ZPRAVODAJ 255

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "3 2000 ZPRAVODAJ 255"

Transkript

1 ZPRAVODAJ 255

2 Úvodem Jaro je v plném rozkvětu. K vůni rozkvetlých stromů, křiku ptáků, jasné jarní obloze dostáváte jako náš příspěvek třetí číslo Zorného pole v roce Na výroční členské schůzi 18. února zazněla na adresu redakce Zorného pole oprávněná výtka, aby jednotlivá čísla vycházela v příslušném čtvrtletí, neboť je úsměvné, když si na podzim čtenář přečte, že se připravuje expedice za zatměním Slunce, které nastalo v srpnu. Jak se však můžete na vlastní oči přesvědčit, termíny vycházení jednotlivých čísel se již zřetelně přibližují příslušným čtvrtletím, takže dosáhnout nápravy nebude tak těžké. Problémem zůstává neustále velký hlad po tématech do Zorného pole, aby bylo možno naplnit každé číslo v plném rozsahu. Není naším cílem vydávat zpravodaj jen proto, aby vycházel, ale aby v něm čtenář našel zajímavé zprávy a (relativně) aktuální informace. Jelikož Zorné pole rozesíláme cca 150 adresátům, domníváme se, že by se mezi pravidelnými čtenáři našlo několik ochotných dopisovatelů. Rádi Vaše příspěvky zveřejníme. Jaro je vždy návratem života. Co znamená pro astronoma? Pro pozorovatele hvězd a noční oblohy je to především velmi rychle se prodlužující den, který se navíc zavedením letního času posouvá více do večerních hodin, takže soumrak nastává poměrně velmi pozdě. Naopak vysoká deklinace ekliptiky ve večerních hodinách umožňuje dobré pozorovací podmínky pro pozorování dorůstajícího Měsíce (a zákrytů hvězd Měsícem) případně pro pozorování vnitřních planet (jsou-li pozorovatelné). Má-li pozorovatel štěstí, může pozorovat po západu Slunce tzv. zodiakální světlo, tj. rozptyl světla na prachových částicích v rovině ekliptiky. Přiznejme si, komu z nás se poštěstilo zodiakální světlo vidět? Ubývá návštěvníků na hvězdárnách právě pro pozdě nastupující tmu. Zamilované páry úbytek návštěvníků nevynahradí. Co nového přináší jaro na hvězdárnu do Zlína? Začíná být opět nejisto ohledně osudu zlínské hvězdárny. Prosakují zprávy, že se ve státním rozpočtu podaří najít potřebné milióny k rekonstrukci gymnázia, v jehož areálu se hvězdárna nachází. Jelikož ve všech projektech je současná hvězdárna určená k likvidaci, je tato vyhlídka smutná. Naděje, že v závěrečné etapě rekonstrukce školy bude postavena hvězdárna nová, je slabou náplastí. Jednak proto, že nová hvězdárna bude podstatně menší (než již tak poměrně malá), jednak proto, že bude v méně výhodné poloze a v neposlední řadě proto, že je celkem reálné, že během rekonstrukce peníze dojdou a začne se škrtat v projektu. A co asi přijde škrtnout jako první? Třída*), učebna*), šatna*), aula*), hvězdárna*)? *) Nehodící se škrtněte. Buďme však optimisté. Třeba vše dopadne dobře. Zdeněk Coufal Zajímavosti jarní oblohy Orientace Nejhezčí pohled na oblohu je za dlouhých zimních nocí. Jarní obloha nám dovoluje pohlédnout na zbytek zimních souhvězdí, která však s prodlužujícím se dnem víc a více po západu Slunce mizí za obzorem. Velkým a nápadným souhvězdím je Orión, který zapadá na jihozápadním obzoru. Na obloze jej však najdeme snadno. Mezi červeným Betelgeuzem nahoře a modrým Rigelem dole je uprostřed Oriónův pás ze tří modravých hvězd. Prodloužíme-li pás, najdeme v jednom směru Aldebarana v Býku a v opačném směru Síria ve Velkém psu. Spojnice Zorné pole 3/2000, strana 2

3 Rigel Betelgeuze směřuje k Blížencům. Prodloužená spojnice Bellatrix Betelgeuze směruje k Prokyonu v Malém psu. Nejjasnější hvězdy zimní oblohy jsou uspořádány do šestiúhelníhku, v jehož středu je Betelgeuze a na vrcholech leží postupně Rigel, Aldebaran, Capella ve Vozkovi, Kastor s Polluxem, Prokyon a Sírius. K orientaci na jarní obloze slouží trojúhelník tří jasných hvězd: Regulus ve Lvu, modravá Spica v Panně a oranžový Arkturus v Pastýři. Nad jižním obzorem jsou patrna již souhvězdí jarní Rak a Lev, na východě je patrný Pastýř (Bootes) a Panna. Z cirkumpolárních souhvězdí nad hlavou září Velká medvědice, západně Vozka. Pod ojí Velkého vozu najdeme Honicí psy a pod nimi nad Pannou uvidíme matný shluk slabých hvězd Vlasy Bereniky. Pod Lvem, Pannou a Váhami se při obzoru klikatí Hydra s hlavou vztyčenou k severu. Orión Orión byl statný a sličný lovec, jehož otcem byl bůh moří Poseidón a matkou náruživá lovkyně z družiny bohyně lovu Artemidy, a proto měl Orión v Artemidě mocnou ochránkyni. Od svého otce dostal do vínku schopnost pohybovat se i nejhlubším moři. To ho však vedlo k všelijakým neplechám. Pronásledoval sličné nymfy Plejády tak dlouho, až uprosily Dia, aby je raději proměnil v nějaká zvířata. Zeus jim vyhověl a proměnil je v holuby a Zorné pole 3/2000, strana 3

4 později ve skupinu hvězd na obloze, dodnes nazývanou Plejády. Jindy zase Orión svým chvástáním urazil bohyni Héru, a ta jej za trest dala bodnout obrovským štírem. Orión sice zemřel, ale na přímluvu Artemidy byl i se svým Psem Síriem přenesen na oblohu právě proti Štíru. Ti dva se dodnes nenávidí. Orión mizí za západním obzorem v době, kdy se na východě objevuje Štír. Souhvězdí Orión je bezesporu jedno z nejhezčích na obloze. Bylo známo už v Mezopotámii. Tamější kmeny je nazývaly Uru-anna (světlo oblohy). Z tohoto názvu vzniklo jméno Orión, které se dochovalo do dnešní doby. Hvězda α Ori, Betelgeuze, je nepravidelná proměnná. Její poloměr je větší než vzdálenost Země od Slunce! Mění se však v obdobích pěti až šesti roků. Její oranžově červená barva ji dělá nápadným objektem na zimní obloze. Většina ostatních hvězd v Oriónu je bílá až namodralá, neboť mají vysokou teplotu. Tvoří asociaci se společným původem, která čítá na dvě stě hvězd, má průměr 300 LY a je od nás vzdálena LY. Středem asociace je Velká mlhovina v Oriónově meči, viditelná pouhým okem (M 42). Je to rozsáhlá plynná mlhovina, obsahující celkovou hmotu rovnou 300 slunečních hmot. Představuje zbytky původního matečného materiálu, z něhož jednotlivé hvězdy asociace vznikaly zhušťováním. U hvězdy ζ Ori v pásu je zářící plynná mlhovina (IC 434), na kterou se promítá záliv tmavé neosvětlené mezihvězdné hmoty. Zálivu se podle jeho tvaru říká Koňská hlava. V levém rameni Orióna je modrobílá hvězda Bellatrix Válečnice. V astrologických spisech se můžeme dočíst, že ženy narozené pod jejím vlivem jsou velmi výmluvné. Ve směru od hvězdy ξ Ori k nám kolem 20. října přilétá proud částic původem z rozpadající se Halleyovy komety Orionidy. Velký pes Toto dávné souhvězdí představuje Lailapsa ležícího u nohou lovce Orióna. Byl darem bohyně lovu Artemidy a byl proslulý tím, že mu nic neuteklo (na obloze zírá jedním okem na Orióna a druhým na blízkého Zajíce). Pro Egypťany byl Velký pes nejdůležitějším souhvězdím na celé obloze proto, že egyptský bůh Anubis měl psí hlavu. Souhvězdí Velkého psa najdeme bez obtíží. Oriónův pás směřuje k jeho nejjasnější hvězdě Síriovi (α CMa). V naších zeměpisných šířkách zůstává blízko obzoru. Neklid vzduchu proto způsobuje, že bliká (scintiluje), zvláště za mrazivých nocí. Řecky seirios znamená jiskřící, blikající. Pro Hindy byl bohem deště, Chaldejci ho nazývali Psí hvězda. Síriův hieroglyf se často objevuje v písemných památkách a na stěnách chrámů u Nilu. Jeho východ před Sluncem (heliaktický východ) oznamoval roční záplavy Nilu. Sírius je nejjasnější hvězda na obloze vůbec. Vysílá 23 více světla než Slunce a je od nás vzdálena 9 LY. Mezi nejbližšími hvězdami do vzdálenosti 11 LY má Sírius největší svítivost. Průměr Síria je 2 větší než průměr Slunce. Jeho povrchová teplota je asi K. Má malého průvodce, označovaného Sírius B, je v těsné blízkosti Síria. Ze Síria B dopadá do našeho oka méně světla než ze samotného Síria. Jeho hmota je stejná jako hmota našeho Slunce, ale jeho objem je menší než objem Slunce. Jedná se o degenerovanou hvězdu, kterým říkáme bílí trpaslíci. Do tak malého objemu se smršťují hvězdy podobné našemu Slunci ke konci svého života působením vlastní gravitace. Zorné pole 3/2000, strana 4

5 Vozka Vozka na zimní obloze je řecký král Erichthonios, syn chromého boha Hefaista. Vychovávala jej sama bohyně Athéna, a když dospěl, stal se aténským králem. Proslul tím, že jako první zapřáhl koně do vozu a stal se mistrem v ovládání spřežení. Vůz vynalezl jako nezbytnost, neboť byl po svém otci chromý. Byl to ovšem záslužný čin, užitečný všemu lidstvu, a proto Zeus Erchthonia přenesl po jeho smrti na oblohu, kde ho můžeme jako Vozku vidět dodnes. Rozhodnutím samého Dia se dostala na oblohu i Capella (Kozička). Je to koza, která svým mlékem kojila malého Dia na ostrově Krétě, kde ho jeho matka skrývala před všepožírajícím Chronosem. Zeus pak kozu z vděčnosti umístil na obloze, kde dodnes září jako nejjasnější hvězda Vozky. Její jméno Amaltea má dnes jeden z Jupiterových měsíčků. Souhvězdí Vozky leží v Mléčné dráze a můžeme je snadno vyhledat. Jeho nejjasnější hvězda Capella je u nás cirkumpolární a můžeme ji i s Kůzlátky ε, ζ a η Aur vidět po celý rok. Capella má stejnou barvu a tedy i povrchovou teplotu jako naše Slunce. Jinak je mezi nimi velký rozdíl. Capella je dvojhvězda skládající se ze dvou blízkých žlutých obrů, vzdálených od sebe jako Slunce od Země. Obě složky nelze rozlišit ani největšími dalekohledy, informace nám poskytuje pouze spektrum hvězdy. Nejzajímavějším objektem ve Vozkovi je ε Aur. Toto Kůzlátko je zákrytová dvojhvězda, jejíž menší složka má v průměru 300 mil. km, kdežto větší složka má průměr přes 4 mld. km. Vešla by se do ní celá naše Sluneční soustava až po Saturna. Je to největší známá hvězda ve Vesmíru. Menší složka svítí, proto ji vidíme. Její obrovský průvodce je však příliš chladný, takže je pro nás neviditelný. Je to zřejmě rodící se hvězda. Vlastní gravitací se poměrně rychle smršťuje, a tím zahřívá své nitro. Teplota nitra i povrchu pozvolna stoupá, těleso bude nejdřív infračervenou, pak červenou prahvězdou. Až teplota ve středu dosáhne 7 mil. K, zapálí se tam termonukleární reakce a z prahvězdy se stane normální hvězda. Blíženci Blíženci (Kastor a Pollux) byli synové Dia a spartské královny Ledy. Helena, pro kterou později vypukla trojská válka, byla jejich sestra. Kastor vynikal v lukostřelbě, v jízdě na koni a v krocení divokých koní, Polllux byl zase znamenitým zápasníkem. Oba bratři se zúčastnili plavby argonautů do Kolchidy pro rouno. Během plavby vypukla velká bouře. Plavci se už vzdávali vší naděje, jen pěvec Orfeus neztrácel víru. Začal hrát na svou kouzelnou harfu a prosil bohy o pomoc. Bouře naráz ustala a současně se na čelech obou bratří rozzářily jasné hvězdy. Od té doby je námořníci pokládali za své ochránce. Oba bratři k sobě lnuli takovou láskou, že po smrti jednoho z nich ani druhý nechtěl žít. Proto je Zeus proměnil v souhvězdí zvané Blíženci a nechal je tak navěky zářit vedle sebe na obloze. Blíženci jsou zvířetníkové souhvězdí, které leží částečně v Mléčné dráze. Nejjasnější hvězdy Kastor a Pollux jsou si naprosto nepodobné. Bližší a jasnější Pollux je osamocený oranžový obr, bez průvodců a bez zajímavostí. Je to nám nejbližší obr vůbec. Jeho bratr Kastor patří naopak k nejzajímavějším hvězdám na obloze. Dalekohledem jej vidíme jako Zorné pole 3/2000, strana 5

6 dvě modré hvězdy (Kastor A a Kastor B) a opodál načervenalého trpaslíka (Kastor C). Hvězdy A a B se oběhnou jednou za 340 roků, kdežto vzdálený trpaslík C potřebuje několik tisíc let, aby obě modré hvězdy oběhl. Každá z těchto hvězd je spektroskopicky dvojhvězdou. Kastor je tedy šestihvězda složená ze tří těsných dvojic. Nedaleko hvězdy η Gem je hvězdokupa M 35 viditelná za tmavé noci i pouhým okem. U Kastora je radiant meteorického roje geminid, které lze pozorovat mezi 8. a 15. prosincem (maximum ). Mateřským tělesem Geminid je asteroid (3 200) Phaeton. Malý Pes Malý pes je jedním z loveckých psů samotné bohyně Artemis, nebo pes ze smečky Oriónovy. Arabové a Římané viděli v Malém psovi štěňátko. Souhvězdí Malý pes je pod Blíženci a východně od Orióna. Nejjasnějších hvězda je Prokyon. Snadno ho najdeme, neboť tvoří se Síriem a Betelguze rovnostranný trojúhelník. Je poměrně blízko (11 LY), proto patří k nejjasnějším hvězdám na obloze. Prokyon nemá po obloze rovnoměrný přímý pohyb, ale pohybuje se po vlnovce. To je způsobeno neviditelným průvodcem malým bílým trpaslíkem. Prokyonův průvodce je 5 slabší než průvodce Síria, a bylo proto velmi nesnadné jej objevit dalekohledem. Nejprve byl zjištěn početně na základě známých zákonů a potom teprve objeven (v r na Lickově hvězdárně). Velká medvědice Velká medvědice (resp. její část Velký vůz) je nejznámější souhvězdí naší oblohy. Jeho sedm nejjasnějších hvězd má tvar vozu nebo též naběračky. Je zajímavé, že řada od sebe oddělených starých národů viděla v tomto souhvězdí podobu medvěda (národy v Mezopotámii, severní Asii, Féničané, Peršané, Řekové, ale i severoameričtí Indiáni). Řekové vysvětlovali vznik souhvězdí Velké medvědice následovně: Arkádská princezna Kallistó vzbudila svou krásou žárlivost Héry, manželky nejvyššího boha Dia. Proto ji rozhněvaná bohyně proměnila v medvěda a vyhnala do lesů. Marně ji Kallistó prosila, aby ji ponechala lidskou podobu, Héra však byla neoblomná. A tak bývalá princezna bloudila po lesích a bála se divoké zvěře, neboť zapomínala, že je sama divokým zvířetem. Záhy však poznala i strach z lovců a jejich psů. Jednou zahlédla mezi pronásledovateli svého syna Arkase. Přiblížila se k němu a chtěla ho obejmout. Arkas v obraně namířil na matku kopí. V posledním okamžiku zasáhl Zeus, a aby zabránil zlému činu, proměnil i syna ve zvíře v malého medvěda. Protože však oba měl rád, umístil je na obloze. Velkou medvědici i jejího syna Malého medvěda. Střední hvězda oje Velkého vozu se nazývá Mizar (arabsky pás). Je od nás vzdálena 78 LY. Nedaleko Mizaru je slabší hvězda Alkor, často sloužící ke zkoušce zraku. Malým dalekohledem zjistíme, že Mizar je dvojhvězda, a vidíme tedy hvězdy tři: Mizar, jeho průvodce a Alkor. Avšak každá z nich je dvojhvězda, jedna dokonce trojhvězda. Obě složky jsou však tak blízko sebe, že je lze rozeznat jen spektroskopicky. Mizar je tedy sedmihvězdou. Mimochodem Mizar byla první pozorovaná spektroskopická dvojhvězda (v r. 1889). Hvězdy Merak (ledví Medvěda) a Dubhe (záda Medvěda) ukazují k Polárce. Zorné pole 3/2000, strana 6

7 Rak Toto souhvězdí prý připomíná velkého kraba, který pomáhal Hydře v boji proti Héraklovi. Jedním z hrdinských činů Hérakla bylo utkání s devítihlavou Hydrou, která žila v bažinách u města Lerny a pustošila okolí. Hydra měla v zápase pomocníka v obrovském krabovi s ostrými klepety. Když se krab zakousl Héraklovi do nohy, střelil po něm Héraklův pomocník pastýř Ioláos šípem a dobře mířenou ranou kraba usmrtil. Hydra se po něm ohlédla a v tom okamžiku jí Ioláos upálil hlavu hořícím stromem. Zatímco useknuté hlavy okamžitě zas narůstaly, upálená hlava narůst už nemohla. A tak krab, který chtěl Hydře pomoci, způsobil vlastně její záhubu. Přesto jej bohyně Héra přenesla na oblohu, protože nadržovala všem Héraklovým nepřátelům. Rak je nevýrazné souhvězdí v trojúhelníku hvězd Pollux, Prokyon a Regulus. Je to nejchudší souhvězdí zvířetníku. Kdysi býval Rak nejsevernějším souhvězdím ve zvířetníku, takže v něm bylo Slunce v době letního slunovratu. Nejsevernější rovnoběžka na Zemi, kde Slunce jednou do roka je v nadhlavníku, se dodnes nazývá obratník Raka, ačkoli Slunce je v souhvězdí Blíženců. Tento posun je důsledek pohybů pólů a rovníku precese. Nejzajímavějším objektem v raku je ote- Souhvězdí Rak vřená hvězdokupa Jesličky (Praesepe) M 44. Je viditelná pouhým okem jako mlhavý svítící obláček, připomínající rozcuchané seno v jesličkách. Triedrem rozeznáme jasnější hvězdy. Hvězdokupa je vzdálena 500 LY, má průměr 15 LY a obsahuje přes 100 hvězd. Po obou stranách Jesliček jsou hvězdy δ a γ Cnc zvané Oslíci. Jižní Oslík (Asellus australis) je přesně v ekliptice, takže jej Slunce jednou za rok při své pouti po nebeské klenbě zakryje. Druhý Oslík (Asellus borealis) se u Jesliček přiživuje ze severní strany. Malý medvěd Podle řecké báje Arkas, syn arkádské princezny a boha Dia, byl přeměněn v medvěda v okamžiku, kdy vrhal oštěp na medvědici svou matku. Bohyně Héra byla pohoršena, že se její sokyně se synem dostala na oblohu. Vyžádala si proto od boha moří slib, že je nikdy nenechá s jinými souhvězdími odpočinout pod obzorem v mořských vlnách. Proto oba Medvědi nikdy nezapadají a musí stále obíhat kolem pólu jako souhvězdí cirkumpolární. V tomto souhvězdí je jen málo zajímavých objektů. Nejdůležitější z nich je hvězda Polárka pro svou blízkost k světovému severnímu pólu. Také se jí někdy říká Severka. Zorné pole 3/2000, strana 7

8 Polárka je od pólu vzdálena o něco méně než stupeň (necelé dva průměry Měsíce). Proto opisuje kolem pólu malý kroužek. Stojí za zmínku, že ani pól (bod, kolem kterého se zdánlivě otáčí celá obloha), nezůstává na stejném místě. Opisuje na obloze kružnici jednou za let (tzv. Platónův rok). Za roků bude pól u hvězdy Vegy v souhvězdí Lyry, Vega se pak stane Polárkou, Za dalších let se vrátí severní pól zase na místo, které zaujímá dnes. Tomuto pohybu pólu se říká precese zemské osy. Polárka má asi miliónkrát větší objem než Slunce. Její jasnost i velikost se pravidelně mění (pulsuje) jednou za 4 dny. Je od nás vzdálena přes 400 LY. Tato obří pulsující hvězda je dvojhvězdou. Její průvodce však nebyl přímo pozorován. Obíhá jednou za 30 let a projevuje se ve spektru Polárky. Ve skutečnosti je to však pětihvězda. Obrys Malého vozu je tvořen sedmi hvězdami, podobně jako u Velkého vozu. Dvě jasnější hvězdy β a γ, které tvoří zadní kola, se nazývají strážci pólu. Lev Vyhlášená delfská věštkyně Pýthie poradila kdysi hrdinovi Héraklovi (Herkulovi), aby vstoupil do služeb mykénského krále. Mykény jsou starobylé město na Péloponésu. Dodnes jsou tam zachovány zdi královského hradu. Hérakles uposlechl a odešel do Mykén, kde dostal několik obtížných úkolů. Nejdříve měl zabít lva, který žil v blízkých horách. Souhvězdí Lev Lev byl neobyčejně velký a sužoval celý kraj. Hérakles jej našel v jedné jeskyni a omráčil ho mohutným kyjem. Pak ho zardousil a odnesl králi do Mykén. Král se velmi poděsil, jednak z obrovského lva, jednak z Héraklovy síly. Proto vyslal Hérakla za novým úkolem zabít Hydru. I tento úkol Héraklés splnil se zdarem. Pro svou velkou statečnost se stal záhy proslulým a nesmrtelným. Byl přijat mezi bohy na Olymp a dostal se i na oblohu. S ním se tam na památku jeho hrdinských činů objevily i jeho oběti: Lev, Hydra a Rak. Zorné pole 3/2000, strana 8

9 Lev je zvířetníkové souhvězdí, které svým tvarem připomíná krále zvířat. Mezi 11. a 20. listopadem vyletují od hvězdy ζ Leo meteory roje leonid (poblíž ζ Leo mají leonidy radiant). Tento roj je pozůstatkem Tempelovy komety a Země se vždy po třiatřiceti letech setkává s nejbohatším oblakem jejích částic. Tak tomu bylo i v listopadu 1999, kdy u nás bylo bohužel zataženo. Jasný Regulus je jedním ze čtyř strážců oblohy čili královských hvězd. Byly to hvězdy, které na úsvitu dějin označovaly bod letního slunovratu (Regulus), jarní bod (Aldebaran), zimní slunovrat (Fomalhaut) a podzimní bod (Antares). Královské hvězdy rozdělovaly dráhu Slunce (ekliptiku), a tím i rok na čtyři části roční období. Panna V době zlatého věku na Zemi člověk ještě neznal zákony a sám od sebe ctil právo a věrnost. Tehdy sestoupila mezi lidi bohyně spravedlnosti a pořádku, Astraia, dcera Diova. Učila lidi znát řád, spravedlnost a právo. Tehdy prý bylo na Zemi dobře. Potom se však lidé stávali sobeckými, mysleli jen na své osobní zájmy, vymýšleli zbraně, kterými zabíjeli své bližní, a olupovali nevinné. Země byla zbrocena krví a bohové ji opustili. Poslední zůstala Astraia v naději, že se jí ještě podaří odvrátit Diův hněv a zkázu lidstva. Nakonec však i ona Zemi opustila a odebrala se opět mezi ostatní bohy. Souhvězdí Panna Nejjasnější hvězdou souhvězdí Panny je Spica. V okamžiku, kdy Slunce prochází podzimním bodem v souhvězdí Panny, končí astronomické léto a nastává podzim. Panna je Zorné pole 3/2000, strana 9

10 zvířetníkové souhvězdí, v němž se protíná ekliptika s rovníkem (v podzimním bodě), přibližně uprostřed mezi hvězdami β Vir a η Vir. Nedaleká γ Vir (Arich, Porrima) je pěkná dvojhvězda. Nejzajímavější objekty v souhvězdí Panny jsou hnízdo galaxií a kvasar označený 3C 273. Hnízdo galaxií v Panně je vzdáleno 60 mil. LY. Je v něm přibližně galaxií, z nichž spirálních. Hnízdo galaxií v Panně je význačné tím, že představuje přibližně střed naší Supergalaxie. Místní skupina galaxií, k níž patří naše Galaxie, M 31 v Andromedě a Magellanova oblaka, je u jižního okraje naší Supergalaxie. Obíháme tedy kolem hnízda galaxií v Panně. Průměr naší Supergalaxie je přibližně 150 mil. LY a obsahuje asi galaxií. Objekt 3C 273 je prvým objeveným kvasarem. Je také prvým kvasarem, u něhož bylo zjištěno velice intenzívní rentgenové záření a záření gama. Pastýř Honák Podle dávné pověsti byl kterýsi chudý pastýř oloupen bratry o své stádečko volů. Toulal se pak jako žebrák světem. Všude viděl, jak musí rolníci těžce pracovat, aby získali potravu pro sebe a své rodiny. Přemýšlel, jak by jim pomohl, až se mu podařilo vyrobit první pluh tažený zvířaty. Přenesl tak tíhu práce na silné voly zapřažené do pluhu a zbavil tím lidi odvěké dřiny. Za to, že lidem pomohl, zvěčnil Zeus prostého poháněče volů na obloze jakou souhvězdí Honáka. Staří Čechové viděli v tomto souhvězdí jarní oblohy Přemysla Oráče. Souhvězdí Pastýře má tvar arabské dvojky začínající u Severní koruny. Ve spodním obloučku dvojky je uprostřed jasný oranžový Arkturus, který spolu s Vegou je nejjasnější hvězdou severní oblohy. Arkturus byl první hvězdou pozorovanou za dne dalekohledem (v r. 1635). Je nápadný právě svou oranžovou barvou a ve srovnání se Sluncem je to pravý obr, jeho objem je totiž větší než objem Slunce. Je od nás vzdálen 36 LY. Má rychlý vlastní pohyb po obloze posune se za 800 roků o průměr Měsíce. Hvězda ε Boo (zvaná Izar) je pokládána za nejkrásnější dvojhvězdu na obloze. Proto se Souhvězdí Pastýř jí také říká Pulcherrima (lat. nejkrásnější). Jasnější žlutá složka má ve vzdálenosti 3 slabšího modrého průvodce. Rozlišíme je i malým dalekohledem. Ze spektra soudíme, že žlutá složka sama je dvojitá, takže Pulcherrima je vlastně trojhvězdou. V severní části Pastýře leží radiant, z něhož 3. ledna vyletují (zdánlivě) meteory zvané bootidy. Častěji se však pro tento meteorický roj z počátku ledna užívá názvu kvadrantidy. Zorné pole 3/2000, strana 10

11 Ve starších dobách bylo totiž v místě radiantu souhvězdí Zední kvadrant, které dnes už neexistuje. Severní koruna Severní koruna byla původně čelenka nebo královská korunka Ariadny, dcery krétského krále Mínoa. Ten dal zbudovat labyrint pro svého nevlastního syna Mínotaura, kterého chtěl ukrýt před světem, neboť měl lidské tělo a hlavu býka. Tomuto netvoru byli předhazováni za oběť chlapci a dívky z Atén. Mezi obětovanými chlapci měl být jednou i syn aténského krále Théseus. Poněvadž se zalíbil Ariadně, dostal od ní klubko nití, aby v labyrintu nezabloudil, a meč, který měl Mínotaura zabít. Théseovi se podařilo obludu zdolat a i s Ariadnou uprchnout před hněvem krále na ostrov Naxos. Tam však Ariadnu zanechal a odplul do Atén sám. Ariadnu si pak vzal za ženu bůh Dionýsos a daroval jí překrásnou čelenku, aby ji potěšil v jejím stesku po Théseovi. Po Ariadnině smrti vyhodil Dionýsos její členku na oblohu, aby ji už žádná žena nemohla nosit. Drahokamy se proměnily ve hvězdy a září na obloze jako souhvězdí Severní koruny. Nejjasnější hvězda Gemma (drahokam) je zdálena 65 LY a z jejího spektra soudíme, že kolem ní obíhá neviditelný průvodce s oběžnou dobou 17,5 dne. Hvězda R CrB je proměnný veleobr. Je pozorovatelná i malým dalekohledem. Po určitou dobu její jasnost zůstává stejná, načež prudce klesne, takže je pak viditelná jen velkým dalekohledem. Občas tento hvězdný veleobr vyvrhává obrovský oblak plynů bohatých na uhlík. Zastíní-li tento oblak hvězdu, pozorujeme prudký pokles její jasnosti. Uhlík vzniká hluboko v nitru R CrB termonukleárními reakcemi z hélia. Hvězda T CrB také občas exploduje a vyvrhuje množství plynů. na rozdíl od R CrB se při každé explozi velmi zjasňuje. Říkáme jí rekurentní nova. Poslední vzplanutí pozorovali astronomové roku 1946, avšak exploze pozorovaná v onom roce se ve skutečnosti odehrávala v době, kdy Řekové zvítězili u Marathónu nad přesilou Peršanů. Vlasy Bereniky Krasavice Berenika byla egyptská královna. Když její manžel král Ptolemaios byl na nebezpečné válečné výpravě proti Asyřanům, slíbila Berenika bohyni Venuši darem své krásné vlasy, vrátí-li se manžel z boje živ a zdráv. Když se král z boje šťastně vrátil, dostála Berenika svému slovu a obětovala nádherné kadeře ve Venušině chrámu. Druhého dne se královniny vlasy z chrámu ztratily. Strážcové chrámu měli být přísně potrestáni za nedbalou službu. Zachránil je však královský astronom, Řek Konon z ostrova Samu. Konon ukázal rozhněvanému králi ztracené kadeře na obloze. Prý sama Venuše je umístila mezi hvězdy. Polichocený král i královna tomu uvěřili a chrámovým strážcům jejich nedbalost prominuli. Ale astronomům přibylo na obloze další souhvězdí Vlasy Bereniky. Pouhým okem v něm mnoho hvězd neuvidíme. Podíváme-li se však triedrem, spatříme velké množství nepravidelně rozhozených hvězd. Tyto hvězdy patří k naší Galaxii a jsou od nás vzdáleny desítky světelných let. Avšak ve vzdálenosti 350 mil. LY je velká skupina tisíce cizích galaxií hnízdo galaxií. Bohužel, lze je pozorovat jen velkými dalekohledy. Zorné pole 3/2000, strana 11

12 Tipy pro pozorovatele 24. května (St) ve 2.51 nastává konjunkce Neptuna s Měsícem: Neptun bude 2,1 severně od Měsíce a bude pozorovatelný již malým dalekohledem jako slabý objekt s jasností 7,9 mag. 1. června (Čt) v se nachází Pluto v opozici, téhož dne se (pochopitelně) nachází nejblíže Zemi, a to ve vzdálenosti AU (4,4 mld. km). Pluto má 13,7 mag. Od 5. června (Po) do cca 25. června (Ne) jsou po dobu tří týdnů příznivé podmínky pro pozorování planety Merkur, která je vidět krátce po západu Slunce na ZSZ nízko nad obzorem (nejvýše 12 ). Jasnost klesá z 0,3 mag na 3,3 mag. 21. června (St) ve 3.48 nastává letní slunovrat, Slunce vstupuje do znamená Raka. Začíná astronomické léto. 29. června (Čt) v 2.21 nastává konjunkce Jupitera s Měsícem. Jupiter se nachází 4,6 severně od Měsíce a má jasnost 2,1 mag. 4. července (Út) ve 2.00 je Země v odsluní (afelu), tj. nejdále od Slunce, ve vzdálenosti 1,017 AU, tj. 152,1 mil. km. 26. července (St) před východem Slunce jsou příznivé podmínky pro sledování planety Merkur. 28. července (Pá) je největší aktivita meteorického roje δ Akvaridy. 4. srpna (Pá) ve se planetka Ceres (8,8 mag) nachází v konjunkci s Měsícem (Ceres 2,7 severně). 13. srpna (Ne) nastává největší aktivita meteorického roje Perseidy. 14. srpna (Po) ve nastává konjunkce planety Uran (5,7mag.) s Měsícem. Uran bude 2,3 severně. Pozorovatelnost úkazu bude špatná, neboť Měsíc je téměř v úplňku. 28. srpna (Po) mezi nastává zákryt planety Mars Měsícem. U nás není úkaz pozorovatelný, neboť Měsíc vychází až ve Fáze Měsíce nov první čtvrt úplněk poslední čtvrt v ve v ve ve v v ve ve ve v ve ve ve v ve Zdeněk Coufal Znáte Gluony? V červenci minulého roku se v novinách objevil článek o novém projektu evropských fyziků, kteří chtěli nechat srazit dvě jádra olova. Senzacechtiví novináři se zprávy okamžitě ujali nebo se spíše ujali poznámky teoretika Franka Wilczeka. Ten uvedl několik možností důsledků srážky: srážka může vytvořit černou díru, která pohltí Zemi srážka může vyvolat nestabilitu vakua vzniknou podivince (hrudky hmoty tvořené podivnými kvarky), které by mohly postupně změnit v podivnou formu hmoty celou Zemi. Zorné pole 3/2000, strana 12

13 Všechny tyto teorie byly vyvráceny a v únoru letošního roku oběhla svět zpráva o úspěšnosti celého projektu. Vědci z Evropské laboratoře pro výzkum fyziky částic CERN, kteří měli experiment na svědomí, stáli před nelehkým úkolem. Při srážce totiž vzniká kvark-gluonové plazma, avšak kvarky nelze zachytit žádným detektorem a problém byl také omezený časový úsek ke studiu. Vědci se ale nedali zaskočit. Pomocí urychlovače nazvaného superprotonový synchrotron (SPS) dodali jádrům olova rychlost blízkou rychlosti světla (99,95 % rychlosti světla) a nechali je narazit do olověného terčíku. Při srážce atomů olova s atomy terčíku se pohybová energie přeměnila na energii tepelnou a vyvinula teplotu řádově C. Důsledkem takto obrovské teploty se protony a neutrony v jádrech olova roztavily a na několik milióntin sekundy se rozpadly na kvark-gluonové plasma. Byl to ohromný úspěch, neboť kvarky nelze přinutit, aby existovaly samy o sobě. Vždy se skrývají uvnitř protonů a neutronů. Kvark-gluonové plazma, větší kuličky jsou nukleony, menší kvarky Gluony jsou elementární částice, které spolu s kvarky sdílejí své vězení uvnitř protonů a neutronů. Ve stavu kvark-gluonového plasmatu se vesmír nacházel několik milióntin sekundy po Velkém třesku. Při postupném chládnutí vesmíru se kvarky a gluony začaly měnit na protony a neutrony. Jak už bylo uvedeno, vědci to neměli lehké. Malý časový úsek ke studiu a naprostá neviditelnost kvarků pro detektory to vše jim stěžovalo práci. Po šesti letech výzkumů však nenalezli žádné jiné vysvětlení tolika pozorovaných jevů, než teorii vzniku kvark gluonového plasmatu. Pro tuto teorii existuje několik důkazů: V prvních okamžicích po srážce vznikají častice J/ψ. Pokud kvark-gluonové plasma vznikne, mělo by ohnivou kouli opouštět méně těchto částic. Přesně tohle bylo pozorováno. Volné kvarky a gluony by měly do sebe narážet. Při tomto procesu mají vznikat fotony o vysokých energiích. Detektory zachytily zvýšený počet fotonů. Zorné pole 3/2000, strana 13

14 Kvark-gluonové plasma by mělo produkovat větší množství podivných částic (částice složené z podivných kvarků). Detektory potvrdily zvýšený počet těchto částic. Na závěr nezbývá, než jen vědcům z laboratoře CERN pogratulovat. Lidstvo je zase o krok blíže k poznání vzniku a vývoje vesmíru. Zajímavostí na celém projektu je i to, že se na něm podílelo několik českých vědců z Fyzikálního ústavu AV ČR a z Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy. Tomáš Brázdil Sýrový Mars V současné době jediná sonda kroužící kolem Marsu Mars Global Surveyor celkem pravidelně chystá astronomům různá překvapení. Vezměme například překvapení publikované NASA 9. března 2000 polární čepičky. Severní čepička, zobrazena je oblast 1,5 2,2 km s rozlišením 3 m na obrazový bod. Fotografováno 5. dubna Jižní čepička, plošiny jsou přibližně 3 5 m nad terénem, zobrazena je oblast 3 4,5 km s rozlišením 7,3 m na obrazový bod. Fotografováno 3. srpna Dalo by se přepokládat, že obě polární oblasti planety budou podobné. Na Zemi jsme tomu zvyklí, sněhový příkrov Antarktidy je od grónského k nerozeznání. Mars je však jiná planeta a pozemské zkušenosti evidentně nejsou zcela přenositelné. Čepičky se jedna od druhé dosti liší severní čepička je plochá, pokrytá mělkými důlky, čepička jižní naopak obsahuje hlubší jámy, kaňony a jimy ohraničené plošiny. Poezie rozhodně astrofyzikům v NASA nechybí, takže severní čepička vypadá jako tvaroh zatímco jižní jako řez Zorné pole 3/2000, strana 14

15 ementálem. Nakolik se NASA se sýry trefila můžete posoudit na přiložených fotografiích sami. Povrch jižní čepičky nemá zatím na Marsu nikde jinde obdobu. Pozorované útvary pravděpodobně vznikly částečnou erozí, takže v místech, kde byl materiál odstraněn vznikly prohlubně a naopak, zbytky původního povrchu vytvořily plošiny. Rozdíl mezi jižní a severní čepičkou naznačuje, že obě oblasti měly po dlouhou dobu (tisíce, možná až miliony let) odlišné klima. Není přesně známo, jaké má čepička na jihu složení, ale je pravděpodobné, že část její hmoty tvoří zmrzlý oxid uhličitý. Zmíněný tvar terénu tuto hypotézu podporuje, neboť severní čepička je složena převážně z vodního ledu (přítomnost vodního ledu měla potvrdit neúspěšná sonda Mars Polar Lander), a její vzhled je zcela odlišný. Jižní čepička CO 2 proto nejspíše skutečně obsahuje, i když dosud není zřejmé, jestli CO 2 tvoří pouze několikametrovou povrchou slupku nebo jestli jsou z oxidu uhličitého celé 2 3 km tlusté bloky masivu čepičky. Znalost chemického složení jižní čepičky je důležitá jednak pro pochopení historie Marsu a jednak (což nás pozemšťany zajímá) pro případné podpoření teorií existence marťanského života (ať již minulého, nebo současného). Kdyby se zjistilo, že je jižní čepička (stejně jako severní) složena převážně z vodního ledu, začalo by dosti velké množství CO 2 na Marsu scházet. Podobná situace je na Zemi původně velmi velké množství volného CO 2 (v historii Země byly epochy, kdy oxid uhličitý v atmosféře převažoval) bylo živými organizmy v oceánech postupně zabudováno do vápencových masivů rozmístěných po celé planetě. Bude-li naopak jižní čepička převážně z CO 2, bude ho na Marsu dostatek a teorie živého Marsu podpůrnou hypotézu nezískají. Martin Kolařík Krabí mlhovina jak ji neznáte Krabí mlhovina (M 1) je spolu s Prstencovou mlhovinou v Lyře (M 57) nejznámější mezi pozůstatky po výbuších supernov, možná proto, že je dobře viditelná i malým dalekohledem (poblíž hvězdy ζ souhvězdí Býka). Výbuch této supernovy byl pozorován v roce 1054 a od té doby se nově vzniklá mlhovina stále rozpíná. Původní hvězda byla několikrát hmotnější než Slunce, a proto po ní ve středu mlhoviny zůstala neutronová hvězda (Slunce po sobě na konci své existence bílého trpaslíka). Tato neutronová hvězda zdědila část hmotnosti hvězdy (nyní váží stejně jako Slunce), její rotační moment hybnosti a magnetické pole. Jelikož jsou její současné rozměry velmi malé (průměr je kolem 20 km), musí nutně (vzhledem ke zmíněnému rotačnímu momentu hybnosti) rotovat velmi rychle. Pozorovaná rotační perioda (v rádiové, viditelné i rentgenové oblasti spektra) je 0,033 s, také je zjištěno, že se perioda každý den přibližně o s prodlouží. Fakt, že se perioda prodlužuje znamená, že hvězda předává rotační energii hmotě kolem sebe, převážně pak volným elektronům, které se nacházejí v plazmatu drženém u hvězdy v jejím velmi silném magnetickém poli. Výkon rotačního zdroje energie je asi W (!), což umožňuje urychlit elektrony až na rychlost světla (téměř). Elektrony s takovou rychlostí velmi ochotně část své energie uvolňují ve formě vysokoenergetického záření v rentgenové a γ oblasti. Pohled na Krabí mlhovinu, který známe z fotografií, případně z vlastní zkušenosti, ukazuje mlhavý, mírně oválný obláček, protkaný vlákny svítící hmoty (podle těchto vláken dostala mlhovina název Krabí). Vlákna jsou na vnější straně rozpínající se obálky. V součas- Zorné pole 3/2000, strana 15

16 nosti je mlhovina velká na obloze necelých 6, což dává (při vzdálenosti ly) skutečné rozměry asi 6 ly. Jiný pohled na M 1 nabídla ve své první sadě snímků rentgenová observatoř Chandra. Snímek na titulní straně obálky ukazuje centrální oblast mlhoviny kolem pulsaru. Zřetelně je vidět struktura disku z energetických částic, nejvnitřnější kroužek má průměr asi desetinu světelného roku, velmi dobře je také vidět výtrysk hmoty podél rotační osy pulsaru. Snímek je stále žhavý (i jako novinka, i teplotou záření :-) a především ukazuje skvělé možnosti Chandry, které budou teprve v budoucnu doceněny. Rentgenové záření produkují částice s extrémními rychlostmi, kterých dosahují díky extrémním fyzikálním podmínkám. Právě to je pro astronomy a fyziky zajímavé, protože právě hmota v extrémních situacích nejlépe hledá skuliny ve fyzikálních teoriích. Martin Kolařík Astrotábor Vlčková 2000 Ve dnech července 2000 pořádá Zlínská astronomická společnost letní astronomický tábor na Vlčkové-Kameňáku. Tábor je určen především pro členy kroužku mladých astronomů, je však otevřen i omezenému počtu vážných zájemců ve věku roků. Ubytování je pod stany s podsadami. Program přes den astronomická teorie, hry, sport, výpravy do okolí tábora, večer a v noci pozorování noční oblohy. Podrobnější informace a přihlášky je možno získat na hvězdárně ve Zlíně. Pondělní přednášky na hvězdárně 15. května 2000 Ondřej Kučera Čínská astronomie 5. června 2000 ing. arch. Ivan Havlíček Komety v červenci a srpnu se přednášky nekonají, první přednáška po prázdninách se uskuteční 11. září 2000 ing. Vratislav Zíka O pohybech planet Začátek přednášek je ve hodin. Přednášky se konají v sále hvězdárny. Pozorování pro veřejnost se koná za příznivého počasí v pondělí a pátek po setmění (nejdříve od 20.00). Přednášky a/nebo pozorování pro organizované skupiny (školní třídy apod.) je možno domluvit osobně nebo telefonicky v pondělí či pátek večer přímo na hvězdárně. Požadavek s uvedením kontaktu můžete zaslat rovněž em na adresu uvedenou v tiráži. Obrázek na titlní straně pulsar v Krabí mlhovině, foto Chandra, NASA ZORNÉ POLE vydává Zlínská astronomická společnost, Zlín. Vychází 4 ročně. Toto číslo připravil Zdeněk Coufal. Tiskne Knihovna Františka Bartoše ve Zlíně. Náklad 180 výtisků. Informace je možné získat v pondělí a pátek večer ve zlínské hvězdárně, tel (67) 36945), nebo na adrese Časopis byl zalomen a vysázen programem pdftex. REG Zorné pole 3/2000, strana 16

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ Severní obloha Jižní obloha Souhvězdí kolem severního pólu Jarní souhvězdí Letní souhvězdí Podzimní souhvězdí Zimní souhvězdí zápis Souhvězdí Severní hvězdná obloha

Více

Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost

Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost www.astroklub.cz Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost http://vysocina.astro.cz Hvězdářská ročenka 2017 Jakub Rozehnal a kolektiv Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy

Více

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.35 EU OP VK. Fyzika Orientace na obloze

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.35 EU OP VK. Fyzika Orientace na obloze Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.35 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Orientace na

Více

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY Pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis - Vesmír Září 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k probírání nového učiva formou - prezentace - práce s textem - doplnění úkolů. Rozvíjí

Více

Astronomický rok 2015

Astronomický rok 2015 Astronomický rok 2015 V následujícím článku jsou vybrány nejzajímavější nebeské úkazy a události vztahující se k astronomii, které nám nabídne nadcházející rok. Dnes si projdeme první pololetí 2015. Ze

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

Pollux. Rak. Souhvězdí Kdy? Kde? Jak je nápadné? Strana. Lev březen středně vysoko * * * * 20. Velký vůz duben v zenitu * * * * * 22

Pollux. Rak. Souhvězdí Kdy? Kde? Jak je nápadné? Strana. Lev březen středně vysoko * * * * 20. Velký vůz duben v zenitu * * * * * 22 Velký vůz Kapella Vozka Pollux Kastor Blíženci Lev Rak Býk Regulus Malý pes Betelgeuze jarní trojúhelník Prokyon Orion Hydra Alpha Rigel Pohár Havran Velký pes Sirius Zajíc en březen únor leden Jaro Souhvězdí

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka Astronomie jednoduchými prostředky Miroslav Jagelka 20.10.2016 Když si vystačíte s kameny... Stonehenge (1600-3100 BC) Pyramidy v Gize (2550 BC) El Castilllo (1000 BC) ... nebo s hůlkou Gnomón (5000 BC)

Více

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře.

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře. Eta Carinae Vzdálenost od Země: 9000 ly V centru je stejnojmenná hvězda 150-krát větší a 4-milionkrát jasnější než Slunce. Do poloviny 19. století byla druhou nejjasnější hvězdou na obloze. Roku 1841 uvolnila

Více

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,

Více

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou. Předmět: Přírodověda Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační

Více

Co je dobré vědět. Sírius, Rigel, Regulus, Spica Prokyon, Altair, Deneb, Capella Aldebaran, Arkturus, Pollux

Co je dobré vědět. Sírius, Rigel, Regulus, Spica Prokyon, Altair, Deneb, Capella Aldebaran, Arkturus, Pollux Co je dobré vědět O hvězdách a tak... Hvězda je nebeské těleso, které září vlastním světlem. Materiál, z něhož sestávají hvězdy, je velmi žhavý plyn - plazma. Jsou většinou z vodíku a z menší části z hélia.

Více

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Název pracovního týmu Členové pracovního týmu Zadání úkolu Jsme na začátku projektu

Více

NO Severní obloha podzimní souhvězdí

NO Severní obloha podzimní souhvězdí NO Severní obloha podzimní souhvězdí v-h. v. vzd. dekl. objekt souh. pol. [mag] [mag/(1 ) 2 ] ú. r. tvar typ tř. [ly] rekt. [ ] 2,6 M 2,5 M 2,5 M 2,8 M 2 500 1 300 27 M je satelitní galaxií M 31, trochu

Více

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji, HVĚZDY 1. Většina hvězd se při pozorování v průběhu noci pohybuje od A. Západu k východu, B. Východu k západu, C. Severu k jihu, D. Jihu k severu. 2. Ve většině hvězd se energie uvolňuje A. Prudkou rotací

Více

Astronomie 2 Význačná souhvězdí

Astronomie 2 Význačná souhvězdí Astronomie 2 Význačná souhvězdí Andromeda "Andromeda byla etiopská princezna. Její matka, královna Kasiopea se tak vychloubala svou krásou, že bůh moře Poseidón poslal mořskou obludu, aby zničila celou

Více

VESMÍR. Prvouka 3. ročník

VESMÍR. Prvouka 3. ročník VESMÍR Prvouka 3. ročník Základní škola a Mateřská škola Tečovice, příspěvková organizace Vzdělávací materiál,,projektu pro školu výuky v ZŠ Tečovice Název vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_12 Anotace

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: III/2 č.sady: 6 Ověřeno ve výuce: 13.1.2012 Třída: 3 Datum:28.12. 2011 1 Sluneční soustava Vzdělávací

Více

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,

Více

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 6.1Slunce, planety a jejich pohyb, komety Vesmír - Slunce - planety a jejich pohyb, - komety, hvězdy a galaxie 2 Vesmír či kosmos (z

Více

C/2009 R1 McNaught. Maximální jasnosti by kometa m la dosáhnout na konci ervna, kdy ji nalezneme nízko nad se- verním obzorem.

C/2009 R1 McNaught. Maximální jasnosti by kometa m la dosáhnout na konci ervna, kdy ji nalezneme nízko nad se- verním obzorem. Baronesa čtvrtletník Hvězdárny barona Artura Krause DDM DELTA Pardubice, ul. Gorkého Podivný černobílý obrázek zachycuje v inverzních barvách blížící se vlasatici, kometu C/2009 R1 McNaught. Kometu objevil

Více

Úkol č. 1. Sluneční soustava

Úkol č. 1. Sluneční soustava Úkol č. 1. Sluneční soustava Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází naše domovská planeta Země. Systém tvoří především 8 planet, 5 trpasličích planet,

Více

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny 1. Sluneční soustava Astrofyzika aneb fyzika hvězd a vesmíru planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny je dominantním tělesem ve Sluneční soustavě koule o poloměru 1392000 km, s průměrnou hustotou

Více

Pojmy vnější a vnitřní planety

Pojmy vnější a vnitřní planety KAMENNÉ PLANETY Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Ing. Mgr. Hana Šťastná Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_FY.HS.9.18

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_ZE69KA_15_02_04

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

6.3. HVĚZDY A HVĚZDNÁ OBLOHA

6.3. HVĚZDY A HVĚZDNÁ OBLOHA 6.3. HVĚZDY A HVĚZDNÁ OBLOHA Vznik hvězd - vesmír byl původně vyplněn prachem a plynem ještě nenarozených hvězd - nejprve se začal prach a plyn pozvolna slučovat, houstnout, kumulovat se do větších oblastí,

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

Astronomie a astrofyzika

Astronomie a astrofyzika Variace 1 Astronomie a astrofyzika Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www. jarjurek.cz. 1. Astronomie Sluneční soustava

Více

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ vyplňuje žák Identifikace práce Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) A. Přehledový test

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika, Planetárium

Více

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Sluneční soustava je planetárn rní systém m hvězdy známé pod názvem n Slunce, ve kterém m se nachází naše e domovská planeta Země. Tvoří ji: Slunce 8 planet, 5 trpasličích planet,

Více

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Planeta Země 7.Vesmír a Slunce Planeta Země Vesmír a Slunce Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se

Více

Astronomická jednotka (AU)

Astronomická jednotka (AU) URČOVÁNÍ VZDÁLENOSTÍ V ASTRONOMII Astronomická jednotka (AU) Světelný rok (LY) Jiří Prudký: MINIMIUM ASTRONOMICKÝCH ZNALOSTÍ PODÍVEJTE SE NA NOČNÍ OBLOHU! VÝPRAVA DO SLUNEČNÍ SOUSTAVY NEJBLIŽŠÍ HVĚZDA

Více

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady 1. Rychlosti vesmírných těles, např. planet, komet, ale i družic, se obvykle udávají v kilometrech za sekundu. V únoru jsme mohli v novinách

Více

Obsah DUBEN 48 ÚVOD 4 LEDEN 8 ÚNOR 20 KVĚTEN 64 BŘEZEN 32 ČERVEN 76

Obsah DUBEN 48 ÚVOD 4 LEDEN 8 ÚNOR 20 KVĚTEN 64 BŘEZEN 32 ČERVEN 76 Obsah ÚVOD 4 Několik praktických rad 4 Doporučení k okénkům pro pokročilé 5 Obtočnová souhvězdí 6 Co všechno můžete vidět na obloze pouhým okem 7 LEDEN 8 Obloha v lednu 23.00 SEČ 8 Objekt měsíce Plejády

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

Základní škola Ulice Míru, Rokycany. Mgr. Monika Abrtová. Obsah

Základní škola Ulice Míru, Rokycany. Mgr. Monika Abrtová. Obsah Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Obsah 1 Úvod do tématu sluneční soustavy... 2 2 Cíl projektu... 2 3 Postup při zpracování... 2 4 Zpracování... 3 5 Závěr miniprojektu... 4 6 Přílohy...

Více

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině.

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině. Vzdělávací oblast : Předmět : Téma : Člověk a jeho svět Přírodověda Vesmír Ročník: 5. Popis: Očekávaný výstup: Druh učebního materiálu: Autor: Poznámky: Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru.

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír z nekonečně husté singularity. Vesmír se s postupem času rozpíná, čímž se objekty od sebe vzdalují.

Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír z nekonečně husté singularity. Vesmír se s postupem času rozpíná, čímž se objekty od sebe vzdalují. Noční obloha Vesmír Vesmír je označení pro veškerý (časo )prostor a hmotu a energii v něm. V užším smyslu se vesmír také někdy užívá jako označení pro kosmický prostor, tedy část vesmíru mimo Zemi.Různými

Více

Pracovní list Název projektového úkolu NEBE PLNÉ HVĚZD - HVĚZDY, SOUHVĚZDÍ, ZNAMENÍ Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ

Pracovní list Název projektového úkolu NEBE PLNÉ HVĚZD - HVĚZDY, SOUHVĚZDÍ, ZNAMENÍ Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Pracovní list Název projektového úkolu NEBE PLNÉ HVĚZD - HVĚZDY, SOUHVĚZDÍ, ZNAMENÍ Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Název pracovního týmu Členové pracovního týmu Zadání úkolu Hvězdy

Více

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve

Více

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro 1. stupeň základních škol Pro zvídavé školáčky jsme připravili řadu naučných programů a besed zaměřených

Více

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky Vytvořili: Žáci přírodovědného klubu - Alžběta Mašijová, Veronika Svozilová a Simona Plesková, Anna Kobylková, Soňa Flachsová, Kateřina Beránková, Denisa Valouchová, Martina Bučková, Ondřej Chmelíček ZŠ

Více

Identifikace práce. POZOR, nutné vyplnit čitelně! vyplňuje hodnotící komise A I: A II: B I: B II: C: D I: D II: Σ:

Identifikace práce. POZOR, nutné vyplnit čitelně! vyplňuje hodnotící komise A I: A II: B I: B II: C: D I: D II: Σ: vyplňuje žák Identifikace práce POZOR, nutné vyplnit čitelně! Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice,

Více

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Mini projekt k tématu Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Říjen listopad 2014 Foto č. 1: Zkusili jsme vyfotografovat Měsíc digitálním fotoaparátem

Více

Chemické složení vesmíru

Chemické složení vesmíru Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Chemické složení vesmíru Jak sledujeme chemické složení ve vesmíru? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně,

Více

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Základy observační astronomie Petr Scheirich Nejjednodušší pozorování Co k němu potřebujeme: Nejjednodušší pozorování Co k

Více

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď.

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď. 1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď. 1. Kdo je autorem výroku: Je to malý krok pro člověka, ale veliký skok pro lidstvo!? a) Isaac Newton b) Galileo

Více

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km. 9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy

Více

očekávaný výstup ročník 7. č. 11 název

očekávaný výstup ročník 7. č. 11 název č. 11 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 7. Vesmír a Země, planeta Země V pracovních listech si žáci opakují své znalosti o vesmíru

Více

HVĚZDNÁ OBLOHA, SOUHVĚZDÍ

HVĚZDNÁ OBLOHA, SOUHVĚZDÍ HVĚZDNÁ OBLOHA, SOUHVĚZDÍ Souhvězdí I. Souhvězdí je optické uskupení hvězd různých jasností na obloze, které mají přesně stanovené hranice Podle usnesení IAU je celá obloha rozdělena na 88 souhvězdí Ptolemaios

Více

UČITELSKÉ NOVINY 1908 číslo 10 1. srpna

UČITELSKÉ NOVINY 1908 číslo 10 1. srpna U ČITELSKÉ N OVINY 1. srpna 1908 číslo 10 Pojmenování Polárka má více názvů. V České republice jsou nejpoužívanější Polárka nebo Severka. Slovo "polaris" pochází z latinského Stella Polaris, což znamená

Více

Venuše druhá planeta sluneční soustavy

Venuše druhá planeta sluneční soustavy Venuše druhá planeta sluneční soustavy Planeta Venuše je druhá v pořadí vzdáleností od Slunce (střední vzdálenost 108 milionů kilometrů neboli 0,72 AU) a zároveň je naším nejbližším planetárním sousedem.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Baronesa. Zveme Vás na Mezinárodní rok astronomie v Pardubicích

Baronesa. Zveme Vás na Mezinárodní rok astronomie v Pardubicích Baronesa Zveme Vás na Mezinárodní rok astronomie v Pardubicích Rok 2009 byl UNESCO a OSN vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie. Oslavuje se tak 400 let od okamžiku, kdy italský astronom Galileo Galilei

Více

Odborné zkoušky. Astronomie

Odborné zkoušky. Astronomie Odborné zkoušky Astronomie Přehled bodů pro splnění zkoušky Zná Sluneční soustavu Zná principy zatmění Měsíce a Slunce Zná významná souhvězdí a dokáže je rozpoznat Zná základní typy Deep sky objektů Zúčastní

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Pouť k planetám. Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY

Pouť k planetám.  Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY Co způsobuje příliv a odliv? hejna migrujících ryb vítr gravitace Měsíce Je možné přistát na povrchu Saturnu? Čím je tvořen prstenec Saturnu? Mají prstenec i jiné planety? Jak by mohla získat prstenec

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec Sluneční soustava OTEVŘÍT Konec Sluneční soustava Slunce Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto Zpět Slunce Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě přibližně 7

Více

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé

Více

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Sluneční soustava Sonnensystem Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým

Více

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří

Více

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně, Laboratoř metalomiky

Více

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují Mgr. Veronika Kuncová, 2013 - mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují světlo z blízkých zdrojů

Více

100 let ČAS 100 pozorování

100 let ČAS 100 pozorování ASTRONOMICKÉ informace 2/2017 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Voldušská 721, 337 11 Rokycany http://hvr.cz 100 let ČAS 100 pozorování V letošním roce 2017 slaví Česká astronomická společnost mimořádné

Více

Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír.

Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír. VY_52_INOVACE_Pr_36 Téma hodiny: Vesmír Předmět: Přírodověda Ročník: 5. třída Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava Autor: Bohunka Vrchotická, ZŠ a MŠ Husinec Řež; Řež 17, Husinec

Více

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b)

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b) Část A strana A 1 Bodové hodnocení vyplňuje komise! část A B C Celkem body (14 b) (26 b) (60 b) (100 b) Pokyny k testovým otázkám: U následujících otázek zakroužkuj vždy právě jednu správnou odpověď. Zmýlíš-li

Více

Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999

Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999 Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999 Adresa: Hvězdárna Fr. Pešty, P.O.Box 48, Sezimovo Ústí Poloha: 49 23 10 s.š., +14 42 20 v.d., 420 m.n.m. Telefon: 0606 / 578648, 0361 / 262972, 275791, 0602 / 422166 E-mail:

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír

Více

Projekt Společně pod tmavou oblohou

Projekt Společně pod tmavou oblohou Projekt Společně pod tmavou oblohou Kometa ISON a populace Oortova oblaku Jakub Černý Společnost pro MeziPlanetární Hmotu Dynamicky nové komety Objev komety snů? Vitali Nevski (Bělorusko) a Artyom Novichonok

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5. Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně

Více

2. Poloměr Země je 6 378 km. Následující úkoly spočtěte při představě, že kolem rovníku nejsou hory ani moře. a) Jak dlouhý je rovníkový obvod Země?

2. Poloměr Země je 6 378 km. Následující úkoly spočtěte při představě, že kolem rovníku nejsou hory ani moře. a) Jak dlouhý je rovníkový obvod Země? Astronomie Autor: Miroslav Randa. Doplň pojmy ze seznamu na správná místa textu. seznam pojmů: Jupiter, komety, Merkur, měsíce, Neptun, planetky, planety, Pluto, Saturn, Slunce, Uran, Venuše, Země Uprostřed

Více

Baronesa. Zveme Vás na Mezinárodní rok astronomie v Pardubicích

Baronesa. Zveme Vás na Mezinárodní rok astronomie v Pardubicích Baronesa Zveme Vás na Mezinárodní rok astronomie v Pardubicích Saturn je krásná planeta. Jeho prstence Galileo sledoval už svým malým refraktorem. A protože v době Galileových pozorování byly prstence

Více

Meteorické roje roku 2012

Meteorické roje roku 2012 ASTRONOMICKÉ informace - 2/2012 Hvězdárna v Rokycanech, Voldušská 721, 337 11 Rokycany http://hvr.cz Meteorické roje roku 2012 Každý, kdo se zajímá o astronomii a noční oblohu, se někdy setkal s krátkými

Více

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Astronomie - hvězdy. Michal Doležal

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Astronomie - hvězdy. Michal Doležal ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ 569 92 9.ROČNÍK Astronomie - hvězdy Michal Doležal Školní rok 2011/2012 Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny použité

Více

ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i.

ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i. ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i. Fričova 298, 251 65 Ondřejov Tisková zpráva ze dne 25. září 2009 ČEŠTÍ VĚDCI SE PODÍLELI NA OBJEVU VESMÍRNÉHO OBJEKTU NOVÉHO TYPU V prvním říjnovém čísle prestižního

Více

v01.00 Messierův v katalog Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno, 2004

v01.00 Messierův v katalog Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno, 2004 v01.00 Messierův v katalog Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno, 2004 Messierův v katalog První katalog mlhavých objektů, které by pozorovatel mohl zaměnit za kometu Katalog sestavil v roce 1784 francouzský

Více

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník projekt GML Brno Docens DUM č. 20 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 21.06.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Prezentace je zaměřena na základní popis a charakteristiky

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Od středu Sluneční soustavy až na její okraj

Od středu Sluneční soustavy až na její okraj Od středu Sluneční soustavy až na její okraj Miniprojekt SLUNEČNÍ SOUSTAVA Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor Náměstí Františka Křižíka 860 390 01 Tábor Obsah: 1. Úvod 2. Cíl miniprojektu 3. Planetární

Více

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test 1. Ve kterém městě je pohřben Tycho Brahe? [a] v Kodani [b] v Praze [c] v Gdaňsku [d] v Pise 2. Země je od Slunce nejdál [a] začátkem ledna.

Více

Tělesa sluneční soustavy

Tělesa sluneční soustavy Tělesa sluneční soustavy Měsíc dráha vzdálenost 356 407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce i=5,145 deg. měsíce siderický 27,321661

Více

Astronomická pozorování

Astronomická pozorování KLASICKÁ ASTRONOMIE Astronomická pozorování Základní úloha při pozorování nějakého děje, zejména pohybu těles je stanovení jeho polohy (rychlosti) v daném okamžiku Astronomie a poziční astronomie Souřadnicové

Více

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn Vesmír Vesmír r je označen ení pro veškerý prostor a hmotu a energii v něm. n V užším m smyslu se vesmír r také někdy užíváu jako označen ení pro kosmický prostor,, tedy část vesmíru mimo Zemi. Různými

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Vzdálenosti ve vesmíru

Vzdálenosti ve vesmíru Vzdálenosti ve vesmíru Proč je dobré, abychom je znali? Protože nám udávají : Výchozí bod pro astrofyziku: Vzdálenosti jakéhokoli objektu ve vesmíru je rozhodující parametr k pochopení mechanizmu tvorby

Více

Úvod 7. Komu je kniha určena 7. Kapitola 1 Specifika astronomické fotografie 8

Úvod 7. Komu je kniha určena 7. Kapitola 1 Specifika astronomické fotografie 8 OBSAH Úvod 7 Komu je kniha určena 7 Kapitola 1 Specifika astronomické fotografie 8 Čím se liší fotografování noční oblohy od běžného fotografování 10 Nejlepším prostředím je černočerná tma 10 I ta nejjasnější

Více