Zpráva o šetření. ve věci integrovaného povolení pro provoz prasečí farmy v M. A - Obsah podnětu

Transkript

1 V Brně dne 22. února 2011 Sp. zn.: 1107/2010/VOP/DK Sp. zn.: 3160/2010/VOP/DK Zpráva o šetření ve věci integrovaného povolení pro provoz prasečí farmy v M. A - Obsah podnětu Dne se na veřejného ochránce práv obrátila obec M. a následně dne se připojilo Sdružení občanů obce M s podnětem ve věci provozu prasečí farmy spol. Drupork Svitavy, a. s., v M. Ve svém podnětu obec i občanské sdružení (dále také stěžovatelé ) poukazují na to, že podle jejich názoru vyžaduje předmětné zařízení ke svému provozu tzv. integrované povolení podle zákona o integrované prevenci. 1 Krajský úřad Pardubického kraje, na který se stěžovatelé obraceli, však v této věci zaujal stanovisko, dle kterého provoz pod zákon o integrované prevenci nespadá. Zásadní otázku představuje skutečnost, že k dnešnímu dni se nedochovalo kolaudační rozhodnutí, ve kterém byla stanovena pro daný provoz povolená projektovaná kapacita chovaných kusů prasnic, která je rozhodná pro určení, zda předmětný provoz spadá pod zákon o integrované prevenci. Stěžovatelé poukazují na dochovaný kolaudační zápis (resp. protokol z jednání v rámci kolaudačního řízení) z roku 1977, ve kterém se hovoří o 760 ks prasnic, z čehož dovozují, že farma integrované povolení potřebuje. V rámci správního řízení ve věci integrovaného povolení by dle nich mělo být dosaženo provedení takových úprav, jež by vedly ke snížení značné pachové zátěže, kterou podle jejich slov předmětný provoz způsobuje občanům M. (navrhují účinnou ventilaci celého vepřína s vyvedením do adekvátně vysokého komína/komínů). Na základě podnětu stěžovatelů jsem ve věci zahájila šetření podle ustanovení 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále také zákon o veřejném ochránci práv ). B - Skutková zjištění V rámci šetření jsem oslovila Krajský úřad (dále také krajský úřad ), Českou inspekci životního prostředí, oblastní inspektorát. (dále také inspekce ), a Městský úřad (dále také stavební úřad ). V otázce kritérií pro zařazení zdroje do příslušné kategorie dle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci jsem konzultovala rovněž s Ministerstvem životního prostředí, odborem posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence. Mnou pověření zaměstnanci Kanceláře veřejného 1 Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování, ve znění pozdějších předpisů (dále také zákon o integrované prevenci ).

2 ochránce práv provedli dále šetření na místě samém, při kterém byla celá záležitost osobně projednána se stěžovateli a rovněž se stavebním úřadem a inspekcí. Ze všech shromážděných podkladů vyplynuly tyto skutečnosti rozhodné pro právní hodnocení. Ze spisové dokumentace dostupné na stavebním úřadě bylo zjištěno, že dne bylo vydáno územní rozhodnutí na stavbu farmy pro 670 prasnic. Následně bylo dne vydáno stavební povolení na výstavbu produkční farmy v M. V tomto povolení se počítalo mj. s odchovnou selat pro ks, dvou poroden prasnic po 120 ks, dvou stájí pro jalové a březí prasnice po 280 ks, odchovny prasniček pro 240 ks atd. Celkový počet prasnic (pouze prasnic, bez prasniček), se kterým tedy počítalo stavební povolení, činil 800 ks. Dalším dokumentem, který obsahuje spisová dokumentace stavebního úřadu, je protokol ze dne , který byl sepsán v rámci kolaudačního řízení. V tomto kolaudačním zápisu se objevuje zmínka, že místní prohlídkou bylo zjištěno, že objekty jsou dokončeny a provedeny v rozsahu stavebního povolení, přičemž celková stavební kapacita farmy odpovídala dle tohoto zápisu 760 ks prasnic základního stavu, 240 ks prasniček a selat. Současně jsou v další části kolaudačního zápisu uvedena stanoviska účastníků kolaudačního řízení a dotčených orgánů státní správy. Zástupce OZV ve svém vyjádření uvedl, že shora uvedenou stájovou kapacitu nelze dodržet vzhledem k navrhovaným turnusovým zástavům prasnic do poroden a provádění mechanické očisty a dezinfekce jednotlivých porodních sekcí po turnusovém vyskladnění. Zkušební provoz podle něj ukázal, že dosavadní počet ustájených prasnic a prasniček v jednotlivých kotcích je příliš vysoký, dochází ke značným ztrátám, a není možno ani provádět žádnou mechanickou očistu a dezinfekci v jednotlivých odchovnách pro kontinuální provoz. Nové provozní předpisy neodpovídají názorům v době zpracování projektu. Podle zástupce OZV tak bylo plánované kapacity (tj. 760 ks prasnic) možno docílit pouze rozšířením sekcí pro jalové a březí prasnice. Ve spisu na stavebním úřadě bylo dále dohledáno stavební povolení na přístavbu stájí u jalováren farmy v M ze dne V tomto rozhodnutí není řešena kapacita nově přistavěných jalováren. Tyto přístavby byly následně zkolaudovány na základě kolaudačního rozhodnutí vydaného dne v kolaudačním rozhodnutí opět není uvedeno, jakou kapacitu tyto přistavěné jalovárny měly mít. Za účelem dodržení minimálních standardů pro ochranu hospodářských zvířat byla provozovatelem v roce 2006 prováděna rekonstrukce stájí. Jednalo se o rekonstrukce technologického vybavení (zejména vzduchotechniky), na které nebylo vyžadováno stavební povolení. V souvislosti s těmito rekonstrukcemi se počaly objevovat stížnosti ze strany občanů a obce M směřované stavebnímu úřadu v. Stavební úřad provedl dne kontrolní prohlídku a následně se obrátil na Krajský úřad (dále také krajský úřad ) coby příslušný úřad státní správy na úseku integrované prevence. Provozovateli bylo rovněž uloženo vypracování znaleckého posudku ve věci vyhodnocení vlivu předmětné stavby na čistotu ovzduší. Kopie tohoto znaleckého 2

3 posudku (zpracovatel Ing. Radek Píša, říjen - listopad 2008) mi byla stavebním úřadem poskytnuta spolu s dalšími podklady. Předmětem posudku bylo hodnocení vlivu produkční farmy M na čistotu ovzduší; specificky byly zkoumány otázky, zda změna technologie provedená v letech mění nároky stavby na okolí, zda překračuje současná pachová zátěž limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemků tohoto areálu a konečně, zda lze současnou pachovou zátěž snížit nějakými technickými, organizačními, výrobními či jinými opatřeními. V posudku provádí soudní znalec zhodnocení stavu v roce 1977 oproti stavu v roce 2007 (pro rok 1977 hovoří o počtu chovaných prasnic 800 ks, v posudku nicméně není uvedeno, z jakého podkladu v tomto ohledu soudní znalec vychází). Jeho závěr je takový, že pásmo hygienické ochrany zasahovalo do intravilánu obce M před realizací opatření v roce 2007 a zasahuje do něj i nadále (ačkoliv vzhledem k zavedení zásad správné zemědělské praxe a stavebním úpravám došlo k jeho mírnému zmenšení). Lze tedy očekávat subjektivní hodnocení pachové zátěže v okrajových částech obce u citlivých jedinců jako obtěžující, zvláště při nepříznivých klimatických podmínkách. Pro pachovou zátěž nejsou v současných právních předpisech stanoveny limitní hodnoty, k výpočtu hygienického pásma byla tedy použita standardizovaná metodika, která není závazná. Imisní zátěž amoniakem nepřesahovala, a ani po roce 2007 nepřesahuje, dle znalce doporučené limitní hodnoty; realizací opatření v roce 2007 však mělo dojít k významnému snížení ročních a denních koncentrací amoniaku. Objektivní zhodnocení vede k závěru, že při stávajícím provozu zdroje došlo k významnému zlepšení v parametru pachové zátěže i v parametru imisní zátěže amoniakem - v tomto ohledu ovšem nebyly rozhodující provedené stavební úpravy, ale zejména aplikace zásad správné zemědělské praxe. Ke třetí otázce znalec uvedl, že provozovatel již realizuje částečně tzv. nejlepší dostupné techniky vymezené v dokumentech BREF 2 (aditiva pro snížení emisí amoniaku, nespádovaný podroštový odvod kejdy atd.) Další opatření jsou ekonomicky náročná a nejsou ve standardních podmínkách chovů realizovatelná. Jako přínosné by se jevilo např. zlepšení manipulace s kejdou (nepochybně by zlepšení přineslo zavedení potrubního systému odvodu kejdy a plnění kejdy do kejdových věží pod hladinou). Krajský úřad dne zaslal stavebnímu úřadu sdělení (čj. SpKrÚ /2008/OŽPZ/KU), ve kterém se konstatuje, že krajský úřad prostudoval dostupné podklady stavebního úřadu a dospěl k závěru, že zařízení nevyžaduje ke svému provozu integrované povolení. Krajský úřad poukázal na to, že v dané době provozovatel provozoval dané zařízení intenzivního chovu prasat v souladu se schváleným provozním řádem velkého zdroje znečišťování ovzduší a s plánem zavedení zásad správné zemědělské praxe. V obou těchto řádech byla přitom s ohledem na nutnost dodržení vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů, stanovena maximální projektovaná kapacita farmy 732 prasnic. Závěrem krajský úřad uvedl, že v nejbližší době plánuje provozovatel další rekonstrukci dvou stájí pro jalové a březí prasnice, v souvislosti s kterou lze předpokládat další snížení kapacity u těchto stájí. 2 Referenční dokument BAT (Nejlepší dostupné techniky) - Intenzivní chov drůbeže a prasat; Překlad originálu 2. návrhu z července 2001, European Commission. 3

4 Krajský úřad jsem v rámci svého šetření oslovila, aby mi poskytl své vyjádření k celé záležitosti. Krajský úřad v tomto smyslu uvedl, že při vydání svého stanoviska (viz výše) vycházel především ze skutečnosti, že se ke stavbě farmy nedochovala projektová dokumentace ze sedmdesátých let minulého století ani kolaudační rozhodnutí. Protokol z kolaudačního řízení nebylo možno považovat za adekvátní důkaz ke stanovení kapacity farmy; kapacitu nebylo možno odvodit ani ze stavebního povolení z roku 1978 a z kolaudačního rozhodnutí z roku Krajský úřad rovněž přihlédl k tomu, že v průběhu let docházelo k výměně technologie stájí, tak aby odpovídala novým požadavkům na chov, tedy ke zvětšování prostor pro každé ustájené hospodářské zvíře. Krajský úřad tedy z těchto důvodů při stanovení maximální kapacity vycházel z maximálně možného počtu chovaných prasnic při dodržení welfare zvířat. Provozovatel v roce 2007 z tohoto pohledu vyhodnotil kapacitu farmy na max. počet prasnic 732 ks; na tuto hodnotu následně zpracoval provozní řád zdroje znečištění ovzduší a plán zavedení zásad správné zemědělské praxe. Provozní řád tak dle krajského úřadu představoval jediný seriózně zpracovaný doklad, kde je provozovatelem přesně definován stav zvířat v jednotlivých stájích včetně rozměrů kotců. Tyto dokumenty byly následně krajským úřadem schváleny dne Krajský úřad rovněž poukázal na možné nejasnosti plynoucí ze zooveterinárního rozlišování pojmů prasnice a prasnička, kdy prasničky přecházejí do kategorie prasnice až po prvním porodu a nezapočítávají se do celkového stavu prasnic. Krajský úřad dále uvedl, že z důvodu opakujících se stížností byly provedeny jak veterinární kontrola ze strany Státní veterinární správy, tak opakované kontroly plnění povinností velkého zdroje znečišťování ovzduší ze strany inspekce. Při těchto kontrolách nebylo nikdy prokázáno porušování povinností provozovatele; zařízení je provozováno v souladu se schváleným plánem zavedení zásad správné zemědělské praxe i provozním řádem. Ustájení na roštových a částečně roštových podlahách je uváděno jako nejlepší dostupná technika v referenčním dokumentu BREF - Intenzivní chov drůbeže a prasat. Krajský úřad závěrem uvedl, že pokud provozovatel dodržuje povinnosti stanovené v zákoně, a přesto obtěžuje zápachem, bude nejpravděpodobněji chyba v územním plánování a umístění zdroje. Následně mě krajský úřad i stavební úřad vyrozuměly, že provozovatel předložil pasport stájových objektů farmy Makov, který nahrazuje kolaudační souhlas podle stavebního zákona. 4 Ten byl ověřen stavebním úřadem dne Z průvodní a souhrnné technické zprávy tohoto pasportu vyplývají následující informace o provozovně a zdroji - celková kapacita prasnic činí 716 prasnic (na jalovárnách a porodnách), v odchovně prasniček se jedná o 168 prasniček. V této dokumentaci je rovněž popsán chovný cyklus, dle kterého jsou prasničky nakupovány od smluvního dodavatele a po převozu jsou v karanténě v odchovně prasniček (2 měsíce), následně jsou zapuštěny a převedeny do jalovárny. Zde zůstávají do 110 dnů březosti, následně jsou převedeny na porodnu. Prasnička je převedena do kategorie prasnic po prvním porodu. 3 Rozhodnutí čj /2008/OŽPZ/NE, ze dne (ZZSZP), rozhodnutí čj /2008/OŽPZ/NE, ze dne Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. 4

5 Ověřený pasport byl předložen krajskému úřadu - kapacita zde uvedená odpovídala rovněž nově schválenému plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe ze dne a provoznímu řádu schválenému téhož dne. 5 S ohledem na nejasnosti o správném stanovení rozhodné kapacity dle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci jsem dále požádala o součinnost Ministerstvo životního prostředí, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence (dále také MŽP ). MŽP mi poskytlo následující odpověď: termín prasnice pro účely kategorie 6.6. přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci je dle referenčního dokumentu BREF definován jako technický termín pro samici prasete od počátku prvního pokrytí nebo od první březosti. Toto zahrnuje i reprodukční prasnice (prasničky). Reprodukční prasnice (prasničky) jsou pak dle uvedeného dokumentu definovány jako prasnice, které nahrazují prasnice v chovném stádu k zachování požadovaného genetického materiálu. Vzhledem k tomuto stanovisku a vzhledem k tomu, že jak krajský úřad, tak pasport stavby vychází z toho, že prasnička se stává prasnicí po prvním porodu (tedy nikoliv po prvním připuštění), jsem si vyžádala doplnění stanoviska k provozovatelem projektované kapacitě prasnic a prasniček s přihlédnutím ke stanovenému cyklu (tj. prasničky jsou na odchovně pouze po dobu karantény, po prvním připuštění jsou převedeny na jalovárny, kde je již stanovena společná kapacita pro prasnice a prasničky). S ohledem na pasport stájí MŽP uvedlo, že jestliže provozovatel v popisu chovného cyklu deklaruje, že prasničky jsou v odchovně prasniček umístěny na pouhé dva měsíce pro účely karantény a následně jsou ihned po zapuštění převedeny do jalovárny mezi prasnice (přičemž kapacita jalováren znamená celkový počet jak prasnic, tak připuštěných prasniček), potom skutečně není v objektu odchovna prasniček chována kategorie prasnic splňující definici pro jejich zařazení pod působnost zákona o integrované prevenci. V tomto ohledu MŽP zdůraznilo, že každou provozovnu je nutno posuzovat z hlediska integrované prevence individuálně na základě provozovatelem přesně stanovených podmínek chovu. MŽP závěrem osvětlilo význam klasifikování typově obdobných provozů právě s ohledem na kategorii prasnice - v tomto smyslu uvedlo, že z hlediska pachových limitů a posuzování pachové zátěže je poměrně zásadní, zda samice vepře byla, či nebyla zapuštěna, neboť s tím souvisí její následná výživa a vyprodukované emise amoniaku a dalších zátěžových plynů. V chovech prasat a prasnic jsou využívána fázová krmiva s odlišným obsahem dusíkatých látek, jejichž vyloučením a následným rozkladem vznikají emise zmíněných plynů. C - Právní hodnocení Dle ustanovení 1 zákona o veřejném ochránci práv je mojí povinností působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí státní správy, pokud by postupovaly v rozporu s právem, principy demokratického právního státu či principy dobré správy, jakož i před jejich nečinností. Na základě podnětu a přiložených podkladů stěžovatele a vyjádření příslušných správních úřadů jsem přistoupila k právnímu hodnocení. 5 Rozhodnutí čj /2010/OŽPZ/NE, ze dne (ZZSZP), a rozhodnutí čj /2010/OŽPZ/NE, ze dne (provozní řád). 5

6 Zákon o integrované prevenci definuje v ustanovení 2 písm. a) pojem zařízení jako takovou stacionární jednotku, ve které probíhá jedna či více průmyslových činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Jestliže provozovatel provozuje některé ze zařízení uvedených v této příloze, vztahuje se pak na něj povinnost, resp. zákaz zakotvený v ustanovení 16 odst. 2 zákona o integrované prevenci, kdy provozovatel zařízení ve smyslu přílohy č. 1 nesmí bez platného integrovaného povolení toto zařízení provozovat. Farma v M je svým provozním řádem definována jako zařízení určené k produkci selat do výkrmu, který následně probíhá na dalších farmách firmy Drupork, a. s. Jako taková je z hlediska zákona o integrované prevenci definována množstvím chovaných kusů prasnic (viz bod 6.6. Přílohy č. 1 - Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat), kdy limitem pro povinnost provozovat zařízení jen s vydaným integrovaným povolením je k dnešnímu datu 750 ks prasnic. Pojem prasnice je pak v obecném veterinárním smyslu používán pro samice prasat po prvním porodu; do tohoto okamžiku se hovoří o tzv. prasničkách. Na základě konzultace správného výkladu tohoto pojmu s příslušným odborem Ministerstva životního prostředí jsem však zjistila, že pojem prasnice ve smyslu právních předpisů na úseku integrované prevence je nutno vykládat jako označení pro samici prasete po prvním zapuštění - do této kategorie tedy dle MŽP s odkazem na referenční dokument BREF spadnou již i zapuštěné prasničky. U jednotlivých provozů je pak nutno zkoumat jejich chovný cyklus a při zjišťování kapacity pro účely zákona o integrované prevenci je třeba započíst všechny kusy zapuštěných prasniček a prasnic v daném provozu. Další zásadní skutečnost při aplikaci zákona o integrované prevenci představuje správné pojetí kapacity, o které hovoří příloha č. 1 zákona o integrované prevenci. V tomto směru je ze strany MŽP poskytnuto výkladové stanovisko, dle kterého se za kapacitu porovnávanou s prahovou hodnotou pro danou kategorii zařízení přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci považuje projektovaná výrobní kapacita, pokud není v definici konkrétní kategorie stanoveno jinak. 6 Pokud jde konkrétně o zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat, musí mít takové zařízení prostor pro více než stanovený počet kusů dané kategorie zvířat. Jedná se tedy rovněž o tzv. projektovanou kapacitu. Stěžovatelé se na mě obracejí s tím, že farma v M vyžaduje integrované povolení, přičemž poukazují na dochovaný kolaudační zápis z roku Jak bylo blíže popsáno výše (viz část B - skutková zjištění), není tento kolaudační zápis, pokud jde o původní projektovanou kapacitu zařízení farmy v M, sám o sobě jednoznačný. Jednak obsahuje dva odlišné údaje (760 ks, 800 ks), jednak obsahuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, které již v dané době považovaly takto nastavenou kapacitu za nereálnou s ohledem na tehdy platné veterinární předpisy. Lze usuzovat, že s vyjádřením dotčených orgánů se muselo vyrovnat následné kolaudační rozhodnutí. Právě toto kolaudační rozhodnutí se ale nedochovalo a přihlédnu-li k rozhodnutím a povolením, které se ve spisu stavebního úřadu z dané 6 Viz Integrovaná prevence a omezování znečištění. Stručný průvodce. Ministerstvo životního prostředí, 2008, s

7 doby dochovaly, z žádného z nich nelze jednoznačně a určitě zjistit projektovanou kapacitu, ve které byla farma v M původně povolena. Dle ustanovení 125 odst. 1 stavebního zákona je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Dle ustanovení 125 odst. 3 stavebního zákona neplní-li vlastník stavby povinnost dle odst. 1, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (tzv. pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám. Stavební úřad následně předloženou dokumentaci či pasport ověří. Z výše uvedeného vyplývá, že stavební zákon zná postup, jakým má dojít k nápravě závadného stavu, kterým je neexistence ověřené dokumentace skutečného provedení stavby dle vydaných povolení. Domnívám se, že za situace, kdy stavební úřad zjistil, že ve vlastní spisové dokumentaci postrádá kolaudační rozhodnutí, bylo jeho povinností nejprve vyzvat vlastníka, aby toto rozhodnutí doložil, a v případě, že se nedochovalo ani u vlastníka stavby, bylo namístě postupovat dle ustanovení 125 stavebního zákona. Stavební úřad v tímto způsobem postupoval a výsledkem je ověřený pasport stájových objektů farmy v M, z nějž jednoznačně vyplývá maximální kapacita ustájených zvířat v jednotlivých stájových objektech, tak jak odpovídá stavbě a současně platným právním předpisům regulujícím minimální povolený prostor pro chovaná zvířata. Dle tohoto ověřeného pasportu je pak jednoznačně stanoveno, v jaké fázi chovného cyklu se chovaná zvířata nacházejí v jakém stájovém objektu, i jejich maximální kapacity, které v celkovém součtu pro účely zákona o integrované prevenci činí 716 kusů prasnic. Prasničky jsou v odchovně prasniček umísťovány toliko na dobu karantény a po zapuštění jsou převedeny na jalovárny spolu s ostatními prasnicemi - kapacity pro tyto prostory tedy vyjadřují max. počet jak prasnic, tak prasniček. S ohledem na v současné době stanovený limit 750 kusů prasnic tedy zařízení, dle mého závěru, nespadá pod zákon o integrované prevenci. Stěžovatelé mj. vyjádřili kritiku vůči stavebnímu úřadu spočívající v tom, že k pořízení pasportu došlo toliko v roce 2010, ačkoliv na situaci v M upozorňují již od roku 2007 a ačkoliv je stálou povinností vlastníka stavby uchovávat ověřenou dokumentaci. V tomto smyslu jim mohu dát za pravdu. K tomu, zda provoz spadá pod zákon o integrované prevenci, se ovšem může v případě pochybností vyjadřovat pouze krajský úřad; v tomto smyslu se nedomnívám, že krajský úřad pochybil, když při určení, pro jaký počet zvířat má farma v M prostor, přihlédl k vydaným povolením na úseku ochrany ovzduší (z nichž rovněž vyplývala kapacita menší než limit 750 ks). Stěžovatelé rovněž vyslovili domněnku, že kolaudační rozhodnutí bylo úmyslně ztraceno, toto tvrzení nejsem ovšem s to žádným způsobem prokázat. Výše uvedeným postupem bylo zjištěno, jaká je projektovaná kapacita farmy v M, a rozhodující je, že tuto kapacitu je provozovatel povinen dodržovat. Rovněž lze stěžovatelům přisvědčit, že za ideálního stavu kontinuálního a neměnného provozu 7

8 určitého zařízení, který byl na samém počátku jednoznačně vymezen projektovanou kapacitou, je pro účely zákona o integrované prevenci z takové kapacity třeba vycházet. Hovoří-li ovšem tento zákon o projektované kapacitě, nelze tento pojem vždy spojovat s historicky první či původní kapacitou. Rozdíl má být spatřován mezi kapacitou projektovanou a kapacitou skutečnou ke konkrétnímu okamžiku - tato by měla být nižší nebo rovna kapacitě projektované, jinak je třeba požadovat odstranění zjištěného nesouladu. Velké množství provozů povolených před delší dobou na samém počátku žádnou takto vymezenou kapacitu nemělo; mnohé z těchto dlouhodobě fungujících provozů prochází změnami a přizpůsobují se i novým požadavkům právních předpisů - takto může dojít k tomu, že původně stanovená kapacita je z hlediska platných právních předpisů zcela nereálná. Za rozhodující v současném okamžiku považuji to, že provoz farmy v M je z hlediska maximální povolené kapacity chovaných kusů prasnic jednoznačně podchycen jak v ověřeném pasportu, tak ve vydaném a schváleném provozním řádu zemědělského zdroje znečišťování ovzduší a rozhodnutí o schválení plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe. Na základě těchto dokumentů a rozhodnutí je pak možno zařízení kontrolovat jak na úseku stavebního řádu, tak na úseku ochrany ovzduší, veterinární správy, resp. i integrované prevence. Z výše uvedeného tedy vyplývá můj právní závěr, že krajský úřad nepochybil, když farmu v M neoznačil za zařízení ve smyslu přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci, a nevyzval tedy jejího vlastníka, resp. provozovatele, k podání žádosti o integrované povolení. Skutečnost, že farma v M není zařízením spadajícím pod integrovanou prevenci, nic nemění na tom, že toto zařízení představuje pro občany obce značnou zátěž, pokud jde o pohodu bydlení a obtěžování zápachem. Ve shodě s krajským úřadem je třeba příčinu tohoto stavu hledat zejména ve zcela necitlivém umístění tohoto zdroje v těsném sousedství obytné zástavby, které by bylo z hlediska dnešních požadavků možno označit za selhání cílů a úkolů územního plánování. Provoz farmy v M byl nicméně zahájen koncem 70. let minulého století a na základě tehdy vydaných a dodnes pravomocných rozhodnutí je provozován. Pokud jde o řešení situací, kdy dochází k obtěžování zápachem z povolených zdrojů znečišťování ovzduší, poskytuje částečnou ochranu stávající právní úprava zákona o ochraně ovzduší. 7 Tento zákon v ustanovení 10 stanoví, že vnášení pachových látek ze stacionárních zdrojů do ovzduší nad přípustnou míru obtěžování zápachem není dovoleno. Co se rozumí přípustnou mírou obtěžování zápachem, stanoví prováděcí vyhláška č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování, ve znění pozdějších předpisů (dále také vyhláška ). Tato v ustanovení 1 odst. 3 stanoví, že přípustná míra obtěžování zápachem je překročena vždy, pokud si na obtěžování zápachem stěžuje více než 20 osob bydlících či pracujících v dané oblasti, a pokud alespoň u jednoho z provozovatelů stacionárních zdrojů bylo prokázáno porušení povinnosti podle zákona, které překročení přípustné míry obtěžování zápachem způsobilo. Nepostačuje tedy stížnost výše uvedeného počtu osob, je současně nutno prokázat, že k tomuto obtěžování zápachem dochází z důvodu porušení povinností provozovatele zdroje znečišťování ovzduší. Pokud jde o provoz farmy v M, takové 7 Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále také zákon o ochraně ovzduší ). 8

9 porušení povinností nebylo provozovateli k dnešnímu dni prokázáno, nebylo tedy možno ani touto cestou postupovat. Za předpokladu že není možná cesta vzájemného jednání o možných prostředcích zlepšení současného stavu, poskytuje právní ochranu obtěžovaným vlastníkům toliko postup dle ustanovení 127 občanského zákoníku. 8 Podle ustanovení 127 odst. 1 tohoto zákona se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy mj. hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy atd. Ochranu dle tohoto ustanovení občanského zákoníku ovšem nenáleží poskytovat správním úřadům, ale toliko soudu v občanském soudním řízení. Pro úplnost závěrem dodávám, že jsem celou záležitost z podnětu stěžovatelů projednala osobně i se zástupcem provozovatele, spol. Drupork Svitavy, a. s. V tomto směru jako pozitivní hodnotím snahu provozovatele o využití nabízejících se dotačních prostředků a jednání provozovatele o možnostech finanční spoluúčasti ze strany kraje. Dovoluji si závěrem zdůraznit, že cestu jednání a vzájemné spolupráce mezi obcí a provozovatelem považuji za přínosnější pro řešení situace pro občany v M. D - Závěry Ve smyslu ustanovení 17 zákona o veřejném ochránci práv jestliže ochránce šetřením nezjistí porušení právních předpisů ani jiná pochybení v postupu úřadu, písemně o tom vyrozumí stěžovatele i úřad. Důvody, proč jsem se rozhodla přistoupit k aplikaci tohoto zákonného ustanovení, jsou podrobně popsány v části C této zprávy. Zprávu o výsledku šetření zasílám stěžovatelům, Krajskému úřadu, Městskému úřadu v, České inspekci životního prostředí, oblastnímu inspektorátu, a Ministerstvu životního prostředí; a vědomí ji zasílám rovněž zástupci provozovatele. RNDr. Jitka S e i t l o v á v. r. zástupkyně veřejného ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem) 8 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také občanský zákoník ). 9