Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Transkript

1 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Mendelova 9. ročník základní Německý jazyk Zeměpisné názvy gramatická pravidla Mgr. Kateřina Morcinková

2 Obsah: 1 PŘEHLED GRAMATICKÝCH PRAVIDEL ZEMĚ A JEJICH OBYVATELÉ ODVOZOVÁNÍ JMEN OBYVATEL ZEMÍ SKLOŇOVÁNÍ ZEMĚPISNÝCH NÁZVŮ

3 1 Přehled gramatických pravidel ZEMĚPISNÉ NÁZVY WO? WOHIN? Všechny názvy měst a obcí jsou středního rodu, používají se však bez členu, pokud stojí bez shodného přívlastku. Názvy zemí jsou většinou rodu středního, používají se také se členem nulovým. Některé názvy zemí jsou rodu ženského ( die Schweiz, die Slowakei, die Türkei, die BRD) nebo rodu mužského(der Libanon, der Sudan), popř. mají tvar množného čísla (die Niederlande, die USA), názvy těchto zemí stojí vždy se členem určitým. Názvy kontinentů jsou rodu středního ( kromě die Antarktis) a stojí bez členu (Afrika, Amerika, Europa, Asien). Názvy hor se používají vždy se členem určitým (die Schneekoppe, der Groβglockner, die Zugspitze, die Gerlachspitze, das Matterhorn). Názvy pohoří stojí vždy se členem určitým: die Alpen, das Riesengebirge, der Harz, der Böhmerwald, das Erzgebirge, das Adlergebirge, das Isergebirge, die Hohe Tatra, die Dolomiten. Petr lebt in Berlin. Olga wohnt in Schweden. Lucy lebt in der Schweiz. Jana studiert in den Niederlanden. Wir wohnen in der Tschechischen Republik. Müllers sind in Afrika. Wir stehen auf der Zugspitze. Ich lebe im Böhmerwald. Jana fährt nach Berlin. Sie fährt nach Schweden. Sie fährt in die Schweiz. Sie fährt in die Niederlande. Wir fahren in die Tschechische Republik. Sie fliegen nach Afrika. Wir steigen auf die Zugspitze. Ich fahre in den Harz. 3

4 Názvy řek, moří a jezer se vyskytují vždy se členem určitým: die Moldau, die Elbe, die Donau, der Rhein, der Main, der Bodensee, die Ostsee, das Mittelmeer, der Atlantik, der Plattensee, der Genfer See, der Baikalsee. Názvy oblastí se používají vždy se členem určitým. Názvy ostrovů stojí bez členu, pokud jsou v jednotném čísle ( Rögen, Kreta, Mallorca), se členem určitým, pokud jsou v čísle množném ( die Kurilen, die Kanarischen Inseln, die Azoren, die Bermudas).!!! Rozlišujte: Wir verbringen den Urlaub am Mittelmeer. An der Riviera hat es ihm gefallen. In der Provence gibt es wirklich interessante Leute. Johann arbeitet auf Rügen. Jakob arbeitet auf den Kanarischen Inseln. Wir fahren ans Mittelmeer. Im Sommer fährt er an die Riviera. Fährst du auch in die Provence? Wir reisen nach Rügen. Wir fliegen auf die Kanarischen Inseln. das Meer = die See (moře) x der See (jezero) aus Bern kommen x von Bern kommen (pocházet z Bernu) (přijíždět z Bernu) 4

5 2 Země a jejich obyvatelé země/kontinent obyvatel obyvatelka jazyk Belgien der Belgier die Belgierin belgisch Bulgarien der Bulgare die Bulgarin bulgarisch Dänemark der Däne die Dänin dänisch Deutschland der Deutsche die Deutsche deutsch England der Engländer die Engländerin englisch Finnland der Finne die Finnin finnisch Frankreich der Franzose die Französin französisch Griechenland der Grieche die Griechin griechisch Groβbritannien der Brite die Britin britisch Irland der Ire die Irin irisch Island der Isländer die Isländerin isländisch Italien der Italiener die Italienerin italienisch Kanada der Kanadier die Kanadierin kanadisch Kroatien der Kroate die Kroatin kroatisch Niederlande der Niederlander die Niederländerin niederländisch Norwegen der Norweger die Norwegerin norwegisch Österreich der Österreicher die Österreicherin österreichisch Polen der Pole die Polin polnisch Portugal der Portugiese die Portugiesin portugiesisch Romänien der Rumäne die Rumänin rumänisch Ruβland der Russe die Russin russisch Schottland der Schotte die Schottin schottisch Schweden der Schwede die Schwedin schwedisch die Schweiz der Schweizer die Schweizerin schweizerisch die Slowakei der Slowake die Slowakin slowakisch Slowenien der Slowene die Slowenin slowenisch Spanien der Spanier die Spanierin spanisch Tschechien der Tscheche die Tschechin tschechisch die Türkei der Türke die Türkin türkisch die Ukraine der Ukrainer die Ukrainerin ukrainisch Ungarn der Ungar die Ungarin ungarisch die USA der US-Bürger die US-Bürgerin amerikanisch Asien der Asiat die Asiatin asiatisch Afrika der Afrikaner die Afrikanerin afrikanisch Amerika der Amerikaner die Amerikanerin amerikanisch Australien der Australier die Australierin australisch Europa der Europäer die Europäerin europäisch 5

6 3 Odvozování jmen obyvatel zemí a) s koncovkou er - odvozená od názvu zemí (Italien der Italiener) - odvozená od názvu kontinentu (Australien Australier) - odvozená od názvu měst (Prag der Prager) b) s koncovkou e - odvozená od názvu zemí (Polen der Pole), patří ke slabému skloňování (kromě der Deutsche). Názvy obyvatel můžeme použít také se členem neurčitým, vždy se ale skloňují slabě. der Pole / ein Pole x der Deutsche / ein Deutscher c) vytvořena spojením názvu země a podstatného jména der Bürger občan (die USA der USA-Bürger). d) vytvořena u víceslovných názvů měst spojením podstatného jména der Einwohner + von + geografický název (Los Angeles der Einwohner von Los Angeles) 6

7 4 Skloňování zeměpisných názvů Zeměpisná jména rodu středního a mužského používaná s nulovým členem přibírají ve 2. pádě koncovku s: Např. die Länder Europas die Umwelt Prags die Einwohner Rotterdams Při spojení s přívlastkem lze toto s vypustit: Např. die Staaten des heutigen Afrika(s) Tvary s koncovkou s můžeme nahradit opisem s von: Např. die Länder von Afrika - opis von používáme hlavně v případě, že zeměpisný pojem končí na -s, -β, -x, -z ( die Museen von Paris) Zeměpisné názvy ženského rodu nebo ty, které jsou v množném čísle, stojí vždy se členem určitým a zůstávají bez koncovky ( die Ufer der Elbe). 7