřila. Pamětihodnosti Areál kostela Zvěstování Panny Marie - kostel, fara čp.12, špýchar Boží muka Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ano Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Zahájí-Blana, nerost: jíl, surovina: jíly žáruvzdorné ostatní, organizace: LASSELSBERGER, a.s., Plzeň Výpis dobývacích prostorů: Název dobývacího prostoru: Blana, nerost: žáruvzdorné jíly, organizace: LASSELSBERGER, a.s., stav využití: těžený Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne 407

408 Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: Řídká Blana, Řídká Blana I, Řídká Blana II-2 Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Zahájí: fara; kostel; boží muka) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 451 ha Zemědělská půda celkem: 147 ha, což je 32.6% z celkové výměry obce Orná půda: 103 ha, což je 69.9% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 7 ha, což je 4.8% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 38 ha, což je 25.6% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 228 ha, což je 50.6% z celkové výměry obce Vodní plochy: 4 ha, což je 0.8% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 6 ha, což je 1.3% z celkové výměry obce Ostatní plochy 66 ha, což je 14.6% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 16.1% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability:

409 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ano Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 370 Počet obyvatel (SLDB 2001): 355, změna k roku 1991: pokles 4.1% Počet obyvatel (2002): 375 Počet obyvatel (2003): 368 Počet obyvatel (2004): 365 Počet obyvatel (2005): 376 Počet obyvatel (2006): 385 Počet obyvatel (2007): 396, změna k roku 1991: nárůst 7.0%, změna k roku 2001: nárůst 11.5%, změna k roku 2006: nárůst 2.9% Počet obyvatel ( ): 440, změna k roku 2007: nárůst 11.1% Počet obyvatel ( ): 464, změna k roku 2009: nárůst 5.5% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 17.6% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.3% Děti do věku 14 let (2007): 15.9%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 2.7% Děti do věku 14 let ( ): 18.2% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.2% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 12.1% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 11.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 8.4% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 12.3% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 13.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 134 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 131 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 130 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 108 Nové byty postavené v letech : 14 Bytová výstavba v roce 2011: 1 Odpad počtu bytů v letech : 3 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 5.63 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: 2.61 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.03, což je 1.1% nárůst ploch 409

410 Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 6 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 12 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 18 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.9 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 5,02 ha, což je 137,6% 174.3% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 42 Intenzita individuální rekreace: 0.29 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 7.9% Míra registrované nezaměstnanosti k : 5.3% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 11.1% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 3.4% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 1.14 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 130 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 380 Kč/m2 Závraty zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Místnost pro setkávání občanů Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Závraty Počet částí obce: 1 410

411 Počet katastrálních území: 1 (Závraty) Výměra obce: 208 ha Počet obyvatel ( ): 38 Hustota obyvatel ( ): 19 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 43 Hustota obyvatel ( ): 20 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Závraty se nachází asi 8 km jihozápadním směrem od Českých Budějovic v nadmořské výšce 435m. Obec leží u rybníka v kopcovitém předhůří chráněné krajinné oblasti Blanský les. Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku Pamětihodnosti Kaple Panny Marie Bolestné vystavěna 1937 až Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne 411

412 Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 208 ha Zemědělská půda celkem: 131 ha, což je 63.0% z celkové výměry obce Orná půda: 77 ha, což je 58.5% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 6 ha, což je 4.6% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 48 ha, což je 36.9% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 65 ha, což je 31.3% z celkové výměry obce Vodní plochy: 1 ha, což je 0.6% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 1 ha, což je 0.5% z celkové výměry obce Ostatní plochy 9 ha, což je 4.3% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 5.1% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano (pouze dešťová Zdroj: OÚ Závraty 10/2012) Plynofikace: ano ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 31 Počet obyvatel (SLDB 2001): 34, změna k roku 1991: nárůst 9.7% Počet obyvatel (2002): 34 Počet obyvatel (2003): 33 Počet obyvatel (2004): 33 Počet obyvatel (2005): 35 Počet obyvatel (2006): 33 Počet obyvatel (2007): 40, změna k roku 1991: nárůst 29.0%, změna k roku 2001: nárůst 17.6%, změna k roku 2006: nárůst 21.2% Počet obyvatel ( ): 43, změna k roku 2007: nárůst 7.5% 412

413 Počet obyvatel ( ): 38, změna k roku 2009: pokles 11.6% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 25.8% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 5.9% Děti do věku 14 let (2007): 10.0%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 70.0% Děti do věku 14 let ( ): 23.3% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 21.1% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 20.6% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 12.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 39.3% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 11.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): 0.5 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 18.4% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 14 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 16 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 16 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 15 Nové byty postavené v letech : 1 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 0 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 4.20 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 0.00 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.00, což je 0.0% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 1 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 1 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 2 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 0.3 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 4,96 ha 0.00 ha, což je 3750,0% 0.0% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 6 Intenzita individuální rekreace: 0.35 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 1 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 413

414 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 0.0% Míra registrované nezaměstnanosti k : 4.8% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 9.5% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 6.3% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.00 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.01 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 100 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 290 Kč/m2 Zliv zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Kino Hřiště Hřbitov Knihovna Pošta Lékař Obchod Kulturní dům Mateřská škola, základní škola Ubytování Dům s pečovatelskou službou Zdravotní středisko Banka Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Zliv Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 1421 ha Počet obyvatel ( ): 3635 Hustota obyvatel ( ): 256 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 3718 Hustota obyvatel ( ): 261 obyv/km2 Typ: Město Obec s pověřeným obecním úřadem: Zliv Charakteristika Město Zliv leží 10 km severozápadně od Českých Budějovic a 4 km západně od Hluboké nad Vltavou. Vlastní městská zástavba je situována mezi rybníky Bezdrev (druhý největší rybník České republiky), Zlivským rybníkem a Mydlovarským rybníkem. Městem prochází důležitá železniční trať č. 190, spojující České Budějovice s Plzní. Velikost katastrálního území obce zliv činí ha. 414

415 V oblasti se nachází významné archeologické naleziště - v několika polohách (zejm. trať Varta) se nalézají odkryté soubory sídlištních a výrobních objektů z římské doby (0-400 n. l.). Na mírném návrší v jádru obce v trati U Jerhotů byl roku 1974 náhodně objeven poklad stříbrných mincí. Obsahoval ks denárů velkého střížku jednoho typu z doby kolem r V 19. století byla založena keramická továrna a šamotka, která v současnosti patří firmě Schiedel. Z původní vesnické zástavby Zlivi se nedochovalo téměř nic, jedinou skutečně starobylou památkou ve městě je dvouobloukový kamenný most z počátku 18. století přes Soudný potok, zdobený sochou sv. Jana Nepomuckého z roku Přibližně na západ od Zlivi je situována terénní stanice Jihočeské univerzity Vomáčka. V severozápadní blízkosti města se nachází také mydlovarské MAPE - bývalá chemická úpravna uranové rudy. Historie V okolí se nachází několik archeologicky významných lokalit zaznamenávající nejstarší stopy osídlení. Nejstarší prokázané osídlení sahá do mladší doby bronzové (1 200 až 900 př.n.l.). Jde o lokalitu směrem k Zahájí, kde došlo k hromadnému nálezu bronzových předmětů (sekerka s tulejkou, oštěp, jehlice, čtyři zlomky srpů a čtyři zlomky bronzoviny). Nálezy se pravděpodobně vztahují k okruhu knovízské kultury a svědčí o vyspělosti tehdejších zemědělců a zpracovatelů kovů. Osídlení krajiny pokračovalo v pozdní době bronzové ve starším halštatském období (1 000 až 500 př.n.l.), což dokládá ojedinělý nález bronzového kruhu na břehu Bezdreva nedaleko Zlivi. Severozápadně od osady Zálužice jižně od Bezdreva se nalézalo malé keltské sídliště z mladšího laténského období. Je tak doložena i na území Zlivska existence Keltů, první známé etnické skupiny s vyspělým hospodářstvím a s prvními městy - opidy (nejblíže v Třísově), v nichž byla bohatá řemeslná výroba. Rozsáhlé nálezy pravěkého sídliště byly objeveny přímo ve Zlivi v jihovýchodní části města na návrší Dokládají možnost trvalejšího osídlení na tomto území od počátku doby římské, tj. od přelomu našeho letopočtu do 4. století n.l.. Před dvěma tisíci lety se zde rozkládala germánská osada ve výhodné poloze na jižním až jihovýchodním svahu mírně klesajícím od prvních domů Zlivi směrem k Bezdrevu. Asi v první polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu byla Zliv osídlena slovanským obyvatelstvem. V této době mělo zlivské sídliště přirozenou spojitost s hradem v Netolicích, neboť ten byl správním, hospodářským a vojenským střediskem pro širší okolí. Hlavní zemské stezky Zliv míjely, na pozdějších kartografických vyobrazeních je zakreslena cesta, která směřovala od Týna nad Vltavou na jih kolem dnešní Zlivi k pomeznímu hvozdu. Osídlení Zlivi v 11. století je doloženo tzv. zlivským pokladem. Nejstarší písemná zmínka o Zlivi pochází z roku Zliv byla poddanskou vesnicí a příslušela k hradu Hluboká. Zprávy o hlubockých vsích pocházejí z roku 1490, kdy Zliv a Mydlovary patřily pod rychtářství purkarecké. Hlubocké panství bylo dáváno panovníkem jako zástava za půjčky, proto často střídalo své držitele. Drželi je Rožmberkové, Lobkoviczové, Pernštejnští, ale i jiné rody. Počátek třicetileté války dolehl těžce na vesnice hlubockého panství. Druhá polovina 19. století je ve znamení rozvoje Zlivi. Hodně k tomu pomohla stavba železniční trati České Budějovice - Plzeň, i když ke zřízení zastávky ve Zlivi došlo až v roce 1883 u silnice ze Zlivi do Pištína. Postavení schwarzenberské továrny na šamotové zboží dalo podnět ke zřízení železniční stanice, která byla od roku 1892 trvale obsazena výpravčími a rozšířena o třetí kolej. Byla zřízena pošta, telegraf a v roce 1890 škola. Na město byla obec povýšena v roce Pamětihodnosti Kaple sv. Václava, novogotická Dvouobloukový kamenný most z 18.stol, osazený sochou sv. Jana Nepomuckého (1724) 415

416 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ano Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Zahájí-Blana, nerost: jíl, surovina: jíly žáruvzdorné ostatní, organizace: LASSELSBERGER, a.s., Plzeň Výpis dobývacích prostorů: Název dobývacího prostoru: Blana, nerost: žáruvzdorné jíly, organizace: LASSELSBERGER, a.s., stav využití: těžený Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne ano Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne ano Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ne ano Výpis evropsky významných lokalit: neuveden Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ne Výpis přírodních rezervací: Mokřiny u Vomáčků Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano 416

417 Výpis významných krajinných prvků registrovaných: PK3 - Hrázový porost rybníka Bezdrev Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne ano (Zliv: most,uliční průčelí) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1421 ha Zemědělská půda celkem: 427 ha, což je 30.0% z celkové výměry obce Orná půda: 254 ha, což je 59.6% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 26 ha, což je 6.1% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 2 ha, což je 0.5% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 145 ha, což je 33.9% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 190 ha, což je 13.4% z celkové výměry obce Vodní plochy: 659 ha, což je 46.4% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 29 ha 25 ha, což je 2.0% z celkové výměry obce Ostatní plochy 116 ha 121 ha, což je 8.2% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 10.2% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 3770 Počet obyvatel (SLDB 2001): 3699, změna k roku 1991: pokles 1.9% Počet obyvatel (2002): 3622 Počet obyvatel (2003): 3656 Počet obyvatel (2004): 3706 Počet obyvatel (2005): 3703 Počet obyvatel (2006): 3686 Počet obyvatel (2007): 3704, změna k roku 1991: pokles 1.8%, změna k roku 2001: nárůst 0.1%, změna k roku 2007: nárůst 0.5% Počet obyvatel ( ): 3718, změna k roku 2007: nárůst 0.3% Počet obyvatel ( ): 3635, změna k roku 2009: pokles 2.2% Věková struktura obyvatelstva: 417

418 Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 22.4% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 15.9% Děti do věku 14 let (2007): 13.7%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 14.0% Děti do věku 14 let ( ): 13.5% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 13.4% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 11.7% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 14.3%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 22.7% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 15.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.7% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 1276 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 1365 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 593 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 617 Nové byty postavené v letech : 77 Bytová výstavba v roce 2011: 1 Odpad počtu bytů v letech : 29 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 2.97 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: 8.39 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 2.36, což je 28.1% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 60 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 119 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 179 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 28.6 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 9.66 ha, což je 33.7% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 202 Intenzita individuální rekreace: 0.14 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno (Penziony: 2; Kemp: 1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 418

419 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.2% Míra registrované nezaměstnanosti k : 5.7% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 4.1% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 5.7% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.00 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 2.97 ha, což je 0.0% nárůst ploch (Pozn: plochy jsou již zastavěny) Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 160 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 480 Kč/m2 Zvíkov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Zvíkov Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Zvíkov u Lišova) Výměra obce: 964 ha Počet obyvatel ( ): 258 Hustota obyvatel ( ): 27 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 272 Hustota obyvatel ( ): 28 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: Lišov Charakteristika Obec Zvíkov leží 4 km jižně od Lišova a 11 km východně od Českých Budějovic. Školou náležela ves kdysi ke Štěpánovicím, roku 1900 se tu začala stavět vlastní školní budova, která dnes sloužila jako mateřská škola. Nejvýznamnější památkou v obci je pozdně gotická tvrz, původně dvoupatrová, dnes jednopatrová budova mírně obdélníkovitého půdorysu z neomítnutého kamenného zdiva. Historie První zmínka o Zvíkově pochází z roku Někdy na přelomu 15. a 16. století byla vybudována kamenná budova nynější tvrze, podle desky zasazené do zdi se uvádí r. 1406, ale deska sem byla zasazena zřejmě až druhotně. Stylově odpovídá stavba době jagellonské, kdy byl majitelem Zvíkova Jiřík Majnuš z Březnice. Roku 1539 koupil zvíkovský statek Petr z Rožmberka a připojil většinu vsi k třeboňskému panství, zatímco tvrz koupil Ondřej Ungnad k panství Hluboká. Zvíkov značně utrpěl za třicetileté války, kdy bylo vypáleno 13 z tehdejších 15 poddanských usedlostí. Až do 17. století jméno vsi kolísalo mezi tvarem Zvíkov a jeho zdrobnělinou Zvíkovec. Před rokem 1841 se zde nacházelo 34 domů v nichž žilo 250 obyvatel. Od poloviny 19. století do roku 1976 byl Zvíkov obcí s vlastní samosprávou, pak připadl k Lišovu, roku 1990 se opět osamostatnil. 419

420 Pamětihodnosti Gotická tvrz Kaplička z roku 1887 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Zvíkov Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Ortvínovické aleje Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano 420

421 Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Zvíkov: tvrz) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 964 ha Zemědělská půda celkem: 723 ha 722 ha, což je 74.9% z celkové výměry obce Orná půda: 530 ha 529 ha, což je 73.3% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 11 ha, což je 1.5% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 2 ha, což je 0.3% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 180 ha, což je 24.9% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 139 ha, což je 14.5% z celkové výměry obce Vodní plochy: 40 ha, což je 4.2% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 8 ha, což je 0.8% z celkové výměry obce Ostatní plochy 53 ha, což je 5.5% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 6.4% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 254 Počet obyvatel (SLDB 2001): 266, změna k roku 1991: nárůst 4.7% Počet obyvatel (2002): 268 Počet obyvatel (2003): 271 Počet obyvatel (2004): 263 Počet obyvatel (2005): 256 Počet obyvatel (2006): 265 Počet obyvatel (2007): 266, změna k roku 1991: nárůst 4.7%, změna k roku 2001: stagnace, změna k roku 2006: nárůst 0.4% Počet obyvatel ( ): 272, změna k roku 2007: nárůst 2.3% Počet obyvatel ( ): 258, změna k roku 2009: pokles 5.1% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 27.2% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 21.8% Děti do věku 14 let (2007): 19.9%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 8.7% Děti do věku 14 let ( ): 17.3% 421

422 Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.5% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 7.9% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 10.5%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 33.0% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 13.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 68 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 77 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 66 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 67 Nové byty postavené v letech : 4 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech : 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 2.15 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 1.53, což je 12.4% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 7 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 10 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.6 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 16,17 ha 5.60 ha, což je 350.0% odhadované potřeby ploch pro bydlení vzhledem k dlouhodobému poklesu obyvatelstva je ploch pro bydlení dle zjednodušené analýzy dostatek (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů a územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 12 Intenzita individuální rekreace: 0.15 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 4.1% 422

423 Míra registrované nezaměstnanosti k : 3.3% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 18.9% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 1.9% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 1.20 ha, což je 10.1% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 120 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 360 Kč/m2 Žabovřesky zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Sportovní areál Hřiště Knihovna Mateřská škola Restaurace Kulturní dům Obchod Zdravotní středisko Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žabovřesky Počet částí obce: 2 Počet katastrálních území: 2 (Dehtáře u Českých Budějovic, Žabovřesky u Českých Budějovic) Výměra obce: 1184 ha Počet obyvatel ( ): 428 Hustota obyvatel ( ): 37 obyv/km2 Počet obyvatel ( ): 421 Hustota obyvatel ( ): 35 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec Žabovřesky leží přibližně 11 km severozápadním směrem od Českých Budějovic v nadmořské výšce kolem 394m. Nachází se při západním okraji Českobudějovické pánve v předhůří Blanského lesa u rekreačního rybníka Dehtář. Obec se sestává ze 2 částí, Žabovřesky a Dehtáře. Název Žabovřesky pochází od vřískání žab v okolních mokřadech a rybnících. Na jižním úpatí Vosího vrchu bylo objeveno rozsáhlé polykulturní sídliště, datované keramickými nálezy do mladší doby bronzové, halštatské, laténské a raného středověku. V obci se dochovalo se několik zemědělských usedlostí s lidovou architekturou. Sídlo Dehtáře se též vyznačuje přítomností archeologického naleziště osídlení z dob eneolitu ( př.n.l.), kdy polohy osídlila první zemědělská kultura s lineární keramikou. Další nálezy jsou z doby bronzové a pozdní doby halštatské (rybník Dehtář). 423

424 Historie První písemná zmínka o obou částech obce se vyskytuje ve smlouvě z roku 1334, v níž král Jan Lucemburský dává Petrovi z Rožmberka vsi Žabovřesky, Dehtáře a Radošovice coby vyrovnání za hrad Janovice na Úhlavou. Pamětihodnosti Výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. století Zvonička na návsi Kaple sv. Floriana Boží muka sv. Jana Nepomuckého z 18.stol Rybník Dehtář vybudovaný Rožmberky v době největšího rozkvětu hlubockého rybářství na přelomu 15. a 16. stol. Kaple Nejsvětější Trojice Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Dehtářský potok Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne ano Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) 424