Ekonomické posouzení všech dlouhodobých přínosů a nákladů pro trh a jednotlivé zákazníky při zavedení inteligentních měřicích systémů v plynárenství

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekonomické posouzení všech dlouhodobých přínosů a nákladů pro trh a jednotlivé zákazníky při zavedení inteligentních měřicích systémů v plynárenství"

Transkript

1 Ekonomické posouzení všech dlouhodobých přínosů a nákladů pro trh a jednotlivé zákazníky při zavedení inteligentních měřicích systémů v plynárenství ČR

2 Obsah 1. Manaţerské shrnutí Současný stav plynárenství ČR a predikce budoucího vývoje Regulatorní a právní rámec Právní úprava Regulace Model trhu Plynárenská soustava ČR a způsob jejího provozování Plynárenská soustava ČR Vyrovnávání výkyvů ve spotřebě plynu Vliv zavedení AMM na plynárenskou soustavu ČR Ztráty v plynárenské soustavě Bilance dodávky a spotřeby Dodávka plynu v ČR Spotřeba plynu v ČR Shrnutí Uvaţované varianty a harmonogram zavedení AMM v plynárenství ČR Fáze projektu Přípravná fáze zavedení inteligentního měření Realizační fáze zavedení inteligentního měření Varianty Harmonogram Kvalitativní vyhodnocení zavedení AMM v plynárenství ČR Základní aspekty kvalitativního vyhodnocení Kvalitativní vyhodnocení očekávaných přínosů, nákladů a rizik Provozování systému měření Odečet měřicích zařízení Vyúčtování dodávek (fakturace) Asistenční sluţby pro zákazníky Provozní náklady a údrţba samotné měřicí techniky Odloţené investice do distribuční a přepravní soustavy Technické a netechnické ztráty Spotřeba a špičkové zatíţení

3 Přerušení dodávek plynu CO 2 a jiné znečišťující látky Investice a náklady zavedení AMM Nové investice Zmařené investice Provozní náklady Zkušenosti z pilotních projektů zavedení AMM v plynárenství ČR Zkušenosti plynárenské skupiny z pilotního projektu v ČR Zkušenosti plynárenské skupiny z evropských zemí Ekonomické vyhodnocení zavedení AMM v plynárenství ČR Metodika modelu Metodika diskontovaných peněţních toků (DCF) Princip stanovení rozdílu mezi Základní a Plošnou variantou Hodnocené období Zastoupení účastníků na trhu s plynem Vstupní parametry modelu Seznam agregovaných výdajových poloţek Seznam agregovaných poloţek příjmů Srovnání variant Základní a Plošná Hodnoty NPV Analýza citlivosti na skupině nejvýznamnějších parametrů Specifikace podmínek pro pozitivní NPV Vyhodnocení souladu s doporučením EU Doporučení pro zavedení inteligentního měření v plynárenství ČR Závěrečné doporučení Odůvodnění doporučení Podmínky pro zajištění ekonomické výhodnosti zavedení AMM v plynárenství ČR 40 Přílohy...41 Příloha 1 Soupis vstupů a parametrů ekonomického modelu...41 Příloha 2 Popis souladu vstupů/parametrů ekonomického modelu v kontextu doporučení EC z C (2012) Příloha 3 Zásobníky plynu v ČR a jejich role v plynárenské soustavě ČR

4 Seznam zkratek AMM CAPEX CF CNG ČR DC DCF DN DOM EC EK ERÚ ES EU GPRS ICT IS IT LAN LNG MO MPO MZ T4GAS NPV NTZ OM OPEX PDS PLC PPS SMS SO Pokročilý (inteligentní) systém měření (Automated Meter Management) Investiční výdaje (Capital Expenditure) Tok peněţních prostředků (Cash Flow) Stlačený zemní plyn (Compressed Natural Gas) Česká republika Datová centrála Diskontovaný tok peněţních prostředků (Discounted Cash Flow) Nominální průměr (Diametre nominel) Odběrné místo domácnost Evropská komise (European Commission) Evropská komise Energetický regulační úřad Evropské společenství Evropská unie Technologie přenosu dat v mobilní síti (General Packet Radio Service) Informační a komunikační technologie Informační systém Informační technologie Lokální komunikační síť (Local Area Network) Zkapalněný zemní plyn (Liquefied Natural Gas) Maloodběratel Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Měřicí zařízení Provozovatel přepravní plynárenské soustavy v České republice Čistá současná hodnota (Net Present Value) Netechnické ztráty Odběrné místo Provozní náklady (Operational Expenditure) Provozovatel distribuční soustavy Datová komunikace po elektrickém vedení (Power Line Carrier) Provozovatel přepravní soustavy Sluţba krátkých textových zpráv (Short message service) Střední odběratel 4

5 TDD VO WAN Typový diagram dodávky Velkoodběratel Wide Area Network rozlehlá komunikační síť 5

6 1. Manažerské shrnutí Obsahem tohoto dokumentu je Ekonomické posouzení všech dlouhodobých přínosů a nákladů pro trh a jednotlivé zákazníky při zavedení inteligentních měřicích systémů v plynárenství ČR (dále jen ekonomické posouzení) zpracované v souladu s poţadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES. Obsahuje posouzení toho, jaký způsob inteligentního měření je z hospodářského hlediska nejpřiměřenější a nákladově nejefektivnější a jaký harmonogram zavedení inteligentního měření je proveditelný. Ekonomické posouzení bylo zpracováno v souladu s doporučením EK ze dne Trh s plynem v ČR je plně liberalizován. Všichni zákazníci mají právo volby dodavatele plynu a také své právo přiměřeně vyuţívají i za současného způsobu měření spotřeby plynu. Cenu komodity (plynu) určuje trh. Činnosti monopolního charakteru, tj. přeprava a distribuce plynu a činnosti operátora trhu jsou regulovány. V ČR jiţ existuje subjekt zodpovědný za centrální správu a poskytování dat měření operátor trhu (OTE, a.s.). Podrobnější vyhodnocení stavu české plynárenské infrastruktury ukazuje na její dobrou kondici z pohledu moţností krytí veškerých potřeb trhu s plynem v ČR i poţadavků na řízení soustavy. Napojení plynárenské soustavy ČR na zdroje plynu je dostatečné a v současné době dochází k vyšší diverzifikaci potenciálních dodavatelů plynu do ČR i vzhledem k výstavbě severojiţního propojení pro přepravu LNG. Zároveň probíhá výstavba nových skladovacích kapacit plynu, které slouţí ke kompenzaci rozdílů mezi okamţitou poptávkou a nabídkou na trhu. Plynárenská soustava České republiky disponuje dostatečnou kapacitou k udrţení rovnováţné bilance soustavy, a to i bez potřeby vyuţití systémů inteligentního měření k řízení poptávky. K tomu napomáhá jak kapacita zásobníků plynu, tak i akumulační schopnost plynárenské soustavy. Řízení rovnováhy prostřednictvím odpojování nebo omezování části spotřeby má dnes svá technická, bezpečnostní a legislativní omezení. Zpracované ekonomické posouzení ukazuje, ţe v současné výchozí situaci ČR a za stávajících okrajových podmínek je zavedení AMM v ČR výrazně nevýhodné. Přináší provozovatelům distribučních soustav významná rizika a náklady, které se přenášejí na zákazníka. Zákazník však nemůţe získat dodatečné benefity, které by tyto náklady vyváţily. Hlavní důvody negativního výsledku ekonomického vyhodnocení jsou zejména: vysoké náklady na pořízení technologie AMM, ani výrazné sníţení nákupních cen technologie AMM neposkytuje dostatečné přiblíţení se ke kladnému NPV, nezbytné náklady související s instalací inteligentních měřicích zařízení na odběrných místech (včetně úpravy zařízení stávajících odběrných míst), vysoké náklady na ICT infrastrukturu (u PDS, operátora trhu, obchodníků), neprokázané očekávané přínosy především v úspoře plynu zavedením AMM na základě analyzovaných dostupných výsledků pilotních projektů v ČR a v dalších evropských zemích. Mezi klíčová rizika patří neexistence norem a standardů, rizika rušení přenosu dat a rizika zajištění bezpečnosti a ochrany dat. Z ekonomického posouzení vyplývá, ţe zavedení inteligentního měření v plynárenství ČR není v současné situaci doporučeno. Zavedení AMM v plynárenství ČR by vedlo k zvýšení nákladů odběratelů plynu a tím ke sníţení konkurenceschopnosti plynu na energetickém trhu v České republice. 6

7 Současný stav měření, přenosu a správy dat a poskytování informací (referenční varianta nazvaná Základní) zajišťuje jiţ dnes pokrytí cca 50 % z celkové roční spotřeby plynu průběhovým měřením s dálkovým přenosem dat. Vybraná varianta zavedení AMM (varianta Plošná) představuje zavedení inteligentních měřicích zařízení na 100 % odběrných míst (OM). Z celkového počtu OM plynu v ČR je aţ 1,17 mil. OM (cca 41 %) v segmentu domácností s nejniţší spotřebou, kde nelze ve spojitosti se zavedením AMM očekávat ţádnou změnu chování ve způsobu uţití plynu. Celková výše nákladů u Základní a Plošné varianty je počítána vţdy pro období 27 let (7 let přípravy, 10 let zavádění a 10 let provozu a doběhu). Čistá současná hodnota byla vypočtena ve výši - 17,26 mld. Kč (NPV diskontováno k ). Dispečerské řízení spotřeby dle stávající legislativy ČR není moţné ani v případě zavedení AMM, protoţe dálkově je moţné pouze zavřít ventil přívodu plynu (v případě, ţe je součástí AMM). Otevírání ventilu je moţné pouze za přítomnosti odpovídajícího technika. Omezování průtoku plynu není moţné z důvodu rizika vyhasnutí plamene spotřebiče (bezpečnostní riziko). Potenciál ovlivňování průběhu a výkyvů spotřeby plynu je, vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, nulový. Nebyl proveden dostatečný objem pilotních projektů, které by potvrdily opodstatněnost zavedení AMM v plynárenství a které by potvrdily teoretické výpočty přínosů a nákladů. Dosavadní pilotní projekty vykazují negativní ekonomické výsledky a nulovou úsporu plynu. Je doporučena další velmi pečlivá příprava, a to jak na úrovni státu, tak na úrovni jednotlivých účastníků trhu, neţ bude jasno v otázkách technických standardů řešení, neţ dojde k poklesu cen jednotlivých zařízení a neţ se potvrdí existence dostatečných přínosů řešení pro stát a pro konečného odběratele plynu. Navrhuje se proto ekonomické posouzení znovu zpracovat nejpozději do konce roku Do té doby bude v ČR zkoušena a ověřována technologie pro specifické podmínky ČR, budou zvoleny národní komunikační standardy, standardy měřicích zařízení a hlavních prvků systému a budou ošetřeny nebo vymezeny podmínky pro eliminaci definovaných rizik. 7

8 2. Současný stav plynárenství ČR a predikce budoucího vývoje 2.1. Regulatorní a právní rámec Cílem této kapitoly je analýza stávajícího stavu sektoru plynárenství České republiky v souvislosti s moţným zavedením systému AMM. V kapitole je popsán současný stav implementace právního rámce EU do legislativy ČR, stav a specifika plynárenské infrastruktury, předpokládaný vývoj plynárenského sektoru a také bilance dodávky a spotřeby plynu Právní úprava Základním právním předpisem, který upravuje pravidla podnikání v energetice ČR, je zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Na tento zákon dále navazuje propracovaný a vzájemně provázaný systém regulace energetického trhu v rámci podzákonných právních předpisů ve formě vyhlášek, pravidel provozování soustav (síťových kodexů), obchodních podmínek operátora trhu a technických norem. Do právního řádu ČR byla Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem a o zrušení Směrnice 2003/55/ES, ze dne 13. července 2009, implementována energetickým zákonem. Součástí této směrnice je poţadavek na členské státy zajistit zavedení inteligentních měřicích systémů, které podpoří aktivní účast spotřebitelů na trhu s dodávkami plynu. Na základě novely energetického zákona - podle 16 písm. k) Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), jako ústřední orgán státní správy pro energetiku, zpracovává analýzy zavedení inteligentních měřicích systémů v oblasti elektroenergetiky a plynárenství. Povinnost měřit odběr plynu je podle 71 energetického zákona uloţena provozovateli přepravní soustavy a provozovatelům distribučních soustav, přičemţ bliţší pravidla pro měření jsou stanovena vyhláškou č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ze dne 14. dubna Náklady spojené se zajištěním měření jsou zohledněny v cenách za přepravu a distribuci plynu. Mezi činnosti spojené se zajišťováním měření plynu patří instalace měřicího zařízení, jeho provozování a obsluha, kontrola a údrţba měřicích zařízení, pořizování odečtů, přenos a uchovávání údajů z měření. Plynoměry pro fakturační měření odběru plynu instalované v síti musí být schváleného typu a musí mít platné úřední ověření. Lhůta platnosti úředního ověření se liší podle typu měřidla (většina plynoměrů má lhůtu platnosti úředního ověření 10 let). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES, o měřicích přístrojích, ze dne 31. března 2004, byla implementována Nařízením vlády č. 464/2005 Sb., ze dne 19. října 2005, kterým se stanoví technické poţadavky na měřidla. Všechny plynoměry pořizované v souladu s touto směrnicí jsou povaţovány za ověřené a není nutné provádět dodatečné ověření plynoměru do uplynutí doby platnosti úředního ověření. Legislativní změny, které by byly vyvolány rozhodnutím o přípravě a zavedení inteligentních měřicích systémů (AMM), představují v ČR úpravu více neţ 20 právních předpisů. Dobu 8

9 potřebnou na legislativní změny lze odhadovat na cca 18 měsíců (další kroky viz kapitola 3.3) Regulace Výsledná cena dodávky plynu pro všechny kategorie konečných zákazníků je sloţena z regulované a neregulované sloţky ceny plynu. Sloţka regulovaná ERÚ zahrnuje regulované činnosti přirozeně monopolního charakteru, mezi něţ patří přeprava plynu z hraničního předávacího bodu, resp. zásobníku plynu, do domácího bodu ČR a cena za navazující činnost distribuce plynu do odběrného místa, dále cena za činnosti spojené se zajištěním stabilní plynárenské soustavy z technického i obchodního hlediska (především činnost operátora trhu v oblasti zúčtování odchylek). Neregulovaná sloţka zahrnuje komoditní cenu plynu, platbu za uskladnění a platbu za obchodní a ostatní sluţby. Neregulovaná sloţka ceny plynu je tvořena na trţních principech a v souladu s obchodními strategiemi jednotlivých dodavatelů plynu. Tímto způsobem je cena dodávky plynu tvořena pro všechny kategorie zákazníků s účinností od 1. ledna 2007, kdy byl český trh s plynem plně liberalizován. Pro výše uvedené regulované sloţky je pouţita metoda regulace revenue-cap s vyuţitím metodiky RPI-X. Při stanovení poplatků za přepravu a distribuci plynu se vychází z regulačního výkaznictví příslušného provozovatele soustavy. Povolené výnosy jsou kalkulovány ERÚ a jsou promítány do kumulativní ceny za rezervaci kapacity. Cena za pouţití plynárenské soustavy zohledňuje náklady na ztráty v přepravní soustavě a v distribučních soustavách; při jejich stanovení jsou uplatňovány normativy ztrát. V systému regulace jsou v principu přenášeny vynaloţené oprávněné nezbytně nutné náklady na zákazníka. Pokud bude rozhodnuto o zavedení AMM, lze očekávat, ţe regulované subjekty uplatní veškeré oprávněné náklady související se zavedením a provozem AMM do regulovaných sloţek ceny plynu Model trhu Podle energetického zákona jsou účastníky trhu s plynem v ČR - výrobci plynu, provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé distribučních soustav, provozovatelé zásobníků plynu, obchodníci s plynem, operátor trhu a zákazníci. Trh s plynem je plně otevřen od 1. ledna Všichni zákazníci mají právo na bezplatnou změnu dodavatele plynu. Zákazníci mají tímto moţnost ovlivnit část svých celkových nákladů za dodávku plynu. Změna dodavatele, kterou je nahrazen obchodník vertikálně integrovaného podnikatele, jehoţ součástí je i provozovatel distribuční soustavy, znamená novou registraci odběrného místa v systému operátora trhu. Tím je zajištěna evidence měřených dodávek a odběrů plynu jednotlivých dodavatelů a jejich přiřazení subjektům zúčtování (subjekty zodpovědné za odchylky mezi skutečnými a sjednanými hodnotami dodávek plynu). Počet změn dodavatele je přibliţně 13 % ročně 1, přičemţ většina je s neprůběhovým měřením. Operátor trhu je odpovědný zejména za sběr měřených a obchodních dat, vyhodnocování odchylek, zajišťování zúčtování a vypořádání odchylek, organizaci krátkodobého trhu 1 Údaj za rok

10 s plynem a některé další činnosti (např. poskytování fakturačních dat oprávněným účastníkům trhu) spojené s fungováním trhu. Odchylky mezi skutečnými a sjednanými hodnotami dodávek plynu jsou vyhodnocovány kaţdému subjektu zúčtování za kaţdý den. Provozovatel příslušné soustavy zasílá operátorovi trhu naměřené denní hodnoty. U zákazníků bez průběhového měření je pouţita metoda stanovení odběrového diagramu pomocí typových diagramů dodávky (TDD) podle charakteru jejich odběru. Pravidla pro fungování trhu s plynem jsou stanovena vyhláškou č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ze dne 15. října 2009 (dále jen Pravidla trhu s plynem). Obchodní jednotkou je plynárenský den, který začíná v 6:00 daného kalendářního dne a končí v 6:00 následujícího kalendářního dne. Obchod s plynem se uskutečňuje přes systém operátora trhu na těchto platformách: Dvoustranné obchodování Krátkodobé trhy organizované operátorem trhu o o Denní trh s plynem Vnitrodenní trh s plynem V ČR je uplatněn právní a vlastnický unbundling výroby, obchodu, přepravy a distribuce plynu ve smyslu směrnice 2009/73/ES. Za instalaci a provoz měřicích zařízení, za měření a předávání výsledků měření operátorovi trhu odpovídá PPS a PDS. Za správu předaných dat odpovídá operátor trhu. Toto uspořádání garantuje dlouhodobou stabilitu řešení při přípravě, zavádění a provozování AMM v rámci celého měřicího řetězce a poskytuje nediskriminační přístup všem stávajícím i novým subjektům. Správa celého měřicího a komunikačního řetězce jedním subjektem (PDS) zajišťuje vysokou úroveň zabezpečení dat a sniţuje riziko případného zneuţití či ztráty dat díky niţšímu počtu potřebných rozhraní. Za rovnováhu v plynárenské soustavě odpovídá provozovatel přepravní soustavy, kterým je v ČR společnost T4GAS, s.r.o Plynárenská soustava ČR a způsob jejího provozování Plynárenskou soustavu České republiky tvoří vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouţí k provozování těchto zařízení Plynárenská soustava ČR Plynárenská soustava v České republice ( 10

11 Obrázek 1) se skládá z těchto hlavních prvků: Tranzitní plynovody přepravní soustavy o Celková délka km, potrubí DN 800 DN 1 400, jmenovité tlaky 6,1 MPa a 7,35 MPa Vnitrostátní plynovody přepravní soustavy o Celková délka km, potrubí DN 80 aţ DN 700, jmenovité tlaky 4 MPa, 5,35 MPa a 6,1 MPa. Kompresní stanice na přepravní soustavě o Břeclav, Hostim, Veselí nad Luţnicí, Kralice nad Oslavou a Kouřim. Hraniční předávací stanice na přepravní soustavě o Hora Svaté Kateřiny, Brandov, Waidhaus (DE), Lanţhot (SK) a Cieszyn (PL). Předávací body mezi tranzitní a vnitrostátní přepravní soustavou o Hrušky, Uherčice, Olešná, Limuzy, Hospozín a Veselí nad Luţnicí Soustava distribučních plynovodů o Jmenovité tlaky 2,5 MPa 4 MPa o celkové délce cca 65 tis. km Podzemní zásobníky o o o RWE GasStorage Háje, Tvrdonice, Dolní Dunajovice, Štramberk, Lobodice, Třanovice MND GasStorage Uhřice SPP Bohemia Dolní Bojanovice (doposud propojen pouze se soustavou Slovenské republiky) Hraniční předávací místa v distribučních soustavách o Vejprty Bärenstein, Aš Selb, Alţbětín Einsenstein, Hevlín Laa an der Thaya, Úvalno Branice, Hrádek nad Nisou Zittau Z přepravní soustavy je dodáván plyn do distribučních soustav, a to v předávacích stanicích. Tyto stanice jsou jak na tranzitní soustavě, tak na vnitrostátní přepravní soustavě. Rozvoj plynárenské infrastruktury neustále probíhá a je podporován jak na celoevropské úrovni, tak na úrovni energetické politiky ČR. Dochází k diverzifikaci zdrojů plynu na celoevropské úrovni a moţnosti zásobování ČR plynem se zlepšují. Zároveň dochází k posílení plynárenské infrastruktury uvnitř ČR, realizaci reverzních toků, výstavbě nových skladovacích kapacit i k postupnému uvolňování tranzitních kapacit. Spojování obchodních oblastí a propojování národních trhů vede k zlepšení bilančních reţimů a mělo by poskytnout stimuly pro další rozvoj likvidity na trzích s plynem v blízké budoucnosti. Podrobnější vyhodnocení stavu české plynárenské infrastruktury ukazuje na její dobrou kondici z pohledu moţností krytí veškerých potřeb trhu s plynem v ČR i poţadavků na řízení soustavy. Napojení plynárenské soustavy ČR na zdroje plynu je dostatečné a v současné době dochází k vyšší diverzifikaci potenciálních dodavatelů plynu do ČR i vzhledem k výstavbě severojiţního propojení pro přepravu LNG. K zvýšení bezpečnosti v zajištění dodávek plynu do ČR přispívá i moţnost obrácení směru toku plynu v přepravní soustavě (reverzní tok). 11

12 Stav české plynárenské infrastruktury, i vzhledem k jejímu plánovanému rozvoji, je dostačující pro zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po plynu s dostatečnou rezervou. Na základě výsledků bilancí z analyzovaných podkladů lze konstatovat, ţe plynárenská soustava by měla být provozně průchodná i v případě, ţe by došlo k výraznějšímu navyšování spotřeby plynu. 12

13 Obrázek 1 Plynárenská soustava ČR Vyrovnávání výkyvů ve spotřebě plynu Při provozu plynárenské soustavy je nutno vyrovnávat průběh spotřeby ve vztahu ke zdrojům dodávek plynu. Vzhledem k relativně vyrovnanému dovozu plynu v průběhu roku a značnému propadu spotřeby v období letních měsíců potřebuje soustava nástroj, který je schopen vyrovnávat zejména sezónní změny, částečně pak i změny denní. Tuto funkci plní zásobníky plynu (podrobněji viz příloha č. 3). V zimních obdobích kryje disproporci mezi dovozem a spotřebou čerpání ze zásobníků a v letních měsících je přebytek plynu z dovozu do zásobníků ukládán. Plynová potrubí, na rozdíl od elektroenergetických sítí, mají schopnost akumulace plynu, díky které se vyrovnávají krátkodobé rozdíly v poptávce a dodávce plynu, coţ je významným prvkem pro spolehlivost plynárenské soustavy. Okamţité vyrovnání mezi dodávkou a odběrem je moţno zajistit vlastní akumulační schopností vysokotlakého nebo velmi vysokotlakého plynovodu Vliv zavedení AMM na plynárenskou soustavu ČR Vzhledem ke skutečnosti, ţe: Česká republika má k dispozici zásobníky plynu na cca 30 % roční spotřeby a tento objem zásobníků by se měl v příštích letech zvýšit na úroveň cca 50 % roční spotřeby plynu; tyto zásobníky jsou schopny vyrovnávat výkyvy ve spotřebě plynu, akumulační schopnost plynárenské soustavy pomáhá vyrovnávat okamţité změny ve spotřebě plynu, 13

14 plynárenská infrastruktura je schopna přepravit potřebné mnoţství plynu do místa odběru, dispečerské řízení spotřeby plynu jejím omezováním není moţné; je moţné pouze úplně uzavřít uzavírací ventil (musí být součástí instalace); opětovné otevření ventilu je moţné pouze za přítomnosti odpovídajícího technika, nelze zavedením AMM v plynárenství ČR očekávat další vyrovnávání výkyvů ve spotřebě plynu Ztráty v plynárenské soustavě Ztráty v plynárenské soustavě ČR byly v roce 2011 na úrovni 1,9 %. Lze je v zásadě rozdělit na technické a netechnické. Ztráty technické souvisejí s technickými prostředky plynovodní sítě, jako jsou plynovody, plynoměry, regulátory apod. Jde například o ztráty způsobené nepřesností měření (kaţdé měřidlo měří s určitou chybou) nebo ztráty způsobené únikem plynu (narušení zařízení, stáří zařízení) ať uţ na plynárenském zařízení, které je majetkem provozovatele distribuční soustavy, nebo na odběrném plynovém zařízení ve vlastnictví majitele objektu. Ztráty netechnické vznikají především neoprávněnými odběry Bilance dodávky a spotřeby Dodávka plynu v ČR Dodávka plynu zákazníkům v ČR je pokrývána dovozem, těţbou ze zásobníků a dodávkami z domácích zdrojů. Produkce z vlastních zdrojů ČR je prakticky zanedbatelná a zajišťuje cca 1 % domácí spotřeby. Necelých 99 % spotřeby plynu ČR je zajištěno dovozem ze zahraničí. Celkový dovoz plynu do ČR dosáhl v roce 2011 objemu mil. m 3. Plyn byl dováţen převáţně z Ruské federace (5 863 mil. m 3 ), Norského království (273 mil. m 3 ) a států Evropské unie (3 105 mil. m 3 ). V současné době je moţné pozorovat trend globálního převisu nabídky nad poptávkou po plynu. Mezi významné faktory, které ovlivňují stranu nabídky, patří rozvoj LNG Evropě i ve světě. Rozvoj těţby nekonvenčního plynu v Evropě je ve srovnání se zeměmi severní Ameriky minimální a nelze očekávat rychlou a významnou změnu Spotřeba plynu v ČR V roce 2011 bylo v ČR spotřebováno celkem mil. m 3 ( GWh) plynu. Jednotliví zákazníci v oblasti plynárenství jsou rozdělení do čtyř kategorií: Do kategorie velkoodběratel (VO) patří fyzická či právnická osoba, jejíţ odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavě a jejíţ roční odběr v odběrném místě přesahuje MWh (nad 400 tis. m 3 ). Do kategorie střední odběratel (SO) patří fyzická či právnická osoba, jejíţ odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavě a jejíţ roční odběr v odběrném místě dosahuje alespoň 630 MWh a nepřesahuje MWh (více jak 60 tis. m 3 a méně jak 400 tis. m 3 ). Do kategorie maloodběratel (MO) jsou zařazeni zákazníci, kteří jsou fyzickou nebo právnickou osobou, jíţ je dodáván plyn pro podnikatelské účely. Roční odběr nesmí převýšit 630 MWh (60 tis. m 3 ). 14

15 Do kategorie domácnost (DOM) patří fyzické osoby, kterým je dodáván plyn pro jejich osobní potřebu. Přehled počtu OM a roční spotřeby plynu v jednotlivých kategoriích zákazníků v roce 2011 uvádí Tabulka 1. Tabulka 1 Přehled spotřeby plynu a počtu OM v jednotlivých kategoriích zákazníků (2011) Kategorie VO SO MO DOM Spotřeba plynu, 2011 (GWh) Podíl na spotřebě, 2011* (%) Počet OM, 2011 (ks) Podíl na počtu OM, 2011 (%) ,8 % 9,7 % 14,3 % 30,2 % ,1 % 0,2 % 7,0 % 92,7 % * Bilanční rozdíl v roce 2011 je 1,9 % a odpovídá ztrátám. 15

16 Strukturu spotřeby plynu a počtu odběrných míst v kategoriích MO a DOM, u kterých lze uvaţovat o zavedení AMM uvádí Tabulka 2. Tabulka 2 Struktura spotřeby plynu a počtu OM v kategoriích MO a DOM (průměr let ) Kategorie MO DOM Roční spotřeba plynu v OM (MWh) Podíl na počtu OM (%) Podíl na spotřebě plynu (%) Podíl na počtu OM (%) Podíl na spotřebě plynu (%) do 1, ,1 44 2,1 1,89-9, ,2 15 8,4 9, , , , ,1 7 15, ,2 5 14, ,2 4 10, ,9 2 7, , ,8 1 2, ,8 0 1, ,7 1 1, ,1 0 2,1 Spotřeba plynu má v současnosti klesající trend, který je způsobený zejména postupným sniţováním energetické náročnosti a také nepříznivým ekonomickým vývojem. V střednědobém horizontu lze velmi pravděpodobně očekávat zvýšení poptávky po plynu v souvislosti s implementací směrnice 2012/75/EU o průmyslových emisích a vynuceným přechodem části výroby elektrické energie a tepla od hnědého uhlí k plynu. Spotřeba plynu v České republice stagnovala od roku 1997 do roku 2004 a poté docházelo k jejímu mírnému sniţování. V roce 2010 došlo k mírnému nárůstu spotřeby, zejména z důvodu chladného zimního období s podprůměrnými teplotami. Za příčiny stagnace poptávky v minulosti můţeme označit snahu zákazníků o finanční úspory z důvodu sniţování energetické náročnosti, jak v sektoru bydlení, tak v sektoru výroby a podnikatelské sféře. Vliv 16

17 na pokles spotřeby měla také vyšší průměrná roční teplota, zejména v letech 2007 aţ Vývoj spotřeby plynu v České republice v období 1990 aţ 2011 je zobrazen v následujícím grafu. Graf 1 Spotřeba plynu v ČR v období 1990 až 2011 Plynofikaci obcí a měst je moţné povaţovat za téměř dokončenou. Na celkovou spotřebu má významný vliv i počet odběrných míst. I kdyţ se v dlouhodobém horizontu očekává další mírný růst počtu odběrných míst, v celkové spotřebě lze očekávat převaţující klesající trend. Předpoklady úsporných opaření ve sféře domácností zahrnují zejména zateplování obytných budov, modernizaci kotelen, zefektivnění vyuţívání teplé uţitkové vody a navyšování technologické úrovně spotřebičů. K úsporám energie dochází i na základě opatření provedených na základě energetických auditů. Následkem těchto opatření vývoj spotřeby na jedno odběrné místo vykazuje mírně klesající trend. Spotřeba sektoru průmyslu (kromě výroby elektřiny a tepla) je spjata především s vývojem ekonomiky. V roce 2010 došlo k mírnému oţivení sektoru, ale vzhledem k aktuálnímu hospodářskému vývoji, kdy Evropská unie čelí dluhové i ekonomické krizi, je sloţité odhadovat další vývoj. V ţádném z analyzovaných podkladů pro toto ekonomické posouzení se nepředpokládá výrazný růst spotřeby průmyslu. Na druhou stranu lze očekávat růst spotřeby v sektoru teplárenství, který můţe být významně ovlivněn poţadavky směrnice 2010/75/EU, pokud by došlo k naplnění scénáře rozpadu soustav centrálního zásobování teplem, resp. přechodu zdrojů elektřiny a tepla na vyuţití plynu jako paliva. Potenciál pro růst spotřeby plynu existuje také v sektoru dopravy. Plyn se v dopravě vyuţívá ve formě CNG a LNG. CNG je v současnosti více podporovanou formou. Technologie pouţití plynu v dopravě je jiţ plně vyvinuta a vyzkoušena a ve světě tuto technologii vyuţívají 17

18 miliony vozidel. V České republice je podíl CNG na spotřebě plynu velmi nízký a za rok 2011 činil cca 12,1 mil. m 3 plynu. Předpokládaný vývoj spotřeby plynu v ČR na období 2012 aţ 2021 uvádí Tabulka 3. Tabulka 3 Předpokládaný vývoj spotřeby plynu v ČR v letech Rok Spotřeba plynu za rok (mil. m 3 ) Shrnutí Česká republika je výhradně závislá na importu plynu ze zahraničí. V současné době je převis nabídky nad poptávkou po plynu. Spotřeba plynu má v posledních letech klesající trend, který je způsobený zejména postupným sniţováním energetické náročnosti a také nepříznivým ekonomickým vývojem. Na druhou stranu lze očekávat růst spotřeby v sektoru teplárenství, který můţe být významně ovlivněn poţadavky směrnice 2010/75/EU, a v sektoru dopravy. Rozvoj plynárenské infrastruktury neustále probíhá a je podporován jak na Evropské úrovni, tak na úrovni energetické politiky ČR. Stav české plynárenské infrastruktury, i vzhledem k jejímu plánovanému rozvoji, je dostačující pro zajištění rovnováhy mezi nabídkou poptávkou po plynu s dostatečnou rezervou. Rozdíl mezi spotřebou a dovozem plynu je na území České republiky kompenzován především vyuţitím zásobníků plynu. V současnosti jejich kapacita v ČR dosahuje 30 % celkové roční spotřeby (cca 2,7 mld. m3). Je připravována výstavba dalších zásobníků plynu, které by měly zvednout jejich kapacitu nad úroveň 50 % roční spotřeby plynu v ČR. Provoz zásobníků plynu umoţňuje tvarovat dodávku plynu zákazníkům dle odběrových křivek plynu ve vysokém stupni nezávislosti na dovozu. Lze konstatovat, ţe plynárenská soustava České republiky jiţ dnes disponuje dostatečnou kapacitou k udrţení rovnováţné bilance soustavy, a to i bez potřeby vyuţití systémů inteligentního měření a řízení strany spotřeby. K tomu napomáhá i akumulační schopnost plynárenské soustavy. Ovlivňování spotřeby plynu prostřednictvím odpojování nebo omezování části spotřeby má svá technická, bezpečnostní a legislativní omezení. Přínos zavedení systému inteligentního měření v oblasti ovlivňování spotřeby plynu se jeví jako nevýznamný ve srovnání s moţnostmi uvedenými v kapitole

19 3. Uvažované varianty a harmonogram zavedení AMM v plynárenství ČR Cílem kapitoly je vymezit časový harmonogram včetně všech přípravných kroků a definovat smysluplné varianty zavedení AMM Fáze projektu Projekt zavedení systému inteligentního měření lze rozdělit na dvě navazující fáze: Přípravná fáze Realizační fáze Přípravná fáze zavedení inteligentního měření Přípravnou fázi zavedení inteligentního měření lze definovat jako časové období, které zahrnuje jak činnosti administrativní povahy, projektového řízení, plánování a volby strategických rozhodnutí způsobu zavedení, testování v laboratorních podmínkách, tak samotný výkon servisních a kontrolních činností včetně realizace nutných úprav odběrných míst před realizací zavedení nových technologií měření. Podle časového harmonogramu (viz kapitola 3.3) bude celková doba přípravné fáze zavedení AMM v podmínkách ČR trvat nejméně 7 let. K zahájení přípravné fáze zavádění systému inteligentního měření můţe dojít v případě, ţe: budou zvoleny národní (evropské) komunikační standardy, standardy měřicích zařízení a hlavních prvků systému, bude zcela vyzkoušena a ověřena technologie pro podmínky ČR, budou ošetřeny nebo vymezeny podmínky pro eliminaci definovaných rizik. Přípravná fáze zavádění AMM můţe být zahájena po: vyhodnocení pilotních projektů, rozhodnutí (na celostátní úrovni) o způsobu financování přípravy, zavedení a provozování AMM, rozhodnutí (na celostátní úrovni) o zahájení přípravné fáze zavádění AMM. Přípravnou fázi zavedení AMM lze rozdělit do jednotlivých kroků (etap): Úprava legislativy Zpracování studií proveditelnosti u jednotlivých subjektů dotčených zavedením AMM Realizace výběrových řízení formou veřejných zakázek Uzavření smluv s dodavateli Příprava a ověření testovacího provozu Příprava produkčního prostředí pro zavedení AMM včetně plánu kontrol a zkoušek v místech zavedení (OM aj.) Montáţ ověřovací série Vyhodnocení ICT a měřicí technologie, komunikace mezi jednotlivými prvky systému Rozhodnutí o zahájení realizační fáze 19

20 Činnosti, které musí být provedeny koordinovaně na celostátní úrovni Veškeré výše uvedené činnosti předcházející zahájení přípravné fáze Úprava legislativy Rozhodnutí o zahájení realizační fáze Za ostatní činnosti v přípravné fázi budou zodpovědné jednotlivé dotčené subjekty Realizační fáze zavedení inteligentního měření Zavedení systému AMM zahrnuje výměnu měřicích přístrojů včetně příslušenství a implementaci IT systémů, které tvoří infrastrukturu systému AMM. V některých případech bude zřejmě nutné určité stavební úpravy, z důvodu výměny příslušného zařízení. Jednotlivé fáze realizace zavedení AMM budou pravděpodobně probíhat v následujících krocích: Zpracování projektové dokumentace Zpracování testovací dokumentace Návrh infrastruktury systému AMM a její zavedení Zavedení systému inteligentního měření Komerční provoz Samotná doba zavedení inteligentního měření bude závislá na zajištění vlastní a dodavatelské kapacity (dodávka hardware, software, projektů a montáţních prací) včetně moţnosti přístupu k zařízení provozovatelů soustav a moţnosti odstávek Varianty Podle doporučení Evropské Komise ze dne 9. března 2012 o přípravách na zavedení inteligentních měřicích systémů by měly být pro ekonomické posouzení zváţeny nejméně dva prognostické scénáře (dále jen varianty). První varianta počítá se zachováním současného stavu. Druhá varianta respektuje poţadavek stanovený ve směrnici 2009/73/ES na zavedení AMM. Při vymezování variant zavedení AMM platí: Zavedením AMM se míní instalace nové technologie zaloţené na zcela jiných principech neţ je ta stávající, spočívající na vybudování komunikačních cest, obousměrné komunikaci, napojení na datovou centrálu, zpracování a vyuţití dat. Rozvoj stávajícího stavu je zaloţen na zachování hlavních principů organizace měření a doplnění vybranými zařízeními pro zajištění poţadovaných funkcionalit na poţadovaných místech. Před zpracováním tohoto ekonomického posouzení byly v letech podrobně analyzovány následující varianty technického řešení zavedení a pokrytí odběrných míst technologií AMM: Základní (zachování stávajícího stavu) Upgrade (digitální měřidlo se zobrazením spotřeby na displeji po zmáčknutí tlačítka + komunikace pro mobilní odečty + uzavírací ventil + webové stránky) Plošná (plošné zavedení AMM na 100% odběrných míst) 20

21 Podvarianty Plošné varianty: o Výběr 63 % (zavedení AMM na 63 % odběrných míst, zahrnuje 99,9 % spotřeby plynu MO a 97,9 % spotřeby plynu DOM) o Výběr 45 % (zavedení AMM na 45 % odběrných míst, zahrnuje cca 90 % spotřeby plynu u MO i DOM) Výše uvedené varianty byly dále analyzovány také při outsourcingu komunikace - celý komunikační řetězec je zajišťován prostřednictvím sítě telekomunikačního operátora. Pro účely ekonomického posouzení a moţnost porovnání byly vybrány: Varianta Základní Varianta Plošná (provedení bez outsourcingu komunikace) Varianta Základní Varianta Základní spočívá v zachování a udrţování stávajícího stavu v oblasti měření plynu bez jakékoliv změny technické, procesní, právní a regulační. Základní varianta také slouţí především jako referenční báze pro porovnání nákladů variant na zavedení inteligentního měření. Tato varianta není v současné době v rozporu se směrnicí 2009/73/ES, která nedefinuje závazné termíny ani způsoby zavedení AMM. Zde je nutno poznamenat, ţe v této variantě je cca 50 % z celkové roční spotřeby plynu (rok 2011) pokryto vzdálenými odečty (měření typu A a B). Vyhláška o měření plynu definuje tyto typy měření: Průběhové měření s přepočtem hodnot na teplotu 15 C a tlak 101,325 kpa pro suchý plyn (plyn neobsahující vodní páru, relativní vlhkost rovna nule), které provádí průběţný záznam hodnoty mnoţství plynu za měřicí interval o o o s denním přenosem údajů - měření typu A (měřicí interval je 1 hodina), s jiným neţ denním přenosem údajů - měření typu B (měřicí interval je 1 hodina), průběhové měření bez přepočtu hodnot, které provádí průběţný záznam hodnoty mnoţství plynu za měřicí interval - měření typu S (měřicí interval je 1 hodina). Naměřené údaje u průběhového měření jsou přenášeny a vyhodnocovány vţdy pro obchodní jednotku 1 plynárenský den. Neprůběhové měření bez přepočtu hodnot, a to o o s měsíčním vyčítáním údajů - měření typu CM (základní interval pro zpracování naměřených údajů měřicího zařízení 1 měsíc), s jiným neţ měsíčním vyčítáním údajů - měření typu C (zpracování údajů z měření plynu je standardně prováděno jedenkrát za 12 měsíců, nejdéle však jedenkrát za 18 měsíců). Tato varianta připadá v úvahu v případě, ţe nebude na základě ekonomického posouzení proveditelná jiná varianta zavedení AMM pro segment plynu. Hlavní výhoda Základní varianty spočívá v tom, ţe jako jediná neznamená navýšení nákladů/ceny plynu z pohledu PDS, operátora trhu a zákazníka. Tato varianta není v současné době v rozporu se směrnicí 2009/73/ES, která nedefinuje závazné termíny ani způsoby zavedení AMM. 21

22 Varianta Základní poskytuje moţnosti ovlivňování spotřeby plynu prostřednictvím: zásobníků plynu, které dokáţí pojmout aţ 30 % roční spotřeby plynu v ČR (především sezónní změny ve spotřebě plynu), akumulační schopnosti plynárenské soustavy (okamţité změny ve spotřebě plynu), dispečerského řízení. Varianta Plošná Varianta Plošná představuje instalaci inteligentních měřidel na 100 % OM (celkově se dle dnešního stavu jedná o přibliţně 2,87 mil. OM). V praktické podobě se jedná o variantu teoretickou z hlediska 100 % pokrytí OM, neboť se předpokládá, ţe vţdy budou existovat místa, kde z technických důvodů nebude moţné zajistit dálkovou komunikaci a řešení bude muset být náhradním způsobem. Charakteristika této varianty spočívá v tom, ţe při osazování odběrného místa (OM) se nečiní rozdíly v povaze a velikosti odběru, inteligentní měřidla se osazují na všechna OM, kde je to technicky moţné. V této variantě se předpokládá, ţe dojde ke změnám v oblasti technické, procesní, právní i regulační. Varianta Plošná představuje nahrazení 100 % měřidel novými typy inteligentních měřidel na bázi AMM se zakázanými povely směrem k zákazníkovi, tj. s pouze omezenou obousměrnou komunikací. Varianta Plošná byla vybrána pro ekonomické vyhodnocení, a to zejména z důvodu: zajištění 100% pokrytí oblastí odečtu OM, coţ vede k niţším měrným nákladům na zajištění komunikace s OM, zajištění jednotného řešení technologie, od provádění odečtů aţ po integraci dat v systému, zajištění nejniţších měrných nákladů na jedno OM. Základním stavebním prvkem varianty Plošná jsou inteligentní měřicí zařízení, která v sobě sdruţují mimo měření i funkcionality systému pro přenos dat. Popis nejvýznamnějších prvků systému integrovaných v plynoměru je uveden v následujících bodech: Měřicí prvek je určen pro měření spotřeby plynu (digitální). Přenos dat z inteligentních měřicích zařízení je předpokládán prostřednictvím technologie GPRS, případně jiné technologie. Uzavírací ventil je funkcionalita inteligentních měřicích zařízení, která slouţí k případnému odpojení OM od dodávky plynu. Dalším prvkem je koncentrátor. Koncentrátor sbírá průběţně data z inteligentních měřicích zařízení, zaznamenává jejich časy a periodicky je předává do datové centrály. Podle typu a moţností koncového prvku je koncentrátor schopen předávat příkazy k uzavření ventilu nebo zobrazení zprávy na displeji OM. Koncentrátor je schopen poskytovat na vyţádání nebo automaticky informace o stavu zpracování jednotlivých úloh a umoţní řízení úloh nadřazeným systémem. Centrálním místem systému inteligentního měření je jedna nebo více datových centrál. Datová centrála je vysokovýkonné shromaţdiště velkého objemu dat sebraných v reálném čase. Slouţí pro ukládání naměřených hodnot a jako datový zdroj pro ostatní připojené 22

23 moduly. Uchovává kompletní historické záznamy měření obsluhované sítě. Prostřednictvím datové centrály se řídí a zpracovávají odečty OM a provádí se validace a agregace dat. Centrála dále monitoruje, udrţuje a řídí síť inteligentních měřicích zařízení a koncentrátorů a předává data dalším IT systémům dotčených subjektů. Délka zúčtovacího období činní pro zákazníky v kategoriích MO a DOM zpravidla 12 kalendářních měsíců. Odečet pro vyúčtování dodávek je prováděn jednou ročně a je shodný s variantou Základní. Hlavní nevýhodou této varianty je významné navýšení nákladů pro všechny dotčené subjekty (zejména PDS) a tedy citelné navýšení ceny plynu pro zákazníky. Varianta Plošná neposkytuje další moţnosti ovlivňování spotřeby plynu nad rámec varianty Základní Harmonogram Pro variantu Plošná byla s respektováním specifik ČR (zejména legislativa), predikována délka přípravné fáze zavedení AMM 7 let a délka realizační fáze 10 let. Harmonogram přípravy a zavedení systému AMM je uveden na následujícím obrázku. Obrázek 2 Časový harmonogram přípravy a zavedení systému AMM, příprava 7 let, realizace 10 let Činnosti zvýrazněné v harmonogramu červenou barvou musí být koordinovány a provedeny na celostátní úrovni. 23

24 4. Kvalitativní vyhodnocení zavedení AMM v plynárenství ČR 4.1. Základní aspekty kvalitativního vyhodnocení Koncepce a technický stav plynárenské soustavy ČR a způsob jejího provozování je na relativně vysoké úrovni. Indikátorem kvality plynárenské soustavy a jiţ pouţívaných nástrojů jejího řízení jsou i příznivé hodnoty technických ztrát jak v absolutních hodnotách, tak ve srovnání s jinými zeměmi EU, resp. provozovateli soustav v těchto zemích. V současné době (varianta Základní) je v ČR cca 50 % z celkové roční spotřeby plynu (rok 2011) pokryto vzdálenými odečty (měření typu A a B). Jedná se o zákazníky typu VO, SO a část zákazníků typu MO. Měření u velkých odběratelů plynu jiţ dnes umoţňuje nejen dálkový odečet spotřeby, ale také nabídku sledování průběhu spotřeby samotným odběratelem a tím jeho motivaci k úsporám a optimalizaci spotřeby a nákladů na energii. Kromě toho u těchto měřicích zařízení je téměř vyloučena moţnost nelegálního odběru a tedy vzniku netechnických ztrát. Zavedení AMM v plynárenství ČR ve variantě Plošné bude představovat nahrazení 100 % měřidel novými typy inteligentních měřidel na bázi AMM se zakázanými povely směrem k zákazníkovi, tj. s pouze omezenou obousměrnou komunikací. Zavedením inteligentního měření v plynárenství lze očekávat zlepšení identifikace problémů s měřením a zvýšení kvality odečtů. Počet reklamací můţe mít bezprostředně po instalaci výraznější nárůst, nicméně v horizontu několika let lze očekávat jeho stabilizaci na úrovni niţší neţ je současná, a to především v případě oprávněných reklamací. Obecně lze konstatovat, ţe by mělo dojít k zlepšení kvality a dostupnosti informací pro zákazníka i obchodníka. U obchodníka se tato skutečnost můţe promítnout do zpřesnění měsíčních alokací (sníţení odchylek mezi predikcí a skutečnou spotřebou plynu). V neposlední řadě můţe dojít k eliminaci dnes pouţívaných TDD pro výpočet spotřeby (pouze v případě přenášení dat operátorovi trhu na denní bázi a 100% pokrytí). V následujícím textu jsou popsány benefity související se zavedením AMM, které jsou relevantní pro ČR, přičemţ se vycházelo z dokumentů EK k zavedení AMM: Provozování systému měření Odečet měřicích zařízení Vyúčtování dodávek (fakturace) Asistenční sluţby pro zákazníky Provozní náklady a údrţba samotné měřicí techniky Odloţené investice do distribuční soustavy, příp. přenosové soustavy a výroby Technické a netechnické ztráty Spotřeba a špičkové zatíţení Přerušení dodávek plynu CO 2 a jiné znečišťující látky 4.2. Kvalitativní vyhodnocení očekávaných přínosů, nákladů a rizik Vyhodnocení je provedeno s vědomím, ţe zavedení AMM je investičně, provozně a ekonomicky náročný projekt, jehoţ výhodnost pro společnost i konečného uţivatele se 24

25 potvrdí pouze v případě, ţe reálně dosaţitelné celkové přínosy převýší vynaloţené náklady. Vyhodnocení je dále provedeno podrobněji podle kategorií předpokládaných přínosů v dokumentaci Evropské komise k zavedení AMM Provozování systému měření Provozováním systému měření se rozumí procesy a činnosti spojené s instalací měřicích zařízení, výměnou pro metrologické ověření nebo pro poruchu, výměnou při změně kategorie odběru, ukončení a obnovení dodávky, apod. Očekává se, ţe zavedením AMM dojde ke sníţení některých nákladových poloţek provozovatele sítě, zejména nákladů na zaměstnance a nákladů na dopravu. Sníţení nákladů vyplývá z předpokladu, ţe systém inteligentního měření umoţní značnou část těchto provozních zásahů vykonat dálkově bez fyzické návštěvy OM. Na straně druhé je třeba počítat s tím, ţe systém AMM je technicky sloţitější a vnáší do sítě a jejích komponent nová technická zařízení, která budou vyţadovat péči, údrţbu a řešení poruch nebo řešení vadných nebo neuskutečněných přenosů dat. I samotné dálkové provedení provozních operací vyţaduje kvalifikovanou obsluhu ICT aplikací v centru řízení AMM a její náklady musí být brány v úvahu. Riziko nedosaţení očekávaného, resp. maximálního přínosu v této oblasti je dáno dosud málo vyspělou a v provozních podmínkách neověřenou technologií (měřidla, komunikační moduly, koncentrátory, komunikační cesty, atd.), která můţe generovat vyšší objemy poruch. Likvidace těchto poruchových stavů vyvolá dodatečné náklady na kvalifikovanější personál a samozřejmě náklady dopravní. Riziko je dále dáno neexistencí jednotných standardů pro oblast inteligentního měření v plynárenství. Tento benefit je zahrnut v porovnání nákladů (OPEX i CAPEX) Základní a Plošné varianty Odečet měřicích zařízení Očekává se, ţe zavedením AMM mohou provozovatelé sítí dosáhnout sníţení měrných nákladů na provedení jednoho odečtu, neboť systém AMM umoţní dálkový odečet měřicích zařízení. Za předpokladu bezchybného a kvalitního přenosu dat do odečtové centrály mohou být uspořeny náklady na zaměstnance a dopravní náklady. Další úspory mohou vzniknout při nepravidelných odečtech z důvodu změny dodavatele nebo odběratele v OM. Celková míra úspor je pak dána především četností pravidelného odečtu. V ČR je četnost odečtů stanovena legislativou na 18 měsíců, přičemţ se standardně odečítá kaţdých 12 měsíců, coţ je dobrý kompromis jak z hlediska provozovatele sítě, tak z hlediska zákazníka. Dále je míra úspor závislá na technologické úrovni měřicích zařízení a z ní vyplývající produktivity práce při odečtu. V případě digitálních měřicích zařízení s odečtem do mobilních terminálů je produktivita práce a kontrola kvality práce odečítače výrazně vyšší neţ při ručním záznamu stavu číselníků do protokolu. Na straně nákladů je třeba počítat s tím, ţe řízení a provedení dálkových odečtů vyţaduje určitý počet zaměstnanců s vyšší kvalifikací neţ je vyţadována u profese odečítač, dále s náklady na provoz ICT aplikací, zejména odečtové centrály a náklady na komunikaci mezi OM a centrálou řízení AMM. Riziko nedosaţení přínosů je obdobné jako v kapitole Tento benefit je zahrnut v porovnání nákladů (OPEX i CAPEX) Základní a Plošné varianty. 25

26 Vyúčtování dodávek (fakturace) Zavedením AMM se nezmění procesy, činnosti a náklady spojené s vyúčtováním dodávek, při nezměněné frekvenci fakturace. Po dokončení zavedení a úplném osvojení celého systému AMM lze očekávat redukci chybných faktur a jejich oprav na základě reklamací zákazníků. Vzhledem k tomu, ţe v současnosti jiţ opravy faktur na základě reklamací zákazníků dosahují velmi nízkých hodnot, očekávání přínosů se jeví zcela zanedbatelné. Tento benefit není zahrnut v porovnání nákladů (OPEX i CAPEX) Základní a Plošné varianty Asistenční služby pro zákazníky Očekávání přínosů je moţné korektně uvaţovat aţ po úplném zavedení systému inteligentního měření a jeho provozním osvojení. Zdrojem přínosů můţe být omezení kontaktů zákazníků za účelem dotazů na informace o OM, za účelem reklamací a nejasností ve vyúčtování dodávek a dalších kontaktů, které mohou být eliminovány tím, ţe odpovídající informace bude mít zákazník k dispozici přímo v místě odběru nebo zprostředkovaně přes internetové aplikace. V průběhu zavedení AMM lze oprávněně předpokládat, ţe četnost a rozsah kontaktů zákazníků s call centry provozovatelů sítí nebo obchodníků výrazně vzroste, coţ vyvolá dodatečné náklady na zaměstnance a technické vybavení. Po plném zavedení a adaptaci zákazníků na nový systém lze očekávat nepatrné sníţení počtu poţadavků souvisejících s obsluhou zákazníků. V celém hodnoceném období předpokládáme nulovou změnu těchto nákladů oproti stávající variantě. Riziko nedosaţení tohoto očekávání spočívá v samotném chování a mentalitě zákazníků, zejména domácností. Dle provedených průzkumů je zájem o pokrokové komunikační cesty s dodavateli energií nízký a další směr vývoje není dobře predikovatelný. Tento benefit není zahrnut v porovnání nákladů (OPEX i CAPEX) Základní a Plošné varianty Provozní náklady a údržba samotné měřicí techniky Pro účely stanovení míry dosaţitelných přínosů je důleţité uvaţovat výchozí stav technické úrovně nyní instalovaných měřicích zařízení. Zákazníci v kategoriích MO a DOM jsou vybaveni mechanickými, převáţně membránovými, plynoměry, které se vyznačují vysokou spolehlivostí. S přihlédnutím k této výchozí situaci se očekává, ţe provoz měřidel typu AMM a jejich periferií (baterie, komunikační moduly, atd.) vyvolá vyšší četnost poruch a vyšší náklady na opravy a údrţbu. Toto pak je rizikem nedosaţení alespoň nákladové neutrality provozu a údrţby měřicích zařízení ve vztahu k současnému stavu. Náklady na provoz a údrţbu samotné měřicí techniky jsou zahrnuty v porovnání nákladů (OPEX i CAPEX) Základní a Plošné varianty Odložené investice do distribuční a přepravní soustavy V podmínkách ČR není potřeba vyrovnávat průběh spotřeby plynu prostřednictvím AMM (viz kapitola 2.3). Proto zavedením AMM nedojde k zrovnoměrnění spotřeby plynu. Redukci či odloţení investic do plynárenské soustavy zrovnoměrněním odběrů plynu a moţnosti její lokální i širší optimalizace není v plynárenství ČR moţné očekávat. Tento benefit není zahrnut v porovnání nákladů (OPEX i CAPEX) Základní a Plošné varianty. 26

27 Technické a netechnické ztráty V plynárenství ČR se neočekává sníţení spotřeby plynu v souvislosti se zavedením inteligentního měření. V této souvislosti nelze očekávat sníţení technických ztrát. Očekávání přínosů ve sníţení netechnických ztrát je zcela opodstatněné, avšak jen v části neoprávněných odběrů způsobených zásahy do měřicích zařízení a nikoli neoprávněnými odběry uskutečněnými přímo v soustavě nebo neměřených částech domovních rozvodů. V této oblasti poskytuje zavedení AMM pomocné nástroje pro lokalizaci významnějších neoprávněných odběrů. Naproti tomu je korektní uvaţovat, ţe zpracování, validace alarmů a zpracování a analýza bilancí vyţaduje určité náklady na provoz a obsluhu ICT aplikací (provozní náklady, personál). Benefit sníţení netechnických ztrát je zahrnut v porovnání nákladů (OPEX i CAPEX) Základní a Plošné varianty Spotřeba a špičkové zatížení V podmínkách ČR se očekává, ţe zavedením AMM nebude dosaţeno redukce absolutní spotřeby plynu ovlivňováním chování zákazníků na základě informací ze systému AMM aţ do domu, např. prostřednictvím Home Display. Toto potvrzují výsledky dostupných pilotních projektů realizovaných v ČR. Nicméně je nutno konstatovat, ţe v současné době není k dispozici adekvátní objem pilotních projektů pro komplexní vyhodnocení. Některé pilotní projekty ještě probíhají a jejich výsledky budou známy aţ v průběhu roku Při stanovení míry očekávání přínosu ve spotřebě a sníţení špičkového zatíţení je třeba v podmínkách ČR počítat s nulovým přínosem. Nadále by mělo probíhat ověřování tohoto parametru v pilotních projektech na území ČR. Při ekonomickém hodnocení byla zpracována citlivostní analýza tohoto parametru. Jedním z očekávání EK je, ţe zavedení AMM umoţní optimalizaci odběrů (vyrovnávání odběrového diagramu) v plynárenské soustavě a tím dosaţení úspor při přepravě plynu, při vtláčení/čerpání plynu do/ze zásobníků pro krytí zátěţových špiček, dále dosaţení úspor v dimenzování kapacit soustavy a v neposlední řadě i úspor na technických ztrátách (viz předchozí hodnocení). Vzhledem k tomu, ţe v ČR není potřeba optimalizace spotřeby ve špičkách (s výjimkou stavů nouze), protoţe plynárenská soustava má vlastní významnou akumulační schopnost a kapacita zásobníků plynu pro potřeby ČR je dostatečná, nelze očekávat v této oblasti ţádné úspory. Předpokládá se, ţe zavedení AMM umoţní dálkové přerušení dodávky plynu v případě předcházení či vzniku stavů nouze. Tato moţnost můţe účinně zabránit lokálním i rozsáhlejším přerušením dodávky plynu a její význam je velmi pozitivní Přerušení dodávek plynu Očekávání, ţe zavedením AMM se vytvoří podmínky a fakticky dojde k významnějšímu zlepšení sledovaného parametru průměrné doby přerušení, není v podmínkách ČR relevantní. Tento benefit není vyčíslen a není zahrnut do porovnání variant Základní a Plošná. 27

28 CO 2 a jiné znečišťující látky Zavedením AMM se v ČR neočekává sníţení spotřeby plynu, proto nelze očekávat s tím spojené sníţení produkce CO 2 a dalších látek znečišťujících ovzduší. Tento benefit není vyčíslen a není zahrnut do porovnání variant Základní a Plošná Investice a náklady zavedení AMM Za účelem zřízení systému AMM a získání očekávaných přínosů musí provozovatelé soustav a další účastníci trhu s plynem, např. operátor trhu, realizovat dále specifikované investice a v průběhu provozování nést odpovídající provozní náklady. Kromě toho musí být vzaty v úvahu zmařené investice a náklady spojené s likvidací stávajících plynoměrů Nové investice Je třeba vzít v úvahu, ţe ačkoli vlastní měřicí zařízení tvoři významnou část investičních výdajů systému AMM, většina výdajů směřuje do podpůrné infrastruktury v oblasti ICT, úprav distribuční sítě za odběrnými místy a modernizace odběrných míst pro instalaci inteligentních měřičů. Hlavními poloţkami těchto investic jsou: Příprava a zavedení AMM (investičního charakteru) Pořízení a instalace inteligentních měřicích zařízení a jejich periferií (samostatných modulů). Ocenění těchto investic bude redukováno o neuskutečněné investice do klasických měřicích zařízení, která jiţ nebudou v průběhu a dokončení zavedení pořizována Pořízení nových aplikací a systémů ICT podpory pro AMM (odečtové centrály, předzpracování dat, archivace dat, interface na fakturační systémy a systémy provozovatelů plynárenských soustav, obchodníků a operátora trhu) Pořízení komunikačních systémů pro přenos dat a povelů, pokud budou součástí sítě Investice do úpravy nebo úplné modernizace odběrných míst u zákazníků z důvodu, ţe technicky nevyhovují potřebám instalace měřicích zařízení a dalších komponent pro zavedení AMM Investice do úprav regulačních stanic pro potřeby instalace měřicích zařízení, koncentrátorů či dálkově ovládaných prvků Zmařené investice Protoţe zmařené investice nejsou hotovostním výdajem, nejsou zahrnuty do ekonomického hodnocení. Do ekonomického hodnocení jsou zahrnuty pouze výdaje na likvidaci stávajících měřicích zařízení. Jedná se o vyřazení a likvidaci nedoţitých stávajících měřicích zařízení, která budou ze sítě v průběhu a dokončení zavedení AMM staţena Provozní náklady Technologie dálkových odečtů přináší úspory na personálních nákladech spojených s odečty a obsluhou odběrných míst, zároveň vyţaduje navýšení počtu vysoce kvalifikovaného personálu pro obsluhu moderních technologií a při návazném zpracování dat. Hlavní hodnocené skupiny provozních nákladů jsou: Náklady přípravy a zavedení AMM provozního charakteru, zejména pasportizace a získání dalších podkladů pro zpracování projektové dokumentace nasazení AMM Náklady na provoz a údrţbu inteligentních měřicích zařízení 28

29 Náklady provozování a údrţby odpovídajících systémů a aplikací IT podpory AMM u dotčených účastníků trhu s plynem (provozovatelů plynárenské soustavy, obchodníků s plynem a operátora trhu) Náklady na provozování a údrţbu telekomunikačních systémů zřízených provozovateli plynárenské soustavy tj. provozování sítí a jejich vybavení, včetně pronájmů míst pro umístění komunikačních prvků Náklady na telekomunikační sluţby nakupované na telekomunikačním trhu od třetích stran Náklady provozovatelů plynárenské soustavy vyvolané provozováním a údrţbou síťových komponent, které jsou instalovány pro účely AMM Náklady na školení a rekvalifikaci personálu účastníků trhu s plynem Marketingové náklady na edukaci zákazníků a jejich motivaci k přijetí nové technologie a vyuţití nových moţností péče o hospodaření s energií 29

30 5. Zkušenosti z pilotních projektů zavedení AMM v plynárenství ČR V České republice a v zahraničí nejvýznamnější provozovatelé distribučních soustav provádějí vlastní pilotní projekty v oblasti inteligentního měření. Nezbytnou podmínkou pro správné posouzení moţnosti zavedení inteligentního měření v České republice je i analýza výstupů či dílčích závěrů plynoucích z těchto pilotních projektů. V oblasti plynárenství byla získána data z pilotních projektů energetické skupiny působící v ČR a dalších evropských zemích Zkušenosti plynárenské skupiny z pilotního projektu v ČR Rozsah pilotního projektu: Pilotní projekt byl spuštěn v roce V plánu bylo nainstalovat 5000 ks inteligentních měřidel pro plyn do roku V současné době bylo aktuálně nainstalováno ks inteligentních měřidel (plyn). Hlavním cílem pilotního projektu je ověření pouţitých technologií. Benefity pilotního projektu: Výsledek ekonomického posouzení pilotního projektu je negativní. Nebyly identifikovány změny v oblasti spotřeby plynu. Ve vybraných lokalitách bylo zjištěno sníţení netechnických ztrát. Pouţitá komunikace inteligentního měření: Kombinace LAN/WAN, GPRS PLC (test multiutility) Získané zkušenosti z pilotního projektu: Oproti předpokladu byly zjištěny vyšší náklady oproti stávajícímu stavu: o o CAPEX cca 4x aţ 8x vyšší OPEX cca 2x aţ 3x vyšší Při komunikaci s domácím displejem nelze zajistit ţivotnost plynoměru po dobu cejchu (baterie) Zkušenosti plynárenské skupiny z evropských zemí Rozsah pilotních projektů: První pilotní projekt byl spuštěn v roce 2006, druhý v roce V plánu prvního projektu bylo nainstalovat ks inteligentních měřidel pro elektro/plyn, v druhém projektu byla plánovaná instalace ks inteligentních měřidel pro elektro/plyn V současné době bylo aktuálně nainstalováno ks inteligentních měřidel (elektro/plyn) v prvním projektu a všechna měřidla AMM ve druhém. V jednom z pilotních projektů se testuje předplacená sluţba. Přínosy pilotního projektu: Výsledek ekonomického posouzení pilotního projektu je negativní. Nebyly identifikovány změny v oblasti spotřeby plynu. 30

31 Pouţitá komunikace inteligentního měření: Kombinace SMS a GPRS Kombinace PLC a GPRS Přenos dat na domácí displej je v jednom z projektů pomocí komunikace RF/Wireless Mbus/Zeegbee. Získané zkušenosti z pilotních projektů: Byla zjištěna poruchovost inteligentních měřidel (vyšší neţ 3 %). Byly zjištěny problémy s PLC a GPRS komunikací. Největším zdrojem poruch a následně výjezdu servisních techniků bylo pouţití domácích displejů ve spojení s inteligentním měřidlem. 31

32 6. Ekonomické vyhodnocení zavedení AMM v plynárenství ČR 6.1. Metodika modelu Cílem ekonomické analýzy je odpovědět na otázku, zda má zavedení technologie inteligentního měření pozitivní efekt pro společnost. Pro dosaţení tohoto cíle byl vytvořen ekonomický model zavedení AMM v plynárenství ČR, který na základě zjištění předcházejících projektů porovnává vybranou variantu Plošnou s variantou Základní. Model zohledňuje všechny relevantní výdajové a příjmové poloţky zavedení v časovém rozlišení a umoţňuje změnou parametrů určit citlivost výsledků na tyto parametry Metodika diskontovaných peněžních toků (DCF) Model je zaloţen na metodice diskontovaných peněţních toků DCF (Discounted Cash Flow), která spočívá v ocenění projektu pomocí časové hodnoty peněz. Jedná se o výnosovou metodu, při které jsou budoucí peněţní toky (odchozí a příchozí) diskontovány tak, aby byla stanovena čistá současná hodnota NPV (Net Present Value). Metoda DCF je široce vyuţívána při investičním rozhodování. Výstupem modelu je čistá současná hodnota (NPV) rozdílových výdajů spojených s přípravou, zavedením a provozem technologie inteligentního měření a souvisejících benefitů získaných oproti stávajícímu stavu vyjádřených jako hotovostní příjmy Princip stanovení rozdílu mezi Základní a Plošnou variantou Pro varianty Základní a Plošná jsou porovnávány výdaje v jednotlivých letech (investiční a provozní), dále jsou spočítány příjmy z benefitů. Výsledná hodnota NPV je součet diskontovaných benefitů a rozdílu výdajů za hodnocené období Hodnocené období Pro potřebu porovnávání a hodnocení variant zavedení AMM jsou v modelu započteny výdaje a příjmy plynoucí z první vlny instalace technologie inteligentního měření. Ve chvíli nahrazení prvních inteligentních měřidel (po uplynutí jejich certifikace, která je stanovena legislativou na 10 let) novými přístroji se, úměrně rychlosti náhrady, sniţují i započtené výdaje a příjmy a do kalkulace výdajů a příjmů je reflektován pouze poměr dle podílu inteligentních měřidel z první vlny instalací. Celé období, za které se počítá ekonomický model, je sloţeno z částí: Přípravná fáze (7 let) období před zahájením samotné instalace měřicích zařízení, ve kterém probíhá příprava příslušné legislativy, příprava detailního plánu zavádění, výběrová řízení na dodavatele technologie, nákup technologie, školení personálu apod. Realizační fáze (10 let) doba, po kterou dochází k osazování odběrných míst novou technologií, aţ po dobu, kdy budou všechna odběrná místa v ČR osazena. Provozní fáze (10 let dle certifikace měřicího zařízení) doba, po kterou je technologie provozována, neţ dojde k její výměně. Tato fáze obsahuje doběh, tj. období, ve kterém je v modelu uvaţováno postupné vyřazování inteligentních měřidel bez náhrady a zároveň dochází k dočerpání z nich plynoucích benefitů. Jedná se o teoretický předpoklad, který umoţní provést kalkulaci na časově uzavřeném období. 32

33 Období (počet let), za které se počítá ekonomický model, je tedy následující: Přípravná fáze Realizační fáze Fáze provozu / doběh Znázornění průběhu přípravy a zavedení AMM a příslušný průběh výdajů a příjmů je na následujícím obrázku. Obrázek 3 Časový průběh výdajů a příjmů přípravy a zavedení AMM Zastoupení účastníků na trhu s plynem Při sestavení modelu byly uvaţovány výdaje a dopady na všechny relevantní účastníku trhu, od výroby, přes distribuci a obchod aţ k samotnému zákazníkovi včetně dopadů na trh samotný prostřednictvím operátora trhu. Byly identifikovány hlavní čtyři skupiny ( nositelé ) nákladů a přínosů. Distribuce provozovatel distribuční soustavy je nositelem valné většiny nákladů zavedení AMM (zejména pořízení, instalace a provoz plynoměrů, komunikace, sběr a zpracování dat, IT systémy). Provozovatel distribuční soustavy je také hlavním příjemcem benefitů, které plynou ze zavedení AMM (zejména úspory z provozu staré generace plynoměrů, odečtů a sníţení netechnických ztrát). Operátor trhu jehoţ IT systémy musí být připraveny na provoz AMM, resp. jeho role je klíčová pro správné fungování trhu v ČR. Obchod detailní údaje o datech měření umoţní obchodníkům nový rozměr segmentace zákazníků a zpřesnění predikce spotřeby. Zákazník hlavním benefitem pro zákazníka je lepší dostupnost informací o spotřebě a ceně za odebraný plyn, úspora ze sníţení spotřeby se neočekává. Náklady zákazníka nebyly identifikovány. Ostatní mezi ostatní patří stát ČR jako takový a provozovatel přepravní soustavy. V hodnotovém řetězci plynu je nutné zohlednit také přepravu, nicméně přímé náklady a benefity u přepravce plynu nebyly identifikovány. Nepřímé benefity jsou promítnuty prostřednictvím ceny plynu na zákazníka. 33

34 6.2. Vstupní parametry modelu Model je definován parametry a jejich vazbami. Vstupem modelu jsou všechny poloţky příjmů a výdajů související se zavedením a pouţíváním technologie AMM v ČR a parametry kvantifikující prvky, činnosti, subjekty nebo popisující okrajové podmínky činnosti modelu. Pro účely analýzy variant a jejich přehledného hodnocení jsou výstupní hodnoty z modelu sloučeny do skupin dle oblastí (účelu) nebo subjektů (distribuce, obchod aj.). Tyto agregované poloţky jsou pak spolu porovnávány Seznam agregovaných výdajových položek Tabulka 4 obsahuje výčet poloţek investičních výdajů a provozních nákladů pouţitých v modelu. Tabulka 4 Seznam agregovaných výdajových položek Popis poloţky výdajů Vstupy tvořící poloţku CAPEX Montáţ nových standardních MZ CAPEX Montáţ nových AMM MZ MZ - výdaje na instalaci OPEX OPEX OPEX OPEX Montáţ a demontáţ stávajících MZ (operativa, demontáţ z důvodu instalace AMM) Likvidace MZ Úprava OM Opakované návštěvy OM vlivem zavedení CAPEX Pořízení standartních MZ MZ - výdaje na pořízení CAPEX Pořízení průběhových MZ a komunikačních jednotek CAPEX Pořízení AMM MZ Výdaje na sběr a zpracování dat z MZ Výdaje na komunikaci OPEX OPEX OPEX OPEX OPEX Opravy a ověření MZ Sběr a zpracování dat z MZ AMM (bez DC a komunikací) Komunikace standardních průběhových měřidel Komunikace GPRS pro AMM Bezpečnost 34

35 Popis poloţky výdajů Výdaje ICT distribuce Výdaje IT operátor trhu Výdaje IT prodej Ostatní výdaje Vstupy tvořící poloţku CAPEX Datová centrála a komunikace OPEX Datová centrála CAPEX Výdaje na IS OPEX Výdaje na IS CAPEX Výdaje na IS OPEX Výdaje na IS CAPEX Výdaje přípravné fáze OPEX Ostatní provozní výdaje Seznam agregovaných položek příjmů Tabulka 5 obsahuje výčet přínosů/výnosů zahrnutých do výpočtů ekonomického modelu. Tabulka 5 Seznam agregovaných položek příjmů Přínosy Vstupy zahrnuté do příjmů Provoz MZ OPEX OPEX OPEX Úspora na odpojení dodávky plynu Úspora výdajů při změně dodavatele plynu Opravy Netechnické ztráty OPEX Úspora na sníţení netechnických ztrát Celkové úspory na sběru a zpracování dat OPEX Úspora na sníţení výdajů na manuální odečty 6.3. Srovnání variant Základní a Plošná Hodnoty NPV Ze srovnání varianty Plošné (100% pokrytí technologií AMM, doba instalace 10 let) se Základní variantou vyplývá, ţe zavedení AMM v plynárenství ČR má za stávající situace negativní dopad na společnost, respektive na zákazníka. Zavedení AMM by vedlo k nárůstu regulované sloţky ceny plynu, která by nebyla kompenzována dostatečnými přínosy v jiných oblastech. 35

36 V uvaţovaném časovém horizontu existuje riziko nepředvídatelného zvýšení reálné ceny peněz (nad uvaţovanou hodnotu). Ze srovnání variant Základní a Plošná byla vypočtena záporná čistá současná hodnota ve výši - 17,26 mld. Kč (NPV diskontováno k ). V současné době a za současných podmínek není zavedení AMM v plynárenství ČR ekonomicky efektivní. Hlavním předpokladem pro ekonomickou efektivnost je výrazné sníţení ceny technologií. Hodnoty výdajů porovnávaných variant Základní a Plošné uvádí Graf 2 a Graf 3. Graf 2 Vývoj celkových investičních výdajů, porovnání variant Základní a Plošné (scénář 10 let zavádění) Graf 3 Vývoj celkových provozních výdajů, porovnání variant Základní a Plošné (scénář 10 let) Graf 4 a Graf 5 uvádí celkové NPV rozdílu mezi porovnávanými variantami, resp. rozdělení NPV mezi jednotlivé dotčené subjekty, které se budou podílet na zavedení AMM v plynárenství ČR (distribuce, obchod, zákazník, ostatní). 36

Ekonomické posouzení všech dlouhodobých přínosů a nákladů pro trh a jednotlivé zákazníky při zavedení inteligentních měřicích systémů v

Ekonomické posouzení všech dlouhodobých přínosů a nákladů pro trh a jednotlivé zákazníky při zavedení inteligentních měřicích systémů v Ekonomické posouzení všech dlouhodobých přínosů a nákladů pro trh a jednotlivé zákazníky při zavedení inteligentních měřicích systémů v elektroenergetice ČR Obsah 1 Manaţerské shrnutí... 6 2 Stávající

Více

210/2011 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST

210/2011 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST 210/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 1. července 2011 o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb Energetický regulační úřad stanoví podle

Více

Europe Easy Energy pro ISP Marek Dvořák. Plzeň 2.9.2015

Europe Easy Energy pro ISP Marek Dvořák. Plzeň 2.9.2015 Europe Easy Energy pro ISP Marek Dvořák Plzeň 2.9.2015 Europe Easy Energy a.s. Společnost Europe Easy Energy a.s. se zabývá prodejem elektřiny a plynu firemním i koncovým zákazníkům na území celé České

Více

Základní ustanovení. (2) Předávací stanicí se pro účely této vyhlášky rozumí předávací místo podle odstavce 1 písm. a) až d).

Základní ustanovení. (2) Předávací stanicí se pro účely této vyhlášky rozumí předávací místo podle odstavce 1 písm. a) až d). 251/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 27. června 2001, kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství Ministerstvo průmyslu a obchodu

Více

SmartGrid & Smart Metering. Radek Semrád EurOpen, 14.-17. října 2012

SmartGrid & Smart Metering. Radek Semrád EurOpen, 14.-17. října 2012 SmartGrid & Smart Metering Radek Semrád EurOpen, 14.-17. října 2012 Agenda Představení a úvod Změny v chování a využití energetických sítí Nové technologie Smart metering Požadavky EU Zahraniční zkušenosti

Více

Optimalizace provozních nákladů

Optimalizace provozních nákladů Optimalizace provozních nákladů Představení společnosti Trh s elektrickou energií Trh se zemním plynem Metodologie 21/05/2013 Představení společnosti 3 27 let zkušeností 208 M roční obrat 2012 Pôle Social

Více

Zajištění spolehlivosti dodávek zemního plynu pro hlavní město Prahu

Zajištění spolehlivosti dodávek zemního plynu pro hlavní město Prahu Zajištění spolehlivosti dodávek zemního plynu pro hlavní město Prahu VÁŠ TRADIČNÍ DISTRIBUTOR PLYNU 365 dní v roce 7 dní týdnu 24 hodin denně Snímek 1 Copyright Pražská plynárenská Distribuce, a.s. ZÁKLADNÍ

Více

Prodejní ceny zemního plynu Pražské plynárenské, a. s., platné od 1. ledna 2015 pro zákazníky kategorie Maloodběratel a Domácnost

Prodejní ceny zemního plynu Pražské plynárenské, a. s., platné od 1. ledna 2015 pro zákazníky kategorie Maloodběratel a Domácnost Prodejní zemního plynu Pražské plynárenské, a. s., né od 1. ledna 2015 pro zákazníky kategorie Maloodběratel Tyto prodejní jsou né pro všechna odběrná místa a pro předací místa souběžného držitele licence

Více

Ceník za distribuci zemního plynu Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. s účinností dnem 1.

Ceník za distribuci zemního plynu Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. s účinností dnem 1. Ceník za distribuci zemního plynu Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. s účinností dnem 1. ledna 2012 I Ceny za distribuci plynu Tento ceník obsahuje pevné ceny

Více

Vyhláška 62/2011 Sb.

Vyhláška 62/2011 Sb. Vyhláška 62/2011 Sb. o podmínkách připojení k plynárenské soustavě a o změně vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních

Více

Novela energetického zákona

Novela energetického zákona Novela energetického zákona seminář HV PSP Tomáš Hüner Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 18. listopad 2008 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2008 1 Novela energetického zákona Proč měníme energetický

Více

Vyhláška o pravidlech trhu s elektřinou

Vyhláška o pravidlech trhu s elektřinou Vyhláška o pravidlech trhu s elektřinou Jak bude organizován slovenský trh Zuzana Šolcová ČEPS, a.s. Předmět trhu s elektřinou Dodávka elektřiny mezi účastníky trhu Regulovaný přístup k přenosové a distribučním

Více

PLÁN PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ. nezbytných k odstranění nebo ke zmírnění. zjištěných rizik pro zajištění dodávek. zemního plynu v České republice

PLÁN PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ. nezbytných k odstranění nebo ke zmírnění. zjištěných rizik pro zajištění dodávek. zemního plynu v České republice PLÁN PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ nezbytných k odstranění nebo ke zmírnění zjištěných rizik pro zajištění dodávek zemního plynu v České republice Prosinec 2014 Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

Více

cenami regulovanými, které stanovuje Energetický regulační úřad (jedná se o přenos a distribuci elektřiny a další související služby) a

cenami regulovanými, které stanovuje Energetický regulační úřad (jedná se o přenos a distribuci elektřiny a další související služby) a Ceny regulovaných služeb souvisejících s dodávkou elektřiny pro rok 2013 Energetický regulační úřad v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických

Více

E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2009

E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2009 Zpráva o přijatých opatřeních a plnění programu opatření k vyloučení diskriminačního chování, pravidel pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem a opatření k zajištění organizačního a informačního

Více

JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE

JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE aneb: z elektrárny ke spotřebiči prof. Úsporný 2 3 Z ELEKTRÁRNY KE SPOTŘEBIČI Abychom mohli využívat pohodlí, které nám nabízí elektřina, potřebujeme ji dostat z elektráren

Více

Předmět úpravy. (3) zrušen

Předmět úpravy. (3) zrušen 365/2009 Sb. VYHLÁŠKA Energetického regulačního úřadu ze dne 15. října 2009 o Pravidlech trhu s plynem ve znění vyhlášek č. 370/2010 Sb., č. 442/2011 Sb., č. 436/2012 Sb. a č. 291/2014 Sb. Energetický

Více

5 Dodávka zemního plynu

5 Dodávka zemního plynu 1 5 Dodávka zemního plynu 5.1 Množství distribuovaného zemního plynu v členění dle kategorie odběratele (VO+SO, MO, DOM) a sektoru spotřeby Distribuci zemního plynu na území Moravskoslezského kraje zajišťuje

Více

Novela energetického zákona. Ing. Ladislav Havel

Novela energetického zákona. Ing. Ladislav Havel Novela energetického zákona 1.LIBERALIZAČNÍ BALÍČEK Směrnice 96/92/ES Směrnice 98/30/ES 2. LIBERALIZAČNÍ BALÍČEK Směrnice 2003/54/ES Směrnice 2003/55/ES Nařízení (ES) 1228/2003 o podmínkách přístupu do

Více

Role zemního plynu v ekonomice ČR. Ing. Jan Zaplatílek. Praha 26.10. 2010

Role zemního plynu v ekonomice ČR. Ing. Jan Zaplatílek. Praha 26.10. 2010 Role zemního plynu v ekonomice ČR Ing. Jan Zaplatílek Praha 26.10. 2010 Celková roční spotřeba plynu Spotřeba v mil. м3 Spotřeba v GWh Meziroční změna v м3 Meziroční změna v % 1999 9 427 98 982 +37 +0.4

Více

Bezpečnost dodávek plynu v ČR

Bezpečnost dodávek plynu v ČR Bezpečnost dodávek plynu v ČR Institut pro veřejnou diskuzi: Energetická bezpečnost Evropy v kontextu ruskoukrajinského konfliktu Hotel Jalta Praha, 13. května 2014 Plyn, důležitá součást národního energetického

Více

Omezená distribuce elektřiny při dlouhodobém výpadku napájení distribuční soustavy z přenosové soustavy ČR

Omezená distribuce elektřiny při dlouhodobém výpadku napájení distribuční soustavy z přenosové soustavy ČR Omezená distribuce elektřiny při dlouhodobém výpadku napájení distribuční soustavy z přenosové soustavy ČR Ing. František Mejta Ing. Milan Moravec mejta@egu.cz moravec@egu.cz www.egu.cz Obsah 1. K problémům

Více

E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2007

E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2007 Zpráva o přijatých opatřeních a plnění programu opatření k vyloučení diskriminačního chování, pravidel pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem a opatření k zajištění organizačního a informačního

Více

Zkušenosti z 1. Roku otevírání trhu s elektřinou v ČR. Ing. Pavel Šolc, ČEPS

Zkušenosti z 1. Roku otevírání trhu s elektřinou v ČR. Ing. Pavel Šolc, ČEPS Zkušenosti z 1. Roku otevírání trhu s elektřinou v ČR Ing. Pavel Šolc, ČEPS Příprava otevírání trhu Milníky 1.8.1999 vznik ČEPS Únor 2000 1. Čtení zákona 11/2000 schválení zákona 458/00 Sb 1/01 zahájení

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

Příloha č. 2. Obchodních podmínek OTE, a.s. pro plynárenství. Revize 3 únor 2012

Příloha č. 2. Obchodních podmínek OTE, a.s. pro plynárenství. Revize 3 únor 2012 Příloha č. 2 Obchodních podmínek OTE, a.s. pro plynárenství Revize 3 únor 2012 FORMULÁŘE Obsah Přílohy č. 2 OPP 1. Formulář pro stanovení počáteční výšefinančního zajištění... Chyba! Záložka není definována.

Více

VYHLÁŠKA. Předmět úpravy. Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství 1) a stanoví

VYHLÁŠKA. Předmět úpravy. Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství 1) a stanoví VYHLÁŠKA kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení

Více

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie konference Hospodaření s energií v podnicích 20. října 2011, Praha OBSAH 1. Aktualizace SEK 2. Výzkum, vývoj a demonstrace v energetice 3. Podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích

Více

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 14/2005 ze dne 30. listopadu 2005, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 14/2005 ze dne 30. listopadu 2005, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb Cenové rozhodnutí ERÚ č. 14/2005 ze dne 30. listopadu 2005, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb Energetický regulační úřad podle 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České

Více

Národní vize Smart Grid

Národní vize Smart Grid Národní vize Smart Grid Smart Life TOP Hotel Praha - 24. ledna 2012 Obsah Aktualizace energetické koncepce - vize EEGI Meber States Initiative Možný vývoj Smart Grid Regulační schopnosti chytrých sítí

Více

TEN-E (transevropská energetická síť)

TEN-E (transevropská energetická síť) ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, květen 2014 Ing. Zdeňka Kučerová Porada s kraji 5. 6. 2014 TEN-E (transevropská energetická síť) Legislativa EU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013 ze dne

Více

Plynárenství v ČR v roce 2012. Ing. Oldřich Petržilka prezident České plynárenské unie člen Výkonného výboru a Rady Českého plynárenského svazu

Plynárenství v ČR v roce 2012. Ing. Oldřich Petržilka prezident České plynárenské unie člen Výkonného výboru a Rady Českého plynárenského svazu Plynárenství v ČR v roce 2012 Ing. Oldřich Petržilka prezident České plynárenské unie člen Výkonného výboru a Rady Českého plynárenského svazu Jesenná konferencia SPNZ Horný Smokovec, 4.10.2012 První

Více

Pravidla ARTAV PRO ROZÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ NA TEPLO A VODU

Pravidla ARTAV PRO ROZÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ NA TEPLO A VODU Pravidla ARTAV PRO ROZÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ NA TEPLO A VODU Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu vydává tato pravidla pro odborné použití ustanovení 6, zákona č.67/2013sb., kterým se upravují některé

Více

Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem.

Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem. Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem. Obsah: PŘÍLOHA Č. 1: POPIS VÝCHOZÍHO STAVU OBJEKTŮ VČETNĚ REFERENČNÍCH HODNOT... 3 PŘÍLOHA Č. 2: POPIS ZÁKLADNÍCH OPATŘENÍ...

Více

Nový zákaznický systém Pražské plynárenské,a.s., v prostředí hlavního města Prahy.

Nový zákaznický systém Pražské plynárenské,a.s., v prostředí hlavního města Prahy. Nový zákaznický systém Pražské plynárenské,a.s., v prostředí hlavního města Prahy. František Vašák Praha, březen 2008 Energie tam, kde ji potřebujete VÝZVY A ŘEŠENÍ 2008 1z 13 Copyright Pražská plynárenská,

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Připravenost České republiky i Evropy na možnost plynárenské krize v důsledku situace na Ukrajině

Připravenost České republiky i Evropy na možnost plynárenské krize v důsledku situace na Ukrajině Připravenost České republiky i Evropy na možnost plynárensk renské krize v důsledku situace na Ukrajině Trendy Evropské Energetiky 11. listopadu 2014 Struktura primárních energetických zdrojů dle ASEK

Více

Energetická legislativa, trh s elektřinou

Energetická legislativa, trh s elektřinou Energetická legislativa, trh s elektřinou Jan Švec 2006 LS X15PES - 9 1 Energetický zákon zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvícha ozměně některých

Více

číslo zákazníka: uzavřená mezi

číslo zákazníka: uzavřená mezi SMLOUVA O PŘIPOJENÍ K DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ KATEGORIE MALOODBĚRATEL - DOMÁCNOST číslo zákazníka: uzavřená mezi PROVOZOVATELEM DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY (DÁLE JEN PROVOZOVATEL) Pražská plynárenská Distribuce,

Více

Praktické zkušenosti oprávněných zákazníků. Ing. Karel Holuša VÍTKOVICE, a.s.

Praktické zkušenosti oprávněných zákazníků. Ing. Karel Holuša VÍTKOVICE, a.s. Praktické zkušenosti oprávněných zákazníků Ing. Karel Holuša VÍTKOVICE, a.s. VÍTKOVICE - oprávněný zákazník Oprávněný zákazník (OZ - velké Vítkovice) od 1.1.2002 Počet měřících míst - 300 94% na vn, 6%

Více

Význam inteligentních sítí pro využívání obnovitelných zdrojů energie

Význam inteligentních sítí pro využívání obnovitelných zdrojů energie Význam inteligentních sítí pro využívání obnovitelných zdrojů energie Konference Energie pro budoucnost, Brno 14.4.2010 Ing. Jiří Borkovec Česká technologická platforma Smart Grid Obsah Definice pojmu

Více

DamasPower. 3. dubna 2014. Michal Hejl

DamasPower. 3. dubna 2014. Michal Hejl DamasPower 3. dubna 2014 Michal Hejl Agenda Damas Power Výrobní zdroje Plánování výroby Prodej Bilance Měření Podpůrné služby Realizované řešení Shrnutí Copyright Unicorn Systems 2 Damas Power Úvod Řešení

Více

Obchod s elektřinou v ČR

Obchod s elektřinou v ČR Obchod s elektřinou v ČR OSNOVA 1 Účastníci trhu s elektřinou, výroba elektřiny, prodej EE 2 Odběrový diagram spotřebitele a jeho pokrytí 3 Obchodované produkty s elektřinou 4 Energetická burza PXE 5 Brokeři

Více

Ceník dodávky elektrické energie Pražské plynárenské, a. s. platný od 1. 1. 2014

Ceník dodávky elektrické energie Pražské plynárenské, a. s. platný od 1. 1. 2014 Ceník dodávky elektrické energie Pražské plynárenské, a. s. platný od 1. 1. 2014 Působnost a účinnost ceníku Ceník obsahuje ceny elektrické energie (dále jen elektřina) platné pro všechny zákazníky, jejichž

Více

REGISTR PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ OBLAST: ENERGETIKA

REGISTR PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ OBLAST: ENERGETIKA List/listů: 1/9 Typ právního předpisu Zákon 406/2000 Zákon 458/2000 Vyhláška 150/2001 Změny Číslo předpisu Název právního předpisu právního předpisu Zákon o hospodaření energií Zákon o podmínkách podnikání

Více

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU OBSAH Úvod vyhláška o EA prakticky Energetické hodnocení Ekonomické hodnocení Environmentální hodnocení Příklady opatření na instalaci

Více

Ceník dodávky elektrické energie Pražské plynárenské, a. s. Produkt FLEXI - Elektřina, platný od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017

Ceník dodávky elektrické energie Pražské plynárenské, a. s. Produkt FLEXI - Elektřina, platný od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017 Ceník dodávky elektrické energie Pražské plynárenské, a. s. Produkt FLEXI - Elektřina, platný od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017 Působnost a účinnost ceníku Ceník obsahuje ceny elektrické energie (dále jen elektřina)

Více

DAMAS POWER. Flexibilní řešení pro řízení výroby elektřiny a tepla

DAMAS POWER. Flexibilní řešení pro řízení výroby elektřiny a tepla DAMAS POWER Flexibilní řešení pro řízení výroby elektřiny a tepla > > Komplexní podpora obchodních a technických procesů provozovatelů tepláren a elektráren > > Plánování v různých časových řezech > >

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Příloha č. 2 zadávací dokumentace k zakázce "sdružené služby dodávky zemního plynu" zadavatele Centrum sociálních služeb Děčín p.o.

Příloha č. 2 zadávací dokumentace k zakázce sdružené služby dodávky zemního plynu zadavatele Centrum sociálních služeb Děčín p.o. Příloha č. 2 zadávací dokumentace k zakázce "sdružené služby dodávky zemního plynu" zadavatele Centrum sociálních služeb Děčín p.o. OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Obecné požadavky na návrh smlouvy 1.1. Uchazeč uvede

Více

Damas Energy Systém pro řízení trhu

Damas Energy Systém pro řízení trhu Damas Energy Systém pro řízení trhu > Komplexní podpora obchodních a technických procesů provozovatelů přenosových soustav a operátorů trhů > Řízení bilance soustavy prostřednictvím podpůrných služeb >

Více

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI Trendy Evropské Energetiky, Praha, 20.9.2010 Alan Svoboda Ředitel divize Obchod, ČEZ a.s. V ROCE 2008 PROPUKLA FINANČNÍ KRIZE 1 KRIZE SE NÁSLEDNĚ ROZŠÍŘILA NA CELOU

Více

Komplexní vzdělávací program pro. technologií ve výstavbě a provozování budov

Komplexní vzdělávací program pro. technologií ve výstavbě a provozování budov Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně ě šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov 1 EPC principy a příklady Úvod do problematiky jedinečnost metody EPC Ing. Vladimír Sochor

Více

Energetický management města Litoměřice. Praha, 12. května 2015

Energetický management města Litoměřice. Praha, 12. května 2015 Energetický management města Litoměřice Praha, 12. května 2015 Strategický plán rozvoje Strat města Litoměřice Činnosti energetického managementu a ochrany klimatu A Energetický plán města Geotermální

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

Vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu

Vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu 1 11 odst. 1 Vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu Je celkový rozsah BSD součtem jednotlivých variant a), b) a c) podle přílohy č.

Více

Energetický regulační

Energetický regulační Energetický regulační ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD ROČNÍK 14 V JIHLAVĚ 26. 11. 2014 ČÁSTKA 7/2014 OBSAH: str. 1. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2014 ze dne 25. listopadu 2014, o regulovaných

Více

SKUPINA RWE V ČR V ROCE 2014

SKUPINA RWE V ČR V ROCE 2014 SKUPINA RWE V ČR V ROCE 2014 Martin Herrmann předseda představenstva, CEO RWE Česká republika STRANA 1 BEZPEČNOST ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM JE PRO RWE ABSOLUTNÍ PRIORITOU NÁKUP SKLADOVÁNÍ DISTRIBUCE > Dodávky

Více

Investice do přepravních a distribučních sítí plynu

Investice do přepravních a distribučních sítí plynu Investice do přepravních a distribučních sítí plynu Vladimír Štěpán Jiří Gavor Únor 2009 ENA s.r.o. stepan@ena.cz Plynárenské a elektrárenské sítě: - Plynárenské sítě jsou výrazně odolnější než elektrárenské

Více

Nové výzvy pro zemní plyn. zvláš

Nové výzvy pro zemní plyn. zvláš Nové výzvy pro zemní plyn na domácím m i evropském m trhu Ing. Oldřich Petržilka zvláš áštní zmocněnec, nec, Český plynárenský svaz Praha, 21. října 2013 Obsah 1. Trochu historie a současný stav 2. Regulace

Více

Pravidla pro sestavování regulačních výkazů pro držitele licence na obchod s plynem skupina 24

Pravidla pro sestavování regulačních výkazů pro držitele licence na obchod s plynem skupina 24 Příloha č. 8 k vyhlášce č. 404/2005 Sb. Pravidla pro sestavování regulačních výkazů pro držitele licence na obchod s plynem skupina 24 Pravidla stanoví způsob vyplňování regulačních výkazů, kterými jsou:

Více

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Návrh věcného záměru zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Návrh věcného záměru zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení k materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Návrh věcného záměru zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení V Praze dne 26. března 2008 Č. j.: 2008/910/039 1. Zásadní připomínka

Více

2 Vymezení pojmů. Pro účely této vyhlášky se rozumí

2 Vymezení pojmů. Pro účely této vyhlášky se rozumí VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. října 2001 č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové

Více

Elektromobilita nejsou jen vozidla na elektřinu

Elektromobilita nejsou jen vozidla na elektřinu Elektromobilita nejsou jen vozidla na elektřinu Ing. Jan Vurm Siemens, s.r.o. Inteligence procesní infrastruktury 20.9.2012 Siemens 2012 IC MOL základ pro individuální dopravu šetrnou k životnímu prostředí

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV FAKTURAČNÍ MĚŘENÍ

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV FAKTURAČNÍ MĚŘENÍ PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV PŘÍLOHA 5 FAKTURAČNÍ MĚŘENÍ Zpracovatel: PROVOZOVATEL LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV Coal Services a.s. Schválil: ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD Dne: Strana

Více

DOSAVADNÍ STRATEGIE BYLA DOPLNĚNA O NOVÝ PILÍŘ, KTERÝ UMOŽNÍ, ABY SE ČEZ STAL LEADEREM TAKÉ V INOVACÍCH A SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI

DOSAVADNÍ STRATEGIE BYLA DOPLNĚNA O NOVÝ PILÍŘ, KTERÝ UMOŽNÍ, ABY SE ČEZ STAL LEADEREM TAKÉ V INOVACÍCH A SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI 1 DOSAVADNÍ STRATEGIE BYLA DOPLNĚNA O NOVÝ PILÍŘ, KTERÝ UMOŽNÍ, ABY SE ČEZ STAL LEADEREM TAKÉ V INOVACÍCH A SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI Vize: Stát se jedničkou na trhu s elektřinou ve střední a jihovýchodní

Více

Zpráva o bezpečnosti dodávek zemního plynu. za rok 2009

Zpráva o bezpečnosti dodávek zemního plynu. za rok 2009 Zpráva o bezpečnosti dodávek zemního plynu za rok 2009 podávaná členským státem dle článku 5 směrnice 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem a směrnice 2004/67/ES o opatřeních na zajištění

Více

Energetická politika a rozvoj města Litoměřice. Podnikatelské Fórum Ústeckého kraje Ústí nad Labem, 21. září 2015

Energetická politika a rozvoj města Litoměřice. Podnikatelské Fórum Ústeckého kraje Ústí nad Labem, 21. září 2015 Energetická politika a rozvoj města Litoměřice Podnikatelské Fórum Ústeckého kraje Ústí nad Labem, 21. září 2015 Strategický plán rozvoje Strat města Litoměřice Činnosti energetického managementu a ochrany

Více

Podnikatelský záměr - PZ (Osnova)

Podnikatelský záměr - PZ (Osnova) Příloha č. 5 Podnikatelský záměr - PZ (Osnova) 1 Identifikační údaje žadatele o podporu 1.1 Obchodní jméno, sídlo, IČ/DIČ 1.2 Jméno a příjmení osoby statutárního zástupce žadatele/osoby oprávněné jednat

Více

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu Kratochvílová D., Hendrych T., Krömer A., Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva,

Více

Stanovisko k Návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 59/2012 Sb., o regulačním výkaznictví

Stanovisko k Návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 59/2012 Sb., o regulačním výkaznictví Svaz průmyslu a dopravy České republiky Confederation of Industry of the Czech Republic Stanovisko k Návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 59/2012 Sb., o regulačním výkaznictví 1. Připomínka k 12,

Více

OSNOVA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU (PZ)

OSNOVA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU (PZ) Příloha č. 4 OSNOVA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU (PZ) 1 Identifikační údaje žadatele o podporu 1.1 Obchodní jméno, sídlo, IČ/DIČ 1.2 Jméno a příjmení osoby statutárního zástupce žadatele/osoby oprávněné jednat

Více

Návrh nových pravidel balancingu v ČR

Návrh nových pravidel balancingu v ČR Návrh nových pravidel balancingu v ČR Únor 2015 OTE, a.s. Vypracováno ve spolupráci s Ernst & Young, s.r.o. 0 Obsah Obsah... 1 Úvod... 2 1. Flexibilita prostřednictvím akumulace... 3 2. Trh s nevyužitou

Více

Aktualizace Státní energetické koncepce

Aktualizace Státní energetické koncepce Aktualizace Státní energetické koncepce XXIV. Seminář energetiků Valašské Klobouky, 22. 01. 2014 1 Současný stav energetiky Vysoký podíl průmyslu v HDP + průmyslový potenciál, know how - vysoká energetická

Více

Metodika zpracování energetické koncepce měst a obcí

Metodika zpracování energetické koncepce měst a obcí Metodika zpracování energetické koncepce měst a obcí I. Úvodní ustanovení 1. Cíle energetické koncepce Smyslem energetické koncepce města nebo obce je vytvořit v dostatečném časovém horizontu podmínky

Více

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům)

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům) Popis Snížení spotřeby energie a odstranění plýtvání s energií patří k hlavním cílům Evropské unie. Změna klimatu a energetika je jedním z pěti tematických cílů, které mají být v rámci strategie Evropa

Více

Energeticko-technický inovační klastr, z. s. se sídlem Komenského nám. 125, Pardubice

Energeticko-technický inovační klastr, z. s. se sídlem Komenského nám. 125, Pardubice Energeticko-technický inovační klastr, z. s. se sídlem Komenského nám. 125, Pardubice Optimalizace velikosti jističů a distribučních sazeb u odběrných míst nízkého napětí elektřiny Zákon 458/2000 Sb.-

Více

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem České vysoké učení technické v Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem prof.ing.karel 1 Energetický audit

Více

Manažerské shrnutí. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Úvod

Manažerské shrnutí. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Úvod Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Úvod Oblast zadávání veřejných zakázek upravuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Zadávání veřejných zakázek

Více

Energetický management na Vašem objektu

Energetický management na Vašem objektu Energetický management na Vašem objektu Úkolem Energetického managementu je dosažení optimalizace provozu budov a areálu s dosažením co nejnižších nákladů na energie v souladu s platným energetickým zákonem

Více

Vyhodnocení programu Efekt 2007

Vyhodnocení programu Efekt 2007 Vyhodnocení programu Efekt 2007 Program EFEKT (dále jen Program) je součástí Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie vyhlašovaného každoročně vládou ČR. Program

Více

POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ ŽIVOTNÍ CYKLUS IS Stejně jako stroje a technologické linky, které jsou pořízeny, provozovány a následně, po opotřebování vyřazeny, má i informační systém svůj

Více

Návrh systému řízení

Návrh systému řízení Návrh systému řízení Jelikož popisované ostrovní systémy využívají zdroje elektrické energie s nestabilní dodávkou elektrické energie, jsou kladeny vysoké nároky na řídicí systém celého ostrovního systému.

Více

Operační program Podnikání a inovace

Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-20200 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje, MPO 10. září 2014 Kohezní politika 2014+

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví

Více

Řád provozovatele lokální distribuční soustavy

Řád provozovatele lokální distribuční soustavy Řád provozovatele lokální distribuční soustavy PSP Technické služby a.s. Kontakt a doručovací adresa pro agendu smluv o distribuci plynu: PSP Technické služby, a.s. Kojetínská 2937/53 750 53 Přerov tel.:

Více

FUTUREMOTION. Energie zítřka SKUPINA ČEZ. www.cez.cz. prof. Úsporný

FUTUREMOTION. Energie zítřka SKUPINA ČEZ. www.cez.cz. prof. Úsporný FUTUREMOTION Energie zítřka prof. Úsporný 2 Futur/e/Motion Projektem Futuremotion neboli Energie zítřka se Skupina ČEZ podílí na formování budoucnosti energetiky. Skupina ČEZ v iniciativě FutureMotion

Více

Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s.

Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s. Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s. 1 Obsah Energetický management Obecné informace a principy Energetické plánování Příklady z praxe Indikátory udržitelné energetiky Sledování

Více

Energetická bilance a možnosti úspor energií Konference Hospodaření s energií v podnicích 20.10.2011, Praha. Ing. Radim Veselý Ing.

Energetická bilance a možnosti úspor energií Konference Hospodaření s energií v podnicích 20.10.2011, Praha. Ing. Radim Veselý Ing. Energetická bilance a možnosti úspor energií Konference Hospodaření s energií v podnicích 20.10.2011, Praha Ing. Radim Veselý Ing. Petr Vlasák Agenda Základní předpoklady pro zavedení Energetického Managementu

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Řídící orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Požadavky kladené na programy ze strany EK a evropské legislativy Proces přípravy programů

Více

EPC. Energy Performance Contracting (EPC) je moderní model spolupráce mezi klientem a

EPC. Energy Performance Contracting (EPC) je moderní model spolupráce mezi klientem a EPC Energy Performance Contracting (EPC) je moderní model spolupráce mezi klientem a specializovaným dodavatelem, tj. firmou energetických služeb (ESCO Energy Services Company), zaměřený na zvyšování energetické

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.7.2012 C(2012) 4576 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 6.7.2012 o žádosti podle čl. 10c odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o přechodném přidělování bezplatných

Více

Connecting Markets Profil společnosti

Connecting Markets Profil společnosti Connecting Markets Profil společnosti Naše přepravní soustava propojuje energetické trhy již více než 40 let. Je zárukou bezpečnosti a spolehlivosti, provozní dokonalosti a inovativních řešení, které

Více

O zemním plynu část 1

O zemním plynu část 1 Co je zemní plyn O zemním plynu část 1 1) Vznik zemního plynu Na vznik zemního plynu existuje více teorií. Jelikož se zemní plyn vyskytuje velice často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo s uhlím (karbonský

Více

c) poskytováním teplé užitkové vody - dodávka centrálně připravované teplé užitkové vody konečným spotřebitelům,

c) poskytováním teplé užitkové vody - dodávka centrálně připravované teplé užitkové vody konečným spotřebitelům, 372/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. října 2001, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody

Více

IT podpora obchodu s elektřinou v ČEZ, a. s. Příspěvek pro konferenci AEM IT systémy - nervový systém energetiky květen 2006

IT podpora obchodu s elektřinou v ČEZ, a. s. Příspěvek pro konferenci AEM IT systémy - nervový systém energetiky květen 2006 IT podpora obchodu s elektřinou v ČEZ, a. s. Příspěvek pro konferenci AEM IT systémy - nervový systém energetiky květen 2006 Vize Skupiny ČEZ Stát se lídrem na trzích s elektřinou ve střední a jihovýchodní

Více

Projekty EPC projekty s garantovanými úsporami ve veřejném sektoru

Projekty EPC projekty s garantovanými úsporami ve veřejném sektoru Projekty EPC projekty s garantovanými úsporami ve veřejném sektoru Profil společnosti ENESA a.s. Společnost ENESA byla založena v srpnu 2005 Hlavním předmětem naší práce je vyvíjet a realizovat projekty

Více

541/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. prosince 2005

541/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. prosince 2005 Systém ASPI - stav k 5.1.2009 do částky 1/2009 Sb. a 34/2008 Sb.m.s. Obsah a text 541/2005 Sb. - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 1.2010 541/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. prosince 2005 o Pravidlech

Více