rehabilitace aktivace práce

Transkript

1 rehabilitace aktivace práce Kvantitativní a kvalitativní analýza SYSTÉMU SLUŽEB PRACOVNÍ REHABILITACE PRO OZP S o u h r n n á z p r á v a Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

2 KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ ANALÝZA SYSTÉMU SLUŽEB PRACOVNÍ REHABILITACE PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM S o u h r n n á z p r á v a Ústí nad Labem, duben 2008 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem Evropské unie a státním rozpočtem České republiky.

3 Název projektu: REHABILITACE - AKTIVACE PRÁCE EQUAL/2/52 ; CZ / / 0038 Příjemce: Vzdělávací společnost EDOST s.r.o. Cihlářská Chomutov Autorský kolektiv: Sociální agentura, o.s. Mgr. Miroslav Flanderka Ing. Petr Hlaváček Mgr. Jaromíra Kotíková Mgr. Jaromír Licek 1

4 OBSAH Str. 1. ÚVOD Popis problematiky pracovní rehabilitace Projekt Rehabilitace Aktivace Práce 8 2. KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ ANALÝZA SYSTÉMU SLUŽEB PRACOVNÍ REHABILITACE PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Pracovní hypotézy a cíle analýzy Personální zajištění Metody uplatňované při realizaci 1. a 2. analýzy Lokalizace analýzy Popis šetřených kategorií Zaměstnavatelské subjekty kategorie A Úřady práce kategorie B Zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty kategorie C Osoby se zdravotním postižením kategorie D Aplikovaný metodologický postup STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ ŠETŘENÝCH KATEGORIÍ V RÁMCI I. ANALÝZY Zaměstnavatelské subjekty kategorie A Základní informace Personální struktura a politika Právní prostředí Vnější sociálně ekonomické prostředí Úřady práce kategorie B Základní informace Personální struktura a politika Právní prostředí Vnější sociálně ekonomické prostředí Zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty kategorie C Základní informace Personální struktura a politika Právní prostředí 47 2

5 Pracovní rehabilitace Vnější sociálně ekonomické prostředí Osoby se zdravotním postižením kategorie D Základní informace Služby a systém pracovní rehabilitace Situace na trhu práce Předpoklady a motivace k pracovnímu uplatnění KOMPARACE VYBRANÝCH UKAZATELŮ MEZI ŠETŘENÝMI KATEGORIEMI V RÁMCI I. ANALÝZY Spolupráce v rámci systému pracovní rehabilitace Preference jednotlivých skupin subjektů Překážky pro vznik spolupráce Význam mezioborových partnerství Informovanost o systému pracovní rehabilitace Pracovní uplatnění OZP STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ ŠETŘENÝCH KATEGORIÍ V RÁMCI II. ANALÝZY Zaměstnavatelské subjekty kategorie A Základní informace Personální struktura a politika Právní prostředí Vnější sociálně ekonomické prostředí Úřady práce kategorie B Základní informace Personální struktura a politika Právní prostředí Vnější sociálně ekonomické prostředí Zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty kategorie C Základní informace Personální struktura a politika Právní prostředí Pracovní rehabilitace Vnější sociálně ekonomické prostředí 112 3

6 6. KOMPARACE A HODNOCENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ V RÁMCI I. a II. ANALÝZY Komparace výsledků analýz pro jednotlivé kategorie Komparace a vyhodnocení kategorie A - zaměstnavatelské subjekty Komparace a vyhodnocení kategorie B - úřady práce Komparace a vyhodnocení kategorie C zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty Spolupráce v rámci systému pracovní rehabilitace Pracovní uplatnění osob se zdravotním postižením ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ PŘÍLOHY 148 Příloha č.1 Dotazník pro zaměstnavatelské subjekty kategorie A (I.analýza) Příloha č.2 Dotazník pro úřady práce kategorie B (I.analýza) Příloha č.3 Dotazník pro zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty kategorie C (I.analýza) Příloha č.4 Dotazník pro osoby se zdravotním postižením kategorie D (I.analýza) Příloha č.5 Adresář subjektů šetřených v rámci I.analýzy Příloha č.6 Dotazník pro zaměstnavatelské subjekty kategorie A (II.analýza) Příloha č.7 Dotazník pro úřady práce kategorie B (II.analýza) Příloha č.8 Dotazník pro zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty kategorie C (II.analýza) Příloha č. 9 Adresář subjektů šetřených v rámci II.analýzy 4

7 1. ÚVOD 1.1 Popis problematiky pracovní rehabilitace Základní legislativní normou, související s fungováním reálného trhu práce v České republice, je zákon o zaměstnanosti 435 / 2004 Sb., účinný od 1. října Hlavní principy zákona o zaměstnanosti: Nový zákon nahrazuje předchozí zákon o zaměstnanosti z roku 1991, který byl po dobu své platnosti devatenáctkrát novelizován. Obsahuje, v souladu s právem Evropského společenství, řadu změn a upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Zákon upřesňuje postupy a zpřístupňuje podmínky při zprostředkování zaměstnání úřady práce, zejména podmínky pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a to za účelem zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání ke spolupráci s úřadem práce v procesu zaměstnávání. Zákon dbá o rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání. Účastníci zaměstnaneckých vztahů jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami, uplatňujícími právo na zaměstnání. Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci. Součástí zákona je také úprava problematiky osob se zdravotním postižením (OZP) a jejich postavením na trhu práce. Zákon vytváří podmínky pro širší zaměstnanost OZP. Obsahuje mj. povinnost a pravidla pro zaměstnavatele - zaměstnávat určité procento handicapovaných osob a vytvářet pro ně vhodná pracovní místa. 5

8 Principy zákona o zaměstnanosti ve vztahu k osobám zdravotně postiženým Zdravotní postižení představuje pro člověka významnou sociální událost, která je jen obtížně srovnatelná se situacemi závislými či odvozenými od lidského konání. Osoby se zdravotním postižením musí překonávat řadu překážek a omezení, které částečně vyplývají z existence daného postižení, částečně jsou dány handicapy - omezeními, které jim v průběhu svého vývoje postavila do cesty organizace lidské společnosti. Zákon zavádí, pro osoby se zdravotním postižením, institut pracovní rehabilitace. Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Zahrnuje zejména poradenskou teoretickou a praktickou přípravu zaměřenou, na získání zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost. Pracovní rehabilitace je v současné době dle zákona o zaměstnanosti strukturována do osmi rámcových oblastí, které jsou dále členěny na konkrétní formy pracovní rehabilitace. Celkově je tedy nyní pro osoby se zdravotním postižením k dispozici 22 základních forem pracovní rehabilitace. Z hlediska organizačního zajištění zabezpečuje pracovní rehabilitaci úřad práce, místně příslušný dle bydliště osoby se zdravotním postižením nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Obsah individuálních plánů pracovní rehabilitace a druhy nákladů s tím spojených stanovuje prováděcím předpisem MPSV ČR ( 69 zákona o zaměstnanosti). Úřady práce mají též možnost nechat si dle uvážení přezkoumat zdravotní stav uchazeče o zaměstnání, který žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo který uvádí nejrůznější zdravotní důvody bránící v nástupu do zprostředkovaného zaměstnání. Výchozí situace při zaměstnávání osob zdravotně postižených: Problém zaměstnávání zdravotně postižených občanů má svoji historii. Ta se odvíjela především v souvislosti se světovými válkami, kdy se z front vracelo množství mužů s nejrůznějšími druhy zranění. Ve většině zemí, kterých se to týkalo, se problém počal řešit koordinovanou součinností se sektory zdravotnictví a sociálních služeb do programu rehabilitace. Zatímco v zahraničí se program rozvíjel v souvislosti s bojem proti nezaměstnanosti a hlavním cílem pracovní rehabilitace bylo zaměstnat i ty nejvíce postižené na otevřeném trhu práce, u nás byl přístup odlišný. Byl vytvořen institut změněná pracovní schopnost (ZPS) 6

9 s převážnou tendencí zaměstnávat tyto občany separátně v chráněných dílnách pod hlavičkou družstva invalidů. Teprve po roce 1990 se začalo ve větší míře prosazovat uplatňování osob zdravotně postižených na širším trhu práce. Došlo k navýšení prostředků na vytváření pracovních míst pro občany se zdravotním postižením a tím se částečně zvýšila motivace zaměstnavatelů k jejich zaměstnávání. Zde je však třeba upozornit, že sama tvorba pracovních míst pro osoby zdravotně postižené, v sobě v obecné rovině, obsahuje zárodky diskriminace tím, jaká pracovní místa vytváří. V průběhu dalších let se prokázalo, že tento způsob pomoci je jen řešením částečným. S absolutním úbytkem pracovních míst dochází i k úbytku volných pracovních míst, separovaných pro osoby se zdravotním postižením. Přetrvávajícím problémem je postoj zaměstnavatelů, kteří dávají přednost sankcím před plněním povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Záminkou je zavedené argumentační klišé o nízkém pracovním výkonu, vysoké fluktuaci zaměstnanců se zdravotním postižením, o jejich útěku do nemoci. Problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením má tři roviny: Osobnostní dispozice zájemce o práci Jedná se o zjištění typu a omezujícího stupně postižení uchazeče o práci, o jeho motivaci, kvalifikaci a zájmech a o jeho možnosti přizpůsobit se životním, resp. pracovním podmínkám. Pravidla zprostředkování práce Osoba se zdravotním postižením má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání. Povinnými jsou úřady práce. Jedná se o poskytnutí poradenství a dalších podpor osobám se zdravotním postižením v procesu získávání zaměstnání. Nově zavedený institut pracovní rehabilitace, platný od října 2004, je již na řadě úřadů práce aplikován, nicméně dosažení jeho plné funkčnosti je otázkou dalšího vývoje. Zaměstnávání Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci jsou ze zákona povinni zaměstnávat povinný podíl osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatel je povinen informovat úřad práce o pracovních místech vhodných pro osoby se zdravotním postižením a podle svých podmínek je rozšiřovat a individuálně přizpůsobovat. Objevuje se však stále více příkladů, kdy postižený na základě pozitivní rekomandace o svém zdravotním stavu, dává přednost uplatnit se na běžném pracovišti, protože na 7

10 vyhrazená pracovní místa (např. chráněné dílny) pohlíží jako na pracoviště snižující jeho image a důstojnost. Je zřejmé, že stávající zákon o zaměstnanosti vytváří dostatečný prostor pro nastavení systému, který by komplexně řešil problematiku zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Pracovní rehabilitace může být jedním z jeho účinných nástrojů, který snižuje nerovnosti v postavení těchto osob na otevřeném trhu práce. 1.2 Projekt Rehabilitace Aktivace Práce Obecným cílem projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce je podpořit zaměstnanost osob se zdravotním postižením. Základním strategickým cílem je příprava nových nebo inovovaných postupů a nástrojů pro zlepšení uplatnitelnosti osob se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce. Vytvořit, odzkoušet a navrhnout k celostátní diseminaci multifunkční model pracovní rehabilitace, kompatibilní se zákonem o zaměstnanosti. Hlavní cíle: zlepšení přístupu a návratu na trh práce pro osoby se zdravotním postižením, podpora postupů umožňujících zaměstnání a zaměstnávání osob zdravotně postižených. Projekt bude pracovat s novými metodami, nástroji a přístupy, které vycházejí z oblasti legislativy ( Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.). Půjde o nové metody funkčního hodnocení a navazující způsoby aktivace člověka, a to od rehabilitačního procesu v nemocničním zařízení až po integraci na otevřený trh práce. Smyslem projektového řešení je připravit model integrovaného systém pracovní rehabilitace. 8

11 Specifické cíle projektu jsou: vytvořit akreditovanou celostátní síť specializovaných pracovišť pro pracovní rehabilitaci, vytvořit standardy služeb pro vnitřně diferencované skupiny uchazečů a zájemců o zaměstnání z cílové skupiny vytvořit preventivní a proaktivní nástroje k podpoře zaměstnanosti cílové skupiny v aktivní politice zaměstnanosti prosadit individualizaci v práci se zdravotně postiženými za účelem jejich vlastní aktivace navrhnout strategii pro tvorbu postupů ke zvýšení šance uplatnit se na trhu práce vytvořit nástroje pro optimální přípravu cílové skupiny na potenciální pracovní místa metodicky podpořit personální management zaměstnavatelů pro zaměstnávání cílové skupiny analyzovat dobré zahraniční zkušenosti z EU s cílem jejich implementace do českého prostředí usměrnit uplatňování osobnostní diagnostiky na její včasnost a pozitivní zaměření již od medicínské rehabilitace v nemocničním zařízení až po integraci na trh práce. včasnou a optimální pracovní rehabilitací zkrátit dobu pracovní neschopnosti a následné nezaměstnanosti připravit podklady pro implementaci dobrých výsledků projektu do praxe relevantních politik 9

12 2. KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ ANALÝZA SYSTÉMU SLUŽEB PRACOVNÍ REHABILITACE PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM 2.1 Pracovní hypotézy a cíle analýzy Pracovní hypotézy: Základní pracovní hypotézou, kterou řešitelský tým definoval pro první analýzu realizovanou v roce 2006 se zahájením projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce, bylo tvrzení, že po dvou letech platnosti zákona o zaměstnanosti se nepodařilo v oblasti zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v dostatečné míře aplikovat nové nástroje do praxe, současný systém služeb pracovní rehabilitace je nekoordinovaný, kapacitně poddimenzovaný, nereagující v dostatečné míře na potřeby cílové skupiny. V druhé analýze realizované v závěrečné části projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce je pracovní hypotéza formulována do tvrzení, že došlo k pozitivnímu posunu v pojetí a koordinaci pracovní rehabilitace, současný systém je však stále kapacitně poddimenzovaný, administrativně a organizačně náročný, metodicky částečně nedořešený. Cíle analýzy: Zpracování adresáře šetřených subjektů zainteresovaných v problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením Monitoring služeb v oblasti pracovní rehabilitace z hlediska jejich spolupráce, potřeb, rolí, regionální spádovosti a možného potenciálu zapojit se do systému pracovní rehabilitace včetně komparace za sledovaná období Zmapování stávajících bariér při vstupu na otevřený trh práce z hlediska osob se zdravotním postižením 10

13 2.2 Personální zajištění Řešitelská organizace: Sociální agentura,o.s., Velká Hradební 484/2, Ústí nad Labem Personální obsazení expertního týmu: Mgr. Miroslav Flanderka Ing. Petr Hlaváček Mgr. Jaromíra Kotíková Mgr. Jaromír Licek Personální obsazení administrativního týmu: Kateřina Cibulková Zuzana Kroupová Tazatelé terénního šetření Organizace zapojené do širší pracovní skupiny: Vzdělávací společnost EDOST, s.r.o. UK, 1. LF, Klinika rehabilitačního lékařství MPSV ČR Správa služeb zaměstnanosti Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz průmyslu a dopravy ČR Národní rada zdravotně postižených ČR Deloitte BPO G&l, a.s. Úřad práce Most, Úřad práce Chomutov, Úřad práce Ústí nad Labem, Úřad práce Teplice, Úřad práce Hradec Králové, Úřad práce Chrudim, Úřad práce Písek, Úřad práce Tábor, Úřad práce Karviná, Úřad práce Opava, Úřad práce Bruntál, Úřad práce Sokolov 11

14 2.3 Metody uplatňované při realizaci 1.a 2.analýzy Řešitelé v průběhu realizace projektového záměru aplikovali následující metody: dotazníkové terénní šetření u 200 subjektů (1.šetření) dotazníkové terénní šetření u 62 subjektů (2.šetření) 5 panelových diskusí se šetřenými subjekty neformální setkání se sledovanými subjekty strukturované rozhovory se zástupci všech šetřených subjektů a osob 200 strukturovaných rozhovorů s osobami se zdravotním postižením (1.šetření) zpracování souhrnné statistické analýzy šetřených subjektů a osob 2 odborná kolokvia pro zainteresované pracovníky 2.4 Lokalizace analýzy Realizace analýzy byla lokalizována do následujících krajů - Ústecký kraj, Královehradecký kraj, Pardubický kraj, Karlovarský kraj, Jihočeský kraj a Moravskoslezský kraj (viz. obrázek 1). Obrázek 1 Lokalizace analýzy 12

15 2.5 Popis šetřených kategorií Popis šetřených kategorií obsahuje základní kvalitativní a kvantitativní popis jednotlivých kategorií zapojených do dotazníkového průzkumu. Jedná se o kategorie, které reprezentují základní pilíře systému služeb pracovní rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením a v uvedeném systému je jejich role vždy specificky vymezená a v zásadě nezastupitelná. Pro obě šetření byla zvolena rozdílná strategie co do velikosti šetřeného vzorku, jejíž snahou bylo respektovat na jedné straně zachování dostatečné validity zjištěných dat a na straně druhé zadání projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce. V rámci prvního šetření byl tedy pro realizaci dotazníkového průzkumu stanoven minimální celkový počet 200 subjektů a 200 osob se zdravotním postižením a pro druhé šetření pouze 60 subjektů bez dotazování osob se zdravotním postižením. Pro zachování možnosti komparace výstupů zjištěných v rámci obou dotazníkových průzkumů, byl v rámci druhého šetření osloven zúžený výběr subjektů sledovaných v rámci prvního šetření. Výjimku tvořila kategorie B (úřady práce) kde byl vzorek zachován ve stejném rozsahu (12 ÚP) Zaměstnavatelské subjekty kategorie A Úkolem řešitelského týmu bylo vytipovat takové subjekty, které by reprezentovaly co nejširší spektrum z hlediska místa působení, právního statutu, počtu zaměstnanců a oboru činnosti. Osloveno bylo více než 200 vytipovaných subjektů za účelem provedení terénního šetření. Sledovaná kategorie zahrnovala klasické zaměstnavatele, tvořící většinu v šetřeném vzorku a zaměstnavatelské subjekty zaměstnávající více než 50% osob se zdravotním postižením. Dotazníkového průzkumu se v rámci prvního šetření zúčastnilo 107 zaměstnavatelských subjektů a v rámci druhého šetření 20 zaměstnavatelských subjektů ze 6 krajů České republiky, a to Jihočeského, Karlovarského, Královéhradeckého, Moravskoslezského, Ústeckého a Pardubického kraje. Největší zastoupení z uvedených počtů tvořily akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Vedle těchto dvou forem právní subjektivity byly dále zastoupeny občanská sdružení, družstva, příspěvkové/rozpočtové organizace, osoby samostatně výdělečně činné a obecně prospěšné organizace. 13

16 2.5.2 Úřady práce kategorie B V rámci šetřeného vzorku se jedná o úřady státní správy s definovanou působností v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením vymezenou zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Výběr příslušných ÚP, které byly součástí šetřeného vzorku, provedla Správa služeb zaměstnanosti MPSV s ohledem na jejich relevantní zkušenost z fungování rozdílných regionálních trhů práce. Ke spolupráci v rámci zpracování této analýzy bylo pro obě šetření vyzváno a také se zúčastnilo 12 úřadů práce (Opava, Most, Teplice, Chrudim, Hradec Králové, Sokolov, Chomutov, Karviná, Ústí nad Labem, Tábor, Bruntál, Písek) působících na území šesti sledovaných krajů ČR Zdravotnické, poradenské a vzdělávací subjekty kategorie C V porovnání s ostatními sledovanými kategoriemi zahrnovala tato kategorie poměrně pestré spektrum subjektů, u kterých bylo podmínkou pro zařazení provozování alespoň jedné formy pracovní rehabilitace definované dle zákona o zaměstnanosti. Snahou řešitelského týmu bylo vytipovat takové subjekty, které by reprezentovaly co nejširší spektrum z hlediska místa působení, právního statutu a oboru činnosti. Za poradenské a vzdělávací subjekty zde měly své zastoupení soukromé i neziskové poradenské a vzdělávací organizace a také zařízení poskytující sociální služby. Zdravotnické subjekty byly především v rámci prvního šetření zastoupeny jednak zdravotnickými zařízeními provozujícími rehabilitační oddělení dle principu centra ucelené rehabilitace, ale také běžnými léčebnými zařízeními jako jsou rehabilitační sanatoria a zařízení lázeňského typu. Pro druhé šetření bylo v případě zdravotnických zařízení zapojeno do dotazníkového průzkumu již pouze 6 partnerských rehabilitačních center, která se aktivně účastnila aktivit projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce a jedno rehabilitační centrum, které se do nich alespoň částečně zapojilo jako spolupracující organizace (Fakultní nemocnice Ostrava). Pro realizaci terénních šetření bylo osloveno více než 90 vytipovaných subjektů z nichž dotazníkového průzkumu se v rámci prvního šetření zúčastnilo 81 subjektů a v rámci druhého šetření 30 subjektů ze 6-ti krajů České republiky, a to Jihočeského, Karlovarského, Královéhradeckého, Moravskoslezského, Ústeckého a Pardubického kraje. Specifickou, bohužel však negativní, charakteristikou této kategorie je to, že od samého počátku narážel řešitelský tým na klíčový problém, a to nedostatek vhodných subjektů ve sledovaných krajích. 14

17 Pozitivním zjištěním naopak bylo, že počet organizací, které odmítly spolupracovat na sběru dat, byl minimální Osoby se zdravotním postižením kategorie D Při výběru respondentů zastupujících osoby se zdravotním postižením bylo nezbytné zajistit dostatečný vzorek ze šetřených okresů, respektive krajů. Vlastní sběr dat byl proveden proškolenými tazateli z jednotlivých okresů, kteří zpravidla nechali dotazované osoby vyplnit dotazník, případně dotazovaným osobám na požádání pomohli s vyplněním. Dotazník nebyl omezen pouze pro osoby se zdravotním postižením, které jsou v evidenci nezaměstnaných při úřadech práce, ve vzorku jsou také zahrnuty osoby v pracovním procesu, dále v systému pracovní rehabilitace popř. v pracovní neschopnosti. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 200 respondentů z 10 okresů České republiky Bruntál, Hradec Králové, Karlovy Vary, Karviná, Litoměřice, Most, Opava, Tábor, Teplice a Ústí nad Labem (z 5 krajů Jihočeský, Karlovarský, Královehradecký, Moravskoslezský a Ústecký kraj). Zastoupení respondentů z hlediska pohlaví bylo rovnoměrné, z pohledu věkových kategorií byla nejčetněji zastoupena kategorie let. Vedle základních charakteristik se dále hodnotily osobní zkušenosti osob se zdravotním postižením s fungováním systému pracovní rehabilitace, např. odkud získaly první informace, jaké služby využívaly atd. Kvalitativní část otázek v dotazníku se zaměřila na hodnocení překážek v zaměstnávání a jaký význam jednotlivým překážkám dotazované osoby přiřazují. V poslední části se zjišťovaly osobní motivace šetřené osoby pro získání zaměstnání. Výstupy z dotazníkového šetření a odpovědi na otázky se v syntéze interpretovali za celou skupinu, případně ve specifických hodnoceních a komparacích s výstupy analýz z ostatních kategorií A, B a C. Odlišností této kategorie ve srovnání s ostatními je, že dotazníkový průzkum byl proveden pouze v rámci prvního šetření. Důvodem je skutečnost, že jednou z hlavních aktivit projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce bylo nastavení a pilotní odzkoušení poradenského programu pro osoby se zdravotním postižením, kde se s touto cílovou skupinou intenzivně pracovalo včetně zjištění zpětné vazby, jejíž vyhodnocení je součástí textu v kapitole věnované závěrečnému shrnutí. 15

18 2.6 Aplikovaný metodologický postup Řešitel ve spolupráci s partnerskými organizacemi zpracoval adresář šetřených subjektů, který zahrnoval zaměstnavatelské subjekty, zdravotnická a vzdělávací zařízení a další poradenské instituce, jejichž zaměření se vztahovalo k řešené problematice. Tento krok byl důležitý pro zachování reprezentativnosti výsledků dotazníkového šetření. Adresář zahrnoval subjekty ze sledovaných krajů, na jeho vytvoření vedle členů projektového týmu také participovali místní úřady práce a další instituce. Pro druhé šetření byl proveden zúžený výběr subjektů sledovaných v rámci šetření prvního. V rámci prvního šetření byla také vytipována místa, kde byly realizovány strukturované rozhovory s osobami se zdravotním postižením. Pro obě šetření byly pro sledované kategorie vypracovány specifické dotazníkové formuláře, které byly strukturovány na několik tématických bloků rozpracovaných do několika baterií otázek. Struktura dotazníkového formuláře byla před realizací terénního šetření zpracována na základě požadavků a potřeb projektového týmu zainteresovaných partnerských organizací a v souladu s cíli projektu. Dotazník je zpracován se zaměřením na kvalitativní a kvantitativní aspekty vyplývající z podstaty řešeného úkolu, které bylo nezbytné vyhodnotit u všech cílových skupin umu. Z metodického hlediska jsou v dotazníku zpracované dvě skupiny otázek. První skupinu tvoří otázky koncipované stejným způsobem pro více šetřených skupin za účelem komparace názorů na témata společná pro více skupin (např. oblast spolupráce). Druhou skupinu představují otázky zaměřené na specifické okruhy vlastní pouze jedné skupině, které se do dotazníkových formulářů pro ostatní skupiny nezahrnuly. Struktura dotazníku obsahuje základní údaje o šetřené organizaci, roli v systému a vztahu subjektu k osobě se zdravotním postižením, kapacitu a typ služeb pro osoby se zdravotním postižením, popis struktury pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením popř. požadavky na pracovní pozice. Zvláštní důraz byl při realizaci šetření kladen na potřeby a roli jednotlivých subjektů v rámci systému, dále byly analyzovány silné a slabé stránky současného stavu z hlediska stávající legislativy a praxe. Terénní šetření zajišťovali proškolení tazatelé se zkušenostmi z oboru, kteří prováděli formou strukturovaného rozhovoru kontakt s jednotlivými subjekty a popř. pomohli s vyplněním dotazníkových formulářů. Šetření probíhalo vždy ve dvojici, abychom tak zajistili plynulý sběr dotazníků a zvýšili kvalitu kontaktu se zástupci šetřeného subjektu. 16

19 3. STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ ŠETŘENÝCH KATEGORIÍ V RÁMCI I.ANALÝZY 3.1 Zaměstnavatelské subjekty kategorie A Základní informace o šetřeném subjektu Otázka 1.1 Místo působení. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 107 zaměstnavatelských subjektů ze 6-ti krajů České republiky: Jihočeský (17,8 %), Karlovarský (7,5 %), Královehradecký (6,5 %), Moravskoslezský (26,2 %), Ústecký kraj (33,6 %) a Pardubický kraj (8,4 %), viz. graf 1. Graf 1 Zastoupení subjektů dle krajů (v % ) 17,8 33,6 8,4 26,2 7,5 6,5 Jihočeský Karlovarský Královéhradecký Moravskoslezský Pardubický Ústecký Otázka 1.2 Právní statut. Většinu tohoto počtu tvořily akciové společnosti (39,3 %) a společnosti s ručením omezeným (25,2 %). Vedle těchto dvou forem právní subjektivity byly dále zastoupeny: občanská sdružení (9,3 %), družstva (8,4 %), příspěvkové/rozpočtové organizace (6,5 %), osoby samostatně výdělečně činné (5,6 %), obecně prospěšné organizace a jiné typy subjektů (v obou případech shodně 2,8 %) viz. graf 2. 17

20 Graf 2 Zastoupení subjektů dle právního statutu (v % ) 5,6 2,8 2,8 8,4 9,3 6,5 25,2 39,3 Akciová společnost Spol. s ručením omezeným Občanské sdružení Družstvo Přísp./rozp. organizace OSVČ Obecně prospěšná společnost Jiné Otázka 1.3 Původ zřizovatelů nebo vlastníků. Z pohledu původu zřizovatelů nebo vlastníků se ve více jak čtyřech pětinách jednalo o 100 % tuzemskou organizaci (81,3 %). Naopak každý desátý oslovený zaměstnavatel uvedl 100 % zahraniční účast. Menšinová účast zahraničního kapitálu byla zjištěna u 3,7 % případů, u 4,7 % pak byla identifikována většinová. Z hlediska původu vlastnictví je situace ve všech regionech podobná. Určitá diskrepance je v kategorii organizací se 100% zahraničním vlastníkem u Moravskoslezského kraje, ve kterém do uvedené kategorie patří čtvrtina organizací, zatímco průměr za všechny kraje dosáhl pouze deseti procent. Otázka 1.4 Obor činnosti. Dotazované organizace převážně působily ve zpracovatelském průmyslu (57,0 %) a dále pak v sociálních službách (11,2 %). Oblast obchodu byla zastoupena 5,6 %, doprava a spoje 4,7 %, ostatní veřejné služby 4,7 %, stavebnictví 3,7% a zdravotní péče (2,8 %). Zastoupení šetřených organizací v ostatních oblastech národního hospodářství nepřesáhlo u uvedených odvětvích jednotlivě 2 % hranici 1. Celková situace, viz. graf 3. 1 Organizace v šetření uvedly hlavní činnost, v rámci svých aktivit mohou provádět i jiné vedlejší hospodářské činnosti z dalších odvětví. 18

21 Graf 3 Zastoupení subjektů dle oboru činnosti (v % ) 2,8 10,3 3,7 4,7 4,7 5,6 11,2 57 Zpracovatelský průmysl Sociální služby Obchod Doprava a spoje Ostatní veřejné služby Stavebnictví Zdravotní péče Další pod 2 % Personální struktura a politika Otázka 2.1 Počet zaměstnanců organizace. Ze šetřených zaměstnavatelských subjektů jich 16 % zaměstnávalo do 20-ti pracovníků a dalších 29 % do 100 pracovníků. Více jak 100 zaměstnanců uvedlo 55 % organizací. Zastoupení velkých podniků bylo značné více jak 1/4 dotázaných subjektů zaměstnávala více než 500 pracovníků. Otázky 2.2 Podíl zaměstnaných osob se zdravotním postižením. Podíl osob se zdravotním znevýhodněním u více jak 1/3 subjektů (36,2 %) nepřesáhl 4 % hranici. Naopak 30 % organizací uvedlo vyšší než 50 % podíl těchto osob. Pro zajímavost žádné osoby se zdravotním znevýhodněním neměly v pracovním poměru 4 % zaměstnavatelů. Podíl zaměstnaných osob se zdravotním znevýhodněním se v posledním roce u 18 % dotázaných snížil. Naproti tomu se ale tento podíl u více jak jedné třetiny zvýšil (34 %). 19

22 Otázka 2.3 Potřebujete vědět více informací o pracovní anamnéze a zdravotní rekomandaci Vašeho zaměstnance se zdravotním postižením? Informace o pracovní anamnéze a zdravotní rekomandaci svých zaměstnanců se zdravotním postižením považuje za důležité vědět 51,4 % zaměstnavatelů, naopak 48,6 % zaměstnavatelů to nepovažuje za důležitou informaci. Z třídění druhého stupně vyplynulo, že zaměstnavatelé z Ústeckého a Karlovarského kraje se poměrně výrazně přiklánějí k názoru (64 %), že znalost uvedených informací u zaměstnanců se zdravotním postižením je důležitá. Otázka 2.4. Jaké jsou podle Vás obecně největší překážky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Pro zhodnocení největších překážek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením byla respondentům-zaměstnavatelům předložena baterie různých překážek. Sílu vlivu té či oné překážky hodnotili pomocí 4-stupňové škály, kde 1 představovala naprosto rozhodující vliv, 2 značný vliv, 3 malý vliv a 4 pak, že daná překážka není při zaměstnávání těchto osob vlastně žádnou překážkou. Jak ukázaly průměrné hodnoty, největší překážkou se zaměstnavatelům jeví nedostatek vhodné práce pro osoby se zdravotním postižením viz. tabulka 1. Se značným odstupem pak mají vliv nedostatek práce, zakázek, nedostatečná kvalifikace OZP a zvýšená pracovně právní ochrana OZP. Tabulka 1 Největší překážky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením PŘEKÁŽKY MEAN* nedostatek vhodné práce pro osoby se zdravotním postižením 1,92 nedostatek práce, zakázek 2,72 nedostatečná kvalifikace OZP 2,72 zvýšená pracovně-právní ochrana osob se zdravotním postižením 2,72 náklady na úpravu pracoviště pro OZP 2,79 nízká flexibilita zaměstnavatelů (částečné úvazky, pružná pracovní doba) 2,81 nízká míra informovanosti o zdravotním stavu OZP 2,96 nízká informovanost zaměstnavatelů o problematice OZP 3,08 *průměr hodnot škály 1 4, kde 1 = naprostý vliv a 4 = žádný vliv 20

23 Otázka 2.5. Pokud zaměstnáváte osoby se zdravotním postižením, uveďte, jaké problémy v této souvislosti nejčastěji řešíte? Problémy při zaměstnávání osob se zdravotním postižením měli zaměstnavatelé hodnotit opět s pomocí 4-stupňové škály u předložené baterie námětů. Význam hodnot škály odpovídal významu hodnot škály, která byla uplatněna v předchozí otázce. Jak je patrné z tabulky 2, největším problémem pro zaměstnavatele je vyšší nemocnost, dále pak nízká flexibilita osob se zdravotním postižením a požadavky na individuální pracovní podmínky. Třídění druhého stupně dle krajů a velikosti podniku v tomto případě ukázalo, že problém nízké motivace trápí zejména malé zaměstnavatele, tj. do 20 zaměstnanců. Naopak, tyto zaměstnavatele, ve srovnání s ostatními, podstatně méně trápí problém související s požadavky na individuální pracovní podmínky. Tabulka 2 Největší problémy při zaměstnávání osob se zdravotním postižením PROBLÉM MEAN* vyšší nemocnost 2,44 nízká flexibilita osob se zdravotním postižením 2,57 požadavky na individuální pracovní podmínky 2,76 nízká motivace k práci 2,91 nízká kvalifikace uchazečů 2,97 nevhodná kvalifikace 3,02 *průměr hodnot škály 1 4, kde 1 = velký problém a 4 = žádný problém Právní prostředí Otázka 3.1. a 3.2. Jaký způsob využíváte pro splnění povinného 4 % podílu zaměstnanců se zdravotním postižením dle 81 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti? Proč? Většina dotazovaných zaměstnavatelů se snaží podíl plnit zaměstnáváním zdravotně postižených osob. Pozitivním zjištěním je, že více jak polovina (55 %) jich celý povinný podíl plní právě zaměstnáváním těchto osob. Plnění prostřednictvím odebírání výrobků a služeb bylo zjištěno u 42 % zaměstnavatelů pouze 2 % plnila povinný podíl pouze touto formou. Možnost zadání výrobního programu chráněným dílnám využili pouze 3 % zaměstnavatelů a to jen ve velmi malé míře. Odvod do státního rozpočtu provedlo 13,5 % dotázaných zaměstnavatelů. 21

24 Z dotazníků dále vyplynulo, že subjekty mající malý či žádný podíl zdravotně postižených osob mezi svými zaměstnanci, by rádi upřednostnily možnost zaměstnat zdravotně postižené, ale nemohou tak učinit z důvodu charakteru výroby. Otázka 3.3. Která právní nařízení v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením vzhledem k činnosti Vaší organizace považujete za nejvíce zatěžující? Zaměstnavatelé měli v rámci dotazníkového šetření možnost vyjmenovat pro ně zatěžující právní nařízení v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jak ukázaly výsledky, alespoň jedno nařízení v této oblasti cítí jako zatěžující polovina z nich resp. polovina jich využila možnost uvést konkrétní právní nařízení. Pro každého pátého zaměstnavatele je problémem zvýšená pracovně-právní ochrana, zejména pak povinnost zajistit zdravotně postižené osobě nové pracovní místo. Každého desátého pak zatěžuje proplácení nemocenské v prvních dnech nemoci a výše minimální mzdy (popř. vazba na tuto minimální mzdu) a každého dvacátého obtěžuje dokladovat každý čtvrtrok bezdlužnost. K dalším, více jak jedním zaměstnavatelem, uváděným zatěžujícím právním nařízením patří: splnění povinného 4 % podílu zaměstnanců se zdravotním postižením, neexistence právního nároku na dotaci na udržení pracovního místa pro zdravotně postižené, přílišná administrativa potřebná pro ÚP (zřejmě v souvislosti s nástroji APZ) a výpočet odvodu do státního rozpočtu. Otázka 3.4. Navrhli byste úpravy v legislativě k usnadnění zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Pokud ano, jaké? Vedle úprav zatěžujících právní nařízení, které byly uvedeny v předchozí otázce, by každý 10 zaměstnavatel uvítal slevy na dani z příjmu či z odvodů u zdravotně postižených osob. K dalším více uváděným návrhům patří vytipování vhodných pracovních míst, které by byly určeny výhradně k zaměstnávání zdravotně postižených osob či přehodnocení/rozlišení povinného % podílu pro různá odvětví (zejména stavebnictví a strojírenství toto % velmi složitě naplňují). 22

25 3.1.4 Vnější sociálně ekonomické prostředí Otázka 4.1. Jak odpovídá potřebám Vaší organizace nabídka dostupné pracovní síly na trhu práce z hlediska profesní struktury? Nabídka dostupnosti pracovní síly byla měřena 10-ti stupňovou škálou, kde 1 znamenala, že nabídka plně odpovídá potřebám a 10, že vůbec potřebám neodpovídá. Získaná průměrná známka ze všech odpovědí činila 5,65, přičemž 2 % zaměstnavatelů má pocit, že dostupná pracovní síla vůbec neodpovídá a stejné procento naopak, že plně odpovídá. Rozložení odpovědí na škále ukazuje tabulka 3. Tabulka 3 Soulad nabídky dostupné pracovní síly na trhu práce z hlediska profesní struktury s potřebami zaměstnavatelů hodnota na škále 1-10 četnost odpovědí v % 1 - naprostý soulad 2,1 2 3,1 3 11,5 4 15,6 5 22,9 6 6,3 7 10,4 8 20,8 9 5, naprostý nesoulad 2,1 Otázka 4.2. Jak odpovídá potřebám Vaší organizace nabídka dostupné pracovní síly osob se zdravotním postižením na trhu práce z hlediska profesní struktury? Nabídka dostupnosti pracovní síly z řad osob se zdravotním postižením byla měřena 10-ti stupňovou škálou, kde 1 znamenala, že nabídka plně odpovídá potřebám a 10, že vůbec potřebám neodpovídá. Průměrná známka i v tomto případě oscilovala kolem hodnoty 6, konkrétně dosáhla výše 6,04. V tomto případě ale 3 % zaměstnavatelů měla pocit, že dostupná pracovní síla plně odpovídá jejich potřebám a 7 %, že vůbec neodpovídá. Četnost odpovědí u jednotlivých známek na škále ukazuje tabulka 4. 23

26 Tabulka 4 Soulad nabídky dostupné pracovní síly osob se zdravotním postižením na trhu práce z hlediska profesní struktury s potřebami zaměstnavatelů hodnota na škále 1-10 četnost odpovědí v % 1 - naprostý soulad 3,1 2 8,2 3 8,2 4 10,3 5 18,6 6 5,2 7 5,2 8 19,6 9 14, naprostý nesoulad 7,2 Otázka 4.3. Jak preferujete následující kategorie subjektů pro vznik potenciální spolupráce? Zaměstnavatelé měli jednotlivé kategorie subjektů hodnotit 3-stupňovou škálou, kde 1 znamenala velmi významnou preferenci pro potenciální spolupráci a 3 naopak nevýznamnou. Jak ukázaly průměrné známky, preferovaná potenciální spolupráce směřuje k úřadům práce a k obcím. Naopak, významnější preference nebyla zjištěna u zahraničních partnerů, mikroeuroregionů a zdravotnických zařízení. Nutno však dodat, že u řady subjektů zaměstnavatelé možnou spolupráci nedokázali posoudit např. u mikro-euroregionů nedokázalo spolupráci posoudit více jak 40 % dotázaných viz. tabulka 5. 24

27 Tabulka 5 Preference kategorií subjektů pro vznik spolupráce kategorie subjektů MEAN* % těch zaměstnavatelů, kteří spolupráci v případě uvedeného subjektu nedokázali posoudit obec 1,96 16,8 podniklatelské subjekty 2,01 15,0 zahraniční partneři 2,38 31,8 úřady práce 1,46 2,8 centrální orgány státní správy 2,24 28,0 VŠ a výzkumné org. 2,25 35,5 zdravot. org. 2,35 28,0 nevládní neziskové org. 2,21 33,6 mikro-euroregiony 2,36 42,1 profesní sdružení/hosp. komory 2,32 31,8 poradenské/vzdělávací organizace 2,06 20,6 *průměr hodnot škály 1 3, kde 1 = velmi významná preference a 3 = nevýznamná preference V rámci dotazování na preferenci subjektů pro spolupráci, existují mezi regiony v některých kategoriích určité rozdíly. V případě preference obcí, zaměstnavatelské subjekty z Ústeckého kraje odpověděly ve 42,9%, že je považují za nevýznamné. Naopak v Moravskoslezském kraji takto odpovědělo 22,7%, zde je místní samospráva nejlépe hodnocena (45,5% zaměstnavatelských subjektů ji považuje za velmi významného partnera). Opačné hodnocení je u kategorie podnikatelských subjektů, nejlépe jsou hodnoceny v Ústeckém kraji a Královéhradeckém kraji, za nevýznamné je v Ústeckém kraji považuje 14,8% dotazovaných a v Královéhradeckém je nikdo neoznačil za nevýznamné. V Moravskoslezském kraji je za nevýznamné považuje 42,9 % dotazovaných. Další rozdíly byly zjištěny v případě dotazování na význam nevládních neziskových organizací pro spolupráci v oblasti pracovní rehabilitace. Nepozitivněji jsou vnímány v Ústeckém kraji, za velmi významné a významné je považuje 75% zaměstnavatelských subjektů, zatímco v Moravskoslezském kraji takto odpovědělo pouze 38,5% dotazovaných. V šetření překážek pro možný vznik spolupráce je situace v regionech podobná, významný rozdíl se projevil u kategorie nedostatku kvalifikovaných pracovníků, kdy je tento handicap nejčastěji uveden u zaměstnavatelských subjektů z Ústeckého kraje. Toto zjištění koreluje s výstupy ze šetření zdravotnických, poradenských a vzdělávacích subjektů, u nichž je nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro oblast pracovní rehabilitace nejvíce pociťován právě v Ústeckém kraji. 25

28 Otázka 4.4. Co nejvíce brání vzniku spolupráce Vaší organizace s jinými subjekty? Překážky bránící zaměstnavatelům ve vzniku spolupráce s jinými subjekty byly hodnoceny na 3-stupňové škále, kde 1 představovala velmi významnou překážku a 3 překážku nevýznamnou. Výsledné průměrné známky včetně uvedení % těch zaměstnavatelů, kteří bariéry nedokázali posoudit, zachycuje tabulka 6. Vůbec největšími překážkami se ukazují být nedostatky právního systému a nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Tabulka 6 Překážky bránící zaměstnavatelům vzniku spolupráce s jinými subjekty překážky MEAN* % těch zaměstnavatelů, kteří bariéry pro vznik spolupráce nedokázali posoudit nedostatečné finanční zázemí 2,41 15,0 neochota org. veřejné správy 2,31 19,6 nedostatky právního systému 2,15 19,6 nedostatek kvalifikovaných pracovníků 2,16 13,1 nedostatek vhodných partnerů 2,25 15,9 jazyková bariéra 2,61 15,9 špatné zkušenosti 2,63 15,9 nedostatek informací 2,29 12,1 *průměr hodnot škály 1 3, kde 1 = velmi významná překážka a 3 = nevýznamná překážka Otázka 4.5. Myslíte si, že vznik regionálních mezioborových partnerství jako příležitosti pro další rozvoj Vaší organizace je významný/nevýznamný? Vznik regionálních mezioborových partnerství co by příležitost pro další rozvoj organizace, považuje za velmi přínosné pětina zaměstnavatelů (20,4 %) a za pouze přínosné (30,1 %) zaměstnavatelů. Jejich vznik však podle (18,4 %) nebude mít větší význam. Téměř ⅓ tuto otázku nedokázala posoudit (31,1 %). Jak ukázalo třídění druhého stupně, jako příležitostí pro další rozvoj organizace to vnímají zejména pro občanská sdružení. Naopak společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti přikládají vzniku regionálních mezioborových partnerství, v porovnání s ostatními, menší význam. 26

29 Otázka 4.6. Máte zájem se zapojit do regionálního systému spolupráce v oblasti přípravy a zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Zájem zapojit se do regionálního systému spolupráce uvedla více jak polovina dotázaných zaměstnavatelů (53,5 %). Naopak, o zapojení nemá vůbec zájem pětina zaměstnavatelů (20,2 %) a zájem jich nedokázala posoudit více jak ¼ (26,3 %). Otázka 4.7. Další náměty, připomínky a poznatky k řešené problematice. Možnosti vyslovit nějaké další připomínky využilo pouze 5 zaměstnavatelů ve všech případech se ale jednalo o problematiku, kterou již v dotazníkovém formuláři postihli. 3.2 Úřady práce kategorie B Základní informace Otázka 1.1 Správní obvod, Otázka 1.2 Počet dislokovaných pracovišť Otázka 1.3 Míra nezaměstnanosti, Otázka 1.4 Počet osob v evidenci ÚP Dotazníkového šetření se zúčastnilo 12 úřadů práce ze šesti sledovaných krajů České republiky. Jejich výčet, včetně počtu dislokovaných pracovišť, míry nezaměstnanosti a podílu OZP v příslušném okrese ukazuje tabulka 7. Tabulka 7 Základní informace o šetřených subjektech počet dislok. míra nezaměstnanosti v % podíl OZP v % pracovišť k k k k k Opava ,1 13,4 13,9 Most ,8 10,9 10,6 Teplice ,4 14,7 14,5 Chrudim ,6 19,8 23,0 Hradec Králové ,0 17,4 18,4 Sokolov ,0 11,4 12,4 Chomutov ,7 10,1 10,3 Karviná ,9 13,1 13,4 Ústí nad Labem ,7 14,1 14,5 Tábor ,6 9,5 16,0 Bruntál ,3 21,2 21,9 Písek ,5 13,3 13,1 27

30 3.2.2 Personální struktura a politika Otázka 2.1: Uveďte jaký útvar (odbor, oddělení) zabezpečuje pracovní rehabilitaci (zpracovává IPPR). Dle zjištění je pracovní rehabilitace zabezpečována na jednotlivých úřadech práce s jistou odlišností. Jako útvary, které zabezpečují, případně se podílejí na zabezpečování, pracovní rehabilitace byly uvedeny zejména odbor/oddělení poradenství, odbor/oddělení poradenství a zprostředkování, odbor/oddělení poradenství a trhu práce. Uvedené rozdíly jsou způsobeny pravděpodobně jistou mírou možné variability umístění útvaru v organizační struktuře a zabezpečení činnosti úřadů práce s ohledem na rozsah a komplikovanost příslušného správního obvodu. Dle dostupných informací neexistuje ani závazná směrnice či doporučení ze strany MPSV ČR, které by uvedenou problematiku sjednotilo na všech úřadech práce. Otázka 2.2 Uveďte fyzický a přepočtený počet (kvalifikovaný odhad) zaměstnanců, kteří zabezpečují pracovní rehabilitaci. Obdobné rozdíly mezi jednotlivými ÚP jako v odpovědích z předchozí otázky existují i v počtu pracovníků příslušných ÚP, kteří se problematikou pracovní rehabilitace zaobírají. Z hlediska fyzického počtu má devět z dvanácti šetřených úřadů na tuto problematiku vyčleněno 1 až 2 pracovníky. Z hlediska přepočteného počtu, který daleko přesněji vystihuje skutečné vytížení příslušných pracovníků v oblasti pracovní rehabilitace má více jak polovina šetřených úřadů na tuto problematiku vyčleněno méně či rovno 1,0 pracovníka, přičemž 3 z 12 úřadů přepočtený stav neuvedlo. Příslušné hodnoty za jednotlivé úřady práce v porovnání s počtem OZP v evidenci ukazuje tabulka 8. Otázka 2.3 Počet zaměstnanců ÚP podílejících se na zabezpečování pracovní rehabilitace je z Vašeho pohledu: naprosto dostatečný, dostatečný, nedostatečný, naprosto nedostatečný. Jak je patrné z tabulky 8, pozitivním zjištěním v této otázce je to, že počet pracovníků ÚP, kteří se na zabezpečování pracovní rehabilitace podílejí, je podle většiny šetřených úřadů práce dostatečný. Nezanedbatelné je ale také zjištění, že 3 z 12 úřadů práce nemohou dostatečnost resp. nedostatečnost počtu zaměstnanců vyčleněných na problematiku pracovní rehabilitace zhodnotit. Pracovníci všech sledovaných úřadů práce také uvedli, že stávající počty zaměstnanců nejsou zcela jistě definitivní, jejich počet se musí odvíjet od počtu evidovaných a zpracovaných žádostí o pracovní rehabilitaci a ty jsou v současné době velmi 28

31 nízké. Celkový počet osob v evidenci ÚP k a podíl OZP zobrazuje graf 4. Tabulka 8 Dostatečnost počtu pracovníků ÚP podílejících se na pracovní rehabilitaci počet osob v evidenci ÚP k počet zaměstnanců, kteří zabezpečují pracovní rehabilitaci celkem z toho OZP fyzický počet přepočtený počet dostatečnost počtu Opava neuved. nelze uvést Most ,9 dostatečný Teplice neuved. nelze uvést Chrudim ,0 dostatečný Hradec Králové ,0 dostatečný Sokolov ,2 dostatečný Chomutov ,5 nelze uvést Karviná ,5 dostatečný Ústí nad Labem ,4 nedostatečný Tábor ,0 naprosto dostatečný Bruntál neuved. naprosto nedostatečný Písek ,5 naprosto dostatečný Graf 4 Počet osob v evidenci ÚP k Počet osob Opava z toho OZP celkem Most Teplice Ch rudim Hradec Králové Sokolov Chomutov Úřad práce Karviná Ústí nad Labem Tábor Bruntál Písek 29

32 Otázka 2.4 Označte jaké formy PR zabezpečují Vaši zaměstnanci. Otázka 4.4 Označte jaké formy PR zabezpečujete s pomocí externí služby. Jak lze vyčíst ze zjištěných dat uvedených v tabulce 9, ani jedna z uvedených forem pracovní rehabilitace není na všech úřadech práce zabezpečena jednotně. Ukazuje se, že existují úřady práce, které určitou formu pracovní rehabilitace zabezpečují jak svépomocí, tak i externě, typickým příkladem jsou rekvalifikační programy. Naproti tomu jsou úřady práce, které určitou formu pracovní rehabilitace nezabezpečují vůbec a ani ji z titulu svého postavení v systému a zaměření činnosti vykonávat pravděpodobně nemohou, příkladem je pracovní diagnostika, ergodiagnostika nebo asistované a agenturní zprostředkování zaměstnání. Uvedené zjištění v těchto otázkách však nelze považovat za nijak závažné a ohrožující, ale je nutné ho posuzovat v kontextu a porovnání s kvantitou a kvalitou celkové regionální nabídky služeb pracovní rehabilitace, jejichž částečné zjištění bylo předmětem otázek 4.5 a 4.6. Tabulka 9 Situace v oblasti zabezpečení pracovní rehabilitace na šetřených ÚP* formy pracovní rehabilitace počet ÚP, kde službu zajišťují zaměstnanci ÚP externisté bilanční dignostika 3 8 pracovní diagnostika 0 7 ergodiagnostika 0 6 poradenství pro volbu povolání 9 3 poradenství pro volbu a změnu zaměstnání 10 3 poradenství pro volbu rekvalifikace 10 4 poradenství pro volbu přípr. k práci 9 4 poradenství při výběru vhodných nástrojů APZ 10 1 nástup na soustavnou přípravu na povolání 5 1 příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele osoby se ZP 1 5 příprava k práci prováděná u právnické nebo fyzické osoby 2 5 profesní rekvalifikace pro D 5 7 profesní rekvalifikace pro THP 5 7 rozšíření kvalifikace 5 6 příprava k podnikání 6 7 poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání 9 3 poradenství k jiné výdělečné činnosti 8 3 agenturní zprostředkování zaměstnání 0 5 akviziční a motivační programy 9 7 asistované zaměstnání 0 4 příspěvek zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracoviště pro osobu se ZP 10 0 příspěvek osobě se ZP na zřízení SUMP za účelem výkonu SVČ 10 0 * na tuto otázku odpovědělo pouze 11 ÚP 30

33 Otázka 2.5 Jsou některé z výše uvedených forem PR poskytovány také v rámci běžné činnosti ÚP (mimo systém PR)? Pokud ano, uveďte jaké. Získané informace a data u uvedené otázky nelze objektivní formou vyhodnotit. Je to dáno tzv. dvoukolejností činnosti v oblasti pracovní rehabilitace na úřadech práce, kde na jedné straně je nastaven poměrně administrativně náročný systém evidence dat a výkonů v oblasti pracovní rehabilitace pro zájemce o tyto služby včetně jeho vykazování pro MPSV ČR a na straně druhé běžná, lety ověřená, praxe, kde jsou formy pracovní rehabilitace realizovány v rámci běžné činnosti bez zatěžující administrativy, povinné procedury ve vyřízení žádosti o pracovní rehabilitaci včetně zapojení odborné pracovní skupiny. Přibližně polovina pracovníků šetřených úřadů práce vyjádřila názor, že realizované formy pracovní rehabilitace v rámci běžné činnosti jsou také pracovní rehabilitací, i když zde nejsou naplňovány především administrativní požadavky ze strany MPSV ČR. Naproti tomu druhá polovina pracovníků šetřených úřadů práce zastává stanovisko, že aktivita se pracovní rehabilitací v podmínkách úřadu práce stává tehdy, pokud se postupuje dle schválených pravidel a postupů pro oblast pracovní rehabilitace schválenými Správou služeb zaměstnanosti MPSV ČR, zde se jedná především o administrativní úkony a procedury související se schvalováním žádosti o pracovní rehabilitaci. Otázka 2.6 Jaké jsou minimální kvalifikační požadavky na zaměstnance podílejících se na zabezpečování pracovní rehabilitace (z hlediska oboru i dosažené úrovně). Dle zjištění jsou minimální kvalifikační požadavky na zaměstnance ÚP, kteří se podílí na zabezpečování pracovní rehabilitace, stanoveny zejména úrovní dosaženého vzdělání. Úřady práce ve většině požadují alespoň středoškolské vzdělání. Základní požadavky na uvedené pracovní pozice jsou stanoveny schváleným katalogem prací. Ve dvou případech byly zaznamenány požadavky na vyšší odborné vzdělání a požadavek na vysokoškolské vzdělání byl zaznamenán pouze jednou, tyto specifické požadavky jsou upraveny nad povinný rámec stanovený pro úřady práce. Pozitivním zjištěním je také skutečnost, že skoro u poloviny úřadů práce byl zaregistrován kvalifikační požadavek na absolvovaný obor u zaměstnance zabezpečujícího pracovní rehabilitaci, ve většině případů se jednalo o obory z oblasti sociálně-právní. 31